{"id":14148,"date":"2009-06-29T14:30:00","date_gmt":"2009-06-29T13:30:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=14115"},"modified":"2009-06-29T14:30:00","modified_gmt":"2009-06-29T13:30:00","slug":"perfect-symetry-29","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2009\/06\/29\/perfect-symetry-29\/","title":{"rendered":"Perfect Symetry 29."},"content":{"rendered":"
autor: B-kay<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
Nat\u00e1lie se u\u017e nedok\u00e1zala d\u00e9le d\u00edvat na Bill\u016fv zmaten\u00fd v\u00fdraz tv\u00e1\u0159e, proto se rozhodla \u0159\u00edct mu \u00fapln\u011b v\u0161echno. V\u011b\u0159ila mu stejn\u011b jako jeho bratrovi. V\u011bd\u011bla, \u017ee oni dva maj\u00ed, narozd\u00edl od Belly, srdce, kter\u00e9 tlouklo l\u00e1skou a z\u00e1\u0159ilo dobrotou. V o\u010d\u00edch jim v\u017edycky dok\u00e1zala p\u0159e\u010d\u00edst pochopen\u00ed a pokoru. Nikdy se j\u00ed nevysm\u00edvali, ani ji neur\u00e1\u017eeli. Poskytli j\u00ed domov pr\u00e1v\u011b tehdy, kdy nem\u011bla kam j\u00edt. Vd\u011b\u010dila jim za mnoho v\u011bc\u00ed, kter\u00e9 pro ni ud\u011blali a pr\u00e1v\u011b proto si byla jist\u00e1, \u017ee jim nechce ubl\u00ed\u017eit. To by bylo to posledn\u00ed, co by dok\u00e1zala ud\u011blat pro z\u00e1chranu sv\u00e9 dcery.<\/p>\n<\/div>\n
„Jak dlouho to v\u00ed\u0161?“ Bill na ni kr\u00e1tce pohl\u00e9dl, v\u00fdraz jeho tv\u00e1\u0159e v\u0161ak nazna\u010doval, \u017ee je s t\u00edm vyrovnan\u00fd. Mo\u017en\u00e1 se v hloubi du\u0161e malinko zalekl, \u017ee by to Nat\u00e1lie mohla Belle \u0159\u00edct, ale v\u011b\u0159il, \u017ee ona takov\u00e1 nen\u00ed. Nat\u00e1lie se zhluboka nadechla a poposedla si bl\u00ed\u017e. Jemn\u011b jej pohladila po nata\u017een\u00e9 dlani, a kdy\u017e se jejich pohledy setkaly, up\u0159\u00edmn\u011b se usm\u00e1la.<\/div>\n
„V\u00edm to u\u017e dlouho. Bille, j\u00e1\u2026 nejsem Bella. J\u00e1 v\u00edm, \u017ee v\u00e1m hodn\u011b ubl\u00ed\u017eila a taky v\u00edm, pro\u010d si byl na m\u011b zeza\u010d\u00e1tku takovej. J\u00e1 byla na tv\u00e9ho bratra taky takov\u00e1,“ p\u0159iznala se a n\u00e1hle posmutn\u011bla.<\/div>\n
„Pov\u00ed\u0161 mi o tom n\u011bco?“ zv\u011bdav\u011b povyt\u00e1hl obo\u010d\u00ed a op\u011btoval jej\u00ed jemn\u00fd stisk dlan\u011b. Nat\u00e1lie se na n\u011bj uplakan\u011b pousm\u00e1la a sp\u011b\u0161n\u011b si set\u0159ela drobn\u00e9 slzy, je\u017e j\u00ed st\u00e9kaly po tv\u00e1\u0159i.<\/div>\n
„Kdy\u017e si Bella p\u0159ivedla dom\u016f tv\u00e9ho bratra, myslela jsem, \u017ee bude stejn\u00fd, jako jej\u00ed dosavadn\u00ed kluci. Myslela jsem, \u017ee m\u011b bude hloup\u011b poni\u017eovat a ubli\u017eovat mi stejn\u011b jako ona. Vyh\u00fdbala jsem se mu a sna\u017eila jsem se ho co nejv\u00edce ignorovat. Prost\u011b jsem mu nev\u011b\u0159ila,“ do srdce se j\u00ed op\u011bt vr\u00e1tila stejn\u00e1 bolest, kterou c\u00edtila i tehdy. Dr\u017eela Billa jemn\u011b za ruku a byla moc r\u00e1da, \u017ee se j\u00ed taky dot\u00fdkal. Nesm\u011ble hladil kone\u010dky prst\u016f jej\u00ed ruce a sv\u00fdma klidn\u00fdma o\u010dima j\u00ed dod\u00e1val s\u00edlu pokra\u010dovat. Proto se zhluboka nadechla a pokra\u010dovala d\u00e1l.<\/div>\n
\n
„Jenom\u017ee jednoho ve\u010dera jsem zjistila, \u017ee je v\u0161echno jinak. Na\u0161la jsem Toma u n\u00e1s v ob\u00fdv\u00e1ku bre\u010det. Vypadal opravdu utr\u00e1pen\u011b a j\u00e1 mu cht\u011bla n\u011bjak pomoct. Sv\u011b\u0159ila jsem se mu se sv\u00fdmi probl\u00e9my, abych mu uk\u00e1zala, \u017ee jsem na tom mnohem h\u016f\u0159, a p\u0159esto se sna\u017e\u00edm bojovat a nevzdat to,“ Bill ji sledoval smutn\u00fdma o\u010dima. Taky nem\u011bl daleko od pl\u00e1\u010de. Moc dob\u0159e v\u011bd\u011bl, co bylo d\u016fvodem Tomova pl\u00e1\u010de, nebo l\u00e9pe \u0159e\u010deno kdo\u2026<\/div>\n
„A co bylo pak?“ vydechl \u0161eptem a uv\u011bdomil si, jak moc mu Tom chyb\u00ed. Nevid\u011bl jej deset minut a u\u017e se mu st\u00fdskalo.<\/div>\n
„\u0158ekl mi, \u017ee m\u00e1 mnohem v\u011bt\u0161\u00ed probl\u00e9m. Tehdy jsme promluvili snad celou noc. Mluvil po\u0159\u00e1d jenom o tob\u011b. Zjistila jsem, \u017ee t\u011b miluje mnohem d\u0159\u00edv, ne\u017e se mi s t\u00edm p\u0159iznal.“<\/div>\n
„Co ti \u0159\u00edkal?“ Bill m\u011bl v o\u010d\u00edch hork\u00e9 slzy, p\u0159esto jej v\u0161ak n\u00e1dhern\u011b h\u0159\u00e1lo u srdce. Zamilov\u00e1val se do Toma po\u0159\u00e1d v\u00edc a v\u00edc. Cht\u011bl b\u00fdt znovu u n\u011bj. Cht\u011bl jej pusinkovat a dot\u00fdkat se jej. Jemn\u011b hladit jeho kr\u00e1snou tv\u00e1\u0159 a t\u011b\u0161it se z bl\u00edzkosti jeho t\u011bla. Musel ale je\u0161t\u011b chvili\u010dku vydr\u017eet, proto\u017ee cht\u011bl zn\u00e1t celou pravdu…<\/p>\n<\/div>\n
Nat\u00e1lie se zahled\u011bla do vzduchopr\u00e1zdna. Jako by je\u0161t\u011b te\u010f p\u0159esn\u011b sly\u0161ela, co j\u00ed Tom tehdy \u0159\u00edkal.<\/div>\n
„\u0158\u00edkal mi, jak moc jej bolelo od tebe odch\u00e1zet. Vypr\u00e1v\u011bl mi o va\u0161em d\u011btstv\u00ed, o va\u0161\u00ed mamce. Nev\u011bd\u011bla jsem, jak ho m\u00e1m ut\u011b\u0161it. Byl zoufal\u00fd. Popravd\u011b jsem tak bl\u00e1zniv\u011b zamilovan\u00e9ho kluka je\u0161t\u011b nevid\u011bla,“ jej\u00ed slova p\u016fsobila up\u0159\u00edmn\u011b. Z o\u010d\u00ed j\u00ed \u0161la dobrota a ochota pomoci.<\/div>\n
„Taky ho stra\u0161n\u011b miluju,“ Bill v\u016fbec nep\u0159em\u00fd\u0161lel nad t\u00edm, co \u0159\u00edk\u00e1. Prost\u011b \u0159ekl to, co v tu chv\u00edli \u0159\u00edct cht\u011bl. \u0158ekl jenom to, co skute\u010dn\u011b c\u00edtil. Byl tak moc \u0161\u0165astn\u00fd, a\u017e se toho malinko b\u00e1l. V\u017edycky si myslel, \u017ee jemu prost\u011b \u0161t\u011bst\u00ed nebylo souzeno. Kdy\u017e se p\u0159ed rokem vzbudil a Tom byl pry\u010d, byl si jist, \u017ee u\u017e nikdy \u0161t\u011bst\u00ed nepozn\u00e1\u2026<\/p>\n<\/div>\n
A n\u00e1hle bylo v\u0161echno jinak. Byli spolu a sv\u011bt se mu zd\u00e1l \u00fapln\u011b n\u00e1dhern\u00fd. P\u0159ipadal si jako na r\u016f\u017eov\u00e9m obl\u00e1\u010dku, a ka\u017ed\u00fd Tom\u016fv polibek nebo pohlazen\u00ed mu p\u0159i\u0161lo kr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00ed a kr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00ed. U\u017e nikdy necht\u011bl pat\u0159it nikomu jin\u00e9mu! U\u017e nikdy necht\u011bl b\u00fdt bez n\u011bj. Uv\u011bdomoval si, kolik si toho musel jeho bratr kv\u016fli n\u011bmu pro\u017e\u00edt. \u017d\u00edt v nejistot\u011b tak dlouho, v\u011bdom\u011b ni\u010dit l\u00e1sku, kterou v srdci c\u00edtil a ut\u00e9ct osob\u011b, kterou nadev\u0161e miloval\u2026 m\u011bl v sob\u011b mnohem v\u00edce s\u00edly, ne\u017e si uv\u011bdomoval.<\/div>\n
„Je to na v\u00e1s vid\u011bt. Ud\u011bl\u00e1m cokoliv, Bille, abych v\u00e1\u0161 vztah zachr\u00e1nila. Bella nem\u00e1 pr\u00e1vo ni\u010dit n\u011bco tak \u010dist\u00e9ho,“ pohladila jej po tv\u00e1\u0159i a nad\u0161en\u011b vydechla, kdy\u017e j\u00ed Bill nal\u00e9hav\u011b objal a vd\u011b\u010dn\u011b ji pol\u00edbil do vlas\u016f.<\/div>\n
„D\u011bkuju ti. Moc bych ti cht\u011bl tak\u00e9 n\u011bjak pomoct. Tom mi \u0159\u00edkal o tv\u00fd hol\u010di\u010dce, t\u0159eba bychom mohli n\u011bco zkusit,“ povzbudiv\u011b se na ni usm\u00e1l a v o\u010d\u00edch mu kr\u00e1sn\u011b zaz\u00e1\u0159ilo.<\/div>\n
„Ach, Bille. D\u011bkuju, je to od tebe moc hezk\u00fd, ale j\u00e1 v\u00e1s nechci zat\u011b\u017eovat m\u00fdmi probl\u00e9my. A te\u010f ut\u00edkej za br\u00e1\u0161kou,“ dloubla jej do boku a slzy, je\u017e se j\u00ed t\u0159pytily v koutc\u00edch o\u010d\u00ed, se sna\u017eila maskovat mil\u00fdm \u00fasm\u011bvem.<\/div>\n
„To ne. Nat\u00e1lie, tys mi d\u00e1vala pozor na Toma a j\u00e1 ti slibuju, \u017ee z\u00edsk\u00e1me tvou dcerku zp\u011bt,“ nic v\u00edc u\u017e ne\u0159ekl, s odhodlan\u00fdm v\u00fdrazem ve tv\u00e1\u0159i vstal a vykr\u00e1\u010del z pokoje…<\/p>\n<\/div>\n
Opatrn\u011b otev\u0159el dve\u0159e a zv\u011bdav\u011b nahl\u00e9dl dovnit\u0159. Tom le\u017eel na posteli, zachuml\u00e1n jenom do tenk\u00e9 deky a spinkal jako miminko. Bill se spokojen\u011b uculil a tich\u00fdmi kroky se bl\u00ed\u017eil k posteli. \u010c\u00edm bl\u00ed\u017e byl ale bratrovi, t\u00edm v\u00edce se jeho \u00fasm\u011bv ztr\u00e1cel, a t\u00edm v\u00edce, se mu do o\u010d\u00ed tla\u010dily slzy. Kdyby mu to jen \u0159ekl d\u0159\u00edv, v\u0161echno mohlo b\u00fdt jinak\u2026<\/div>\n
Sna\u017eil se b\u00fdt opatrn\u00fd a z\u016fstat potichu, kdy\u017e se pomalu pokl\u00e1dal vedle sv\u00e9ho bratra a zlehka se o n\u011bj op\u0159el tv\u00e1\u0159\u00ed.<\/div>\n
„Ach bo\u017ee… l\u00e1sko,“ zavzdychal do hol\u00e9 k\u016f\u017ee jeho zad a jemn\u011b po n\u00ed p\u0159ejel pootev\u0159en\u00fdmi rty. „Kdybys jen v\u011bd\u011bl, jak moc t\u011b miluju,“ \u0161eptal, drobn\u00fdma pusinkama se mazlil z jeho k\u016f\u017e\u00ed a lehk\u00fdmi doteky zah\u0159\u00edval jeho zk\u0159ehl\u00e9 t\u011blo. Op\u011bt mohl poc\u00edtit tu n\u00e1dhernou vlnu vzru\u0161en\u00ed, kter\u00e1 se mu rozl\u00e9vala cel\u00fdm t\u011blem jako ho\u0159k\u00e1 l\u00e1va. Na okam\u017eik se od Toma odsunul, aby ze sebe mohl svl\u00e9knout ve\u0161ker\u00e9 oble\u010den\u00ed a p\u0159itulil se k n\u011bmu sv\u00fdm nah\u00fdm t\u011blem. N\u011b\u017en\u011b se o n\u011bj t\u0159el, ti\u0161e vzdychal jeho jm\u00e9no a prsty m\u00ed\u0159il k Tomov\u011b podb\u0159i\u0161ku. P\u0159ekvapen\u011b pootev\u0159el pusu, kdy\u017e Tom ne\u010dekan\u011b vzal jeho dlan\u011b do t\u011bch sv\u00fdch a v\u00e1\u0161niv\u011b je pol\u00edbil.<\/div>\n
„Bille,“ zast\u00e9nal, pooto\u010dil tv\u00e1\u0159 natolik, aby jej mohl dlouze pol\u00edbit, ale svou polohu nem\u011bnil. „Z\u016fsta\u0148 takhle, pros\u00edm,“ za\u0161eptal Tom, jakmile uc\u00edtil, \u017ee se Billova k\u016f\u017ee na okam\u017eik vzd\u00e1lila. Pot\u0159eboval c\u00edtit jeho teplo. Pot\u0159eboval to mnohem v\u00edc ne\u017e vzduch k d\u00fdch\u00e1n\u00ed, nebo j\u00eddlo a vodu k p\u0159e\u017eit\u00ed. Klidn\u011b d\u00fdchal a nas\u00e1val Billovu n\u00e1dhernou v\u016fni. Mazliv\u011b propl\u00e9tal jejich prsty a zamilovan\u011b se usm\u00edval. S p\u0159iv\u0159en\u00fdmi v\u00ed\u010dky vn\u00edmal v\u0161echno mnohem citliv\u011bji. C\u00edtil, jak se k n\u011bmu Bill tiskne, jak se jej nesm\u011ble dot\u00fdk\u00e1 a nesly\u0161n\u011b \u0161ept\u00e1 jeho jm\u00e9no. Nemluvili… nic \u0159\u00edkat nepot\u0159ebovali. V\u0161echno ji\u017e bylo d\u00e1vno \u0159e\u010deno.<\/div>\n
Jenom se k sob\u011b odevzdan\u011b tulili a vz\u00e1jemn\u011b se \u0161k\u00e1dlili doteky jako mal\u00e1 \u0161t\u011b\u0148ata.<\/p>\n<\/div>\n
„Chce\u0161 si m\u011b vz\u00edt, Bille?“ za\u0161eptal Tom a je\u0161t\u011b v\u00edce k sob\u011b p\u0159itulil bratrovo k\u0159ehk\u00e9 t\u011blo. Bill p\u0159ekvapen\u011b vydechl a bezmocn\u011b stiskl rty. Nedoufal, \u017ee by tuhle ot\u00e1zku mohl n\u011bkdy sly\u0161et pr\u00e1v\u011b on. „Vezme\u0161 si m\u011b, Bille?“ vydechl Tom skl\u00ed\u010den\u011b, l\u00e1skypln\u011b l\u00edbal Billovy bled\u00e9 ruce a bylo mu \u00fapln\u011b jedno, \u017ee se to nesm\u00ed. Bylo mu \u00fapln\u011b jedno, \u017ee \u0159ekl hloupost, kter\u00e1 se nikdy nebude moci naplnit. Nevn\u00edmal nic krom\u011b l\u00e1sky, kter\u00e1 z n\u011bj ud\u011blala bl\u00e1z\u00ednka. Bill p\u0159em\u00fd\u0161lel \u00fapln\u011b stejn\u011b.<\/div>\n
„Vezmu si t\u011b, l\u00e1sko,“ zavzdychal mu do ucha, kter\u00e9 lehce pol\u00edbil a polykal drobn\u00e9 slzy, je\u017e mu st\u00e9kaly po tv\u00e1\u0159i. „Jsem jenom tv\u016fj,“ sl\u00edbil, p\u0159eto\u010dil si Toma tv\u00e1\u0159\u00ed k sob\u011b a nal\u00e9hav\u011b vyhledal jeho pootev\u0159en\u00e9 rty…<\/p>\n<\/div>\n
autor: B-kay<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: B-kay Nat\u00e1lie se u\u017e nedok\u00e1zala d\u00e9le d\u00edvat na Bill\u016fv zmaten\u00fd v\u00fdraz tv\u00e1\u0159e, proto se rozhodla \u0159\u00edct mu \u00fapln\u011b v\u0161echno. V\u011b\u0159ila mu stejn\u011b jako jeho bratrovi. V\u011bd\u011bla, \u017ee oni dva maj\u00ed, narozd\u00edl od Belly, srdce, kter\u00e9 tlouklo l\u00e1skou a z\u00e1\u0159ilo dobrotou. V<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[223],"tags":[],"class_list":["post-14148","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-perfect-symetry"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/14148","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=14148"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/14148\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=14148"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=14148"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=14148"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}