{"id":14097,"date":"2009-07-05T15:30:00","date_gmt":"2009-07-05T14:30:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=14064"},"modified":"2009-07-05T15:30:00","modified_gmt":"2009-07-05T14:30:00","slug":"muj-pohadkovy-princ-32","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2009\/07\/05\/muj-pohadkovy-princ-32\/","title":{"rendered":"M\u016fj poh\u00e1dkov\u00fd princ 32."},"content":{"rendered":"
autor: Rachel<\/strong><\/div>\n
Tomovy ruce opatrn\u011b naskl\u00e1daly do, skoro pln\u00e9, my\u010dky posledn\u00ed tal\u00ed\u0159e a zav\u0159ely ji. Tom spustil program obvykl\u00fdm zp\u016fsobem a nato ut\u0159el sv\u00e9 dlan\u011b do kuchy\u0148sk\u00e9 ut\u011brky. Jeho o\u010di se dnes u\u017e pon\u011bkolik\u00e1t\u00e9 sto\u010dily k os\u016fbce, ti\u0161e posed\u00e1vaj\u00edc\u00ed na gau\u010di v ob\u00fdv\u00e1ku. Bill u\u017e asi dv\u011b hodinky sed\u011bl v ob\u00fdv\u00e1ku, pohled up\u0159en\u00fd na m\u00edsto p\u0159ed sebou. Od sn\u00eddan\u011b s Tomem nepromluvil ani sl\u016fvko, ba pr\u00e1v\u011b naopak. Zat\u00edmco r\u00e1no se cel\u00fdm domem neslo jeho roztomil\u00e9 chichot\u00e1n\u00ed, te\u010f bylo v\u0161ude ticho. Ru\u0161ily jej jen zvuky Tomovi \u010dinnosti z kuchyn\u011b. Tom jen nev\u011bdomky zavrt\u011bl hlavou a po o\u010dku se pod\u00edval na Billa, kter\u00fd s pohledem up\u0159en\u00fdm na sv\u00e9 ru\u010dky skoro v\u016fbec nejevil zn\u00e1mky \u017eivota. Ob\u010das z jeho \u00fast vy\u0161lo jen tichounk\u00e9 vydechnut\u00ed, kter\u00e9 v\u0161ak Tom stejn\u011b nesly\u0161el. Pe\u010dliv\u011b ukl\u00edzel pou\u017eit\u00e9 n\u00e1dob\u00ed, zat\u00edmco jeho my\u0161lenky zmaten\u011b poletovaly v jeho hlav\u011b. Nech\u00e1pal to. Je\u0161t\u011b r\u00e1no se jeho mil\u00e1\u010dek \u0161\u0165astn\u011b sm\u00e1l, vesele tleskal ru\u010dkami a zasyp\u00e1val jej polibky. Ten Bill r\u00e1no se v\u0161ak v\u016fbec nedal srovn\u00e1vat s t\u00edm zak\u0159iknut\u00fdm stvo\u0159en\u00ed\u010dkem, kter\u00e9 te\u010f sed\u011blo v ob\u00fdv\u00e1ku jako hrom\u00e1dka ne\u0161t\u011bst\u00ed a v\u016fbec nereagovalo na Tomovy pohledy. Oby\u010dejn\u011b by se mazlili, pov\u00eddali si nebo si u\u017e\u00edvali letn\u00edho slun\u00ed\u010dka, kter\u00e9 \u017ehnulo u\u017e od r\u00e1na. Te\u010f v\u0161ak ne. V cel\u00e9m dom\u011b vl\u00e1dl a\u017e t\u00ed\u017eiv\u00fd klid a velmi podivn\u00e1 atmosf\u00e9ra.<\/div>\n
Tom pomalu odlo\u017eil ut\u011brku na kuchy\u0148skou linku a opatrn\u00fdm krokem se vydal k os\u016fbce, kter\u00e1 se po zaslechnut\u00ed jeho tich\u00e9 ch\u016fze zv\u011bdav\u011b oto\u010dila po zvuku. Jakmile v\u0161ak Tom uvid\u011bl ten smutn\u00fd pohled, p\u00edchlo jej u srd\u00ed\u010dka. Te\u010f u\u017e si byl jist\u00fd, \u017ee s jeho l\u00e1skou n\u011bco nen\u00ed v po\u0159\u00e1dku. Napov\u011bd\u011bly mu to Billovy o\u010di, ve kter\u00fdch se m\u00edsto oby\u010dejn\u00e9 radosti a \u0161t\u011bst\u00ed, zra\u010dil smutek a bolest. Toma to polekalo. A\u0165 p\u0159em\u00fd\u0161lel nad \u010d\u00edm cht\u011bl, nenapadalo jej nic, co by mohlo Billa tr\u00e1pit. Cht\u011bl to v\u0161ak v\u011bd\u011bt. Cht\u011bl v\u011bd\u011bt, co ud\u011blalo Billa tak zak\u0159iknut\u00fdm a smutn\u00fdm. P\u0159esto, \u017ee mu Bill ne\u0159ekl ani sl\u016fvko, Tom moc dob\u0159e poznal, \u017ee nen\u00ed ve sv\u00e9 k\u016f\u017ei. A pr\u00e1v\u011b proto te\u010f pomalounku p\u0159istoupil k sed\u00edc\u00edmu Billovi a jakmile k n\u011bmu to n\u00e1dhern\u00e9 stvo\u0159en\u00ed\u010dko vzhl\u00e9dlo, m\u00edrn\u011b se pousm\u00e1l.<\/div>\n
\n
„Sm\u00edm?“ optal se \u0161eptem a kdy\u017e mu odpov\u011bd\u00ed bylo t\u00e9m\u011b\u0159 neznateln\u00e9 pok\u00fdv\u00e1n\u00ed st\u0159apatou hlavinkou, opatrn\u011b, aby jej nepolekal, se posadil vedle n\u011bj. Bill si malinko nerv\u00f3zn\u011b stisknul ru\u010dky a sna\u017eil se alespo\u0148 slab\u011b pousm\u00e1t. Doufal, \u017ee si Tom ni\u010deho nev\u0161iml. Necht\u011bl, aby se jej na n\u011bco vypt\u00e1val. Sna\u017eil se zapomenout. U\u017e skoro t\u0159i roky se sna\u017eil zapomenout na osobu, kter\u00e1 jej jako jedin\u00e1 m\u011bla doopravdy r\u00e1da. Kdy\u017e v\u0161ak dnes r\u00e1no spat\u0159il fotografii, na kter\u00e9 se na n\u011bj usm\u00edvala, ve\u0161ker\u00e9 jeho vzpom\u00ednky byly znova zp\u00e1tky a Billovo srd\u00ed\u010dko zaplnil stesk. Stesk po n\u011b\u010dem, co m\u011bl snad ka\u017ed\u00fd, jen on ne. V\u0161echny jeho nad\u011bje se v\u0161ak rozplynuly ve chv\u00edli, kdy usly\u0161el vedle sebe tichou ot\u00e1zku.<\/div>\n
„Copak se stalo, Billi?“ Tomovy o\u010di sv\u00fdm pohledem vyhledaly jeho tv\u00e1\u0159 a Tom se na Billa up\u0159en\u011b zad\u00edval. P\u0159esn\u011b o\u010dek\u00e1val Billovu reakci. Bill pomalounku sklopil hlavinku a pevn\u011bji si stisknul ru\u010dky.<\/div>\n
„Nic,“ \u0161pitl tichounce, p\u0159esto\u017ee jeho srd\u00ed\u010dko u\u017e dlouhou chv\u00edli protestovalo. Sna\u017eil se zakr\u00fdt sv\u00e9 o\u010di, ve kter\u00fdch se zat\u0159pytily prvn\u00ed, leskl\u00e9 slzy a proto sklopil pohled je\u0161t\u011b v\u00edc. Ach, Tomi, kdybys jen v\u011bd\u011bl.<\/em><\/div>\n
Najednou v\u0161ak uc\u00edtil na sv\u00e9 ru\u010dce jemn\u00fd dotyk t\u011bch nejheb\u010d\u00edch a nejcitliv\u011bj\u0161\u00edch prst\u016f na sv\u011bt\u011b. Jeho prst\u00edky se po chvilince propletly s t\u011bmi Tomov\u00fdmi a Tom mu packu n\u011b\u017en\u011b stisknul. Jakoby cht\u011bl Billa ujistit o tom, \u017ee se jej nemus\u00ed b\u00e1t, ale \u017ee mu m\u016f\u017ee v\u0161echno \u0159\u00edct. A tak to tak\u00e9 Tom cht\u011bl. Cht\u011bl v\u011bd\u011bt, co ud\u011blalo Billa najednou tak smutn\u00fdm. Lehce stisknul jeho b\u00edlou ru\u010dku a opatrn\u011b si za bradu nadzved\u00e1val jeho tv\u00e1\u0159i\u010dku do \u00farovn\u011b t\u00e9 sv\u00e9. Kdy\u017e ale uvid\u011bl dv\u011b mandlov\u00e1 kukad\u00fdlka, kter\u00e1 se za\u010dala zal\u00e9vat slzami, malinko zd\u011b\u0161en\u011b pootev\u0159el \u00fasta a v jeho zmaten\u00e9 hlav\u011b se za\u010daly honit ty nej\u010dern\u011bj\u0161\u00ed my\u0161lenky.<\/div>\n
Billi, pro\u010dpak pl\u00e1\u010de\u0161? Pro\u010d nic ne\u0159\u00edk\u00e1\u0161? Pro\u010d jsou tv\u00e9 kr\u00e1sn\u00e9 o\u010di tak smutn\u00e9? Kam se pod\u011blo to \u0161t\u011bst\u00ed, kter\u00e9 jsem v nich v\u00edd\u00e1val? Pro\u010d u\u017e nez\u00e1\u0159\u00ed tak, jako dnes r\u00e1no?<\/em><\/div>\n
Tom se pomalounku nadechl a palcem n\u011b\u017en\u011b p\u0159ejel po Billov\u011b tv\u00e1\u0159i.<\/div>\n
„L\u00e1sko, j\u00e1 vid\u00edm, \u017ee se tr\u00e1p\u00ed\u0161,“ za\u0161eptal jist\u011b a nato na sob\u011b uc\u00edtil pohled dvou o\u010d\u00ed, kter\u00e9 zv\u011bdav\u011b t\u011bkaly po jeho tv\u00e1\u0159i. Tom v\u0161ak pohledem neuhnul. Trp\u011bliv\u011b hled\u011bl do toho mo\u0159e \u010dokol\u00e1dy, ve kter\u00e9m se odr\u00e1\u017eelo Billovo srd\u00ed\u010dko, jeho pocity a my\u0161lenky, kter\u00e9 jej pr\u00e1v\u011b te\u010f ovl\u00e1daly. Ti\u0161e vy\u010dk\u00e1val do t\u00e9 doby, ne\u017e ticho v ob\u00fdv\u00e1ku protrhl tichounk\u00fd hl\u00e1sek.<\/div>\n
„Kdy\u017e, Tomi… j-j\u00e1 dnes po\u0159\u00e1d mus\u00edm myslet na maminku,“ p\u00edpl Bill tichounce a rychle sklopil pohled, aby uniknul Tomov\u00fdm zv\u011bdav\u00fdm o\u010d\u00edm, kter\u00e9 se na n\u011bj po posledn\u00edm slov\u011b up\u0159ely. Tom malinko zamrkal a zad\u00edval se na \u010dernovlas\u00e9 stvo\u0159en\u00ed\u010dko vedle sebe. O Billov\u011b mamince spolu nikdy nemluvili, dokonce ani Bill se o n\u00ed slovem nezm\u00ednil. Tom o n\u00ed nic nev\u011bd\u011bl, jen o Billov\u011b otci a to mu sta\u010dilo. P\u0159esto se v\u0161ak te\u010f p\u0159isunul bl\u00ed\u017e k Billovi a jemn\u011b mu zastr\u010dil pram\u00ednek havran\u00edch vl\u00e1sk\u016f za ou\u0161ko.<\/div>\n
„Na maminku?“ zeptal se, jakoby se cht\u011bl ujistit a kdy\u017e uvid\u011bl pok\u00fdv\u00e1n\u00ed st\u0159apatou hlavinkou, jeho prsty se n\u011b\u017en\u011b za\u010daly dot\u00fdkat Billov\u00fdch hebou\u010dk\u00fdch vl\u00e1sk\u016f. Jemn\u011b je hladily a zanech\u00e1valy na nich lehk\u00e9 doteky, zat\u00edmco Tom si pozorn\u011b prohl\u00ed\u017eel Billovu tv\u00e1\u0159, neust\u00e1le tisknouc jeho ru\u010dku. P\u0159esto, \u017ee mu Bill na jeho ot\u00e1zku u\u017e odpov\u011bd\u011bl, st\u00e1le je\u0161t\u011b Tom nem\u011bl jasno v p\u00e1r v\u011bcech. Bill o n\u00ed nikdy nemluvil, a\u017e te\u010f a v Tomovi se jedn\u00edm jedin\u00fdm okam\u017eikem vzbudila zv\u011bdavost. Rozhodl se o n\u00ed zjistit co nejv\u00edc.<\/div>\n
„A… kdy jsi ji vid\u011bl naposledy?“ ti\u0161e polo\u017eil prvn\u00ed ot\u00e1zku a malinko se ob\u00e1val Billovy odpov\u011bdi. Podv\u011bdom\u011b c\u00edtil, \u017ee tohle bude Billovo citliv\u00e9 t\u00e9ma, proto ani neo\u010dek\u00e1val odpov\u011b\u010f.<\/div>\n
Bill k n\u011bmu v\u0161ak pomalounku vzhl\u00e9dnul a p\u0159er\u00fdvan\u011b se nadechl. Jeho srd\u00ed\u010dko mu napov\u00eddalo, \u017ee kdy\u017e \u0159ekne Tomovi o tom, co jej od dne\u0161n\u00edho r\u00e1na za\u010dalo tr\u00e1pit, mo\u017en\u00e1 se mu tro\u0161ku ulev\u00ed. A Bill c\u00edtil, \u017ee m\u016f\u017ee Tomovi v\u011b\u0159it. Byl to on, do kter\u00e9ho se zamiloval a ke kter\u00e9mu c\u00edtil tolik d\u016fv\u011bry, jako je\u0161t\u011b k nikomu jin\u00e9mu. Proto mu te\u010f stisk oplatil a zad\u00edval se do t\u011bch o\u0159\u00ed\u0161kov\u00fdch o\u010d\u00ed. V\u011bd\u011bl, \u017ee l\u00e1ska, kter\u00e1 se v nich odr\u00e1\u017e\u00ed, pat\u0159\u00ed jen a jen jemu.<\/div>\n
„Budou to u\u017e t\u0159i roky, co jsem ji naposledy vid\u011bl. Tenkr\u00e1t jsem utekl, proto\u017ee m\u011b\u2026“ Billova kukad\u00fdlka se zalila slzami a Tom u\u017e v\u011bd\u011bl, kter\u00e1 bije. V\u011bd\u011bl, \u017ee Bill utekl kv\u016fli sv\u00e9mu otci a kv\u016fli strachu ze zn\u00e1siln\u011bn\u00ed. Proto te\u010f jemn\u011b p\u0159ilo\u017eil sv\u016fj ukazov\u00e1\u010dek na Billovy rt\u00edky a t\u00edm ukon\u010dil dal\u0161\u00ed jeho vysv\u011btlov\u00e1n\u00ed.<\/div>\n
„P\u0161\u0161\u0161t, Bill\u00ed, j\u00e1 v\u00edm…“ za\u0161eptal mu do ou\u0161ka a lehounce jej hlad\u00edc po vl\u00e1sc\u00edch ho vyzval, aby pokra\u010doval d\u00e1l. Bill zaputoval v pam\u011bti a zap\u0159em\u00fd\u0161lel. P\u0159esto, \u017ee to bylo tak d\u00e1vno, v\u0161echno si \u017eiv\u011b pamatoval.<\/div>\n
„Byla tolik mil\u00e1, hodn\u00e1 a laskav\u00e1. Byla jedin\u00e1, co m\u011b m\u011bla r\u00e1da. To kv\u016fli n\u00ed jsem za\u010dal zkou\u0161et malovat. V\u017edycky se na m\u011b tak hezky sm\u00e1la, nikdy se neum\u011bla zlobit nebo mra\u010dit. A on… on ji bil,“ Bill\u016fv m\u00edrn\u00fd \u00fasm\u011bv se z jeho tv\u00e1\u0159e pomalounku vytratil a Bill si h\u0159betem ru\u010dky ot\u0159el p\u00e1r slzi\u010dek.<\/div>\n
Nikdy nezapomn\u011bl na ty noci, kdy le\u017eel ve sv\u00e9 post\u00fdlce a s medv\u00eddkem v n\u00e1ru\u010di naslouchal tich\u00fdm vzlyk\u016fm z kuchyn\u011b a otcov\u00fdm prudk\u00fdm ran\u00e1m. Tenkr\u00e1t se cht\u011bl rozb\u011bhnout a ochr\u00e1nit svou maminku. Sta\u010dil v\u0161ak jeden jedin\u00fd jeho pokus a ani on neutekl otcov\u00fdm siln\u00fdm dlan\u00edm. Proto se jen v\u017edycky se strachem schoulil do klub\u00ed\u010dka a zat\u00edmco na mal\u00fd pol\u0161t\u00e1\u0159 dopadaly jeho d\u011btsk\u00e9 slzi\u010dky, on se sna\u017eil nevn\u00edmat mamin\u010diny n\u00e1\u0159ky a otc\u016fv p\u0159\u00edsn\u00fd hlas. Nikdy na to nezapomn\u011bl. Dokonce ani te\u010f ne, kdy\u017e u\u017e bylo v\u0161echno zl\u00e9 za n\u00edm. Z jeho my\u0161lenek jej vytrhla a\u017e dal\u0161\u00ed Tomova ot\u00e1zka.<\/div>\n
„Ty jsi od n\u00ed nikdy nedostal \u017e\u00e1dn\u00fd dopis?“ \u0161eptnul Tom polohlasn\u011b, sna\u017e\u00edc se zadr\u017eet slzy, kter\u00e9 se v\u0161ak za\u010daly koulet po jeho tv\u00e1\u0159i. Bill v\u0161ak zavrt\u011bl hlavinkou.<\/div>\n
„Ne, nedostal. Nikdy. P\u0159esto, \u017ee jsem j\u00ed ze za\u010d\u00e1tku \u010dasto ps\u00e1val, do domova mi od n\u00ed nikdy \u017e\u00e1dn\u00fd dopis nep\u0159i\u0161el. Bydl\u00ed v mal\u00e9 vesni\u010dce, asi sto kilometr\u016f odsud. Tam jsme naposled bydleli,“ dodal Bill, nato se v\u0161ak zad\u00edval do Tomov\u00fdch o\u010d\u00ed a jakmile mu odpov\u011bd\u00ed bylo pochopen\u00ed, d\u016fv\u011bra a l\u00e1ska, byl si jist\u00fd, \u017ee mu m\u016f\u017ee \u0159\u00edct cokoli. Pomalu se k n\u011bmu p\u0159isunul a schoval si jeho druhou dla\u0148 do t\u00e9 sv\u00e9.<\/div>\n
„Ale, p\u0159esto v\u0161echno, Tomi… j\u00e1 po\u0159\u00e1d v\u011b\u0159\u00edm, \u017ee na m\u011b nezapomn\u011bla. \u017de m\u011b m\u00e1 po\u0159\u00e1d r\u00e1da tak, jako j\u00e1 ji. Ona za nic z toho, co se stalo nemohla. Sama se mu nikdy nedok\u00e1zala vzep\u0159\u00edt. A p\u0159esto v\u0161echno, co jsem musel za\u017e\u00edt, ji m\u00e1m moc r\u00e1d a v\u011b\u0159\u00edm, \u017ee je v po\u0159\u00e1dku,“ dopov\u011bd\u011bl Bill a m\u00edrn\u011b se pousm\u00e1l, kdy\u017e spat\u0159il Tomovy slzy.<\/div>\n
Toma jeho p\u0159\u00edb\u011bh opravdu dojal. Netu\u0161il, jak moc pro n\u011bj maminka znamenala. Z n\u011bkolika Billov\u00fdch v\u011bt si ji v\u0161ak p\u0159edstavoval velmi hezky. Ur\u010dit\u011b byla moc hodn\u00e1 a Billa m\u011bla r\u00e1da, oba v\u0161ak narazili na zl\u00e9ho \u010dlov\u011bka, kter\u00fd je odtrhl od sebe. A tak z\u016fstala sama jak ona, tak Bill. Tom se pousm\u00e1l nad Billov\u00fdm m\u00edrn\u00fdm \u00fasm\u011bvem, jakmile se v\u0161ak cht\u011bl sehnout k jeho rt\u016fm, p\u0159eru\u0161il jeho po\u010d\u00edn\u00e1n\u00ed zvuk motoru auta, kter\u00e9 zaparkovalo p\u0159ed domem.<\/div>\n
Simone vystoupila se z\u00e1\u0159iv\u00fdm \u00fasm\u011bvem a za p\u00e1r minutek u\u017e vytahovala z velk\u00e9ho kufru ve\u010de\u0159i, volaj\u00edc na oba chlapce. Bill i Tom si h\u0159betem ruky ot\u0159eli n\u011bkolik mal\u00fdch slz a vydali se p\u0159ich\u00e1zej\u00edc\u00ed Simone na pomoc.<\/div>\n
Byl u\u017e ve\u010der, kdy\u017e v\u0161ichni t\u0159i sed\u011bli u kuchy\u0148sk\u00e9ho stolu a pochutn\u00e1vali si na \u010derstv\u00e9 pizze. Simone jim se sm\u00edchem vypr\u00e1v\u011bla o novink\u00e1ch v pr\u00e1ci a \u00falevn\u011b se op\u00edrala o op\u011bradlo \u017eidle. Ani nezaznamenala, \u017ee my\u0161lenky obou chlapc\u016f poletuj\u00ed n\u011bkde \u00fapln\u011b jinde.<\/div>\n
Tom nemohl z hlavy vyhnat Billovu maminku. Bedliv\u011b p\u0159em\u00fd\u0161lel nad t\u00edm, jak asi te\u010f \u017eije sama, bez sv\u00e9ho synka. V hlav\u011b se mu honil jeden n\u00e1pad za druh\u00fdm, jak rychle jej v\u0161ak n\u011bjak\u00e1 my\u0161lenka napadla, tak rychle od n\u011bj zase ode\u0161la a Tom si marn\u011b l\u00e1mal hlavu nad t\u00edm, jak z t\u00e9hle situace ven. Necht\u011bl, aby se Bill tr\u00e1pil skute\u010dnost\u00ed, \u017ee svou maminku u\u017e nikdy neuvid\u00ed. A p\u0159esto, \u017ee Tom o n\u00ed nic moc nev\u011bd\u011bl, jen z Billova hlasu, jen z pouh\u00fdch n\u011bkolika v\u011bt poznal, jak moc ji m\u00e1 Bill r\u00e1d. A tak\u00e9 jak moc mu chyb\u00ed. P\u0159esto, \u017ee Tom Billa miloval a svou l\u00e1sku mu d\u00e1val najevo i n\u011bkolikr\u00e1t denn\u011b, ve sv\u00e9m srd\u00ed\u010dku c\u00edtil, \u017ee mate\u0159skou l\u00e1sku mu d\u00e1t nem\u016f\u017ee. M\u016f\u017ee mu ji d\u00e1t jen jedin\u00e1 osoba na sv\u011bt\u011b, kter\u00e1 jej vychovala. A Tom to v\u011bd\u011bl. V\u011bd\u011bl, \u017ee osobu, kter\u00e1 Billa vychovala, mu nikdo a nic nenahrad\u00ed. S\u00e1m pro sebe zavrt\u011bl hlavou, nato v\u0161ak usly\u0161el Simonin hlas.<\/div>\n
„Z\u00edtra m\u00e1m kone\u010dn\u011b volno, alespo\u0148 jeden den. Nem\u016f\u017eu se do\u010dkat, a\u017e si odpo\u010dinu,“ p\u0159iznala a v\u011bnovala ob\u011bma chlapc\u016fm kr\u00e1sn\u00fd \u00fasm\u011bv.<\/div>\n
Slun\u00ed\u010dko u\u017e zapadalo za obzor a pt\u00e1\u010dci zp\u00edvali ukol\u00e9bavky sv\u00fdm mal\u00fdm d\u011btem, tul\u00edc si je pod sv\u00e1 k\u0159id\u00fdlka. V\u0161ichni u\u017e se odeb\u00edrali do sv\u00fdch lo\u017enic a pokoj\u016f, aby alespo\u0148 na p\u00e1r hodin uvolnili svou mysl a poddali se kr\u00e1sn\u00e9mu kouzlu sp\u00e1nku. \u010cernovlas\u00e9 stvo\u0159en\u00ed\u010dko se posadilo na posteli a skr\u010dilo no\u017eky tak, aby se bradou mohlo op\u0159\u00edt o kol\u00ednka. Bill si p\u0159it\u00e1hnul pe\u0159inku bl\u00ed\u017e k t\u011blu a jedn\u00edm jedin\u00fdm pohybem rozsv\u00edtil malou lampi\u010dku na sv\u00e9m no\u010dn\u00edm stolku. My\u0161lenky v jeho hlavince mu ani na chv\u00edli nedaly pokoje, p\u0159ivedly ho v\u0161ak na n\u011bco, co se mu hned zal\u00edbilo, z\u00e1rove\u0148 v\u0161ak nev\u011bd\u011bl, jak bude Tom reagovat. V duchu sb\u00edral odvahu zeptat se jej a c\u00edtil, jak se mu b\u0159\u00ed\u0161ko malinko strachy sev\u0159elo. P\u0159esto se v\u0161ak cht\u011bl Toma alespo\u0148 zeptat. Trp\u011bliv\u011b poposed\u00e1val na posteli, o\u010dka up\u0159en\u00e1 na p\u0159iv\u0159en\u00e9 dve\u0159e. Dove\u010de\u0159eli teprve p\u0159ed chv\u00edl\u00ed a Tom se te\u010f sprchoval v koupeln\u011b.<\/div>\n
Netrvalo dlouho a Bill usly\u0161el na chodb\u011b tich\u00e9 kr\u016f\u010dky. V duchu se modlil, kdy\u017e v\u0161ak spat\u0159il usm\u00edvaj\u00edc\u00ed se tv\u00e1\u0159 sv\u00e9ho mil\u00e1\u010dka ve dve\u0159\u00edch, ve\u0161ker\u00e1 jeho nejistota z n\u011bj opadla jako m\u00e1vnut\u00edm kouzeln\u00e9ho proutku. Tom se mile zaculil a ve\u0161el dovnit\u0159, neust\u00e1le up\u00edraj\u00edc o\u010di na stvo\u0159en\u00ed\u010dko na posteli. Nejrad\u011bji by tu te\u010f Billa povalil do pe\u0159in a zl\u00edbal, jen z nejist\u00e9ho Billova \u00fasm\u011bvu v\u0161ak poznal, \u017ee m\u00e1 jeho l\u00e1ska n\u011bco na srdci. Ti\u0161e za sebou zav\u0159el dve\u0159e a s \u00fasm\u011bvem p\u0159e\u0161el k Billov\u011b posteli, na kterou se opatrn\u011b posadil. Bill se zhluboka nadechl a malinko nerv\u00f3zn\u011b Tomovi oplatil jeho \u00fasm\u011bv. C\u00edtil, \u017ee te\u010f je ta prav\u00e1 chv\u00edle na to, co jej napadlo u ve\u010de\u0159e. Pomalounku se p\u0159isunul k Tomovi a jemn\u011b jej pohladil po nata\u017een\u00e9 dlani.<\/div>\n
„T-Tomi, v\u00ed\u0161, j\u00e1 jsem… cht\u011bl jsem se t\u011b na n\u011bco zeptat,“ za\u010dal opatrn\u011b, nato mu v\u0161ak odpov\u011bd\u00ed byl Tom\u016fv \u00fasm\u011bv. Tom jej n\u011b\u017en\u011b pohladil po vl\u00e1sc\u00edch a zv\u011bdav\u011b se k n\u011bmu p\u0159isunul bl\u00ed\u017e.<\/div>\n
„A na co, brou\u010dku?“ optal se l\u00e1skypln\u011b, neust\u00e1le se b\u0159\u00ed\u0161ky prst\u016f dot\u00fdkaj\u00edc t\u00e9 hebk\u00e9 \u010dern\u00e9 n\u00e1dhery. Billovo srd\u00ed\u010dko se prudce rozbu\u0161ilo a rychle zamrkal. Douf\u00e1m, \u017ee to pochop\u00ed\u0161, Tomi.<\/em><\/div>\n
„V\u00ed\u0161, j-j\u00e1\u2026 \u0159\u00edkal jsem si, \u017ee bych… \u017ee bych se jel na p\u00e1r dn\u00ed pod\u00edvat za maminkou,“ vykoktal a zad\u00edval se do Tomovy tv\u00e1\u0159e, kter\u00e1 se v prvn\u00edm okam\u017eiku zm\u011bnila na p\u0159ekvapenou. Tom up\u0159el sv\u00e9 o\u010di do t\u011bch Billov\u00fdch, zat\u00edmco za\u010dal pomalounku p\u0159em\u00fd\u0161let. V\u016fbec mu to nep\u0159i\u0161lo jako \u0161patn\u00fd n\u00e1pad, ba pr\u00e1v\u011b naopak. Bill bude alespo\u0148 na p\u00e1r dn\u00ed se svou maminkou, znova se s n\u00ed uvid\u00ed. Jedin\u00e9, co v\u0161ak Toma tr\u00e1pilo, byla skute\u010dnost, \u017ee chce Bill jet s\u00e1m. Copak m\u016f\u017ee to k\u0159ehk\u00e9 stvo\u0159en\u00ed\u010dko pustit samotn\u00e9 n\u011bkam, kde u\u017e t\u0159i roky nebylo? Copak m\u016f\u017ee b\u00fdt ne\u010dinn\u011b doma a doufat, \u017ee je v po\u0159\u00e1dku, nikde nezabloudil a nic se mu nestalo? Copak to tu bez n\u011bj vydr\u017e\u00ed?<\/div>\n
Tomova mysl pracovala na pln\u00e9 obr\u00e1tky a Tom se rychle sna\u017eil vymyslet n\u011bco, \u010d\u00edm by Bill\u016fv n\u00e1pad je\u0161t\u011b zlep\u0161il. Necht\u011bl jej pou\u0161t\u011bt samotn\u00e9ho, ne te\u010f, kdy\u017e jej miloval tolik, jako je\u0161t\u011b nikoho jin\u00e9ho a s\u00e1m sob\u011b sl\u00edbil, \u017ee jej bude opatrovat a ochra\u0148ovat. V tom se mu v\u0161ak v hlav\u011b zrodil geni\u00e1ln\u00ed n\u00e1pad a Tom se v\u00edt\u011bzoslavn\u011b usm\u00e1l. To se bude\u0161 divit, Bill\u00ed.<\/em> Se z\u00e1\u0159iv\u00fdm \u00fasm\u011bvem se p\u0159isunul k Billovi a lehce stisknul jeho ru\u010dku v t\u00e9 sv\u00e9.<\/div>\n
„Dob\u0159e, pojedeme hned z\u00edtra,“ vesele se zaculil a na Bill\u016fv nech\u00e1pav\u00fd v\u00fdraz se rozz\u00e1\u0159il je\u0161t\u011b v\u00edc. V Billov\u011b hlavince zavl\u00e1dnul zmatek. Nerozum\u011bl tomu, co Tom p\u0159ed chvilinkou \u0159ekl, proto jen o\u010dkama zmaten\u011b t\u011bkal po jeho tv\u00e1\u0159i.<\/div>\n
„Pojedeme?“ tichounce zopakoval to sl\u016fvko, kter\u00e9 jej m\u00e1tlo ze v\u0161ech nejv\u00edc, nato v\u0161ak uc\u00edtil na sv\u00e9 dlani jemn\u00fd stisk, kter\u00fd jej ujistil o tom, \u017ee to, co p\u0159ed chv\u00edl\u00ed sly\u0161el nen\u00ed jen kr\u00e1sn\u00fd sen. Tom mu v\u011bnoval jeden ze sv\u00fdch nejkr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00edch \u00fasm\u011bv\u016f.<\/div>\n
„Pojedeme. Samotn\u00e9ho t\u011b nikam nepust\u00edm,“ \u0161ibalsky se zaculil a pol\u00edbil Billovu b\u00edlou packu. Bill byl jako ve sn\u00e1ch. Ne, to p\u0159eci… to nem\u016f\u017ee b\u00fdt pravda.<\/em><\/div>\n
„T-Tomi… t-ty bys v\u00e1\u017en\u011b… a-ale…“ nedo\u0159ekl, proto\u017ee p\u0159\u00edval jeho zv\u011bdav\u00fdch sl\u016fvek byl ukon\u010den jemn\u00fdm p\u0159ilo\u017een\u00edm Tomova ukazov\u00e1\u010dku.<\/div>\n
„Ano, Bill\u00ed. R\u00e1d pozn\u00e1m maminku m\u00e9ho p\u0159\u00edtele,“ za\u0161eptal l\u00e1skypln\u011b a neuniklo mu, jak p\u0159i tom posledn\u00edm slov\u011b Bill \u0161\u0165astn\u011b vykn\u00edknul. P\u0159ipadal si jako v kr\u00e1sn\u00e9m snu. Mo\u017en\u00e1 u\u017e z\u00edtra se setk\u00e1 se svou maminkou a to jen d\u00edky sv\u00e9mu princi, kter\u00fd te\u010f sed\u00ed p\u0159ed n\u00edm a kr\u00e1sn\u011b se na n\u011bj usm\u00edv\u00e1.<\/div>\n
V tom v\u0161ak Bill\u016fv \u00fasm\u011bv zmizel a Bill pomalu sklopil hlavinku. C\u00edtil a\u017e velk\u00fd p\u0159\u00edval \u0161t\u011bst\u00ed najednou. A mo\u017en\u00e1 pr\u00e1v\u011b proto se jeho rt\u00edky pootev\u0159ely a tichounce vyslovily p\u00e1r \u00fapln\u011b zbyte\u010dn\u00fdch sl\u016fvek.<\/div>\n
„Jsi tak hodn\u00fd, Tomi. V\u016fbec si to nezaslou\u017e\u00edm,“ \u0161pitnul tichounce, neust\u00e1le klop\u00edc hlavinku. Najednou v\u0161ak uc\u00edtil Tomovy citliv\u00e9 a jemn\u00e9 prsty, kter\u00e9 mu tv\u00e1\u0159i\u010dku opatrn\u011b nadzvedly a Tom se s \u00fasm\u011bvem zad\u00edval do o\u010d\u00ed toho nejv\u011bt\u0161\u00edho bl\u00e1z\u00ednka na sv\u011bt\u011b. C\u00edtil, jak mu srd\u00ed\u010dko prudce bu\u0161\u00ed a tak\u00e9 c\u00edtil neuv\u011b\u0159itelnou radost.<\/div>\n
„Ale zaslou\u017e\u00ed\u0161, l\u00e1sko. Ud\u011blal bych cokoli na sv\u011bt\u011b, abych ti ud\u011blal radost a aby jsi byl \u0161\u0165astn\u00fd tak, jako j\u00e1. Moc pro m\u011b znamen\u00e1\u0161 a jsi pro m\u011b nejd\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00ed na sv\u011bt\u011b, Billi. Miluji t\u011b,“ po\u0161eptal mu do ou\u0161ka a lehounce jej na n\u011bj l\u00edbnul. Bill jej objal kolem krku a v\u011bnoval mu n\u00e1dhern\u00fd \u00fasm\u011bv.<\/div>\n
„J\u00e1 tebe tak\u00e9, mil\u00e1\u010dku, a moc,“ oplatil mu a dlouze jej pol\u00edbil. Tom se \u0161\u0165astn\u011b usm\u00e1l a kdy\u017e se od sebe odtrhli, vesele Billovi brnknul po nos\u00edku.<\/div>\n
„Jenom se z\u00edtra r\u00e1no mus\u00edme dovolit u mamky a p\u016fj\u010dit si od n\u00ed auto,“ p\u0159ipomenul snad tu nejd\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00ed v\u011bc a oplatil Billovi jeho \u00fasm\u011bv.<\/div>\n
Bill souhlasn\u011b p\u0159ik\u00fdvnul a po chvilince n\u011b\u017en\u00e9ho l\u00edb\u00e1n\u00ed se nechal un\u00e1\u0161et tou n\u00e1dherou v podob\u011b Tomovy n\u00e1ru\u010de a jeho l\u00e1skypln\u00fdch polibk\u016f. C\u00edtil v n\u00ed l\u00e1sku, z\u00e1rove\u0148 v\u0161ak tak\u00e9 ochranu. A tak to c\u00edtil i Tom. V\u011bd\u011bl, \u017ee jeho l\u00e1ska, n\u011bha a ochrana nebude pat\u0159it nikomu jin\u00e9mu, ne\u017e tomu \u010dernovlas\u00e9mu and\u00edlkovi, us\u00ednaj\u00edc\u00edmu s \u00fasm\u011bvem na tv\u00e1\u0159i v jeho n\u00e1ru\u010di.<\/p>\n<\/div>\n
autor: Rachel<\/strong><\/div>\n
betaread: Saj\u00fc<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Rachel Tomovy ruce opatrn\u011b naskl\u00e1daly do, skoro pln\u00e9, my\u010dky posledn\u00ed tal\u00ed\u0159e a zav\u0159ely ji. Tom spustil program obvykl\u00fdm zp\u016fsobem a nato ut\u0159el sv\u00e9 dlan\u011b do kuchy\u0148sk\u00e9 ut\u011brky. Jeho o\u010di se dnes u\u017e pon\u011bkolik\u00e1t\u00e9 sto\u010dily k os\u016fbce, ti\u0161e posed\u00e1vaj\u00edc\u00ed na gau\u010di v<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[219],"tags":[],"class_list":["post-14097","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-muj-pohadkovy-princ"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/14097","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=14097"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/14097\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=14097"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=14097"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=14097"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}