{"id":13973,"date":"2009-07-20T16:00:00","date_gmt":"2009-07-20T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=13941"},"modified":"2009-07-20T16:00:00","modified_gmt":"2009-07-20T15:00:00","slug":"13th-warrior-4","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2009\/07\/20\/13th-warrior-4\/","title":{"rendered":"13th Warrior 4."},"content":{"rendered":"
autor: Deni<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
„Bylo jich hodn\u011b.“<\/div>\n
„Nen\u00ed tu \u017e\u00e1dn\u00e9 t\u011blo. Nikdo z t\u011bch, koho jsme v noci zabili.“<\/div>\n
„Odnesli si je.“<\/div>\n
„Hej, no tak, Bille.“ N\u011bkdo se mnou zat\u0159\u00e1sl a \u0161um\u011bn\u00ed kolem m\u011b kone\u010dn\u011b dostalo jasn\u00e9 t\u00f3ny. Chv\u00edli mi trvalo, ne\u017e se mi kone\u010dn\u011b povedlo otev\u0159\u00edt unaven\u00e9 o\u010di. Zap\u0159el jsem se rukama o schody a vyhoupl se do sedu. V\u0161ichni u\u017e byli d\u00e1vno vzh\u016fru a pob\u00edhali sem a tam. Po no\u010dn\u00edm boji tady z\u016fstala naprost\u00e1 spou\u0161\u0165.<\/div>\n
„Jak ti je?“ P\u0159\u00edjemn\u00fd hlas n\u011bkde za m\u00fdmi z\u00e1dy m\u011b donutil odtrhnout pohled od Hergera, kter\u00fd pr\u00e1v\u011b s Fatem a Archem odn\u00e1\u0161el t\u011blo jednoho z n\u00e1s.<\/div>\n
„Bylo u\u017e i l\u00edp,“ odpov\u011bd\u011bl jsem princi po pravd\u011b. Cel\u00e9 t\u011blo m\u011b bolelo z noci str\u00e1ven\u00e9 na d\u0159ev\u011bn\u00fdch schodech, natekl\u00fdm z\u00e1p\u011bst\u00edm jsem skoro nemohl pohnout, hlava byla jako jeden velk\u00fd st\u0159ep a celou levou polovinu tv\u00e1\u0159e jsem m\u011bl v jednom ohni.<\/div>\n
„Uka\u017e mi tu ruku.“ S tich\u00fdm bolestn\u00fdm zasy\u010den\u00edm jsem k n\u011bmu nat\u00e1hl ruku, kterou on uchopil do t\u011bch sv\u00fdch. M\u011bl tak p\u0159\u00edjemn\u011b tepl\u00e9 ruce, p\u0159esto\u017ee v\u0161ude kolem byla neuv\u011b\u0159iteln\u00e1 zima. Ani jsem moc nevn\u00edmal, co d\u011bl\u00e1. Dok\u00e1zal jsem se soust\u0159edit pouze na jeho lehk\u00e9 doteky a bl\u00edzkost. Nic jin\u00e9ho pro m\u011b v tu chv\u00edli neexistovalo.<\/div>\n
„Doufej, \u017ee je to jen pohmo\u017ed\u011bn\u00e9. Kdybys to m\u011bl zlomen\u00e9, nemohl u\u017e bys d\u00e1l bojovat.“ Zlehka mi ov\u00e1zal ruku kusem l\u00e1tky a t\u011bsn\u011b p\u0159ed t\u00edm, ne\u017e se mi pod\u00edval do o\u010d\u00ed, za\u0161eptal je\u0161t\u011b jednu v\u011btu. „A to by bylo mo\u017en\u00e1 ze v\u0161eho nejlep\u0161\u00ed, nic by se ti pak nemohlo st\u00e1t.“<\/div>\n
Pod\u00edval jsem se na n\u011bj. Svra\u0161til obo\u010d\u00ed a nat\u00e1hl ruku k m\u00e9 tv\u00e1\u0159i. Zlehka se jeho prsty dotkly m\u00e9 poko\u017eky, ne\u017e se op\u011bt st\u00e1hly zp\u011bt.<\/div>\n
\n
„Na denn\u00edm sv\u011btle to vypad\u00e1 mnohem h\u016f\u0159, ne\u017e se zd\u00e1lo v noci. Mus\u00edm ti to vy\u010distit, jinak se ti to zan\u00edt\u00ed.“ Vstal a n\u011bkam ode\u0161el. Jen jsem ho ml\u010dky pozoroval a p\u0159em\u00fd\u0161lel nad t\u00edm, pro\u010d je ke mn\u011b tak hodn\u00fd, pro\u010d se star\u00e1 pr\u00e1v\u011b o m\u011b, kdy\u017e je tu kolem spousta dal\u0161\u00edch, kte\u0159\u00ed by pomoc pot\u0159ebovali mo\u017en\u00e1 v\u00edc, ne\u017e j\u00e1.<\/div>\n
„Tak co, Arabe, p\u0159e\u017eil jsi?“ Z m\u00fdch my\u0161lenek m\u011b vytrhl Herger\u016fv hlas. Oto\u010dil jsem se na n\u011bj a obdaroval jej jedn\u00edm ze sv\u00fdch \u00fasm\u011bv\u016f.<\/div>\n
„Kdo to nep\u0159e\u017eil?“<\/div>\n
„Silent, Halga a Herald. Ty nestv\u016fry jim chladnokrevn\u011b urvaly hlavu a ode\u0161li,“ zu\u0159il. \u017daludek se mi obr\u00e1til vzh\u016fru nohama. „Pomst\u00edme je! Ty svin\u011b zaplat\u00ed za jejich \u017eivoty!“ D\u00e1l b\u011bsnil, zat\u00edmco j\u00e1 jsem se sna\u017eil postavit na rozt\u0159esen\u00e9 nohy, a pohledem jsem hledal Toma. St\u00e1l mezi dve\u0159mi a posu\u0148ky si m\u011b volal k sob\u011b. Jen jsem se je\u0161t\u011b jednou pod\u00edval na Hergera a \u0161el jsem.<\/p>\n<\/div>\n
„Poj\u010f, vy\u010dist\u00edm ti to venku.“ Jakmile jsem do\u0161el a\u017e k n\u011bmu, oto\u010dil se a vy\u0161el ze s\u00edn\u011b ven. N\u00e1sledoval jsem jej a sotva jsem se ocitnul na \u010derstv\u00e9m vzduchu, kde nebyla c\u00edtit pachu\u0165 krve, d\u00fdchalo se mi o n\u011bco l\u00e9pe.<\/div>\n
„Posa\u010f se sem,“ prstem mi uk\u00e1zal na jeden d\u0159ev\u011bn\u00fd sloupek, a tak jsem se tam posadil. Rozhl\u00ed\u017eel jsem se kolem sebe. V\u0161ude se to hem\u017eilo lidmi, ka\u017ed\u00fd pob\u00edhal sem a tam, k\u0159i\u010deli, nosili v\u011bci z m\u00edsta na m\u00edsto.<\/div>\n
„Bol\u00ed t\u011b to?“ Odtrhl jsem pohled od d\u00edvky, kter\u00e1 se starala o jednoho ze zran\u011bn\u00fdch mu\u017e\u016f, a zad\u00edval jsem se na Toma. A\u017e te\u010f, na denn\u00edm sv\u011btle, jsem si v\u0161iml, \u017ee i jeho tv\u00e1\u0159 zdob\u00ed n\u011bkolik podlitin a \u0161kr\u00e1banc\u016f. Nebylo to v\u0161ak nic v\u00e1\u017en\u00e9ho a rozhodn\u011b mu to neub\u00edralo na jeho kr\u00e1se.<\/div>\n
„Vlastn\u011b ani ne,“ odpov\u011bd\u011bl jsem a v n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed chv\u00edli jsem usykl bolest\u00ed. Ot\u00edral mi jednotliv\u00e9 \u0161r\u00e1my kouskem l\u00e1tky namo\u010den\u00fdm v n\u011bjak\u00e9 vod\u011b a tak stra\u0161n\u011b to \u0161t\u00edpalo.<\/div>\n
Tom se zasm\u00e1l a d\u00e1l mi ot\u00edral obli\u010dej.<\/div>\n
„Co to vlastn\u011b je? Docela to smrd\u00ed,“ ohrnul jsem nos pod n\u00e1porem \u0161tiplav\u00e9ho z\u00e1pachu.<\/div>\n
„Kravsk\u00e1 mo\u010d,“ odpov\u011bd\u011bl Tom a s naprost\u00fdm klidem mi ten hnus patlat d\u00e1l na obli\u010dej.<\/div>\n
„Kravsk\u00e1 moc?“<\/div>\n
„Vyva\u0159en\u00e1.“<\/div>\n
„Princi, nem\u016f\u017eete pou\u017e\u00edt prost\u011b vodu? \u010cistou vodu, pros\u00edm?“<\/div>\n
„Jestli chce\u0161, aby se ti to do r\u00e1na zan\u00edtilo, a ty jsi tady le\u017eel s hore\u010dkami, klidn\u011b ti na to d\u00e1m vodu.“ Jeho tvrd\u00fd pohled se do m\u011b zabodl, a\u017e jsem pod jeho silou sklopil o\u010di a nechal jsem si d\u00e1l poslu\u0161n\u011b patlat na tv\u00e1\u0159\u2026 krav\u00ed mo\u010d!<\/div>\n
„Princi?“<\/div>\n
„Ne\u0159\u00edkej mi tak, m\u00e1m p\u0159ece jm\u00e9no.“<\/div>\n
„Ale\u2026“<\/div>\n
„Prost\u011b mi \u0159\u00edkej m\u00fdm jm\u00e9nem. Nejsi zdej\u0161\u00ed, nemus\u00ed\u0161 dodr\u017eovat ty trapn\u00e9 zvyky. Pro tebe jsem Tom stejn\u011b tak, jako ty pro m\u011b Bill, ano?“<\/div>\n
„Dob\u0159e,“ p\u0159ik\u00fdvl jsem rozpa\u010dit\u011b a op\u011bt se nadechl. „Tome?“<\/div>\n
„Ano?“<\/div>\n
„Pro\u010d se o m\u011b takhle star\u00e1\u0161?“ Naposledy mi p\u0159ejel po tv\u00e1\u0159i kusem l\u00e1tky, kter\u00fd n\u00e1sledn\u011b odhodil n\u011bkam za sebe, a posadil se vedle m\u011b na druh\u00fd d\u0159ev\u011bn\u00fd k\u016fl. Chv\u00edli v prstech \u017emoulal okraj sv\u00e9 potrhan\u00e9 ko\u0161ile, ne\u017e ke mn\u011b kone\u010dn\u011b zvedl pohled.<\/div>\n
„Vlastn\u011b ani s\u00e1m nev\u00edm. N\u011bco m\u011b k tob\u011b t\u00e1hne,“ pokr\u010dil rameny a usm\u00e1l se na m\u011b. Nejist\u011b jsem mu jeho \u00fasm\u011bv op\u011btoval. S jeho \u00fasm\u011bvem m\u011b n\u011bco h\u0159\u00e1lo uvnit\u0159 m\u011b a bylo to tak p\u0159\u00edjemn\u00e9.<\/div>\n
„N\u011bco t\u00e1hne?“ Vyslovil jsem po chv\u00edli svou ot\u00e1zku. V duchu jsem doufal, \u017ee to n\u011bco<\/em> bude p\u0159esn\u011b to sam\u00e9 n\u011bco, co t\u00e1hlo m\u011b k n\u011bmu.<\/div>\n
„J\u00e1 nev\u00edm, co to je, Bille. Ale u\u017e od t\u00e9 doby, kdy jsi se tak ne\u0161ikovn\u011b nechal shodit v\u011btv\u00ed z kon\u011b, m\u00e1m pocit, \u017ee t\u011b mus\u00edm chr\u00e1nit. \u017de ti mus\u00edm pom\u00e1hat, proto\u017ee to pot\u0159ebuje\u0161. Jsi moc k\u0159ehk\u00fd na to, abys bojoval v t\u00e9hle bitv\u011b. Nechci, aby se ti n\u011bco stalo.“<\/div>\n
Oba jsme ml\u010deli, jen jsme se jeden druh\u00e9mu d\u00edvali do o\u010d\u00ed. Byl to tak zvl\u00e1\u0161tn\u00ed pocit, kdy\u017e mi \u0159\u00edkal, \u017ee m\u011b mus\u00ed chr\u00e1nit.<\/div>\n
Nepatrn\u011b jsem se pousm\u00e1l a zdravou ruku nat\u00e1hl sm\u011brem k n\u011bmu. Ani nev\u00edm, co m\u011b to napadlo, ale c\u00edtil jsem, \u017ee je to spr\u00e1vn\u00e9. Zlehka jsem prsty p\u0159ejel po h\u0159betu jeho ruky, na\u010de\u017e jsem opatrn\u011b vklouzl svou dlan\u00ed do t\u00e9 jeho. Usm\u00e1l se a ruku mi stiskl.<\/p>\n<\/div>\n
*<\/div>\n
„Mus\u00edme postavit opevn\u011bn\u00ed, Arabe. V\u0161ichni schopn\u00ed mu\u017ei pom\u00e1haj\u00ed, je \u0159ada i na tob\u011b.“ Roneth m\u011b popl\u00e1cal po z\u00e1dech a do ruky mi vrazil m\u016fj me\u010d. „Vid\u00ed\u0161 ty d\u0159ev\u011bn\u00e9 k\u016fly? Mus\u00ed se zaseknout, takhle.“ N\u00e1zorn\u011b mi p\u0159edvedl mistrovsk\u00fd \u0161vih t\u00edm kusem kovu a \u0161pi\u010dka d\u0159eva byla najednou dokonale ostr\u00e1.<\/div>\n
„J\u00e1 ten me\u010d neuzvednu, a rozhodn\u011b ne jednou rukou,“ post\u011b\u017eoval jsem si ve chv\u00edli, kdy mi od z\u00e1p\u011bst\u00ed projela ostr\u00e1 bolest do cel\u00e9 pa\u017ee. Roneth se jen zasm\u00e1l a s p\u0159\u00e1n\u00edm dobr\u00e9 pr\u00e1ce ode\u0161el. Ne\u0161\u0165astn\u011b jsem se d\u00edval na me\u010d v m\u00e9 ruce. Povzdechl jsem si a pokusil jsem se j\u00edm \u0161vihnout do prostoru p\u0159ed sebou.<\/div>\n
V\u00fdsledek nulov\u00fd. K\u016fl z\u016fstal netknut\u00fd, jen j\u00e1 jsem se oto\u010dil pod\u00e9l sv\u00e9 osy a za\u00fap\u011bl bolest\u00ed. Takhle to nep\u016fjde. Rozhl\u00ed\u017eel jsem se kolem sebe, a\u017e jsem se pohledem zastavil na kov\u00e1\u0159i. Ano, ten by mi mohl pomoct.<\/div>\n
Rychl\u00fdmi kroky jsem do\u0161el a\u017e k n\u011bmu a vysv\u011btlil jsem mu, co si p\u0159eju ud\u011blat se sv\u00fdm me\u010dem. D\u00edval se na m\u011b jako na bl\u00e1zna, ale nakonec m\u00e9 p\u0159\u00e1n\u00ed splnil.<\/div>\n
Netrvalo to ani tak dlouho a u\u017e jsem se vracel zp\u011bt ke k\u016flu s me\u010dem lehou\u010dk\u00fdm, jako p\u00edrko. Nechal jsem si jej zbrousit do tvaru srpu a podstatn\u011b zkr\u00e1tit.<\/div>\n
„Co to m\u00e1\u0161 za hra\u010dku, Arabe? A\u017e padne\u0161, m\u016f\u017eu to d\u00e1t sv\u00e9 dce\u0159i?“ Jen jsem se na Fata za\u0161klebil a \u0161vihl jsem me\u010dem ve vzduchu. \u0164al jsem proti k\u016flu, kter\u00e9mu v dal\u0161\u00ed vte\u0159in\u011b ulet\u011bla \u0161pi\u010dka, d\u0159evo z\u016fstalo kr\u00e1sn\u011b ostr\u00e9. V\u0161ichni se za\u010dali hlasit\u011b sm\u00e1t, ale nikdo u\u017e si nedovolil nam\u00edtat nic proti m\u00e9mu me\u010di.<\/div>\n
Kdy\u017e jsem si myslel, \u017ee se nikdo ned\u00edv\u00e1, posko\u010dil jsem si radost\u00ed. Kone\u010dn\u011b se mi tady taky n\u011bco povedlo. Znovu jsem uchopil me\u010d do ruky, p\u0159ipraven seseknout dal\u0161\u00ed k\u016fl, kdy\u017e se m\u016fj pohled setkal s t\u00edm Tomov\u00fdm. St\u00e1l ode m\u011b pom\u011brn\u011b daleko, p\u0159esto jsem vid\u011bl jeho pobaven\u00fd \u00fasm\u011bv. Do\u0161lo mi, \u017ee on m\u00e9 po\u010d\u00edn\u00e1n\u00ed vid\u011bl. Sklopil jsem hlavu a nepatrn\u011b jsem se pousm\u00e1l. Je\u0161t\u011b jednou jsem se pod\u00edval jeho sm\u011brem a pot\u00e9 u\u017e jsem se kone\u010dn\u011b za\u010dal v\u011bnovat m\u011b p\u0159id\u011blen\u00e9 pr\u00e1ci.<\/p>\n<\/div>\n
*<\/div>\n
„Nem\u00e1\u0161 \u017e\u00edze\u0148?“ Zvedl jsem pohled od k\u016flu, kter\u00fd jsem se sna\u017eil p\u0159ipevnit do neforemn\u00e9 hl\u00edny. Naho\u0159e nad p\u0159\u00edkopem st\u00e1la jedna mlad\u00e1 vesni\u010danka se d\u017eb\u00e1nem v rukou. Usm\u00e1l jsem se.<\/div>\n
„Voda?“<\/div>\n
„Voda,“ odpov\u011bd\u011bla mi a j\u00e1 se pomoc\u00ed ji\u017e upevn\u011bn\u00fdch d\u0159ev dostal nahoru k n\u00ed. P\u0159ijal jsem malou misti\u010dku napln\u011bnou pr\u016fzra\u010dnou tekutinou. Um\u00edral jsem \u017e\u00edzn\u00ed, kdo by si byl pomyslel, \u017ee i v tak chladn\u00e9m kraji bude slun\u00ed\u010dko p\u0159es poledne bolestiv\u011b p\u00e1lit a \u017ehnout?<\/div>\n
„D\u011bkuju,“ la\u010dn\u011b jsem se napil a ot\u0159el si rty do ruk\u00e1vu ko\u0161ile. „\u0158ekni mi, pro\u010d jsou v\u0161ichni dnes tak ti\u0161\u00ed?“<\/div>\n
„Maj\u00ed strach, boj\u00ed se ohniv\u00e9 san\u011b.“<\/div>\n
„Koho?“<\/div>\n
„Ohniv\u00e9 san\u011b, ohniv\u00e9ho hada. Nikdo jej nevid\u011bl u\u017e stolet\u00ed, ale po v\u010derej\u0161\u00ed noci se boj\u00ed, \u017ee p\u0159ijde. P\u0159ijde a v\u0161echny n\u00e1s tady sp\u00e1l\u00ed na popel.“<\/div>\n
„Had? Mysl\u00ed\u0161 draka? J\u00e1 na draky nev\u011b\u0159\u00edm,“ usm\u00e1l jsem se na ni. Op\u011btovala mi dlouh\u00fd, nic ne\u0159\u00edkaj\u00edc\u00ed pohled, ne\u017e op\u011bt promluvila.<\/div>\n
„D\u00e1vejte si pozor na prince Wiclifa, pane.“<\/div>\n
„Na prince? Pro\u010d?“<\/div>\n
„Na\u0161ept\u00e1v\u00e1 kr\u00e1li, \u017ee Buliwolf si d\u011bl\u00e1 z\u00e1lusk na na\u0161e kr\u00e1lovstv\u00ed. Je to pravda?“<\/div>\n
„Ne!“ Copak princi p\u0159esko\u010dilo? P\u0159ijeli jsme jim na pomoc, ztratili t\u0159i sv\u00e9 mu\u017ee a on si mysl\u00ed, \u017ee Buliwolfovi jde o jejich kr\u00e1lovstv\u00ed?!<\/div>\n
„Bu\u010fte opatrn\u00ed,“ oto\u010dila se, v n\u00e1ru\u010di objala d\u017eb\u00e1n s vodou a ode\u0161la. Svra\u0161til jsem obo\u010d\u00ed a pohled zabodl do hl\u00edny kus p\u0159ede mnou.<\/div>\n
„Copak?“ Usm\u00e1l jsem se, jen co jsem za sebou usly\u0161el jeho kr\u00e1sn\u00fd hlas. Od r\u00e1na ub\u011bhlo ji\u017e tolik hodin a nebyla p\u0159\u00edle\u017eitost str\u00e1vit s n\u00edm by\u0165 jen p\u00e1r minut.<\/div>\n
Oto\u010dil jsem se \u010delem k n\u011bmu a setkal se s jeho mil\u00fdm \u00fasm\u011bvem. „V\u00e1\u0161, teda tv\u016fj, bratr si mysl\u00ed, \u017ee v\u00e1m Buliwolf chce vz\u00edt kr\u00e1lovstv\u00ed. \u0160tve proti n\u011bmu tv\u00e9ho otce.“<\/div>\n
„Wiclif je bl\u00e1zen, m\u00e1 z Buliwolfa strach, v\u00ed, \u017ee je odv\u00e1\u017en\u00fd. Ale nemus\u00ed\u0161 se ni\u010deho b\u00e1t, otec mu neuv\u011b\u0159\u00ed.“ Nat\u00e1hl ke mn\u011b ruku a prsty opatrn\u011b p\u0159ejel po \u0161r\u00e1mech na m\u00e9 tv\u00e1\u0159i. Usykl jsem bolest\u00ed.<\/div>\n
„Dr\u017e,“ p\u0159ik\u00e1zal mi m\u011bkce a zbl\u00edzka se d\u00edval na r\u00e1ny. Bolelo to. „Nek\u0148u\u010d tak,“ zasm\u00e1l se a naposledy siln\u011bji stiskl jeden \u0161r\u00e1m, aby z n\u011bj dostal \u0161p\u00ednu. „Bude to v po\u0159\u00e1dku, zahoj\u00ed se to.“<\/div>\n
Usm\u00e1l jsem se na n\u011bj. „M\u00e1m pocit, \u017ee to odnesl nos.“<\/div>\n
„Mo\u017en\u00e1 trochu,“ mrknul na m\u011b, „ale p\u0159e\u017eil jsi, to je hlavn\u00ed, ne?“ S \u00fasm\u011bvem jsem mu to odsouhlasil. „Mus\u00edm j\u00edt,“ \u00fasm\u011bv na m\u00e9 tv\u00e1\u0159i pomalu mizel. Necht\u011bl jsem, aby ode\u0161el, v jeho p\u0159\u00edtomnosti je mi tak dob\u0159e. „Ale varuj sv\u00e9 p\u0159\u00e1tele, Wiclif m\u016f\u017ee b\u00fdt nebezpe\u010dn\u00fd.“ V\u011bnoval mi posledn\u00ed pohled a pot\u00e9 n\u011bkam zmizel.<\/div>\n
Povzdechl jsem si. Varovat p\u0159\u00e1tele.<\/p>\n<\/div>\n
*<\/div>\n
„Ta podl\u00e1 krysa! Mus\u00edme mu d\u00e1t lekci!“ Herger i Buliwolf se oto\u010dili \u010delem ke kr\u00e1lovsk\u00e9mu domu. N\u00e1sledoval jsem jejich pohled. Na terase st\u00e1l kr\u00e1l, po jeho prav\u00e9m boku Wiclif spolu se t\u0159emi mu\u017ei a kousek za nimi st\u00e1l Tom. Usm\u00e1l jsem se.<\/div>\n
„Co ten zrzek?“ Pod\u00edval jsem se na Hergera, hned potom zp\u011bt k terase. Jeden z mu\u017e\u016f, je\u017e tam byl s princem Wiclifem, byl zdatn\u00fd zrzek. Op\u011bt jsem pohled vr\u00e1til k Hergerovi a Buliwolfovi. K\u00fdvnul, a na to se Herger sebral a n\u011bkam ode\u0161el. Z\u016fstal jsem st\u00e1t na m\u00edst\u011b a p\u0159em\u00fd\u0161lel jsem o tom, co za lekci mu cht\u011bj\u00ed d\u00e1t.<\/div>\n
A na odpov\u011b\u010f jsem nemusel \u010dekat nijak dlouho.<\/div>\n
Zrzek, jmenoval se Angus, se p\u0159idal v pr\u00e1ci k ostatn\u00edm vesni\u010dan\u016fm a netrvalo to dlouho a Herger st\u00e1l s lopatou za jeho z\u00e1dy. Nabral hl\u00ednu a hodil ji po n\u011bm. Angus se oto\u010dil a n\u011bco mu \u0159ekl. Tohle se opakovalo je\u0161t\u011b dvakr\u00e1t, ne\u017e se ti dva za\u010dali h\u00e1dat.<\/div>\n
A jejich h\u00e1dka vy\u00fastila v krou\u017eek vesni\u010dan\u016f, v jeho\u017e st\u0159edu st\u00e1l na jednom konci zrzek, na druh\u00e9m Herger.<\/div>\n
„Ty s n\u00edm bude\u0161 bojovat?“<\/div>\n
„Jo, princ pot\u0159ebuje dostat lekci!“<\/div>\n
„A v\u0161iml sis, \u017ee je dvakr\u00e1t tak velk\u00fd ne\u017e ty?!“ Za\u010d\u00ednal jsem panika\u0159it. Ur\u010dit\u011b by Angusovi sta\u010dila jedna dob\u0159e m\u00ed\u0159en\u00e1 r\u00e1na a jedin\u00fd p\u0159\u00edtel, kter\u00e9ho tady mezi mu\u017ei m\u00e1m, Herger, by padl mrtv\u00fd k zemi. To p\u0159ece nem\u016f\u017ee!<\/div>\n
„V\u0161iml, brat\u0159\u00ed\u010dku. A neboj se o m\u011b!“ S t\u011bmito slovy popadl do rukou \u0161t\u00edt a vyrazil do st\u0159edu kruhu. Pot\u00e9, co padla prvn\u00ed r\u00e1na, kter\u00e1 rozbila Herger\u016fv \u0161t\u00edt, jsem \u0161el hledat Buliwolfa. P\u0159ece nem\u016f\u017ee nechat jen tak zab\u00edt jednoho ze sv\u00fdch mu\u017e\u016f!<\/div>\n
„Tak ud\u011blej n\u011bco! V\u017edy\u0165 ho zabije!“<\/div>\n
„Uklidni se, Arabe.“<\/div>\n
„Ale\u2026!“<\/div>\n
Rozhodil jsem rukama a b\u011b\u017eel jsem zp\u011bt k Hergerovi. Do rukou bral u\u017e t\u0159et\u00ed, posledn\u00ed \u0161t\u00edt. Kruci!<\/div>\n
„Uklidni se.“ N\u011b\u010d\u00ed ruka spo\u010dinula na m\u00e9m rameni a siln\u00fdm stiskem m\u011b donutila zastavit. Rozohn\u011bn\u011b jsem se oto\u010dil, za mnou st\u00e1l Tom. Jak se tam, sakra, dostal?!<\/div>\n
„Nem\u016f\u017eu se uklidnit, zabije mi p\u0159\u00edtele!“<\/div>\n
„Ale nezabije, jen se d\u00edvej.“ Proti m\u00e9 v\u016fli m\u011b donutil se oto\u010dit a sledovat, jak zrzek pr\u00e1v\u011b zni\u010dil i posledn\u00ed \u0161t\u00edt, kter\u00fd Herger m\u011bl. M\u011bl jsem siln\u00e9 nutk\u00e1n\u00ed vrhnout se mu na pomoc, ale Tomovy siln\u00e9 ruce m\u011b dr\u017eely na m\u00edst\u011b.<\/div>\n
\u0160t\u00edt praskl. Zrzek se nechutn\u011b usm\u00edval a pot\u011b\u0161en svou v\u00fdhrou, nap\u0159\u00e1hl me\u010d sm\u011brem k Hergerovi kle\u010d\u00edc\u00edmu na zemi. Siln\u011b jsem stisknul v\u00ed\u010dka k sob\u011b a podv\u011bdom\u011b se p\u0159itiskl je\u0161t\u011b v\u00edce k Tomovu t\u011blu. Necht\u011bl jsem vid\u011bt, jak m\u016fj p\u0159\u00edtel um\u00edr\u00e1.<\/p>\n<\/div>\n
Ozval se hlasit\u00fd pok\u0159ik. Ale p\u0159ich\u00e1zel odzadu, od na\u0161ich mu\u017e\u016f. V\u00e1hav\u011b jsem pootev\u0159el jedno, a vz\u00e1p\u011bt\u00ed hned druh\u00e9 oko, kdy\u017e jsem zjistil, \u017ee Herger stoj\u00ed s me\u010dem v\u00edt\u011bzn\u011b zdvi\u017een\u00fdm nad padl\u00fdm t\u011blem.<\/div>\n
Ulevilo se mi a od radosti jsem Toma siln\u011b objal. Zasm\u00e1l se a s\u00edlu objet\u00ed mi op\u011btoval. Zhluboka jsem nas\u00e1l jeho v\u016fni, ale tahle chvilka trvala jen n\u011bkolik vte\u0159in.<\/div>\n
Jakmile jsem za sv\u00fdmi z\u00e1dy usly\u0161el Herger\u016fv pobaven\u00fd sm\u00edch, odtrhl jsem se od Toma a okam\u017eit\u011b jsem mu b\u011b\u017eel vst\u0159\u00edc.<\/div>\n
„Ty jsi to v\u011bd\u011bl! Mohl jsi ho zab\u00edt kdykoliv!“<\/div>\n
„Ano.“<\/div>\n
„Tak pro\u010d jsi to neud\u011blal?!“<\/div>\n
„Sledoval n\u00e1s princ, musel dostat lekci. Po\u010d\u00edtal s t\u00edm, co v\u00ed. Te\u010f bude muset po\u010d\u00edtat i s t\u00edm, co nen\u00ed vid\u011bt. A b\u00e1t se toho, co nev\u00ed.“<\/div>\n
„Stejn\u011b jsi bl\u00e1zen.“ Herger se jen hlasit\u011b rozesm\u00e1l a pokra\u010doval d\u00e1l za Buliwolfem. Oto\u010dil jsem se a pohledem jsem hledal Toma. Kde je? V\u017edy\u0165 je\u0161t\u011b p\u0159ed chv\u00edl\u00ed st\u00e1l kousek ode m\u011b. Ot\u00e1\u010del jsem se st\u00e1le dokola, ale nevid\u011bl jsem ho.<\/div>\n
„Hled\u00e1\u0161 n\u011bco?“ Zje\u017eily se mi vlasy v t\u00fdle. Byl tak bl\u00edzko. Jeho rty byly a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 bl\u00edzko m\u00e9mu uchu, t\u00e9m\u011b\u0159 se jej dot\u00fdkaly. Zachv\u011bl jsem se.<\/div>\n
„Tebe,“ vydechl jsem a ne\u017e jsem si stihl uv\u011bdomit, co se d\u011bje, Tom m\u011b chytil za ruku a t\u00e1hl m\u011b pry\u010d ze st\u0159edu vesni\u010dky, n\u011bkam stranou ode v\u0161eho a v\u0161ech.<\/p>\n<\/div>\n
autor: Deni<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
Klikni na anketu, d\u00edky. J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Deni „Bylo jich hodn\u011b.“ „Nen\u00ed tu \u017e\u00e1dn\u00e9 t\u011blo. Nikdo z t\u011bch, koho jsme v noci zabili.“ „Odnesli si je.“ „Hej, no tak, Bille.“ N\u011bkdo se mnou zat\u0159\u00e1sl a \u0161um\u011bn\u00ed kolem m\u011b kone\u010dn\u011b dostalo jasn\u00e9 t\u00f3ny. Chv\u00edli mi trvalo, ne\u017e se mi<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[248],"tags":[],"class_list":["post-13973","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-13th-warrior"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/13973","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=13973"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/13973\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=13973"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=13973"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=13973"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}