{"id":14123,"date":"2009-07-02T14:30:00","date_gmt":"2009-07-02T13:30:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=14090"},"modified":"2009-07-02T14:30:00","modified_gmt":"2009-07-02T13:30:00","slug":"navrat-do-hoteloveho-pokoje-3","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2009\/07\/02\/navrat-do-hoteloveho-pokoje-3\/","title":{"rendered":"N\u00e1vrat do hotelov\u00e9ho pokoje 3."},"content":{"rendered":"
autor: Michelle M.<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
(Bill)<\/div>\n
„…tak jsem j\u00ed \u0159ekla, \u017ee to je jen jejich v\u011bc a nehodl\u00e1m se do toho m\u00edchat a je klid,“ l\u00ed\u010d\u00ed m\u00e1ma ne\u00fanavn\u011b posledn\u00ed z bitek mezi na\u0161imi sousedy.<\/div>\n
P\u0159ik\u00fdvnu a spolknu rozkousanej kousek bifteku, kterej na slavnostn\u00ed ve\u010de\u0159i k m\u00e9mu n\u00e1vratu p\u0159ipravila. V\u017edycky mi bylo z\u00e1hadou, jak dok\u00e1\u017ee vykouzlit n\u011bco tak \u00fa\u017easn\u00fdho. Mn\u011b nikdy va\u0159en\u00ed ne\u0161lo a je fakt, \u017ee jsem se do n\u011bj ani nikdy nehrnul. Dokud jsme bydleli doma, va\u0159ila m\u00e1ma a pak, kdy\u017e jsme cestovali po sv\u011bt\u011b, m\u011bli jsme na to lidi. Te\u010f je to trochu jin\u00fd, nem\u00e1m na va\u0159en\u00ed ani lidi ani m\u00e1mu a mus\u00edm se n\u011bjak postarat s\u00e1m, ale \u0159\u00edk\u00e1m up\u0159\u00edmn\u011b, \u017e\u00e1dn\u00e1 sl\u00e1va to nen\u00ed.<\/div>\n
„A co babi\u010dka?“ nahod\u00edm dal\u0161\u00ed t\u00e9ma.<\/div>\n
„Mus\u00edte se tam co nejd\u0159\u00edv zastavit,“ p\u0159ik\u00e1\u017ee m\u00e1ma takov\u00fdm t\u00f3nem, \u017ee i Tom zdvihne p\u0159ekvapen\u011b hlavu od sv\u00e9ho tal\u00ed\u0159e a pod\u00edv\u00e1 se na ni. M\u011b jeho pohled mine.<\/div>\n
M\u00e1ma spust\u00ed o v\u0161ech mo\u017en\u00fdch neduz\u00edch, kter\u00e9 na babi\u010dku v posledn\u00edch m\u011bs\u00edc\u00edch p\u0159i\u0161ly; nen\u00ed pot\u0159eba tomu v\u011bnovat pozornost, hlavn\u011b \u017ee to v\u0161echno p\u0159est\u00e1la, stejn\u011b to minim\u00e1ln\u011b dvakr\u00e1t je\u0161t\u011b usly\u0161\u00edme, a\u017e tam p\u0159ijedeme.<\/p>\n<\/div>\n
Je to stra\u0161n\u011b zvl\u00e1\u0161tn\u00ed b\u00fdt po takov\u00e9 dob\u011b zas doma… s m\u00e1mou a s Tomem. Nev\u011bd\u011bl jsem, co \u010dekat. Rok je stra\u0161n\u011b dlouh\u00e1 doba pro odlou\u010den\u00ed a nav\u00edc, kdy\u017e jsem tehdy odj\u00ed\u017ed\u011bl, nikdo – ani j\u00e1 s\u00e1m – ne\u010dekal, \u017ee se m\u00e9 studium angli\u010dtiny prot\u00e1hne na tak dlouho. Sed\u00edm vedle m\u00e1my a d\u00edv\u00e1m se na ni a najednou mi p\u0159ijde tak trochu ciz\u00ed… p\u0159itom je to po\u0159\u00e1d ona, ale najednou ji vid\u00edm jinak. V\u011bci, o kter\u00fdch mi vypr\u00e1v\u00ed, jsou mi tak stra\u0161n\u011b vzd\u00e1len\u00e9… nedok\u00e1\u017eu se na jej\u00ed slova soust\u0159edit a hlavn\u011b… nedok\u00e1\u017eu je c\u00edtit. Jsou to pro m\u011b ciz\u00ed starosti na m\u00edle vzd\u00e1len\u00e9 od m\u00fdch vlastn\u00edch. Je to krut\u00fd? Jo, to teda je.<\/div>\n
P\u0159es sklopen\u00e9 \u0159asy potaj\u00ed zdvihnu o\u010di k n\u011bmu<\/em>. I on<\/em> je stra\u0161n\u011b ciz\u00ed v t\u011bch sv\u00fdch \u010dern\u00fdch cop\u00e1nc\u00edch. A ani b\u00edlej \u0161\u00e1tek to nezachr\u00e1n\u00ed. Kovov\u00e9 kuli\u010dky jsou pry\u010d a m\u00edsto nich dv\u011b nov\u00e9 \u010dern\u00e9. Od prvn\u00ed chv\u00edle je nesn\u00e1\u0161\u00edm. V ka\u017ed\u00e9m uchu nov\u00e1 ozd\u016fbka. On<\/em> p\u0159ece v\u011bd\u011bl, \u017ee nesn\u00e1\u0161\u00edm to, co m\u00e1 te\u010f v lev\u00e9m uchu. Nic z n\u011bj nez\u016fstalo… z m\u00e9ho Toma. V\u016fbec nic. Ten cizinec, kter\u00fd tu naproti mn\u011b ml\u010dky kr\u00e1j\u00ed maso, nen\u00ed t\u00edm Tomem, kv\u016fli kter\u00e9mu jsem se tolik natr\u00e1pil. Je mi do breku. Mus\u00edm si d\u016frazn\u011b p\u0159ipomenout, \u017ee u\u017e jsem velkej kluk, kterej se rozhodn\u011b nem\u016f\u017ee rozbre\u010det p\u0159ed m\u00e1mou a star\u0161\u00edm bratrem dojet\u00edm, \u017ee je zp\u00e1tky doma, a l\u00edtost\u00ed, \u017ee z jeho domova, tak jak si ho pamatoval, nezbylo v\u016fbec nic.<\/div>\n
\n
*<\/p>\n<\/div>\n
Po j\u00eddle jsme m\u00e1m\u011b pomohli s n\u00e1dob\u00edm. Narvali jsme my\u010dku. U\u017e jsou d\u00e1vno pry\u010d doby, kdy jsme se h\u00e1dali, kdo bude umejvat, kdo ut\u00edrat a ukl\u00edzet. V\u017edycky jsem nesn\u00e1\u0161el umejv\u00e1n\u00ed, proto\u017ee t\u00edm trp\u011bly moje nehty. Te\u010f u\u017e to tak ne\u0159e\u0161\u00edm. Kdy\u017e se lak oprejsk\u00e1, tak se to zas oprav\u00ed.<\/div>\n
M\u00e1ma vyt\u00e1hla je\u0161t\u011b dom\u00e1c\u00ed kol\u00e1\u010d se \u0161vestkama, Tom\u016fv obl\u00edbenej. J\u00e1 ho m\u00e1m taky r\u00e1d; v\u011bd\u011bla, \u017ee nem\u016f\u017ee ud\u011blat chybu.<\/div>\n
Sledoval jsem, jak si od n\u00ed v\u00e1hav\u011b bere tal\u00ed\u0159ek se dv\u011bma kousky a d\u011bkuje.<\/div>\n
I kdy\u017e jsem necht\u011bl, byl jsem tak dychtivej sly\u0161et jeho hlas… ale nedop\u0159\u00e1l mi to moc \u010dasto.<\/p>\n

<\/div>\n

Za celej ve\u010der se na m\u011b ani jednou nepod\u00edval, a kdy\u017e ho m\u00e1ma napomenula, \u017ee se chov\u00e1 nezdvo\u0159ile, \u0159ekl j\u00ed, \u017ee se nec\u00edt\u00ed dob\u0159e, \u017ee na n\u011bj asi leze ch\u0159ipka. To by nemohla b\u00fdt na\u0161e m\u00e1ma, kdyby ho hned neza\u010dla zkoumat, jestli nem\u00e1 hore\u010dku.<\/div>\n
Kdy\u017e jsem vid\u011bl, jak se jej\u00ed m\u011bkk\u00e1 dla\u0148 pokl\u00e1d\u00e1 na jeho tv\u00e1\u0159, musel jsem se pod\u00edvat jinam. Bolestn\u011b mi to p\u0159ipomn\u011blo m\u011b sam\u00e9ho, jak jsem se ho \u00fapln\u011b stejn\u011b dot\u00fdkal, ale s naprosto jin\u00fdm z\u00e1m\u011brem.<\/div>\n
N\u011bco t\u011b\u017ek\u00e9ho se mi usadilo na hrudi.<\/div>\n
Zmaten\u011b jsem se zad\u00edval na svoji porci kol\u00e1\u010de a poprv\u00e9 od m\u00e9ho p\u0159\u00edjezdu m\u011b napadlo, jestli jsem se nevr\u00e1til moc brzy.<\/p>\n<\/div>\n
*<\/p>\n<\/div>\n
Tom se zdr\u017eel je\u0161t\u011b asi hodinu, ne\u017e se zvedl s t\u00edm, \u017ee m\u00e1 druh\u00fd den r\u00e1no n\u011bco d\u016fle\u017eit\u00e9ho a pot\u0159ebuje se na to vyspat. Jako bych byl vzduch, vtiskl m\u00e1m\u011b letmou pusu na tv\u00e1\u0159 a zmizel v chodb\u011b.<\/div>\n
Moje prvn\u00ed, zcela reflexivn\u00ed reakce byla se zvednout a vyb\u011bhnout za n\u00edm.<\/div>\n
Cel\u00fd ve\u010der a vlastn\u011b cel\u00fd den a ten v\u010derej\u0161\u00ed den taky, v\u010detn\u011b letu a \u010dasov\u00e9ho posunu, na m\u011b v\u0161ak dopadly celou svoj\u00ed vahou a j\u00e1 se nezmohl na nic, jen unaven\u011b sed\u011bt v k\u0159esle a d\u00edvat se na dve\u0159e, kudy ode\u0161el.<\/p>\n

<\/div>\n

„Kam vlastn\u011b \u0161el? Kde v\u016fbec bydl\u00ed?“ zeptal jsem se po chv\u00edli ml\u010den\u00ed m\u00e1my. „V na\u0161em berl\u00ednsk\u00fdm byt\u011b to vypad\u00e1, \u017ee tam u\u017e p\u011bknejch p\u00e1r m\u011bs\u00edc\u016f nikdo nebyl.“<\/div>\n
„Odst\u011bhoval se,“ odtu\u0161ila m\u00e1ma. „Bydlel tam je\u0161t\u011b asi p\u016fl roku po tom, co ses nevr\u00e1til, ale nep\u016fsobilo to tam na n\u011bj dob\u0159e. Moc mu tam v\u0161echno p\u0159ipom\u00ednalo tebe.“<\/div>\n
P\u0159ik\u00fdvl jsem. Ani se mu nem\u016f\u017eu divit, ud\u011blal bych to sam\u00e9. P\u0159esto bylo je\u0161t\u011b n\u011bco, co jsem musel v\u011bd\u011bt.<\/div>\n
„Mami?“<\/div>\n
Pohybem brady vp\u0159ed m\u011b ml\u010dky vyb\u00eddla, a\u0165 se pt\u00e1m.<\/div>\n
„Jen… m\u00e1… \u017eije s n\u011bk\u00fdm?“<\/div>\n
V m\u00e1min\u00fdch o\u010d\u00edch pobaven\u011b zabl\u00fdsklo. „Myslela jsem, \u017ee m\u00e1te ka\u017ed\u00fd sv\u016fj vlastn\u00ed \u017eivot, ne?“<\/div>\n
M\u00e1ma m\u011b dostala, je stejnej hec\u00ed\u0159 jako j\u00e1. Kdyby se mi \u017ealudek nep\u0159\u00edjemn\u011b nestahoval obavou z toho, co \u0159ekne, asi bych to dok\u00e1zal v\u00edc ocenit.<\/div>\n
„Tak je s n\u011bk\u00fdm?“ zopakoval jsem ne moc trp\u011bliv\u011b.<\/div>\n
Pokr\u010dila rameny. „Abych \u0159ekla pravdu, tak nev\u00edm. Je posledn\u00ed dobou hodn\u011b uzav\u0159enej. Kdy\u017e se p\u0159est\u011bhoval, tak s n\u011bk\u00fdm byl, ale nemysl\u00edm, \u017ee by jim to n\u011bjak extra klapalo, tak\u017ee u\u017e spolu asi nejsou.“<\/div>\n
Tak nap\u016fl \u00falevn\u011b jsem p\u0159ik\u00fdvl. „Aha.“<\/div>\n
Po chvilce jsem se je\u0161t\u011b osm\u011blil. I tohle jsem pot\u0159eboval v\u011bd\u011bt. „A vid\u011bla jsi ji?“<\/div>\n
M\u00e1ma p\u0159ik\u00fdvla. „Jednou, velmi kr\u00e1tce. Zastavili se tady i s Andym pro n\u011bco. Takov\u00e1 norm\u00e1ln\u00ed holka.“<\/div>\n
Ani jsem nev\u011bd\u011bl, jestli m\u00e1m bejt spokojenej nebo sp\u00ed\u0161 smutnej z toho, \u017ee m\u011b v Tomov\u011b \u017eivot\u011b nahradila n\u011bjak\u00e1 \u00b4norm\u00e1ln\u00ed holka\u00b4. Na druhou stranu kdyby byla neoby\u010dejn\u00e1, asi by m\u011b to \u0161tvalo v\u00edc.<\/div>\n
Moment!<\/div>\n
\u0160tvalo? Urychlen\u011b analyzuju sv\u00e9 vlastn\u00ed pocity. Spolehliv\u00fd barometr v\u017edycky byla p\u0159edstava Toma, jak se skl\u00e1n\u00ed nad n\u011bk\u00fdm ciz\u00edm… vid\u011bt ciz\u00ed ruce na jeho dlouh\u00fdch z\u00e1dech.<\/div>\n
Mus\u00edm zav\u0159\u00edt o\u010di.<\/div>\n
Po\u0159\u00e1d je to moc \u017eiv\u00e9.<\/div>\n
Je\u0161t\u011b po\u0159\u00e1d to bol\u00ed.<\/p>\n<\/div>\n
*<\/p>\n<\/div>\n
o t\u0159i dny pozd\u011bji<\/em><\/p>\n<\/div>\n
(Tom)<\/div>\n
„No jo, u\u017e jdu,“ zabru\u010del jsem a houpav\u011b \u0161el otev\u0159\u00edt.<\/div>\n
„Co je?“ zavr\u010del jsem na ud\u00fdchan\u00e9ho Georga m\u00edsto pozdravu a ani\u017e bych \u010dekal na jeho reakci, oto\u010dil jsem se k n\u011bmu z\u00e1dy a zam\u00ed\u0159il zp\u00e1tky do sv\u00e9ho pokoje.<\/div>\n
Skopnul boty u dve\u0159\u00ed a chv\u00e1tal za mnou. U dve\u0159\u00ed m\u011b dohnal.<\/div>\n
Svalil jsem se zp\u00e1tky do k\u0159esla.<\/div>\n
„Pro\u010d jsi mi nic ne\u0159ekl?“ vy\u0161t\u011bkl na m\u011b. Mra\u010dil se, a to docela dost. Vyt\u00e1hl z bundy zmuchlan\u00fd noviny a za\u010dal mi s nimi m\u00e1vat p\u0159ed o\u010dima. „Mus\u00edm se do\u010d\u00edst a\u017e v novin\u00e1ch, \u017ee se zp\u011bv\u00e1k Tokio Hotel Bill Kaulitz kone\u010dn\u011b vr\u00e1til zp\u00e1tky do Evropy?“<\/div>\n
Mohlo m\u011b napadnout kluk\u016fm zavolat, ale nenapadlo.<\/div>\n
„Taky jsem nev\u011bd\u011bl, \u017ee p\u0159ijede,“ odv\u011bt\u00edm ponu\u0159e.<\/div>\n
Georg se zaraz\u00ed. „Po\u010dkej… on… ti nezavolal?“<\/div>\n
Zdvihnu k n\u011bmu o\u010di a pomalu zavrt\u00edm hlavou.<\/div>\n
„Jak to?“ spadne Georgovi brada nev\u011b\u0159\u00edcn\u011b.<\/div>\n
„\u0158ekl to jen m\u00e1m\u011b,“ \u0159eknu ti\u0161e.<\/div>\n
Georg odhod\u00ed noviny na gau\u010d vedle sebe a zkoumav\u011b se na m\u011b zad\u00edv\u00e1. „No to je v\u00fdborn\u00fd,“ \u0159ekne nap\u016fl k sob\u011b. „Nechce\u0161 mi n\u011bco vysv\u011btlit?“<\/div>\n
D\u00edv\u00e1m se na n\u011bj a vrt\u00edm hlavou.<\/div>\n
„Pro\u010d s tebou nemluv\u00ed?“<\/div>\n
Zad\u00edv\u00e1m se ven z okna.<\/div>\n
Georg si povzdechne. V\u00ed, \u017ee se mnou nehne, kdy\u017e nebudu cht\u00edt.<\/div>\n
„Volala Greta. M\u011bl by ses j\u00ed ozvat.“<\/div>\n
Jo, to bych asi m\u011bl.<\/p>\n<\/div>\n
*<\/p>\n<\/div>\n
Jej\u00ed dlouh\u00e9 \u0161t\u00edhl\u00e9 prsty vj\u00ed\u017ed\u00ed do m\u00fdch vlas\u016f. P\u0159itahuje si mou hlavu co nejv\u00edc k sob\u011b a slab\u011b st\u00e9n\u00e1. Moje rty p\u0159ej\u00ed\u017ed\u00ed po jej\u00edm krku a ramenou. M\u00e1 jemnou k\u016f\u017ei, trochu slanou. Stisknu ji mezi zuby. Ti\u0161e vyk\u0159ikne a jej\u00ed t\u011blo se zachv\u011bje. Chci, aby se chv\u011bla v\u00edc. Pot\u0159ebuju to. Prudce pohnu boky a vnik\u00e1m je\u0161t\u011b hloub\u011bji. Vych\u00e1z\u00ed mi vst\u0159\u00edc. Pohybuje se proti mn\u011b, na\u0161e t\u011bla na sebe nar\u00e1\u017e\u00ed. Sna\u017e\u00edm se naj\u00edt spole\u010dn\u00fd rytmus… ale nejde to. Nedok\u00e1\u017eu ji c\u00edtit. Vn\u00edm\u00e1m jej\u00ed hebkou k\u016f\u017ei, m\u00e1 hezk\u00e9 t\u011blo, ale j\u00e1 ji nec\u00edt\u00edm<\/em>. Chyb\u00ed mi ta elekt\u0159ina, kter\u00e1 prob\u00edjela mezi mnou a j\u00edm<\/em>, kdy\u017e jsme se milovali.<\/div>\n
Pevn\u011b tisknu v\u00ed\u010dka k sob\u011b a sna\u017e\u00edm se myslet jen na ni. Dot\u00fdk\u00e1m se v\u0161ech m\u00edst, kter\u00e1 ji od n\u011bj odli\u0161uj\u00ed, abych si p\u0159ipomn\u011bl, \u017ee m\u00e1m sex s kr\u00e1snou holkou. M\u00e9 doteky se j\u00ed l\u00edb\u00ed. Krout\u00ed se a sv\u00edj\u00ed pode mnou. Jsem vzru\u0161en\u00fd, ale je to, jako kdybych se d\u00edval s\u00e1m na sebe, jak se s n\u00ed miluju, a ne\u00fa\u010dastnil se toho. Sklon\u00edm se k jej\u00edm rt\u016fm. Tiskne si spodn\u00ed ret zuby, a\u017e je krvav\u011b rud\u00fd. Dob\u00fdv\u00e1m jej\u00ed \u00fasta, velmi ochotn\u011b se mi podd\u00e1v\u00e1. Jej\u00ed dlan\u011b n\u011b\u017en\u011b bloud\u00ed po m\u00fdch z\u00e1dech. Vzdych\u00e1 do na\u0161eho polibku m\u00e9 jm\u00e9no.<\/div>\n
P\u0159idr\u017euju si jej\u00ed boky a c\u00edt\u00edm, \u017ee u\u017e to nebude dlouho trvat a budu u konce. S\u00e1hnu mezi na\u0161e t\u011bla a za\u010dnu ji hladit a t\u0159\u00edt. Je na hran\u011b, c\u00edt\u00edm to. Chv\u011bje se a pevn\u011b m\u011b sv\u00edr\u00e1. Jej\u00ed t\u011blo je prohnut\u00e9 do oblouku a \u010derven\u00e1, prokrven\u00e1 \u00fasta n\u011bm\u011b k\u0159i\u010d\u00ed.<\/div>\n
Zav\u0159u o\u010di a zaklon\u00edm hlavu. Vyvrcholen\u00ed unik\u00e1 z m\u00e9ho t\u011bla v p\u0159er\u00fdvan\u00fdch vln\u00e1ch. Unaven\u011b se pokl\u00e1d\u00e1m vedle n\u00ed. Chci sp\u00e1t.<\/div>\n
C\u00edt\u00edm, jak se vedle m\u011b vrt\u00ed a jej\u00ed drobn\u00e1 ruka se pokl\u00e1d\u00e1 kolem m\u00fdch ramen.<\/div>\n
„Tomi?“ \u0161ept\u00e1.<\/div>\n
„Hm?“ zabru\u010d\u00edm rozespale.<\/div>\n
„Co kdybych se nast\u011bhovala zas zp\u00e1tky?“<\/div>\n
<\/div>\n
autor: Michelle M.<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
Klikni na anketu, d\u00edky J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Michelle M. (Bill) „…tak jsem j\u00ed \u0159ekla, \u017ee to je jen jejich v\u011bc a nehodl\u00e1m se do toho m\u00edchat a je klid,“ l\u00ed\u010d\u00ed m\u00e1ma ne\u00fanavn\u011b posledn\u00ed z bitek mezi na\u0161imi sousedy. P\u0159ik\u00fdvnu a spolknu rozkousanej kousek bifteku, kterej na slavnostn\u00ed ve\u010de\u0159i<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[241],"tags":[],"class_list":["post-14123","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-navrat-do-hoteloveho-pokoje"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/14123","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=14123"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/14123\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=14123"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=14123"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=14123"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}