{"id":1419,"date":"2017-04-11T16:00:00","date_gmt":"2017-04-11T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=1412"},"modified":"2017-04-11T16:00:00","modified_gmt":"2017-04-11T15:00:00","slug":"the-end-of-the-road-2-3","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2017\/04\/11\/the-end-of-the-road-2-3\/","title":{"rendered":"The End of the Road 2\/3"},"content":{"rendered":"
autor: Gaja<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
Tom p\u0159ech\u00e1zel tam a zp\u00e1tky ulic\u00ed kolem Anthonyho restaurace t\u00e9m\u011b\u0159 hodinu, kou\u0159il jednu cigaretu za druhou, jako by mu dod\u00e1valy kysl\u00edk, jak se sna\u017eil uklidnit sv\u00e9 nervy, a sp\u00ed\u0161 se mu z toho m\u00edrn\u011b to\u010dila hlava. A\u010dkoliv, m\u00edrn\u00e1 z\u00e1vra\u0165 m\u011bla a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 bl\u00edzko ke state\u010dnosti na jeho vkus, a tak se Tom nap\u0159\u00edmil v ramenou a zam\u00ed\u0159il dovnit\u0159.<\/div>\n
Restaurace U Anthonyho byla \u00fatuln\u00e9 m\u00edste\u010dko, sotva v\u00edc ne\u017e dvan\u00e1ct stol\u016f pokryt\u00fdch \u0159\u00e1dn\u011b stereotypn\u00edmi \u010dervenob\u00edl\u00fdmi kosti\u010dkovan\u00fdmi ubrusy a mal\u00fdmi ko\u0161\u00edky s ty\u010dinkami. Tom si pomyslel, \u017ee je to tam docela p\u0159\u00edjemn\u00e9, takov\u00e9 sladk\u00e9 m\u00edsto na rand\u011bn\u00ed, pokud n\u011bkdo n\u011bco takov\u00e9ho hledal, a v sou\u010dasn\u00e9 chv\u00edli to tam bylo jen \u0159\u00eddce os\u00eddleno n\u011bkolika ob\u011bdvaj\u00edc\u00edmi p\u00e1ry.<\/div>\n
\n

„Zdrav\u00edm,“ \u0159ekl jeden z \u010d\u00ed\u0161n\u00edk\u016f v b\u00edl\u00e9 ko\u0161ili vesele, a\u017e Tom posko\u010dil. „Dneska jen pro jednoho?“ \u010c\u00ed\u0161n\u00edk se n\u00e1hle zarazil a naklonil hlavu na stranu, ne\u017e se zazubil a uk\u00e1zal na n\u011bj prstem. „Panebo\u017ee, ty jsi Tom, \u017ee?“<\/p><\/div>\n

Tom zamrkal. „Co\u017ee?“<\/div>\n
„Tom,“ \u0159ekl zase \u010d\u00ed\u0161n\u00edk a op\u0159el se o pult. „Ten p\u0159\u00edtel z domova. Xands o tob\u011b hodn\u011b mluv\u00ed.“<\/div>\n
„Xands?“ Zeptal se Tom a svra\u0161til obo\u010d\u00ed.<\/div>\n
„Jo,“ \u0159ekl druh\u00fd mu\u017e a uk\u00e1zal palcem p\u0159es rameno. „Lysander \u0161el dozadu, aby si zakou\u0159il, pokud ho chce\u0161 odchytit. Jen vyjdi zp\u00e1tky ze dve\u0159\u00ed a pak vpravo za rohem.“ \u010c\u00ed\u0161n\u00edk pohl\u00e9dl zp\u00e1tky ke stol\u016fm a lehce sm\u011brem k Tomovi proto\u010dil o\u010di. „Mus\u00edm se vr\u00e1tit do pr\u00e1ce. Nezdr\u017euj Xandse moc dlouho, nechci se zab\u00fdvat ob\u011bdov\u00fdm ruchem s\u00e1m,“ \u0159ekl, mrknul na Toma a vydal se k dal\u0161\u00edmu stolu s ko\u0161\u00edkem ty\u010dinek.<\/div>\n
\n

Tom za n\u00edm chv\u00edli jen z\u00edral, d\u016fkladn\u011b zmaten\u00fd celou tou situac\u00ed, ne\u017e zam\u00ed\u0159il ven a hledal d\u0159\u00edve zm\u00edn\u011bnou uli\u010dku. Zahnul za roh, pohl\u00e9dl do uli\u010dky a zastavil se. Pozoroval, jak mal\u00e1 vlnka kou\u0159e m\u00ed\u0159\u00ed vzh\u016fru od konce Billovy cigarety, jak se op\u00edral o cihlovou ze\u010f budovy. Na okam\u017eik Tom skoro nemohl d\u00fdchat, prohl\u00ed\u017eel si linie Billova profilu a vlas\u016f, kter\u00e9 mu spadaly p\u0159es rameno. Po tak dlouh\u00e9 dob\u011b Tom nemohl uv\u011b\u0159it, \u017ee je Bill tak bl\u00edzko, nebo \u017ee mo\u017en\u00e1 zapomn\u011bl, jak dob\u0159e Bill vypadal. Tom p\u0159istoupil bl\u00ed\u017e a jen sotva na\u0161el sv\u016fj hlas. „Bille?“<\/p><\/div>\n

S leknut\u00edm Bill prudce zvedl hlavu sm\u011brem k Tomovi, o\u010di se mu roz\u0161\u00ed\u0159ily a cigareta mu vypadla z prst\u016f. „Tome?“<\/div>\n
S jemn\u00fdm \u00fasm\u011bvem na n\u011bj Tom lehce m\u00e1vnul. „Ahoj.“<\/div>\n
Bill\u016fv obli\u010dej se rozt\u00e1hl t\u00edm nej\u0161ir\u0161\u00edm \u00fasm\u011bvem, jak\u00fd Tom kdy vid\u011bl, zat\u00edmco k n\u011bmu sp\u011bchal, okam\u017eit\u011b se natiskl do Tomova osobn\u00edho prostoru, naklonil se a zastavil t\u011bsn\u011b p\u0159edt\u00edm, ne\u017e se jejich rty setkaly. „Nezadan\u00fd?“ Zeptal se Bill, jeho dech, tepl\u00fd a cigaretov\u00fd, zav\u00e1l proti Tomov\u00fdm \u00fast\u016fm.<\/div>\n
„Co?“ Odpov\u011bd\u011bl Tom, omotal ruce kolem Billova pasu a nap\u016fl p\u0159iv\u0159el o\u010di v o\u010dek\u00e1v\u00e1n\u00ed.<\/div>\n
Tom mohl Bill\u016fv \u00fasm\u011bv sp\u00ed\u0161e sly\u0161et, ne\u017e vid\u011bt, kdy\u017e ho Bill p\u0159itiskl proti zdi. „Ty,“ \u0159ekl Bill. „St\u00e1le nezadan\u00fd?“<\/div>\n
„Hm,“ vydechl Tom.<\/div>\n
„Dob\u0159e,“ za\u0161eptal Bill a ot\u0159el se sv\u00fdm nosem o Tom\u016fv, ne\u017e ho hluboce pol\u00edbil.<\/div>\n
\n
V t\u00e9 chv\u00edli se v\u0161echny Tomovy obavy z jejich setk\u00e1n\u00ed rozplynuly, a on se ztratil v jemn\u00e9m, lehce \u010desnekov\u00e9m pohybu Billova jazyka proti sv\u00e9mu. Tohle rozhodn\u011b nebyl \u0161patn\u00fd zp\u016fsob, jak za\u010d\u00edt. Tom by s radost\u00ed str\u00e1vil cel\u00fd sv\u016fj v\u00fdlet p\u0159esn\u011b takhle, s Billem, h\u0159ejiv\u00fdm a kostnat\u00fdm, p\u0159itisknut\u00fdm proti sob\u011b, a se st\u011bnou, kter\u00e1 jej tla\u010dila do ramen, tak dlouho, dokud by to znamenalo, \u017ee nemusel Billa nechat j\u00edt.<\/div>\n
\n

„Oi! Xandsi!“ Ozvalo se od dve\u0159\u00ed do kuchyn\u011b, tak\u017ee Bill zanad\u00e1val a neochotn\u011b se odt\u00e1hl. „Ku\u0159\u00e1ck\u00e1 p\u0159est\u00e1vka je u konce, kluku, a j\u00e1 tady s\u00e1m za\u010d\u00edn\u00e1m b\u00fdt zahlcen\u00fd. Popl\u00e1cej mlad\u00fdho po zadku a vra\u0165 se zp\u00e1tky sem.“<\/p><\/div>\n

Bill si povzdechl a op\u0159el si \u010delo o Tomovo rameno. „Fajn, jen mi dej minutku,“ zavolal zp\u00e1tky, pod\u00edval se na Toma, kdy\u017e se dve\u0159e zaklaply.<\/div>\n
„Xands?“ zeptal se Tom s pousm\u00e1n\u00edm.<\/div>\n
Bill se zazubil a kousl se do spodn\u00edho rtu, jak odvr\u00e1til pohled. „Jo, no. Tak trochu jsem pot\u0159eboval nov\u00e9 jm\u00e9no.“<\/div>\n
„A?“<\/div>\n
„A Lysander byla prvn\u00ed v\u011bc, kter\u00e1 m\u011b napadla,“ p\u0159iznal Bill.<\/div>\n
Tom se za\u0161klebil a ukradl si od Billa dal\u0161\u00ed polibek. „Myslel jsem, \u017ee Lysander nikdy nen\u00ed jm\u00e9no, kter\u00e9 n\u011bkoho jen tak napadne jako prvn\u00ed.“<\/div>\n
„Nem\u016f\u017eu uv\u011b\u0159it, \u017ee si to pamatuje\u0161,“ \u0159ekl Bill s dal\u0161\u00edm \u00fasm\u011bvem, s v\u00fdrazem, kter\u00fd Tom rychle za\u010dal zbo\u017e\u0148ovat. „Za to m\u016f\u017ee\u0161 ty. Kdyby nebylo tebe, nejsp\u00ed\u0161 bych byl Max nebo Andy nebo n\u011bco takov\u00e9ho, n\u011bco norm\u00e1ln\u00edho.“<\/div>\n
\n

„J\u00e1 nev\u00edm, Lysander se mi docela l\u00edb\u00ed. Xandsi,“ \u0159ekl Tom, zkou\u0161el si na jazyku tu p\u0159ezd\u00edvku.<\/p><\/div>\n

„Jo, j\u00e1\u2026“ za\u010dal Bill, ale byl p\u0159eru\u0161en, kdy\u017e se dve\u0159e znovu otev\u0159ely.<\/div>\n
„Lysandere! Poj\u010f dovnit\u0159, ne\u017e na toho tv\u00e9ho kluka po\u0161lu Mama Rosu!“ Zavolal \u010d\u00ed\u0161n\u00edk znovu a bouchnul dve\u0159mi, zat\u00edmco se Billovi roz\u0161\u00ed\u0159ily o\u010di.<\/div>\n
„Sakra, m\u011bl bych j\u00edt,“ \u0159ekl a odsunul se od Toma.<\/div>\n
„Kdo je Mama Rosa?“ Zeptal se Tom, neochotn\u011b Billa pustil a d\u00edval se, jak si Bill uhlazuje ko\u0161ili.<\/div>\n
„\u0160\u00e9fov\u00e1,“ \u0159ekl Bill a s\u00e1hl si na vlasy, aby se ujistil, \u017ee jsou st\u00e1le spr\u00e1vn\u011b uta\u017een\u00e9. „Je jedna z t\u011bch, kter\u00e9 si mysl\u00ed, \u017ee v\u0161ichni spr\u00e1vn\u00ed mu\u017ei mus\u00ed b\u00fdt statn\u00ed jako dub, a pokud se na tebe jen jednou pod\u00edv\u00e1, bude\u0161 j\u00edst t\u011bstoviny Alfredo tak dlouho, dokud bude\u0161 jen st\u011b\u017e\u00ed d\u00fdchat.“ Bill zavrt\u011bl hlavou a povzdechl si. „Bo\u017ee, u\u017e je mi z Alfreda \u0161patn\u011b.“<\/div>\n
Tom lehce nakr\u010dil nos. „Nemysl\u00edm si, \u017ee chci b\u00fdt p\u0159ecpan\u00fd s\u00fdrovou om\u00e1\u010dkou,“ p\u0159ipustil a pohl\u00e9dl k v\u00fdchodu z uli\u010dky. „H\u00e1d\u00e1m, \u017ee bych m\u011bl j\u00edt a pustit t\u011b zp\u00e1tky do pr\u00e1ce.“<\/div>\n
„Ne!“ \u0158ekl Bill rychle a chytil Toma za ruku d\u0159\u00edv, ne\u017e sta\u010dil ud\u011blat i jen jedin\u00fd krok. „Chci \u0159\u00edct, \u017ees m\u011bl ur\u010dit\u011b dlouhou cestu a m\u00e1\u0161 hlad, tak\u017ee si tady m\u016f\u017ee\u0161 d\u00e1t ob\u011bd. M\u00e1me opravdu dobr\u00e9 Manicotti, a j\u00e1 m\u00e1m sm\u011bnu u\u017e jen na t\u0159i hodiny. Mohl bys po\u010dkat, a pak bychom mohli n\u011bco podniknout?“<\/div>\n
„To zn\u00ed jako pl\u00e1n,“ souhlasil Tom a naklonil se, aby jej Bill mohl znovu pol\u00edbit, ne\u017e se vydali zp\u00e1tky dovnit\u0159.<\/div>\n
\n

***<\/strong><\/div>\n

\n

Dokonce i zastr\u010den\u00fd v mal\u00e9m zadn\u00edm boxu, tak daleko od kuchyn\u011b, jak jej Bill jen mohl dostat, se Tom po\u0159\u00e1d c\u00edtil trochu jako expon\u00e1t v zoologick\u00e9 zahrad\u011b, jak se r\u016fznorod\u00e9 skupinky zam\u011bstnanc\u016f od Anthonyho potulovaly tam a zp\u00e1tky, aby zkontrolovali, jestli nepot\u0159ebuje dol\u00edt, nebo doplnit ty\u010dinky, nebo jakoukoliv jinou v\u011bc, kterou si dok\u00e1zali vymyslet, jen aby ho na chv\u00edli mohli p\u0159ij\u00edt okukovat. \u010c\u00edm v\u00edc se bl\u00ed\u017eila v\u00fdm\u011bna sm\u011bny, t\u00edm to bylo hor\u0161\u00ed, proto\u017ee lid\u00e9, p\u0159ich\u00e1zej\u00edc\u00ed na novou sm\u011bnu, ihned usly\u0161eli drby o tom, \u017ee se Xands\u016fv z\u00e1hadn\u00fd mu\u017e kone\u010dn\u011b uk\u00e1zal. V dob\u011b, kdy se Bill \u0161oural zp\u00e1tky k n\u011bmu, nyn\u00ed s rozpu\u0161t\u011bn\u00fdmi vlasy voln\u011b poletuj\u00edc\u00edmi kolem obli\u010deje, byl Tom v\u00edce ne\u017e p\u0159ipraven\u00fd j\u00edt n\u011bkam, kamkoliv jinam.<\/p><\/div>\n

\n

N\u011bkam jinam nakonec skon\u010dilo jako b\u00fdt protla\u010den pozp\u00e1tku do dve\u0159\u00ed Billova bytu v hladov\u00e9 zm\u011bti rukou a rt\u016f. Billovi se jen sotva poda\u0159ilo s kopnut\u00edm zav\u0159\u00edt dve\u0159e, ne\u017e s Tomem zacouval a\u017e na gau\u010d, na kter\u00fd ho polo\u017eil, a vy\u0161plhal na n\u011bj. \u0158\u00edct, \u017ee Tom byl vd\u011b\u010dn\u00fd za Billovu pozornost, by bylo slab\u00e9 slovo, ale z\u00e1rove\u0148 si nemohl pomoct, aby nemyslel na to, \u017ee se v\u011bci pohybovaly trochu rychleji, ne\u017e by m\u011bly. Tom st\u00e1le je\u0161t\u011b nem\u011bl tu\u0161en\u00ed, jak se Bill ocitl tam, kde je, jak se posledn\u00ed dva roky m\u011bl, nebo pro\u010d jej proboha \u010d\u00ed\u0161n\u00edk, se kter\u00fdm se setkal jako prvn\u00ed, ozna\u010dil za \u00b4p\u0159\u00edtele z domova\u00b4, co\u017e bylo n\u011bco, \u010d\u00edm si Tom nam\u00e1hal mozek poka\u017ed\u00e9, kdy\u017e mu Bill dal \u0161anci m\u00edt v n\u011bm dostate\u010dn\u00e9 mno\u017estv\u00ed krve k p\u0159em\u00fd\u0161len\u00ed.<\/p><\/div>\n

\n

„Hej,“ \u0159ekl Tom ti\u0161e, zastr\u010dil Billovy vlasy za ucho, jakmile se od n\u011bj Bill odt\u00e1hl, aby se nadechl. „Ahoj.“<\/p><\/div>\n

Bill se lehce usm\u00e1l a op\u0159el se tv\u00e1\u0159\u00ed do Tomova doteku. „Hmm?“<\/div>\n
„Jak ses m\u011bl?“<\/div>\n
„Co?“ Zeptal se Bill, svra\u0161til na Toma \u010delo t\u00edm n\u00e1hl\u00fdm p\u0159eru\u0161en\u00edm n\u011b\u010deho, co bylo prozat\u00edm tak dobr\u00e9.<\/div>\n
„J\u00e1 jen\u2026“ Za\u010dal Tom, znovu projel prsty skrz Billovy vlasy. „U\u017e je to dva roky, a j\u00e1 o tob\u011b vlastn\u011b po\u0159\u00e1d nic nev\u00edm, v\u00ed\u0161? Nem\u00e1m nic proti tomuhle v\u0161emu,“ \u0159ekl a p\u0159ejel rukou po Billov\u00fdch z\u00e1dech, „ale myslel jsem si, \u017ee bychom si nejd\u0159\u00edv mo\u017en\u00e1 mohli popov\u00eddat nebo tak n\u011bco?“<\/div>\n
„Pov\u00eddat,“ \u0159ekl Bill pomalu, p\u0159ik\u00fdvl a sklouzl z Toma do \u00fazk\u00e9ho prostoru mezi n\u00edm a op\u011bradlem gau\u010de, „jasn\u011b. M\u00e1\u0161 naprostou pravdu. J\u00e1 jen\u2026“ Bill se odml\u010del a nap\u016fl rozpa\u010dit\u011b se na Toma usm\u00e1l. „Tak trochu jsem na tohle myslel od chv\u00edle, kdy jsem odjel. Jen tro\u0161ku, samoz\u0159ejm\u011b,“ opravil se a lehce zatahal za jeden z Tomov\u00fdch cop\u00e1nk\u016f. „H\u00e1d\u00e1m, \u017ee jsem u\u017e v\u0161echny tyhle rozhovory vedl ve sv\u00e9 hlav\u011b d\u0159\u00edv, ne\u017e ses sem dostal.“<\/div>\n
\n

„Tak\u017ee jsi o mn\u011b snil?“ Zeptal se Tom s drz\u00fdm \u00fa\u0161klebkem. Bill mu za cop\u00e1nek zatahal siln\u011bji.<\/p><\/div>\n

„Mysl\u00edm, \u017ee podce\u0148uje\u0161, jak nudn\u00e1 je rann\u00ed sm\u011bna v italsk\u00e9 restauraci. Pot\u0159eboval jsem se n\u011bjak zabavit,“ \u0159ekl Bill s lehk\u00fdm proto\u010den\u00edm o\u010d\u00ed, ne\u017e se p\u0159itulil pohodln\u011bji k Tomovu boku. „Ale, tak n\u011bjak, jo. Je to hloup\u00e9, j\u00e1 v\u00edm, ale n\u011bjak jsi mi uv\u00edzl v hlav\u011b. Vzpom\u00edn\u00e1m si, jak jsem sed\u011bl v tom autobusu pot\u00e9, co jsem odjel, a psal ti dlouh\u00e9, dlouhat\u00e1nsk\u00e9 dopisy, kde jsem se ti pokou\u0161el pod\u011bkovat a v\u0161echno vysv\u011btlit tak, aby se to zd\u00e1lo trochu m\u00e9n\u011b neurotick\u00e9 a divn\u00e9, a ty bys tak v\u011bd\u011bl, pro\u010d jsem nemohl z\u016fstat d\u00e9le, ale \u017e\u00e1dn\u00fd z nich jsem pochopiteln\u011b nemohl poslat.“<\/div>\n
„Pochopiteln\u011b,“ souhlasil s p\u0159ik\u00fdvnut\u00edm Tom.<\/div>\n
„Jednoho dne jsem \u0161el do takov\u00e9 mal\u00e9 samoobsluhy na rohu, proto\u017ee mi do\u0161lo m\u00fddlo, a vid\u011bl jsem tam vystaven\u00e9 pohlednice, a v tom m\u011b napadlo, \u017ee bych ti mohl pos\u00edlat pohledy. Nebylo je mo\u017en\u00e9 vystopovat zp\u00e1tky ke mn\u011b, proto\u017ee na nich nen\u00ed \u017e\u00e1dn\u00e1 zp\u00e1te\u010dn\u00ed adresa, tak\u017ee jsem se nemusel b\u00e1t, \u017ee by ses t\u00edm st\u00e1le na n\u011b\u010dem pod\u00edlel,“ \u0159ekl Bill a p\u0159ej\u00ed\u017ed\u011bl prstem po Tomov\u011b \u010delisti. „Tak jsem tam na\u0161kr\u00e1bal zpr\u00e1vu a hodil to do schr\u00e1nky, a no, zbytek u\u017e zn\u00e1\u0161.“<\/div>\n
Tom znovu p\u0159ik\u00fdvl, v\u00ed\u010dka se mu zachv\u011bla, jak mu Bill p\u0159ejel prstem p\u0159es rty.<\/div>\n
\n

„P\u0159ed p\u00e1r m\u011bs\u00edci jsem si uv\u011bdomil, \u017ee mi skute\u010dn\u011b po\u0159\u00e1d chyb\u00ed\u0161, co\u017e bylo divn\u00e9, proto\u017ee to bylo u\u017e v\u00edc ne\u017e rok, ale po\u0159\u00e1d jsem necht\u011bl riskovat, \u017ee bych t\u011b n\u00e1hodou do n\u011b\u010deho zat\u00e1hl, kdybych ti jen tak poslal adresu. Proto ten mal\u00fd k\u00f3d.“ Bill se odml\u010del a pousm\u00e1l se, ut\u00e1p\u011bl se v pocitu Tomovy k\u016f\u017ee pod sv\u00fdmi prsty. „\u0158\u00edkal jsem si, \u017ee ka\u017ed\u00fd, kdo kv\u016fli p\u0159edn\u00e1\u0161ce \u010dte Shakespeara, dostane tak trochu du\u0161evn\u00ed k\u0159e\u010d, kdy\u017e v textu uvid\u00ed \u010d\u00edslice, a \u017ee by sis to mo\u017en\u00e1 nakonec mohl d\u00e1t dohromady a p\u0159ijet se sem na m\u011b pod\u00edvat. Nebo poslat sv\u016fj vlastn\u00ed pohled, co\u017e jsem r\u00e1d, \u017ees neud\u011blal.“<\/p><\/div>\n

„Hmm,“ zamru\u010del Tom ti\u0161e, zat\u00edmco Bill mu lehce zatahal za cop\u00e1nek. „Chv\u00edli jsem o tom p\u0159em\u00fd\u0161lel, ale nakonec jsem si myslel, \u017ee by bylo lep\u0161\u00ed t\u011b m\u00edsto toho vid\u011bt. A prozat\u00edm si mysl\u00edm, \u017ee jsem m\u011bl pravdu.“<\/div>\n
Bill se m\u00edrn\u011b zavrt\u011bl, naklonil se, aby o\u017edibnul Tomovo ucho, a rukou jej pohladil po cel\u00e9 d\u00e9lce b\u0159icha. „Souhlas\u00edm,“ zap\u0159edl, z jeho tepl\u00e9ho dechu se Tom zachv\u011bl. „Mysl\u00ed\u0161, \u017ee bychom se te\u010f mohli vr\u00e1tit k tomu, co jsme za\u010dali, nebo je tady n\u011bco dal\u0161\u00edho, \u200b\u200bco opravdu chce\u0161 v\u011bd\u011bt?“<\/div>\n
\n

Tom otev\u0159el a zav\u0159el \u00fasta, do\u0161la mu slova, zat\u00edmco mu Bill vtisk\u00e1val mal\u00e9 polibky pod\u00e9l brady. V ka\u017ed\u00e9m p\u0159\u00edpad\u011b tam bude je\u0161t\u011b n\u011bkolik dn\u00ed, a to byla spousta \u010dasu k tomu, aby v\u0161e prodiskutovali. Pr\u00e1v\u011b te\u010f nedok\u00e1zal myslet na nic jin\u00e9ho, co by bylo d\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00ed, ne\u017e dostat Billova \u00fasta znovu na ta jeho, a vyslou\u017eil si od n\u011bj pot\u011b\u0161en\u00fd sm\u00edch, kdy\u017e si Billa znovu p\u0159it\u00e1hl na sebe a pol\u00edbil jej.<\/p><\/div>\n

\n

***<\/strong><\/div>\n

<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
\n

„Nechci j\u00edt dneska do pr\u00e1ce,“ zabru\u010del Bill a zaz\u00edral na svou \u010distou b\u00edlou pracovn\u00ed ko\u0161ili, jako by to snad byla jej\u00ed chyba, \u017ee m\u00e1 toho dne odpoledn\u00ed sm\u011bnu. „Chci t\u011b vz\u00edt n\u011bkam na ob\u011bd nebo tak. Mo\u017en\u00e1 bych mohl \u0159\u00edct Gin\u011b, aby to vzala za m\u011b, v\u017edycky si st\u011b\u017euje, \u017ee chce v\u00edc hodin. Tak si je m\u016f\u017ee vz\u00edt v\u0161echny, pokud chce,“ s povzdechem Bill p\u0159e\u0161el malou lo\u017enici k m\u00edstu, kde Tom st\u00e1le sed\u011bl na posteli, obkro\u010dmo se mu posadil na kl\u00edn a l\u00edn\u011b jej rukama objal kolem ramen. „Rad\u0161i bych z\u016fstal tady s tebou.“<\/p><\/div>\n

„To by bylo hezk\u00e9,“ p\u0159ipustil Tom, vzal si p\u0159itom chvilku, aby si Billa po\u0159\u00e1dn\u011b prohl\u00e9dl. Vlasy m\u011bl st\u00e1le od sp\u00e1nku rozcuchan\u00e9 a v jemn\u00fdch vln\u00e1ch mu visely kolem ramen. V tu chv\u00edli byl Tom p\u0159esv\u011bd\u010den, \u017ee je Bill pravd\u011bpodobn\u011b ten nejkr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00ed \u010dlov\u011bk, jak\u00e9ho kdy ve sv\u00e9m \u017eivot\u011b vid\u011bl, a on necht\u011bl nic v\u00edc, ne\u017e si jej udr\u017eet ve sv\u00e9m \u017eivot\u011b nav\u017edy. Samotn\u00e1 p\u0159edstava toho, \u017ee jej mohl kdysi nechat odej\u00edt, jej bolela.<\/div>\n
\n

P\u0159edchoz\u00ed noc se ve skute\u010dnosti nic nestalo, celkem k Tomovu p\u0159ekvapen\u00ed po tom bou\u0159liv\u00e9m p\u0159iv\u00edt\u00e1n\u00ed. Z\u016fstali sto\u010deni na gau\u010di, jejich ruce bloumaly po t\u011ble toho druh\u00e9ho a d\u00e1l se l\u00edbali, dokud Tom neza\u010dal dost\u00e1vat do krku k\u0159e\u010d z toho podivn\u00e9ho \u00fahlu, a Bill navrhl, aby se p\u0159est\u011bhovali do lo\u017enice. Tom si byl jist\u00fd, \u017ee to byla pozv\u00e1nka k n\u011b\u010demu v\u00edc, ale Bill nikdy neud\u011blal prvn\u00ed krok k tomu, aby v\u011bci za\u0161ly d\u00e1l ne\u017e jen k polibk\u016fm a l\u00edn\u00e9mu mazlen\u00ed, dokud spole\u010dn\u011b neusnuli.<\/p><\/div>\n

Tom by z toho nezm\u011bnil ani jedinou vte\u0159inu.<\/div>\n
„Ale nemysl\u00edm, \u017ee bych zvl\u00e1dl to nevyhnuteln\u00e9 popichov\u00e1n\u00ed za to, \u017ee bych dneska z\u016fstal doma,“ \u0159ekl Bill a zavrt\u011bl hlavou.<\/div>\n
„Mysl\u00ed\u0161, \u017ee by si z tebe utahovali, kdybys zavolal, \u017ee si bere\u0161 volno, abys str\u00e1vil v\u00edc \u010dasu se sv\u00fdm \u00b4p\u0159\u00edtelem z domova\u00b4?“ Zeptal se Tom s \u00fasm\u011bvem, kdy\u017e Billa objal.<\/div>\n
Bill vyt\u0159e\u0161til o\u010di, ne\u017e je p\u0159imhou\u0159il do \u00fazk\u00fdch \u0161t\u011brbin. „Oh, j\u00e1 toho Marcuse zabiju,“ prohl\u00e1sil a na\u0161pulil rty. „On ti o tom \u0159ekl?“<\/div>\n
„Tak n\u011bjak. Zd\u00e1lo se, \u017ee mu okam\u017eit\u011b do\u0161lo, kdo jsem, a ozna\u010dil m\u011b za \u00b4p\u0159\u00edtel z domova\u00b4, tak\u017ee jsem si to tak trochu odvodil s\u00e1m. Cht\u011bl jsem se na to zeptat u\u017e d\u0159\u00edv, ale n\u011bkdo m\u011b neust\u00e1le rozptyloval,“ odpov\u011bd\u011bl Tom a prsty hladil spodn\u00ed \u010d\u00e1st Billov\u00fdch zad.<\/div>\n
\n

„Za to m\u016f\u017ee Amy,“ \u0159ekl Bill lehce defenzivn\u011b. „Kdy\u017e jsem nastoupil, po\u0159\u00e1d po mn\u011b vyj\u00ed\u017ed\u011bla, tak jsem j\u00ed \u0159ekl, \u017ee se u\u017e s n\u011bk\u00fdm v\u00edd\u00e1m. Pak v\u0161ichni cht\u011bli zn\u00e1t detaily, a jeliko\u017e tys byl po\u0159\u00e1d v pop\u0159ed\u00ed m\u00e9 mysli, za\u010dal jsi to b\u00fdt ty. Nemyslel jsem si, \u017ee by se ti o tom n\u011bkdo zm\u00ednil.“<\/p><\/div>\n

„Hej,“ \u0159ekl Tom jemn\u011b, zasunul ruku do m\u011bkk\u00e9 spleti Billov\u00fdch vlas\u016f a uchopil ho za z\u00e1tylek. „Docela se mi ta p\u0159edstava l\u00edb\u00ed.“ P\u0159it\u00e1hl si Billa bl\u00ed\u017e a l\u00edbal jej, a\u017e proti n\u011bmu Bill ochabl a stal se poddajn\u00fdm. Prsty omotal kolem Tomov\u00fdch cop\u00e1nk\u016f a tahal za n\u011b zp\u016fsobem, o kter\u00e9m si Tom byl jist\u00fd, \u017ee by se mu od nikoho jin\u00e9ho nel\u00edbil.<\/div>\n
„Ach, seru na to,“ \u0159ekl Bill, jakmile se od sebe odt\u00e1hli. „Jdu zavolat Gin\u011b.“<\/div>\n
\n

***<\/strong><\/div>\n

\n

Den str\u00e1ven\u00fd s Billem byl jeden z nejhez\u010d\u00edch dn\u00ed, jak\u00fd si Tom jen pamatoval. Dali si sn\u00eddani v Billov\u011b obl\u00edben\u00e9 kav\u00e1rn\u011b a pov\u00eddali si o Tomov\u00fdch posledn\u00edch n\u011bkolika semestrech ve \u0161kole. Brzk\u00e9 odpoledne str\u00e1vili v Billov\u011b obl\u00edben\u00e9m parku, kde si pov\u00eddali o tom, jak se m\u00e1 Tomova matka, a o filmech, kter\u00e9 spole\u010dn\u011b vid\u011bli, a sd\u00edleli n\u011bkolik polibk\u016f, kdekoliv jen mohli. N\u00e1sledoval ob\u011bd v mal\u00e9m, mastn\u00e9m rychl\u00e9m ob\u010derstven\u00ed, kde spolu flirtovali a sna\u017eili se p\u0159ekonat jeden druh\u00e9ho v nar\u00e1\u017ek\u00e1ch a \u0161patn\u00fdch vtipech, a Tom si op\u011bt p\u0159ipomn\u011bl, jak moc m\u011bl r\u00e1d Bill\u016fv sm\u00edch.<\/p><\/div>\n

Byl to kr\u00e1sn\u00fd den str\u00e1ven\u00fd venku, ale Tom byl i p\u0159esto r\u00e1d, kdy\u017e se dostali zp\u00e1tky do Billova bytu a jejich vlastn\u00edho mal\u00e9ho soukrom\u00e9ho prostoru, a to nejen proto, \u017ee to znamenalo, \u017ee z\u00edskal plnou n\u00e1ru\u010d zub\u00edc\u00edho se Billa skoro d\u0159\u00edv, ne\u017e se mu poda\u0159ilo sundat si boty. „No, ahoj,“ \u0159ekl Tom a omotal kolem n\u011bj ruce.<\/div>\n
„Ahoj i tob\u011b,“ zavrn\u011bl Bill. „Tak\u017ee\u2026“<\/div>\n
„Tak\u017ee,“ zopakoval Tom. „Jak\u00e9 je tvoje p\u0159\u00edjmen\u00ed?“<\/div>\n
Bill zamrkal. „Co\u017ee?“<\/div>\n
„Str\u00e1vili jsme cel\u00e9 odpoledne mluven\u00edm o mn\u011b, tak\u017ee jsem usoudil, \u017ee jsi na \u0159ad\u011b,“ \u0159ekl Tom s \u00fasm\u011bvem, Bill nakr\u010dil nos. „Jen t\u011b chci trochu poznat. Nikdy jsme o tob\u011b nemluvili. Nikdy. Otev\u0159i se mi,“ \u0159ekl Tom ti\u0161e a zvedl ruku, aby Billovi odhrnul vlasy za ucho.<\/div>\n
\n

Bill na Toma chv\u00edli hled\u011bl, a pak si povzdychl. „Kter\u00e9?“<\/p><\/div>\n

„Tohle, to, kter\u00e9 m\u00e1\u0161 te\u010f,“ \u0159ekl Tom. „To druh\u00e9 u\u017e zn\u00e1m.“<\/div>\n
„Zn\u00e1\u0161?“ Zeptal se Bill p\u0159ekvapen\u011b.<\/div>\n
Tom se u\u0161kl\u00edbl. „Byl jsi ve zpr\u00e1v\u00e1ch v\u00edce ne\u017e m\u011bs\u00edc, kdy\u017e jsi ode\u0161el. Bylo to docela p\u0159\u00edjemn\u00e9 t\u011b znovu vid\u011bt, i kdy\u017e to byla docela zrnit\u00e1 fotka, ale \u010dasto jsem p\u0159itom sly\u0161el i tvoje jm\u00e9no.“<\/div>\n
„No, to bylo zahanbuj\u00edc\u00ed,“ \u0159ekl Bill se zamra\u010den\u00edm. „Vsad\u00edm se, \u017ee babi\u010dka byla nad\u0161en\u00e1.“<\/div>\n
„Bille.“<\/div>\n
„Co?“<\/div>\n
„P\u0159\u00edjmen\u00ed?“ Zeptal se Tom znovu a palcem hladil Billovu tv\u00e1\u0159.<\/div>\n
Bill se do toho doteku naklonil, zna\u010dn\u011b preferoval my\u0161lenku na v\u00edc mazlen\u00ed, ne\u017e na odpov\u00edd\u00e1n\u00ed na hromadu ot\u00e1zek. „Handsford. To je taky z kn\u00ed\u017eky. \u0158\u00edkal jsem si, \u017ee udr\u017e\u00edm t\u00e9ma.“<\/div>\n
„Lysander Handsford,“ zkou\u0161el to vyslovit Tom. „To je docela jazykolam.“<\/div>\n
„Pov\u00eddej mi o tom,“ odpov\u011bd\u011bl Bill, vykroutil se z Tomova n\u00e1ru\u010d\u00ed a posadil se na gau\u010d. „Mus\u00edm to vypisovat p\u0159i vkladech na \u00fa\u010det a tak. Bill Tr\u00fcmper bylo daleko jednodu\u0161\u0161\u00ed. Ale h\u00e1d\u00e1m, \u017ee to je te\u010f u\u017e v\u0161echno minulost.“<\/div>\n
„Jo,“ souhlasil Tom ti\u0161e a posadil se bl\u00edzko n\u011bj. „Jak\u2026 Chci \u0159\u00edct, pokud ti nevad\u00ed, \u017ee se pt\u00e1m, ale jak ses sakra dostal k vyloupen\u00ed banky? J\u00e1 v\u00edm, \u017ee t\u011b po\u0159\u00e1d je\u0161t\u011b tak dob\u0159e nezn\u00e1m, ale prost\u011b mi nep\u0159ipad\u00e1\u0161 jako typ \u010dlov\u011bka, kter\u00fd pl\u00e1nuje bankovn\u00ed loupe\u017e a velkolepou kr\u00e1de\u017e auta.“<\/div>\n
\n

Bill se na Toma pousm\u00e1l a odhrnul si vlasy p\u0159es rameno. „To nejsp\u00ed\u0161 proto, \u017ee jsem to nepl\u00e1noval. Byla to tak trochu impulzivn\u00ed v\u011bc.“<\/p><\/div>\n

„Ale no tak, nikdo nevyloup\u00ed banku jen tak z rozmaru,“ \u0159ekl Tom se skeptick\u00fdm pohledem.<\/div>\n
„A nikoho nenapadne jako prvn\u00ed jm\u00e9no \u00b4Lysander\u00b4, ale mysl\u00edm, \u017ee u\u017e jsme si ujasnili, \u017ee se to m\u016f\u017ee st\u00e1t,“ \u0159ekl posm\u011b\u0161n\u011b Bill.<\/div>\n
Tom pot\u0159\u00e1sl hlavou. „A?“<\/div>\n
„A prost\u011b se to tak n\u011bjak stalo,“ \u0159ekl Bill a pokr\u010dil rameny. „St\u00e1l jsem v bance ve front\u011b, chystal jsem se vybrat sv\u00fdch posledn\u00edch 6,34 dolar\u016f, a najednou m\u011b napadlo, \u017ee takhle to ve skute\u010dnosti nem\u011blo b\u00fdt. Nem\u011bl bych jen sotva vych\u00e1zet s pen\u011bzi a vyb\u00edrat si tu posledn\u00ed trochu pen\u011bz, jen abych si mohl koupit instantn\u00ed pol\u00edvku. Rozhl\u00e9dl jsem se kolem na v\u0161echny ty lidi v jejich velk\u00fdch, tepl\u00fdch zimn\u00edch kab\u00e1tech, jak poklep\u00e1vali nohou, zat\u00edmco \u010dekali, aby si mohli po\u0159\u00eddit dal\u0161\u00ed ob\u0159\u00ed SUV nebo cokoliv jin\u00e9ho, za co lidi utr\u00e1cej\u00ed pen\u00edze, zat\u00edmco j\u00e1 jsem se klepal zimou ve star\u00e9 mikin\u011b, jen abych potom zam\u00ed\u0159il ven k bazarov\u00e9mu kolu, o kter\u00e9m jsem si byl jist\u00fd, \u017ee ho ten chlap, kter\u00fd mi ho prodal, ukradl.“ Bill si p\u0159it\u00e1hl kolena k hrudi a op\u0159el si o n\u011b bradu. „Prost\u011b se to nezd\u00e1lo b\u00fdt f\u00e9r a j\u00e1 jsem si najednou pomyslel, v\u00ed\u0161, seru na to. U\u017e jsem byl unaven\u00fd z toho p\u0159e\u017e\u00edv\u00e1n\u00ed, a v\u00e1\u017en\u011b, co nejhor\u0161\u00edho se mohlo st\u00e1t? Chyt\u00ed m\u011b, p\u016fjdu do v\u011bzen\u00ed, dostanu teplou, i kdy\u017e tvrdou postel na span\u00ed, a t\u0159ikr\u00e1t denn\u011b j\u00eddlo. Mo\u017en\u00e1 bych si mohl ud\u011blat d\u00e1lkov\u011b \u0161kolu. Ka\u017edop\u00e1dn\u011b by se v\u011bci obr\u00e1tily k lep\u0161\u00edmu. Tak\u017ee kdy\u017e jsem se dostal na \u0159adu, \u0159ekl jsem, \u017ee to je p\u0159epaden\u00ed, a oni mi dali v\u0161echno, o co jsem po\u017e\u00e1dal. Pak jsem m\u011bl batoh pln\u00fd pen\u011bz a vyb\u011bhl jsem ven, a tam n\u011bkdo nechal nastartovan\u00e9 auto, hned p\u0159ed vchodem, jako by na m\u011b \u010dekalo. Tak jsem si ho vzal a ujel.“<\/div>\n
\n

„Wow,“ \u0159ekl Tom se zvednut\u00fdm obo\u010d\u00edm.<\/p><\/div>\n

„Jo,“ odpov\u011bd\u011bl Bill. „Tak jsem jel d\u00e1l, c\u00edtil jsem se docela dob\u0159e s\u00e1m ze sebe i z toho, \u017ee m\u011b nikdo nesledoval, a na d\u00e1lnici tomu autu do\u0161el benz\u00edn. Co jsem pak m\u011bl d\u011blat? Nemohl jsem z\u016fstat v aut\u011b a \u010dekat, proto\u017ee pak bych byl definitivn\u011b odvle\u010den do v\u011bzen\u00ed, a tak jsem vystoupil a \u0161el. Ale nezval jsem v \u00favahu, jak moc se ochlad\u00ed, jakmile se setm\u00ed, nebo jak daleko je to do dal\u0161\u00edho m\u011bsta, a o p\u00e1r kilometr\u016f pozd\u011bji u\u017e najednou nebyla takov\u00e1 zima a v\u0161echno se zd\u00e1lo b\u00fdt rozmazan\u00e9. Dal\u0161\u00ed v\u011bc, kterou v\u00edm, je, \u017ee jsem se probudil v nemocni\u010dn\u00edm pokoji s kapa\u010dkou v ruce, a nem\u011bl jsem ani pon\u011bt\u00ed, jak jsem se tam, sakra, dostal, nebo co se to d\u011bje. Cht\u011bl jsem pouze sv\u00e9 v\u011bci a pak odtamtud vypadnout. Bill se odml\u010del a v\u011bnoval Tomovi mal\u00fd \u00fasm\u011bv. „Pak si n\u00e1hle p\u0159ikr\u00e1\u010del pom\u011brn\u011b atraktivn\u00ed kluk a v podstat\u011b mi \u0159ekl, abych se posadil, dr\u017eel hubu a nechal ho, aby m\u011b vzal r\u00e1no na sn\u00eddani, to v\u0161e se sliby, \u017ee mi pak pom\u016f\u017ee vypadnout z m\u011bsta. A kdo bych byl, kdybych si to nechal proklouznout mezi prsty?“<\/div>\n
„Hej, jak to, \u017ee jsem byl jen \u00b4pom\u011brn\u011b atraktivn\u00ed\u00b4?“ Zeptal se Tom.<\/div>\n
\n

Bill se zazubil a Tomovu ot\u00e1zku ignoroval. „Samoz\u0159ejm\u011b, \u017ee v\u0161echno dopadlo jinak, a j\u00e1 zpanika\u0159il. Myslel jsem si, \u017ee m\u011b chyt\u00ed, pokud se zdr\u017e\u00edm, nebo \u017ee bychom nakonec sledovali zpr\u00e1vy a on by v\u0161echno zjistil. Ale m\u00edsto toho m\u011b uklidnil, nechal m\u011b d\u00e1t si horkou sprchu a n\u011bjak\u00e9 \u010dist\u00e9 oble\u010den\u00ed, a byl to po tom v\u0161em opravdu mil\u00fd chlap\u00edk.“ Bill nat\u00e1hl nohu a palcem p\u0159ejel p\u0159es Tomovo stehno. „Nechal m\u011b, abych ho pol\u00edbil, a nesna\u017eil se m\u011b tla\u010dit do n\u011b\u010deho v\u00edc, kdy\u017e jsem \u0159ekl, \u017ee to nechci. A celou noc m\u011b dr\u017eel, a jakmile byly r\u00e1no ulice \u010dist\u00e9, nechal m\u011b j\u00edt. Dokonce mi i zaplatil j\u00edzdenku, tak\u017ee jsem mohl vytvo\u0159it trochu v\u011bt\u0161\u00ed vzd\u00e1lenost mezi mnou a m\u00fdm dopaden\u00edm.“ Bill naklonil hlavu na stranu a pla\u0161e se na Toma usm\u00e1l. „M\u00ed spolupracovn\u00edci ten p\u0159\u00edb\u011bh milujou, v\u00ed\u0161. A\u010dkoli v t\u00e9 verzi, kterou dostali, jsme spolu byli mnohem d\u00e9le, ne\u017e jsem p\u0159i\u0161el sem. A vynechal jsem tu \u010d\u00e1st s bankovn\u00ed loupe\u017e\u00ed. M\u00edsto toho se mi prost\u011b jen porouchalo auto. Ale zbytek je stejn\u00fd.“<\/p><\/div>\n

„Nen\u00ed to \u0161patn\u00fd p\u0159\u00edb\u011bh za\u010d\u00e1tku vztahu,“ p\u0159ipustil Tom a nat\u00e1hl se, aby pohladil Billa po noze. „Po\u0159\u00e1d m\u011b bav\u00ed, \u017ee jsi ze m\u011b ud\u011blal sv\u00e9ho p\u0159\u00edtele.“<\/div>\n
„Byl jsi lep\u0161\u00ed volba ne\u017e kdokoliv jin\u00fd, koho jsem znal,“ \u0159ekl Bill s pokr\u010den\u00edm ramen. „A nen\u00ed to tak, jako bych snad proti tomu n\u011bco m\u011bl a tak. Mo\u017en\u00e1 m\u011b nezn\u00e1\u0161 a\u017e tak dob\u0159e, ale po\u0159\u00e1d m\u011b zn\u00e1\u0161 sakra o dost v\u00edc ne\u017e kdokoliv jin\u00fd tady kolem, a po dvou letech, kdy jsem si musel vytvo\u0159it celou novou minulost, je to vlastn\u011b stra\u0161n\u011b fajn m\u00edt mo\u017enost mluvit s n\u011bk\u00fdm, s k\u00fdm si nemus\u00edm nic vym\u00fd\u0161let. Je to mnohem pohodln\u011bj\u0161\u00ed, ne\u017e jsem myslel, \u017ee bude, opravdu, a nevypad\u00e1 to, \u017ee bys m\u011b nen\u00e1vid\u011bl za to, \u017ee jsem n\u011bjak\u00fd hrozn\u00fd krimin\u00e1ln\u00edk. Mohl jsi m\u011b u\u017e milionkr\u00e1t udat a neud\u011blal jsi to. V\u00e1\u017e\u00edm si toho a opravdu douf\u00e1m, \u017ee t\u011b s t\u00edmhle v\u0161\u00edm ned\u011bs\u00edm.<\/div>\n
\n

Tom se nat\u00e1hl p\u0159es gau\u010d, chytil Billa za ruce a p\u0159it\u00e1hl si jej k sob\u011b. „Uv\u011bdomuje\u0161 si, \u017ee mluv\u00ed\u0161 s \u010dlov\u011bkem, kter\u00fd jel t\u0159i dny p\u0159es celou zemi, aby t\u011b vid\u011bl, \u017ee? T\u0159i dny, skrz Nebrasku, a to v\u0161e jen s neur\u010ditou \u0161anc\u00ed, \u017ee t\u011b zase uvid\u00edm. Up\u0159\u00edmn\u011b \u0159e\u010deno, mysl\u00edm, \u017ee m\u00e1me oba pol\u00ed\u010deno na v\u00fdhru v tom, kdo je tady tak trochu d\u011bsiv\u00fd.“<\/p><\/div>\n

Bill se zasm\u00e1l, vyhoupl se Tomovi na kl\u00edn, co\u017e za\u010d\u00ednalo b\u00fdt jedno z jeho obl\u00edben\u00fdch m\u00edst, a polo\u017eil ruce na Tomova ramena. „J\u00e1 t\u011b m\u00e1m opravdu r\u00e1d,“ p\u0159iznal Bill ti\u0161e.<\/div>\n
„Pak je dobr\u00e1 v\u011bc, \u017ee je to vz\u00e1jemn\u00e9,“ \u0159ekl Tom a p\u0159it\u00e1hl si Billa k polibku.<\/p>\n

autor: Gaja<\/strong><\/div>\n

p\u0159eklad: Zuzu<\/strong><\/div>\n
betaread: J. :o)<\/p>\n

<\/strong> original<\/strong><\/a><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Gaja Tom p\u0159ech\u00e1zel tam a zp\u00e1tky ulic\u00ed kolem Anthonyho restaurace t\u00e9m\u011b\u0159 hodinu, kou\u0159il jednu cigaretu za druhou, jako by mu dod\u00e1valy kysl\u00edk, jak se sna\u017eil uklidnit sv\u00e9 nervy, a sp\u00ed\u0161 se mu z toho m\u00edrn\u011b to\u010dila hlava. A\u010dkoliv, m\u00edrn\u00e1 z\u00e1vra\u0165 m\u011bla<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[668],"tags":[],"class_list":["post-1419","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-the-road"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1419","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=1419"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1419\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=1419"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=1419"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=1419"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}