{"id":14020,"date":"2009-07-14T18:00:00","date_gmt":"2009-07-14T17:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=13987"},"modified":"2009-07-14T18:00:00","modified_gmt":"2009-07-14T17:00:00","slug":"dvojce-na-jednu-noc-22","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2009\/07\/14\/dvojce-na-jednu-noc-22\/","title":{"rendered":"Dvoj\u010de na jednu noc 22."},"content":{"rendered":"
autor: Bajik<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
„U m\u011b sp\u00e1t nebude\u0161, nejse\u0161 mal\u00fd d\u011bcko, Bille, abych ti to trp\u011bla! Co bude\u0161 d\u011blat, jestli se poh\u00e1d\u00e1te n\u011bkdy je\u0161t\u011b v\u00edc? Sko\u010d\u00ed\u0161 z mostu? B\u011b\u017e si p\u011bkn\u011b lehnout na svou p\u016flku postele a neodmlouvej!“ Simone u\u017e byla opravdu rozzloben\u00e1, kdy\u017e ji Bill ve\u010der p\u0159emlouval, aby mohl zase sp\u00e1t u n\u00ed.<\/div>\n
„J\u00e1 u n\u011bj sp\u00e1t nebudu. To u\u017e rad\u011bji budu sp\u00e1t v ob\u00fdv\u00e1ku!“ postavil si Bill hlavu a ura\u017een\u011b odpochodoval z pokoje. Nezapomn\u011bl dramaticky bouchnout dve\u0159mi. Op\u0159el se o ze\u010f na chodb\u011b, zalo\u017eil ruce na prsa a na\u0161tvan\u011b na\u0161pulil pusu. Mus\u00ed si obstarat n\u011bjakou deku.<\/p>\n<\/div>\n
„Jsi zlat\u00ed\u010dko, Mel,“ usm\u00e1l se Tom vl\u00eddn\u011b na d\u00edvku a pol\u00edbil ji lehce na tv\u00e1\u0159. Mel mu polibek oplatila a vyprostila se z objet\u00ed. P\u0159ece jen j\u00ed bylo objet\u00ed d\u00edvek bli\u017e\u0161\u00ed.<\/div>\n
„Dobrou noc, Tome, a u\u017e \u017e\u00e1dn\u00fd h\u00e1dky. V\u0161echno sly\u0161\u00edm,“ usm\u00e1la se je\u0161t\u011b, kdy\u017e byla na cest\u011b ke dve\u0159\u00edm.<\/div>\n
„Tak to sis po\u0159\u00eddila extra siln\u00fd naslouch\u00e1tko,“ zasm\u00e1l se Tom a Mel s n\u00edm. Je\u0161t\u011b jednou si pop\u0159\u00e1li dobrou noc a Mel ve\u0161la do domu. Tom chv\u00edli st\u00e1l a d\u00edval se na dve\u0159e, za kter\u00fdmi zmizela jeho d\u00e1vn\u00e1 l\u00e1ska. Pot\u00e9 zakroutil s \u00fasm\u011bvem hlavou a vydal se se vzp\u0159\u00edmenou hlavou vst\u0159\u00edc boji\u0161ti, na n\u011bm\u017e se ocitnul.<\/div>\n
Opatrn\u011b otev\u0159el vchodov\u00e9 dve\u0159e, co kdyby se na n\u011bj vylil obsah k\u00fdblu, kter\u00fd by mohl b\u00fdt p\u0159ichystan\u00fd nade dve\u0159mi pr\u00e1v\u011b na n\u011bj, a kdy\u017e zjistil, \u017ee tam \u017e\u00e1dn\u00fd nen\u00ed, teprve pot\u00e9 ve\u0161el dovnit\u0159. Skopl z nohou sv\u00e9 okopan\u00e9 boty, a jakmile vstoupil do ob\u00fdv\u00e1ku, vid\u011bl Billa jdouc\u00edho po schodech dol\u016f a nesouc\u00edho si p\u0159ikr\u00fdvku. Nem\u011bl odvahu se mu pod\u00edvat do o\u010d\u00ed, nato\u017e se ho zeptat, pro\u010d si to nese dol\u016f. Sice v\u011bd\u011bl, \u017ee to ticho mezi nimi nem\u016f\u017ee trvat donekone\u010dna, ale dneska se u\u017e na \u017e\u00e1dn\u00fd h\u00e1dky nec\u00edtil. Dneska u\u017e ne.<\/div>\n
\n
Bill p\u0159ich\u00e1zej\u00edc\u00edho ignoroval. D\u011blal, \u017ee si jej nev\u0161iml. A popravd\u011b mu to docela dob\u0159e \u0161lo. Jen\u017ee uvnit\u0159, tam hluboko v sob\u011b, se u\u017e\u00edral pocitem, \u017ee ho ztrat\u00ed. \u017de u\u017e nikdy ho nepol\u00edb\u00ed, nic. Prost\u011b jedno velk\u00fd nic.<\/div>\n
Na jednu stranu cht\u011bl zapomenout, \u017ee „chodil“ se sv\u00fdm dvoj\u010detem, na druhou stranu cht\u011bl v\u0161echno vr\u00e1tit tam, kde to za\u010dalo. Kde jejich tajn\u00fd vztah za\u010dal, pokud se to dalo nazvat vztahem. Na za\u010d\u00e1tek, bez alkoholu, bez ve\u010d\u00edrku u Karin, bez h\u00e1dek, bez pravidel. P\u0159\u00e1l si, aby se jej Tom znovu dot\u00fdkal, znovu ho l\u00edbal, znovu p\u0159iv\u00e1d\u011bl do ext\u00e1ze, aby mu uk\u00e1zal kouzlo sexu. Av\u0161ak ne ka\u017ed\u00e9 p\u0159\u00e1n\u00ed se vypln\u00ed.<\/div>\n
Hodil p\u0159ikr\u00fdvku, kterou mu mile r\u00e1da dala Be\u00e1ta, na seda\u010dku, a d\u011blal, \u017ee n\u011bco d\u011bl\u00e1, zat\u00edmco poslouchal vzdaluj\u00edc\u00ed se kroky. Hodiny ukazovaly \u010dtvrt na jeden\u00e1ct v noci a jemu se necht\u011blo sp\u00e1t. Nebyl si jist\u00fd, jestli usne v ob\u00fdv\u00e1ku, kter\u00fd halily obrysy a st\u00edny d\u00edky pouli\u010dn\u00ed lamp\u011b stoj\u00edc\u00ed naproti domu. V osmn\u00e1cti by se u\u017e nem\u011bl b\u00e1t tmy a st\u00edn\u016f nez\u00e1visle na tom, \u017ee d\u00edky tepl\u016fm, kter\u00e9 pohltily i severn\u00ed N\u011bmecko, p\u0159edpokl\u00e1dali meteorologov\u00e9 \u010detn\u00e9 bou\u0159ky.<\/div>\n
Rychle zalezl pod deku, pol\u0161t\u00e1\u0159 si op\u0159el o op\u011bradlo, zav\u0159el o\u010di a doufal, \u017ee usne i bez n\u011bj. Za ty dva t\u00fddny, co u n\u011bj spal, si na jeho bl\u00edzkost zvyknul. Vlastn\u011b bez n\u011bj nedok\u00e1zal usnout.<\/div>\n
P\u0159em\u00fd\u0161lel, co bude d\u011blat d\u00e1l. Mohl by zaj\u00edt za Karin a \u0159\u00edct j\u00ed, \u017ee se omlouv\u00e1 a \u017ee ji m\u00e1 r\u00e1d, \u017ee by s n\u00ed chodil a kdesi cosi. S Danielou by se jakoby roze\u0161el a mohl by \u017e\u00edt \u0161\u0165astn\u011b a\u017e do smrti. M\u011bl by n\u011bkoho, kdo ho m\u00e1 opravdu r\u00e1d. Mo\u017en\u00e1 by ji dok\u00e1zal milovat, ur\u010dit\u011b by si k n\u00ed na\u0161el cestu. \u010casem\u2026<\/div>\n
Nakonec s my\u0161lenkou, jestli by j\u00ed m\u011bl \u0159\u00edct, \u017ee je panic, usnul. Nikdy nad n\u011b\u010d\u00edm takov\u00fdm nep\u0159em\u00fd\u0161lel. Up\u0159\u00edmn\u011b, na sex nikdy p\u0159edt\u00edm nemyslel. Nikdy si to s\u00e1m neud\u011blal. Nem\u011bl na takov\u00fd v\u011bci \u010das.<\/p>\n<\/div>\n
Tom le\u017eel v posteli a z\u00edral na pr\u00e1zdn\u00e9 m\u00edsto vedle sebe. Kdyby tam alespo\u0148 le\u017eel; nemusel by se k n\u011bmu tulit, nic. Jen aby tam spal, aby ho m\u011bl nabl\u00edzku. On ho cht\u011bl vedle sebe. Pot\u0159eboval ho tam. Spalo se mu l\u00e9pe, kdy\u017e tam Bill le\u017eel. Jen\u017ee jak ho do t\u00e9 postele dostat, kdy\u017e se s n\u00edm odm\u00edt\u00e1 jakkoli bavit?<\/div>\n
O p\u00e1r minut pozd\u011bji u\u017e Tom kle\u010del v ob\u00fdv\u00e1ku u sp\u00edc\u00edho dvoj\u010dete s pevn\u00fdm rozhodnut\u00edm. Lehce s n\u00edm zat\u0159\u00e1sl, aby se probral. N\u011b\u017enosti by ur\u010dit\u011b nyn\u00ed nebyly na m\u00edst\u011b. Bill se prot\u00e1hnul, zasku\u010del a promnul si o\u010di. Kdy\u017e v\u0161ak zjistil, kdo ho to bud\u00ed, oto\u010dil se na druh\u00fd bok se slovy: „T\u00e1hni ke v\u0161em \u010dert\u016fm!“<\/div>\n
Tom proto\u010dil o\u010di a zhluboka se nadechl. Na tuto debatu bude pot\u0159ebovat hodn\u011b kysl\u00edku.<\/div>\n
„No tak, Bille, nebu\u010f labu\u0165 a oto\u010d se. Slibuju, \u017ee pokud nebude\u0161 cht\u00edt, p\u016fjdu pry\u010d\u2026“<\/div>\n
„Dob\u0159e,“ \u0159ekl Bill a oto\u010dil se na m\u011b. „Ne, nechci od tebe u\u017e absolutn\u011b nic. Jo, maxim\u00e1ln\u011b abys mi dal kone\u010dn\u011b pokoj, tak\u017ee u\u017e vlastn\u011b m\u016f\u017ee\u0161 j\u00edt,“ a oto\u010dil se zp\u00e1tky.<\/div>\n
„Nev\u00ed\u0161, co ti chci, a ty u\u017e \u0159\u00edk\u00e1\u0161 ne?“ zeptal se ho Tom a tak tro\u0161ku doufal, \u017ee napom\u016f\u017ee Billov\u011b zv\u011bdavosti.<\/div>\n
„Kdy\u017e t\u011b vyslechnu, vypadne\u0161?“ zeptal se ho na opl\u00e1tku Bill a oto\u010dil se na n\u011bj. Jeho obli\u010dej osv\u00edtila z\u00e1\u0159e pouli\u010dn\u00ed lampy.<\/div>\n
„Jo, tak n\u011bjak,“ \u0159ekl Tom, ale ov\u0161em\u017ee to nemyslel v\u00e1\u017en\u011b. Hodlal ho je\u0161t\u011b nejm\u00ed\u0148 do ob\u011bda p\u0159emlouvat, aby \u0161el sp\u00e1t nahoru za n\u00edm, kdyby Bill \u0159ekl ne.<\/div>\n
„Tak pov\u00eddej, poslouch\u00e1m. Ale aby to z tebe nelezlo jak z chlupat\u00fd deky, cht\u011bl bych v\u00e1\u017en\u011b je\u0161t\u011b dneska sp\u00e1t.“<\/div>\n
„Tak to \u0159eknu rychle a stru\u010dn\u011b, kdy\u017e chce\u0161. Poj\u010f sp\u00e1t nahoru za mnou. Nebude\u0161 si p\u0159ece tady ni\u010dit p\u00e1te\u0159.“<\/div>\n
„Sp\u00e1t za tebou?“ Bill se rozesm\u00e1l, ale nebyl to up\u0159\u00edmn\u00fd sm\u00edch. Byl nucen\u00fd, um\u011bl\u00fd. Mo\u017en\u00e1 v n\u011bm byla i ironie. „Snad se neboj\u00ed\u0161\u2026“<\/div>\n
„Ne, neboj\u00edm. Poj\u010f sp\u00e1t nahoru, pros\u00edm.“<\/div>\n
„Ne.“<\/div>\n
„Bille, j\u00e1 ti slibuju, \u017ee se t\u011b ani nedotknu. Klidn\u011b budu sp\u00e1t i na zemi, m\u011b to je putna, ale ty prost\u011b nebude\u0161 sp\u00e1t tady na seda\u010dk\u00e1ch.“<\/div>\n
„Je\u0161t\u011b tak, aby ses m\u011b dot\u00fdkal. Pro m\u011b za m\u011b si klidn\u011b spi na lustru, m\u011b to je jedno, ale j\u00e1 tam s tebou sp\u00e1t nebudu. Rad\u011bji p\u016fjdu do boudy po Oggym ne\u017e za tebou.“<\/div>\n
„Tam by ses neve\u0161el, proto\u017ee Oggy byl docela malej,“ op\u00e1\u010dil mu Tom otr\u00e1ven\u011b a promnul si o\u010di. Jak ho m\u00e1 p\u0159esv\u011bd\u010dit? Zahr\u00e1t mu na city? Navrhnout to, co mu poradila Mel? Jen br\u00e1chov\u00e9? U\u017e nikdy nic v\u00edc?<\/div>\n
Tomovi ka\u017edop\u00e1dn\u011b nic jin\u00e9ho nezb\u00fdvalo. Zhluboka se nadechl a za\u010dal: „U\u017e od t\u00fd doby, co jsem byl malej, jsem cht\u011bl br\u00e1chu. A te\u010f, kdy\u017e ho m\u00e1m, tak ho vlastn\u011b nem\u00e1m. Co m\u00e1m ud\u011blat, abychom byli aspo\u0148 norm\u00e1ln\u00ed br\u00e1chov\u00e9? J\u00e1\u2026 na to, \u017ee u\u017e mezi n\u00e1ma nic nebude, jsem si zvyknul. Mo\u017en\u00e1 to tak bude lep\u0161\u00ed. Jen br\u00e1chov\u00e9, co ty na to?“ a vzal roh jeho p\u0159ikr\u00fdvky do sv\u00fdch dlouh\u00fdch prst\u016f a za\u010dal jej \u017emoulat. Docela se b\u00e1l jeho odpov\u011bdi.<\/div>\n
Bill lehce zakroutil hlavou. „Ty si mysl\u00ed\u0161, \u017ee j\u00e1 s tebou chci m\u00edt je\u0161t\u011b n\u011bco spole\u010dn\u00fdho? Br\u00e1chov\u00e9\u2026 Tob\u011b se to lehko \u0159ekne, ale j\u00e1 u\u017e ti prost\u011b nev\u011b\u0159\u00edm. A te\u010f dovol, cht\u011bl bych je\u0161t\u011b sp\u00e1t,“ vytrhnul mu p\u0159ikr\u00fdvku z ruky a oto\u010dil se z\u00e1dy k n\u011bmu.<\/div>\n
Tom si povzdychnul a kousnul se do rtu. „U\u017e nikdy nebudu p\u00edt,“ za\u0161eptal si pro sebe a vstal.<\/div>\n
„A to za trest nebo za odm\u011bnu?“ zahuhlal Bill do pol\u0161t\u00e1\u0159e.<\/div>\n
Tom se na Billa bolestn\u011b pod\u00edval. Ani se vlastn\u011b nemohl divit, \u017ee se k n\u011bmu tak chov\u00e1. V\u017edy\u0165 by to d\u011blal taky. Schody do patra vzal po dvou a bylo mu jedno, jak moc vr\u017eou nebo ne. U\u017e mu bylo v\u0161echno jedno. Lehnul do postele a d\u00edval se z okna ven. Hv\u011bzdy, na kter\u00e9 se d\u00edval poka\u017ed\u00e9, kdy\u017e mu bylo smutno, nebo kdy\u017e byl v n\u011bjak\u00fdm podobn\u00fdm du\u0161evn\u00edm stavu, nebyly vid\u011bt skrz temnou a tlustou z\u00e1clonu mra\u010den, t\u00e1hnouc\u00edch se po nebi. Sledoval je a \u010dekal, a\u017e na parapet dopadne prvn\u00ed kapka de\u0161t\u011b. Ano, to bylo jedin\u00e9, co mohl d\u011blat.<\/div>\n
\u010cekat.<\/p>\n<\/div>\n
Bill posmrknul. To, co mu d\u011blal, ho bolelo samotn\u00e9ho v\u00edc, ne\u017e to m\u011blo bolet Toma. Nedok\u00e1zal si vysv\u011btlit, kde se v n\u011bm bere takov\u00e1 zlost, tak hran\u00e1 nen\u00e1vist. Je vlastn\u011b hran\u00e1? Nen\u00ed to pravda? Nen\u00e1vid\u00ed ho n\u00e1hodou opravdu? Za\u010dal se v tom pomalu ztr\u00e1cet. Topil se v tom. Nev\u011bd\u011bl, co je pravda a co le\u017e.<\/div>\n
Z oka mu vyklouzla jedna zoufal\u00e1 slzi\u010dka. Ihned ji ut\u0159el, jako by to byla kyselina, kter\u00e1 by mu roze\u017erala k\u016f\u017ei, zni\u010dila obli\u010dej. Necht\u011bl plakat. V\u017edy\u0165 bez n\u011bj to zvl\u00e1dal cel\u00fdch 17 let a za tu dobu se ani jednou nevzdal, a i p\u0159esto, \u017ee byla spousta p\u0159\u00edle\u017eitost\u00ed skon\u010dit, neskon\u010dil. Nevzdal se. V\u017edycky po\u010dkal, a\u017e se to p\u0159e\u017eene, a pak \u0161el d\u00e1l. Te\u010f se nevzd\u00e1!<\/div>\n
Teda samoz\u0159ejm\u011b, \u017ee necht\u011bl, ale jakmile se zd\u00e1lky ozvalo dun\u011bn\u00ed hromu, v\u011bd\u011bl, \u017ee tomu dneska ve\u010der bude jinak. Za p\u00e1r okam\u017eik\u016f blesk osv\u011btlil m\u00edstnost a Bill najednou okolo sebe vid\u011bl tis\u00edce z\u00edraj\u00edc\u00edch o\u010d\u00ed. Pevn\u011b zav\u0159el ta sv\u00e1 hn\u011bd\u00e1 kukadla a preventivn\u011b si zacpal u\u0161i, aby nemusel poslouchat hromov\u00e9 r\u00e1ny. B\u00e1l se.<\/div>\n
Hromy se st\u00e1le \u010dast\u011bji st\u0159\u00eddaly s blesky a kapky de\u0161t\u011b tvrd\u011b dopadaly na parapet, kde se rozt\u0159\u00ed\u0161tily na spoustu dal\u0161\u00edch mal\u00fdch kapi\u010dek. A p\u0159esn\u011b tohle byla ta chv\u00edle, kdy si Bill uv\u011bdomil, \u017ee se pro jednou bude muset vzd\u00e1t. Opatrn\u011b otev\u0159el o\u010di, znovu m\u011bl ten divn\u00fd pocit, \u017ee ho n\u011bco sleduje, obalil okolo sebe deku a vstal. Vyb\u011bhnul schody a rychle otev\u0159el dve\u0159e do Tomova pokoje. Ti\u0161e za sebou zav\u0159el a za\u0161eptal jeho jm\u00e9no.<\/div>\n
„Tome?“ ku\u0148knul \u0161eptem, srdce m\u011bl a\u017e v krku. Ka\u017edop\u00e1dn\u011b se u\u017e necht\u011bl vracet tou tmavou chodbou dol\u016f.<\/div>\n
„D\u011bje se n\u011bco?“ zeptal se t\u00e1zan\u00fd a posadil se na posteli \u010delem k Billovi. M\u00edstnost oz\u00e1\u0159il blesk a z\u00e1hy se ozval hrom. Bill se zachv\u011bl a poposko\u010dil bl\u00ed\u017e k posteli.<\/div>\n
„Mohl bych tu pros\u00edm sp\u00e1t?“ zeptal se opatrn\u011b a kousnul se do rtu.<\/div>\n
„J\u00e1 myslel, \u017ee se mnou nechce\u0161 m\u00edt nic spole\u010dn\u00fdho\u2026?“ jeho odpov\u011b\u010f p\u0159e\u0161la v ot\u00e1zku.<\/div>\n
„Jen t\u011b pros\u00edm, jestli bych tu mohl sp\u00e1t. Ne \u017ee s tebou chci m\u00edt n\u011bco spole\u010dn\u00fdho. Tome, pros\u00edm, j\u00e1 dole sp\u00e1t s\u00e1m nechci.“ Bill byl odhodlan\u00fd klidn\u011b prosit i na kolenou, jen aby nemusel zp\u00e1tky dol\u016f.<\/div>\n
„Ty se boj\u00ed\u0161?“<\/div>\n
„Tome, pros\u00edm!“ za\u00fap\u011bl Bill t\u00e9m\u011b\u0159 pla\u010dtiv\u011b a byl odhodlan\u00fd se tam za\u010d\u00edt vztekat jako mal\u00e9 d\u00edt\u011b, kdyby nepovolil. Neb\u00e1l by se za\u010d\u00edt ml\u00e1tit p\u011bsti\u010dkami a zu\u0159iv\u011b dupat do zem\u011b jako na \u00farovni t\u0159\u00edlet\u00e9ho d\u00edt\u011bte.<\/div>\n
„Poj\u010f,“ pokynul mu Tom a Bill \u0161\u0165astn\u011b hopl p\u0159es Toma na svou p\u016flku postele, a\u017e se za n\u00edm deka zavlnila.<\/div>\n
„D\u011bkuju,“ pod\u011bkoval slu\u0161n\u011b a byl by ho i pol\u00edbil, kdyby se na p\u016fli cest\u011b k jeho rt\u016fm nezastavil a neuv\u011bdomil si, co se to chyst\u00e1 ud\u011blat. Rad\u011bji se oto\u010dil na bok a p\u0159ikryl se a\u017e po u\u0161i. „Dobrou,“ zahuhlal je\u0161t\u011b a zav\u0159el o\u010di.<\/div>\n
„Dobrou,“ odpov\u011bd\u011bl mu Tom a p\u0159ikryl se. Usm\u00e1l se pro sebe; p\u0159ece jen m\u00e1 vedle sebe n\u011bkoho, koho tam cht\u011bl m\u00edt. Te\u010f u\u017e mohl spokojen\u011b sp\u00e1t.<\/p>\n<\/div>\n
Kdy\u017e Toma asi po deseti minut\u00e1ch sp\u00e1nku probudil hlasit\u00fd dlouh\u00fd hrom, Bill nespal. Sed\u011bl vedle n\u011bj, ruce obmotan\u00e9 okolo nohou pevn\u011b tisknouc\u00edch k jeho huben\u00e9mu t\u011bl\u00ed\u010dku.<\/div>\n
„Bille, pro\u010d nesp\u00ed\u0161?“ zeptal se jej a n\u00e1sledn\u011b rozsv\u00edtil lampi\u010dku na no\u010dn\u00edm stolku.<\/div>\n
„Je mi zima,“ brouknul ti\u0161e a zadrkotal zubama.<\/div>\n
Tom na chvilku zap\u0159em\u00fd\u0161lel, jak mu m\u016f\u017ee b\u00fdt zima, kdy\u017e on s\u00e1m by se nejrad\u011bji svl\u00edknul z k\u016f\u017ee, ale nakonec vstal a otev\u0159el sk\u0159\u00ed\u0148, ze kter\u00e9 vyt\u00e1hnul tlustou deku. P\u0159e\u0161el n\u011bkolika dlouh\u00fdmi kroky k Billovi, kter\u00fd je\u0161t\u011b st\u00e1le drkotal zubama, a odkryl jej. Poslu\u0161n\u011b se nechal zabalit do deky a lehnout si. Tom zav\u0159el okno a zat\u00e1hnul \u017ealuzie, aby se Bill nemusel d\u00edvat na to, co se d\u011bje venku.<\/div>\n
„D\u011bkuju,“ hlesnul Bill spokojen\u011b a Tom pochopil, \u017ee v tomhle to bylo. Nebyla mu zima; jen si pot\u0159eboval naj\u00edt z\u00e1st\u011brku, aby Tom kone\u010dn\u011b to okno zav\u0159el.<\/div>\n
„Za nic,“ odv\u011btil mu Tom a zalezl do postele. „Bille?“ oslovil jej po chv\u00edli ticha.<\/div>\n
„Hm?“<\/div>\n
„Ty se boj\u00ed\u0161, kdy\u017e je bou\u0159ka?“ zeptal se Tom a o\u010dek\u00e1val, \u017ee se na n\u011bj sval\u00ed lavina nad\u00e1vek, \u017ee co ho to zaj\u00edm\u00e1 a tak d\u00e1le. M\u00edsto toho se na n\u011bj Bill jen oto\u010dil a spustil.<\/div>\n
„Kdy\u017e jsem byl malej, jezd\u00edval jsem k babi\u010dce v l\u00e9t\u011b na pr\u00e1zdniny. V\u017edycky, kdy\u017e byla v noci bou\u0159ka, chod\u00edval za mnou d\u011bda a m\u00edsto toho, aby m\u011b uklidnil, stra\u0161il m\u011b. Asi mi to n\u011bjak z\u016fstalo\u2026“<\/div>\n
Tom na to nic neodpov\u011bd\u011bl a m\u00edstnost\u00ed se rozprost\u0159elo ticho.<\/div>\n
Kdy\u017e se znovu ozval hrom, Bill se zat\u0159\u00e1sl. „Tome?“<\/div>\n
„Co?“ zeptal se Tom a sna\u017eil se nezn\u00edt a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 otr\u00e1ven\u011b.<\/div>\n
„M\u016f\u017eu se p\u0159isunout bl\u00ed\u017e.“ Ur\u010dit\u011b jist\u011b to m\u011bla b\u00fdt ot\u00e1zka, ale kam se pod\u011bl otazn\u00edk? Bill jej spolknul, tud\u00ed\u017e se Tom nemohl divit, \u017ee Bill jednal tak rychle.<\/div>\n
Tom nesta\u010dil zamrkat, nesta\u010dil \u0159\u00edct ani f\u0148 a Bill sv\u00fdm kolenem narazil do jeho stehna.<\/div>\n
„Promi\u0148,“ omluvil se a uvelebil se t\u011bsn\u011b vedle n\u011bj. Ne\u017e se vydal do \u0159\u00ed\u0161e sn\u016f, za\u0161eptal je\u0161t\u011b dobrou noc.<\/div>\n
„Dobrou,“ odv\u011btil mu Tom n\u011b\u017en\u011b. Po celou dobu, ne\u017e mu klesla v\u00ed\u010dka a on usnul, sledoval sv\u00e9ho mlad\u0161\u00edho br\u00e1\u0161ku a nedok\u00e1zal pochopit, pro\u010d to ud\u011blal. Za\u0161eptal mu omluvu do vlas\u016f, do<\/div>\n
kter\u00fdch mu vtiskl mot\u00fdl\u00ed polibek, polo\u017eil ruku na jeho bok a zav\u0159el o\u010di.<\/p>\n<\/div>\n
***<\/div>\n
„Tome, vzbu\u010f se, sakra!“ budil ho zn\u00e1m\u00fd hlas. Tom otev\u0159el prvn\u011b jedno oko, pot\u00e9 druh\u00e9. Spat\u0159il Billa kle\u010d\u00edc\u00edho vedle n\u011bj.<\/div>\n
„Co je?“ zeptal se ho Tom nevrle a setkal se jen s na\u0161tvan\u00fdm pohledem v Billov\u011b tv\u00e1\u0159i.<\/div>\n
„Nem\u016f\u017eu sp\u00e1t!“ odv\u011btil mu nep\u0159\u00edjemn\u011b, ostatn\u011b tak jako po cel\u00fd den.<\/div>\n
„Chr\u00e1pu, nebo takhle – M\u00e1m s t\u00edm n\u011bco spole\u010dn\u00fdho?“<\/div>\n
„To si pi\u0161, \u017ee to m\u00e1 co do\u010din\u011bn\u00ed s tebou. Ten tv\u016fj ztopo\u0159enej \u010d\u016fr\u00e1k m\u011b tla\u010d\u00ed do prdele, to se d\u011bje.“<\/div>\n
Tom se pod\u00edval dol\u016f pod pe\u0159inu a zjistil, \u017ee Bill m\u011bl zase pravdu – Jeho penis st\u00e1l v pozoru.<\/div>\n
„Hodl\u00e1\u0161 s t\u00edm n\u011bco d\u011blat?“ zeptal se ho Bill op\u011bt sv\u00fdm na\u0161tvan\u00fdm t\u00f3nem.<\/div>\n
„M\u016f\u017ee\u0161 si lehnout o kousek d\u00e1l, nemysl\u00ed\u0161, kdy\u017e ti to tak moc vad\u00ed.“<\/div>\n
„Jen\u017ee j\u00e1 CHCI sp\u00e1t VEDLE tebe!“ zd\u016fraznil mu Bill a odvr\u00e1til tv\u00e1\u0159. Chvilku pohyboval doln\u00ed \u010delist\u00ed zleva doprava a p\u0159i tom se kousal do rtu. Nakonec vzp\u0159\u00edmil hlavu a pov\u011bd\u011bl v\u00e1\u017en\u00fdm hlasem: „Jestli ty s t\u00edm nehodl\u00e1\u0161 nic d\u011blat,“ sednul si obkro\u010dmo na jeho b\u0159\u00ed\u0161ko, „pom\u016f\u017eu ti.“<\/div>\n
„Ale Bi-“ zkou\u0161el ho Tom zadr\u017eet.<\/div>\n
„Ty – dr\u017e – hubu,“ \u0159ekl mu Bill a polo\u017eil mu prst na rty. Tom jej vs\u00e1l mezi sv\u00e9 rty a ol\u00edznul jej sv\u00fdm hork\u00fdm jazykem. Kdy\u017e jej cht\u011bl Bill vyndat, kousnul ho.<\/div>\n
„To \u017ee bys cht\u011bl?“ zeptal se ho a povyt\u00e1hnul jedno obo\u010d\u00ed. Tom si ho za tri\u010dko p\u0159it\u00e1hnul k sob\u011b a cht\u011bl ho pol\u00edbit na souhlas.<\/div>\n
„Ne, ne. Ty m\u00e1\u0161 zak\u00e1zan\u00fd m\u011b l\u00edbat,“ zatrhnul mu to a vlepil mu malou facku.<\/div>\n
„A to jako pro\u010d?“ zeptal se ho Tom a \u010dekal, co mu brat\u0159\u00ed\u010dek ud\u011bl\u00e1 tentokr\u00e1t, proto\u017ee v\u017edycky, kdy\u017e to do\u0161lo takhle daleko, to utnul. Teda ne, \u017ee by se to d\u011blo b\u011b\u017en\u011b\u2026<\/div>\n
„Zlob\u00ed\u0161; nezaslou\u017e\u00ed\u0161 si ani jednu malou pusinku a nav\u00edc se nepamatuju, \u017ee bych ti to u\u017e dovolil. Je\u0161t\u011b po\u0159\u00e1d jsem na tebe po\u0159\u00e1dn\u011b na\u0161tvanej,“ odpov\u011bd\u011bl a p\u0159ejel mu zuby po krku. Tom se pod t\u00edm dotykem zachv\u011bl. Nikdo ho nikdy nerozp\u00e1lil tak, jak to dok\u00e1zal Bill. \u017d\u00e1dn\u00e1 sebehez\u010d\u00ed sebekozat\u011bj\u0161\u00ed holka, ale kluk.<\/div>\n
Bill pokra\u010doval sv\u00fdmi nenasytn\u00fdmi rty na hru\u010f sv\u00e9ho dvoj\u010dete. Jednu jeho bradavku drtil prsty, druhou s\u00e1l tak moc, a\u017e Tom vyk\u0159iknul bolest\u00ed. Bill se pro sebe usm\u00e1l a jazykem p\u0159ejel a\u017e k jeho pup\u00edku, odkud se nehodlal hnout.<\/div>\n
„Ehm, Bille, nemohl by ses u\u017e kone\u010dn\u011b v\u011bnovat MN\u011a?“<\/div>\n
Bill se na\u0161tvan\u011b zvednul a naklonil se nad Tom\u016fv obli\u010dej. „Jestli mi do toho bude\u0161 kecat, tak se na to vyseru a d\u011blej si s n\u00edm co chce\u0161.“<\/div>\n
„Chce\u0161 v\u011bd\u011bt, co chci?“ zeptal se ho Tom a o\u010di\u010dka mu sv\u00edtila jako \u017e\u00e1rovi\u010dky na v\u00e1no\u010dn\u00edm stromku.<\/div>\n
„Tak to vyklop,“ \u0159ekl Bill s \u00fasm\u011bvem a zhoupl se mu na kl\u00edn\u011b. Tom p\u0159iv\u0159el slastn\u011b o\u010di.<\/div>\n
„Chci b\u00fdt v tob\u011b. Te\u010f hned. Pros\u00edm.“<\/div>\n
Bill zakroutil hlavou a vr\u00e1til se zp\u00e1tky dol\u016f. „Nikdy nedostaneme v\u0161echno, co si p\u0159ejeme,“ \u0159ekl mezi l\u00edb\u00e1n\u00edm Tomova podb\u0159i\u0161ku.<\/div>\n
„Ani kdy\u017e ti \u0159eknu, \u017ee t\u011b miluju?“ zeptal se ho Tom takticky sv\u00fdm rozklepan\u00fdm hlasem. On ho p\u0159\u00edmo mu\u010dil!<\/div>\n
Bill zvednul hlavu a udiven\u011b se na dvoj\u010de pod\u00edval. „To je sice moc hezk\u00fd, ale j\u00e1 na tom trv\u00e1m,“ odpov\u011bd\u011bl mu m\u00edsto p\u0159ipraven\u00e9ho ANO a chystal se sundat mu trenky.<\/div>\n
„Slibuju, \u017ee budu n\u011b\u017en\u00fd.“<\/div>\n
Bill slib ignoroval a za pomoci sv\u00fdch zub\u016f mu trenky st\u00e1hnul, p\u0159i\u010dem\u017e mu Tom\u016fv penis skoro vyp\u00edchnul oko. Ol\u00edznul jej po cel\u00e9 jeho d\u00e9lce a pot\u00e9 vzhl\u00e9dnul k Tomovu obli\u010deji. Hlavu m\u011bl zvr\u00e1cenou dozadu a o\u010di pevn\u011b zav\u0159en\u00e9. Bill povyt\u00e1hnul jedno obo\u010d\u00ed a vr\u00e1til se k Tomovu kl\u00ednu.<\/div>\n
***<\/div>\n
„Tome. TOME! Vst\u00e1vej! Sly\u0161\u00ed\u0161 m\u011b, ty ko\u0148sk\u00fd ucho?“ za\u0159val Bill z pln\u00fdch plic do ucha ze sna st\u00e9naj\u00edc\u00edmu dvoj\u010deti. Kdy\u017e Tom nereagoval, siln\u011b s n\u00edm zat\u0159\u00e1sl.<\/div>\n
„Tome, ty perverzn\u00ed ignorante! Vzbu\u010f se!“<\/div>\n
Tom otev\u0159el do\u0161iroka o\u010di a Bill si oddechl. Zalo\u017eil ruce na prsou a spustil tak ti\u0161e, aby je nikdo jin\u00fd v dom\u011b nesly\u0161el.<\/div>\n
„Co je, kurva?! Ho\u0159\u00ed snad?“ zeptal se nevrle a zvrhle se na Billa pod\u00edval.<\/div>\n
„Neho\u0159\u00ed. A ne\u010dum tak na m\u011b!“<\/div>\n
Tom se u\u0161kl\u00edbl. „Pardon teda! \u2026 A stejn\u011b by m\u011b zaj\u00edmalo, pro\u010d m\u011b teda bud\u00ed\u0161, kdy\u017e neho\u0159\u00ed.“<\/div>\n
„Je TO v\u0161ude!“ Rozhodil Bill rukama. „Je mi jedno, se kterou holkou si \u0161ukal, ale-„<\/div>\n
„Pro\u010d mysl\u00ed\u0161, \u017ee to bylo s holkou?“<\/p>\n<\/div>\n
autor: Bajik<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Bajik „U m\u011b sp\u00e1t nebude\u0161, nejse\u0161 mal\u00fd d\u011bcko, Bille, abych ti to trp\u011bla! Co bude\u0161 d\u011blat, jestli se poh\u00e1d\u00e1te n\u011bkdy je\u0161t\u011b v\u00edc? Sko\u010d\u00ed\u0161 z mostu? B\u011b\u017e si p\u011bkn\u011b lehnout na svou p\u016flku postele a neodmlouvej!“ Simone u\u017e byla opravdu rozzloben\u00e1, kdy\u017e<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[186],"tags":[],"class_list":["post-14020","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-dvojce-na-jednu-noc"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/14020","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=14020"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/14020\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=14020"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=14020"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=14020"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}