{"id":14152,"date":"2009-06-28T18:00:00","date_gmt":"2009-06-28T17:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=14119"},"modified":"2009-06-28T18:00:00","modified_gmt":"2009-06-28T17:00:00","slug":"casoprostor-iii-24","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2009\/06\/28\/casoprostor-iii-24\/","title":{"rendered":"\u010casoprostor III 24."},"content":{"rendered":"
autor: Janule<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
TOM<\/p>\n<\/div>\n
„J\u00e1\u00e1\u00e1u, ty pako!“ zak\u0148u\u010d\u00edm, kdy\u017e m\u011b Dejv ve van\u011b omylem \u010dutne do rozkroku. Je\u017ei\u0161, to bol\u00ed, j\u00e1 ho za\u0161krtim. „D\u00e1vej pozor, nebo ze m\u011b ud\u011bl\u00e1\u0161 eunucha,“ sku\u010d\u00edm vysok\u00fdm hlasem, dr\u017e\u00edm si rukama sv\u016fj nakopnutej vercajk a za\u010d\u00edn\u00e1m v\u00e1\u017en\u011b uva\u017eovat o tom, \u017ee budu do vany s t\u00edmhle \u010f\u00e1blem nosit suspenzor. Tohle u\u017e je asi po\u010dtvrt\u00fd, co m\u011b nakop. Douf\u00e1m, \u017ee mi to ve\u010der jeho ta\u0165ka dostate\u010dn\u011b o\u0161et\u0159\u00ed\u2026<\/div>\n
„Promi\u0148, strejdo, j\u00e1 nerad,“ zkrou\u0161en\u011b se omlouv\u00e1 Dejv, a rad\u0161i couv\u00e1 zadkem a\u017e dozadu na \u0161punt, abych na n\u011bj nedos\u00e1hl. „Jau,“ kn\u00edkne, kdy\u017e naraz\u00ed hlavou do baterie a mne si posti\u017een\u00fd m\u00edsto ru\u010di\u010dkou. Dob\u0159e mu tak, cht\u011blo by se mi \u0159\u00edct, ale tak hnusnej nejsem\u2026<\/div>\n
„To je dobr\u00fd,“ m\u00e1vnu rukou, i kdy\u017e to po\u0159\u00e1d je\u0161t\u011b pekeln\u011b bol\u00ed. Mladej za to nem\u016f\u017ee, blbli jsme spolu a bylo to v z\u00e1palu boje, ale je to \u0161\u00edlen\u00e1 bolest, je\u0161t\u011b ji rozdejch\u00e1v\u00e1m. Chvilku je ticho, a pak se z druh\u00fd strany vany v\u00e1hav\u011b ozve: „Strejdo?“<\/div>\n
Zje\u017eej se mi v\u0161echny chlupy na t\u011ble, kdy\u017e si uv\u011bdom\u00edm, co te\u010f nejsp\u00ed\u0161 p\u0159ijde. A taky jo.<\/div>\n
„Co je to eunuch?“<\/div>\n
Je\u017ei\u0161ikriste, to jsem zase n\u011bco pl\u00e1cnul. \u017de j\u00e1 v\u016fl si ned\u00e1m na tu hubu pozor. Tohle snad ani nejde vysv\u011btlit mal\u00fdmu d\u00edt\u011bti, na to jsem moc kr\u00e1tkej. Jak mu m\u00e1m \u0159\u00edct, \u017ee je to chlap, co nem\u00e1 kulky? To je blb\u00fd\u2026<\/div>\n
„To m\u00e1\u0161 t\u011b\u017ek\u00fd,“ sna\u017e\u00edm se ho n\u011bjak odb\u00fdt. „Tomu bys stejn\u011b nerozum\u011bl,“ dod\u00e1m, kdy\u017e vid\u00edm jeho odm\u00edtavej obli\u010dej. Nesn\u00e1\u0161\u00ed, kdy\u017e nedostane odpov\u011b\u010f, takhle si ho vychoval Bill. V\u017edycky mu na v\u0161echno odpov\u00ed a j\u00e1 to pak odnesu.<\/div>\n
„J\u00e1 to pochopim, strejdo,“ pronese v\u00e1\u017en\u011b a \u010dek\u00e1, \u0161punt zap\u00edchnutej v zadku.<\/div>\n
„Poj\u010f sem, mus\u00ed t\u011b to tam tla\u010dit,“ nat\u00e1hnu k n\u011bmu ruce, abych si ho p\u0159it\u00e1hl bl\u00ed\u017e, „nic ti neud\u011bl\u00e1m, neboj,“ dod\u00e1m, kdy\u017e vid\u00edm jeho v\u00e1h\u00e1n\u00ed. Jako bych mu n\u011bkdy n\u011bco ud\u011blal\u2026 no, mo\u017en\u00e1 ho ob\u010das mu\u010d\u00edm, to je fakt, ale nic v\u00edc.<\/p>\n<\/div>\n
„No\u2026 jak bych ti to vysv\u011btlil\u2026“ za\u010dnu v\u00e1hav\u011b, kdy\u017e mu dostate\u010dn\u011b pofouk\u00e1m m\u00edsto na hlav\u011b, do kter\u00fdho se pra\u0161til o baterii, a postav\u00edm si ho, abych ho kone\u010dn\u011b umyl. „Eunuch, to je vlastn\u011b takovej zp\u011bv\u00e1k, co zp\u00edv\u00e1 stra\u0161n\u011b vysok\u00fdm hlasem.“<\/div>\n
„Jako t\u00e1ta?“ Vyprsknu sm\u00edchy, kdy\u017e si p\u0159edstav\u00edm, co by tomuhle obvin\u011bn\u00ed jeho tat\u00ednek \u0159ekl.<\/div>\n
„Ne, t\u00e1ta ne, ten zp\u00edv\u00e1 norm\u00e1ln\u011b. Eunuch zp\u00edv\u00e1 takhle,“ zakv\u00edl\u00edm n\u011bco fistul\u00ed, zn\u00ed to tro\u0161ku jako Bill\u016fv sm\u00edch. On m\u011bl ten kluk vlastn\u011b tro\u0161ku pravdu, jeho otec se ob\u010das jako eunuch sm\u011bje, ale \u017ee by mu chyb\u011blo vybaven\u00ed, to ne\u2026 ned\u00e1vno jsem to kontroloval.<\/div>\n
„A pro\u010d zp\u00edv\u00e1 tak vysoko?“ p\u0159i\u0161la vz\u00e1p\u011bt\u00ed logick\u00e1 ot\u00e1zka s je\u0161t\u011b lep\u0161\u00edm dodatkem. „On ho n\u011bkdo taky kopnul do pind\u00edka?“<\/div>\n
„No\u2026 dalo by se to tak \u0159\u00edct, ale nen\u00ed to p\u0159esn\u00fd. On mu ho n\u011bkdo ufiknul,“ odpov\u00edm s malink\u00fdm n\u00e1dechem hororu v hlase, jako kdy\u017e mu vykl\u00e1d\u00e1m n\u011bjakej krv\u00e1\u010dek na dobrou noc, a m\u016f\u017eu jenom doufat, \u017ee z toho kluk nebude m\u00edt no\u010dn\u00ed m\u016fry.<\/div>\n
„Ufiknul? A \u010d\u00edm bude \u010d\u016frat?“ oto\u010d\u00ed se na m\u011b udiven\u011b Dejv, zrovna mu mydl\u00edm zadek. „To bol\u00ed, ne?“ podv\u011bdom\u011b si rukou zakryje to svoje mr\u0148av\u00fd n\u00e1dob\u00ed\u010dko, jako bych se na n\u011bj chystal se skalpelem.<\/div>\n
\n
„To si pi\u0161, \u017ee to bol\u00ed. Jako \u010dert. Sta\u010d\u00ed, kdy\u017e mi do n\u011bj kopne\u0161, a je to hrozn\u00fd,“ odpov\u00edd\u00e1m zku\u0161en\u011b a sna\u017e\u00edm se vyhnout odpov\u011bdi na dotaz, \u010d\u00edm eunuch \u010d\u016fr\u00e1\u2026 co j\u00e1 v\u00edm? Kdy\u017e mu to ufiknou cel\u00fd, tak nejsp\u00ed\u0161 n\u011bjakou dirkou \u010di co\u2026 „Bu\u010f r\u00e1d, \u017ees to je\u0161t\u011b neza\u017eil,“ dod\u00e1m pat\u0159i\u010dn\u011b v\u00fdhr\u016f\u017en\u011b, namydl\u00edm mu toho jeho pr\u0165av\u00fdho pind\u00edka i s kuli\u010dkama a posad\u00edm ho do vody. „Spl\u00e1chni se,“ vyd\u00e1m rozkaz a za\u010dnu se taky mejt. Voda u\u017e je chladn\u00e1, je\u0161t\u011b nastydneme a t\u00e1ta n\u00e1s zabije.<\/div>\n
N\u011bjak nejde. V\u011bt\u0161inou u\u017e tady touhle dobou stepuje s p\u0159ipravenou osu\u0161kou, aby si vyzvedl ten sv\u016fj zv\u011bdavej poklad z vany, ale asi se n\u011bkde zasekl. Opl\u00e1chnu n\u00e1s oba sprchou, vylezu ven a prcka ut\u0159u s\u00e1m. Zvl\u00e1dnul jsem to dneska na jedni\u010dku\u2026 jak myt\u00ed, tak eunucha.<\/p>\n<\/div>\n
\u0160oupnul jsem Dejva do postele, ust\u00e1l je\u0161t\u011b n\u011bkolik ot\u00e1zek a nakonec i nal\u00e9havou \u017e\u00e1dost, abych mu vypr\u00e1v\u011bl poh\u00e1dku o eunuchovi, a uspal ho klasikou. Pir\u00e1ti nebo zlo\u010dinci v\u0161eho druhu nezklamou nikdy, to ho bav\u00ed v\u017edycky. Bill se celou dobu neobjevil, ale kdy\u017e jsem \u0161punta nesl do postele, v\u0161iml jsem si, \u017ee se v ob\u00fdv\u00e1ku sv\u00edt\u00ed, tak\u017ee byl asi tam. Te\u010f je tam ov\u0161em tma. To je divn\u00fd\u2026 v\u0161ude jinde je klid, v koupeln\u011b nen\u00ed, kuchy\u0148 je pr\u00e1zdn\u00e1, lo\u017enice taky, tak pro jistotu mrknu sm\u011brem k z\u00e1chodu, jestli pod dve\u0159ma neprosv\u00edt\u00e1 prou\u017eek sv\u011btla, ale i tam je tma jak v ranci. Co to ten Bill na m\u011b zkou\u0161\u00ed? P\u0159ece ne\u0161el ven, ani\u017e by mi n\u011bco \u0159ekl, ne? \u017de by mi cht\u011bl vr\u00e1tit to moje v\u011b\u010dn\u00fd p\u0159epad\u00e1v\u00e1n\u00ed a \u010dek\u00e1, aby na m\u011b n\u011bkde za rohem bafnul? No to se ale p\u0159epo\u010d\u00edtal, chlape\u010dek, na to j\u00e1 se nechyt\u00edm. Zti\u0161\u00edm se, aby m\u011b nesly\u0161el, a pomalu se bl\u00ed\u017e\u00edm chodbou k ob\u00fdv\u00e1ku. Opatrn\u011b se zastav\u00edm na prahu a nakouknu do temn\u00fd m\u00edstnosti. Venku se mezit\u00edm setm\u011blo, prosv\u00edt\u00e1 sem jen lehounk\u00fd sv\u011btlo m\u011bs\u00edce, a na stole je otev\u0159enej notebook, jeho\u017e spo\u0159i\u010d obrazovky osv\u011btluje jen bezprost\u0159edn\u00ed okol\u00ed. Mrknu je\u0161t\u011b jednou k oknu, proto\u017ee se mi zd\u00e1lo, \u017ee se tam n\u011bco pohnulo, a z\u016fstanu jen udiven\u011b z\u00edrat. U okna stoj\u00ed Bill a vypad\u00e1, jako kdy\u017e \u010daruje\u2026 jezd\u00ed rukama po skle, jako by snad n\u011bco hledal\u2026 Chvilku sleduju jeho sna\u017een\u00ed, ale pak to vzd\u00e1m. Ti\u0161e douf\u00e1m, \u017ee se mi z toho v\u0161eho nepom\u00e1tl\u2026<\/p>\n<\/div>\n
„Co tady blbne\u0161?“ zept\u00e1m se nahlas a on sebou \u0161kubne, jak se m\u011b zase lekl. Sakra, copak j\u00e1 za to m\u016f\u017eu, \u017ee je hluchej a nesly\u0161el m\u011b p\u0159ij\u00edt? Jen\u017ee m\u00edsto aby mi vynadal, \u017ee jsem ho zase vyd\u011bsil, vykul\u00ed na m\u011b o\u010di, d\u00e1 si prst p\u0159es pusu, aby mi nazna\u010dil, \u017ee m\u00e1m b\u00fdt zticha a zam\u00ed\u0159\u00ed ke mn\u011b. Chvilku na n\u011bj jen z\u00edr\u00e1m a p\u0159em\u00fd\u0161l\u00edm, pro\u010d mi nazna\u010duje, abych ml\u010del, ale ne\u017e stihnu n\u011bco vymyslet, u\u017e je u m\u011b a ml\u010dky m\u011b sm\u011bruje do koupelny. Kdy\u017e za n\u00e1mi zapadnou dve\u0159e, kone\u010dn\u011b se mi dostane odpov\u011bdi.<\/div>\n
„Hled\u00e1m tam \u0161t\u011bnice,“ vydechne Bill \u0161eptem a zn\u00ed d\u011bsn\u011b vystra\u0161en\u011b.<\/div>\n
„Co\u017ee? No to je fakt nejlep\u0161\u00ed po tm\u011b\u2026 kde by se tu vzaly \u0161t\u011bnice, pros\u00edm t\u011b… tebe n\u011bco v noci kouslo?“ zept\u00e1m se ho potichu a podv\u011bdom\u011b se za\u010dnu drbat na hlav\u011b\u2026 to m\u00e1m v\u017edycky. Sta\u010d\u00ed, kdy\u017e n\u011bkdo \u0159ekne blecha a u\u017e se drbu jako opi\u010d\u00e1k. „A pro\u010d \u0161ept\u00e1\u0161?“ uv\u011bdom\u00edm si tu absurditu, a \u0159eknu to norm\u00e1ln\u00edm hlasem Vz\u00e1p\u011bt\u00ed mi ov\u0161em na puse p\u0159istane Billova dla\u0148.<\/div>\n
„Psssst, nek\u0159i\u010d tak, nebo t\u011b usly\u0161\u00ed,“ vyd\u011b\u0161en\u011b \u0161ept\u00e1 d\u00e1l. „Ur\u010dit\u011b sem nap\u00edchl \u0161t\u011bnice, aby n\u00e1s mohl poslouchat, co si pov\u00edd\u00e1me. N\u011bkdo n\u00e1s \u0161pehuje,“ vychrl\u00ed na m\u011b absolutn\u00ed nesmysl, kter\u00fdmu odm\u00edt\u00e1m uv\u011b\u0159it. Strhnu jeho ruku ze sv\u00fd pusy, abych mohl kone\u010dn\u011b reagovat.<\/div>\n
„Co\u017ee? Tys nemyslel \u017eiv\u00fd \u0161t\u011bnice? To jako mysl\u00ed\u0161, \u017ee n\u00e1s nap\u00edchli a te\u010f\u2026“ \u0161kleb\u00edm se, p\u0159ijde mi to absurdn\u00ed. Co ten Bill \u0161\u00edl\u00ed?<\/div>\n
„Jo, to si p\u0159esn\u011b myslim. N\u011bkdo n\u00e1s odposlouch\u00e1v\u00e1,“ \u0159ekne s naprostou jistotou a j\u00e1 se fakt za\u010d\u00edn\u00e1m b\u00e1t, \u017ee se pom\u00e1tl.<\/div>\n
„Je\u017ei\u0161mraj\u00e1, Bille\u2026“ za\u010dnu mu odporovat, ale bratr m\u011b op\u011bt uml\u010d\u00ed dlan\u00ed.<\/div>\n
„V\u011b\u0159 mi, p\u0159i\u0161el mi e-mail, poj\u010f se mrknout,“ za\u0161ept\u00e1 a ani\u017e by mi uvolnil ruku z pusy, strk\u00e1 m\u011b p\u0159ed sebou p\u0159eds\u00edn\u00ed zp\u00e1tky a\u017e do ob\u00fdv\u00e1ku. „A \u0161eptej\u2026“ p\u0159ik\u00e1\u017ee, ne\u017e m\u011b p\u0159estane dusit, abychom si mohli sednout vedle sebe na seda\u010dku. Rezignovan\u011b dr\u017e\u00edm pusu a \u010dek\u00e1m, co z toho paranoika je\u0161t\u011b vypadne.<\/div>\n
„D\u00edvej,“ otev\u0159e e-mail od jak\u00e9hosi Devila\u2026 no, p\u011bknej nick, nejsp\u00ed\u0161 n\u00e1m j\u00edm chce n\u011bco o sob\u011b sd\u011blit, blbec. Z\u00edr\u00e1m na prvn\u00ed v\u011btu, celkem stru\u010dnou, ale v\u00fdsti\u017enou:<\/div>\n
„Sleduju v\u00e1s na ka\u017ed\u00e9m kroku.“<\/em><\/div>\n
„Pod\u00edvej,“ \u0161eptne Bill a klikne na prvn\u00ed odkaz hned pod v\u011btou. Otev\u0159e se fotka\u2026 j\u00e1, Dejv, Bill a Sabine nastupujeme p\u0159ed domem do Sashovy dod\u00e1vky, kterou n\u00e1s vezl na st\u0159ede\u010dn\u00ed zkou\u0161ku hologram\u016f. Dal\u0161\u00ed fotka je z benz\u00ednky, na kter\u00fd jsme zastavili, proto\u017ee se Dejvovi cht\u011blo \u010d\u016frat, dal\u0161\u00ed je z p\u0159\u00edjezdu p\u0159ed vydavatelstv\u00ed, a posledn\u00ed zp\u00e1tky u domu. Celou cestu n\u00e1s m\u011bl n\u011bkdo v merku. Jen\u017ee to je norm\u00e1lka\u2026 nic zvl\u00e1\u0161tn\u00edho.<\/div>\n
„A co jako?“ rad\u0161i u\u017e \u0161eptnu sm\u011brem k Billovi, aby mi zase nesko\u010dil rukou na ksicht. Mus\u00edm si d\u00e1vat bacha\u2026 „To mohl vyfotit ka\u017edej, na tom nen\u00ed nic divn\u00fdho\u2026 jsme norm\u00e1ln\u011b na ulici,“ sna\u017e\u00edm se Billovi potichu vysv\u011btlit, \u017ee to nen\u00ed nic v\u00e1\u017en\u00fdho a p\u0159ipad\u00e1m si jako idiot. Na paparazzi jsme p\u0159ece zvykl\u00ed u\u017e l\u00e9ta.<\/div>\n
„Jo, to mohl, ale z\u00edrej\u2026“ najede Bill my\u0161\u00ed na dal\u0161\u00ed v\u011btu:<\/div>\n
„Sly\u0161\u00edm v\u00e1s\u2026 m\u00e1m u\u0161i v\u0161ude.“<\/em><\/div>\n
Klikne na odkaz pod v\u011btou, otev\u0159e se p\u0159ehr\u00e1va\u010d a z notebooku se ozvou na\u0161e hlasy:<\/p>\n<\/div>\n
„Bille, zapomn\u011bl sis tu minule brejle. Na.“<\/em> Je sly\u0161et ruch jedouc\u00edho auta.<\/div>\n
„D\u00edk, Sasho, myslel jsem, \u017ee jsem je ztratil.“<\/em> Odpov\u00edd\u00e1 Bill a mn\u011b dojde, \u017ee je to v dod\u00e1vce, kterou n\u00e1s vezl ve st\u0159edu do vydavatelstv\u00ed.<\/div>\n
„Tat\u00ed, j\u00e1 chci taky brejle,“<\/em> vyk\u0159ikuje Dav\u00eddek a natahuje se po nich. P\u0159esn\u011b si tu situaci vybavuju, te\u010f budu mluvit j\u00e1.<\/div>\n
„Ale \u0161punte, budou ti velk\u00fd,“<\/em> sly\u0161\u00edm s\u00e1m sebe. „Bude\u0161 vypadat jak masa\u0159ka.“<\/em> To byl zase tah\u2026 m\u00e1m na tohle talent.<\/div>\n
„Co je to masa\u0159ka?“<\/em> sly\u0161\u00ed na\u0161e d\u00edtko poprv\u00e9 tenhle v\u00fdraz.<\/div>\n
„Takov\u00e1 velk\u00e1 bzu\u010d\u00edc\u00ed moucha, co si sed\u00e1 na hov-„<\/em><\/div>\n
„Tome!“<\/em> ok\u0159ikne m\u011b v\u010das Bill a p\u0159esn\u011b si pamatuju, jakej na m\u011b hodil v tom okam\u017eiku vy\u010d\u00edtavej ksicht.<\/div>\n
„No, co? Mus\u00ed v\u011bd\u011bt, \u010demu se vyh\u00fdbat\u2026“<\/em> br\u00e1n\u00edm se se sm\u00edchem a v tu chv\u00edli nahr\u00e1vka skon\u010d\u00ed.<\/p>\n<\/div>\n
„Tak to je teda p\u011bknej pr\u016fser,“ vydechnu a zad\u00edv\u00e1m se na Billa. „N\u011bkdo v aut\u011b musel bejt nap\u00edchnutej, jinak to nen\u00ed mo\u017en\u00fd, proto\u017ee to u\u017e jsme jeli,“ sna\u017e\u00edm se pochopit, jak tahle nahr\u00e1vka vznikla. Bill jen p\u0159ik\u00fdvne, a zv\u00fdrazn\u00ed my\u0161\u00ed dal\u0161\u00ed v\u011btu:<\/div>\n
„Nikam se p\u0159ede mnou neschov\u00e1te\u2026“<\/em><\/div>\n
Beze slova klikne na prvn\u00ed odkaz pod n\u00ed a z fotky na n\u00e1s z\u00edr\u00e1 na\u0161e vlastn\u00ed vila. Je jasn\u011b vid\u011bt, \u017ee nen\u00ed focen\u00e1 zpoza plotu, ale ze zahrady, tak\u017ee n\u011bkdo si coural po na\u0161em pozemku, ani\u017e bychom si ho v\u0161imli. Dal\u0161\u00ed fotky jsou z jin\u00fdch m\u00edst, v\u0161echny zab\u00edraj\u00ed okna a jsou focen\u00fd zbl\u00edzka. Sakra\u2026 na co m\u00e1me Scottyho, kdy\u017e ani ne\u0161t\u011bk\u00e1\u2026 u\u017e je starej a l\u00ednej\u2026 nebo \u0161t\u011bkal a my nebyli doma.<\/div>\n
„D\u00edvej\u2026“ klikne Bill na dal\u0161\u00ed odkaz v e-mailu a otev\u0159e se okno n\u011bjak\u00fdho internetov\u00fdho obchodu s elektronikou. Chv\u00edli na tu str\u00e1nku z\u00edr\u00e1m, ne\u017e mi dojde, \u017ee je to nab\u00eddka odposlouch\u00e1vac\u00edch za\u0159\u00edzen\u00ed, o jak\u00fdch jsem dodne\u0161ka nem\u011bl v\u016fbec tu\u0161en\u00ed, \u017ee existujou. Teda ony asi existovaly u\u017e d\u00e1vno, ale j\u00e1 netu\u0161il, \u017ee si to m\u016f\u017ee koupit jen tak ka\u017edej\u2026<\/div>\n
„U\u017e ch\u00e1pe\u0161?“ \u0161ept\u00e1 Bill. „Ten hajzl m\u00e1 d\u00e1lkov\u00fd odposlouch\u00e1vac\u00ed za\u0159\u00edzen\u00ed, jel za n\u00e1mi celou dobu v aut\u011b a my o n\u011bm nem\u011bli ani p\u00e1ru,“ klikne na odkaz v obchod\u011b, kde je mo\u017en\u00fd takovou v\u011bci\u010dku koupit za p\u00e1r euro i s popisem, jak to funguje. „A taky n\u00e1s nejsp\u00ed\u0161 poslouch\u00e1 tady,“ vydechne \u0161eptem ne\u0161\u0165astn\u011b moje dvoj\u010de a slo\u017e\u00ed hlavu do dlan\u00ed.<\/div>\n
„Jo, u\u017e je mi to jasn\u00fd,“ za\u0161ept\u00e1m a m\u00e1m dojem, \u017ee v tomhle dom\u011b u\u017e si nejen nikdy norm\u00e1ln\u011b nepopov\u00edd\u00e1me, ale ani se tu u\u017e bohu\u017eel nebude d\u00edt nic, co by nem\u011bly sly\u0161et ciz\u00ed u\u0161i.<\/p>\n<\/div>\n
BILL<\/p>\n<\/div>\n
Kdy\u017e jsem nic netu\u0161e otev\u0159el ten prokletej e-mail, \u0159\u00edkal jsem si, \u017ee je to zase n\u011bkdo, kdo jen tak z legrace rozes\u00edl\u00e1 svoje \u00fachyln\u00fd mejly na n\u00e1hodn\u00fd adresy, ale hned prvn\u00ed v\u011bta m\u011b vyvedla z omylu. Ten e-mail pat\u0159il opravdu mn\u011b. Na\u0161e fotky m\u011b je\u0161t\u011b tak nevyd\u011bsily, stejn\u011b jako pozd\u011bji Toma, takhle n\u00e1s fot\u00ed kde kdo, i kdy\u017e u\u017e to posledn\u00ed dobou nen\u00ed tak \u010dasto, jako kdy\u017e jsme za\u010d\u00ednali, ale nahr\u00e1vka z auta m\u011b dostala. Poslouchal jsem s otev\u0159enou pusou p\u0159ehr\u00e1va\u010d, p\u0159esn\u011b v\u011bd\u011bl, co p\u0159ijde d\u00e1l, mohl bych ten rozhovor z auta p\u0159e\u0159\u00edkat zpam\u011bti, moc dob\u0159e si ho pamatuju. M\u011bl jsem radost, \u017ee se mi vr\u00e1tily ztracen\u00fd brejle, a kdy\u017e se p\u0159ipitej Tom chystal Dejvovi sd\u011blit, na co si sedaj masa\u0159ky, v\u010das jsem ho zarazil. M\u011bl z toho d\u011bsnou b\u017eundu, ale to je te\u010f vedlej\u0161\u00ed.<\/div>\n
\u0160okovalo m\u011b, \u017ee to musel nahr\u00e1t n\u011bkdo z n\u00e1s. Nejd\u0159\u00edv m\u011b napadl Sasha, ale pak jsem klikl na dal\u0161\u00ed odkaz, a proto\u017ee ten vedl p\u0159\u00edmo k v\u00fdrobku, kter\u00fdm to doty\u010dn\u00fd Devil z\u0159ejm\u011b cel\u00fd nato\u010dil, u\u017e jsem d\u00e1l nep\u00e1tral, kdo v aut\u011b je zr\u00e1dce a \u0161picl. Nikdo\u2026 nejsp\u00ed\u0161 jsme m\u011bli na okn\u011b nalepenou \u0161t\u011bnici, kter\u00e1 je podle vychvalov\u00e1n\u00ed v\u00fdrobce citliv\u00e1 na ty nejjemn\u011bj\u0161\u00ed vibrace, rozechv\u00edvaj\u00edc\u00ed okno, \u010d\u00edm\u017e p\u0159en\u00e1\u0161\u00ed zvuky zevnit\u0159.<\/p>\n<\/div>\n
Chvilku mi nebylo jasn\u00fd, pro\u010d k tomu ten hajzl dal je\u0161t\u011b fotky na\u0161\u00ed vily, ale kdy\u017e jsem si to spojil s v\u011btou, \u017ee se p\u0159ed n\u00edm nikde neschov\u00e1me, napadlo m\u011b to. Rychle jsem zhasl, chvilku koukal p\u0159es zahradu na ulici, jestli tam nestoj\u00ed n\u011bjak\u00fd podez\u0159el\u00fd auto, ale nikoho jsem v t\u00fd tm\u011b nezahl\u00eddl, stejn\u011b je to daleko. Akor\u00e1t se setm\u011blo a bylo pozd\u011b te\u010f hledat toho, kdo to ud\u011blal. Jen\u017ee kdy\u017e jsem st\u00e1l u okna, napadlo m\u011b, \u017ee zrovna na tomhle skle m\u016f\u017ee b\u00fdt tot\u00e9\u017e, co bylo nainstalovan\u00fd v aut\u011b. Ten parchant n\u00e1s z\u0159ejm\u011b odposlouch\u00e1v\u00e1 i tady a klidn\u011b n\u00e1m to nazna\u010dil v e-mailu. O co mu jde? Pro\u010d vyzrazuje, \u017ee n\u00e1s poslouch\u00e1? Co t\u00edm z\u00edsk\u00e1? Nech\u00e1pu\u2026 Za\u010dal jsem po kousk\u00e1ch zkoumat sklo, abych odhalil n\u011bco, co by se podobalo n\u00e1lepce s mikrovys\u00edla\u010dkou, kterou jsem vid\u011bl v internetov\u00e9m obchod\u011b, jen\u017ee jsem si nemohl rozsv\u00edtit, aby m\u011b zvenku nebylo vid\u011bt, a m\u011bl tak zt\u00ed\u017eenou pozici. Uprost\u0159ed p\u00e1tr\u00e1n\u00ed m\u011b vylekal Tom, tak\u017ee dote\u010f nev\u00edm, jestli n\u00e1s n\u011bkdo sly\u0161\u00ed nebo ne. Je docela dob\u0159e mo\u017en\u00fd, \u017ee takov\u00e1 \u0161t\u011bnice bude na okn\u011b v kuchyni, v lo\u017enici\u2026 prost\u011b v\u0161ude. No\u010dn\u00ed m\u016fra n\u00e1m pr\u00e1v\u011b vpadla do \u017eivota a my m\u00e1me zase n\u011bco, s \u010d\u00edm se mus\u00edme vypo\u0159\u00e1dat. Hergot! Tomu snad nebude nikdy konec.<\/p>\n<\/div>\n
„Co budeme d\u011blat?“ za\u0161eptal jsem do tmy pokoje, kdy\u017e se Tom sezn\u00e1mil se situac\u00ed.<\/div>\n
„Jdeme do zku\u0161ebny,“ zavelel \u0161eptem, a j\u00e1 se poslu\u0161n\u011b zvedl a tmou se \u0161inul za n\u00edm. Kdy\u017e za n\u00e1mi zapadly dve\u0159e zvukot\u011bsn\u00e9 m\u00edstnosti bez oken, teprve mi do\u0161lo, \u017ee tady je snad bezpe\u010dno. Doufejme\u2026 co m\u016f\u017eeme v\u011bd\u011bt, jak daleko ten hajzl za\u0161el.<\/div>\n
„Sem se nemohl dostat,“ \u0159ekne v tu chv\u00edli Tom, jako by mi \u010detl my\u0161lenky. „M\u00e1me alarm, okno tu nen\u00ed, tak\u017ee jsme v bezpe\u010d\u00ed,“ oddychne si, a sval\u00ed se zni\u010den\u011b na seda\u010dku. „M\u011bl jsem asi souhlasit s t\u00edm elektrick\u00fdm ostnat\u00fdm dr\u00e1tem, co mi nab\u00edzel technik, kdy\u017e montoval bezpe\u010dnostn\u00ed alarm. Tenkr\u00e1t mi to p\u0159i\u0161lo zbyte\u010dn\u00fd\u2026“ vzdychne Tom. „Takhle se sem mohl dostat \u00fapln\u011b v pohod\u011b. S\u00e1m jsem p\u0159es ten plot sk\u00e1kal. Sice jsem si roztrh kalhoty, ale to bylo taky v\u0161echno,“ uva\u017euje. Proboha, kdy lezl p\u0159es n\u00e1\u0161 plot, na to si v\u016fbec nevzpom\u00edn\u00e1m\u2026<\/div>\n
„U\u017e si tady nem\u016f\u017eeme ani svobodn\u011b pov\u00eddat,“ vypadlo ze m\u011b prvn\u00ed, co mi bliklo hlavou. Posledn\u00ed o\u00e1za klidu a pohody je v h\u00e1ji. U\u017e n\u00e1m zb\u00fdv\u00e1 jen tahle jedna jedin\u00e1 m\u00edstnost, a to b\u016fhv\u00ed jestli. Co kdy\u017e to byl zrovna ten technik, co d\u011blal zabezpe\u010den\u00ed a n\u011bco sem nap\u00edchl u\u017e tehdy? Jak si m\u016f\u017eu bejt jistej? Nem\u016f\u017eu\u2026 dokud nebudeme v\u011bd\u011bt, kdo to je, a co t\u00edm sleduje, nejsme v bezpe\u010d\u00ed nikde.<\/div>\n
„Hmmm,“ odpov\u00ed jen Tom a je vid\u011bt, \u017ee mu to v hlav\u011b \u0161rotuje. „Nech\u00e1pu, pro\u010d n\u00e1m to prozradil,“ vyslov\u00ed nahlas to, co m\u011b u\u017e napadlo taky. „P\u0159ece mu mus\u00ed bejt jasn\u00fd, \u017ee ty jeho \u0161t\u011bnice najdem a zni\u010d\u00edme, a budem si d\u00e1vat bacha, aby nic nenahr\u00e1l? Co to m\u011blo za smysl?“ \u0161ept\u00e1 si pro sebe, sotva ho sly\u0161\u00edm. „K \u010demu mu to je, \u017ee se te\u010f budeme b\u00e1t mluvit ve vlastn\u00edm\u2026“ vtom mu to asi do\u0161lo. „No jasn\u011b! To je vono! Cht\u011bl n\u00e1m nahnat strach! Hajzl jeden!“ roz\u010diluje se Tom. „Co kdy\u017e je to ten samej, co n\u00e1s udal na soci\u00e1lku?“ pod\u00edv\u00e1 se na m\u011b a j\u00e1 jen pokr\u010d\u00edm rameny. „Z\u0159ejm\u011b mu to nevy\u0161lo, asi \u010dekal, \u017ee n\u00e1m vezmou Dejva, a kdy\u017e se nic ned\u011blo, chce n\u00e1s aspo\u0148 vystra\u0161it,“ d\u00e1l rozv\u00edj\u00ed teorii Tom. Sice m\u016f\u017ee m\u00edt pravdu, ale t\u0159eba je to cel\u00fd nesmysl\u2026 m\u016f\u017ee to bejt \u00fapln\u011b n\u011bkdo jinej.<\/div>\n
„Co kdy\u017e to v\u0161echno nahr\u00e1l?“ vyd\u011bs\u00edm se, kdy\u017e mi dojde, \u017ee n\u00e1s m\u016f\u017ee sledovat u\u017e dlouho. „Mysl\u00edm tu kontrolu ze soci\u00e1lky a pak jak p\u0159i\u0161la Sab, jak jsem j\u00ed p\u0159emlouval, aby si m\u011b vzala\u2026“ m\u00e1lem se za\u010dnu dusit. „T\u0159eba to v\u0161echno te\u010f sebere a po\u0161le jim to, oni p\u0159ijdou a\u2026“ ani se mi nechce tu v\u011btu do\u0159\u00edct.<\/div>\n
„Do prdele!“ vztek\u00e1 se Tom. „Kdo tohle m\u016f\u017ee bejt? Pro\u010d se n\u00e1s rozhodl zrovna te\u010f n\u011bkdo ni\u010dit?! Jako by v\u011bd\u011bl, \u017ee nem\u00e1me jak ut\u00fdct,“ sku\u010d\u00ed Tom ne\u0161\u0165astn\u011b. „Je\u0161t\u011b p\u0159ed m\u011bs\u00edcem bych sedl do B\u00e9dy a vy\u0159\u00eddil bych ho, ale takhle?“<\/div>\n
„Ty, jo?“ zvednu obo\u010d\u00ed. „V\u017edycky jsi byl proti tomu, aby se t\u00edm \u0159e\u0161ily probl\u00e9my, a te\u010f bys to ud\u011blal?“ pt\u00e1m se ho udiven\u011b.<\/div>\n
„Jo, tohle bych ud\u011blal, proto\u017ee jde o n\u00e1s a o Dejva,“ ujist\u00ed m\u011b moje dvoj\u010de. „Vy dva mi za to stoj\u00edte,“ dod\u00e1 a obejme m\u011b kolem ramen. Polo\u017e\u00edm si hlavu na jeho rameno a v tu chv\u00edli si uv\u011bdom\u00edm, \u017ee mo\u017en\u00e1 ani tady nen\u00ed bezpe\u010dno. Vlastn\u011b u\u017e nikde nen\u00ed bezpe\u010dno\u2026<\/p>\n<\/div>\n
autor: Janule<\/strong><\/div>\n
betaread: \u00c1\u010fa<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Janule TOM „J\u00e1\u00e1\u00e1u, ty pako!“ zak\u0148u\u010d\u00edm, kdy\u017e m\u011b Dejv ve van\u011b omylem \u010dutne do rozkroku. Je\u017ei\u0161, to bol\u00ed, j\u00e1 ho za\u0161krtim. „D\u00e1vej pozor, nebo ze m\u011b ud\u011bl\u00e1\u0161 eunucha,“ sku\u010d\u00edm vysok\u00fdm hlasem, dr\u017e\u00edm si rukama sv\u016fj nakopnutej vercajk a za\u010d\u00edn\u00e1m v\u00e1\u017en\u011b uva\u017eovat<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[221],"tags":[],"class_list":["post-14152","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-casoprostor-iii"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/14152","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=14152"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/14152\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=14152"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=14152"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=14152"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}