{"id":14099,"date":"2009-07-05T14:00:00","date_gmt":"2009-07-05T13:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=14066"},"modified":"2009-07-05T14:00:00","modified_gmt":"2009-07-05T13:00:00","slug":"perfect-symetry-31","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2009\/07\/05\/perfect-symetry-31\/","title":{"rendered":"Perfect Symetry 31."},"content":{"rendered":"
autor: B-kay<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
„A te\u010f ode m\u011b \u010dek\u00e1\u0161 co?“ sv\u00e9 zklaman\u00e9 o\u010di up\u00edral do zdi p\u0159ed sebou a sna\u017eil se nemyslet na to, co v\u0161echno by se mohlo st\u00e1t. „\u010cek\u00e1\u0161, \u017ee se k n\u00ed vr\u00e1t\u00edm? Opravdu t\u011b mohlo na jedin\u00fd okam\u017eik napadnout, \u017ee bych jej dok\u00e1zal opustit?“ pokra\u010doval, po\u0159\u00e1d se v\u0161ak d\u00edval do pr\u00e1zdna p\u0159ed sebou a modlil se, aby se u\u017e Bill vr\u00e1til. Pot\u0159eboval jej v\u00edc, ne\u017e kdy jindy. Cht\u011bl se ukr\u00fdt v jeho objet\u00ed, poslouchat jeho tich\u00e1 slova a vn\u00edmat jeho v\u016fni. Nic v\u00edc ke \u0161t\u011bst\u00ed nepot\u0159eboval. Chyb\u011bl mu. Tak moc mu chyb\u011bl.<\/div>\n
Nat\u00e1lie ti\u0161e vzlykla a opatrn\u011b se prsty dotkla Tomova ramene. Sna\u017eila se vyhledat jeho pohled, ale on se na ni d\u00edvat necht\u011bl. Zklamala ho. A\u0165 u\u017e to v\u0161echno bylo jakkoli, m\u011bl v hlav\u011b takov\u00fd zmatek, \u017ee nad t\u00edm nedok\u00e1zal uva\u017eovat. „Nat\u00e1lie pros\u00edm, odejdi,“ oto\u010dil se k n\u00ed z\u00e1dy a hlavu vy\u010derpan\u011b pono\u0159il do pol\u0161t\u00e1\u0159e. Bylo mu do pl\u00e1\u010de. V\u011bd\u011bl, \u017ee nen\u00ed zl\u00e1. Ani on na ni necht\u011bl b\u00fdt zl\u00fd. Byl si jist, \u017ee jsou ne\u0161\u0165astn\u00ed \u00fapln\u011b stejn\u011b. Nejhor\u0161\u00ed na tom byl ale fakt, \u017ee kdyby se Tom vzdal sv\u00e9 l\u00e1sky, Nat\u00e1lie by z\u00edskala \u0161anci naj\u00edt sv\u00e9 ztracen\u00e9 \u0161t\u011bst\u00ed. Dok\u00e1zal by to ale ud\u011blat?<\/p>\n<\/div>\n
Ot\u00e1zka zcela zbyte\u010dn\u00e1. „Nat\u00e1lie, pros\u00edm. Chci b\u00fdt s\u00e1m,“ jeho tich\u00e1 prosba byla natolik zoufal\u00e1 a pln\u00e1 tr\u00e1pen\u00ed, \u017ee musela poslechnout, i kdy\u017e necht\u011bla. V\u011bd\u011bla, \u017ee se z toho Tom mus\u00ed vzpamatovat, a tak jej rad\u011bji nechala samotn\u00e9ho. Beze slova do\u0161la ke dve\u0159\u00edm a opustila jeho pokoj. Tom je\u0161t\u011b chvilku le\u017eel nehnut\u011b na posteli a p\u0159em\u00fd\u0161lel. Sna\u017eil se naj\u00edt n\u011bjak\u00e9 radik\u00e1ln\u00ed \u0159e\u0161en\u00ed, kter\u00e9 by nikomu neubl\u00ed\u017eilo. Po\u0159\u00e1d mu v\u0161ak vych\u00e1zely dv\u011b mo\u017enosti – bu\u010fto bude trp\u011bt Nat\u00e1lie, nebo oni dva. Kdyby m\u011bl v sob\u011b alespo\u0148 \u0161petku sobectv\u00ed, dok\u00e1zal by ud\u011blat v\u0161echno jenom pro sv\u00e9 vlastn\u00ed pot\u011b\u0161en\u00ed stejn\u011b jako Bella. Takhle to bylo o n\u011bco t\u011b\u017e\u0161\u00ed. Bylo jenom na n\u011bm, jak se rozhodne. Jako by m\u011bl v dlan\u00edch dva nezkrotn\u00e9 \u017eivly. Zat\u00edmco v jedn\u00e9 ruce dr\u017eel p\u0159\u00e1telstv\u00ed, v t\u00e9 druh\u00e9 si pe\u010dliv\u011b chr\u00e1nil svou l\u00e1sku\u2026<\/div>\n
\n
Proud jeho my\u0161lenek narazil a zastavil ve chv\u00edli, kdy se dve\u0159e jeho pokoje op\u011bt otev\u0159ely a dovnit\u0159 nahl\u00e9dly dv\u011b zv\u011bdav\u00e9 o\u010di, ukryt\u00e9 za hrub\u00fdmi skly br\u00fdl\u00ed.<\/p>\n<\/div>\n
„Ahojky,“ Bill si vesele skousl rty a netrp\u011bliv\u011b \u010dekal, ne\u017e mu Tom dovol\u00ed vstoupit. M\u011bl \u00fa\u017easnou n\u00e1ladu a byl nev\u00fdslovn\u011b \u0161\u0165astn\u00fd. Tom to na n\u011bm poznal okam\u017eit\u011b. O\u010di mu n\u00e1dhern\u011b z\u00e1\u0159ily a nad\u0161en\u011b se usm\u00edval. Nedok\u00e1zal mu ubl\u00ed\u017eit.<\/div>\n
„Ahoj,“ zhluboka se nadechl a i p\u0159es v\u0161echnu tu bolest, co c\u00edtil, se mu poda\u0159ilo d\u016fv\u011b\u0159iv\u011b usm\u00e1t. Bill se na n\u011bj usm\u00e1l tak\u00e9, ve\u0161el dovnit\u0159 a s rukama za z\u00e1dy m\u00ed\u0159il k bratrovi.<\/div>\n
„N\u011bco jsem ti p\u0159inesl,“ za\u0161eptal, jakmile se usadil vedle n\u011bj a jemn\u011b jej pohladil po tv\u00e1\u0159i. „Stalo se n\u011bco?“ jeho vesel\u00fd v\u00fdraz t\u00e9m\u011b\u0159 okam\u017eit\u011b posmutn\u011bl, kdy\u017e si v\u0161iml Tomov\u00fdch uplakan\u00fdch a z\u010dervenal\u00fdch o\u010d\u00ed. „Tome,“ l\u00e1skypln\u011b vyslovil bratrovo jm\u00e9no a zad\u00edval se mu hluboce do o\u010d\u00ed. „Co se stalo?“ zeptal se je\u0161t\u011b jednou, odlo\u017eil sv\u00e9 p\u0159ekv\u00e1pko stranou a vzal bratrovu tv\u00e1\u0159 do dlan\u00ed. Zlehka jej hladil kone\u010dky sv\u00fdch prst\u016f po napjat\u00e9 tv\u00e1\u0159i a vn\u00edmal bolest, kter\u00e1 se mu odr\u00e1\u017eela v hloubce o\u010d\u00ed.<\/div>\n
„V\u0161echno je v po\u0159\u00e1dku. Jsem jenom nesm\u00edrn\u011b \u0161\u0165astn\u00fd,“ nebyla to le\u017e, ale ani cel\u00e1 pravda. Divil se, \u017ee v sob\u011b v\u016fbec na\u0161el s\u00edlu mu takhle zalhat p\u0159\u00edmo do o\u010d\u00ed. Bolelo jej to, ale mnohem v\u00edc by jej bolel pohled do Billov\u00fdch utr\u00e1pen\u00fdch o\u010d\u00ed. Bill se k n\u011bmu naklonil, dlouze se ot\u0159el o jeho rty a dychtiv\u011b op\u0159el sv\u00e9 \u010delo o jeho tv\u00e1\u0159.<\/div>\n
„To j\u00e1 taky. Jako je\u0161t\u011b nikdy p\u0159edt\u00edm,“ spokojen\u011b se usm\u00e1l proti jeho tv\u00e1\u0159i a je\u0161t\u011b jednou jej dlouze pol\u00edbil. „Chci, aby to takhle u\u017e z\u016fstalo,“ vyslovil sv\u00e9 p\u0159\u00e1n\u00ed a zaujat\u011b sledoval sv\u00e9 ruce, kter\u00e9 pomal\u00fdmi pohyby klouzaly po Tomov\u011b tri\u010dku. „Chci t\u011b ud\u011blat \u0161\u0165astn\u00fdm,“ nosem se ot\u0159el o Tomovu bradu a zhluboka se nadechl jeho v\u016fn\u011b. Tom u\u017e nevydr\u017eel b\u00fdt d\u00e9le potichu. P\u0159itulil se k Billovu b\u0159\u00ed\u0161ku, hlavou uvoln\u011bn\u011b dopadnul na jeho kl\u00edn a ti\u0161e promluvil.<\/div>\n
„Ty si moje \u0161t\u011bst\u00ed,“ zavzdychal bezmocn\u011b a zat\u00edmco jej Bill l\u00e1skypln\u011b hladil ve vlasech, no\u0159il sv\u00e9 slzy do Billova trika. Byl zoufal\u00fd. Snad je\u0161t\u011b nikdy p\u0159ed sebou nem\u011bl takhle t\u011b\u017ek\u00e9 rozhodov\u00e1n\u00ed.<\/div>\n
„Koupil jsem gumov\u00fd medv\u00eddky, kter\u00e9 m\u00e1\u0161 tak r\u00e1d,“ sly\u0161el Billa \u0159\u00edkat a vz\u00e1p\u011bt\u00ed mu p\u0159ed tv\u00e1\u0159\u00ed za\u0161ustilo Billovo p\u0159ekv\u00e1pko. „Otev\u0159u je?“ Bill by v tu chv\u00edli ud\u011blal cokoliv, aby se Tom op\u011bt spokojen\u011b sm\u00e1l. Cht\u011bl vid\u011bt, \u017ee je v\u0161echno v po\u0159\u00e1dku. Pot\u0159eboval to c\u00edtit. Toma by v tu chv\u00edli dok\u00e1zal p\u0159irovnat ke k\u0159ehk\u00e9mu diamantu. K\u0159ehkost diamantu v\u0161ak nen\u00ed jeho slabost\u00ed, ale kr\u00e1sou. A pr\u00e1v\u011b proto Billovi p\u0159i\u0161el neskute\u010dn\u011b kr\u00e1sn\u00fd…<\/p>\n<\/div>\n
„Tr\u00e1p\u00ed\u0161 se. C\u00edt\u00edm to. \u0158ekne\u0161 mi, co se stalo?“ Bill se smutn\u011b povzdechl, kdy\u017e uc\u00edtil, jak Tom nesouhlasn\u011b zavrt\u011bl hlavou a je\u0161t\u011b nal\u00e9hav\u011bji objal jeho boky. „L\u00e1sko, ty m\u011b jednou utr\u00e1p\u00ed\u0161. Kdybys mi to \u0159ekl, mo\u017en\u00e1 bych ti mohl pomoct. Spole\u010dn\u011b bychom to ur\u010dit\u011b zvl\u00e1dli,“ Bill doufal, \u017ee t\u00edmhle zp\u016fsobem Tomovi dod\u00e1 s\u00edlu. Opravdu si myslel, \u017ee by mu mohl n\u011bjak pomoct, a i kdyby ne, alespo\u0148 by se o to pokusil. S Tomovou reakc\u00ed v\u0161ak v\u016fbec nepo\u010d\u00edtal. Jeho bratr se od n\u011bj ne\u010dekan\u011b prudce odsunul a probodl jeho tv\u00e1\u0159 zoufal\u00fdm pohledem.<\/div>\n
„Spole\u010dn\u011b nezvl\u00e1dneme v\u016fbec nic. Tohle se toti\u017e zvl\u00e1dnout ned\u00e1!“ neudr\u017eel se a k\u0159i\u010del po n\u011bm. I kdy\u017e jej to moc bolelo, nedok\u00e1zal v sob\u011b potla\u010dit v\u0161echen ten hn\u011bv a nep\u0159\u00edjemnou \u00fazkost, kter\u00e1 mu sv\u00edrala srdce. B\u00e1l se, \u017ee o Billa p\u0159ijde. B\u00e1l se, \u017ee kv\u016fli n\u011bmu Nat\u00e1lie u\u017e nikdy neuvid\u00ed svou malou dcerku. B\u00e1l se \u00fapln\u011b v\u0161eho a proto ztratil ve\u0161ker\u00e9 z\u00e1brany a k\u0159i\u010del po n\u011bkom, kdo si to od n\u011bj v\u016fbec nezaslou\u017eil.<\/p>\n<\/div>\n
„Tome, po\u010dkej,“ Bill se jej sna\u017eil uklidnit, nat\u00e1hl k n\u011bmu dlan\u011b k pohlazen\u00ed, ale Tom se od n\u011bj op\u011bt odsunul.<\/div>\n
„Nech\u00e1pu, jak jsem si mohl takhle zni\u010dit \u017eivot!“ sykl zoufale, ale a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 pozd\u011b se chytil za \u00fasta. Tohle \u0159\u00edkat nem\u011bl. \u0160okovan\u00fdma o\u010dima se d\u00edval do t\u011bch Billov\u00fdch, kter\u00e9 se pomalounku plnily slzami. Tohle opravdu p\u0159ehnal. „Bille,“ zt\u011b\u017eka polkl a cht\u011bl co nejrychleji n\u011bco \u0159\u00edct. Bylo u\u017e ale pozd\u011b. Bill s pl\u00e1\u010dem na kraj\u00ed\u010dku vzal do rukou pytl\u00edk gumov\u00fdch medv\u00eddk\u016f, hodil jej po bratrovi a vyb\u011bhl z jeho pokoje\u2026<\/div>\n
Jakmile se za Billem pokorn\u011b p\u0159iv\u0159ely dve\u0159e, p\u0159esn\u011b v\u011bd\u011bl, co m\u00e1 ud\u011blat. Rychle chytil ze stolku sv\u016fj mobil, na\u0161el v seznamu jemu dost zn\u00e1m\u00e9 \u010d\u00edslo a vyto\u010dil jej. Vte\u0159iny, po kter\u00e9 \u010dekal na odpov\u011b\u010f se mu zd\u00e1ly jako nekone\u010dn\u00e9 hodiny. Ve chv\u00edli, kdy op\u011bt usly\u0161el ten nep\u0159\u00edjemn\u011b odporn\u00fd hlas, musel trpce stisknout rty, aby zastavil zoufal\u00e9 vzlyknut\u00ed.<\/div>\n
„Mil\u00e1\u010dku? To si ty?J\u00e1 myslela, \u017ee d\u0159\u00edv nebo pozd\u011bji zavol\u00e1\u0161,“ dokonce i v telefonu mohl sly\u0161et, jak se nep\u0159irozen\u011b zasm\u00e1la. Zhluboka se nadechl a byl pevn\u011b rozhodnut\u00fd ud\u011blat v\u0161emu konec.<\/div>\n
„Tak to je fajn, \u017ee sis to myslela. Chci ti toti\u017e n\u011bco \u0159\u00edct,“ za\u010dal m\u00edrn\u011b nab\u011bhl\u00fdm hlasem.<\/div>\n
„J\u00e1 poslouch\u00e1m,“ za\u0161veholila Bella vesele a byla si jist\u00e1, \u017ee si m\u016f\u017ee op\u011bt p\u0159ichystat svatebn\u00ed \u0161aty. Tom v\u0161ak nem\u011bl v pl\u00e1nu ud\u011blat j\u00ed tu radost. Proto, kdy\u017e se op\u011bt ozval, nesna\u017eil se nijak zast\u00edrat sv\u016fj hn\u011bv, ba p\u0159\u00edmo nen\u00e1vist, kterou k n\u00ed c\u00edtil.<\/div>\n
„Te\u010f m\u011b dob\u0159e poslouchej, proto\u017ee ti to \u0159eknu jenom jednou a naposled! Je\u0161t\u011b jednou zavol\u00e1\u0161, nebo se jakkoli pokus\u00ed\u0161 kontaktovat Nat\u00e1lii, u\u017e se neudr\u017e\u00edm a zavol\u00e1m na tebe policii. Tot\u00e9\u017e plat\u00ed i o m\u00e9m bratrovi. K Billovi se nep\u0159ibl\u00ed\u017e\u00ed\u0161 na vzd\u00e1lenost dv\u011b ste metr\u016f a na m\u011b zapomene\u0161! My dva u\u017e d\u00e1vno nejsme p\u00e1r. Miluju n\u011bkoho \u00fapln\u011b jin\u00e9ho a neopust\u00edm jej jenom kv\u016fli tob\u011b. Tak si to laskav\u011b zapi\u0161 za u\u0161i! Zni\u010dila si mi \u017eivot! Jedin\u00e9, za co jsem ti vd\u011b\u010dn\u00fd, je to, \u017ee jsi m\u011b vnesla do n\u00e1ru\u010de m\u00e9 l\u00e1sky. Nic v\u00edc. Mezi n\u00e1ma je ko-nec!“ z\u0159eteln\u011b to vyhl\u00e1skoval a bylo mu \u00fapln\u011b jedno, co s t\u00edm Bella hodl\u00e1 d\u011blat.<\/div>\n
„Ale, Tome.“ Nenechal ji ani domluvit.<\/div>\n
„Ne! Sly\u0161ela jsi. Jedin\u00e9, co po tob\u011b je\u0161t\u011b chci, je mal\u00e1 Nat\u00e1lka. Nic v\u00edc. Tak\u017ee pokud je\u0161t\u011b m\u00e1\u0161 v sob\u011b alespo\u0148 n\u00e1znak lidskosti, sama ji sem p\u0159iveze\u0161,“ odsunul mobil od sv\u00e9 tv\u00e1\u0159e a zav\u011bsil.<\/div>\n
M\u011bl b\u00fdt spokojen\u00fd. Dok\u00e1zal se j\u00ed p\u0159eci kone\u010dn\u011b vzep\u0159\u00edt a mo\u017en\u00e1 i vy\u0159e\u0161it probl\u00e9m s malou Nat\u00e1lkou. Ud\u011blal v\u0161ak n\u011bco mnohem hor\u0161\u00edho a byl si toho v\u011bdom. K\u0159i\u010del po n\u011bm a ubl\u00ed\u017eil mu\u2026<\/div>\n
Cht\u011bl se mu omluvit, ale Bill m\u011bl u sebe v pokoji zam\u010deno a ignoroval i jeho soustavn\u00e9 klep\u00e1n\u00ed a pros\u00edky, aby jej pustil dovnit\u0159. Prost\u011b s n\u00edm mluvit necht\u011bl.<\/div>\n
\n

Ve\u010der, kdy\u017e Simone s Nat\u00e1li\u00ed ode\u0161ly na ve\u010d\u00edrek ke zn\u00e1m\u00fdm Simone, Tom vytu\u0161il svou \u0161anci. Do dlan\u00ed vzal pytl\u00edk gumov\u00fdch medv\u00eddk\u016f, kter\u00e9 po n\u011bm Bill hodil, ale tak\u00e9 malou krabi\u010dku, kter\u00e1 v sob\u011b medv\u00eddky neukr\u00fdvala\u2026<\/p><\/div>\n

Ti\u0161e sch\u00e1zel po schodech a podle zvuku pu\u0161t\u011bn\u00e9 televize poznal, \u017ee je jeho bratr v ob\u00fdv\u00e1ku. Kdy\u017e ve\u0161el, Bill se na n\u011bj kr\u00e1tce pod\u00edval, vz\u00e1p\u011bt\u00ed v\u0161ak svou tv\u00e1\u0159 op\u011bt up\u0159el p\u0159ed sebe a smutn\u011b se zad\u00edval do pl\u00e1polaj\u00edc\u00edho se ohn\u011b p\u0159ed sebou. Jedn\u00edm stisknut\u00fdm ovlada\u010de televizi vypnul a p\u0159iv\u0159el v\u00ed\u010dka. Nechal se Tomem obejmout, ale s\u00e1m nic ned\u011blal. Beze slova, nebo pohybu naslouchal slov\u016fm a pros\u00edk\u016fm omluv a nech\u00e1val se un\u00e1\u0161et bratrov\u00fdmi vlhk\u00fdmi polibky.<\/p>\n<\/div>\n
„Stra\u0161n\u011b m\u011b to mrz\u00ed. Byl sem podr\u00e1\u017ed\u011bnej a zoufalej. Necht\u011bl jsem na tebe k\u0159i\u010det. Pros\u00edm, l\u00e1sko. Odpust\u00ed\u0161 mi to?“ zad\u00edval se mu hluboce do o\u010d\u00ed, a i kdy\u017e mu po tv\u00e1\u0159i st\u00e9kaly hork\u00e9 slzy, smutn\u00fd nebyl. Bill jej oddan\u011b pol\u00edbil a kr\u00e1tce p\u0159ik\u00fdvl.<\/div>\n
„Nem\u00e1 smysl se na tebe zlobit. Jenom mi \u0159ekni, \u017ee jsem ti nezni\u010dil \u017eivot j\u00e1,“ p\u00edpl nevinn\u011b a bezmocn\u00fdm pohledem t\u00e1pal v hloubce bratrov\u00fdch o\u010d\u00ed. Tom jej nal\u00e9hav\u011b pol\u00edbil a rozhodn\u011b zavrt\u011bl hlavou.<\/div>\n
„Tys mi uk\u00e1zal, co to znamen\u00e1 skute\u010dn\u011b \u017e\u00edt,“ za\u0161eptal a bezmocn\u011b zast\u00e9nal, kdy\u017e do n\u011bj Bill str\u010dil a oba skon\u010dili na podlaze u krbu. Tom poslepu odlo\u017eil krabi\u010dku bokem. V\u011bd\u011bl, \u017ee pozd\u011bji bude m\u00edt v\u00edce \u010dasu \u2026<\/div>\n
Nechal roztou\u017een\u00e9ho Billa, aby z n\u011bj svl\u00e9kal jednotliv\u00e9 oble\u010den\u00ed. Tu\u0161il, \u017ee tentokr\u00e1t cht\u011bj\u00ed oba v\u00edc\u2026<\/p>\n<\/div>\n
autor: B-kay<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: B-kay „A te\u010f ode m\u011b \u010dek\u00e1\u0161 co?“ sv\u00e9 zklaman\u00e9 o\u010di up\u00edral do zdi p\u0159ed sebou a sna\u017eil se nemyslet na to, co v\u0161echno by se mohlo st\u00e1t. „\u010cek\u00e1\u0161, \u017ee se k n\u00ed vr\u00e1t\u00edm? Opravdu t\u011b mohlo na jedin\u00fd okam\u017eik napadnout, \u017ee<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[223],"tags":[],"class_list":["post-14099","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-perfect-symetry"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/14099","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=14099"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/14099\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=14099"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=14099"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=14099"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}