{"id":14131,"date":"2009-07-01T16:00:00","date_gmt":"2009-07-01T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=14098"},"modified":"2009-07-01T16:00:00","modified_gmt":"2009-07-01T15:00:00","slug":"vysmech-osudu-nebo-nova-budoucnost","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2009\/07\/01\/vysmech-osudu-nebo-nova-budoucnost\/","title":{"rendered":"V\u00fdsm\u011bch osudu… nebo nov\u00e1 budoucnost?"},"content":{"rendered":"
autor: \u00c1\u010fa<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
Ahoj\u00edk, kdy\u017e jsem napsala Pain of Love, tak m\u011blo p\u00e1r z v\u00e1s n\u00e1pad na to, abych napsala p\u0159\u00edb\u011bh Toma a Chantelle. Tak jsem se do toho pustila a samoz\u0159ejm\u011b to tro\u0161ku upravila, aby to ladilo do t\u00e9matu „Kaulitz twins together forever“ \ud83d\ude00 tak\u017ee p\u0159eju hezk\u00e9 po\u010dten\u00ed\u010dko \ud83d\ude42<\/em><\/p>\n<\/div>\n
Bill<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
Bez dechu rozraz\u00edm mal\u00e9 dve\u0159e. Klop\u00fdtnu o vlastn\u00ed nohy, ale vytrvale b\u011b\u017e\u00edm d\u00e1l. U\u017e m\u011b d\u011bl\u00ed jenom posledn\u00edch p\u00e1r metr\u016f, kter\u00e9 kvapem p\u0159ekon\u00e1v\u00e1m. Bolest v hrudi je \u010d\u00edm d\u00e1l ost\u0159ej\u0161\u00ed, kysl\u00edku v m\u00fdch plic\u00edch je \u010d\u00edm d\u00e1l m\u00e9n\u011b, ale j\u00e1 se ned\u00e1m. Tohle byla u\u017e opravdu posledn\u00ed kapka! Bo\u017ee, co jsem Tomovi ud\u011blal, \u017ee m\u011b takhle podrazil? Z o\u010d\u00ed se mi \u0159inou slzy. J\u00e1 mu v\u011b\u0159il! Sl\u00edbil mi, \u017ee m\u011b u\u017e nikdy neopust\u00ed, \u017ee v\u017edycky budeme spolu! Ale p\u0159itom… lhal. Opustil m\u011b. Kv\u016fli n\u00ed… Co jsem komu ud\u011blal, \u017ee jsem si zaslou\u017eil takov\u00fd trest? Troufl jsem si snad p\u0159\u00edli\u0161, kdy\u017e jsem tehdy onoho kr\u00e1sn\u00e9ho ve\u010dera, us\u00ednaj\u00edc v Tomov\u011b n\u00e1ru\u010di, vyslal k nebi tichou modlitbu, aby n\u00e1m to vydr\u017eelo nav\u017edy? Dovolil jsem si a\u017e p\u0159\u00edli\u0161, m\u00edt takov\u00e9hle skromn\u00e9 p\u0159\u00e1n\u00ed?<\/p>\n<\/div>\n
Zaraz\u00edm se na sam\u00e9m okraji st\u0159echy. V\u00edtr se op\u00edr\u00e1 do m\u00fdch dred\u016f, voln\u00e9 vl\u00e1sky v ofin\u011b letmo povl\u00e1vaj\u00ed a lep\u00ed se mi na \u010delo, zvlhl\u00e9 potem. Zhluboka se sna\u017e\u00edm vyd\u00fdchat se a p\u0159itom se rozhl\u00e9dnu kolem sebe. Opravdu to chci skon\u010dit? Jist\u011b\u017ee chci! Tahle Tomova zrada toti\u017e nep\u0159ebol\u00ed, nikdy. Zad\u00edv\u00e1m se na no\u010dn\u00ed oblohu a la\u010dn\u011b nasaju chladiv\u00fd vzduch. Pozvolna za\u010dnu drkotat zuby, je mi zima, jak na mn\u011b schne pot, kter\u00fd mi nasko\u010dil, kdy\u017e jsem vyb\u00edhal posledn\u00ed patra tohohle vysok\u00e9ho domu. Opatrn\u011b shl\u00e9dnu dol\u016f a v hlav\u011b se mi \u017eiv\u011b vybavuje n\u00e1\u0161 videoklip ke Spring nicht. Te\u010f ho za\u017e\u00edv\u00e1m na vlastn\u00ed k\u016f\u017ei. Jenom s drobn\u00fdm nepodstatn\u00fdm rozd\u00edlem. Dnes nep\u0159ijde nikdo, kdo by m\u011b mohl zachr\u00e1nit. Dnes tu nen\u00ed \u0161t\u00e1b, aby m\u011b jistil bezpe\u010dnostn\u00edmi provazy. Nen\u00ed tu nic, co by zah\u0159\u00e1lo sra\u017een\u00fd vzduch, stoupaj\u00edc\u00ed v drobn\u00fdch rozechv\u011bl\u00fdch chom\u00e1\u010dc\u00edch z m\u00fdch nosn\u00edch d\u00edrek. Nikdo neusu\u0161\u00ed slzy, kter\u00e9 mi te\u010dou a padaj\u00ed p\u0159es okraj st\u0159echy do obrovsk\u00e9 hloubky, aby se rozbily o chodn\u00edk. Zhluboka se nadechnu. Ani dopis na rozlou\u010denou jsem po sob\u011b nenechal, ale nestoj\u00edm o to, nechat po sob\u011b jakoukoliv stopu. V\u0161ak Tom u\u017e bude v\u011bd\u011bt, pro\u010d jsem to ud\u011blal… V\u011bd\u011bl, \u017ee a\u010dkoliv um\u00edm manipulovat s fanou\u0161ky, tak \u017ee v l\u00e1sce jsem stra\u0161n\u011b zraniteln\u00fd. V\u011bd\u011bl, \u017ee rozd\u00fdch\u00e1m v\u0161echno, jen ne podvod a nev\u011bru… a p\u0159esto si za\u010dal s tou… tou… tou blon\u010fatou kr\u00e1vou! J\u00e1 naiva mu v\u011b\u0159il, v\u011b\u0159il jsem, \u017ee pov\u011bst d\u011bvka\u0159e u\u017e d\u00e1vno poh\u0159bil, ale ne. Byl jsem pro n\u011bj jen dal\u0161\u00ed \u00falet.<\/div>\n
\n
Rozechv\u011ble p\u0159istoup\u00edm je\u0161t\u011b bl\u00ed\u017e k okraji. Chyb\u00ed u\u017e jenom p\u00e1r centimetr\u016f. Z pohledu do hloubky se mi za\u010dne to\u010dit hlava, kterou se mi za\u010dne honit ot\u00e1zka. Bude to bolet, a\u017e dopadnu na zem? Spadnu tak, \u017ee ihned ztrat\u00edm v\u011bdom\u00ed a um\u0159u, nebo se n\u011bco zvrtne, j\u00e1 si zl\u00e1mu v\u0161echny kosti v t\u011ble, ale budu p\u0159i v\u011bdom\u00ed ve stra\u0161liv\u00e9 ag\u00f3nii? Uvid\u00edm…<\/div>\n
U\u017e u\u017e nakro\u010d\u00edm do vzduchu, kdy\u017e usly\u0161\u00edm kousek od sebe jemn\u00fd zvuk. No\u010dn\u00ed vzduch protrhne n\u011b\u017en\u00e9 zam\u0148ouk\u00e1n\u00ed… a j\u00e1 se oto\u010d\u00edm. Mus\u00edm chvilku mrkat, abych skrz slzy vid\u011bl, a pak uvid\u00edm, jak na m\u011b ze zem\u011b kouk\u00e1 hu\u0148at\u00e1, uhlov\u011b \u010dern\u00e1 ko\u010di\u010dka. Nic ned\u011bl\u00e1, jenom na m\u011b up\u00edr\u00e1 sv\u00e9 sv\u00edtiv\u011b zelen\u00e9 o\u010di a sem tam ti\u0161e, ale prosebn\u011b m\u0148oukne. I j\u00ed stoup\u00e1 od \u010dum\u00e1\u010dku p\u00e1ra. Nech\u00e1pu, co tady na st\u0159e\u0161e d\u011bl\u00e1, ale asi utekla n\u011bkomu z bytu a zatoulala se a\u017e sem. Poodstoup\u00edm od kraje st\u0159echy a d\u0159epnu si na bobek, nat\u00e1hnu k n\u00ed ruku pota\u017eenou hus\u00ed k\u016f\u017e\u00ed. Okam\u017eit\u011b ke mn\u011b p\u0159ib\u011bhne.<\/div>\n
„Copak tady d\u011bl\u00e1\u0161, \u010di\u010d\u00ed?“ za\u0161ept\u00e1m chraplav\u011b a usm\u011bju se, kdy\u017e vid\u00edm, jak se o m\u011b za\u010dne ot\u00edrat a p\u0159\u00edst. „Odkud ses sem zatoulala?“<\/div>\n
Sednu si do tureck\u00e9ho sedu a ko\u010di\u010dka se ke mn\u011b vy\u0161vihne a nech\u00e1 se zvednout do n\u00e1ru\u010de. M\u00e1 n\u00e1dhern\u011b hebou\u010dk\u00fd h\u0159ejiv\u00fd ko\u017e\u00ed\u0161ek. Vypad\u00e1 hladov\u011b a ztracen\u011b, ale te\u010f, kdy\u017e ji chov\u00e1m, tak m\u00e1m pocit, \u017ee se na m\u011b d\u00edv\u00e1 s nad\u011bj\u00ed a d\u016fv\u011brou. Zachichot\u00e1m se, kdy\u017e se mi nat\u00e1hne a\u017e ke krku, \u0161imr\u00e1 m\u011b tam sv\u00fdmi vousky a chloupky nezvykle dlouh\u00e9ho, z\u0159ejm\u011b angorsk\u00e9ho ko\u017e\u00ed\u0161ku. A v u\u0161\u00edch sly\u0161\u00edm jej\u00ed p\u0159eden\u00ed, kdy\u017e mi zaleze pod vlasy…<\/div>\n
„Taky ti je zima, vi\u010f?“ \u0161pitnu a nad\u00e1le ji hlad\u00edm. „Taky se c\u00edt\u00ed\u0161 tak samotn\u00e1?“<\/div>\n
Je\u017ei\u0161… to je taky n\u00e1pad, kecat s ko\u010dkou… ale j\u00e1 m\u00e1m pocit, \u017ee mi to pom\u00e1h\u00e1. Jako by mi snad rozum\u011bla. Postupn\u011b se mi ulevuje a p\u0159en\u00e1\u0161\u00ed na m\u011b teplo sv\u00e9ho ko\u017e\u00ed\u0161ku. Je\u0161t\u011b chv\u00edli v\u00e1h\u00e1m, zda bych p\u0159ece jen nem\u011bl sko\u010dit, jen\u017ee kdy\u017e vid\u00edm, jak se ke mn\u011b to zv\u00ed\u0159\u00e1tko tul\u00ed… Vypad\u00e1, jako by pr\u00e1v\u011b na\u0161la sv\u00e9ho zachr\u00e1nce. Hm… aspo\u0148 n\u011bkdo na tomhle sv\u011bt\u011b m\u00e1 r\u00e1d.<\/div>\n
„Tak poj\u010f,“ zvednu se a st\u00e1le si ji dr\u017e\u00edm v n\u00e1ru\u010di. Spokojen\u011b se ke mn\u011b l\u00eds\u00e1 a j\u00e1 v\u00edm, \u017ee pokud mi sama neute\u010de, tak je jen a pouze moje a j\u00e1 ji nikomu ned\u00e1m. Postupn\u011b sch\u00e1z\u00edm schody z dvan\u00e1ct\u00e9ho patra a\u017e do \u0161est\u00e9ho, kde s Tomem bydl\u00edme…<\/p>\n<\/div>\n
ve stejnou dobu, v baru o p\u00e1r ulic d\u00e1l, Tom<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
Bou\u0159liv\u011b se rozesm\u011bju, kdy\u017e Chantelle dovypr\u00e1v\u00ed vtip, kter\u00fd mi pr\u00e1v\u011b l\u00ed\u010dila. Bo\u017ee, ona um\u00ed tak dokonale vypr\u00e1v\u011bt! A\u0165 u\u017e vtipy, nebo v\u00e1\u017en\u00e1 t\u00e9mata, um\u00ed ale mluvit tak, \u017ee j\u00ed ka\u017ed\u00fd v okol\u00ed dok\u00e1\u017ee naslouchat. A j\u00e1 obzvl\u00e1\u0161\u0165, hlt\u00e1m ka\u017ed\u00e9 slovo, kter\u00e9 vych\u00e1z\u00ed z jej\u00edch leskem nat\u0159en\u00fdch rt\u016f. Ani nev\u00edm, \u010d\u00edm m\u011b okouzlila. Snad jej\u00edm \u017eivotn\u00edm osudem. Kdy\u017e jsme se v Los Angeles poprv\u00e9 potkali, tak se tv\u00e1\u0159ila v pohod\u011b, ale bylo vid\u011bt, \u017ee ji n\u011bco tr\u00e1p\u00ed. A\u017e po n\u011bkolika drinc\u00edch se mi sv\u011b\u0159ila, \u017ee j\u00ed ned\u00e1vno um\u0159ela maminka a \u017ee se nav\u00edc roze\u0161la se sv\u00fdm p\u0159\u00edtelem, kter\u00fd v\u0161ak na n\u00ed vid\u011bl pouze jej\u00ed sl\u00e1vu a pen\u00edze. Jak jsem s n\u00ed v tu chv\u00edli souc\u00edtil! V\u017edy\u0165 to byl p\u0159esn\u011b ten d\u016fvod, pro\u010d jsem nedok\u00e1zal u\u017e tolik let naj\u00edt dlouhodob\u011bj\u0161\u00ed vztah. V\u0161echny holky toti\u017e na mn\u011b vid\u011bly jenom tu\u010dn\u00e9 konto a medi\u00e1ln\u011b zn\u00e1mou tv\u00e1\u0159. \u017d\u00e1dn\u00e1 to nikdy nemyslela up\u0159\u00edmn\u011b. A\u017e te\u010f Chantelle…<\/div>\n
To, \u017ee jsme se dali dohromady, Billa t\u011b\u017ece ranilo. Jen\u017ee j\u00e1 jsem mu v\u017edycky \u0159\u00edkal, \u017ee jsem na holky! Jo, za\u010dali jsme spolu chodit a p\u00e1rkr\u00e1t jsme se vyspali, jen\u017ee k \u010demu by mi byl vztah s vlastn\u00edm bratrem? Nikdy bychom spolu nemohli b\u00fdt na ve\u0159ejnosti, tr\u00e1pilo by to jeho i m\u011b. Jen\u017ee i kdy\u017e ho n\u00e1\u0161 takzvan\u00fd rozchod zdrtil, v\u011b\u0159\u00edm, \u017ee to p\u0159ekon\u00e1. Naskytla se mi p\u0159\u00edle\u017eitost… a hlavn\u011b, nebudu se spolu s n\u00edm muset b\u00e1t, \u017ee n\u00e1s n\u011bkdo p\u0159istihne p\u0159i l\u00edb\u00e1n\u00ed \u010di mazlen\u00ed…<\/div>\n
A te\u010f tu sed\u00edm s n\u00ed. S d\u00edvkou, kter\u00e1 m\u011b naprosto okouzlila. Je tak skromn\u00e1 a empatick\u00e1. Poznal jsem na n\u00ed, \u017ee ji Billova z\u00e1\u0161\u0165 v\u016f\u010di n\u00ed tr\u00e1p\u00ed, ale v\u017edycky ji ut\u011b\u0161uju, a\u0165 to ne\u0159e\u0161\u00ed. V\u0161ak oni si na sebe zvyknou, d\u0159\u00edv \u010di pozd\u011bji, o tom nepochybuju. Nechci, aby spolu byli na kordy. No jo, jak \u0159\u00edkala babi\u010dka, pomysl\u00edm si, kdy\u017e vzt\u00e1hnu ruku po sladk\u00e9m alkoholick\u00e9m koktejlu. Nejl\u00edp je usm\u00ed\u0159\u00ed \u010das…<\/div>\n
„Tomi?“ zazvon\u00ed mi Chantellin hlas u ucha. „Kam dneska p\u016fjdeme?“<\/div>\n
„Bill je doma… tak asi k tob\u011b,“ usm\u011bju se na ni. Nechci br\u00e1\u0161ku zbyte\u010dn\u011b provokovat…<\/div>\n
Smutn\u011b sklop\u00ed hlavu. „Po\u0159\u00e1d m\u011b nem\u00e1 r\u00e1d, vi\u010f?“<\/div>\n
Jemn\u011b ji uchop\u00edm za bradu. „Ale notak, Chan… On si zvykne.“<\/div>\n
Vid\u00edm j\u00ed na o\u010d\u00edch, \u017ee by v t\u00e9matu nejrad\u0161i pokra\u010dovala, ale uml\u010d\u00edm ji polibkem. N\u011b\u017en\u00fdm, l\u00e1skypln\u00fdm. Z jej\u00edch rt\u016f jsou c\u00edtit t\u0159e\u0161n\u011b z balz\u00e1mu, kter\u00fd si pod lesk dala. Jednou rukou ji za\u010dnu hladit po z\u00e1dech a druhou se prob\u00edr\u00e1m jej\u00edmi hust\u00fdmi blond prameny. Propl\u00e9t\u00e1me sv\u00e9 jazyky v pomal\u00e9m n\u011b\u017en\u00e9m tanci a teprve po dlouh\u00e9 dob\u011b se od sebe odt\u00e1hneme.<\/div>\n
„M\u011bli bychom j\u00edt,“ \u0159ekne.<\/div>\n
„Dob\u0159e… p\u016fjdeme,“ souhlas\u00edm a zaplat\u00edm. Obejmu ji rukou kolem pasu a jdeme a\u017e do jej\u00edho mal\u00e9ho byte\u010dku, kter\u00fd si tady v Hamburku pronajala. U dve\u0159\u00ed se zastav\u00edme a znovu pol\u00edb\u00edme, kdy\u017e v\u0161ak odemkne, up\u0159u na ni sv\u016fj pohled.<\/div>\n
„Nepozve\u0161 m\u011b d\u00e1l?“ zept\u00e1m se. R\u00e1d bych \u0161el d\u00e1l, ale nechci b\u00fdt dot\u011brn\u00fd. „Noc je je\u0161t\u011b mlad\u00e1…“<\/div>\n
Usm\u011bje se na m\u011b a pohlad\u00ed m\u011b po tv\u00e1\u0159i.<\/div>\n
„Samoz\u0159ejm\u011b, \u017ee pozvu… poj\u010f.“<\/div>\n
Okouzlen jej\u00ed kr\u00e1sou a vst\u0159\u00edcnost\u00ed, n\u00e1sleduju ji do ob\u00fdv\u00e1ku. Vyt\u00e1hne dv\u011b skleni\u010dky a naleje do nich portsk\u00e9, k n\u011bmu\u017e nasype do sklen\u011bn\u00e9 misky pist\u00e1cie. Usad\u00edm se na gau\u010d a ona se vz\u00e1p\u011bt\u00ed p\u0159itul\u00ed k m\u00fdm ramen\u016fm, o n\u011b\u017e op\u0159e hlavu.<\/div>\n
„Tome… jsem tak vd\u011b\u010dn\u00e1, \u017ee jsem t\u011b mohla poznat. V\u0161ichni o tob\u011b \u0159\u00edkali, jak jsi stra\u0161n\u011b hrrr a arogantn\u00ed… a p\u0159itom jsi ten nej\u00fa\u017easn\u011bj\u0161\u00ed \u010dlov\u011bk, kter\u00e9ho jsem kdy poznala. Kdybych t\u011b tak jenom sm\u011bla p\u0159edstavit mamince…“<\/div>\n
Zaraz\u00ed se a nato se z kr\u00e1sn\u00fdch velk\u00fdch o\u010d\u00ed spust\u00ed slzy, kter\u00e9 j\u00ed za\u010dnou rozmaz\u00e1vat l\u00ed\u010den\u00ed.<\/div>\n
„Notak, Chan… neplakej,“ za\u010dnu s n\u00ed pohupovat jako s mal\u00fdm d\u011b\u0165\u00e1tkem. Zoufale se ke mn\u011b p\u0159itiskne.<\/div>\n
„Kdy\u017e j\u00e1 bez n\u00ed… nedok\u00e1\u017eu \u017e\u00edt!“ vzlykne.<\/div>\n
„Neboj se,“ konej\u0161\u00edm ji. „Jsem s tebou a spolu to zvl\u00e1dneme… slibuju.“<\/div>\n
Pohlad\u00edm ji po tv\u00e1\u0159\u00edch a za\u010dnu j\u00ed n\u011b\u017en\u011b sl\u00edb\u00e1vat slzy. Nebr\u00e1n\u00ed se ani nespolupracuje, jenom odevzdan\u011b sed\u00ed se sklopenou hlavou a z hrdla j\u00ed st\u00e1le sem tam vyjde vzlyk. Smutek j\u00ed neslu\u0161\u00ed… Chytnu ji dlan\u011bmi za boky a chv\u00edli je jemn\u011b hlad\u00edm, ne\u017e j\u00ed p\u0159et\u00e1hnu p\u0159es hlavu tri\u010dko. Dne\u0161n\u00ed noc byla tak kr\u00e1sn\u00e1, tak pro\u010d j\u00ed nenasadit t\u0159e\u0161ni\u010dku na dortu? Nechci, aby se tr\u00e1pila, a mysl\u00edm, \u017ee pomal\u00fd n\u011b\u017en\u00fd sex by j\u00ed mohl tro\u0161ku pomoci zapomenout. Aspo\u0148 na chv\u00edli…<\/p>\n<\/div>\n
Bill<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
U\u017e ani nevn\u00edm\u00e1m, kolik\u00e1tou skleni\u010dku vodky s Redbullem jsem vypil. Pot\u00e9, co jsem p\u0159i\u0161el ze st\u0159echy, tak jsem dal ko\u010di\u010dce p\u016flku ku\u0159ete, co n\u00e1m zbyla v lednici od ob\u011bda. \u0160makovalo j\u00ed, je\u0161t\u011b dlouhou dobu se pak oblizovala, a pak jsem j\u00ed nalil ml\u00ed\u010dko. Pak jsem se kouknul na hodiny. Jedna hodina r\u00e1no… Smutn\u011b se svezu pod\u00e9l zdi k zemi. Tom u\u017e dneska nep\u0159ijde\u2026 Je n\u011bkde s n\u00ed… a j\u00e1 tu zase budu trp\u011bliv\u011b jak kret\u00e9n \u010dekat, a\u017e se r\u00e1no p\u0159it\u00e1hne spolu s kocovinou a bolehlavem, a zase mu budu d\u00e1vat pr\u00e1\u0161ky, \u0161umiv\u00e9 n\u00e1poje na uklidn\u011bn\u00ed a mokr\u00e9 obklady. Zase budu poslouchat, jak\u00fd jsem nejdokonalej\u0161\u00ed and\u011bl na cel\u00fdm sv\u011bt\u011b… a ve\u010der zase odejde za tou blon\u010fatou \u010d\u016fzou. A tak to p\u016fjde ka\u017ed\u00fd den a\u017e do skon\u00e1n\u00ed sv\u011bta…<\/div>\n
Ne. V \u017ealu jsem s\u00e1hl do lednice. Byly tam t\u0159i fla\u0161ky vodky a mrt\u011b plechovek Redbullu. To by mi na dne\u0161ek mohlo sta\u010dit. Kdy\u017e u\u017e se mi nepovedlo se zab\u00edt, tak si aspo\u0148 tro\u0161ku vypl\u00e1chnu mozek. Stejn\u011b u\u017e nem\u00e1 v\u00fdznam \u017e\u00edt, kdy\u017e v\u00edm, \u017ee mi Tomovo srdce nikdy nebude pat\u0159it. A jak mi tehdy je\u0161t\u011b sliboval, \u017ee n\u00e1s dva nic nikdy nerozd\u011bl\u00ed! Lh\u00e1\u0159 jeden! D\u011bvka\u0159 zkurvenej!<\/div>\n
\u010c\u00ed\u010da le\u017e\u00ed na zemi kousek od moj\u00ed \u017eidle a pozorn\u011b m\u011b sleduje, jak si m\u00edch\u00e1m p\u016fl nap\u016fl ten zlatavej sajrajt.<\/div>\n
„Tak na zdrav\u00ed, Micinko!“ nadzvednu ironicky sklenici a celou ji na ex vypiju, a\u010dkoliv je to norm\u00e1ln\u00ed sklenka na v\u00edno, \u017e\u00e1dn\u00e1 pan\u00e1kov\u00e1. Ihned si naleju dal\u0161\u00ed. Pust\u00edm si v telce EmT\u00fdV\u00fd\u010dko. Kdy\u017e hraje dobr\u00e1 p\u00edsni\u010dka, pa\u0159\u00edm si do rytmu, a u toho si nad\u00e1le pop\u00edj\u00edm a pop\u00edj\u00edm. Hezky v klidu, elegantn\u011b, \u010dasu dost, noc je je\u0161t\u011b mlad\u00e1, jak by \u0159ekl ten copatej podraz\u00e1k. Ani nevn\u00edm\u00e1m, \u017ee jedna fla\u0161ka u\u017e je pr\u00e1zdn\u00e1 a z druh\u00e9 u\u017e zb\u00fdv\u00e1 jen n\u011bco m\u00e1lo p\u0159es p\u016flku…<\/p>\n<\/div>\n
* * *<\/p>\n<\/div>\n
„Tak co, \u010d\u00ed\u010do?“ prot\u00e1hnu se t\u011bsn\u011b p\u0159edt\u00edm, ne\u017e se zvednu, abych si mohl doj\u00edt na z\u00e1chod. P\u0159ede mnou se v\u00e1lej\u00ed dv\u011b pr\u00e1zdn\u00e9 fla\u0161ky a j\u00e1 m\u00e1m probl\u00e9m v\u016fbec zaost\u0159it natolik, abych ko\u010dku vid\u011bl. Vstanu, ale okam\u017eit\u011b se mi zamot\u00e1 hlava a s\u00edla setrva\u010dnosti m\u011b okam\u017eit\u011b st\u00e1hne zp\u011bt na \u017eidli.<\/div>\n
„Kurva!“ zanad\u00e1v\u00e1m a znovu se zvednu, p\u0159i\u010dem\u017e jedin\u00fdm vztekl\u00fdm kopancem p\u0159evr\u00e1t\u00edm cel\u00fd st\u016fl, a\u017e se plechovky s rachotem z\u0159\u00edt\u00ed na zem, kam je n\u00e1sledujou lahve, kter\u00e9 se okam\u017eit\u011b rozbijou.<\/div>\n
„Ty vole, ani ta fla\u0161ka u\u017e nevydr\u017e\u00ed… zas d\u011blali n\u011bjak\u00fd vietnamci, ne?“ vztek\u00e1m se nad t\u00edm, \u017ee se to v\u0161echno rozbilo. Dovr\u00e1vor\u00e1m do chodby a po chv\u00edli bloud\u011bn\u00ed kone\u010dn\u011b identifikuju z\u00e1chod. Se slastn\u00fdm vydechnut\u00edm si ulev\u00edm a pak jdu k umyvadlu. Myju si ruce, ani\u017e bych pustil vodu, su\u0161\u00edm si je ru\u010dn\u00edkem a pod\u00edv\u00e1m se na sebe do zrcadla.<\/div>\n
„Vole, Kaulitzi… ty se\u0161 zjev!“ vyd\u011bs\u00edm se s\u00e1m sebe. V opilosti mi to nikdy neslu\u0161elo, a po dne\u0161ku, kdy jsem je\u0161t\u011b v\u00edc ne\u017e opil\u00fd… no coment. „Kurva… se Tomovi ani nedivim, \u017ee nechce bejt s takovou tlamou, jak jsem j\u00e1,“ pov\u00edd\u00e1m si s\u00e1m pro sebe, kdy\u017e v tu chv\u00edli mi padne zrak na \u017eiletku, le\u017e\u00edc\u00ed na umyvadle. No jo, Tom\u00e1nek se p\u0159ed odchodem musel oholit, aby se s Chantallkou mohl muckovat… Vezmu ji do ruky a dopot\u00e1c\u00edm se do kuchyn\u011b. Svezu se po st\u011bn\u011b do zbo\u0159en\u00e9ho polosedu a okam\u017eit\u011b se mi zvedne \u017ealudek. „Dopr…“<\/div>\n
V\u00edc u\u017e nestihnu, proto\u017ee obsah dvou fla\u0161ek sm\u00edchan\u00fd s nespo\u010dtem Redbull\u016f se val\u00ed ven. Kurva, to je ale hum\u00e1\u010d! Chv\u00edli se je\u0161t\u011b d\u00e1v\u00edm, ne\u017e se tro\u0161ku narovn\u00e1m. Tro\u0161ku se poodsunu od zvratk\u016f a najednou vid\u00edm, \u017ee v telce hrajou n\u00e1\u0161 klip. Rette mich… Z\u00edr\u00e1m na n\u011bj jako v tranzu a ani nevn\u00edm\u00e1m, \u017ee se mi z o\u010d\u00ed znovu spustily slzy. Tomi, pros\u00edm… ka\u0161li na tu blond\u00fdnu. Zachra\u0148 m\u011b… vnit\u0159n\u011b vyho\u0159\u00edv\u00e1m… pros\u00edm, br\u00e1\u0161ko! L\u00e1sko…<\/div>\n
Jen\u017ee on na moje nitern\u00ed prosby nereaguje. Smutn\u011b si povzdechnu. U\u017e nem\u016f\u017eu d\u00e1l… Rozt\u0159esen\u011b p\u0159ed sebe nat\u00e1hnu leva\u010dku a za\u010dnu si do n\u00ed vy\u0159ez\u00e1vat nov\u00e9 tetov\u00e1n\u00ed. Miluju t\u011b Tomi… zachra\u0148 m\u011b.<\/em><\/div>\n
Zaje\u010d\u00edm. Bol\u00ed to jako bl\u00e1zen a jednotliv\u00e1 p\u00edsmenka za\u010dne oj\u00ed\u0148ovat z\u00e1\u0159iv\u011b rud\u00e1 krev. Pomalu mi st\u00e9k\u00e1 po cel\u00e9m p\u0159edlokt\u00ed a kape na zem. Je tak hork\u00e1, tak d\u011bsiv\u00e1… tak kr\u00e1sn\u00e1. Ostr\u00e1 bolest mi za\u010d\u00edn\u00e1 z p\u0159edlokt\u00ed pronikat do cel\u00e9ho t\u011bla a j\u00e1, spokojen\u00fd se sv\u00fdm d\u00edlem, se vy\u010derpan\u011b op\u0159u o ze\u010f a ani nevn\u00edm\u00e1m ko\u010di\u010dku, kter\u00e1 mi za\u010dala r\u00e1ny \u010distit sv\u00fdm r\u016f\u017eov\u00fdm jaz\u00fd\u010dkem. Zmoc\u0148uje se m\u011b podivn\u00e1 otup\u011blost…<\/p>\n<\/div>\n
Tom<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
Sna\u017e\u00edm se vyd\u00fdchat z pr\u00e1v\u011b prob\u011bhl\u00e9ho \u010dinu a Chantelle se mi choul\u00ed v n\u00e1ru\u010di. Bo\u017ee, tak tohle bylo po dlouh\u00fd dob\u011b opravdu dokonal\u00fd. N\u011b\u017en\u00fd start jsme rozpoutali v bou\u0159liv\u00e9 fin\u00e1le a te\u010f tu odpo\u010d\u00edv\u00e1me a c\u00edt\u00edme se jako v sedm\u00e9m nebi. Jen\u017ee najednou za\u010dnu m\u00edt divn\u00fd pocit. Znenad\u00e1n\u00ed poc\u00edt\u00edm pronikavou bolest na lev\u00e9m p\u0159edlokt\u00ed a na okam\u017eik na n\u011bm spat\u0159\u00edm krev. Ale kdy\u017e zamrk\u00e1m, nic tam nem\u00e1m. Pocit n\u00e1hl\u00e9 \u00fazkosti m\u011b v\u0161ak neopou\u0161t\u00ed a j\u00e1 c\u00edt\u00edm, jak se najednou za\u010d\u00edn\u00e1m klepat.<\/div>\n
„Tome? Co ti je?“ zvedne hlavu Chantelle. „Proboha… v\u017edy\u0165 se cel\u00fd t\u0159ese\u0161!“<\/div>\n
„Bill,“ odpov\u00edm i p\u0159es vnit\u0159n\u00ed hr\u016fzu zcela klidn\u00fdm hlasem. „Je v nebezpe\u010d\u00ed, n\u011bco se mu stalo. Te\u010de mu krev a hodn\u011b ho to bol\u00ed…“<\/div>\n
„Proboha!“ vylet\u00ed Chantelle a\u017e do sedu a nech\u00e1pav\u011b na m\u011b z\u00edr\u00e1. „Tak na co \u010dek\u00e1\u0161? Seber se a padej za n\u00edm, mus\u00ed\u0161 mu pomoct, jestli se mu n\u011bco d\u011bje!“<\/div>\n
Jako v tranzu se na ni pod\u00edv\u00e1m. „Ale – „<\/div>\n
„\u017d\u00e1dn\u00fd ale! J\u00e1 jsem mo\u017en\u00e1 tvoje holka, ale on je tvoje dvoj\u010de,<\/em> pot\u0159ebuje t\u011b v\u00edc ne\u017e j\u00e1!“<\/p>\n<\/div>\n
P\u0159et\u00e1hne mi p\u0159es hlavu tri\u010dko a pom\u016f\u017ee mi nasoukat se do kalhot, proto\u017ee j\u00e1 to ho skoro nejsem schopn\u00fd. Netu\u0161\u00edm, co se Billovi mohlo st\u00e1t. Nen\u00ed mi to lhostejn\u00e9, jak by se te\u010f mo\u017en\u00e1 na pohled zd\u00e1lo. Naopak jsem v takov\u00e9m \u0161oku, \u017ee m\u011b to zparalyzovalo. M\u016fj malej br\u00e1\u0161ka se p\u0159ece nem\u016f\u017ee dostat do nesn\u00e1z\u00ed! Je to pr\u016fser\u00e1\u0159 prvn\u00edho \u0159\u00e1du a tak u\u017e v\u00ed, jak se ze v\u0161eho vysekat! Poslu\u0161n\u011b n\u00e1sleduju Chantelle do auta. Usad\u00ed m\u011b na m\u00edsto spolujezdce a sama \u0161l\u00e1pne na plyn. Je\u017ei\u0161i, blond\u00fdna za volantem!<\/em> je moje prvn\u00ed my\u0161lenka. Ale n\u00e1hodou, Chan \u0159\u00edd\u00ed v\u00fdborn\u011b. Rychle a divoce, ale bezpe\u010dn\u011b. Ani se nestihnu rozkoukat a u\u017e stoj\u00edme p\u0159ed na\u0161\u00edm vchodem. Chantelle m\u011b rychle dovede a\u017e ke dve\u0159\u00edm, do nich\u017e m\u011b vstr\u010d\u00ed.<\/div>\n
„D\u00e1l u\u017e nep\u016fjdu,“ l\u00edbne m\u011b rychle na tv\u00e1\u0159. „V\u00edm, \u017ee m\u011b nem\u00e1 r\u00e1d, nebudu ho provokovat. Dr\u017e\u00edm pale\u010dky, aby to nebylo nic v\u00e1\u017en\u00e9ho.“<\/div>\n
Naposledy m\u011b lehce pohlad\u00ed po tv\u00e1\u0159i a odejde…<\/p>\n<\/div>\n
* * *<\/p>\n<\/div>\n
Vyd\u00e1m se do \u00fatrob ztemn\u011bl\u00e9ho bytu. N\u011bco tady podivn\u011b zap\u00e1ch\u00e1, ale n\u011bjak nev\u00edm, co. Rozsv\u00edt\u00edm a pokra\u010duju sm\u011brem ke kuchyni. \u010c\u00edm v\u00edc se k n\u00ed bl\u00ed\u017e\u00edm, t\u00edm v\u00edc m\u00e1m hus\u00ed k\u016f\u017ei. M\u00e1m o br\u00e1\u0161ku strach…<\/div>\n
„Bill\u00ed?“ \u0161eptnu ti\u0161e, kdy\u017e rozsv\u00edt\u00edm v kuchyni. Ostr\u00e9 sv\u011btlo okam\u017eit\u011b odhal\u00ed p\u0159evr\u00e1cen\u00fd st\u016fl, hafo st\u0159ep\u016f, kalu\u017e zvratk\u016f a kousek od n\u00ed… „BILLE!“<\/div>\n
Rozeb\u011bhnu se k n\u011bmu. Sice m\u00e1 otev\u0159en\u00e9 o\u010di a d\u00fdch\u00e1, jeho pohled je v\u0161ak pr\u00e1zdn\u00fd a nep\u0159\u00edtomn\u00fd. Dredy m\u00e1 zplihl\u00e9, p\u00e1r ofinov\u00fdch pram\u00ednk\u016f je slepen\u00fdch jeho \u017ealude\u010dn\u00edmi \u0161\u0165\u00e1vami. V jedn\u00e9 ruce dr\u017e\u00ed zakrv\u00e1cenou \u017eiletku a na druh\u00e9 se skv\u00ed zasychaj\u00edc\u00ed krev…<\/div>\n
„Proboha, Bill\u00ed!“ vyjeknu. Okam\u017eit\u011b si z hlavy st\u00e1hnu \u010delenku a za\u010dnu mu r\u00e1nu ot\u00edrat. Na\u0161t\u011bst\u00ed je jen povrchov\u00e1, nen\u00ed to moc hlubok\u00fd. Jen\u017ee \u010d\u00edm v\u00edc ut\u00edr\u00e1m temn\u011b rudou kapalinu, t\u00edm v\u00edc se mi zd\u00e1, \u017ee r\u00e1ny maj\u00ed n\u011bjak\u00fd tvar. Postupn\u011b se spojuj\u00ed a spojuj\u00ed, a\u017e vid\u00edm d\u011bsiv\u011b \u010derven\u00fd n\u00e1pis… Miluju t\u011b Tomi… zachra\u0148 m\u011b.<\/div>\n
Zblednu hr\u016fzou. V\u0161iml jsem si, \u017ee od doby, kdy jsem za\u010dal s Chantelle chodit, tak \u017ee se Bill chov\u00e1 tro\u0161ku jinak, ale ani v duchu by m\u011b nenapadlo, \u017ee by to mohlo b\u00fdt tak v\u00e1\u017en\u00e9. Jen\u017ee skute\u010dnost je asi mnohem, mnohem hor\u0161\u00ed, ne\u017e jak to cel\u00e9 vypadalo… a j\u00e1 najednou c\u00edt\u00edm, \u017ee to zb\u011bdovan\u00e9, alkoholem otup\u011bl\u00e9 stvo\u0159en\u00ed, sed\u00edc\u00ed p\u0159ede mnou, nedok\u00e1\u017eu pova\u017eovat u\u017e jen za sv\u00e9 dvoj\u010de. Zved\u00e1m ho, abych ho mohl odn\u00e9st do koupelny, kde bych z n\u011bj mohl sm\u00fdt zvratky, um\u00fdt urousan\u00e9 vlasy a vy\u010distit mu ruku, a jak se mi tak choul\u00ed v n\u00e1ru\u010di, okam\u017eit\u011b si vzpomenu na v\u0161echny ty kr\u00e1sn\u00e9 noci s n\u00edm. Tomi… pros\u00edm, slib mi, \u017ee m\u011b nikdy neopust\u00ed\u0161<\/em>, vzpomenu si na jeho zoufale nal\u00e9hav\u00fd v\u00fdraz. Neboj, mil\u00e1\u010dku… neopust\u00edm<\/em>…<\/p>\n<\/div>\n
Haha, \u017ee jsem teda dodr\u017eel slovo. Nechal jsem se dojmout Chantellin\u00fdm osudem a kv\u016fli n\u011bmu jsem \u00fapln\u011b zapomn\u011bl na to, \u017ee sv\u00fdm chov\u00e1n\u00edm drt\u00edm a ni\u010d\u00edm tu k\u0159ehkou bytost, kter\u00e1 se p\u0159ede mnou za\u010dala stahovat do st\u00edn\u016f a roh\u016f m\u00edstnost\u00ed, kde v zoufal\u00e9 nad\u011bji \u010dekala na moji ochranu. T\u00e9 se v\u0161ak noc co noc, den co den nedo\u010dkala, proto\u017ee j\u00e1 d\u00e1val v t\u011bch chv\u00edl\u00edch ochranu a l\u00e1sku n\u011bkomu jin\u00e9mu… Ach Bill\u00ed, odpus\u0165…<\/div>\n
Opatrn\u011b ho svl\u00e9knu z u\u0161pin\u011bn\u00e9ho oble\u010den\u00ed. A\u010dkoliv je vzh\u016fru, nereaguje na m\u011b. Proboha, kolik jen toho vypil? Mus\u00edm to zkontrolovat, a\u017e ho ulo\u017e\u00edm… Napust\u00edm do p\u016flky vanu teplou vodou a polo\u017e\u00edm ho do n\u00ed. Je lehou\u010dk\u00fd jako chm\u00fd\u0159\u00ed\u010dko z k\u0159\u00eddla and\u011bla. Jemn\u011b ho za\u010dnu om\u00fdvat a umyju mu taky vlasy. Dredy mu sice budou dlouho schnout, ale bude to lep\u0161\u00ed, ne\u017e aby je m\u011bl od obsahu sv\u00e9ho \u017ealudku, tak jako ofinu. Vypust\u00edm vodu, spl\u00e1chnu ho teplou sprchou a zabal\u00edm do m\u011bkk\u00e9 osu\u0161ky. Vyt\u00e1hnu vatu, ze zrcadla vezmu dezinfekci, namo\u010d\u00edm smotek vaty a za\u010dnu j\u00edm jemn\u011b p\u0159ej\u00ed\u017ed\u011bt poran\u011bnou k\u016f\u017ei a ta slova, kter\u00e1 m\u011b tak d\u011bs\u00ed a dod\u00e1vaj\u00ed pocit viny, kdykoliv je vid\u00edm. To kv\u016fli mn\u011b se takhle z\u0159\u00eddil…<\/div>\n
„Neboj brou\u010dku,“ za\u0161ept\u00e1m ve chv\u00edli, kdy ho, st\u00e1le je\u0161t\u011b zabalen\u00e9ho v osu\u0161ce, odnesu do lo\u017enice. „Taky t\u011b miluju… ale tentokr\u00e1t doopravdy. Zachr\u00e1n\u00edm t\u011b a u\u017e nikdy nezrad\u00edm…“<\/p>\n<\/div>\n
Sotva ho polo\u017e\u00edm do pe\u0159in, br\u00e1\u0161ka okam\u017eit\u011b usne. Ani nevn\u00edm\u00e1, \u017ee ho je\u0161t\u011b su\u0161\u00edm, dad\u00e1 jako miminko. Dokon\u010d\u00edm jeho ut\u00edr\u00e1n\u00ed, a kdy\u017e ho zachuml\u00e1m do pe\u0159in, p\u0159es kter\u00e9 p\u0159ehod\u00edm pro jistotu deku, jdu do kuchyn\u011b uklidit ten bordel. Bo\u017ee, skoro dv\u011b fla\u0161ky vodky s Redbullem… Kristepane, br\u00e1\u0161ko… dvoj\u010d\u00e1tko moje… necht\u011bl jsem ti ubl\u00ed\u017eit. Ud\u011blal jsem to proto, \u017ee jsem myslel, \u017ee to tak bude pro n\u00e1s oba lep\u0161\u00ed…<\/div>\n
Kdy\u017e jsem douklidil, vzal jsem telefon a vyto\u010dil \u010d\u00edslo Chantelle. \u0158\u00edkalo se mi to t\u011b\u017eko, hodn\u011b t\u011b\u017eko, proto\u017ee za t\u011bch n\u011bkolik dn\u00ed a t\u00fddn\u016f, co spolu jsme, jsem poznal, \u017ee m\u00e1 skute\u010dn\u011b srdce na prav\u00e9m m\u00edst\u011b. K\u00e9\u017e bychom mohli z\u016fstat nad\u00e1le aspo\u0148 kamar\u00e1di… Jej\u00ed odpov\u011b\u010f mi v\u0161ak vyrazila dech.<\/div>\n
„Neomlouvej se mi, Tomi. Tu\u0161ila jsem, \u017ee n\u00e1m to dlouho nevydr\u017e\u00ed. \u017de t\u011b to pot\u00e1hne sp\u00ed\u0161 k Billovi. Up\u0159\u00edmn\u011b, abych se p\u0159iznala… sv\u00e9ho \u010dasu jsem si na blogu \u010detla twincestn\u00ed pov\u00eddky… a a\u010dkoliv to mo\u017en\u00e1 zn\u00ed neeticky, v\u017edycky jsem v\u00e1m dv\u011bma ve skrytu du\u0161e dr\u017eela palce. Zn\u00e1te se l\u00edp, ne\u017e kdokoliv jin\u00fd na tomto sv\u011bt\u011b… a j\u00e1 jsem moc r\u00e1da, \u017ee jsem t\u011b mohla poznat, ale je\u0161t\u011b rad\u0161i jsem te\u010f, kdy\u017e v\u00edm, \u017ee m\u016fj tajn\u00fd sen o v\u00e1s dvou se st\u00e1v\u00e1 skute\u010dnost\u00ed. Dej na n\u011bj pozor…“<\/div>\n
Zbytek hovoru ani nevn\u00edm\u00e1m, dokud se neozve p\u0159eru\u0161ovan\u00fd t\u00f3n ve chv\u00edli, kdy Chan ukon\u010dila hovor. Ani v nejmen\u0161\u00edm jsem netu\u0161il, \u017ee by n\u00e1s mohla pochopit. Necht\u011bl jsem j\u00ed to \u0159\u00edkat, ale musel jsem… a ona nejen, \u017ee to pochopila, ale je\u0161t\u011b mi kladla na srdce, a\u0165 Bill\u00edho hl\u00edd\u00e1m jako oko v hlav\u011b! J\u00e1 v\u011bd\u011bl, \u017ee ta holka je zlat\u00ed\u010dko,<\/em> p\u0159em\u00edt\u00e1m v duchu, zat\u00edmco jdu do lo\u017enice a ulehnu vedle sp\u00edc\u00edho br\u00e1\u0161ky. Neboj se, l\u00e1sko,<\/em> pohlad\u00edm ho opatrn\u011b, abych ho nevzbudil, po tv\u00e1\u0159i. Od z\u00edt\u0159ka n\u00e1m za\u010dne jin\u00fd \u017eivot. Ten, po kter\u00e9m ty jsi v\u017edycky tak tou\u017eil…<\/em><\/p>\n<\/div>\n
o p\u016fl roku pozd\u011bji<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
„T\u00e9da, no v\u00e1m to ale sekne!“<\/div>\n
„D\u00edky, tob\u011b taky,“ usm\u011bje se Bill na Chantelle a hod\u00ed po n\u00ed \u00fasm\u011bv tak z\u00e1\u0159iv\u00fd, a\u017e za\u010dnu lehce \u017e\u00e1rlit.<\/div>\n
„Tak co, jste oba p\u0159ipraven\u00ed?“<\/div>\n
„Samoz\u0159ejm\u011b,“ odpov\u00edme unisono.<\/div>\n
Chantelle se rozhl\u00e9dne, jestli jsme na mal\u00e9 m\u00fdtince skute\u010dn\u011b sami a vlah\u00fd letn\u00ed v\u00e1nek, kter\u00fd sem zan\u00e1\u0161\u00ed v\u016fni lesa, j\u00ed pocuch\u00e1 z\u00e1\u0159iv\u00e9 blond vlasy. V lehk\u00fdch letn\u00edch b\u00edl\u00fdch \u0161atech j\u00ed to moc slu\u0161\u00ed. Pak ale na okam\u017eik posmutn\u00ed.<\/div>\n
„Mysl\u00edte, \u017ee p\u0159ijede?“<\/div>\n
„Neboj,“ popl\u00e1c\u00e1m ji lehce po rameni. „P\u0159ijede.“<\/div>\n
A skute\u010dn\u011b, netrv\u00e1 dlouho a mezi stromy se za\u010dne objevovat sv\u00edtiv\u00e1 blond hlava, lesknouc\u00ed se a\u017e do b\u00edla.<\/div>\n
„Andy!“ vyjekne d\u00edvka.<\/div>\n
„L\u00e1sko!“ odpov\u00ed n\u00e1\u0161 nejlep\u0161\u00ed kamar\u00e1d a u\u017e se proti sob\u011b rozeb\u011bhnou.<\/div>\n
„No nen\u00ed to n\u00e1dhera?“ usm\u011bju se na Billa, kter\u00fd m\u011b dr\u017e\u00ed za ruku a spokojen\u011b se ke mn\u011b tul\u00ed, p\u0159i\u010dem\u017e se cul\u00ed na ty dva blon\u010fat\u00e9 \u00fakazy, kter\u00e9 se pr\u00e1v\u011b obj\u00edmaj\u00ed a n\u011b\u017en\u011b l\u00edbaj\u00ed.<\/div>\n
„Je,“ p\u0159itak\u00e1 mi zasn\u011bn\u011b. „Hod\u00ed se k sob\u011b. M\u011bl jsi v\u00fdborn\u00fd n\u00e1pad, kdy\u017e t\u011b trklo je d\u00e1t dohromady.“<\/div>\n
Nech\u00e1v\u00e1me t\u011bm dv\u011bma hrdli\u010dk\u00e1m chvilku \u010dasu, na\u010de\u017e se k n\u00e1m oba p\u0159idaj\u00ed.<\/div>\n
„Tak asi za\u010dneme,“ navrhne Andreas a s\u00e1hne do kapsy u d\u017e\u00edn. J\u00e1 ho okam\u017eit\u011b napodob\u00edm a o n\u011bco pozd\u011bji oba vyt\u00e1hneme ka\u017ed\u00fd svoji malou krabi\u010dku se dv\u011bma prst\u00fdnky. Vid\u00edm, jak se o\u010di Billa proz\u00e1\u0159\u00ed, kdy\u017e odklop\u00edm v\u00ed\u010dko.<\/div>\n
„Bill\u00ed, br\u00e1\u0161ko… l\u00e1sko moje… bere\u0161 si m\u011b t\u00edmto za sv\u00e9ho mu\u017ee?“ zept\u00e1m se a opatrn\u011b mu na prsten\u00ed\u010dek navle\u010du leskl\u00fd krou\u017eek, kter\u00fd mu padne jako ulit\u00fd.<\/div>\n
„Ano, beru,“ vydechne okouzlen\u011b. Vz\u00e1p\u011bt\u00ed mi polo\u017e\u00ed stejnou ot\u00e1zku a taky mi navl\u00e9kne prst\u00fdnek, na\u010de\u017e se dlouze, n\u011b\u017en\u011b pol\u00edb\u00edme. Andy a Chantelle se oba s \u00fasm\u011bvem roztleskaj\u00ed, a pak zopakuj\u00ed na\u0161e ot\u00e1zky a odpov\u011bdi. Jen se sv\u00fdmi vlastn\u00edmi jm\u00e9ny. A tentokr\u00e1t jsme my, kdo za\u010dne tleskat.<\/div>\n
„Tak, jen aby n\u00e1m to v\u0161em vydr\u017eelo,“ podotkne Andreas a v\u0161ichni se rozesm\u011bjeme. Tohle byla snad nejpoeti\u010dt\u011bj\u0161\u00ed dvojsvatba v m\u00e9m \u017eivot\u011b… Ruku v ruce se vyd\u00e1me k aut\u016fm, j\u00e1 s Billem k br\u00e1\u0161kov\u011b sn\u011bhob\u00edl\u00e9 Q7, Andy a Chantelle k d\u00edv\u010din\u011b passatu. Je\u0161t\u011b n\u00e1s v\u0161echny \u010dek\u00e1 spole\u010dn\u00e1 ve\u010de\u0159e, ne\u017e se ka\u017ed\u00e1 z na\u0161ich dvojic rozejde vst\u0159\u00edc hork\u00e9mu letn\u00edmu ve\u010deru. Sednu za volant a nastartuju, Bill mi v\u0161ak jemn\u011b polo\u017e\u00ed hlavu na rameno.<\/div>\n
„Miluju t\u011b, l\u00e1sko.“<\/div>\n
„J\u00e1 tebe taky,“ ujist\u00edm ho a l\u00e1skypln\u011b ho pol\u00edb\u00edm. Pohlad\u00edm ho po ruce, na jej\u00edm\u017e h\u0159betu se jako tenoulink\u00e9 kudrlinky vinou jizvi\u010dky z onoho d\u011bsiv\u00e9ho n\u00e1pisu, my dva v\u0161ak v\u00edme, \u017ee to zl\u00e9 u\u017e je za n\u00e1mi a \u017ee n\u00e1s \u010dek\u00e1 u\u017e jenom \u0161t\u011bst\u00ed, radost a z\u00e1\u0159iv\u00e9 dny zalit\u00e9 sluncem…<\/p>\n<\/div>\n
autor: \u00c1\u010fa<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: \u00c1\u010fa Ahoj\u00edk, kdy\u017e jsem napsala Pain of Love, tak m\u011blo p\u00e1r z v\u00e1s n\u00e1pad na to, abych napsala p\u0159\u00edb\u011bh Toma a Chantelle. Tak jsem se do toho pustila a samoz\u0159ejm\u011b to tro\u0161ku upravila, aby to ladilo do t\u00e9matu „Kaulitz twins together<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[45],"tags":[],"class_list":["post-14131","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-ff-jednodilky"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/14131","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=14131"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/14131\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=14131"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=14131"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=14131"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}