{"id":14024,"date":"2009-07-14T15:30:00","date_gmt":"2009-07-14T14:30:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=13991"},"modified":"2009-07-14T15:30:00","modified_gmt":"2009-07-14T14:30:00","slug":"muj-pohadkovy-princ-35","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2009\/07\/14\/muj-pohadkovy-princ-35\/","title":{"rendered":"M\u016fj poh\u00e1dkov\u00fd princ 35."},"content":{"rendered":"
autor: Rachel<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
Prvn\u00ed paprsky rann\u00edho slun\u00ed\u010dka se prodraly skrz hust\u00e9 v\u011btve strom\u016f a zalily svou zlatavou z\u00e1\u0159\u00ed celou louku, kter\u00e1 se pr\u00e1v\u011b za\u010d\u00ednala probouzet. Bylo \u010dasn\u011b r\u00e1no, p\u0159esto v\u0161ak slun\u00ed\u010dko nezah\u00e1lelo a sv\u00fdm p\u0159\u00edjemn\u00fdm teplou\u010dkem pod\u011blilo ka\u017edou, by\u0165 sebemen\u0161\u00ed kv\u011btinku na louce. V\u0161echny u\u017e za\u010daly otev\u00edrat sv\u00e9 zav\u0159en\u00e9 kv\u011bty pln\u00e9 rosy a nechaly tak slun\u00ed\u010dko, aby jim t\u011bch p\u00e1r kapi\u010dek vysu\u0161ilo. Mot\u00fdlci u\u017e se za\u010dali sl\u00e9t\u00e1vat, pt\u00e1\u010dci cvrlikat a piln\u00e9 v\u010delky l\u00e9taly z kv\u011btu na kv\u011bt, hledaj\u00edc tak v t\u00e9 pestr\u00e9 n\u00e1dhe\u0159e, sladk\u00fd nektar.<\/div>\n
A nebyly to jen kv\u011btinky, kter\u00fdm se slun\u00ed\u010dko v\u011bnovalo. Jakmile zaznamenalo p\u00e1r o\u0159\u00ed\u0161kov\u00fdch o\u010d\u00ed, vesele se usm\u00e1lo a vyslalo p\u00e1r sv\u00fdch zlatav\u00fdch posl\u00ed\u010dk\u016f k dred\u00e1\u010dkovi, kter\u00fd u\u017e n\u011bkolik dlouh\u00fdch minut bez hnut\u00ed le\u017eel a up\u00edral o\u010di na \u010dernovlasou os\u016fbku, sp\u00edc\u00ed vedle n\u011bj. Klidn\u011b le\u017e\u00edc\u00ed k\u0159ehk\u00e9 t\u011bl\u00ed\u010dko, jemn\u00e9 v\u00fddechy a n\u00e1dechy a \u010dokol\u00e1dov\u00e1 o\u010dka skryt\u00e1 pod v\u00ed\u010dky Tomovi napov\u011bd\u011bla, \u017ee je tu jedin\u00fd pr\u00e1v\u011b probuzen\u00fd. V\u016fbec mu to v\u0161ak nevadilo. Miloval ta r\u00e1na, kdy se probouzel a c\u00edtil na sv\u00e9m b\u0159\u00ed\u0161ku dv\u011b vyh\u0159\u00e1t\u00e9 packy, kter\u00e9 si jej majitelsky chr\u00e1nily a ubezpe\u010dovaly se, \u017ee je Tom nabl\u00edzku. Sta\u010dilo jen pooto\u010dit hlavu m\u00edrn\u011b na stranu a on spat\u0159il pootev\u0159enou pusinku a zacuchan\u00e9 vl\u00e1sky, kter\u00e9 mu v\u017edy na tv\u00e1\u0159i vykouzlily z\u00e1\u0159iv\u00fd \u00fasm\u011bv.<\/div>\n
\n
Tom nikdy nevid\u011bl nic roztomilej\u0161\u00edho, ne\u017e Billovo probouzen\u00ed se a jeho rann\u00ed ritu\u00e1ly. Miloval ta r\u00e1na, kdy jako prvn\u00ed mohl spat\u0159it Billova chv\u011bj\u00edc\u00ed se v\u00ed\u010dka, mihotaj\u00edc\u00ed se \u0159asy a n\u00e1sledn\u011b mandlov\u00e1 o\u010dka, kter\u00e1 na n\u011bj ospale, p\u0159itom v\u0161ak mile m\u017eourala. Obvykle se Bill prot\u00e1hnul jako ko\u0165\u00e1tko, spokojen\u011b zavrn\u011bl a nato Tomovi v\u011bnoval se z\u00e1\u0159iv\u00fdm \u00fasm\u011bvem pozdrav, kter\u00fd byl v\u0161ak p\u0159eru\u0161en dlouhat\u00e1nsk\u00fdm z\u00edvnut\u00edm. A p\u0159esto, \u017ee u\u017e Tom Billova gesta a ritu\u00e1ly znal, dok\u00e1zal by se na n\u011b d\u00edvat i tis\u00edckr\u00e1t za sebou. Nikdy se mu neomrzely, ba pr\u00e1v\u011b naopak. Nedovedl si p\u0159edstavit, \u017ee by se jednou vzbudil a jeho l\u00e1ska by vedle n\u011bj nele\u017eela. Sta\u010dilo jen pouh\u00e9 probuzen\u00ed se vedle Billa a Tom v\u011bd\u011bl, \u017ee cel\u00fd n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed den bude n\u00e1dhern\u00fd.<\/div>\n
Jako pr\u00e1v\u011b te\u010f. Na Tomov\u00fdch rtech se rozhostil \u0161irok\u00fd \u00fasm\u011bv a Tom opatrn\u011b vzt\u00e1hnul prst, aby se b\u0159\u00ed\u0161kem mohl dotknout t\u00e9 porcel\u00e1nov\u011b k\u0159ehk\u00e9 n\u00e1dhery. Billova tv\u00e1\u0159 byla tou nejkr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00ed, kterou kdy vid\u011bl. Snad ani mal\u00e9 miminko nem\u011blo tv\u00e1\u0159i\u010dku tak hebou\u010dkou jako pr\u00e1v\u011b to \u010dernovlas\u00e9 stvo\u0159en\u00ed\u010dko. Tom se pousm\u00e1l a prstem n\u011b\u017en\u011b za\u010dal zkoumat jemn\u00e9 rysy, kter\u00e9 u\u017e znal nazpam\u011b\u0165, p\u0159esto se jich dot\u00fdkal a hladil je, jakoby je poprv\u00e9 pozn\u00e1val. Lehounce p\u0159ejel b\u0159\u00ed\u0161kem po \u010del\u00ed\u010dku a sjel dol\u016f a\u017e na dv\u011b v\u00ed\u010dka s dlouh\u00fdmi \u0159asami. Opatrn\u011b se jich dotknul a nato vyhledal nos\u00edk, kter\u00fd tolik miloval. Jak\u00e9 bylo jeho p\u0159ekvapen\u00ed, kdy\u017e spat\u0159il malink\u00e9 pomrk\u00e1v\u00e1n\u00ed chv\u011bj\u00edc\u00edch se \u0159as a zv\u011bdav\u011b nakr\u010den\u00fd nos\u00edk, kter\u00fd zna\u010dil, \u017ee se jeho majitel pr\u00e1v\u011b vrac\u00ed z \u0159\u00ed\u0161e sn\u016f. Tom p\u00e1rkr\u00e1t zamrkal, jakmile se v\u0161ak k jeho ou\u0161k\u016fm dolinulo to kr\u00e1sn\u00e9 osloven\u00ed, vysloven\u00e9 t\u00edm n\u00e1dhern\u00fdm tichounk\u00fdm hl\u00e1skem, na jeho rtech se rozlil z\u00e1\u0159iv\u00fd \u00fasm\u011bv a v Tomov\u00fdch o\u010d\u00edch se zablesklo \u0161t\u011bst\u00ed, z\u00e1rove\u0148 v\u0161ak tak\u00e9 l\u00e1ska.<\/div>\n
„Tom\u00e1nku,“ Bill bla\u017een\u011b zap\u0159edl, st\u00e1le v\u0161ak nechal o\u010dka zav\u0159en\u00e1. Necht\u011bl se je\u0161t\u011b probouzet. Ne te\u010f, kdy\u017e jej probudily ty n\u00e1dhern\u00e9 jemn\u00e9 dotyky t\u011bch nejcitliv\u011bj\u0161\u00edch prst\u016f na sv\u011bt\u011b. Nemusel ani pootev\u0159\u00edt o\u010dka aby v\u011bd\u011bl, kdo jej tak kr\u00e1sn\u011b probouz\u00ed. Sta\u010dilo jen c\u00edtit tu n\u00e1dhernou p\u0159ita\u017elivou v\u016fni, poslouchat tich\u00e9 n\u00e1dechy a v\u00fddechy a vn\u00edmat n\u011b\u017en\u00e9 hlazen\u00ed na sv\u00e9 tv\u00e1\u0159i. Na Billov\u00fdch rt\u00edc\u00edch se rozlil \u00fasm\u011bv a Bill stisknul v\u00ed\u010dka je\u0161t\u011b pevn\u011bji.<\/div>\n
„Copak to d\u011bl\u00e1\u0161?“ \u0161pitl zv\u011bdav\u011b, najednou v\u0161ak uc\u00edtil na sv\u00fdch rtech dva prsty. Tom se usm\u00e1l a velmi n\u011b\u017en\u011b se dot\u00fdkal t\u011bch nab\u011bhl\u00fdch pol\u0161t\u00e1\u0159k\u016f, kter\u00e9 se um\u011bly tak kr\u00e1sn\u011b sm\u00e1t, z\u00e1rove\u0148 v\u0161ak tak\u00e9 um\u011bly zasyp\u00e1vat ty jeho t\u011bmi nejn\u00e1dhern\u011bj\u0161\u00edmi polibky. Netrvalo dlouho a on uc\u00edtil na sv\u00fdch prstech mal\u00e9 polibky a pusinky, nad kter\u00fdmi se z\u00e1\u0159iv\u011b pousm\u00e1l. A nejen on, ale tak\u00e9 Bill. Jemn\u011b l\u00edbal ty dva prst\u00edky a znova a znova je nech\u00e1val, aby se h\u00fd\u010dkaly s jeho pln\u00fdmi pe\u0159inkami. Tom po nich naposled n\u011b\u017en\u011b p\u0159ejel a naklonil se k Billov\u011b ou\u0161ku.<\/div>\n
„D\u00edv\u00e1m se na sv\u00e9ho sp\u00edc\u00edho and\u00edlka,“ pousm\u00e1l se a kdy\u017e se od Billa odt\u00e1hl, jeho o\u010d\u00edm se naskytl pohled na toho \u010dernovlas\u00e9ho ro\u0161\u0165\u00e1ka, kter\u00fd \u017e\u00e1dostiv\u011b \u0161pulil pusinku a netrp\u011bliv\u011b se pod tenkou dekou vrt\u011bl, o\u010dek\u00e1vaj\u00edc tak Tom\u016fv polibek na dobr\u00e9 r\u00e1no. Nemusel \u010dekat dlouho. Za p\u00e1r vte\u0159inek se jeho rty spojily s t\u011bmi Tomov\u00fdmi a pomal\u00fdmi polibky vyvolaly kr\u00e1sn\u00e9 rann\u00ed l\u00edb\u00e1n\u00ed.<\/div>\n
Huben\u00e1 os\u016fbka pomalounku vystoupila z auta a zad\u00edvala se na tu n\u00e1dheru p\u0159ed sebou. Cel\u00e1 louka byla kr\u00e1sn\u011b rozkvetl\u00e1 a v\u0161ichni mal\u00ed tvore\u010dkov\u00e9 u\u017e piln\u011b pracovali. V\u010delky i \u010dmel\u00e1ci piln\u011b opylov\u00e1vali ka\u017edou kv\u011btinku a zat\u00edmco mot\u00fdlci poletovali z kv\u011btu na kv\u011bt, mal\u00e9 beru\u0161ky zv\u011bdav\u011b prozkoum\u00e1valy kv\u011bty kopretin, ze kter\u00fdch u\u017e slun\u00ed\u010dko sta\u010dilo vysu\u0161it v\u0161echnu rosu. Billova o\u010dka se rozz\u00e1\u0159ila a vesele se rozchichotal. Nedovedl u\u017e dlouho odol\u00e1vat t\u00e9 n\u00e1dhe\u0159e, proto se jen v kr\u00e1tk\u00e9m tri\u010dku a v kra\u0165\u00e1sc\u00edch, ve kter\u00fdch spal, rozb\u011bhl mezi to mo\u0159e rozkvetl\u00fdch kyti\u010dek, neust\u00e1le se chichotaj\u00edc. V\u016fbec mu nevadilo, \u017ee jej na bos\u00fdch no\u017ek\u00e1ch stud\u00ed rann\u00ed rosa, kter\u00e9 byla pln\u00e1 tr\u00e1va. Vn\u00edmal jen tu kr\u00e1snou v\u016fni l\u00e9ta, h\u0159ejivou n\u00e1ru\u010d slun\u00ed\u010dka a bzu\u010den\u00ed piln\u00fdch v\u010deli\u010dek. Pomalounku se zastavil a s \u00fasm\u011bvem na rtech se polo\u017eil do von\u00edc\u00ed tr\u00e1vy, kter\u00e1 jej p\u0159\u00edjemn\u011b chladila na z\u00e1dech. C\u00edtil se n\u00e1dhern\u011b a tak\u00e9 velmi uvoln\u011bn\u011b. Rozz\u00e1\u0159en\u00fdmi o\u010dky pozoroval kyti\u010dky, kter\u00e9 se nad n\u00edm skl\u00e1n\u011bly a tichounce naslouchal cvrkotu cvr\u010dk\u016f, kter\u00fdch byla pln\u00e1 louka. Nastavil svou tv\u00e1\u0159 p\u0159\u00edjemn\u011b teplou\u010dk\u00e9mu slun\u00ed\u010dku a s \u00fasm\u011bvem p\u0159iv\u0159el o\u010dka…<\/div>\n
A kdy\u017e je otev\u0159el, d\u00edval se do dvou \u010dokol\u00e1dov\u00fdch kuli\u010dek, kter\u00e9 se na n\u011bj usm\u00edvaly. Jeho princ se nad n\u00edm skl\u00e1n\u011bl a kone\u010dky sv\u00fdch dred\u016f jej lehounce \u0161imral po tv\u00e1\u0159i. Na Billovy rty se pomalounku vkr\u00e1dal \u0161\u0165astn\u00fd \u00fasm\u011bv, a\u017e se Bill rozz\u00e1\u0159il jako slun\u00ed\u010dko. Om\u00e1men\u011b sledoval ty \u0161t\u00edhl\u00e9 dlouh\u00e9 prsty, kter\u00e9 utrhly tu nejkr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00ed kopretinu na cel\u00e9 louce a te\u010f si s n\u00ed jemn\u011b pohr\u00e1valy. Zv\u011bdav\u011b na Toma up\u00edral sv\u00e1 hn\u011bd\u00e1 kukad\u00fdlka, v tom v\u0161ak uc\u00edtil, jak mu jeho l\u00e1ska n\u011b\u017en\u011b p\u0159ejela tou b\u00edlou kv\u011btinkou od \u010del\u00ed\u010dka a\u017e po nos\u00edk. Neudr\u017eel se a malinko se nadechl.<\/div>\n
„Hep\u010d\u00ed\u00ed\u00ed!!!“ Bill si hlasit\u011b k\u00fdchnul, p\u0159esto se v\u0161ak na Toma usm\u00edval stejn\u011b z\u00e1\u0159iv\u011b, jako p\u0159ed chvilinkou. Pozoroval Tom\u016fv kr\u00e1sn\u00fd \u00fasm\u011bv, kter\u00fd za\u010d\u00ednal b\u00fdt \u010d\u00edm d\u00e1l t\u00edm v\u00edc \u0161ir\u0161\u00ed a kdy\u017e se k jeho ou\u0161k\u016fm dolinula melodie toho nejn\u00e1dhern\u011bj\u0161\u00edho sm\u00edchu na sv\u011bt\u011b, i on se zvoniv\u011b rozchichotal spolu se sv\u00fdm mil\u00e1\u010dkem.<\/div>\n
Oba se sm\u00e1li jako dva bl\u00e1z\u00ednci a v\u016fbec nevn\u00edmali nic kolem. Kdyby je n\u011bkdo vid\u011bl, ur\u010dit\u011b by se divil, \u010demu se m\u016f\u017eou tolik sm\u00e1t. Oni dva to v\u0161ak v\u011bd\u011bli. Lehkost, kterou c\u00edtili ve sv\u00fdch zal\u00e1skovan\u00fdch srd\u00ed\u010dk\u00e1ch, jim vykouzlila na tv\u00e1\u0159i \u0161\u0165astn\u00e9 \u00fasm\u011bvy a dovolila jim uvoln\u011bn\u011b se sm\u00e1t. Krom\u011b nich tu nikdo nebyl, jen brou\u010dci, beru\u0161ky, \u010dmel\u00e1ci, v\u010delky a mot\u00fdlci, kte\u0159\u00ed vzl\u00e9t\u00e1vali vst\u0159\u00edc z\u00e1\u0159\u00edc\u00edmu slun\u00ed\u010dku. Jen oni dva a jejich l\u00e1ska. Tom Billa pohladil po vl\u00e1sc\u00edch a zad\u00edval se do t\u011bch dvou \u0161\u0165astn\u00fdch kukad\u00fdlek. Najednou jakoby sv\u011bt kolem n\u011bj p\u0159estal existovat, byl tu jen on a jeho l\u00e1ska. N\u011b\u017en\u011b hladil havran\u00ed vl\u00e1sky a mile se na Billa usm\u00edval.<\/div>\n
„V\u00ed\u0161, \u017ee se mi tohle jednou zd\u00e1lo?“ za\u0161eptal tajemn\u011b a po p\u00e1r vte\u0159ink\u00e1ch se setkal s Billov\u00fdm zv\u011bdav\u00fdm pohledem. V mysli se mu op\u011bt vybavil ten kr\u00e1sn\u00fd sen, snad nejkr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00ed v jeho \u017eivot\u011b. Bill malinko zv\u011bdav\u011b zamrkal.<\/div>\n
„A co, Tomi?“ vyzv\u00eddal a packou hladil Tomovy, na dotek drsn\u00e9, dredy. Jeho o\u010dka t\u011bkala po Tomov\u011b tv\u00e1\u0159i, kter\u00e1 se k n\u011bmu sklonila, neust\u00e1le se tajemn\u011b usm\u00edvaj\u00edc. Netrvalo dlouho a on uc\u00edtil na sv\u00e9 tv\u00e1\u0159i Tomovo jemn\u00e9 d\u00fdch\u00e1n\u00ed, v tom v\u0161ak usly\u0161el n\u011bco, nad \u010d\u00edm se mu ztratil hlas. N\u011bco neuv\u011b\u0159iteln\u011b n\u00e1dhern\u00e9ho. Tom se pousm\u00e1l a zastr\u010dil pram\u00ednek hebou\u010dk\u00fdch vl\u00e1sk\u016f za Billovo ou\u0161ko.<\/div>\n
„Le\u017eel jsi v kv\u011btin\u00e1ch a j\u00e1 t\u011b l\u00edbal,“ \u0161pitl a o\u010dima vyhledal ty Billovy. Jejich rty byly od sebe a\u017e ve velmi mal\u00e9 vzd\u00e1lenosti na to, aby je to nechalo oba chladn\u00fdmi. Tom nesly\u0161el u\u017e nic, nevn\u00edmal ani cvr\u010dky, kte\u0159\u00ed ne\u00fanavn\u011b cvrkali snad v\u0161ude kolem nich. Nevn\u00edmal nic. Vn\u00edmal jen ty n\u00e1dhern\u00e9 rty, kter\u00e9 m\u011bl od t\u011bch sv\u00fdch nadosah. Rozhodl se tu milimetrovou mezeru zkr\u00e1tit. Tou\u017eil se do nich vno\u0159it, poznat je t\u011bmi sv\u00fdmi a spojit je v nekone\u010dn\u00fdch polibc\u00edch, pln\u00fdch l\u00e1sky. Pomalu se do nich vp\u00edjel a kdy\u017e zaznamenal, \u017ee Bill za\u010dal spolupracovat, mile se zaculil.<\/div>\n
Netrvalo v\u0161ak dlouho a on uc\u00edtil na sv\u00e9m pasu n\u011bco p\u0159\u00edjemn\u011b teplou\u010dk\u00e9ho a m\u011bkk\u00e9ho. N\u011bco, co se pomalounku p\u0159esouvalo na jeho b\u0159\u00ed\u0161ko a n\u011b\u017en\u011b jej hladilo. Jemn\u011b se od Billa odtrhl, sta\u010dil v\u0161ak jeden jedin\u00fd pohled dol\u016f a na Tomov\u00fdch rtech se rozlil \u0161irok\u00fd \u00fasm\u011bv. Packy toho \u010dernovlas\u00e9ho mazl\u00edka byly vsunuty n\u011bkde pod jeho tri\u010dkem a jemn\u00e9 prst\u00edky si te\u010f pohr\u00e1valy s jeho pup\u00edkem. Tom nejd\u0159\u00edve vykulil o\u010di a potom sv\u00fdm naoko p\u0159\u00edsn\u00fdm pohledem vyhledal Billovu uculuj\u00edc\u00ed se tv\u00e1\u0159i\u010dku.<\/div>\n
„Ale ale,“ naoko se podivil a t\u00e1zav\u011b se zad\u00edval na Billa, kter\u00fd se uculoval jako ten nejnevinn\u011bj\u0161\u00ed and\u00edlek na sv\u011bt\u011b. Ru\u010dkou hladil Toma po b\u0159\u00ed\u0161ku a jen tak tak zadr\u017eoval sm\u00edch, nad jeho r\u00e1doby p\u0159\u00edsn\u00fdm v\u00fdrazem. V\u011bd\u011bl, \u017ee se na n\u011bj Tom nezlob\u00ed a o to v\u00edce jej tahle hra bavila. Tom se usm\u00e1l a sklonil se k Billovu ou\u0161ku.<\/div>\n
„Bill\u00ed by se cht\u011bl mazlit?“ pronesl l\u00e1kav\u011b a kdy\u017e mu odpov\u011bd\u00ed bylo pohotov\u00e9 pok\u00fdv\u00e1n\u00ed st\u0159apatou hlavinkou, s\u00e1m se \u0161ibalsky zaculil, na\u010de\u017e uc\u00edtil, jak lem jeho XXL tri\u010dka stoup\u00e1 st\u00e1le v\u00fd\u0161 a v\u00fd\u0161. Bill mu tri\u010dko opatrn\u011b vyhrnoval a kdy\u017e jeho zv\u011bdav\u00e1 o\u010dka spat\u0159ila to vypracovan\u00e9 b\u0159\u00ed\u0161ko, malinko si skousnul rt\u00edky a vykulil kukad\u00fdlka. Po ni\u010dem te\u010f netou\u017eil tolik, jako po mazlen\u00ed. C\u00edtil, jak mu Tom zaj\u00ed\u017ed\u00ed sv\u00fdmi citliv\u00fdmi prsty pod tri\u010dko a mazl\u00ed se s jeho jemnou k\u016f\u017e\u00ed.<\/div>\n
Pomalounku si svl\u00e9kli tri\u010dka a polo\u017eili se vedle sebe, pozorn\u011b si prohl\u00ed\u017eej\u00edc t\u011blo toho druh\u00e9ho. P\u0159esto, \u017ee u\u017e se n\u011bkolikr\u00e1t vid\u011bli bez svr\u0161k\u016f, \u010d\u00e1ste\u010dn\u00e1 nahota toho druh\u00e9ho vyvol\u00e1vala u obou obdivn\u00e9 pohledy a vydechnut\u00ed, pln\u00e1 \u00fa\u017easu. V\u016fbec nikam nesp\u011bchali. Jejich dlan\u011b putovaly po t\u011ble toho druh\u00e9ho a pozn\u00e1valy je sv\u00fdmi doteky. Tom se n\u011b\u017en\u011b dot\u00fdkal Billova k\u0159ehk\u00e9ho t\u011bl\u00ed\u010dka a om\u00e1men\u011b sledoval tu n\u00e1dheru p\u0159ed sebou. Billova k\u0159ehkost u n\u011bj vyvol\u00e1vala pocit, \u017ee se dot\u00fdk\u00e1 porcel\u00e1nov\u00e9 panenky. Opatrn\u011b jej hladil a nechal se h\u00fd\u010dkat Billov\u00fdmi doteky. Necht\u011bl na n\u011bj sp\u011bchat. Cht\u011bl j\u00edt pomalu a opatrn\u011b. Jeho prsty se p\u0159isunuly k jedn\u00e9 Billov\u011b bradavce a po chvilince pohr\u00e1v\u00e1n\u00ed ji n\u011b\u017en\u011b stiskly. Bill ti\u0161e vydechl a malinko zaklonil hlavinku dozadu. Tohle je\u0161t\u011b nikdy neza\u017eil. Bylo to tak kr\u00e1sn\u00e9 a p\u0159itom to u n\u011bj vyvol\u00e1valo pocit, kter\u00fd neznal. Pousm\u00e1l se a pomalounku se polo\u017eil zp\u011bt do t\u00e9 von\u00edc\u00ed n\u00e1dhery. S lehounce p\u0159iv\u0159en\u00fdmi v\u00ed\u010dky pozoroval Toma, kter\u00fd se k n\u011bmu sklonil a jemn\u00fdmi polibky za\u010dal zasyp\u00e1vat jeho krk a hrudn\u00edk.<\/div>\n
U\u017e u\u017e se cht\u011bl za\u010d\u00edt v\u011bnovat Billovu kr\u00e1sn\u011b ploch\u00e9mu b\u0159\u00ed\u0161ku, ve\u0161ker\u00e9 jeho po\u010d\u00edn\u00e1n\u00ed v\u0161ak p\u0159eru\u0161il Bill\u016fv hlasit\u00fd v\u00fdk\u0159ik, d\u00edky kter\u00e9mu mu na p\u00e1r vte\u0159inek dokonale zalehlo v u\u0161\u00edch. Polekan\u011b vzhl\u00e9dnul, naskytl se mu v\u0161ak pohled na vystra\u0161en\u00e9ho Billa, kter\u00fd byl v m\u017eiku na kol\u00ednk\u00e1ch a se strachy svra\u0161t\u011bn\u00fdm \u010del\u00ed\u010dkem si k sob\u011b tisknul sv\u00e9 b\u00edl\u00e9 tri\u010dko, v\u016fbec nevn\u00edmaj\u00edc Tomovy t\u00e1zav\u00e9 pohledy. Marn\u011b se Tom rozhl\u00ed\u017eel kolem sebe a hledal alespo\u0148 n\u00e1znak n\u011b\u010deho, co mohlo jeho l\u00e1sku tak vylekat. Proto se k Billovi opatrn\u011b p\u0159isunul a n\u011b\u017en\u011b jej pohladil po vl\u00e1sc\u00edch, d\u00edvaj\u00edc se do jeho popla\u0161en\u00fdch o\u010d\u00ed a hledaj\u00edc v nich odpov\u011b\u010f.<\/div>\n
„Copak se stalo, l\u00e1sko?“ zeptal se klidn\u011b, Bill\u016fv pohled, kter\u00fd k n\u011bmu vyslal v\u0161ak zna\u010dil to nejhor\u0161\u00ed. Bill se malinko rozt\u0159esen\u011b nadechnul a prst\u00edkem uk\u00e1zal p\u0159ed sebe.<\/div>\n
„T-Tam je had,“ vzlyknul ti\u0161e a zad\u00edval se na Toma, kter\u00fd sto\u010dil pohled sm\u011brem kam ukazoval jeho prst. Sta\u010dil v\u0161ak jen jedin\u00fd pohled a Tomovu vystra\u0161enou tv\u00e1\u0159 rozz\u00e1\u0159il \u00falevn\u00fd \u00fasm\u011bv. Tom se zaculil a s \u00fasm\u011bvem hled\u011bl na malou je\u0161t\u011brku, nevn\u00edmaj\u00edc Bill\u016fv udiven\u00fd pohled. Musel se usm\u00e1t nad t\u00edm roztomil\u00fdm trd\u00fdlkem vedle sebe. Myslel si, b\u016fhv\u00edco tu nen\u00ed a jeho mil\u00e1\u010dek tu strachy pi\u0161t\u00ed nad oby\u010dejnou malou je\u0161t\u011brkou, je\u0161t\u011b v\u00edce vypla\u0161enou, ne\u017e on s\u00e1m. Mile se usm\u00e1l.<\/div>\n
„Ale to je jen oby\u010dejn\u00e1 je\u0161t\u011brka, brou\u010dku, ta ti neubl\u00ed\u017e\u00ed,“ \u0161pitl a jemn\u011b Billa pohladil po vl\u00e1sc\u00edch, usm\u00edvaj\u00edc se na zv\u00ed\u0159\u00e1tko, kter\u00e9 k nim nehybn\u011b vzhl\u00ed\u017eelo. Bill se v\u0161ak na Toma ned\u016fv\u011b\u0159iv\u011b pod\u00edval a potom se ot\u0159\u00e1sl. Kdyby mohl, nejrad\u011bji by strachy vylezl na strom. Tom mrknul nejd\u0159\u00edve na Billa a potom na je\u0161t\u011brku a nato se v\u00edt\u011bzoslavn\u011b pousm\u00e1l. P\u0159isunul se bl\u00ed\u017e k je\u0161t\u011brce a vzal ji do prst\u016f, nevn\u00edmaj\u00edc p\u0159itom Billovo pi\u0161t\u011bn\u00ed. S \u00fasm\u011bvem poode\u0161el p\u00e1r krok\u016f a polo\u017eil to mal\u00e9 zv\u00ed\u0159\u00e1tko do tr\u00e1vy.<\/div>\n
„Ut\u00edkej, mali\u010dk\u00e1. Necht\u011bli jsme t\u011b vypla\u0161it,“ pousm\u00e1l se a ne\u017e stihl napo\u010d\u00edtat do t\u0159\u00ed, uvid\u011bl jen rychle miz\u00edc\u00ed oc\u00e1sek v tr\u00e1v\u011b. S \u00fasm\u011bvem zam\u00ed\u0159il k Billovi, kter\u00fd u\u017e znova z\u00e1\u0159il jako slun\u00ed\u010dko a vzt\u00e1hnul k n\u011bmu packy. C\u00edtil se neuv\u011b\u0159iteln\u011b py\u0161n\u011b na sv\u00e9ho prince, kter\u00fd si jej s \u00fasm\u011bvem stulil do n\u00e1ru\u010de, jemn\u011b jej l\u00edbaj\u00edc do vl\u00e1sk\u016f. Obdivn\u011b k n\u011bmu vzhl\u00e9dl.<\/div>\n
„V\u00ed\u0161, \u017ee jsi neuv\u011b\u0159iteln\u011b state\u010dn\u00fd, l\u00e1sko?“ \u0161pitl s \u00fasm\u011bvem a pohladil Toma po nah\u00e9 hrudi. Tom mu n\u011b\u017en\u011b brnknul po nos\u00edku a p\u0159itulil si k sob\u011b to \u010dernovlas\u00e9 trd\u00fdlko je\u0161t\u011b v\u00edc.<\/div>\n
„Ale v\u017edy\u0165 to byla jenom je\u0161t\u011brka, Bill\u00ed,“ zaculil se, odpov\u011bd\u00ed mu v\u0161ak bylo Billovo protestn\u00e9 zavrt\u011bn\u00ed st\u0159apatou hlavinkou.<\/div>\n
„Ne ne, to byl ur\u010dit\u011b had,“ pronesl nesouhlasn\u011b, nato se v\u0161ak stulil do Tomovy n\u00e1ru\u010de. Tom se \u0161ibalsky pousm\u00e1l.<\/div>\n
„Tak… to si Pan Zachr\u00e1nce zaslou\u017e\u00ed odm\u011bnu, nemysl\u00ed\u0161?“ za\u0161eptal tajemn\u011b a nechal se Billem polo\u017eit do kv\u011btin. Bill se kr\u00e1sn\u011b zaculil a sehnul se k jeho ou\u0161ku.<\/div>\n
„Nemysl\u00edm. J\u00e1 to v\u00edm,“ za\u0161eptal a jeho rt\u00edky si nesm\u011ble za\u010daly pohr\u00e1vat s Tomov\u00fdm u\u0161n\u00edm lal\u016f\u010dkem.<\/div>\n
Slun\u00ed\u010dko u\u017e st\u00e1lo vysoko, kdy\u017e se oba chlapci p\u0159ipoutali p\u00e1sy a Tom auto nastartoval. Pomalu vyjeli zp\u011bt na hlavn\u00ed silnici a vydali se tak vst\u0159\u00edc sv\u00e9mu c\u00edli, vzd\u00e1len\u00e9mu u\u017e jen n\u011bkolik kilometr\u016f. Silnice byla pon\u011bkud ru\u0161n\u011bj\u0161\u00ed, ne\u017e v\u010dera, to v\u0161ak Tomovi v\u016fbec nevadilo. Opatrn\u011b \u0159\u00eddil a pobrukoval si jakousi nezn\u00e1mou melodii.<\/div>\n
Bill oproti tomu sed\u011bl na sedadle spolujezdce \u00fapln\u011b zticha a jeho o\u010di se up\u00edraly z ok\u00e9nka ven na louky a lesy, kter\u00e1 st\u0159\u00eddala m\u011bsta, pln\u00e1 lid\u00ed a hluku. S ka\u017edou dal\u0161\u00ed minutkou se mu b\u0159\u00ed\u0161ko strachy sv\u00edralo v\u00edc a v\u00edc a Bill si jen nerv\u00f3zn\u011b tisknul ru\u010dky k sob\u011b. \u010c\u00edm bl\u00ed\u017e byli sv\u00e9mu c\u00edli, \u010d\u00edm v\u00edc matn\u011b rozpozn\u00e1val zn\u00e1mou krajinu, t\u00edm v\u00edc jeho strach rostl a v Billov\u011b hlavince vl\u00e1dl v\u011bt\u0161\u00ed a v\u011bt\u0161\u00ed zmatek. Pr\u00e1v\u011b te\u010f, kdy\u017e jej od osoby, kterou znova tou\u017eil spat\u0159it d\u011blilo n\u011bkolik kilometr\u016f, poprv\u00e9 za\u010dal pochybovat o spr\u00e1vnosti sv\u00e9ho rozhodnut\u00ed. Pr\u00e1v\u011b te\u010f, kdy\u017e u\u017e m\u011bli konec sv\u00e9 cesty nadosah, by se Bill nejrad\u011bji oto\u010dil a vr\u00e1til zp\u00e1tky. Byl nerv\u00f3zn\u00ed, velmi nerv\u00f3zn\u00ed z toho co se stane, a\u017e jejich auto zastav\u00ed. Svou maminku u\u017e dlouho nevid\u011bl, ani s n\u00ed nebyl v \u017e\u00e1dn\u00e9m kontaktu a mo\u017en\u00e1 pr\u00e1v\u011b to jej vedlo k zmaten\u00fdm my\u0161lenk\u00e1m, poletuj\u00edc\u00edm v jeho hlavince, na kter\u00e9 Bill marn\u011b hledal odpov\u011b\u010f.<\/div>\n
Co kdy\u017e m\u011b nepozn\u00e1? Co kdy\u017e m\u011b nebude cht\u00edt vid\u011bt? Mo\u017en\u00e1 u\u017e i na m\u011b zapomn\u011bla a t\u0159eba bydl\u00ed n\u011bkde \u00fapln\u011b jinde.<\/em><\/div>\n
Bill pomalounku sto\u010dil pohled na usm\u00edvaj\u00edc\u00edho se Toma, v tom jej v\u0161ak napadla dal\u0161\u00ed my\u0161lenka, na kterou je\u0161t\u011b nesta\u010dil ani pomyslet.<\/div>\n
A co Tomi? Co kdy\u017e se j\u00ed nebude l\u00edbit? Jak\u00e1 asi bude jej\u00ed reakce, a\u017e j\u00ed Toma p\u0159edstav\u00edm jako svou l\u00e1sku? Co kdy\u017e bude proti?<\/em><\/div>\n
„Billi, kudy m\u00e1m jet?“ Tom\u016fv hlas p\u0159eru\u0161il ticho v aut\u011b a jeho majitel mrknul na os\u016fbku vedle sebe, kter\u00e1 se r\u00e1zem dokonale probrala. Bill rychle zamrkal a vyhl\u00e9dnul z ok\u00e9nka ven. Tady to pozn\u00e1val. Sta\u010dil jen jedin\u00fd pohled a jemu se najednou vybavily v\u0161echny jeho vzpom\u00ednky, cel\u00e9 d\u011btstv\u00ed, kter\u00e9 tu str\u00e1vil. Tichounk\u00fdm hl\u00e1skem Toma navigoval a s\u00e1m vyhl\u00ed\u017eel ven, na jemu zn\u00e1m\u00e1 m\u00edsta. C\u00edtil, \u017ee u\u017e za p\u00e1r minutek budou na m\u00edst\u011b a to jej \u010dinilo st\u00e1le nerv\u00f3zn\u011bj\u0161\u00edm a nerv\u00f3zn\u011bj\u0161\u00edm.<\/div>\n
A opravdu. Netrvalo dlouho a jeho o\u010d\u00edm se naskytlo n\u011bco, na co vzpom\u00ednal ka\u017ed\u00fd den a ve sv\u00fdch my\u0161lenk\u00e1ch se sem neust\u00e1le vracel. Mal\u00fd b\u00edl\u00fd domek s hn\u011bdou st\u0159echou a nabl\u00fdskan\u00fdmi okny s krajkov\u00fdmi z\u00e1clonkami. Tom se usm\u00e1l a pomalu zastavil. P\u0159esn\u011b takhle si m\u00edsto, kde Bill bydlel, p\u0159edstavoval. Mal\u00fd dome\u010dek se zahradou n\u011bkde na pokraji vesnice. O\u010dima p\u0159ejel n\u00edzk\u00fd plot a vesele se zaculil.<\/div>\n
„Tak, jsme tady,“ pronesl s \u00fasm\u011bvem a odpoutal se, d\u00edvaj\u00edc se na stvo\u0159en\u00ed\u010dko vedle sebe. Jakmile v\u0161ak jeho pohled spo\u010dinul na Billovi, kter\u00fd jen tichounce sed\u011bl a klopil hlavinku, Tom hned poznal, \u017ee n\u011bco nen\u00ed v po\u0159\u00e1dku. Pomalounku se k n\u011bmu p\u0159isunul a dlan\u00ed polaskal Billovy vl\u00e1sky.<\/div>\n
„L\u00e1sko, copak je?“ optal se n\u011b\u017en\u011b a sledoval Billa, kter\u00fd k n\u011bmu po p\u00e1r vte\u0159ink\u00e1ch ml\u010den\u00ed vzhl\u00e9dl. Pohled do toho mo\u0159e, pln\u00e9ho t\u00e9 nejlahodn\u011bj\u0161\u00ed \u010dokol\u00e1dy, mu dodal odvahu a d\u016fv\u011bru se Tomovi sv\u011b\u0159it.<\/div>\n
„Kdy\u017e… kdy\u017e j\u00e1 se moc boj\u00edm, Tomi,“ povzdechnul si ne\u0161\u0165astn\u011b a sklopil hlavinku je\u0161t\u011b v\u00edc, unikaj\u00edc tak p\u0159ed Tomov\u00fdm pohledem. Stalo se v\u0161ak n\u011bco, co ani v nejmen\u0161\u00edm ne\u010dekal. Tom jej konej\u0161iv\u011b pohladil po vl\u00e1sc\u00edch a potom si vzal jednu jeho ru\u010dku do t\u00e9 sv\u00e9. C\u00edtil, \u017ee mus\u00ed tomu k\u0159ehk\u00e9mu stvo\u0159en\u00ed\u010dku dodat odvahu a ujistit jej, \u017ee v n\u011bm m\u00e1 oporu a tak\u00e9 ochranu. V\u011bd\u011bl, jak dlouho Bill svou maminku nevid\u011bl a podv\u011bdom\u011b c\u00edtil nervozitu a strach, kter\u00fd te\u010f Billa tolik tr\u00e1pil.<\/div>\n
Jsem tady, Bill\u00ed. Tady s tebou. Nechci, aby ses b\u00e1l. Chci, abys mi v\u011b\u0159il a byl state\u010dn\u00fd.<\/em><\/div>\n
Opatrn\u011b si s Billem propletl prsty na ruce a stisknul jeho malou dla\u0148 v t\u00e9 sv\u00e9.<\/div>\n
„Billi, te\u010f to nesm\u00ed\u0161 vzd\u00e1t. Te\u010f ne, mil\u00e1\u010dku. Neboj se, p\u016fjdu s tebou a budu po\u0159\u00e1d u tebe,“ za\u0161eptal a nato k n\u011bmu Bill vzhl\u00e9dnul.<\/div>\n
„Slibuje\u0161?“ \u0161pitl malinko nev\u011b\u0159icn\u011b, Tom\u016fv polibek jej v\u0161ak utvrdil v tom, v \u010dem si pot\u0159eboval b\u00fdt jist\u00fd. S tebou zvl\u00e1dnu v\u0161echno, Tomi.<\/em><\/div>\n
S b\u0159\u00ed\u0161kem sev\u0159en\u00fdm strachem pomalu vystoupil z auta a pohledem vyhledal b\u00edl\u00fd domek. Tam za t\u011bmi zdmi je mo\u017en\u00e1 osoba, kterou tolik dlouho tou\u017eil spat\u0159it a kv\u016fli kter\u00e9 spolu s Tomem v\u00e1\u017eili cestu a\u017e sem. Te\u010f u\u017e se necht\u011bl zab\u00fdvat t\u011bmi zbyte\u010dn\u00fdmi ot\u00e1zkami, kter\u00e9 mu nedaly ani na chvilinku pokoje. C\u00edtil teplo Tomovy h\u0159ejiv\u00e9 dlan\u011b a jeho bl\u00edzkost, kter\u00e1 mu dodala odvahu. Spole\u010dn\u011b otev\u0159eli malou zahradn\u00ed branku a po p\u00e1r mal\u00fdch kr\u016f\u010dc\u00edch kone\u010dn\u011b stanuli p\u0159ed vchodov\u00fdmi dve\u0159mi. Bill se zhluboka nadechl a sna\u017eil se nevn\u00edmat srd\u00ed\u010dko, kter\u00e9 se mu rozbu\u0161ilo jako o z\u00e1vod. Opatrn\u011b vzt\u00e1hnul t\u0159esouc\u00ed se ru\u010dku a lehce se sv\u00fdmi prst\u00edky dotknul domovn\u00edho zvonku.<\/p>\n<\/div>\n
autor: Rachel<\/strong><\/div>\n
betaread: Saj\u00fc<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Rachel Prvn\u00ed paprsky rann\u00edho slun\u00ed\u010dka se prodraly skrz hust\u00e9 v\u011btve strom\u016f a zalily svou zlatavou z\u00e1\u0159\u00ed celou louku, kter\u00e1 se pr\u00e1v\u011b za\u010d\u00ednala probouzet. Bylo \u010dasn\u011b r\u00e1no, p\u0159esto v\u0161ak slun\u00ed\u010dko nezah\u00e1lelo a sv\u00fdm p\u0159\u00edjemn\u00fdm teplou\u010dkem pod\u011blilo ka\u017edou, by\u0165 sebemen\u0161\u00ed kv\u011btinku na louce.<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[219],"tags":[],"class_list":["post-14024","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-muj-pohadkovy-princ"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/14024","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=14024"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/14024\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=14024"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=14024"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=14024"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}