{"id":14037,"date":"2009-07-12T18:00:00","date_gmt":"2009-07-12T17:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=14004"},"modified":"2009-07-12T18:00:00","modified_gmt":"2009-07-12T17:00:00","slug":"casoprostor-iii-26","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2009\/07\/12\/casoprostor-iii-26\/","title":{"rendered":"\u010casoprostor III 26."},"content":{"rendered":"
autor: Janule<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
pond\u011bl\u00ed 10.8.2015 dopoledne<\/em><\/strong><\/div>\n
\"\"<\/div>\n
SABINE<\/p>\n<\/div>\n
„Um\u00ed\u0161 aspo\u0148 Ot\u010den\u00e1\u0161?“ zept\u00e1m se Billa, kdy\u017e parkuje p\u0159ed str\u00fd\u010dkov\u00fdm kostelem. P\u0159esn\u011b jak jsem p\u0159edpokl\u00e1dala, vykulil na m\u011b ty svoje hn\u011bd\u00fd namalovan\u00fd kukadla a nev\u011bd\u011bl, kter\u00e1 bije.<\/div>\n
„Co to je?“ je\u0161t\u011b se naivn\u011b zeptal, a mn\u011b kone\u010dn\u011b do\u0161lo, \u017ee je v\u00edrou opravdu nedot\u010denej. To bude se strejdou je\u0161t\u011b sranda\u2026<\/div>\n
„Modlitba,“ stru\u010dn\u011b odpov\u00edm a za\u010dnu si odep\u00ednat bezpe\u010dnostn\u00ed p\u00e1s. „Ot\u010de n\u00e1\u0161, jen\u017e jsi na nebes\u00edch, posv\u011b\u0165 se jm\u00e9no tv\u00e9, bu\u010f v\u016fle tv\u00e1, p\u0159ij\u010f kr\u00e1lovstv\u00ed tv\u00e9, jak v nebi, tak i na zemi\u2026“ recituju nau\u010denou odrhova\u010dku, kterou m\u00e1m v hlav\u011b u\u017e od d\u011btstv\u00ed, zat\u00edmco si ve zp\u011btn\u00fdm zrc\u00e1tku upravuju make-up. „Nikdy jsi to nesly\u0161el?“ udiven\u011b kouknu na Billa.<\/div>\n
„No\u2026 nejsp\u00ed\u0161 jo, ale jestli, tak n\u011bkde v televizi,“ zazub\u00ed se na m\u011b to pako, co se jde \u017eenit do kostela. Hlavn\u011b, \u017ee je pok\u0159t\u011bnej.<\/div>\n
„Jasn\u011b, v televizi ur\u010dit\u011b\u2026 to byste doma m\u00edsto na Simpsonovy museli \u010du\u010det na ned\u011bln\u00ed m\u0161e\u2026 A co „And\u011bl\u00ed\u010dku, m\u016fj str\u00e1\u017en\u00ed\u010dku?“ p\u0159ihod\u00edm pobaven\u011b dal\u0161\u00ed z modliteb sv\u00e9ho d\u011btstv\u00ed, kterou jsem musela od\u0159\u00edkat denn\u011b p\u0159ed span\u00edm vkle\u010de u postele, kdy\u017e jsem tu u prastr\u00fd\u010dka Rudyho a jeho „hospodyn\u011b“ Ag\u00e1ty tr\u00e1vila \u010d\u00e1st pr\u00e1zdnin. Byla to samoz\u0159ejm\u011b hospodyn\u011b jen na oko, m\u011bli spolu p\u011bt d\u011bt\u00ed, tak plodn\u00fdho far\u00e1\u0159e, aby pohledal. Cel\u00e1 vesnice v\u011bd\u011bla, \u017ee jsou to jeho haranti, ale nikdo necekl ani slovo. Celib\u00e1t* je holt celib\u00e1t, far\u00e1\u0159 p\u0159ece d\u011bti m\u00edt nem\u016f\u017ee, tak je prost\u011b nem\u011bl… p\u0159esto Ag\u00e1tu nikdo nepova\u017eoval s jej\u00edmi p\u011bti neman\u017eelsk\u00fdmi d\u011btmi za nemravnou \u017eenu\u2026 vesnick\u00e1 mor\u00e1lka je n\u011bkdy fakt srandovn\u00ed v\u011bc.<\/div>\n
„Ne, ani to nezn\u00e1m,“ potvrd\u00ed Bill mou domn\u011bnku, \u017ee jeho znalosti jsou na nulov\u00e9 \u00farovni\u2026 jejich matka m\u011bla nejsp\u00ed\u0161 jinou z\u00e1bavu, ne\u017e chodit s dvoj\u010d\u00e1tkama ka\u017edou ned\u011bli do kostela. Vozila je po k\u0161eftech a p\u0159ipravovala svoje syny na sl\u00e1vu. Jen\u017ee to te\u010f bude nejsp\u00ed\u0161 tro\u0161ku probl\u00e9m.<\/div>\n
\n
„Ahoj, Sabinko,“ p\u0159iv\u00edt\u00e1 m\u011b v zadn\u00edch dve\u0159\u00edch z\u00e1kristie** str\u00fd\u010dek Rudy, jako by mi bylo po\u0159\u00e1d deset. Mus\u00edm se k n\u011bmu sklonit, aby m\u011b mohl obejmout, je mu skoro osmdes\u00e1t a p\u0159ipad\u00e1 mi o hodn\u011b men\u0161\u00ed, ne\u017e p\u0159ed patn\u00e1cti lety, kdy jsem tu tr\u00e1vila s jeho d\u011btmi pr\u00e1zdniny, ale nejsp\u00ed\u0161 to bude t\u00edm, \u017ee j\u00e1 jsem o metr vy\u0161\u0161\u00ed a on se tro\u0161ku st\u00e1\u0159\u00edm scvrkl. „To je let, co jsme se nevid\u011bli, vyrostla jsi n\u00e1m do kr\u00e1sy,“ rozpl\u00fdv\u00e1 se a mimod\u011bk mrkne za m\u011b na Billa, aby skouknul m\u00e9ho nast\u00e1vaj\u00edc\u00edho. Vid\u00edm v jeho o\u010d\u00edch p\u0159ekvapen\u00ed, sm\u00ed\u0161en\u00e9 s \u00fad\u011bsem, jako by spat\u0159il samotn\u00e9ho \u010f\u00e1bla. Na chvilku on\u011bm\u00ed, ne\u017e m\u011b pust\u00ed a je schopen nat\u00e1hnout k m\u00e9mu \u017eenichovi svou studenou sta\u0159eckou ruku, aby mu j\u00ed pot\u0159\u00e1sl a vz\u00e1jemn\u011b se p\u0159edstavili. J\u00e1 to Billovi \u0159\u00edkala, \u017ee se nem\u00e1 malovat, ale on na m\u011b nedal, a\u0165 prej si strejda zvyk\u00e1\u2026 prohl\u00e1sil, \u017ee kdyby se tak objevil a\u017e na svatb\u011b, mohlo by to se strejdou t\u0159eba pra\u0161tit a bylo by po ob\u0159adu. Nechala jsem to tak, ale bylo mi jasn\u00fd, \u017ee str\u00fd\u010dek Rudy j\u00edm moc nad\u0161enej nebude.<\/div>\n
„Tak tohle je tv\u016fj \u017eenich?“ je\u0161t\u011b si rad\u0161i strejda ov\u011b\u0159\u00ed, jestli jsem s sebou nevzala jen tak n\u00e1hodou n\u011bjak\u00fdho stopa\u0159e, a kdy\u017e mu to oba s Billem potvrd\u00edme, je na n\u011bm vid\u011bt, \u017ee by n\u00e1s nejrad\u0161i rovnou vyprovodil z kostela ven. P\u0159edpokl\u00e1d\u00e1m, \u017ee prozat\u00edm nev\u011b\u0159\u00ed, \u017ee je Bill kluk a \u017ee tu na n\u011bj \u0161iju n\u011bjakou z\u00e1ke\u0159nou boudu s registrovanou partnerkou\u2026<\/p>\n<\/div>\n
„Tak se tady posa\u010fte,“ nab\u00eddne n\u00e1m \u017eidle u star\u00fdho vy\u0159ez\u00e1van\u00fdho stolu. „M\u016f\u017eu poprosit \u017eenich\u016fv k\u0159estn\u00ed list?“ po\u017e\u00e1d\u00e1 Billa ned\u016fv\u011b\u0159iv\u011b, ale d\u00edv\u00e1 se u toho sp\u00ed\u0161 na m\u011b. No jo\u2026 Billovy satansk\u00fd \u010dern\u00fd linky jsou mu nejsp\u00ed\u0161 taky proti srsti\u2026 ale co v\u00edm, jeden z jeho syn\u016f je metalista, tat\u00ednkovi se moc nevyvedl, ale mo\u017en\u00e1 pr\u00e1v\u011b proto se Billa tak d\u011bs\u00ed.<\/div>\n
„Tady je,“ pod\u00e1v\u00e1 mu budouc\u00ed \u017eenich za\u017eloutl\u00fd pap\u00edr p\u0159es st\u016fl. Je\u0161t\u011b\u017ee mu ho Simone v sobotu p\u0159ivezla, absolutn\u011b netu\u0161il, \u017ee n\u011bco takov\u00fdho existuje. Rudy chvilku kouk\u00e1 na jm\u00e9no, pak zvedne o\u010di k Billovi, a odevzdan\u011b p\u0159ik\u00fdvne. Kone\u010dn\u011b uv\u011b\u0159il, \u017ee je to chlap a ne lesbi\u010dka, kterou jsem se rozhodla pojmout za man\u017eelku v jeho kostele. Je mi jasn\u00fd, co si o m\u00e9m nast\u00e1vaj\u00edc\u00edm mysl\u00ed.<\/div>\n
„Str\u00fd\u010dku,“ oslov\u00edm ho a pohlad\u00edm chl\u00e1choliv\u011b jeho vr\u00e1s\u010ditou starou ruku le\u017e\u00edc\u00ed na stole, „Bill nen\u00ed \u017e\u00e1dnej satanista,“ sna\u017e\u00edm se ho uklidnit. „Je um\u011blec, zp\u011bv\u00e1k, a tohle je jeho pracovn\u00ed image. Je slavnej, zn\u00e1 ho cel\u00fd N\u011bmecko, a nem\u016f\u017ee se \u017eenit bez toho sv\u00fdho make-upu, proto\u017ee fotky z na\u0161\u00ed svatby budou v novin\u00e1ch. Jinak je to moc hodnej kluk, a j\u00e1 ho miluju, v\u011b\u0159 mi,“ tro\u0161ku zkresluju skute\u010dnost, ale to mi snad ten naho\u0159e, jestli tam fakt n\u011bkdo je, odpust\u00ed. Co je tohle mezi v\u0161\u00edm t\u00edm ostatn\u00edm lhan\u00edm? Kapka v mo\u0159i\u2026<\/div>\n
„D\u011bti, d\u011bti,“ vzdychne si far\u00e1\u0159. „J\u00e1 nev\u00edm\u2026“ v\u00e1hav\u011b na n\u00e1s kouk\u00e1. „M\u011bl bych v\u00e1s p\u0159ipravit na sv\u00e1tost man\u017eelskou, povykl\u00e1dat v\u00e1m n\u011bco o v\u00ed\u0159e, o v\u00fdchov\u011b d\u011bt\u00ed v b\u00e1zni bo\u017e\u00ed, ale p\u0159ipad\u00e1 mi, \u017ee moje slova nepadnou na \u00farodnou p\u016fdu. Kdy jste byl naposledy u zpov\u011bdi, mlad\u00fd mu\u017ei?“ zept\u00e1 se Billa a mn\u011b za\u010dnou malinko cukat koutky\u2026 d\u00e1 mi hodn\u011b pr\u00e1ce, abych se nerozesm\u00e1la. Ob\u00e1v\u00e1m se, \u017ee stejn\u011b tak, jako nezn\u00e1 Ot\u010den\u00e1\u0161, ani tohle nen\u00ed jeho obl\u00edben\u00e1 discipl\u00edna.<\/div>\n
„No,“ odka\u0161le si nesm\u011ble Bill. „Mysl\u00edm, \u017ee je\u0161t\u011b nikdy,“ skoro za\u0161ept\u00e1, aby se jeho hlas nerozl\u00e9hal z\u00e1kristi\u00ed moc nahlas, je tu skv\u011bl\u00e1 akustika, jako v cel\u00e9m kostele. Nejsp\u00ed\u0161 se rozhodl aspo\u0148 k \u010d\u00e1ste\u010dn\u00e9 up\u0159\u00edmnosti, kdy\u017e se ocitl v bo\u017e\u00edm svatost\u00e1nku\u2026 atmosf\u00e9ra tady je fakt \u0161\u00edlen\u00e1, \u010dlov\u011bk si tu p\u0159ipad\u00e1 jako nejv\u011bt\u0161\u00ed h\u0159\u00ed\u0161n\u00edk sv\u011bta\u2026 a co\u017e teprve vedle v kostele, kdy\u017e str\u00fd\u010dek muml\u00e1 ty svoje zakl\u00ednadla monot\u00f3nn\u00edm hlasem, hroziv\u011b m\u00e1v\u00e1 smradlav\u00fdm kadidlem a m\u00edstn\u00ed b\u00e1by zp\u00edvaj\u00ed sv\u00fdma je\u010d\u00e1kama jak o \u017eivot. V d\u011btstv\u00ed mi to nah\u00e1n\u011blo celkem hr\u016fzu a m\u016fj vztah k v\u00ed\u0159e se t\u00edm jen a jen zhor\u0161il. Mn\u011b n\u011bkdo bude vypr\u00e1v\u011bt o tom, co je to c\u00edrkev\u2026 zrovna mn\u011b\u2026<\/div>\n
„Nikdy?“ udiven\u011b zvedne obo\u010d\u00ed str\u00fd\u010dek. „Tak\u017ee p\u0159edpokl\u00e1d\u00e1m, \u017ee ani nenav\u0161t\u011bvujete pravideln\u011b bohoslu\u017eby, \u017ee? A to se chcete \u017eenit v kostele? Pro\u010d?“<\/div>\n
„J\u00e1 toti\u017e\u2026“ za\u010dne nesm\u011ble Bill a sklop\u00ed o\u010di. Z\u0159ejm\u011b nev\u00ed, jak d\u00e1l\u2026<\/div>\n
„Strejdo, ono je to tro\u0161ku jinak,“ vlo\u017e\u00edm se do v\u011bci, a vzpomenu si p\u0159itom na fakt, \u017ee j\u00e1 byla u zpov\u011bdi naposledy tady, kdy\u017e mi bylo asi \u010dtrn\u00e1ct let, a to jsem mu tenkr\u00e1t zaml\u010dela, \u017ee jsme s jeho dcerou Claudi\u00ed a zdej\u0161\u00edm donchu\u00e1nem Petem Herzerem provozovali to dopoledne m\u00edrnou osah\u00e1va\u010dku v m\u00edstn\u00edm sen\u00edku. „Bill je sice pok\u0159t\u011bnej, ale rodina ho nikdy k v\u00ed\u0159e nevedla, nem\u016f\u017ee za to. Ale kdy\u017e\u2026 my se prost\u011b mus\u00edme vz\u00edt patn\u00e1ct\u00fdho z\u00e1\u0159\u00ed, a ty jsi byl jedinej, kdo m\u011b napadl, kdy\u017e jsme p\u0159em\u00fd\u0161leli, kde tak rychle za\u0159\u00eddit d\u016fstojnou svatbu. Neptej se m\u011b na d\u016fvody, je to slo\u017eit\u00fd, ale pot\u0159ebujeme prost\u011b oddat p\u0159esn\u011b v ten den. Je to d\u016fle\u017eit\u00fd. Ud\u011bl\u00e1\u0161 to pro n\u00e1s?“ Zkou\u0161\u00edm ho p\u0159esv\u011bd\u010dit po dobr\u00e9m, ale jestli to nep\u016fjde, rozhodla jsem se vyu\u017e\u00edt sv\u00fdch znalost\u00ed o jeho rodinn\u00fdch pom\u011brech. I kdy\u017e je Ag\u00e1ta u\u017e p\u011bt let na pravd\u011b bo\u017e\u00ed, jeho synov\u00e9 a dcery jsou \u017eivouc\u00edm d\u016fkazem velice benevolentn\u00edho p\u0159\u00edstupu pana far\u00e1\u0159e k pravidl\u016fm c\u00edrkve, tak by mohl jednou ud\u011blat v\u00fdjimku a oddat dva ateisty ve sv\u00e9m kostele, jestli v n\u011bm chce z\u016fstat a\u017e do smrti. O jeden h\u0159\u00edch v\u00edc nebo m\u00ed\u0148, to u\u017e pana far\u00e1\u0159e od pekla stejn\u011b nezachr\u00e1n\u00ed\u2026 nejsem norm\u00e1ln\u011b mrcha, ale kdy\u017e jde o dobrou v\u011bc\u2026<\/div>\n
„Ale d\u011bti\u2026 vystavujete se bo\u017e\u00edmu trestu\u2026“ za\u010dne jako spr\u00e1vnej far\u00e1\u0159. Ach jo, zvednu v duchu o\u010di v sloup\u2026 tak\u017ee p\u0159ece jenom budu muset p\u0159itla\u010dit\u2026<\/div>\n
„Strejdo\u2026 no tak\u2026 kdo se tady vystavuje bo\u017e\u00edmu trestu? Jakpak se m\u00e1 Claudie? A co David, je\u0161t\u011b hraje v t\u00fd metalov\u00fd skupin\u011b? A Patrick, studuje je\u0161t\u011b theologii nebo u\u017e to vzdal stejn\u011b jako Stefan?“ v\u00fdhr\u016f\u017en\u011b na n\u011bj spust\u00edm, a vid\u00edm v jeho o\u010d\u00edch, \u017ee pochopil.<\/div>\n
„Sabinko!“ ok\u0159ikne m\u011b str\u00fd\u010dek. „Mysl\u00edm, \u017ee byste si to m\u011bli oba po\u0159\u00e1dn\u011b rozmyslet, ne\u017e p\u0159ed Bohem sl\u00edb\u00edte, \u017ee spolu budete \u017e\u00edt v b\u00e1zni bo\u017e\u00ed a\u017e do smrti,“ \u0159ekne u\u017e sm\u00ed\u0159liv\u011bji a mimod\u011bk se pok\u0159i\u017euje. Nejsp\u00ed\u0161 u\u017e to d\u011bl\u00e1 automaticky.<\/p>\n<\/div>\n
„Ale my se prost\u011b mus\u00edme vz\u00edt patn\u00e1ct\u00fdho z\u00e1\u0159\u00ed, strejdo,“ znovu zd\u016frazn\u00edm. „Zkou\u0161ela jsem hledat n\u011bco jin\u00fdho, n\u011bjakej z\u00e1me\u010dek, ale v\u0161ude, kde to vypad\u00e1 alespo\u0148 tro\u0161ku slu\u0161n\u011b, je plno. V\u0161ichni si svatbu pl\u00e1nujou rok dop\u0159edu a patn\u00e1ct\u00fdho z\u00e1\u0159\u00ed je zrovna jak na potvoru n\u011bjak astrologicky vhodn\u00fd datum, o kter\u00fdm se mluvilo v televizi,“ sd\u011bl\u00edm mu v\u011bc, kterou jsem se dozv\u011bd\u011bla n\u00e1hodou od jedn\u00fd nevl\u00eddn\u00fd odd\u00e1vaj\u00edc\u00ed \u00fa\u0159ednice, kter\u00e1 mi hned pot\u00e9, co na m\u011b tuhle informaci vy\u0161t\u011bkla, t\u0159\u00edskla s telefonem. Kone\u010dn\u011b jsem aspo\u0148 pochopila, pro\u010d je v\u0161ude tak narv\u00e1no. Filip s Valeri\u00ed tomu nejsp\u00ed\u0161 taky v\u011b\u0159ili. „Nepojedem p\u0159ece do Las Vegas, strejdo, to bys nemohl dopustit. Ty jsi na\u0161e jedin\u00e1 z\u00e1chrana,“ sna\u017e\u00edm se ho ukec\u00e1vat, nechce se mi ho vyd\u00edrat, p\u0159ece jen na to nem\u00e1m \u017ealudek, kdy\u017e se d\u00edv\u00e1m do jeho zoufal\u00fd vr\u00e1s\u010dit\u00fd tv\u00e1\u0159e. „V\u0161ude jinde po n\u00e1s cht\u011bj\u00ed, abychom chodili dva m\u011bs\u00edce na p\u0159edn\u00e1\u0161ky o man\u017eelstv\u00ed\u2026 na to my nem\u00e1me \u010das. Je to moc narychlo, j\u00e1 v\u00edm, ale my nem\u016f\u017eeme j\u00edt na oby\u010dejnej \u00fa\u0159ad, to by vypadalo divn\u011b,“ sna\u017e\u00edm se mu vysv\u011btlit. Ta \u00fa\u0159ednice ze soci\u00e1lky si ur\u010dit\u011b mysl\u00ed, \u017ee svatbu pl\u00e1nujeme u\u017e dlouho a kostel by byl pro ni i m\u00e9dia daleko p\u0159ijateln\u011bj\u0161\u00ed, ne\u017e n\u011bjakej strohej \u00fa\u0159ad\u2026 vypadalo by to fakt podez\u0159ele, \u017ee se slavnej zp\u011bv\u00e1k \u017een\u00ed v takov\u00fdch podm\u00ednk\u00e1ch\u2026 kdy\u017e to bude v kostele, nikoho ani nenapadne, \u017ee je to jen kamufl\u00e1\u017e, a o to tady jde p\u0159edev\u0161\u00edm.<\/div>\n
„A kdy\u017e v\u00e1m za\u0159\u00edd\u00edm n\u011bco jin\u00e9ho?“ nab\u00eddne str\u00fd\u010dek.<\/div>\n
„To by asi bylo nejlep\u0161\u00ed,“ vlo\u017e\u00ed se do toho Bill, ne\u017e sta\u010d\u00edm n\u011bco \u0159\u00edct. „Vy byste o n\u011b\u010dem v\u011bd\u011bl?“<\/div>\n
„Jo, v\u011bd\u011bl,“ zvedne str\u00fd\u010dek hlavu a pod\u00edv\u00e1 se poprv\u00e9 Billovi po\u0159\u00e1dn\u011b do o\u010d\u00ed. „Tady o t\u0159i vesnice d\u00e1l maj\u00ed odsv\u011bcenou kapli, ve kter\u00e9 odd\u00e1v\u00e1 m\u00edstn\u00ed starosta. Kdy\u017e tam zajedete, a \u0159eknete, \u017ee jste ode m\u011b, ur\u010dit\u011b v\u00e1m vyhov\u00ed a n\u011bjakou tu volnou hodinu pro v\u00e1s najde. Zavol\u00e1m mu p\u0159edem, aby v\u00e1s \u010dekal a v\u0161echno v\u00e1m uk\u00e1zal. N\u011bco mi dlu\u017e\u00ed\u2026“ sd\u011bl\u00ed n\u00e1m v\u00edt\u011bzn\u011b str\u00fd\u010dek a hned pokra\u010duje, aby se n\u00e1s co nejrychleji zbavil. „Vypad\u00e1 to tam podobn\u011b jako tady, maj\u00ed to hezky vybaven\u00e9, a kdo tomu nerozum\u00ed, m\u016f\u017ee si myslet, \u017ee je to norm\u00e1ln\u00ed vysv\u011bcen\u00fd kostel, jestli je tohle pro v\u00e1s tak d\u016fle\u017eit\u00e9,“ mluv\u00ed str\u00fd\u010dek a j\u00e1 i Bill se za\u010d\u00edn\u00e1me usm\u00edvat. No to je \u00fa\u017easn\u00fd\u2026 Pokud by to \u0161lo, bylo by to nejlep\u0161\u00ed mo\u017en\u00fd \u0159e\u0161en\u00ed. Aspo\u0148 o jeden velkej h\u0159\u00edch m\u00ed\u0148\u2026<\/p>\n<\/div>\n
TOM<\/p>\n<\/div>\n
„Tak Dejve, vylez!“ skoro zoufale u\u017e vol\u00e1m po byt\u011b, proto\u017ee ten malej mr\u0148ous se p\u0159i schovce tak dokonale schoval, \u017ee nem\u00e1m \u0161anci ho naj\u00edt. Bo\u017ee m\u016fj, snad nezalez n\u011bkam, kde by se udusil? Pomalu propad\u00e1m panice, kdy\u017e prohled\u00e1v\u00e1m v\u0161echno, kam by se ve\u0161el takovejhle \u0161punt. Pro\u0161el jsem snad v\u0161echny m\u00edstnosti, prolez v\u0161echny sk\u0159\u00edn\u011b, kam by se mohl nacpat, ze zoufalstv\u00ed jsem nakoukl dokonce i do mraz\u00e1ku, ale nikde nen\u00ed\u2026 \u017de by utekl n\u011bkam mimo byt? Pomalu otev\u0159u dve\u0159e na chodbu, aby to nesly\u0161el a nezapikal m\u011b, kdyby byl n\u00e1hodou n\u011bkde uvnit\u0159, a vystr\u010d\u00edm hlavu ven. Rozhl\u00ed\u017e\u00edm se, ale nikde ani noha, sakra\u2026<\/div>\n
„No t\u00e1k, \u0161punte, tohle u\u017e nen\u00ed sranda, vylez!“ sna\u017e\u00edm se ho vyl\u00e1kat ze skr\u00fd\u0161e, kdy\u017e zase potichounku zav\u0159u dve\u0159e a vr\u00e1t\u00edm se doprost\u0159ed p\u0159eds\u00edn\u011b. Mus\u00ed bejt n\u011bkde tady\u2026 to jinak nen\u00ed mo\u017en\u00fd. Ale kde? Nakouknu znovu do kuchyn\u011b\u2026 ani ten Scotty mi nepom\u016f\u017ee, jako by snad byli ti dva domluven\u00ed. Le\u017e\u00ed si v klidu pod stolem, ani se nehne\u2026 a hele\u2026 on m\u00e1 Scotty pod ocasem zelenou ba\u010dkoru? Nen\u00ed to n\u00e1hodou\u2026<\/div>\n
„M\u00e1m t\u011b!“ za\u0159vu v\u00edt\u011bzn\u011b, a zdrh\u00e1m z kuchyn\u011b zp\u00e1tky do p\u0159eds\u00edn\u011b, kde je pikola. „Dav\u00eddek pod Scottym!“ za\u0159vu, \u010d\u00edm\u017e s radost\u00ed a \u00falevou zapik\u00e1m toho na\u0161eho prcka. Kone\u010dn\u011b jsem ho porazil, pard\u00e1la mr\u0148av\u00fdho. Je\u0161t\u011b se mi to nikdy nepovedlo\u2026 on m\u011b najde v\u017edycky, jsem se svoj\u00ed vej\u0161kou v nev\u00fdhod\u011b, to je jasn\u00fd, ale stejn\u011b\u2026 poprv\u00e9 jsem vyhr\u00e1l! Jo! Jo! Jo!<\/div>\n
„Ted\u00e1,“ vyleze zklaman\u011b Dejv zpod na\u0161eho psa, kde se a\u017e dote\u010f nechal zah\u0159\u00edvat jeho chlupama. Sice se sm\u011bje, ale vid\u00edm na n\u011bm, \u017ee je mu to l\u00edto. Skoro celej pod t\u00edm psem le\u017eel, proto jsem si ho nev\u0161iml.<\/div>\n
„No co? Kone\u010dn\u011b jsem taky jednou vyhr\u00e1l j\u00e1!“ za\u0159vu nad\u0161en\u011b, popadnu ho a zato\u010d\u00edm se s n\u00edm kolem dokola. V\u00fdsk\u00e1, tohle l\u00edt\u00e1n\u00ed ve vej\u0161ce m\u00e1 stra\u0161n\u011b r\u00e1d. Dlouho u\u017e to nebudu moct d\u011blat, za chv\u00edli bude moc t\u011b\u017ekej a j\u00e1 u\u017e ho takhle neuzvednu. Roste jak z vody. Ka\u017edej m\u011bs\u00edc cen\u0165\u00e1k, to je hrozn\u00fd. M\u00e1 na futru rysku, kam ho v\u017edycky Bill postav\u00ed, a ud\u011bl\u00e1 mu novou, kdy\u017e popoleze vej\u0161. Vypad\u00e1 to, \u017ee bude jednou vysokej jako my s Billem.<\/p>\n<\/div>\n
„Strejdo, budem zase hledat \u0161t\u011bnice?“ zept\u00e1 se, kdy\u017e u\u017e nem\u016f\u017eu a postav\u00edm ho na zem. „To bylo bezva,“ dod\u00e1 a usm\u00edv\u00e1 se. A j\u00e9je, vzpom\u00ednka na v\u010derej\u0161\u00ed celodenn\u00ed z\u00e1bavu, kdy jsme lezli s Billem po cel\u00fdm dom\u011b a hledali odposlouch\u00e1vac\u00ed za\u0159\u00edzen\u00ed. Dejv chodil za n\u00e1ma jako oc\u00e1sek, a po\u0159\u00e1d se vypt\u00e1val, co to d\u011bl\u00e1me, tak jsme mu \u0159ekli polopravdu: „Hled\u00e1me \u0161t\u011bnice.“ Bill u\u017e mu jednou vysv\u011btloval co to je, kdy\u017e jsme vyb\u00edrali Scottymu blechy jako v\u017edycky, a ud\u011blal mu tehdy p\u0159edn\u00e1\u0161ku o v\u0161ech hnusnejch kousavejch hmyzounech, co lezou na lidi a na zv\u00ed\u0159ata, aby to m\u011bl jednou prov\u017edy z krku. Ve\u010der jsem mu pak je\u0161t\u011b vymyslel hmyz\u00ed horor, tak\u017ee mu to v hlav\u011b z\u016fstalo dost \u017eiv\u011b, od t\u00fd doby kouk\u00e1 na mouchy dost ned\u016fv\u011b\u0159iv\u011b. Mladej si te\u010f samoz\u0159ejm\u011b mysl\u00ed, \u017ee jsme p\u00e1trali po \u0161t\u00edpav\u00fdch potvor\u00e1ch, tak douf\u00e1m, \u017ee to bude prvn\u00ed, co \u0159ekne Krautnerce, a\u017e p\u0159ijde na kontrolu. To bude bezvadn\u00fd, b\u00e1bu tref\u00ed \u0161lak. Jen\u017ee kdyby \u0159ekl to, co jsme hledali opravdu, nejsem si a\u017e tak \u00fapln\u011b jistej, jestli by to bylo o moc lep\u0161\u00ed. Vypadali bychom jako mafi\u00e1nsk\u00e1 rodinka.<\/div>\n
„\u017d\u00e1dn\u00fd tu nejsou, v\u017edy\u0165 jsi v\u010dera vid\u011bl, \u017ee jsme s t\u00e1tou \u017e\u00e1dn\u00fd nena\u0161li,“ podrbu ho na hlavi\u010dce a on jenom p\u0159ik\u00fdvne.<\/div>\n
„Jen\u017ee \u0161t\u011bnice sem mohly vl\u00e9zt v noci zvenku, strejdo,“ pronese ten malej myslitel a m\u00e1 pravdu. Co kdy\u017e se p\u0159es noc n\u011bkdo vpl\u00ed\u017eil na zahradu a nalepil n\u011bco na okno\u2026 to abychom lezli po bar\u00e1ku ka\u017ed\u00fd r\u00e1no, na to se m\u016f\u017eu krajc vajc vyprdnout, a\u0165 si ten n\u011bkdo poslechne, jak si bl\u00e1znivej strej\u010dek hraje se synovcem na schov\u00e1vanou, to nikomu neu\u0161kod\u00ed. Ka\u017edop\u00e1dn\u011b jsem r\u00e1d, \u017ee se na\u0161e nej\u010dern\u011bj\u0161\u00ed obavy nenaplnily, a nena\u0161li jsme nic. Ale to je\u0161t\u011b neznamen\u00e1, \u017ee tu nic nen\u00ed. Taky jsme nemuseli hledat na t\u011bch spr\u00e1vn\u00fdch m\u00edstech. Uvid\u00edme, jestli n\u00e1m Devil zase po\u0161le n\u011bjakej pozdrav, pak budeme chyt\u0159ej\u0161\u00ed. Zat\u00edm se neozval a my jemu neodpov\u00eddali. Nebudem mu to uleh\u010dovat, a\u0165 se odkope s\u00e1m, o co mu jde. Bill mu cht\u011bl sice napsat vzteklej mejl, ale to jsem mu zatrhnul. Jen a\u0165 si milej Devil klidn\u011b mysl\u00ed, \u017ee jsme tu jeho v\u00fdhr\u016f\u017eku, nebo co to bylo, nedostali. Uvid\u00edme, co bude d\u00e1l\u2026<\/div>\n
<\/div>\n
„Kdy p\u0159ijede t\u00e1ta?“ zept\u00e1 se \u0161punt, kdy\u017e mu ma\u017eu k dopoledn\u00ed sva\u010din\u011b chleba s \u010desnekovou pomaz\u00e1nkou, co vyrobil r\u00e1no Bill, ne\u017e se Sabine odjeli za\u0159izovat svatbu. Teda u\u017e podle v\u016fn\u011b m\u00e1 gr\u00e1dy, nejsp\u00ed\u0161 do n\u00ed zase narval celou pali\u010dku \u010desneku, \u017ee prej je to zdrav\u00fd \u010di co\u2026 to budem smrd\u011bt\u2026<\/div>\n
„Nev\u00edm, nejsp\u00ed\u0161 po ob\u011bd\u011b,“ odpov\u00edm, s chut\u00ed si ukousnu, a d\u00e1m to prckovi na tal\u00ed\u0159.
„Nekousej mi t\u00f3,“ roz\u010d\u00edl\u00ed se ten gener\u00e1l s brynd\u00e1kem na krku, usazenej na \u017eidli u stolu.<\/div>\n
„M\u00e1\u0161 to dobr\u00fd, prcku, ale mus\u00edm to nejd\u0159\u00edv ochutnat, abych v\u011bd\u011bl, \u017ee se na\u0161e veli\u010denstvo neotr\u00e1v\u00ed, v\u00ed\u0161?“ zd\u016fvodn\u00edm, pro\u010d jsem mu ukous skoro p\u016flku kraj\u00edce. Stejn\u011b mu nama\u017eu je\u0161t\u011b jeden, tak je to jedno\u2026<\/div>\n
„Veli\u010denstvo? Kdo to je?“ vykul\u00ed Dejv o\u010di a u\u017e bez \u0159e\u010d\u00ed se zakousne do zbyl\u00fdho chleba. V\u0161ak j\u00e1 v\u00edm dob\u0159e, jak ho zblbnout\u2026<\/div>\n
„No, to je t\u0159eba kr\u00e1l, kterej m\u00e1 takzvan\u00fdho ochutn\u00e1va\u010de. Aby ho nikdo neotr\u00e1vil, m\u00e1 \u010dlov\u011bka, co v\u0161echno ochutn\u00e1, ne\u017e on to za\u010dne j\u00edst. Kdy\u017e ten ochutn\u00e1va\u010d um\u0159e, tak to ten kr\u00e1l pak nej\u00ed,“ dr\u017e\u00edm k n\u011bmu historickou p\u0159edn\u00e1\u0161ku. Tahle funkce mi p\u0159i\u0161la v\u017edycky jako celkem slu\u0161n\u011b adrenalinov\u00fd povol\u00e1n\u00ed. Zaj\u00edmalo by m\u011b, jestli je\u0161t\u011b v\u016fbec existuje, nebo u\u017e ji d\u00e1vno zru\u0161ili pro velkou \u00famrtnost zam\u011bstnanc\u016f. Kr\u00e1l\u016f a kr\u00e1loven je po\u0159\u00e1d dost, ale nejsp\u00ed\u0161 u\u017e je nikdo nechce tr\u00e1vit.<\/div>\n
„A to jako opravdu um\u0159e?“ div\u00ed se \u0161kvrn\u011b s plnou pusou.<\/div>\n
„Jo, opravdu um\u0159e. A nemluv s plnou pusou, prsk\u00e1\u0161 a bude smrd\u011bt celej st\u016fl \u010desnekem,“ napomenu ho, kdy\u017e si sed\u00e1m se sv\u00fdm „kraj\u00edcem“ naproti n\u011bmu. Zase jsem si ukrojil takovou sk\u00fdvu, na jedn\u00fd stran\u011b p\u011bt cen\u0165\u00e1k\u016f, na druh\u00fd d\u00edry, jak je to tenk\u00fd. Mus\u00edm kone\u010dn\u011b koupit ten kr\u00e1je\u010d na chleba, je\u0161t\u011b jsem nebyl schopen si na to vzpomenout.<\/div>\n
„Hele, prcku, co kdybysme si ud\u011blali malej vejlet,“ navrhnu mlad\u00fdmu, dokud to m\u00e1m v pam\u011bti.<\/div>\n
„Jo? A kam?“ zept\u00e1 se zv\u011bdav\u011b. No\u2026 nebudu mu troubit, \u017ee p\u016fjdeme nakupovat, to by se mnou dobrovoln\u011b ne\u0161el, ale m\u016f\u017eeme zajet do n\u011bjak\u00fdho centra, kde je d\u011btskej koutek. Tam by se mu mohlo l\u00edbit, ne\u017e j\u00e1 ud\u011bl\u00e1m n\u00e1kup.<\/p>\n<\/div>\n
***<\/p>\n<\/div>\n
„Ale strejd\u00f3, sl\u00edbil si mi, \u017ee pojedem n\u011bkam na vejlet,“ vztek\u00e1 se prcek, kdy\u017e ho t\u00e1hnu do d\u011btsk\u00fdho koutku v n\u00e1kupn\u00edm st\u0159edisku.<\/div>\n
„No v\u017edy\u0165 jo. Potom\u2026 pod\u00edvej, tam m\u00e1\u0161 tis\u00edce hra\u010dek, m\u016f\u017ee\u0161 si tam hr\u00e1t s d\u011btma, ne\u017e nakoup\u00edm. Pak n\u011bkam vyraz\u00edme,“ sl\u00edb\u00edm mu, a nen\u00e1padn\u011b se pooto\u010d\u00edm, kdy\u017e mu rovn\u00e1m vyhrnut\u00fd tri\u010dko. U\u017e od gar\u00e1\u017e\u00ed m\u00e1m takovej divnej pocit, \u017ee n\u00e1s n\u011bkdo sleduje, ale nen\u00ed to banda fanynek, jako obvykle, tohle bude n\u011bkdo jinej. P\u00e1tr\u00e1m nen\u00e1padn\u011b o\u010dima v davu, a\u017e naraz\u00edm na chl\u00e1pka v \u010dern\u00fd bund\u011b a d\u017e\u00edn\u00e1ch, s rukama v kaps\u00e1ch, na hlav\u011b \u010depici do \u010dela, \u010dern\u00fd brejle\u2026 to je ur\u010dit\u011b on. Tak\u017ee jsem se nem\u00fdlil\u2026 sakra. Typick\u00fd o\u010dko, co sleduje lidi za prachy, to u\u017e se pozn\u00e1. \u010cum\u00ed do v\u00fdkladu a tv\u00e1\u0159\u00ed se tak d\u011bsn\u011b nen\u00e1padn\u011b, a\u017e je t\u00edm n\u00e1padnej. Takovejch sl\u00eddil\u016f u\u017e jsem v \u017eivot\u011b za\u017eil, m\u00e1m na n\u011b speci\u00e1ln\u011b vyvinutej \u010duchometr. Na m\u011b si jen tak n\u011bkdo nep\u0159ijde…<\/div>\n
„Ale j\u00e1 tam nechci!“ \u0159ve u\u017e naplno ten n\u00e1\u0161 and\u00edlek. „Nem\u00e1m to tam r\u00e1d!“ dod\u00e1 a zatne se, \u017ee s n\u00edm v\u016fbec nepohnu.<\/div>\n
„Dy\u0165 si tam je\u0161t\u011b ani nebyl, co kec\u00e1\u0161, \u017ee to tam nem\u00e1\u0161 r\u00e1d?“ sna\u017e\u00edm se mu sice domluvit, ale u\u017e jen sp\u00ed\u0161 symbolicky. Te\u010f, kdy\u017e jsem zjistil, \u017ee n\u00e1s m\u00e1 v merku ten sl\u00eddil, bych ho tam stejn\u011b nedal, nesm\u00edm ho spustit z o\u010d\u00ed. Prcek se m\u011b dr\u017e\u00ed kolem stehen a nepust\u00ed, ani kdy\u017e p\u0159ijde sle\u010dna, co se star\u00e1 v koutku o d\u011bti, a l\u00e1k\u00e1 ho dovnit\u0159. Kdepak, tenhle mladej mu\u017e je\u0161t\u011b po holk\u00e1ch nejede, ten se rad\u0161i chytne strejdova stehna, div se mi do n\u011bj v panice nazakousne. Ach jo\u2026 nem\u00e1 cenu tenhle jeho odpor k d\u011btsk\u00fdmu kolektivu l\u00e1mat p\u0159es koleno, Mandy to \u0159ekla jasn\u011b. Zkou\u0161et, ale nenutit\u2026 tak\u017ee jdeme\u2026<\/p>\n<\/div>\n
„Ale bude\u0161 zticha, a\u017e budeme nakupovat. Nebude\u0161 ka\u017edejch p\u011bt minut vy\u0159v\u00e1vat, \u017ee u\u017e t\u011b to nebav\u00ed, jasn\u00fd?“ rezignuju nakonec, a vyd\u00e1m se s vehementn\u011b p\u0159ikyvuj\u00edc\u00edm Dejvem na n\u00e1kupy. Bo\u017ee, to zase bude o\u010distec. Nen\u00e1padn\u011b se ohl\u00eddnu, jestli za n\u00e1mi to o\u010dko jde, a skoro spokojen\u011b se u\u0161kl\u00edbnu, kdy\u017e vid\u00edm, \u017ee se n\u00e1m dr\u017e\u00ed v pat\u00e1ch. J\u00e1 ti d\u00e1m, \u0161mejde, \u017ee n\u00e1s bude\u0161 sledovat a odposlouch\u00e1vat\u2026 v\u0161ak j\u00e1 u\u017e zjist\u00edm, co se\u0161 za\u010d a pro koho pracuje\u0161.<\/div>\n
„Strejdo, mn\u011b se chce \u010d\u016frat,“ pronese Dejv tu nejblb\u011bj\u0161\u00ed v\u011btu, jakou zn\u00e1m. V\u017edycky znamen\u00e1 zdr\u017een\u00ed a pot\u00ed\u017ee.<\/div>\n
„U\u017e zase? V\u017edy\u0165 si byl, ne\u017e jsme \u0161li\u2026“ ten kluk je snad koroptev nebo co. Zahneme na p\u00e1nsk\u00fd hajzl\u00edky, aby n\u00e1\u0161 mladej vykonal pot\u0159ebu, sfouknu to rovnou taky, kdy\u017e u\u017e jsem tam, proto\u017ee j\u00e1, na rozd\u00edl od Dejva, p\u0159ed odjezdem nebyl\u2026 kdy\u017e vypravuju kluka, na sebe n\u011bjak zapom\u00edn\u00e1m. Nech\u00e1pu, jak to Bill d\u011bl\u00e1, \u017ee se od auta vrac\u00ed jenom jednou, j\u00e1 v\u011bt\u0161inou tak t\u0159ikr\u00e1t, \u010dty\u0159ikr\u00e1t a je\u0161t\u011b kilometr od bar\u00e1ku si vzpomenu, \u017ee jsem doma n\u011bco nechal. Sleduju p\u0159itom dve\u0159e, jestli si n\u00e1hodou ten sl\u00eddil nep\u016fjde taky ulevit. Stejn\u011b nech\u00e1pu, jak to takovej \u010dlov\u011bk d\u011bl\u00e1, kdy\u017e se mu najednou chce\u2026 nem\u016f\u017ee p\u0159ece jen tak opustit sledovanej objekt a odsko\u010dit si na z\u00e1chod\u2026 to by mu v\u0161ichni zdrhli a nevyd\u011blal by si ani na slanou vodu. \u017de by pleny? \u00da\u017easn\u00fd povol\u00e1n\u00ed\u2026<\/div>\n
„U\u017e jsem,“ vyleze mladej z kabinky, proto\u017ee na mu\u0161li je po\u0159\u00e1d je\u0161t\u011b moc mr\u0148avej.<\/div>\n
„Jo, j\u00e1 taky,“ dopnu p\u00e1sek, umejem si ruce a pad\u00e1me do v\u00edru n\u00e1kup\u016f. Mladej m\u011b hned t\u00e1hne do hra\u010dk\u00e1\u0159stv\u00ed naproti, u\u017e to vid\u00edm, \u017ee tam zase skejsnem hodinu\u2026 Co jsem to cht\u011bl vlastn\u011b koupit? Sakra\u2026 za\u010d\u00edn\u00e1m m\u00edt skler\u00f3zu\u2026 teda ale tohle u\u017e je t\u011b\u017ek\u00e1 skler\u00f3za\u2026 no nic\u2026 pusto a pr\u00e1zdno\u2026 tak snad si vzpomenu, a\u017e vlezeme do kr\u00e1mu\u2026<\/p>\n<\/div>\n
kdyby n\u011bkdo n\u00e1hodou t\u00e1pal:<\/em><\/div>\n
*celib\u00e1t – absolutn\u00ed pohlavn\u00ed zdr\u017eenlivost kn\u011bze<\/em><\/div>\n
**z\u00e1kristie – m\u00edstnost za olt\u00e1\u0159em, slou\u017e\u00edc\u00ed k p\u0159\u00edprav\u011b na bohoslu\u017eby<\/em><\/p>\n<\/div>\n
autor: Janule<\/strong><\/div>\n
betaread: \u00c1\u010fa<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Janule pond\u011bl\u00ed 10.8.2015 dopoledne SABINE „Um\u00ed\u0161 aspo\u0148 Ot\u010den\u00e1\u0161?“ zept\u00e1m se Billa, kdy\u017e parkuje p\u0159ed str\u00fd\u010dkov\u00fdm kostelem. P\u0159esn\u011b jak jsem p\u0159edpokl\u00e1dala, vykulil na m\u011b ty svoje hn\u011bd\u00fd namalovan\u00fd kukadla a nev\u011bd\u011bl, kter\u00e1 bije. „Co to je?“ je\u0161t\u011b se naivn\u011b zeptal, a mn\u011b<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[221],"tags":[],"class_list":["post-14037","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-casoprostor-iii"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/14037","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=14037"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/14037\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=14037"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=14037"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=14037"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}