{"id":13971,"date":"2009-07-20T17:00:00","date_gmt":"2009-07-20T16:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=13939"},"modified":"2009-07-20T17:00:00","modified_gmt":"2009-07-20T16:00:00","slug":"prachy-unos-a-laska-2","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2009\/07\/20\/prachy-unos-a-laska-2\/","title":{"rendered":"Prachy, \u00fanos a l\u00e1ska 2."},"content":{"rendered":"
autor: Lea<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
Devaten\u00e1ctilet\u00fd chlapec sed\u011bl v t\u0159\u00edd\u011b soukrom\u00e9ho gymn\u00e1zia a znud\u011bn\u011b koukal z okna. Byla posledn\u00ed hodina. Jen\u017ee zrovna ta zatracen\u00e1 fyzika. A\u0165 se Bill sna\u017eil sebev\u00edc, nikdy nedok\u00e1zal pochopit v\u0161echny ty pitom\u00fd vzore\u010dky a v\u00fdpo\u010dty a nikdy nepochopil, pro\u010d se m\u00e1 u\u010dit n\u011bco o hustot\u011b kapalin a podobn\u011b. To u\u017e ten \u010dern\u00fd pt\u00e1k, co l\u00edtal kolem okna, byl zaj\u00edmav\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e ta nudn\u00e1 u\u010ditelka, co jim diktovala pozn\u00e1mky. Hmm, ten pt\u00e1k m\u00e1 podobnou barvu jako j\u00e1 vlasy,<\/em> zamyslel se Bill, kdy\u017e v tom cel\u00e1 t\u0159\u00edda v\u010detn\u011b n\u011bho zd\u011b\u0161en\u011b nadsko\u010dila.<\/div>\n
,,KAULITZ! Je\u0161t\u011b jednou se z toho okna pod\u00edv\u00e1te a m\u00e1te pozn\u00e1mku p\u0159es t\u0159i \u0159\u00e1dky!“ zaje\u010dela jejich drah\u00e1 fyzik\u00e1\u0159ka. Bill odtrhl o\u010di od pt\u00e1ka.<\/div>\n
,,Omlouv\u00e1m se, pan\u00ed profesorko,“ omluvil se pokorn\u011b. U\u010ditelka ho jen probodla pohledem a d\u00e1l se v\u011bnovala diktov\u00e1n\u00ed. ,,A\u0165 u\u017e je konec,“ zamumlal pro sebe Bill a dal se do psan\u00ed.<\/div>\n
Jen\u017ee kdyby chud\u00e1k v\u011bd\u011bl, co ho \u010dek\u00e1 venku, tak by rad\u011bji z\u016fstal na hodin\u011b fyziky je\u0161t\u011b dal\u0161\u00ed dva roky.<\/p>\n<\/div>\n
Kone\u010dn\u011b se ozval zvonek. Cel\u00e1 t\u0159\u00edda se zvedla, sbalila v\u011bci a vylet\u011bli ven, pry\u010d od t\u00e9 budovy hr\u016fzy. Bill na sebe hodil svou zna\u010dkovou bundi\u010dku, p\u0159es rameno hodil ta\u0161ku a vyb\u011bhl ven. Venku se zamra\u010dil.<\/div>\n
,,Rafika jedna zatracen\u00e1,“ \u0159ekl pro sebe. Jeho kamar\u00e1d Andreas ho zaslechl.<\/div>\n
,,No tak, Bille, jako by jsi ji neznal.“<\/div>\n
,,Zasedla si na m\u011b!“ Andreas se u\u0161kl\u00edbl.<\/div>\n
,,Tak j\u00ed vyznej l\u00e1sku! T\u0159eba to pom\u016f\u017ee!“<\/div>\n
,,Naser si!“ Peroxidov\u00fd blon\u010f\u00e1k sm\u00ed\u0159liv\u011b zvedl ruce. Oba dva chlapci se vydali cestou, kter\u00e1 vedla k opu\u0161t\u011bn\u00e9mu parku.<\/div>\n
,,Hele dneska je u Lucy super pa\u0159ba. Jdeme?“ zeptal se najednou Andy. Bill pokr\u010dil rameny.<\/div>\n
,,No t\u00e1k, budou tam skv\u011bl\u00fd ko\u010dky…“<\/div>\n
,,Andreasi, nech toho,“ zarazil ho prudce Bill. Andy se pousm\u00e1l. V\u011bd\u011bl, \u017ee Bill je gay.<\/div>\n
,,D\u011blal jsem si srandu. Tak p\u016fjde\u0161?“ Bill se kone\u010dn\u011b usm\u00e1l.<\/div>\n
,,Kdy\u017e jinak ned\u00e1\u0161.“<\/div>\n
,,Super, tak\u017ee se pro tebe v sedm stavim, ok?“ Bill p\u0159ik\u00fdvl. Kdyby jen v\u011bd\u011bl, \u017ee na tuhle p\u00e1rty nikdy nedoraz\u00ed…<\/div>\n
\n
Oba chlapci se zastavili p\u0159ed parkem. Kdysi to byl nejkr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00ed park v cel\u00e9m Berl\u00edn\u011b, ale dnes byl v\u011bt\u0161inu \u010dasu lidupr\u00e1zdn\u00fd. Billova nevlastn\u00ed mamka necht\u011bla, aby tam Bill chodil. \u0158\u00edkala, \u017ee se mu m\u016f\u017ee n\u011bco st\u00e1t. Bill samoz\u0159ejm\u011b p\u0159ikyvoval a poslu\u0161n\u011b \u0159\u00edkal, \u017ee p\u016fjde m\u011bstem, ale v\u017edycky se na to vyka\u0161lal a rad\u011bji \u0161el parkem. Bylo to toti\u017e podstatn\u011b krat\u0161\u00ed. Dnes tomu nebylo jinak.<\/div>\n
,,Tak ahoj, Andy,“ rozlou\u010dil se Bill a zam\u00ed\u0159il do parku.<\/div>\n
,,\u010cau, a nezapome\u0148, v sedm!“ k\u0159ikl na n\u011bj je\u0161t\u011b Andreas a ode\u0161el na druhou stranu. Bill osam\u011bl.<\/div>\n
Parkem chodil t\u00e9m\u011b\u0159 ka\u017ed\u00fd den a nikdy se neb\u00e1l, ale dneska se ho zmocnil velice podivn\u00fd pocit. Po\u0159\u00e1d m\u011bl nutk\u00e1n\u00ed se ohl\u00e9dnout. V parku nikdo nebyl. Byl tam s\u00e1m. Strom byly tak vysok\u00e9, \u017ee slunce nem\u011blo \u0161anci proniknout a\u017e do nitra parku. Proto tam t\u00e9m\u011b\u0159 neust\u00e1le panovala tma.<\/div>\n
Ticho parku p\u0159eru\u0161ily kroky.<\/div>\n
Dvoje kroky.<\/div>\n
Moment, dvoje?<\/div>\n
Bill se zastavil. Jen\u017ee sotva se zastavil on, zastavily se i ty dal\u0161\u00ed kroky. \u010cernovlas\u00fd chlapec se z bu\u0161\u00edc\u00edm srdcem ohl\u00e9dl. Jen\u017ee nic nevid\u011bl. Bill \u00falevn\u011b vydechl a s\u00e1m sob\u011b za\u010dal v duchu nad\u00e1vat. A \u0161el d\u00e1l.<\/div>\n
Zase ty dal\u0161\u00ed kroky. Bill u\u017e se neohl\u00eddal, ale zrychlil. Jedin\u00e9, co vn\u00edmal, bylo to, \u017ee kroky zrychlily taky. Chlapci se zrychlil dech a rozt\u0159\u00e1sl se. Z t\u00e9to situace nem\u011bl v\u016fbec, ale v\u016fbec dobr\u00fd pocit!<\/div>\n
Dal se do b\u011bhu.<\/div>\n
\u010clov\u011bk za n\u00edm taky.<\/div>\n
Tak rychle snad je\u0161t\u011b nikdy Bill neb\u011b\u017eel. V o\u010d\u00edch m\u011bl zoufalstv\u00ed, jak se sna\u017eil co nejrychleji ut\u00e9ct. Jen\u017ee byl u\u017e tak vyd\u011b\u0161en\u00fd, \u017ee nekoukal na cestu, zakopl a spadl s v\u00fdk\u0159ikem na zem. Rychle se zvedl a cht\u011bl ut\u00edkat d\u00e1l, ale zabr\u00e1nila mu v tom ruka, kter\u00e1 ho pevn\u011b chytla za z\u00e1p\u011bst\u00ed.<\/div>\n
,,Kampak, mali\u010dk\u00fd?“<\/div>\n
Bill se ohl\u00e9dl. Za ruku ho sv\u00edral n\u011bjak\u00fd mu\u017e kolem t\u0159iceti let, na hlav\u011b m\u011bl \u010depici a na o\u010d\u00edch slune\u010dn\u00ed br\u00fdle. Bill vyk\u0159ikl a z posledn\u00edch sil se mu vytrhl. Jen\u017ee to u\u017e proti n\u011bmu st\u00e1l dal\u0161\u00ed chlap, tak\u00e9 zamaskovan\u00fd.<\/div>\n
,,Snad se neboj\u00ed\u0161?“ \u0159ekl s odporn\u00fdm \u00fasm\u011bvem v tv\u00e1\u0159i.<\/div>\n
,,Pus\u0165te m\u011b!“ vyjekl vystra\u0161en\u011b Bill a sna\u017eil se jim vytrhnout.<\/div>\n
,,Uklidni se, nebo nedopadne\u0161 dob\u0159e!“<\/div>\n
,,D\u00e1m v\u00e1m, co chcete, ale pus\u0165te m\u011b!“ kn\u00edkl Bill. Do o\u010d\u00ed se mu tla\u010dily slzy.<\/div>\n
,,Ale, ale, m\u00e1\u0161 to marn\u00fd, my chceme jen tebe,“ u\u0161kl\u00edbli se mu\u017ei a za\u010dali ho t\u00e1hnout pry\u010d. Bill sebral posledn\u00ed s\u00edly a rozje\u010del se na cel\u00e9 kolo.<\/div>\n
,,Dr\u017e hubu!“ ok\u0159ikl ho mu\u017e, ale Bill d\u00e1l ze v\u0161ech sil k\u0159i\u010del ve snaze p\u0159ipoutat n\u011b\u010d\u00ed pozornost. Pak ale uc\u00edtil tvrdou r\u00e1nu, tupou bolest a p\u0159ed o\u010dima se mu rozhostila neproniknuteln\u00e1 tma…<\/p>\n<\/div>\n
<\/div>\n
Bill usly\u0161el hlasy. Sna\u017eil se otev\u0159\u00edt o\u010di a po chv\u00edli se mu to poda\u0159ilo. Bolest okam\u017eit\u011b vyst\u0159elila a zabodla se do hlavy. Za\u00fap\u011bl. Cht\u011bl si prot\u0159\u00edt o\u010di, ale ne\u0161lo to. Nemohl pohnout rukama. Pod\u00edval se a zjistil, \u017ee je pouty p\u0159ipout\u00e1m ke dve\u0159\u00edm auta, kter\u00e9 se v \u0161\u00edlen\u00e9 rychlosti \u0159\u00edtilo po d\u00e1lnici. A pak si vzpomn\u011bl. Park, b\u011bh, ti mu\u017ei, r\u00e1na do hlavy… Bill vyjekl a prudce se posadil. To nebyl sen! Opravdu ho n\u011bkdo unesl! Zoufale \u0161kubl pouty. Ozvalo se chladn\u00e9 uchechtnut\u00ed. Zvedl o\u010di a zjistil, \u017ee ho z p\u0159edn\u00edho sedadla pobaven\u011b pozoruje mu\u017e, kter\u00fd ho chytil v parku.<\/div>\n
,,Ale, modelka se n\u00e1m vzbudila,“ u\u0161kl\u00edbl se. Bill se jen vyd\u011b\u0161en\u011b pod\u00edval.<\/div>\n
,,Kde to jsme?“ knikl vystra\u0161en\u011b.<\/div>\n
,,Pr\u00e1v\u011b m\u00ed\u0159\u00edme do Loitsche, and\u00edlku,“ sd\u011blil mu klidn\u011b \u0159idi\u010d. Chlapec za\u010dal okam\u017eit\u011b protestovat.<\/div>\n
,,J\u00e1 nikam nejedu! Pus\u0165te m\u011b, vy zv\u00ed\u0159ata! Nahl\u00e1s\u00edm v\u00e1s na policii, vy bastardi!“<\/div>\n
,,V\u016fbec to Tomanovi nez\u00e1vid\u00edm,“ \u0159ekl mu\u017e tomu druh\u00e9mu, a p\u0159itom ignoroval Billovy rozzloben\u00e9 protesty.<\/div>\n
,,Kam m\u011b vezete?“ p\u0159eru\u0161il je znovu Bill.<\/div>\n
,,Do Loitsche, u\u017e jsem ti \u0159\u00edkal.“<\/div>\n
,,Ale co tam budem d\u011blat?!“<\/div>\n
,,Dozv\u00ed\u0161 se to.“<\/div>\n
Bill to vzdal. Myslel na ta\u0165ku, mamku, na Andyho… Zni\u010den\u011b se op\u0159el o chladn\u00e9 sklo okna a slzy mu samovoln\u011b st\u00e9kaly po tv\u00e1\u0159i.<\/p>\n<\/div>\n
<\/div>\n
Tom st\u00e1l p\u0159ed chatou, kter\u00e1 ve skute\u010dnosti vypadala jako men\u0161\u00ed vilka, a vyhl\u00ed\u017eel auto, kter\u00e9 m\u011blo p\u0159iv\u00e9st Billa. U\u017e r\u00e1no sem p\u0159ijel i se v\u0161emi v\u011bcmi, co bude pot\u0159ebovat. Docela se na to t\u011b\u0161il. Bude to ur\u010dit\u011b pohoda. Jestli ten kluk bude d\u011blat probl\u00e9my, tak mu vraz\u00ed p\u00e1r facek a bude. Nebude se s n\u00edm v\u016fbec \u0161tv\u00e1t. Hlavn\u00ed bylo, \u017ee za to dostane prachy a bude m\u00edt pokoj od okoln\u00edho sv\u011bta, kter\u00fd ze srdce nesn\u00e1\u0161el.<\/div>\n
Kone\u010dn\u011b v d\u00e1lce zahl\u00e9dl \u010dern\u00e9 auto. Tom se pousm\u00e1l. Byl zv\u011bdav\u00fd, jak bude Bill vypadat. A jak se bude chovat. Bude poslu\u0161n\u00fd, nebo vzpurn\u00fd? No uvid\u00edme.<\/div>\n
Auto zabrzdilo. Dve\u0159e se otev\u0159ely a vystoupili dva mu\u017ei, kter\u00e9 Tom u\u017e znal. Kr\u00e1tce se s n\u00edm pozdravili a otev\u0159eli zadn\u00ed dve\u0159e. Tom vid\u011bl postavu n\u011bjak\u00e9ho chlapce, jak se kr\u010d\u00ed na seda\u010dce s rukama p\u0159ipoutan\u00fdma ke dve\u0159\u00edm. Jeden z mu\u017e\u016f mu pouta odemkl a str\u010dil do n\u011bj, aby vystoupil. Chlapec m\u00e1lem spadl, ale nakonec se mu poda\u0159ilo udr\u017eet rovnov\u00e1hu. Vyd\u011b\u0161en\u011b se rozhl\u00e9dl, a kdy\u017e jeho o\u010di na\u0161ly Toma, rozev\u0159ely se mu strachem, zv\u011bdavost\u00ed a snad i nad\u011bj\u00ed, \u017ee mu ten dredat\u00fd chlapec pom\u016f\u017ee. Tom na n\u011bj z \u00fa\u017easem hled\u011bl.<\/div>\n
Bill byl opravdu kus. Vysok\u00e9, \u0161t\u00edhl\u00e9 t\u011blo, b\u00edl\u00e1 poko\u017eka, n\u00e1dhern\u00e9 o\u010di lemov\u00e1ny \u010dernou tu\u017ekou, kter\u00e9 vypadaly jako dv\u011b sladk\u00e9 mandle, velk\u00e9 r\u016f\u017eov\u00e9 rty, n\u00e1dhern\u00e1 postava, oble\u010den\u00ed p\u0159\u00edmo na t\u011blo\u2026 Tomovi se za\u010daly hlavou honit my\u0161lenky na h\u0159\u00ed\u0161n\u00e9 noci.<\/div>\n
,,Tak tady je, Tome,“ \u0159ekl mu\u017e a postr\u010dil Billa k n\u011bmu. Ten jen zak\u0148u\u010del a ud\u011blal krok stranou. Tom ho pohotov\u011b chytl za z\u00e1p\u011bst\u00ed. Jen\u017ee Bill sebou za\u010dal \u0161kubat a k\u0159i\u010det. Tom se pod\u00edval na mu\u017ee a u\u0161kl\u00edbl se.<\/div>\n
,,Toto bude p\u011bkn\u011b tvrdohlavej fracek.“ Chlapi se zasm\u00e1li<\/div>\n
,,Nez\u00e1vid\u00edme ti to. Tak \u010dau, Tome,“ rozlou\u010dili se, nasedli do auta a odjeli. Bill sledoval vzdaluj\u00edc\u00ed se auto s panickou hr\u016fzou ve tv\u00e1\u0159i. On tu bude s\u00e1m s t\u00edm klukem, kter\u00fd vypadal, \u017ee mu brzo provede n\u011bco hodn\u011b zl\u00fdho\u2026 Pomalu oto\u010dil hlavu a stanul tv\u00e1\u0159\u00ed v tv\u00e1\u0159 Tomovi. Ten si ho beze slova prohl\u00ed\u017eel. Vypadal jako and\u011bl. Ano, and\u011bl. Nevinn\u00fd and\u011bl. Tom se u\u0161kl\u00edbl. Pomyslel si, \u017ee a\u017e ho vr\u00e1t\u00ed jeho tat\u00edkovi, tak zas tak nevinn\u00fd u\u017e nebude.<\/p>\n<\/div>\n
autor: Lea<\/strong><\/div>\n
betaread: Helushka<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Lea Devaten\u00e1ctilet\u00fd chlapec sed\u011bl v t\u0159\u00edd\u011b soukrom\u00e9ho gymn\u00e1zia a znud\u011bn\u011b koukal z okna. Byla posledn\u00ed hodina. Jen\u017ee zrovna ta zatracen\u00e1 fyzika. A\u0165 se Bill sna\u017eil sebev\u00edc, nikdy nedok\u00e1zal pochopit v\u0161echny ty pitom\u00fd vzore\u010dky a v\u00fdpo\u010dty a nikdy nepochopil, pro\u010d se m\u00e1<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[252],"tags":[],"class_list":["post-13971","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-prachy-unos-a-laska"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/13971","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=13971"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/13971\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=13971"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=13971"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=13971"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}