{"id":1413,"date":"2017-04-15T16:00:00","date_gmt":"2017-04-15T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=1406"},"modified":"2017-04-15T16:00:00","modified_gmt":"2017-04-15T15:00:00","slug":"the-end-of-the-road-3-3","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2017\/04\/15\/the-end-of-the-road-3-3\/","title":{"rendered":"The End of the Road 3\/3"},"content":{"rendered":"
autor: Gaja<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
Tom pohl\u00e9dl na Billa rozta\u017een\u00e9ho pod n\u00edm, zpola nah\u00e9ho a rozcuchan\u00e9ho a dokonal\u00e9ho pod Tomov\u00fdmi bloud\u00edc\u00edmi prsty. Tom zjistil, \u017ee Bill vyd\u00e1val ty nejkr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00ed mal\u00e9 zvuky, kdy\u017e mu na t\u011bch spr\u00e1vn\u00fdch m\u00edstech na krku vytv\u00e1\u0159el malou arm\u00e1du r\u016f\u017eov\u00fdch zna\u010dek, jen aby je mohl sly\u0161et znovu a znovu. Na jeho jazyku Billova k\u016f\u017ee chutnala slab\u011b m\u00fddlov\u011b a slan\u011b z jemn\u00e9ho lesku potu, kter\u00fd se na n\u011bm zat\u0159pytil v p\u0159\u00edtm\u00ed poka\u017ed\u00e9, kdy\u017e se pohnul, a Tom si nemohl pomoct a musel je ochutnat, kdy\u017e zam\u00ed\u0159il \u0161k\u00e1dliv\u011b ol\u00edznout Billovy mal\u00e9, tvrd\u00e9 bradavky.<\/div>\n
Tom by se v\u00edce ne\u017e nad\u0161en\u011b i nad\u00e1le pl\u00ed\u017eil dol\u016f, olizoval si svou cestu p\u0159es Billovo b\u0159icho a hltal Billa kousek po kousku, kdyby nebylo ruky p\u0159itisknut\u00e9 na jeho hru\u010f a jemn\u00e9 vr\u00e1sky, kter\u00e1 se objevila mezi Billov\u00fdm obo\u010d\u00edm v okam\u017eiku, kdy Tom polo\u017eil ruku na opasek jeho kalhot. „Co je \u0161patn\u011b?“<\/div>\n
Bill k Tomovi vzhl\u00e9dl a chv\u00edli si \u017ev\u00fdkal sv\u016fj spodn\u00ed ret, ne\u017e promluvil. „Jak dlouho tady bude\u0161?“ zeptal se ti\u0161e.<\/div>\n
„Co\u017ee?“<\/div>\n
„Jak dlouho z\u016fstane\u0161?“ zeptal se Bill znovu.<\/div>\n
\n

Tom zvedl hlavu, jak si ta slova nach\u00e1zela cestu do jeho cht\u00ed\u010dem zmaten\u00e9ho mozku, s jednou rukou st\u00e1le polo\u017eenou na Billov\u011b ky\u010dli. „Uh… \u0159\u00edkal jsem, \u017ee se vr\u00e1t\u00edm v pond\u011bl\u00ed, tak\u017ee mysl\u00edm, \u017ee tady budu a\u017e do p\u00e1tku.“<\/p><\/div>\n

Bill si povzdechl a oto\u010dil hlavu na stranu. „Nem\u016f\u017eu to ud\u011blat,“ \u0159ekl Bill, lehce zavrt\u011bl hlavou a Tomovi prudce poklesl \u017ealudek.<\/div>\n
„Co – pro\u010d?“ zeptal se Tom, jeho hlas byl trochu k\u0148ourav\u011bj\u0161\u00ed, ne\u017e by cht\u011bl, aby byl. „Myslel jsem, \u017ee chce\u0161…?“<\/div>\n
„J\u00e1 chci,“ \u0159ekl Bill, ohl\u00e9dl se na Toma a propletl dohromady jejich prsty. „V\u011b\u0159 mi, \u017ee ano. To jen, \u017ee… stejn\u011b jako minule. Nechci za\u010d\u00edt n\u011bco, co nem\u016f\u017eu dokon\u010dit.“<\/div>\n
„Postar\u00e1m se o to, aby ses dokon\u010dil,“ \u0159ekl Tom, a\u017e se Bill pousm\u00e1l, ale st\u00e1le to byl smutn\u00fd \u00fasm\u011bv.<\/div>\n
„O tom nepochybuju,“ odpov\u011bd\u011bl Bill, jeho kone\u010dky prst\u016f p\u0159ej\u00ed\u017ed\u011bly p\u0159es svaly na Tomov\u011b hrudi t\u00e9m\u011b\u0159 ze sv\u00e9 vlastn\u00ed v\u016fle. „Co\u017e je jedn\u00edm z d\u016fvod\u016f, pro\u010d to nem\u016f\u017eeme ud\u011blat. Nechci dostat ochutnat n\u011b\u010deho skv\u011bl\u00e9ho, jen abych to u\u017e nikdy znovu nedostal. Rad\u011bji bych nev\u011bd\u011bl, o co p\u0159ich\u00e1z\u00edm. V\u00ed\u0161?“<\/div>\n
\n
Tom si ti\u0161e povzdechl. „Ch\u00e1pu,“ \u0159ekl a sklouzl z Billa, aby se m\u00edsto toho nat\u00e1hl vedle n\u011bj. „Tak\u017ee, bylo by to ode m\u011b hloup\u00e9 se zeptat, jestli by ti vadilo, kdy\u017e se p\u016fjdu opravdu rychle vyhonit do koupelny?“<\/div>\n
Bill vyprskl sm\u00edchy, p\u0159it\u00e1hl si Toma k sob\u011b a pol\u00edbil ho. „Ty jsi tak roztomil\u00fd,“ zap\u0159edl a ot\u0159el sv\u016fj nos o Tom\u016fv.<\/div>\n
„To je ano nebo ne?“ Zeptal se Tom, o to v\u00edce zmaten\u00fd, kdy\u017e se k n\u011bmu Bill op\u011bt p\u0159itiskl.<\/div>\n
„Ano,“ odpov\u011bd\u011bl Bill a vtisk\u00e1val polibky pod\u00e9l Tomovy \u010delisti. „Nechci, abys ode\u0161el.“<\/div>\n
Tom smutn\u011b zak\u0148u\u010del, jeho t\u011blo bolestn\u011b tou\u017eilo po pozornosti, jak nechal Billa, aby si znovu p\u0159ivlastnil jeho rty. Zbo\u017e\u0148oval Billa l\u00edbat, a byl si jist\u00fd, \u017ee za\u010d\u00edn\u00e1 b\u00fdt \u010d\u00edm d\u00e1l v\u00edc ne\u017e jen okouzlen\u00fd pocitem Billovy poko\u017eky na sv\u00e9 vlastn\u00ed, ale po ka\u017ed\u00e9m Billov\u011b doteku mu v penisu bolestiv\u011b zapulzovalo. Bill mu v\u016fbec nepom\u00e1hal, jak d\u00e1l p\u0159ej\u00ed\u017ed\u011bl prsty p\u0159es Tomovo b\u0159icho, a\u017e palcem narazil na knofl\u00edk jeho kalhot a s lupnut\u00edm ho rozepnul.<\/div>\n
„Hej,“ \u0159ekl Tom a p\u0159ekvapen\u011b naklonil hlavu, tak\u017ee ho Bill pol\u00edbil na bradu. „Myslel jsem, \u017ee\u2026?“<\/div>\n
„\u0158ekl jsem, \u017ee nechci, abys ode\u0161el,“ zopakoval Bill a rozepnul zip, a\u017e se Tomovi zasekl dech v hrdle, „ne, \u017ee jsem proti tomu, aby ses ud\u011blal.“ Bill mu st\u00e1hl d\u017e\u00edny z jedn\u00e9 ky\u010dle, ne\u017e pohl\u00e9dl Tomovi do o\u010d\u00ed. „Pokud jsi s t\u00edm v pohod\u011b?“<\/div>\n
\n

Tomova \u00fasta tvo\u0159ila slova, pro kter\u00e1 nedok\u00e1zal naj\u00edt my\u0161lenky, jimi\u017e by je vyj\u00e1d\u0159il, tak\u017ee pouze d\u016frazn\u011b p\u0159ik\u00fdvl.<\/p><\/div>\n

Bill se na n\u011bj usm\u00e1l a pol\u00edbil jej na rameno. „Dob\u0159e,“ \u0159ekl a pohladil pevnou k\u0159ivku Tomovy ky\u010deln\u00ed kosti. „Chci t\u011b vid\u011bt, i kdy\u017e to bude v\u0161echno.“ Bill se m\u00edrn\u011b odsunul a shrnul Tomovi kalhoty p\u0159es zadek a\u017e ke stehn\u016fm. „P\u0159\u00e1l bych si, abys tady byl d\u00e9le,“ pokra\u010doval Bill, prsty si pohr\u00e1val s l\u00e1tkou Tomov\u00fdch boxerek. „Jako t\u0159eba t\u00fdden\u2026 nebo 30.“<\/div>\n
S n\u00e1dechem Bill st\u00e1hl Tomovi i boxerky a dal mu chv\u00edli, aby je i s kalhotami odkopl na podlahu, ne\u017e p\u0159ejel dlan\u00ed po jeho erekci, a\u017e Tom ti\u0161e zalapal po dechu. „Bo\u017ee, jak j\u00e1 t\u011b chci,“ za\u0161eptal Bill, p\u0159itiskl sv\u00e9 rty na Tomovy a svou ruku kolem n\u011bj ovinul pevn\u011bji.<\/div>\n
\n

Tom se co nejv\u00edce sna\u017eil mu to oplatit, jen aby Bill ucuknul boky poka\u017ed\u00e9, kdy se mu pokusil dostat do jeho vlastn\u00edch kalhot. Nakonec to Tom vzdal a nechal Billovi, aby bylo po jeho, jeliko\u017e si pomyslel, \u017ee si to Bill mo\u017en\u00e1 u\u017e\u00edv\u00e1 stejn\u011b tak moc, jako on s\u00e1m, jak mu mezi polibky lehce vzdychal proti jeho rt\u016fm. Tom se pohnul kup\u0159edu proti Billovi a spokojil se s rukou polo\u017eenou na jeho boku, kterou si jej dr\u017eel tak bl\u00edzko, jak jen to \u0161lo, ani\u017e by omezoval jeho pohyby. Byl tak vzru\u0161en\u00fd, \u017ee mu ani nevadilo to \u0161kr\u00e1bav\u00e9 t\u0159en\u00ed, jak se nad n\u00edm Bill pohyboval. Pokud v\u016fbec n\u011bco, tak se mu to l\u00edbilo o to v\u00edc, proto\u017ee to byl Bill.<\/p><\/div>\n

„Mm, Tome,“ vydechl Bill, p\u0159itiskl se bl\u00ed\u017e, jak Tom m\u00e1lem zapom\u00ednal d\u00fdchat, a p\u0159ehodil nohu p\u0159es Tomovy boky. Se \u0161\u0165ouchnut\u00edm jej Bill p\u0159eto\u010dil na z\u00e1da a posadil se mu na stehna, kde se s tich\u00fdm k\u0148our\u00e1n\u00edm pohupoval do rytmu s tahy sv\u00e9 ruky.<\/div>\n
Tom si polo\u017eil dlan\u011b na Billova stehna a uzamkl s n\u00edm pohled na tak dlouho, jak jen to dok\u00e1zal. Jeho dech se prom\u011bnil v mal\u00e9 vzdechy, jak mu Bill dop\u0159\u00e1val v\u0161e, co pot\u0159eboval. Sev\u0159el prsty pevn\u011bji a pevn\u011b proti Billovi sv\u00fdmi boky p\u0159irazil, kdy\u017e vyvrcholil s Billov\u00fdm jm\u00e9nem na rtech.<\/div>\n
\n

Kdy\u017e znovu popadl dech, Tom vzhl\u00e9dl k Billovi a zachytil pot\u011b\u0161en\u00fd \u00fasm\u011bv na jeho tv\u00e1\u0159i. „Dovol mi ud\u011blat tebe,“ \u0159ekl, a jemn\u011b pohladil palci Billovy ky\u010dle. „Taky se t\u011b chci dotknout.“<\/p><\/div>\n

Bill se kousl do rtu, op\u0159el se dlan\u011bmi o Tomovo b\u0159icho a lehce zavrt\u011bl hlavou. „Tohle bylo o tob\u011b.“<\/div>\n
„Tak a\u0165 je to te\u010f o tom, jak se j\u00e1 budu moct dotknout tebe,“ \u0159ekl Tom a p\u0159ejel dlan\u011bmi po cel\u00e9 d\u00e9lce Billov\u00fdch stehen. „Chci to s tebou sd\u00edlet.“<\/div>\n
Bill se ost\u0159e nadechl, kdy\u017e Tom pohladil vnit\u0159ek jeho stehen, proti sv\u00e9 v\u016fli p\u0159irazil sv\u00fdmi boky kup\u0159edu. „Ale\u2026“<\/div>\n
„Chci, abys m\u011b nechal to ud\u011blat,“ \u0159ekl Tom ti\u0161e a p\u0159ejel prsty po opasku Billov\u00fdch kalhot. „Myslel jsem na to, jak se t\u011b dot\u00fdk\u00e1m, od chv\u00edle, kdy jsi m\u011b poprv\u00e9 pol\u00edbil.“ Tom zachytil Bill\u016fv pohled sv\u00fdm vlastn\u00edm. „Pros\u00edm?“<\/div>\n
Bill se zachv\u011bl a p\u0159ik\u00fdvl. „Okay,“ \u0159ekl ti\u0161e a zaklonil hlavu, kdy\u017e mu Tom rozepnul kalhoty.<\/div>\n
\n

***<\/p><\/div>\n

\n

Tom str\u00e1vil v\u011bt\u0161inu n\u00e1sleduj\u00edc\u00edho dne s Billem bu\u010f vlisovan\u00fdm t\u011bsn\u011b do jeho osobn\u00edho prostoru, nebo sna\u017e\u00edc\u00edm se co nejv\u00edce udr\u017eet si trochu vzd\u00e1lenosti, aby nevypadal jako takov\u00e1 p\u0159\u00edsavka. V jejich posledn\u00ed cel\u00fd den pohromad\u011b Tom nebyl proti tro\u0161e mazlen\u00ed, a tak Billa kone\u010dn\u011b sev\u0159el v n\u00e1ru\u010d\u00ed a p\u0159itiskl si jej k sob\u011b. Pokud si Tom myslel, \u017ee vzd\u00e1t se Billa jednou bylo t\u011b\u017ek\u00e9, pak nem\u011bl tu\u0161en\u00ed, do \u010deho se to dostal nyn\u00ed podruh\u00e9. V\u00edc ne\u017e jen p\u00e1rkr\u00e1t Tom zva\u017eoval, \u017ee zavol\u00e1 dom\u016f a d\u00e1 sv\u00e9 matce v\u011bd\u011bt, \u017ee se nevr\u00e1t\u00ed, \u017ee Billa nem\u016f\u017ee znovu opustit, \u017ee p\u0159ijde na n\u011bco, co tady s\u00e1m se sebou provede, ale v hloubi du\u0161e v\u011bd\u011bl, \u017ee nem\u016f\u017ee. M\u011bl sv\u016fj \u017eivot n\u011bkde jinde, n\u011bco, odkud prost\u011b nemohl b\u011bhem jedin\u00e9ho okam\u017eiku zmizet, a to i v p\u0159\u00edpad\u011b, \u017ee opravdu, opravdu cht\u011bl. M\u00edsto toho se musel spokojit s co nejv\u00edce \u010dasem str\u00e1ven\u00fdm s Billem, jak jen to \u0161lo, ne\u017e bude muset odjet. Dot\u00fdkal se jeho tv\u00e1\u0159e a sna\u017eil se zapamatovat si um\u00edst\u011bn\u00ed ka\u017ed\u00e9ho znam\u00ednka a pihy, kter\u00e9 m\u011bl.<\/p><\/div>\n

\n

***<\/p><\/div>\n

\n

Tom st\u00e1l vedle sv\u00e9ho auta, jeho kufr u\u017e byl na zadn\u00edm sedadle, a jeho pa\u017ee kolem Billova pasu. „Vr\u00e1t\u00edm se a znovu t\u011b nav\u0161t\u00edv\u00edm,“ sl\u00edbil, jednou rukou Billa hladil po z\u00e1dech. „Jakmile budu moct p\u0159ijet a str\u00e1vit tady v\u00edc ne\u017e jen p\u00e1r dn\u00ed, tak se vr\u00e1t\u00edm.“<\/p><\/div>\n

„Jo,“ odpov\u011bd\u011bl Bill sotva hlasit\u011bji ne\u017e \u0161eptem, a polo\u017eil si hlavu na Tomovo rameno. Bill necht\u011bl nic jin\u00e9ho, ne\u017e Toma prosit, aby z\u016fstal o n\u011bco d\u00e9le, padnout p\u0159ed n\u011bj na kolena, aby ho neopou\u0161t\u011bl, ale jeho hrdost mu nedovolila klesnout tak hluboko. Stejn\u011b tak moc, jako si cht\u011bl Toma nechat, tak nehodlal prosit. Cht\u011bl, aby se Tom s\u00e1m rozhodl, \u017ee to je dobr\u00fd n\u00e1pad a prost\u011b z\u016fstal. „Bude\u0161 mi chyb\u011bt.“<\/div>\n
„Taky mi bude\u0161 chyb\u011bt,“ \u0159ekl Tom, vtiskl polibek na Billovu tv\u00e1\u0159. „A te\u010f ti m\u016f\u017eu pos\u00edlat dopisy, tak\u017ee m\u016f\u017eeme z\u016fstat v kontaktu. Nap\u00ed\u0161u ti poka\u017ed\u00e9, kdy\u017e budu m\u00edt volnou chvilku, ano?“<\/div>\n
„Dob\u0159e.“<\/div>\n
Tom si sesunul Billovu hlavu ze sv\u00e9ho ramene, uchopil jeho tv\u00e1\u0159 do dlan\u00ed a \u0159\u00e1dn\u011b jej pol\u00edbil. „Vr\u00e1t\u00edm se,“ zopakoval. „Kdybych to napl\u00e1noval l\u00edp, hned bych tady z\u016fstal d\u00e9le. Jen prost\u011b tentokr\u00e1t nem\u016f\u017eu. P\u0159\u00ed\u0161t\u011b ano. Z\u016fstanu,“ \u0159ekl Tom a znovu Billa pol\u00edbil, „dny, t\u00fddny, tak dlouho, jak jen to p\u016fjde.“<\/div>\n
„J\u00e1 v\u00edm,“ \u0159ekl Bill s povzdechem a op\u0159el se tv\u00e1\u0159\u00ed do Tomovy dlan\u011b. „Nechci, abys jel, ale m\u011bl bys, ne\u017e za\u010dne b\u00fdt pozd\u011b. Nechci myslet na to, \u017ee pojede\u0161 unaven\u00fd. A nemysl\u00edm si, \u017ee se dok\u00e1\u017eu vypo\u0159\u00e1dat s dlouh\u00fdm lou\u010den\u00edm, abych byl up\u0159\u00edmn\u00fd.“<\/div>\n
Tom se slab\u011b a nevesele zasm\u00e1l. „Jo, j\u00e1 taky ne, opravdu.“ Tom v\u011bnoval Billovi dal\u0161\u00ed polibek, tentokr\u00e1t del\u0161\u00ed, ne\u017e ten p\u0159edchoz\u00ed. „D\u00e1vej na sebe pozor, jo?“<\/div>\n
„Budu,“ \u0159ekl Bill. „Tot\u00e9\u017e plat\u00ed i pro tebe, mimochodem.“<\/div>\n
„Budu si to pamatovat,“ \u0159ekl Tom s \u00fasm\u011bvem a znovu Billa objal.<\/div>\n
„Neodj\u00ed\u017ed\u00ed\u0161,“ \u0159ekl Bill a p\u0159itulil se bl\u00ed\u017e.<\/div>\n
„J\u00e1 v\u00edm.“<\/div>\n
„Tome.“<\/div>\n
„Je\u0161t\u011b minutu,“ \u0159ekl Tom a zabo\u0159il nos do ohb\u00ed Billova krku.<\/div>\n
\n

***<\/p><\/div>\n

\n

O jednu minutu a p\u016fl tuctu polibk\u016f pozd\u011bji byl Tom na cest\u011b, ve zp\u011btn\u00e9m zrc\u00e1tku sledoval, jak se Bill zmen\u0161uje. N\u011bjak se zd\u00e1lo, jako by cesta dom\u016f byla daleko rychlej\u0161\u00ed, kilometry mezi n\u00edm a Billem nar\u016fstaly rychleji, ne\u017e by si Tom p\u0159\u00e1l. P\u0159esto trvalo Tomovi t\u0159i dny, ne\u017e dojel do c\u00edle, t\u0159i bolestn\u011b osam\u011bl\u00e9 noci v levn\u00fdch motelech, ne\u017e op\u011bt zastavil na p\u0159\u00edjezdov\u00e9 cest\u011b sv\u00e9 matky a vydal se dovnit\u0159, aby se zhroutil do chladn\u00e9ho pohodl\u00ed sv\u00e9 postele.<\/p><\/div>\n

\n

***<\/p><\/div>\n

\n

Simone si nemohla nev\u0161imnout zm\u011bny v Tomov\u011b chov\u00e1n\u00ed od chv\u00edle, co se vr\u00e1til. St\u00e1le \u010dast\u011bji Tom vykon\u00e1val jen mechanick\u00e9 pohyby \u010dinnost\u00ed, kter\u00e9 jej d\u0159\u00edve t\u011b\u0161ily, a upadal do dlouh\u00fdch chvil ticha, zat\u00edmco norm\u00e1ln\u011b by byl mluvka. Dokonce ani po t\u00fddnu j\u00ed toho o sv\u00e9 cest\u011b p\u0159\u00edli\u0161 ne\u0159ekl, jen \u017ee to bylo fajn, cesta byla dlouh\u00e1, a \u017ee ji Bill pozdravuje. Nem\u011bla pon\u011bt\u00ed, jestli si to tam u\u017eil, anebo jestli to bylo trapn\u00e9 a hrozn\u00e9.<\/p><\/div>\n

Osobn\u011b se Simone p\u0159ikl\u00e1n\u011bla k tomu prvn\u00edmu. L\u00e9\u010dila Toma u\u017e ze spousty zlomen\u00fdch srdc\u00ed za posledn\u00edch n\u011bkolik let, aby dok\u00e1zala rozpoznat p\u0159\u00edznaky. Jej\u00ed chlape\u010dek toho druh\u00e9ho mlad\u00edka miloval, a ta vzd\u00e1lenost mezi nimi bolela. Tohle j\u00ed bylo v\u00edce ne\u017e jasn\u00e9.<\/div>\n
\n

***<\/p><\/div>\n

\n

„Ud\u011blala jsem dnes p\u00e1r zast\u00e1vek nav\u00edc, kdy\u017e jsem vy\u0159izovala poch\u016fzky,“ \u0159ekla Simone, zat\u00edmco sledovala, jak Tom strk\u00e1 vidli\u010dkou na tal\u00ed\u0159i do zbyl\u00fdch \u0161paget. „Vypad\u00e1\u0161 tak skl\u00ed\u010den\u011b od chv\u00edle, co ses dostal zp\u00e1tky, \u017ee jsem si myslela, \u017ee by bylo hezk\u00e9 ti d\u00e1t d\u00e1rek.“<\/p><\/div>\n

Tom vzhl\u00e9dl od sv\u00e9ho tal\u00ed\u0159e a zvedl obo\u010d\u00ed. „J\u00e1 nejsem skl\u00ed\u010den\u00fd,“ \u0159ekl rychle, na co\u017e se mu dostalo od Simone a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 zn\u00e1m\u00e9ho v\u011bdoucn\u00e9ho pohledu. „Nemusela jsi mi nic kupovat.“<\/div>\n
„J\u00e1 v\u00edm, \u017ee ne, ale j\u00e1 cht\u011bla,“ odpov\u011bd\u011bla Simone, vstala a sklidila tal\u00ed\u0159e ze stolu. „Uvid\u011bla jsem to a \u0159ekla jsem si, \u017ee to je perfektn\u00ed a \u017ee ti to mus\u00edm koupit.“ Simone otev\u0159ela jeden z kuchy\u0148sk\u00fdch \u0161upl\u00edk\u016f, vyt\u00e1hla dlouhou krabi\u010dku a polo\u017eila ji na st\u016fl p\u0159ed Toma. „Douf\u00e1m, \u017ee se ti to bude l\u00edbit.“<\/div>\n
„Opravdu jsi mi nemusela nic nosit,“ \u0159ekl Tom, otev\u0159el krabi\u010dku a nakoukl dovnit\u0159. Naklonil hlavu na stranu, vyt\u00e1hl ob\u00e1lku a otev\u0159el ji, aby se pod\u00edval na jej\u00ed obsah. „To je letenka?“<\/div>\n
\n

Simone se postavila za Toma, objala jej kolem ramen a pol\u00edbila na temeno hlavy. „Jsi ne\u0161\u0165astn\u00fd od chv\u00edle, kdy ses vr\u00e1til dom\u016f, zlat\u00ed\u010dko. M\u011bl by ses vr\u00e1tit za Billem a d\u00e1t cel\u00e9 t\u00e9 v\u011bci \u0161anci, proto\u017ee m\u016f\u017eu \u0159\u00edct, \u017ee to opravdu chce\u0161. A jestli\u2026 jestli to vyjde, m\u016f\u017eu ti poslat v\u0161echny tvoje v\u011bci,“ \u0159ekla a promnula Tomovo rameno. „Chci, abys byl \u0161\u0165astn\u00fd, a s t\u00edmhle mlad\u00edkem jsi \u0161\u0165astn\u00fd. Nehodl\u00e1m tomu st\u00e1t v cest\u011b.“<\/p><\/div>\n

„J\u00e1\u2026 mami,“ za\u010dal Tom s pohledem up\u0159en\u00fdm na letenku ve sv\u00e9 ruce. „Ale j\u00e1 t\u011b tady nem\u016f\u017eu nechat samotnou.“<\/div>\n
Simone zamlaskala a popl\u00e1cala Toma po hlav\u011b. „Jsem dosp\u011bl\u00e1 \u017eena, Tome, mysl\u00edm, \u017ee se o sebe dok\u00e1\u017eu postarat. Zvl\u00e1dla jsem to po celou dobu, cos byl ve \u0161kole, nebo ne?“<\/div>\n
„Ale\u2026“<\/div>\n
„\u017d\u00e1dn\u00e9 ale, mlad\u00fd mu\u017ei. Letadlo ti let\u00ed za dva dny, tak\u017ee si mus\u00ed\u0161 d\u00e1t pozor, abys m\u011bl do t\u00e9 doby zabalen\u00e9 v\u0161e, co pot\u0159ebuje\u0161. P\u0159ece jen, nechce\u0161 se dostat na m\u00edsto a zjistit, \u017ee sis sbalil jen jedno tri\u010dko,“ \u0159ekla Simone, pak ustoupila a nechala Toma vst\u00e1t.<\/div>\n
„Ale co kdy\u017e to nevyjde?“ Zeptal se Tom, sk\u00e1kal pohledem mezi Simone a letenkou.<\/div>\n
„Tak ti po\u0161lu dal\u0161\u00ed letenku a dostanu t\u011b dom\u016f. Pak m\u016f\u017eeme sed\u011bt v ob\u00fdv\u00e1ku, j\u00edst zmrzlinu a mluvit o tom, jak moc stoj\u00ed mu\u017ei za hovno,“ odpov\u011bd\u011bla Simone. „M\u011bl bys to aspo\u0148 zkusit. To nejhor\u0161\u00ed, co se m\u016f\u017ee st\u00e1t, je, \u017ee zjist\u00ed\u0161, jestli to je nebo nen\u00ed n\u011bco, v \u010dem stoj\u00ed za to pokra\u010dovat. Pokud ano, budu za tebe \u0161\u0165astn\u00e1. Pokud ne, alespo\u0148 to bude\u0161 v\u011bd\u011bt a j\u00e1 se nebudu muset d\u00edvat, jak se m\u011bs\u00edc plou\u017e\u00ed\u0161 po dom\u011b a p\u0159em\u00fd\u0161l\u00ed\u0161 nad t\u00edm. Ka\u017edop\u00e1dn\u011b to n\u011bjak dopadne.“<\/div>\n
Tom se usm\u00e1l a pevn\u011b svou matku objal. „D\u00edky, mami.“<\/div>\n
„Nen\u00ed za\u010d, kluku. Te\u010f si b\u011b\u017e za\u010d\u00edt p\u0159ipravovat v\u011bci, kter\u00e9 si chce\u0161 s sebou vz\u00edt, abychom se ujistili, \u017ee je m\u00e1\u0161 na cestu \u010dist\u00e9,“ \u0159ekla Simone a objala jej nazp\u011bt.<\/div>\n
***<\/div>\n
<\/a> <\/div>\n
Tom se o\u0161\u00edval p\u0159ed Billov\u00fdmi dve\u0159mi, hromadu zavazadel m\u011bl polo\u017eenou na stran\u011b, aby druh\u00e9ho mu\u017ee hned v prvn\u00ed chv\u00edli nevyd\u011bsil, a sna\u017eil se sebrat odvahu, aby zaklepal. Ani si nebyl jist\u00fd, jestli je Bill doma, ale v\u011bd\u011bl, \u017ee mu nechce zp\u016fsobit sc\u00e9nu v pr\u00e1ci, a stejn\u011b si nem\u011bl kam d\u00e1t v\u011bci.<\/div>\n
Nakonec Tom zvedl ruku a zaklepal, nap\u00ednal u\u0161i pro jak\u00fdkoliv zvuk a mot\u00fdli v jeho b\u0159i\u0161e se zbl\u00e1znili, kdy\u017e zaslechl zav\u00edr\u00e1n\u00ed bezpe\u010dnostn\u00edho \u0159et\u00edzku. Mot\u00fdli se je\u0161t\u011b zhor\u0161ili, jakmile se dve\u0159e otev\u0159ely a Tom Billa znovu spat\u0159il. „Ahoj.“<\/div>\n
Bill p\u0159ekvapen\u011b zamrkal, vylekal Toma t\u00edm, \u017ee mu zabouchl dve\u0159e p\u0159ed nosem, jen aby je o vte\u0159inu pozd\u011bji op\u011bt otev\u0159el u\u017e bez \u0159et\u00edzku, a vrhnul se Tomovi do n\u00e1ru\u010de. „Vr\u00e1til ses.“<\/div>\n
„Sl\u00edbil jsem to,“ \u0159ekl Tom a rukou p\u0159ej\u00ed\u017ed\u011bl p\u0159es Billova z\u00e1da.<\/div>\n
„Nemyslel jsem si, \u017ee to bude tak brzo,“ odpov\u011bd\u011bl Bill, nadechl se Tomovy v\u016fn\u011b a vzdychl. „Jak dlouho m\u016f\u017ee\u0161 z\u016fstat?“<\/div>\n
Tom pokr\u010dil rameny. „T\u00fdden nebo 30,“ \u0159ekl a pol\u00edbil Billa na tv\u00e1\u0159, ne\u017e se od n\u011bj Bill odt\u00e1hl s \u0161iroce rozev\u0159en\u00fdma o\u010dima. „Nebo dokud ti ze m\u011b nebude \u0161patn\u011b. Cokoliv, co p\u0159ijde jako prvn\u00ed.“<\/div>\n
Bill vydechl a \u010delist mu poklesla, kdy\u017e se na n\u011bj Tom usm\u00e1l. „Ty z\u016fst\u00e1v\u00e1\u0161?“<\/div>\n
„Tak dlouho, jak dlouho m\u011b tady bude\u0161 cht\u00edt,“ odpov\u011bd\u011bl Tom s \u00fasm\u011bvem, a s radost\u00ed p\u0159ijal prvn\u00ed z Billov\u00fdch, snad, mnoha polibk\u016f.<\/p>\n

KONEC<\/p>\n

autor: Gaja<\/strong><\/div>\n

p\u0159eklad: Zuzu<\/strong><\/div>\n
betaread: J. :o)<\/p>\n

<\/strong> original<\/strong><\/a><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Gaja Tom pohl\u00e9dl na Billa rozta\u017een\u00e9ho pod n\u00edm, zpola nah\u00e9ho a rozcuchan\u00e9ho a dokonal\u00e9ho pod Tomov\u00fdmi bloud\u00edc\u00edmi prsty. Tom zjistil, \u017ee Bill vyd\u00e1val ty nejkr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00ed mal\u00e9 zvuky, kdy\u017e mu na t\u011bch spr\u00e1vn\u00fdch m\u00edstech na krku vytv\u00e1\u0159el malou arm\u00e1du r\u016f\u017eov\u00fdch zna\u010dek, jen<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[668],"tags":[],"class_list":["post-1413","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-the-road"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1413","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=1413"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1413\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=1413"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=1413"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=1413"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}