{"id":14055,"date":"2009-07-10T17:00:00","date_gmt":"2009-07-10T16:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=14022"},"modified":"2009-07-10T17:00:00","modified_gmt":"2009-07-10T16:00:00","slug":"jsi-jenom-devka-bille-15","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2009\/07\/10\/jsi-jenom-devka-bille-15\/","title":{"rendered":"Jsi jenom d\u011bvka, Bille 15."},"content":{"rendered":"
autor: Vanity<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
Bill le\u017eel na ko\u017een\u00e9m gau\u010di, a i p\u0159es to, \u017ee se r\u00e1ny hojily rychle, d\u00e1val p\u0159ednost lehu na b\u0159\u00ed\u0161ku. Jednu ruku m\u011bl slo\u017eenou pod hlavou a v druh\u00e9 dr\u017eel ovlada\u010d a p\u0159ep\u00ednal z jednoho televizn\u00edho kan\u00e1lu na druh\u00fd. Nudil se.<\/div>\n
„Bille?“<\/div>\n
Osloven\u00fd se oto\u010dil po hlase. Tom st\u00e1l ve dve\u0159\u00edch a op\u00edral se o futro. Usm\u00edval se. Bill se podep\u0159el, aby na n\u011bj dob\u0159e vid\u011bl a nejist\u011b \u00fasm\u011bv op\u011btoval. Od doby, co se vr\u00e1til z nemocnice, nepadlo o Robertovi jedin\u00e9 slovo.<\/div>\n
„Pamatuje\u0161, co jsem ti \u0159ekl v nemocnici?“ optal se Tom.<\/div>\n
Bill zav\u00e1hal. Nebyl si jist\u00fd. Pla\u0161e sklopil pohled a zavrt\u011bl hlavou v nesouhlas. Necht\u011bl za\u017e\u00edt pocit zklam\u00e1n\u00ed. Necht\u011bl se dozv\u011bd\u011bt, \u017ee to slibovan\u00e9 p\u0159ekvapen\u00ed byl jen v\u00fdmysl.<\/div>\n
Tom se pousm\u00e1l, co\u017e Bill nevid\u011bl, a do\u0161el k pohovce. Klekl si na kolena, aby se nemusel oh\u00fdbat a vzal Billa za ruku, ve kter\u00e9 dr\u017eel ovlada\u010d. Nejprve polo\u017eil ovlada\u010d na konferen\u010dn\u00ed stolek a pak jeho packu malinko stiskl.<\/div>\n
„\u0158\u00edkal jsem, \u017ee pro tebe m\u00e1m p\u0159ekvapen\u00ed,“ \u0161eptl.<\/div>\n
Bill se usm\u00e1l a k\u00fdvl. Nepletl se.<\/div>\n
„Dob\u0159e, tak\u017ee te\u010f si sbal v\u011bci, kter\u00e9 si chce\u0161 vz\u00edt. Budeme toti\u017e muset odjet.“<\/div>\n
„V\u017edy\u0165 j\u00e1 nic, krom\u011b oble\u010den\u00ed, ve kter\u00e9m jsem p\u0159ijel, nem\u00e1m…“ p\u00edpl Bill a nesm\u011ble se na Toma zad\u00edval.<\/div>\n
„Dob\u0159e, v tom p\u0159\u00edpad\u011b m\u016f\u017eeme jet.“<\/div>\n
\n
\u00b0oOo\u00b0<\/p>\n<\/div>\n
Tom sed\u011bl za volantem a pobrukoval si vymy\u0161lenou melodii. Bill si u\u017e p\u0159ed p\u016flhodinou vlezl na zadn\u00ed sedadlo a usnul. Zb\u00fdvala je\u0161t\u011b alespo\u0148 hodina cesty. Nejeli nikam daleko, ale Tom si jaksi neuv\u011bdomil, \u017ee je \u00fa\u0159edn\u00ed den a po p\u00e1t\u00e9 hodin\u011b jezd\u00ed v\u0161ichni dom\u016f z pr\u00e1ce. Moment\u00e1ln\u011b popoj\u00ed\u017ed\u011bl zn\u00e1mou ulic\u00ed a d\u00edval se okolo.<\/div>\n
Z r\u00e1dia se ozval hlas moder\u00e1tora.<\/div>\n
„V\u00e1\u017een\u00ed poslucha\u010di, pokud pr\u00e1v\u011b odj\u00ed\u017ed\u00edte z pr\u00e1ce, vyhn\u011bte se p\u0159\u00edm\u00e9 cest\u011b p\u0159es Berl\u00edn. V centru m\u011bsta do\u0161lo k hromadn\u00e9 autonehod\u011b t\u0159\u00ed osobn\u00edch a jednoho n\u00e1kladn\u00edho auta. Policie zatarasila cestu a vyzna\u010dila obj\u00ed\u017e\u010fku…“<\/div>\n
„No dobr\u00fd… Tos to nemohl \u0159\u00edct d\u0159\u00edv? Jak dlouho tu budu tr\u010det…“ na\u0161tval se Tom a pra\u0161til rukou do volantu, \u010d\u00edm\u017e spustil klakson a probudil Billa.<\/div>\n
„Co se d\u011bje??“ zeptal se ospale a opatrn\u011b se posadil. Rozhl\u00ed\u017eel se okolo. P\u0159ipadalo mu to tu zn\u00e1m\u00e9, jako by byli st\u00e1le v Berl\u00edn\u011b.<\/div>\n
„Kde to jsme?“<\/div>\n
„V Berl\u00edn\u011b, a je\u0161t\u011b dlouho budeme. Stala se boura\u010dka, chv\u00edli tu budeme popoj\u00ed\u017ed\u011bt,“ \u0159ekl Tom a oto\u010dil se dozadu na Billa. Byl roztomile ospal\u00fd a rozcuchan\u00fd.<\/div>\n
„A kam vlastn\u011b jedeme?“ zeptal se Bill a p\u0159elezl zp\u011bt dop\u0159edu na sedadlo spolujezdce a pohodln\u011b se uvelebil.<\/div>\n
„Jen na p\u0159edm\u011bst\u00ed, je\u0161t\u011b nikdy jsem tam nejel tak dlouho…“ pousm\u00e1l se Tom a zapnul r\u00e1dio.<\/div>\n
„Co tam budem d\u011blat? J\u00e1 myslel, \u017ee se te\u010f bude\u0161 cht\u00edt vr\u00e1tit na chatu,“ \u0161pitl Bill a odvr\u00e1til od Toma obli\u010dej. Kdyby se na n\u011bj d\u00edval, spat\u0159il by v jeho o\u010d\u00edch zvl\u00e1\u0161tn\u00ed odlesk, kter\u00fd by te\u010f je\u0161t\u011b nepochopil.<\/div>\n
V\u0161echno m\u00e1 sv\u016fj \u010das a Tom m\u011bl v\u0161echno perfektn\u011b na\u010dasovan\u00e9. M\u011bl co d\u011blat s\u00e1m se sebou, aby udr\u017eel jazyk za zuby. Te\u010f je\u0161t\u011b nebyl ten spr\u00e1vn\u00fd okam\u017eik, aby Billovi \u0159ekl celou pravdu. Musel ud\u011blat v\u0161echno postupn\u011b. Necht\u011bl toti\u017e, aby jej pak br\u00e1\u0161ka odm\u00edtl. Cht\u011bl jej m\u00edt nejen jako br\u00e1\u0161ku, ale i jako „n\u011bco v\u00edc“.<\/div>\n
„Ne, tam u\u017e se nevr\u00e1t\u00edme. A h\u00e1d\u00e1m, \u017ee by se ti tam ani necht\u011blo. Jedeme do m\u00e9ho nov\u00e9ho domu. Je na p\u0159edm\u011bst\u00ed. Mysl\u00edm, \u017ee se ti tam bude l\u00edbit,“ \u0159ekl Tom a pousm\u00e1l se.<\/div>\n
„Na tom p\u0159eci nez\u00e1le\u017e\u00ed. Z\u00e1le\u017e\u00ed na tom, aby se tam l\u00edbilo tob\u011b. J\u00e1 jsem jen d\u011bvka. Nic v\u00edc.“<\/div>\n
Tom si hlasit\u011b povzdychl. Necht\u011bl, aby to te\u010f Bill \u0159\u00edkal. Byla pravda, \u017ee to je\u0161t\u011b ned\u00e1vno \u0159\u00edkal on s\u00e1m, ale to nev\u011bd\u011bl, \u017ee Bill je Bill. Kdyby to v\u011bd\u011bl, nikdy, nikdy by to ne\u0159ekl. V duchu se fackoval za to, jak na n\u011bj byl o\u0161kliv\u00fd a nep\u0159\u00edjemn\u00fd. P\u0159itom v jeho o\u010d\u00edch vid\u011bl, \u017ee Bill tou\u017e\u00ed po l\u00e1sce a jemu to bylo jedno. Byl pro n\u011bj jen dal\u0161\u00ed d\u011bvkou, kter\u00e1 projde jeho rukama. Jen\u017ee to se zm\u011bnilo, kdy\u017e jeli do Polska.<\/div>\n
Kolona se kone\u010dn\u011b trochu pohnula a Tom znovu pustil r\u00e1dio. Nev\u011bd\u011bl, co by m\u011bl \u0159\u00edkat, tak rad\u011bji ml\u010del.<\/p>\n<\/div>\n
\u00b0oOo\u00b0<\/div>\n
\n

Po necel\u00e9 hodin\u011b dorazili p\u0159ed honosn\u011b vyhl\u00ed\u017eej\u00edc\u00ed dvoupatrov\u00fd domek. Tom zastavil na p\u0159\u00edjezdov\u00e9 cest\u011b a vystoupil. Po\u010dkal, a\u017e vystoup\u00ed i Bill a zavedl jej dovnit\u0159. Provedl jej cel\u00fdm domem a uk\u00e1zal mu i zahradu.<\/p><\/div>\n

„Pro\u010d tu nen\u00ed \u017e\u00e1dn\u00fd n\u00e1bytek?“<\/div>\n
„Noo… to bude takov\u00fd mal\u00fd \u00fakol pro tebe. J\u00e1 moc nejsem na za\u0159izov\u00e1n\u00ed byt\u016f a dom\u016f a ty m\u00e1\u0161 pr\u00fd skv\u011bl\u00fd vkus, tak jsem myslel, \u017ee bys mi s t\u00edm mohl pomoct,“ usm\u00e1l se Tom a pohladil Billa po tv\u00e1\u0159i.<\/div>\n
Bill mu \u00fasm\u011bv vd\u011b\u010dn\u011b op\u011btoval a rozhl\u00e9dl se okolo. V duchu si p\u0159edstavoval, jak to tu bude vypadat, a\u017e s t\u00edm skon\u010d\u00ed. A \u00fasm\u011bv mu nar\u016fstal po\u0159\u00e1d v\u00edc a v\u00edc. Pamatoval si, jak se sv\u00fdm br\u00e1\u0161kou pl\u00e1novali spole\u010dn\u00fd byt nebo d\u016fm. Tom cht\u011bl nechat vybaven\u00ed bytu na Billovi.<\/div>\n
„Tak, co mysl\u00ed\u0161?“<\/div>\n
„Dob\u0159e… pom\u016f\u017eu ti,“ zasm\u00e1l se Bill, ale pak se zarazil.<\/div>\n
„Budeme nakupovat po internetu, \u017ee jo?“<\/div>\n
„Jakkoliv ti to bude vyhovovat,“ \u0159ekl Tom a vyt\u00e1hl ze sv\u00e9ho pokoje notebook. Zapnul jej a podal Billovi, a\u0165 si d\u011bl\u00e1, co chce. A Bill nakupoval a nakupoval a nakupoval…<\/p>\n<\/div>\n
autor: Vanity<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Vanity Bill le\u017eel na ko\u017een\u00e9m gau\u010di, a i p\u0159es to, \u017ee se r\u00e1ny hojily rychle, d\u00e1val p\u0159ednost lehu na b\u0159\u00ed\u0161ku. Jednu ruku m\u011bl slo\u017eenou pod hlavou a v druh\u00e9 dr\u017eel ovlada\u010d a p\u0159ep\u00ednal z jednoho televizn\u00edho kan\u00e1lu na druh\u00fd. Nudil se.<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[237],"tags":[],"class_list":["post-14055","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-jsi-jenom-devka-bille"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/14055","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=14055"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/14055\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=14055"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=14055"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=14055"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}