{"id":14023,"date":"2009-07-14T16:00:00","date_gmt":"2009-07-14T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=13990"},"modified":"2009-07-14T16:00:00","modified_gmt":"2009-07-14T15:00:00","slug":"13th-warrior-2","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2009\/07\/14\/13th-warrior-2\/","title":{"rendered":"13th Warrior 2."},"content":{"rendered":"
autor: Deni<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
„Hej, Arabe.“<\/div>\n
„Nejsem Arab.“ Oto\u010dil jsem se a otr\u00e1ven\u00fd pohled jsem zabodl do kr\u00e1le Buliwolfa.<\/div>\n
„Vypad\u00e1\u0161 tak.“
„Ale nejsem.“ Chv\u00edli jsme se navz\u00e1jem pozorovali, ne\u017e jsem rezignovan\u011b zavrt\u011bl hlavou a sv\u011bsil ramena. Oni to nikdy nep\u0159ijmou. Jednou nos\u00edm h\u00e1bit, tak jsem prost\u011b Arab. Nikoho z nich nezaj\u00edm\u00e1, \u017ee vlastn\u011b poch\u00e1z\u00edm z naprosto jin\u00e9ho konce sv\u011bta.<\/div>\n
„Co ode m\u011b pot\u0159ebuje\u0161?“ Zeptal jsem se nakonec rad\u011bji, chytil jsem ot\u011b\u017ee sv\u00e9ho kon\u011b a cht\u011bl jsem pokra\u010dovat v ch\u016fzi, kdy\u017e Buliwolf promluvil.<\/div>\n
„Ty um\u00ed\u0161 kreslit slova?“<\/div>\n
„Kreslit slova?“ Pod\u00edval jsem se na n\u011bj a nepatrn\u011b jsem pozvedl oba koutky v \u00fasm\u011bvu. „Ano, um\u00edm kreslit slova. A um\u00edm je pak i znova \u0159\u00edkat.“<\/div>\n
„Uka\u017e mi to.“ Chv\u00edli jsem v\u00e1hal, ne\u017e jsem nakonec ze zem\u011b zvedl klacek a za\u010dal jsem ps\u00e1t do p\u00edsku. Ani jsem moc nep\u0159em\u00fd\u0161lel nad t\u00edm, co p\u00ed\u0161u, \u0161lo to samo. Odmali\u010dka mi do hlavy otec vtloukal arab\u0161tinu a jejich n\u00e1bo\u017eenstv\u00ed.<\/div>\n
„Je jen jedin\u00fd B\u016fh. A Mohammed je jeho prorok.“<\/em> P\u0159e\u010detl jsem, co jsem psal, ani\u017e by Buliwolf promluvil, oto\u010dil se mi z\u00e1dy a ode\u0161el. Vr\u00e1til jsem pohled zp\u011bt a je\u0161t\u011b jednou si pro sebe p\u0159e\u010detl sv\u00e1 slova. Povzdechl jsem si a vysedl na sv\u00e9ho kon\u011b, op\u011bt jsme vyrazili na cestu.<\/div>\n
\n
*<\/div>\n
Druh\u00fd den r\u00e1no jsem p\u0159ipravoval sv\u00e9ho kon\u011b na cestu, stejn\u011b jako v\u0161ichni ostatn\u00ed.<\/div>\n
„Jenom Arab si vezme\u2026“<\/div>\n
„\u2026 na cestu psa,“ do\u0159ekl jsem m\u00edsto Wise. „To u\u017e jsem jednou sly\u0161el.“ V\u0161ichni se rozesm\u00e1li, Wise mi v\u011bnoval tvrd\u00fd, opovr\u017eliv\u00fd pohled. Pod\u00edval jsem se na sv\u00e9ho b\u011blou\u0161e a v tu chv\u00edli jsem se rozhodl. Je n\u011bco, co na koni um\u00edm l\u00edp, ne\u017e by si kter\u00fdkoliv z Norman\u016f mohl myslet.<\/div>\n
Vysko\u010dil jsem si na jeho h\u0159bet a pob\u00eddl ho do klusu. V\u0161ichni se na mne d\u00edvali a to mi, d\u00e1 se \u0159\u00edct, lichotilo. P\u0159esko\u010dili jsme prvn\u00ed spadl\u00fd strom, hned po n\u011bm vysokou d\u0159ev\u011bnou ohradu a u\u017e jsem se vracel zp\u011bt ke skupin\u011b. Wise si mne st\u00e1le m\u011b\u0159il tvrd\u00fdm pohledem, zat\u00edmco ostatn\u00ed hlasit\u011b pok\u0159ikovali m\u00e9 jm\u00e9no a sm\u00e1li se. Rozhodl jsem se pro dal\u0161\u00ed velmi riskantn\u00ed kousek.<\/div>\n
Pob\u00eddl jsem b\u011blou\u0161e je\u0161t\u011b rychleji a ve chv\u00edli, kdy u\u017e to vypadalo, \u017ee snad vjedu p\u0159\u00edmo do Wise, p\u0159esko\u010dil jsem ho. V tu r\u00e1nu se v\u00e1lel v bahn\u011b.<\/div>\n
V\u0161ichni ztichli a z\u00edrali na m\u011b. Mysl\u00edm, \u017ee tohle nikdo z nich ne\u010dekal. A vlastn\u011b ani j\u00e1. Oddechl jsem si a oto\u010dil se \u010delem k Wisovi.<\/div>\n
„Jsi hnusnej, z\u00e1ke\u0159nej sk\u0159et, Arabe!“ V\u0161ichni, v\u010detn\u011b m\u011b a Wise se za\u010dali op\u011bt sm\u00e1t. Mysl\u00edm, \u017ee u\u017e nikdy m\u00e9ho kon\u011b nenazve psem jen proto, \u017ee je men\u0161\u00ed ne\u017e ten jeho!<\/div>\n
„Jedem d\u00e1l!“<\/p>\n<\/div>\n
***<\/p>\n<\/div>\n
Lo\u010f \u0165ukla o b\u0159eh. Kone\u010dn\u011b jsme dopluli k ostrovu kr\u00e1le Rhotgara. Cesta byla neskute\u010dn\u011b dlouh\u00e1 pro n\u011bkoho, jako jsem j\u00e1. Posledn\u00edch n\u011bkolik dn\u00ed jsme cestovali jen po mo\u0159i, ani jednou jsme se nezastavili na sou\u0161i. Nebylo to nic p\u0159\u00edjemn\u00e9ho, posledn\u00ed dva dny n\u00e1s doprov\u00e1zela siln\u00e1 bou\u0159e. Norman\u016fm se to l\u00edbilo, evidentn\u011b se bavili, zat\u00edmco j\u00e1 bojoval s mo\u0159skou nemoc\u00ed.<\/div>\n
Proto jsem byl r\u00e1d, kdy\u017e se m\u00e9 nohy kone\u010dn\u011b op\u011bt dotkly pevn\u00e9 p\u016fdy. Prot\u00e1hl jsem se a zhluboka se nadechl, ledov\u00fd seversk\u00fd vzduch mi naplnil pl\u00edce. Byl to tak p\u0159\u00edjemn\u00fd pocit, st\u00e1t op\u011bt na zemi, kde se nic nehoupe.<\/div>\n
„Hej, chytej, bude\u0161 ho pot\u0159ebovat!“ Herger po mn\u011b hodil t\u011b\u017ek\u00fd me\u010d.<\/div>\n
„V\u017edy\u0165 to ani neuzvednu!“ Pod jeho t\u00edhou jsem se prohnul k zemi a Herger se hlasit\u011b zasm\u00e1l.<\/div>\n
„Mus\u00ed\u0161 zes\u00edlit, Arabe.“<\/div>\n
Povzdechl jsem si, odlo\u017eil jsem me\u010d na zem a rozhl\u00e9dl se kolem sebe. N\u011bkte\u0159\u00ed vykl\u00e1dali z lodi nejnutn\u011bj\u0161\u00ed v\u011bci, jin\u00ed p\u0159ipravovali kon\u011b na cestu. S\u00e1m jsem se vydal ke sv\u00e9mu b\u011blou\u0161ovi, kdy\u017e se k n\u00e1m p\u0159ihnal Roneth.<\/div>\n
„Jezdec.“<\/div>\n
P\u00e1r mu\u017e\u016f zaujalo sv\u00e1 m\u00edsta za stromy, v rukou pevn\u011b sv\u00edrali sv\u00e9 luky.<\/div>\n
„Jede na mal\u00e9m koni.“ Chv\u00edli po t\u00e9, co Roneth do\u0159ekl, se mezi stromy objevil drobn\u00fd mu\u017e na b\u00edl\u00e9m koni.<\/div>\n
„Kdo jste? Va\u0161e jm\u00e9na a rychle!“<\/div>\n
„Jsem Buliwyf, zvan\u00fd Buliwolf, syn Higlace. V\u0161ichni dob\u0159e zn\u00e1me tv\u00e9ho p\u00e1na, jdeme mu na pomoc.“<\/div>\n
„V\u00edtejte! Kr\u00e1l si v\u00e1s \u017e\u00e1d\u00e1 p\u0159ijmout osobn\u011b. Poj\u010fte!“ Oto\u010dil sv\u00e9ho kon\u011b a op\u011bt zmizel mezi stromy. V\u0161ichni jsme jej n\u00e1sledovali.<\/p>\n<\/div>\n
D\u00edval jsem se kolem sebe, je to n\u00e1dhern\u00fd kraj. Od vrcholk\u016f hor stoup\u00e1 siln\u00e1 mlha. M\u016fj pohled padl na stavbu na vrcholu jednoho z kopc\u016f. Nebyl to \u017e\u00e1dn\u00fd p\u0159epychov\u00fd hrad, jen oby\u010dejn\u00fd obrovsk\u00fd d\u016fm s pozlacen\u00fdmi, d\u0159ev\u011bn\u00fdmi tr\u00e1my, kter\u00e9 se v odlesku drobn\u00fdch slune\u010dn\u00edch paprsk\u016f lehce t\u0159pytily. V\u0161iml jsem si postavy, je\u017e st\u00e1la na kraji a sledovala n\u00e1\u0161 p\u0159\u00edjezd. Na d\u00e1lku jsem v\u0161ak nedok\u00e1zal rozeznat, je-li to mu\u017e nebo \u017eena.<\/div>\n
Projeli jsme kolem \u00fapat\u00ed sk\u00e1ly a postupn\u011b jsme stoupali do strm\u00e9ho kopce, na jeho\u017e vrcholu byl kr\u00e1l\u016fv d\u016fm.<\/div>\n
„\u017d\u00e1dn\u00e9 hradby, \u017e\u00e1dn\u00e9 p\u0159\u00edkopy, ani chatrn\u00fd plot. Tady se neubr\u00e1n\u00edme ani st\u00e1du krav!“ Archem m\u011bl pravdu. Cel\u00e1 mal\u00e1 vesni\u010dka v \u010dele s kr\u00e1lovsk\u00fdm domem se rozprost\u00edrala na hol\u00e9m kopci, ni\u010d\u00edm nechr\u00e1n\u011bn\u00e1.<\/div>\n
„Jen \u017eeny a d\u011bti, \u017e\u00e1dn\u00ed bojovn\u00edci.“ U\u017e jsem nevn\u00edmal, co Archem d\u00e1l \u0159\u00edk\u00e1, pohledem jsem klouzal po obyvatel\u00edch vesni\u010dky stejn\u011b tak, jako oni po n\u00e1s. Sna\u017eil jsem se v\u0161ak naj\u00edt osobu, kter\u00e1 st\u00e1la prve na terase kr\u00e1lova domu. Nikdo tam u\u017e nebyl.<\/p>\n<\/div>\n
Zastavili jsme p\u0159ed kr\u00e1lov\u00fdm domem. Dole v \u00fadol\u00ed se rozprost\u00edrala leskl\u00e1 hladina jezera a v d\u00e1li za n\u00edm jen dal\u0161\u00ed a dal\u0161\u00ed hory. Spole\u010dn\u011b s ostatn\u00edmi jsem sesedl z kon\u011b a zam\u00ed\u0159il do p\u0159ij\u00edmac\u00ed s\u00edn\u011b. Na sam\u00e9m konci sed\u011bl postar\u0161\u00ed mu\u017e s \u0161ed\u00fdm plnovousem, po jeho levici mlad\u00e1 tmavovl\u00e1ska a za n\u00edm st\u00e1l blon\u010fat\u00fd chlapec, jen\u017e p\u0159iplul p\u0159ed m\u011bs\u00edcem do na\u0161eho t\u00e1bora \u017e\u00e1dat o pomoc. Vedle n\u011bj st\u00e1l je\u0161t\u011b jeden star\u0161\u00ed mu\u017e.<\/div>\n
„M\u016fj pane, to je Buliwyf, syn Higlace, p\u0159iplul\u2026“<\/div>\n
„J\u00e1 v\u00edm,“ zastavil kr\u00e1l sv\u00e9ho posla zdvi\u017eenou pa\u017e\u00ed. „Poslal jsem pro n\u011bj.“ Postavil se a pomalu do\u0161el a\u017e k Buliwolfovi. „V\u00edtej, synu.“ Objali se, pot\u00e9 polo\u017eil kr\u00e1l Rhotgar na\u0161emu kr\u00e1li ruku kolem ramen a spole\u010dn\u011b se vydali na terasu. Ostatn\u00ed jim \u0161li v pat\u00e1ch, j\u00e1 v\u0161ak st\u00e1l p\u0159imra\u017een na m\u00edst\u011b pohledem jednoho kr\u00e1lova syna.<\/div>\n
Wulfgara jsem u\u017e znal, ani si mne nev\u0161\u00edmal. Zato jeho star\u0161\u00ed bratr mne probod\u00e1val tvrd\u00fdm, nen\u00e1vistn\u00fdm pohledem. Nech\u00e1pal jsem pro\u010d. Jeho tv\u00e1\u0159 byla tvrd\u00e1, s ost\u0159e \u0159ezan\u00fdmi rysy, p\u0159esto byl sv\u00fdm zp\u016fsobem p\u016fvabn\u00fd. Po n\u011bjak\u00e9 chv\u00edli se mi poda\u0159ilo silou v\u016fle od n\u011bj pohled odtrhnout, a za\u010dal jsem se rozhl\u00ed\u017eet po sv\u00fdch spole\u010dn\u00edc\u00edch. Zaj\u00edmalo by m\u011b, kde je kr\u00e1l\u016fv t\u0159et\u00ed syn, m\u00e1 p\u0159eci je\u0161t\u011b jednoho.<\/p>\n<\/div>\n
*<\/div>\n
„T\u0159eba je to jenom star\u00fd bl\u00e1zen.“<\/div>\n
„Nem\u016f\u017eeme mu p\u0159ece tohle uv\u011b\u0159it, Buliwolfe!“<\/div>\n
„Copak je tady n\u011bkdo za posledn\u00edch sto let vid\u011bl?“<\/div>\n
„Pr\u00fd tu b\u00fdvali v\u0161ude.“<\/div>\n
„Jestli je nechyt\u00edme, budeme pot\u0159ebovat hrazen\u00ed.“<\/div>\n
„Jdi hl\u00eddat do mlhy.“ Buliwolf se oto\u010dil na Rhoneta, kter\u00fd okam\u017eit\u011b zmizel n\u011bkde v davu vesni\u010dan\u016f. Nevn\u00edmal jsem, co spolu chlapi d\u00e1l \u0159e\u0161\u00ed, proch\u00e1zel jsem kolem nich a rozhl\u00ed\u017eel se krajinou kolem. Najednou jsem si v d\u00e1li v\u0161iml, jak po planin\u011b b\u011b\u017e\u00ed d\u00edt\u011b. Mal\u00e9 d\u00edt\u011b!<\/div>\n
„Tam! Pod\u00edvejte se tam!“ Rychl\u00fdmi kroky jsem se rozb\u011bhl k mal\u00e9 d\u0159ev\u011bn\u00e9 hranici a \u0161plhal po n\u00ed nahoru. Ostatn\u00ed mi byli v pat\u00e1ch.<\/div>\n
„Co tam d\u011bl\u00e1?!“<\/div>\n
„Kde se tam vzalo?!“<\/div>\n
Chystal jsem se, \u017ee pro to mali\u010dk\u00e9 vyraz\u00edm na koni, kdy\u017e jsem si v d\u00e1li v\u0161iml jezdce na temn\u011b \u010dern\u00e9m koni. Vyjel z les\u016f a rychl\u00fdm cvalem se bl\u00ed\u017eil k d\u00edt\u011bti. Cht\u011bl jsem n\u011bco ud\u011blat, mohl to b\u00fdt ten, jen\u017e mu ubl\u00ed\u017eil, ale neud\u011blal jsem nic. Jen jsem st\u00e1l a \u010dekal, co bude d\u00e1l. V rychlosti vyzvedl d\u00edt\u011b k sob\u011b na kon\u011b a uh\u00e1n\u011bl sm\u011brem k n\u00e1m. Ne\u017e jsem se nad\u00e1l, prudce zastavil jen p\u00e1r metr\u016f p\u0159ede mnou a podal mal\u00e9ho, krv\u00ed zamazan\u00e9ho chlapce jedn\u00e9 z vesni\u010danek. Pot\u00e9 sesedl z kon\u011b a sundal svou p\u0159ilbu.<\/p>\n<\/div>\n
A tehdy jsem ho vid\u011bl poprv\u00e9.<\/p>\n<\/div>\n
Zpod p\u0159ilby se mu na ramena skut\u00e1lely vlasy spleten\u00e9 do zvl\u00e1\u0161tn\u00edch sv\u011btl\u00fdch a tmav\u00fdch pramen\u016f. Jeho tv\u00e1\u0159 byla u\u017e na prvn\u00ed pohled tak hebk\u00e1. Jeho rty byly kr\u00e1sn\u011b r\u016f\u017eov\u00e9. A o\u010di? V \u017eivot\u011b jsem nevid\u011bl kr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00edch o\u010d\u00ed. Kdy\u017e do mne zabodl sv\u016fj pronikav\u00fd pohled, podlamovala se mi kolena. Byly tak hlubok\u00e9 a temn\u011b hn\u011bd\u00e9. Zrychlil se mi dech.<\/div>\n
„Zn\u00e1te n\u011bkdo toho chlapce, v\u00ed n\u011bkdo, odkud je?!“ Jeho hlas pro\u010d\u00edsl tichou v\u0159avu, kter\u00e1 kolem n\u00e1s nastala. Kone\u010dn\u011b jsem se vr\u00e1til zp\u011bt do p\u0159\u00edtomnosti.<\/div>\n
„J\u00e1 ho zn\u00e1m.“ Z davu vystoupila jak\u00e1si blon\u010fat\u00e1 \u017eena. „Je ze statku za lesy, v\u00edm, kde to je, povedu v\u00e1s.“ Teprve tehdy ode mne odtrhl sv\u016fj pohled a j\u00e1 kone\u010dn\u011b pohl\u00e9dl na zubo\u017een\u00e9ho chlape\u010dka. Bylo mi jej tak l\u00edto.<\/div>\n
V\u0161ichni, v\u010detn\u011b m\u011b, jsme nasedli na sv\u00e9 kon\u011b a vyrazili jsme za mladou \u017eenou do hlubok\u00fdch les\u016f. Nesoust\u0159edil jsem se na cestu ani na strach, kter\u00fd podv\u011bdom\u011b zapl\u0148oval cel\u00e9 m\u00e9 t\u011blo. Ve\u0161ker\u00e1 m\u00e1 pozornost se up\u00edrala jen a jen na jezdce s \u010dern\u00fdm kon\u011bm, jen\u017e jel p\u0159ede mnou.<\/div>\n
Kdo to je? Kde se tu vzal? A pro\u010d m\u011b tak fascinuje?<\/div>\n
„Hej, chlap\u010de! D\u00e1vej pozor na cestu!“ Ne\u017e jsem stihl zareagovat, co mi ten kr\u00e1sn\u00fd hlas \u0159\u00edk\u00e1, smetla m\u011b v\u011btev stromu. Vyk\u0159ikl jsem, kdy\u017e jsem dopadl na tvrdou zem.<\/div>\n
Pokou\u0161el jsem se nadechnout, ale ne\u0161lo to, asi jsem si vyrazil dech. Najednou m\u011b \u010d\u00edsi ruce vyt\u00e1hly na nohy a prudce ude\u0159ily do zad. Rozka\u0161lal jsem se, ale op\u011bt jsem se mohl nadechnout. Se slzami v o\u010d\u00edch jsem se na n\u011bj oto\u010dil s \u00famyslem mu pod\u011bkovat, ale on u\u017e op\u011bt sed\u011bl na sv\u00e9m koni a uh\u00e1n\u011bl za ostatn\u00edmi. Nezbylo mi nic jin\u00e9ho, ne\u017e se naposledy zhluboka nadechnout a vyrazit za nimi.<\/div>\n
Zastavil jsem u ostatn\u00edch, sesedl z kon\u011b a sna\u017eil jsem se prodrat dop\u0159edu. St\u00e1li jsme p\u0159ed polorozpadlou chatr\u010d\u00ed a v\u0161ude byly stopy krve. Ze z\u00e1pachu, kter\u00fd se nesl vzduchem, se mi zvedal \u017ealudek.<\/p>\n<\/div>\n
„Co se tady proboha stalo?“ Helger, Buliwolf, Roneth a jezdec pomalu ve\u0161li do domu. N\u00e1sledoval jsem je. Byl jsem zv\u011bdav\u00fd. Mo\u017en\u00e1 se to v tuhle chv\u00edli nehodilo, ale byl jsem. Ve chv\u00edli, kdy jsem ve\u0161el do chatr\u010de, za\u010dal jsem litovat.<\/div>\n
Byly tu vid\u011bt zn\u00e1mky po boji, rozh\u00e1zen\u00fd n\u00e1bytek a spousta krve. Oto\u010dil jsem se, pohledem jsem se zarazil na dvou mrtv\u00fdch t\u011blech. Do\u0161el jsem k jednomu z nich a nadzvedl l\u00e1tku, kter\u00e1 t\u011blo zakr\u00fdvala. Bylo bez hlavy!<\/div>\n
Rychle jsem vyb\u011bhl ven, nahnul se p\u0159es mal\u00fd most\u00edk a zvracel. V \u017eivot\u011b jsem nevid\u011bl nic hnusn\u011bj\u0161\u00edho. Byl to tak nep\u0159\u00edjemn\u00fd, zni\u010duj\u00edc\u00ed pohled.<\/div>\n
„Jsi v po\u0159\u00e1dku?“ Ani\u017e bych se oto\u010dil za t\u00edm jemn\u00fdm hlasem, jsem p\u0159ik\u00fdvl. Popl\u00e1cal m\u011b po z\u00e1dech a vr\u00e1til se k ostatn\u00edm. Bavili se o tom, co se tady asi tak stalo. Nezaj\u00edmalo mne to, sna\u017eil jsem se uklidnit sv\u016fj \u017ealudek.<\/div>\n
Mysl\u00edm, \u017ee na ten pohled nikdy nezapomenu.<\/p>\n<\/div>\n
autor: Deni<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
Klikni na novou anketu, d\u00edky J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Deni „Hej, Arabe.“ „Nejsem Arab.“ Oto\u010dil jsem se a otr\u00e1ven\u00fd pohled jsem zabodl do kr\u00e1le Buliwolfa. „Vypad\u00e1\u0161 tak.“„Ale nejsem.“ Chv\u00edli jsme se navz\u00e1jem pozorovali, ne\u017e jsem rezignovan\u011b zavrt\u011bl hlavou a sv\u011bsil ramena. Oni to nikdy nep\u0159ijmou. Jednou nos\u00edm h\u00e1bit, tak jsem<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[248],"tags":[],"class_list":["post-14023","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-13th-warrior"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/14023","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=14023"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/14023\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=14023"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=14023"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=14023"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}