{"id":14013,"date":"2009-07-15T15:30:00","date_gmt":"2009-07-15T14:30:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=13981"},"modified":"2009-07-15T15:30:00","modified_gmt":"2009-07-15T14:30:00","slug":"povidka","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2009\/07\/15\/povidka\/","title":{"rendered":"Pov\u00eddka"},"content":{"rendered":"
autor: Tenshi88<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
Tom si nad\u00e1val do blbc\u016f, kdy\u017e vyb\u011bhl z pokoje, aby zachr\u00e1nil tu zk\u00e1zu. \u017de je pozd\u011b, mu do\u0161lo vz\u00e1p\u011bt\u00ed, kdy\u017e uvid\u011bl sv\u00e9 dvoj\u010de hltat slova z pap\u00edru, kter\u00fd si cht\u011bl nepov\u0161imnut vytisknout. Riskoval, jeliko\u017e tisk\u00e1rna st\u00e1la na chodb\u011b p\u0159esn\u011b mezi jejich pokoji. Kdy\u017e ma\u010dkal „ano“ na dotaz, zda chce text opravdu vytisknout, upaloval na chodbu. Byla h\u0159\u00ed\u010dka osudu, \u017ee se tam p\u0159esn\u011b v tu chv\u00edli nach\u00e1zelo jeho dvoj\u010de, kter\u00e9 kdy\u017e zaslechlo charakteristick\u00fd zvuk za sebou, okam\u017eit\u011b zkoumalo, co \u017ee to z tisk\u00e1rny leze. Te\u010f mohl Tom zcela nezpozorov\u00e1n sledovat jeho m\u011bn\u00edc\u00ed se v\u00fdraz. Po p\u00e1r \u0159\u00e1dc\u00edch vid\u011bl v jeho tv\u00e1\u0159i p\u0159ekvapen\u00ed, o chv\u00edli pozd\u011bji ho nahradila na\u0161pulen\u00e1 \u00fasta zna\u010d\u00edc\u00ed \u00fa\u017eas. S posledn\u00edm \u0159\u00e1dkem sly\u0161el, jak z\u0159eteln\u011b vydechl. Tom se sebev\u011bdom\u011b pousm\u00e1l.<\/div>\n
„Copak to tu m\u00e1\u0161, br\u00e1\u0161ko?“ Vystoupil ze sv\u00e9ho \u00fakrytu a pozoroval, jak Bill malinko nadsko\u010dil v \u00faleku. Jako by si nebyl v\u011bdom toho, \u017ee tu je jedin\u00e1 osoba, kter\u00e1 mohla b\u00fdt p\u0159\u00ed\u010dinou jeho \u010dervenaj\u00edc\u00ed se tv\u00e1\u0159e, Bill d\u011btinsky schoval pap\u00edr za z\u00e1da.<\/div>\n
„Nic.“ Tom si ho prohl\u00ed\u017eel se zna\u010dn\u00fdm zaujet\u00edm.<\/div>\n
„V\u017edycky jsi byl zv\u011bdav\u00fd…“ Za\u0161eptal Tom a Billovy dlan\u011b zvlhly, jak ma\u010dkaly ten proklet\u00fd pap\u00edr. Mali\u010dko v\u00edc se nam\u00e1\u010dkl na kop\u00edrku.<\/div>\n
„To sis tisknul ty?“ Zeptal se, naivn\u011b si mysl\u00edc, \u017ee to jen tak p\u0159ejdou.<\/div>\n
\n
„Jo.“ K\u00fdvl Tom na souhlas a v\u011bdom\u00ed, \u017ee mezi nimi nastalo hmatateln\u00e9 nap\u011bt\u00ed, se mu zamlouvalo. Rozhodn\u011b v\u00edc ne\u017e jeho bratrovi. „\u010cetl jsi to?“ Propaloval Billa o\u010dima, a kdy\u017e se ozvalo jeho tich\u00e9 „ne“, u\u0161kl\u00edbl se. „Tak to bys to m\u011bl napravit.“ Bill p\u0159ekvapen\u011b vykulil o\u010di.<\/p>\n<\/div>\n
„Mo\u017en\u00e1 pozd\u011bji?“ Zkusil Bill nap\u016fl ot\u00e1zkou vycouvat.<\/div>\n
„Hned te\u010f.“ \u0158ekl Tom klidn\u011b a tak, jak st\u00e1l, nem\u011bl Bill \u0161anci ho obej\u00edt. V\u011bd\u011bli to oba. Bill tedy sklonil tv\u00e1\u0159 k pap\u00edru a sna\u017eil se nevn\u00edmat znovu ta h\u0159\u00ed\u0161n\u00e1 slova. C\u00edtil p\u0159esn\u011b, co s n\u00edm d\u011blaj\u00ed. „P\u0159e\u010dti to nahlas…“ Za\u0161eptal m\u011bkce a pohladil Billa po ruce. Setkal se s jeho vykulen\u00fdm pohledem. P\u0159edstava toho, \u017ee mu do o\u010d\u00ed \u0159\u00edk\u00e1 takov\u00e9 v\u011bci, ho nutila panika\u0159it.<\/div>\n
„Ne. Tome, zbl\u00e1znil ses? Nech m\u011b b\u00fdt.“ A pokusil se o d\u011btinsk\u00fd a naivn\u00ed \u00fat\u011bk. Tom ho pevn\u011b chytil za z\u00e1p\u011bst\u00ed a nedovolil mu se hnout. Najednou si byli a\u017e moc bl\u00edzko. „Tome… dob\u0159e, \u010detl jsem to. Spokojen\u00fd? A te\u010f m\u011b pus\u0165.“ Zoufale se pokou\u0161el se z jeho sev\u0159en\u00ed vykroutit. Tom se jen lehce pousm\u00e1l.<\/div>\n
„Pust\u00edm t\u011b. Nejd\u0159\u00edv si ale ud\u011bl\u00e1me takov\u00e9 mal\u00e9 p\u0159ed\u010d\u00edt\u00e1n\u00ed. P\u0159e\u010dti mi to.“ Bill v\u011bd\u011bl, \u017ee by takhle mohli st\u00e1t v\u011bky, proto\u017ee jeho bratr byl je\u0161t\u011b v\u00edc pali\u010dat\u00fd ne\u017e on s\u00e1m. Zahled\u011bl se do pap\u00edr\u016f a zav\u0159el o\u010di. „Um\u00ed\u0161 \u010d\u00edst se zav\u0159en\u00fdma o\u010dima?“ Tom se mu vysm\u00edval a Bill mu to oplatil tvrd\u00fdm pohledem. Nadechl se a t\u0159esouc\u00edm se hlasem potichu p\u0159ed\u0159\u00edk\u00e1val vytisknut\u00e9 \u0159\u00e1dky.<\/div>\n
„Bill se na sv\u00e9ho bratra koketn\u011b usm\u00e1l a p\u0159itiskl se k n\u011bmu bl\u00ed\u017e. -Sm\u00edm t\u011b pol\u00edbit?- Za\u0161eptal mu Tom m\u011bkce do ucha…<\/em> Tome, j\u00e1 nem\u016f\u017eu!“ Vydechl zoufale a zvedl k n\u011bmu prosebn\u00fd pohled. C\u00edtil, jak jeho tv\u00e1\u0159 ho\u0159\u00ed a posledn\u00ed slova sotva zvl\u00e1dl p\u0159ekoktat.<\/div>\n
„Snad by ses ne\u010dervenal? Hezky pokra\u010duj.“ Billovi se zd\u00e1lo, \u017ee se k n\u011bmu Tom c\u00edlen\u011b natiskl je\u0161t\u011b v\u00edc.<\/div>\n
„Jejich rty se pomalu p\u0159ibli\u017eovaly a…“<\/em> Bill z\u0159eteln\u011b c\u00edtil, jak se za\u010d\u00edn\u00e1 chv\u011bt.<\/div>\n
„A?“ Tom se pousm\u00e1l. Sledoval, jak jeho bratr skl\u00e1p\u00ed hlavu a ruku s pap\u00edrem nech\u00e1v\u00e1 voln\u011b klesnout. Billa jeho vlastn\u00ed slova neuv\u011b\u0159iteln\u011b rozpalovala a m\u011bl pocit, \u017ee se rozplyne. Nebo h\u016f\u0159. Tom se k n\u011bmu p\u0159ibl\u00ed\u017eil bl\u00ed\u017e.<\/div>\n
„Byl to Tom, kdo je spojil v jedny…“<\/em> za\u0161eptal mu do ucha a omotal mu ruce kolem bok\u016f. Jejich rty se o sebe jemn\u011b ot\u0159ely, a kdy\u017e Bill vydechl, Tom\u016fv jazyk si na\u0161el cestu do hlubin v\u00e1\u0161n\u011b. Bill se c\u00edtil bezmocn\u00fd z Tomov\u00fdch polibk\u016f. Opl\u00e1cel mu je se stejnou v\u00e1\u0161n\u00ed a necht\u011bl, aby to kdy skon\u010dilo.<\/p>\n<\/div>\n
Kdy\u017e se jejich \u00fasta odpojila, Tom mu intenzivn\u011b hled\u011bl do o\u010d\u00ed.<\/div>\n
„Zn\u00e1\u0161 to nazpam\u011b\u0165?“ Vydechl p\u0159ekvapen\u011b a Tom se usm\u00e1l.<\/div>\n
„\u00dapln\u011b cel\u00e9…“ Na sv\u00e9 k\u016f\u017ei z\u0159eteln\u011b c\u00edtil, jak se jeho bratr zachv\u011bl. „Tomovy ruce se sunuly p\u0159es bratrovy boky, a\u017e narazily na st\u0159ed sv\u00e9ho z\u00e1jmu.“<\/em> Tom mu \u0161eptal do ucha, a kdy\u017e polo\u017eil ruce do jeho kl\u00edna a mali\u010dko stiskl, Bill poprv\u00e9 zast\u00e9nal. Poti\u0161t\u011bn\u00e9 pap\u00edry se ti\u0161e svezly na zem, jak je Billova t\u0159esouc\u00ed se ruka nemohla d\u00e9le dr\u017eet. Z Billa se pomalu st\u00e1vala hadrov\u00e1 panenka zcela v Tomov\u00fdch rukou. Tom ho nadzvedl a Bill stihl jenom vyp\u00edsknout p\u0159ekvapen\u00edm p\u0159edt\u00edm, ne\u017e jeho zade\u010dek p\u0159ist\u00e1l na kop\u00edrce.<\/div>\n
„Co to d\u011bl\u00e1\u0161?“ Vydechl p\u0159er\u00fdvan\u011b a u\u017e se ani nesna\u017eil zklidnit sv\u016fj trhan\u00fd dech. Tom se naklonil t\u011bsn\u011b k n\u011bmu tak, \u017ee Bill mohl c\u00edtit jeho hork\u00fd dech na sv\u00e9m uchu.<\/div>\n
„Bill c\u00edtil, jak se jeho t\u011blem \u0161\u00ed\u0159\u00ed siln\u00e9 vzru\u0161en\u00ed. Nemohl to vydr\u017eet. Cht\u011bl to. -Ud\u011blej mi to…- vydechl a…“<\/em><\/div>\n
„To bych nikdy ne\u0159ekl!“ Vyhrkl Bill d\u0159\u00edv, ne\u017e se stihl zastavit. Tom se ironicky u\u0161kl\u00edbl. „V\u00e1\u017en\u011b? A napsat jsi to mohl?“ Jejich pohledy se setkaly a Bill se sna\u017eil zakr\u00fdt zd\u011b\u0161en\u00ed nad t\u00edm, \u017ee to v\u00ed. Te\u010f byl nahran\u00fd. Sklopil hlavu a \u010dekal v\u00fd\u010ditky, nad\u00e1vky, cokoli… Tomovy prsty mu jemn\u011b nadzvedly bradu a donutily ho pod\u00edvat se mu do tv\u00e1\u0159e. „Myslel jsi to v\u00e1\u017en\u011b? Opravdu bys to v\u0161echno cht\u011bl?“ Bill om\u00e1men\u011b k\u00fdvl hlavou a sledoval, jak se jeho rty znovu p\u0159ibli\u017euj\u00ed. Ot\u0159el se o n\u011b tak jemn\u011b, \u017ee si Bill ani neuv\u011bdomil, kdy se Tomovy dlan\u011b posunuly mnohem n\u00ed\u017e. Vyjekl ve chv\u00edli, kdy mu kalhoty sjely z \u00fazk\u00fdch bok\u016f. Uv\u011bdomil si, \u017ee je\u0161t\u011b po\u0159\u00e1d spo\u010d\u00edv\u00e1 op\u0159en\u00fd na kop\u00edrce, ale jeho my\u0161lenky se ztratily kdesi v d\u00e1lce, kdy\u017e ho Tom kone\u010dn\u011b stiskl na nah\u00e9 k\u016f\u017ei.<\/p>\n<\/div>\n
„Tom nikdy nevid\u011bl nic tak kr\u00e1sn\u00e9ho, jak byl pr\u00e1v\u011b v tuhle chv\u00edli jeho mal\u00fd br\u00e1\u0161ka. Dot\u00fdkal se ho a c\u00edtil, jak se jeho k\u0159ehk\u00e9 t\u011blo chv\u011bje. Netou\u017eil po ni\u010dem jin\u00e9m, ne\u017e se ho dot\u00fdkat…“<\/em> Bill vyjekl, kdy\u017e ho jeho ruka stiskla o pozn\u00e1n\u00ed pevn\u011bji. Jeho boky sebou popla\u0161en\u011b \u0161kubaly a on v\u011bd\u011bl, \u017ee u\u017e to nejde zastavit. Tom zvedl hlavu a usm\u00e1l se na n\u011bj jedn\u00edm ze sv\u00fdch okouzluj\u00edc\u00edch \u00fasm\u011bv\u016f. D\u00edval se na n\u011bj celou dobu, co Billov\u00fdm t\u011blem proch\u00e1zela jedna slastn\u00e1 vlna za druhou. V uklid\u0148uj\u00edc\u00edch dotyc\u00edch hladil jeho boky a c\u00edtil, jak se chv\u011bje. Potom si ho n\u011b\u017en\u011b p\u0159it\u00e1hl do n\u00e1ru\u010de.<\/div>\n
„Tomi? Na konci bylo je\u0161t\u011b n\u011bco…“ za\u0161eptal Bill a mazliv\u011b se k bratrovi je\u0161t\u011b v\u00edce p\u0159itulil v o\u010dek\u00e1v\u00e1n\u00ed.<\/div>\n
„V\u00e1\u017en\u011b?“ Zeptal se Tom hran\u011b a potuteln\u011b se usm\u00e1l. „A copak to bylo?“ Bill ho jemn\u011b pohladil po tv\u00e1\u0159i a v duchu obdivoval jeho kr\u00e1su. Tom na tom byl stejn\u011b. Nikdy nevid\u011bl nic tak dokonal\u00e9ho, jako je jeho bratr.<\/div>\n
„Miluju t\u011b, Bille.“<\/em> Konec<\/em><\/p>\n<\/div>\n
autor: Tenshi88<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Tenshi88 Tom si nad\u00e1val do blbc\u016f, kdy\u017e vyb\u011bhl z pokoje, aby zachr\u00e1nil tu zk\u00e1zu. \u017de je pozd\u011b, mu do\u0161lo vz\u00e1p\u011bt\u00ed, kdy\u017e uvid\u011bl sv\u00e9 dvoj\u010de hltat slova z pap\u00edru, kter\u00fd si cht\u011bl nepov\u0161imnut vytisknout. Riskoval, jeliko\u017e tisk\u00e1rna st\u00e1la na chodb\u011b p\u0159esn\u011b mezi<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[45],"tags":[],"class_list":["post-14013","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-ff-jednodilky"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/14013","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=14013"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/14013\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=14013"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=14013"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=14013"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}