{"id":14176,"date":"2009-06-26T14:00:00","date_gmt":"2009-06-26T13:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=14143"},"modified":"2009-06-26T14:00:00","modified_gmt":"2009-06-26T13:00:00","slug":"perfect-symetry-28","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2009\/06\/26\/perfect-symetry-28\/","title":{"rendered":"Perfect Symetry 28."},"content":{"rendered":"
autor: B-kay<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
Bill jemn\u011b hladil rty Tomova hol\u00e1 ramena a vdechoval jeho n\u00e1dhernou v\u016fni. Nemohl tomu uv\u011b\u0159it. Nemohl uv\u011b\u0159it, \u017ee se to skute\u010dn\u011b d\u011bje. Kdyby mohl, sm\u00e1l by se \u0161t\u011bst\u00edm. Mo\u017en\u00e1 by se sam\u00fdm \u0161t\u011bst\u00edm i rozbre\u010del, ale necht\u011bl zkazit tu n\u00e1dhernou chvilku ticha, kterou pr\u00e1v\u011b pro\u017e\u00edvali. Nic ne\u0159\u00edkali, dokonce se ani neh\u00fdbali. Jenom se d\u00edvali vz\u00e1jemn\u011b do o\u010d\u00ed a uji\u0161\u0165ovali jeden druh\u00e9ho, \u017ee to, co d\u011blaj\u00ed, je skute\u010dn\u011b to spr\u00e1vn\u00e9. Bill po chvilce p\u0159eru\u0161il jejich o\u010dn\u00ed kontakt a posmutn\u011ble sklonil tv\u00e1\u0159.<\/div>\n
„Kdy\u017e jsem se ti naposled nab\u00eddl, odm\u00edtl jsi m\u011b,“ za\u0161eptal a pevn\u011b stiskl v\u00ed\u010dka. Zhluboka se nadechl a nesm\u011ble zvedl pohled k bratrov\u011b tv\u00e1\u0159i. „Boj\u00edm se to ud\u011blat znovu,“ zad\u00edval se mu hluboce do o\u010d\u00ed. Tom z\u016fstal potichu. Zamilovan\u011b sledoval ka\u017edi\u010dk\u00fd milimetr bratrovy tv\u00e1\u0159e.<\/div>\n
Byl tak n\u00e1dhern\u00fd. Tak k\u0159ehk\u00fd a nejist\u00fd. C\u00edtil na sv\u00e9m t\u011ble, jak se t\u0159ese a nal\u00e9hav\u011b d\u00fdch\u00e1. Nikdy by nev\u011b\u0159il, \u017ee se ocitne v t\u00e9hle pozici pr\u00e1v\u011b s Billem.<\/div>\n
Kdy\u017e jej tehdy spat\u0159il v tom kv\u011btin\u00e1\u0159stv\u00ed, tak hrd\u00e9ho a chladn\u00e9ho, ztratil v\u0161echny sny a iluze. Tehdy vlastn\u011b ztratil i posledn\u00ed nad\u011bji, \u017ee by mezi nima mohlo k n\u011b\u010demu doj\u00edt. Vztahu s Billem d\u00e1val v\u017edycky nulovou \u0161anci, v koutku du\u0161e v\u0161ak doufal neust\u00e1le. Sv\u00fdm odm\u011b\u0159en\u00fdm postojem svatebn\u00edho agenta jej nev\u011bdomky sv\u00e1d\u011bl. Tom m\u011bl po\u0159\u00e1d v pam\u011bti ty chvilky, kdy se odd\u00e1vali zak\u00e1zan\u00fdm polibk\u016fm tajn\u011b a rozechv\u011ble. A sta\u010dilo n\u011bkolik t\u00fddn\u016f, aby se v\u011bci posunuly kup\u0159edu p\u0159\u00edmo raketovou rychlost\u00ed. Hran\u00e1 nevra\u017eivost a p\u0159edst\u00edran\u00e1 nen\u00e1vist se zm\u011bnili v oddanou l\u00e1sku. Od nep\u0159\u00edjemn\u00e9 h\u00e1dky tehdy v kuchyni pro\u0161li t\u011b\u017ek\u00fdm obdob\u00edm, p\u0159esto to jejich vztah vydr\u017eel a oni to nevzdali. N\u00e1hle byli tady, \u017eili jeden pro druh\u00e9ho a cht\u011bli se milovat. Oba!…<\/div>\n
\n
Bill smutn\u011b stiskl rty a odvr\u00e1til tv\u00e1\u0159 na stranu. Mohl to \u010dekat\u2026 Tom mu p\u0159eci jednou \u0159ekl, \u017ee m\u00e1 strach z budoucna a do t\u00e9 doby, se mezi nima nic st\u00e1t nem\u016f\u017ee. Bill v\u0161ak po\u0159\u00e1d v hloubi du\u0161e tichou\u010dce doufal, \u017ee by snad mohl sv\u016fj n\u00e1zor zm\u011bnit. Z\u0159ejm\u011b se spletl. Sm\u00ed\u0159liv\u011b se zad\u00edval p\u0159ed sebe a pok\u00fdval hlavou.<\/div>\n
„J\u00e1 to ch\u00e1pu,“ nedok\u00e1zal skr\u00fdt sv\u00e9 zklam\u00e1n\u00ed, ale nemohl by \u0159\u00edct, \u017ee se na Toma zlobil. Nezlobil se. Rozum\u011bl mu, a proto jej necht\u011bl v\u00edc pokou\u0161et. Vstal z postele doprov\u00e1zen Tomov\u00fdma smutn\u00fdma o\u010dima a popo\u0161el ke hrom\u00e1dce sv\u00e9ho oble\u010den\u00ed, kter\u00e9 se ne\u010dinn\u011b v\u00e1lelo po podlaze. Vzal do rukou sv\u00e9 tepl\u00e1ky a chystal se obl\u00e9knout si je. Hork\u00fd polibek na z\u00e1dech, mu v tom ale zabr\u00e1nil.<\/div>\n
„Neobl\u00edkej se. Z\u016fsta\u0148 takhle\u2026 pros\u00edm,“ Tom jej ne\u010dekan\u011b chytl kolem bok\u016f a vyhoupl si jej do n\u00e1ru\u010de. Bill se na n\u011bj d\u00edval nejist\u00fdm pohledem ran\u011bn\u00e9ho pt\u00e1\u010dete a jeho tv\u00e1\u0159 se jaksi automaticky skl\u00e1n\u011bla k Tomov\u00fdm nab\u011bhl\u00fdm rt\u016fm. Tom jej zlehka pol\u00edbil do vlas\u016f, je\u0161t\u011b jednou se mu pod\u00edval do o\u010d\u00ed a ti\u0161e vy\u0159kl svou ot\u00e1zku.<\/div>\n
„Dovol\u00ed\u0161 mi, abych se s tebou miloval?“<\/p>\n<\/div>\n
Bill nemohl dojet\u00edm ani mluvit. Nemohl tomu uv\u011b\u0159it. P\u0159ekvapen\u011b pootev\u0159el rty a sna\u017eil se vymyslet n\u011bco, co by d\u00e1valo alespo\u0148 n\u011bjak\u00fd smysl. Nakonec se v\u0161ak vyka\u0161lal na zbyte\u010dn\u00e1 slova, p\u0159it\u00e1hl se k Tomov\u011b tv\u00e1\u0159i a sv\u00fdmi drav\u00fdmi polibky mu dok\u00e1zal v\u00edce ne\u017e odpov\u011bd\u011bt. Za st\u00e1l\u00e9ho l\u00edb\u00e1n\u00ed jej Tom pomalu pokl\u00e1dal na postel jako n\u011bjak\u00e9 k\u0159ehk\u00e9 zv\u00ed\u0159\u00e1tko. Dlouze se mazlil s jeho horkou k\u016f\u017ei, l\u00edbal ka\u017edi\u010dk\u00fd milimetr, na kter\u00fd dos\u00e1hl. V\u011bd\u011bl, \u017ee si Billa mus\u00ed nejd\u0159\u00edv zaslou\u017eit. Cht\u011bl, aby to bylo pro oba kr\u00e1sn\u00e9 a necht\u011bl mu zp\u016fsobit \u017e\u00e1dnou bolest. Necht\u011bl si jej jenom sobecky vz\u00edt a nehled\u011bt na to, zdali se mu to l\u00edb\u00ed nebo ne. Dok\u00e1zal by se s n\u00edm divoce milovat, ale necht\u011bl to ud\u011blat… Cht\u011bl, aby je tohle milov\u00e1n\u00ed spojilo je\u0161t\u011b v\u00edc. Cht\u011bl aby to bylo p\u0159esn\u011b takov\u00e9, jak si to kdysi vysnil. Jemn\u00e9, \u010dist\u00e9 a opatrn\u00e9.<\/div>\n
„Miluju t\u011b, Bille,“ zlehka l\u00edbal jeho poddajn\u00e9 rty, zat\u00edmco jeho dlan\u011b m\u011bkce hladily Billovo vzru\u0161en\u00ed. Bill tichounce st\u00e9nal a zoufale se sna\u017eil Tomovi nazna\u010dit, aby si jej u\u017e vzal. Chtiv\u011b zvedal sv\u00e9 boky a rytmicky p\u0159ir\u00e1\u017eel proti t\u011bm bratrov\u00fdm. Odd\u00e1lil sv\u00e1 stehna a \u010dekal. Tom v\u011bd\u011bl, co bude n\u00e1sledovat. Kdy\u017e se zad\u00edval do o\u010d\u00ed sv\u00e9ho bratra, kter\u00e9 jej o to p\u0159\u00edmo prosily, nedok\u00e1zal odm\u00edtnout. „Neubl\u00ed\u017e\u00edm ti,“ sklonil se k Billov\u011b tv\u00e1\u0159i a l\u00e1skypln\u011b jej pol\u00edbil na stisknut\u00e9 rty. Bill k n\u011bmu z posledn\u00edch sil nat\u00e1hl ob\u011b dlan\u011b, aby jej mohl pohladit.<\/div>\n
„V\u011b\u0159\u00edm ti,“ vydechl. Z o\u010d\u00ed mu proudila nehynouc\u00ed l\u00e1ska a d\u016fv\u011bra. Tom si ukradl je\u0161t\u011b jeden lehk\u00fd polibek a pot\u00e9 se opatrn\u011b polo\u017eil mezi jeho odd\u00e1len\u00e1 stehna.<\/p>\n<\/div>\n
Zhluboka se nadechl a sna\u017eil se uklidnit. Tak dlouho o tom jenom snil a te\u010f, kdy\u017e se jeho sny staly skute\u010dnost\u00ed, nemohl tomu uv\u011b\u0159it. N\u011bkolik letm\u00fdch polibk\u016f vlo\u017eil na Billovy nah\u00e9 boky a stehna, a pot\u00e9 pomalounku p\u0159itla\u010dil svou p\u00e1nev, na tu jeho.<\/div>\n
„Au,“ Bill pevn\u011b stiskl rty a rozhodl se to vydr\u017eet. \u0160\u00edlen\u011b to bolelo. V o\u010d\u00edch jej p\u00e1lily slzy, jak se sna\u017eil nek\u0159i\u010det. Zhluboka d\u00fdchal a poslepu hledal ve tm\u011b dlan\u011b sv\u00e9ho bratra. Tom se k n\u011bmu t\u00e9m\u011b\u0159 okam\u017eit\u011b p\u0159itulil a vzdychal do jeho hol\u00e9 k\u016f\u017ee. Neh\u00fdbal se, b\u00e1l se p\u0159irazit. „B-bol\u00ed to,“ zast\u00e9nal Bill pla\u010dtiv\u011b, p\u0159esto jej uvnit\u0159 h\u0159\u00e1l n\u00e1dhern\u00fd pocit, \u017ee jsou s Tomem dokonale propojeni.<\/div>\n
„Tak p\u0159estanu,“ Tom se rozv\u00e1\u0161n\u011bn\u00fdma o\u010dima zahled\u011bl do identick\u00fdch a byl ochotn\u00fd okam\u017eit\u011b z n\u011bj vystoupit.<\/div>\n
„N-ne… pros\u00edm,“ Bill se poprv\u00e9 nec\u00edtil tak zvl\u00e1\u0161tn\u011b s\u00e1m. Tom byl u n\u011bj, c\u00edtil jej \u00fapln\u011b v\u0161ude. U\u017e nikdy se necht\u011bl toho pocitu vzd\u00e1t. Po\u010d\u00e1te\u010dn\u00ed bolest jej pomalounku p\u0159ech\u00e1zela a on si na Toma uvnit\u0159 sebe b\u011bhem n\u011bkolika minut zvykl. S\u00e1m proti n\u011bmu zkusil lehce p\u0159irazit. Reakce, kter\u00e1 se dostavila, byla v\u00edce ne\u017e p\u0159ekvapiv\u00e1. Oba nal\u00e9hav\u011b zalapali po dechu a neomalen\u011b se pol\u00edbili. Jejich jazyky si v\u0161emo\u017en\u011b hr\u00e1ly, olizovaly se a tlumily jejich nal\u00e9hav\u00e9 vzdychy. Tom si Billa bral opatrn\u011b, n\u011b\u017en\u011b a pomalu, p\u0159esn\u011b tak, jak si to sl\u00edbil. Hladil Billovo vzru\u0161en\u00ed a cht\u011bl mu navodit stejn\u00e9 kr\u00e1sn\u00e9 pocity, jak\u00e9 c\u00edtil on s\u00e1m. Ani jeden tomu nemohl skute\u010dn\u011b uv\u011b\u0159it. Milovali se…<\/p>\n<\/div>\n
„Ty pl\u00e1\u010de\u0161?“ Bill p\u0159ekvapen\u011b zvedl svou unavenou, zato \u0161\u0165astnou tv\u00e1\u0159 k t\u00e9 bratrov\u011b a slzy, kter\u00e9 spat\u0159il, jej malinko vypla\u0161ily. „Nel\u00edbilo se ti to?“ zeptal se posmutn\u011ble a zklaman\u011b sklopil pohled. Tom vzal jeho tv\u00e1\u0159 do dlan\u00ed a dlouze jej pol\u00edbil.<\/div>\n
„Tohle bylo \u00fapln\u011b poprv\u00e9, co jsem se s n\u011bk\u00fdm skute\u010dn\u011b miloval. Bylo to to nejkr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00ed, co jsem kdy pro\u017eil. Je\u0161t\u011b po\u0159\u00e1d se klepu strachem, \u017ee se r\u00e1no probud\u00edm a ty tady nebude\u0161,“ p\u0159iznal se se sv\u00fdm tr\u00e1pen\u00edm a nal\u00e9hav\u011b se op\u0159el \u010delem o to jeho. Bill mu jemn\u00fdm dotekem set\u0159el zbyl\u00e9 slzy a polibky vyhladil mokrou cesti\u010dku, je\u017e po nich z\u016fstala.<\/div>\n
„Kdy\u017e jsme m\u011bli tehdy tu nehodu, myslel jsem, \u017ee u\u017e ti nikdy nebudu moct \u0159\u00edct, jak moc t\u011b pot\u0159ebuju. Stra\u0161n\u011b jsem se tehdy b\u00e1l, \u017ee je konec. Nejsi jedin\u00fd, Tome, kdo se b\u00e1l. Strach je jednou z emoc\u00ed, kter\u00e1 tak\u00e9 vyjad\u0159uje l\u00e1sku. Proto nen\u00ed v\u016fbec hloup\u00e9, \u017ee se n\u011b\u010deho boj\u00ed\u0161,“ klidn\u011b se p\u0159itulil k Tomov\u011b hrudn\u00edku a p\u0159es oba p\u0159ehodil teplou p\u0159ikr\u00fdvku.<\/div>\n
Oba je\u0161t\u011b dlouho do noci p\u0159em\u00fd\u0161leli, ale nic ne\u0159\u00edkali. Oba byli neskonale \u0161\u0165astn\u00ed, a pr\u00e1v\u011b tohle \u0161t\u011bst\u00ed jim nedovolovalo usnout. Bezmocn\u011b se k sob\u011b tulili a po\u0159\u00e1d vyhled\u00e1vali alespo\u0148 malink\u00fd kontakt s t\u00edm druh\u00fdm\u2026<\/p>\n<\/div>\n
Bill si p\u0159\u00e1l, aby ta noc nikdy neskon\u010dila. Nejrad\u011bji by u\u017e nav\u017edy z\u016fstal le\u017eet v Tomov\u011b n\u00e1ru\u010d\u00ed, kde mu bylo n\u00e1dhern\u011b. C\u00edtil se u n\u011bj chr\u00e1n\u011bn\u00fd a v\u011bd\u011bl, \u017ee mu nic nehroz\u00ed. Jeho p\u0159\u00e1n\u00ed v\u0161ak ztroskotalo ve chv\u00edli, kdy se nad jejich domem objevilo slunce a do pokoje za\u010daly vch\u00e1zet prvn\u00ed slune\u010dn\u00ed paprsky. Bill ospale pohl\u00e9dl na hodinky a unaven\u011b p\u0159iv\u0159el v\u00ed\u010dka. Nejd\u0159\u00edv si neuv\u011bdomil, co se vlastn\u011b v\u010dera stalo. Jakmile v\u0161ak hlavou opatrn\u011b dopadl na Tom\u016fv hrudn\u00edk, vzpomn\u011bl si na v\u0161echno, co se s v\u010derej\u0161\u00ed noc\u00ed spojilo. Vesele se usm\u00e1l a l\u00e1skypln\u011b pol\u00edbil m\u00edsto, kde hluboko pod k\u016f\u017e\u00ed tlouklo Tomovo zamilovan\u00e9 srdce.<\/div>\n
„Miluju t\u011b, l\u00e1sko,“ nosem se ot\u0159el o jeho b\u0159\u00ed\u0161ko a pot\u00e9 pomalounku, i kdy\u017e nerad, opustil jeho h\u0159ejivou n\u00e1ru\u010d. Ze zem\u011b rychle posb\u00edral sv\u00e9 oble\u010den\u00ed a potichu se obl\u00e9kl. P\u0159edt\u00edm, ne\u017e vy\u0161el ze dve\u0159\u00ed, se na bratra je\u0161t\u011b jednou pod\u00edval a \u0161\u0165astn\u011b se usm\u00e1l.<\/p>\n<\/div>\n
Jeho kroky vedly do kuchyn\u011b. Cht\u011bl Toma p\u0159ekvapit sn\u00eddan\u00ed do postele. Sn\u00eddan\u011b v\u0161ak nebyla jedin\u00fdm d\u016fvodem. Takhle brzy r\u00e1no tam byla v\u017edycky i Nat\u00e1lie, kter\u00e1 pop\u00edjela svou k\u00e1vu a on j\u00ed cht\u011bl pod\u011bkovat. Neb\u00fdt j\u00ed a chv\u00edle, kdy mu domluvila, nem\u011bl by odvahu hodit za hlavu v\u0161echno, co jej t\u00ed\u017eilo a odevzdat se Tomovi.<\/div>\n
„Dobr\u00e9 r\u00e1no,“ \u0159ekl, jakmile ji jako obvykle uvid\u011bl sed\u011bt u okna s hrnkem k\u00e1vy v dlan\u00edch. Nat\u00e1lie k n\u011bmu zvedla sv\u00e9 utr\u00e1pen\u00e9 o\u010di pln\u00e9 vy\u010derp\u00e1n\u00ed a zkusila se pousm\u00e1t.<\/div>\n
„Ahoj,“ odpov\u011bd\u011bla a nab\u00eddla se, \u017ee by mu mohla ud\u011blat sn\u00eddani.<\/div>\n
„Ne d\u011bkuju. Cht\u011bl jsem\u2026 cht\u011bl jsem s tebou mluvit,“ za\u010dal nejist\u011b a p\u0159ekvapil jej v\u00fdraz jej\u00ed tv\u00e1\u0159e. Zd\u00e1la se mu mnohem smutn\u011bj\u0161\u00ed, ne\u017e obvykle.<\/div>\n
„Aha. Tak mluv,“ uvolnila mu m\u00edste\u010dko vedle sebe a mile se na n\u011bj zad\u00edvala. Nemohla si nev\u0161imnout roztomil\u00e9ho rum\u011bnce v Billov\u011b tv\u00e1\u0159i a \u0161\u0165astn\u00e9ho jisk\u0159en\u00ed v jeho o\u010d\u00edch.<\/div>\n
„Cht\u011bl jsem ti za v\u0161echno pod\u011bkovat,“ za\u010dal a kone\u010dn\u011b se na ni zad\u00edval d\u016fv\u011b\u0159iv\u011b. „A tak\u00e9 jsem se ti cht\u011bl omluvit. \u017de jsem byl k tob\u011b ze za\u010d\u00e1tku tak odm\u011b\u0159enej,“ dodal smutn\u011b.<\/div>\n
„Ale Bille. J\u00e1 to v\u0161echno ch\u00e1pu. Nemus\u00ed\u0161 se mi omlouvat,“ Nat\u00e1lie jej p\u0159\u00e1telsky pohladila po tv\u00e1\u0159i, vz\u00e1p\u011bt\u00ed v\u0161ak op\u011bt posmutn\u011bla.<\/div>\n
„Jsi v po\u0159\u00e1dku? Nem\u016f\u017eu ti n\u011bjak pomoct? Nechci, aby ses tr\u00e1pila,“ Nat\u00e1lie si skl\u00ed\u010den\u011b povzdechla a vzdala nad\u011bji, \u017ee by mohla o svou dceru bojovat sama. Bezmocn\u011b se na Billa pod\u00edvala a pot\u00e9 nejist\u011b p\u0159ik\u00fdvla.<\/div>\n
„Pom\u016f\u017ee\u0161 mi jenom tak, \u017ee z\u016fstane\u0161 s Tomem,“ nedbala na Bill\u016fv p\u0159ekvapen\u00fd pohled, ani nepot\u0159ebovala sly\u0161et nevy\u0159\u010denou ot\u00e1zku, jak o tom v\u00ed. „Miluj ho a na nikoho jin\u00e9ho nehle\u010f, ano? I kdyby se stalo cokoliv, Tom je do tebe bl\u00e1zen, Bille. V\u011b\u0159 mi, v\u00edm to. Nedovol, aby v\u00e1s n\u011bkdo rozd\u011blil, ano? Sl\u00edb\u00ed\u0161 mi to?“ Bill sice nerozum\u011bl v\u016fbec ni\u010demu, p\u0159esto rychle k\u00fdvl.<\/div>\n
„S-slibuju“\u2026
<\/p>\n

Who are you, what are you living for
Tooth for tooth, maybe we’ll go one more<\/p>\n

This life, is lived in perfect symmetry
What I do, that will be done to me<\/em><\/div>\n

…<\/em><\/div>\n
Who are you, what are you fighting for
Holy truth, brother I chose this mortal life
lived in perfect symmetry<\/em><\/div>\n
What I do, that will be done to me…<\/em><\/div>\n
\n

autor: B-kay<\/strong><\/div>\n

betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: B-kay Bill jemn\u011b hladil rty Tomova hol\u00e1 ramena a vdechoval jeho n\u00e1dhernou v\u016fni. Nemohl tomu uv\u011b\u0159it. Nemohl uv\u011b\u0159it, \u017ee se to skute\u010dn\u011b d\u011bje. Kdyby mohl, sm\u00e1l by se \u0161t\u011bst\u00edm. Mo\u017en\u00e1 by se sam\u00fdm \u0161t\u011bst\u00edm i rozbre\u010del, ale necht\u011bl zkazit tu n\u00e1dhernou<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[223],"tags":[],"class_list":["post-14176","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-perfect-symetry"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/14176","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=14176"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/14176\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=14176"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=14176"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=14176"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}