{"id":14194,"date":"2009-06-23T18:30:00","date_gmt":"2009-06-23T17:30:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=14161"},"modified":"2009-06-23T18:30:00","modified_gmt":"2009-06-23T17:30:00","slug":"the-pain-of-love-3","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2009\/06\/23\/the-pain-of-love-3\/","title":{"rendered":"The Pain of Love"},"content":{"rendered":"
autor: \u00c1\u010fa<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
Ahoj\u00edk v\u0161ichni, tak je tady dal\u0161\u00ed moje jednor\u00e1zovka… je pon\u011bkud stru\u010dn\u011bj\u0161\u00ed, ne\u017e u m\u011b b\u00fdv\u00e1 zvykem, a asi je tro\u0161ku podivn\u00e1, ale je to to prvn\u00ed, co m\u011b napadlo, kdy\u017e jsem sly\u0161ela tu uk\u00e1zku z nov\u00e9ho TH alba \ud83d\ude42 tak snad se to bude aspo\u0148 tro\u0161ku l\u00edbit \ud83d\ude42<\/em><\/p>\n<\/div>\n
<\/div>\n
„And we go on, and we go and on and on and on…<\/div>\n
we don\u00b4t belong, we don\u00b4t belong, belong to anyone..<\/div>\n
the pain of love will last forever…“<\/p>\n<\/div>\n
Bill u\u017e nemusel ani zp\u00edvat, rozv\u00e1\u0161n\u011bn\u00fd dav pod podiem odzp\u00edval zbytek refr\u00e9nu s\u00e1m. Av\u0161ak br\u00e1\u0161ka zp\u00edvat cht\u011bl… a ve mn\u011b se op\u011bt v\u0161echno st\u00e1hlo trpkou bolest\u00ed a nen\u00e1vist\u00ed. Nen\u00e1vist\u00ed k t\u00fd blon\u010fat\u00fd zelenook\u00fd svini.<\/div>\n
Ano, zrovna jsme za\u010d\u00ednali nahr\u00e1vat na\u0161e t\u0159et\u00ed album, kdy\u017e se Bill znenad\u00e1n\u00ed zjevil ve dve\u0159\u00edm m\u00e9ho pokoje. O\u010di mu sv\u00edtily snad je\u0161t\u011b v\u00edc ne\u017e na Comet 2008 nebo na MTV Music Awards 2008, kde jsme z\u00edskali tak ne\u010dekan\u00fd \u00fasp\u011bch. Snad je\u0161t\u011b v\u00edc, ne\u017e kdy\u017e poprv\u00fd vid\u011bl n\u00e1\u0161 americk\u00fd monstertruck. Ani ne\u010dekal, a\u017e se ho zept\u00e1m, co se d\u011bje, a\u010dkoliv u\u017e jsem otev\u00edral pusu, a hned spustil o n\u00ed.<\/em> Vyslechl jsem si asi hodinov\u00fd monolog o tom, jak se pr\u00e1v\u011b \u0161\u0165astn\u011b zamiloval do Agnes, kter\u00e1 byla podle jeho slov tou nej\u00fa\u017easn\u011bj\u0161\u00ed holkou v cel\u00e9m vesm\u00edru. P\u011bl na ni \u00f3dy hodn\u00e9 Mozarta a ani si snad neuv\u011bdomoval, jak ostr\u00e9 r\u00e1ny t\u00edm s\u00e1zel do m\u00e9ho srdce. Jeho slova m\u011b zra\u0148ovala v\u00edc ne\u017e cokoliv jin\u00e9ho na tomhle sv\u011bt\u011b a cht\u011blo se mi bre\u010det, ale nemohl jsem. Ne, kdy\u017e jsem vid\u011bl jeho \u0161\u0165astn\u00fd \u00fasm\u011bv. Ne, kdy\u017e jsem nesebral odvahu k tomu, abych mu \u0159ekl ta dv\u011b oby\u010dejn\u00e1, jednoduch\u00e1, pro m\u011b v\u0161ak st\u011b\u017e\u00ed vysloviteln\u00e1 sl\u016fvka. Ona<\/em> mu je \u0159ekla d\u0159\u00edv. Ona<\/em> mi ho ukradla. Ona<\/em> vyhr\u00e1la… a ona<\/em> ho zni\u010dila.<\/div>\n
\n
Flashback<\/div>\n
„No tak, Bill\u00ed… \u0161\u0161\u0161\u0161\u0161\u0161t….“<\/div>\n
Ze v\u0161ech sil se sna\u017e\u00edm ukonej\u0161it sv\u00e9 milovan\u00e9 dvoj\u010de, kter\u00e9 se mi te\u010f ustra\u0161en\u011b a zcela zlomen\u011b choulilo v n\u00e1ru\u010d\u00ed. O\u010dn\u00ed linky se mu rozp\u00edjely, st\u00e9kaly mu po zarudl\u00fdch tv\u00e1\u0159\u00edch skoro a\u017e ke rt\u016fm, p\u0159i\u010dem\u017e se m\u00edsily s bolestn\u00fdmi slzami.<\/div>\n
„To-Tomi,“ za\u0161tk\u00e1. „P-pro\u010d? Pro\u010d mi to ud\u011blala?“<\/div>\n
„J\u00e1… nev\u00edm, br\u00e1\u0161ko,“ tul\u00edm si ho k sob\u011b, a zat\u00edmco mi jeho slzy zm\u00e1\u010dej\u00ed rameno, no\u0159\u00edm sv\u00e9 prsty do jeho sametov\u00fdch vlas\u016f a druhou rukou mu p\u0159ej\u00ed\u017ed\u00edm po z\u00e1dech. „Neboj, jsem tady… bude zase dob\u0159e… nejsi s\u00e1m.“<\/div>\n
„Ale… pro\u010d? J\u00e1 ji miloval!“ zakv\u00edl\u00ed to ne\u0161\u0165astn\u00e9 stvo\u0159en\u00ed zoufale. „Co jsem ud\u011blal \u0161patn\u011b?“<\/div>\n
To, \u017ee jsi s n\u00ed v\u016fbec za\u010dal chodit<\/em>, pomysl\u00edm si v duchu, ale nahlas to samoz\u0159ejm\u011b ne\u0159eknu. Jenom t\u011b zneu\u017e\u00edvala. J\u00e1 to z n\u00ed c\u00edtil u\u017e od za\u010d\u00e1tku, \u017ee t\u011b chce jen pro pen\u00edze a pro zn\u00e1mou slavnou tv\u00e1\u0159…<\/em> Svin\u011b jedna… a mn\u011b te\u010f nezb\u00fdv\u00e1, ne\u017e se sna\u017eit alespo\u0148 tro\u0161ku vyl\u00e9\u010dit r\u00e1ny na br\u00e1\u0161kov\u011b zlomen\u00e9m srd\u00ed\u010dku.<\/div>\n
„Notak, Bill\u00ed… uklidni se… u\u017e je dob\u0159e…“<\/div>\n
„Ne, nebude dob\u0159e,“ vzlykne ten zoufal\u00fd \u010dlov\u00ed\u010dek. „U\u017e nikdy…“<\/div>\n
Konec flashbacku<\/p>\n<\/div>\n
„And we go on, and we go on and on, and on, and on…<\/div>\n
we don\u00b4t belong, we don\u00b4t belong, belong to anyone…<\/div>\n
the pain of love will last forever…“<\/div>\n
Jedin\u00fd zp\u016fsob, jak se br\u00e1\u0161ka se zradou sv\u00e9 milovan\u00e9 b\u00fdval\u00e9 l\u00e1sky, tedy pro m\u011b nen\u00e1vid\u011bn\u00e9 svin\u011b, kter\u00e9 tak naivn\u011b v\u011b\u0159il a nab\u011bhl na me\u010d, dok\u00e1zal postupn\u011b vyrovnat, byl samoz\u0159ejm\u011b zp\u011bv. Proto i texty na nov\u00e9 album psal p\u0159ev\u00e1\u017en\u011b v pochmurn\u00e9m duchu. Av\u0161ak v\u0161echny zp\u00edval v klidu a state\u010dn\u011b. Jedin\u011b u Pain of love se nikdy neudr\u017eel. Sice u\u017e dok\u00e1zal vyzp\u00edvat, \u017ee jde d\u00e1l a d\u00e1l a \u017ee nepat\u0159\u00ed nikomu, ale v\u017edycky, kdy\u017e se dostal k \u010d\u00e1sti, kde „bolest l\u00e1sky p\u0159etrv\u00e1 nav\u017edy“, v\u017edycky mu v t\u00e9hle pas\u00e1\u017ei vhrkly do o\u010d\u00ed slzy. Sice u\u017e netekly proudem, jako p\u0159i prvn\u00edm koncert\u011b, ale nikdy se jich nezbavil. V\u017edycky si u toho vzpomn\u011bl na ni, jak mu zlomila srdce. Z do\u010dasn\u00e9 deprese se vyzp\u00edval na podiu, ale nebyl koncert, po n\u011bm\u017e by se mi nechoulil v konej\u0161iv\u00e9m objet\u00ed a nepropadal chmurn\u00fdm vzpom\u00ednk\u00e1m.<\/p>\n<\/div>\n
„The pain of love will last forever… forever,“ za\u0161eptal posledn\u00ed slov\u00ed\u010dko p\u00edsni\u010dky a rychle zamrkal, aby obda\u0159il rozv\u00e1\u0161n\u011bn\u00e9 fanynky, kter\u00e9 zp\u00edvaly a plakaly s n\u00edm, jedn\u00edm ze sv\u00fdch z\u00e1\u0159iv\u00fdch, av\u0161ak nau\u010den\u00fdch um\u011bl\u00fdch \u00fasm\u011bv\u016f. Pokra\u010dovali jsme v koncert\u011b, dokud neskon\u010dil, co\u017e po t\u00e9hle p\u00edsni, kter\u00e1 se, podle m\u011b hlavn\u011b d\u00edky Billov\u011b p\u0159\u00edb\u011bhu, o n\u011bm\u017e se z\u00e1hy dozv\u011bd\u011bl cel\u00fd sv\u011bt, stala na\u0161\u00edm nejv\u011bt\u0161\u00edm hitem z nov\u00e9ho alba, trvalo jenom dv\u011b p\u00edsni\u010dky plus dv\u011b p\u0159idan\u00e9, a kdy\u017e jsem po zdlouhav\u00e9m lou\u010den\u00ed se s publikem ve\u0161el do backstage, u\u017e tam na m\u011b \u010dekal. Samoz\u0159ejm\u011b s uplakan\u00fdma o\u010dima. Nazna\u010dil jsem G\u00e9\u010dk\u016fm i Davidovi, aby n\u00e1s nechali o samot\u011b, a pro jistotu jsem zamknul. Pak teprve jsem si k n\u011bmu p\u0159isedl.<\/div>\n
„Bill\u00ed… nemysli na ni,“ sna\u017e\u00edm se ho ukonej\u0161it jako v\u017edycky. „Nestoj\u00ed ti za to, l\u00e1sko…“<\/div>\n
Zasekl jsem se nad t\u00edm, co ze m\u011b vypadlo, a i br\u00e1\u0161ka zpozorn\u011bl. Nejist\u011b se mi zad\u00edval do o\u010d\u00ed.<\/div>\n
„Co jsi to \u0159ekl?“ hlesl.<\/div>\n
„J\u00e1…“ zasekl jsem se. Nebyl jsem si jist\u00fd, zda mu m\u016f\u017eu zopakovat to slov\u00ed\u010dko, kter\u00e9 pr\u00e1v\u011b asi evidentn\u011b prozradilo moje city. Ale pak jsem se zhluboka nadechl. Pro\u010d bych mu m\u011bl lh\u00e1t? V nejhor\u0161\u00edm se ode m\u011b odvr\u00e1t\u00ed a nebude se mnou mluvit. Bude to sice peklo, ale j\u00e1 v\u00edm, kdesi v srdci, \u017ee a\u0165 se mezi n\u00e1mi stane cokoliv, my dva se v\u017edycky usm\u00ed\u0159\u00edme, d\u0159\u00edv \u010di pozd\u011bji. Proto jsem se znovu nadechl. „\u0158ekl jsem ti… pravdu,“ zamumlal jsem.<\/div>\n
Nev\u011b\u0159\u00edcn\u011b se na m\u011b pod\u00edval, jako by se v m\u00fdch o\u010d\u00edch sna\u017eil odhalit aspo\u0148 st\u0159\u00edpek l\u017ei, a pot\u00e9, co jsem pro\u0161el jeho rentgenov\u00fdm pohledem, se mu lehce rozklepal ret.<\/div>\n
„Tomi… mysl\u00ed\u0161 to… v\u00e1\u017en\u011b?“ \u0161pitne t\u00e9m\u011b\u0159 beznad\u011bjn\u011b.<\/div>\n
Tro\u0161ku mi zrudnou l\u00edce.<\/div>\n
„Mysl\u00edm,“ p\u0159izn\u00e1m se up\u0159\u00edmn\u011b. „V\u00ed\u0161… c\u00edt\u00edm to u\u017e del\u0161\u00ed dobu, ale n\u011bjak jsem nesebral odvahu ti to \u0159\u00edct.“<\/div>\n
„Ale…“<\/div>\n
V tu chv\u00edli najednou uc\u00edt\u00edm prudk\u00e9 objet\u00ed a vn\u00edm\u00e1m, jak mi Bill zabo\u0159\u00ed hlavu do ramene. Znovu bre\u010d\u00ed… ale n\u011bjak intuitivn\u011b c\u00edt\u00edm, \u017ee to nen\u00ed zoufalstv\u00edm. Je to pl\u00e1\u010d \u0161t\u011bst\u00ed… Na chvilku se ode m\u011b odt\u00e1hne a v o\u010d\u00edch se mu mihne z\u00e1blesk strachu.<\/div>\n
„A… neopust\u00ed\u0161 m\u011b nikdy?“ za\u0161ept\u00e1 v\u00e1hav\u011b.<\/div>\n
„J\u00e1 tebe?“ nadzvednu obo\u010d\u00ed nad t\u00edm, jak ho takov\u00e1 absurdita m\u016f\u017ee v\u016fbec napadnout. „J\u00e1 tebe nikdy… l\u00e1sko,“ dod\u00e1m a opatrn\u011b se sv\u00fdmi rty dotknu t\u011bch jeho, kter\u00e9 jsou je\u0161t\u011b vlhk\u00e9 od p\u0159\u00edlivu ned\u00e1vn\u00fdch slz. Ustra\u0161en\u011b se na m\u011b zad\u00edv\u00e1… a pootev\u0159e je. Nespolupracuje sice, ale nech\u00e1v\u00e1 m\u016fj jazyk, aby se sezn\u00e1mil s t\u00edm jeho. Bo\u017ee, to je snad jenom sen… Jeho rty jsou tak hebou\u010dk\u00e9 a jazyk tak v\u00e1hav\u00fd… N\u011b\u017en\u011b se do n\u011bj vp\u00edj\u00edm \u010d\u00edm d\u00e1l v\u00edc a on se postupn\u011b uvol\u0148uje. Teprve, kdy\u017e se po nekone\u010dn\u011b dlouh\u00e9 dob\u011b odpoj\u00edme, abychom z\u00edskali kysl\u00edk, kter\u00fd se vlivem spojen\u00ed na\u0161ich rt\u016f ztratil z plic n\u00e1s obou, polo\u017e\u00ed si hlavu na moje rameno a v\u00e1hav\u011b m\u011b obejme.<\/div>\n
„Pros\u00edm, slib mi, \u017ee m\u011b nikdy nezrad\u00ed\u0161,“ \u0161pitne a s obavami se mi zahled\u00ed do o\u010d\u00ed.<\/div>\n
„Nezrad\u00edm… p\u0159\u00edsah\u00e1m,“ ujist\u00edm ho a znovu ho za\u010dnu l\u00edbat. Tentokr\u00e1t mi sv\u00fdmi rty vych\u00e1z\u00ed vst\u0159\u00edc s\u00e1m a dobrovoln\u011b… a dosud p\u0159\u00edli\u0161 leskl\u00e9 o\u010di mu kone\u010dn\u011b proz\u00e1\u0159\u00ed plamen \u0161t\u011bst\u00ed. A mn\u011b, zat\u00edmco ho opatrn\u011b sval\u00edm na pohovku, se v hlav\u011b rozezn\u00ed na\u0161e hitovka…<\/div>\n
And we go on, and we go on, and on and on and on…<\/em><\/div>\n
we don\u00b4t belong, we don\u00b4t belong, belong to anyone…<\/em><\/div>\n
the pain of love will stay forever…<\/em><\/div>\n
…a my tu bolest p\u0159ekon\u00e1me. Kdy\u017e jsme spolu, p\u0159ekon\u00e1me na tomhle sv\u011bt\u011b cokoliv…<\/p>\n<\/div>\n
autor: \u00c1\u010fa<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: \u00c1\u010fa Ahoj\u00edk v\u0161ichni, tak je tady dal\u0161\u00ed moje jednor\u00e1zovka… je pon\u011bkud stru\u010dn\u011bj\u0161\u00ed, ne\u017e u m\u011b b\u00fdv\u00e1 zvykem, a asi je tro\u0161ku podivn\u00e1, ale je to to prvn\u00ed, co m\u011b napadlo, kdy\u017e jsem sly\u0161ela tu uk\u00e1zku z nov\u00e9ho TH alba \ud83d\ude42 tak<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[45],"tags":[],"class_list":["post-14194","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-ff-jednodilky"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/14194","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=14194"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/14194\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=14194"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=14194"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=14194"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}