{"id":14213,"date":"2009-06-21T17:00:00","date_gmt":"2009-06-21T16:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=14180"},"modified":"2009-06-21T17:00:00","modified_gmt":"2009-06-21T16:00:00","slug":"bookmakers-scrubbers-ii-temny-stin-13","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2009\/06\/21\/bookmakers-scrubbers-ii-temny-stin-13\/","title":{"rendered":"Bookmakers scrubbers II – Temn\u00fd st\u00edn 13."},"content":{"rendered":"
autor: Ainikki<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
Tom<\/p>\n<\/div>\n
Vy\u0161el jsem z koupelny a zam\u00ed\u0159il si to do kuchyn\u011b, kde jsem si nato\u010dil do sklenice vodu a hltav\u011b ji vypil. V noci m\u011b to ur\u010dit\u011b vy\u017eene na z\u00e1chod, ale tak p\u0159eci nep\u016fjdu sp\u00e1t vysu\u0161enej jako treska. Pr\u00e1zdnou jsem ji odlo\u017eil zp\u00e1tky na kuchy\u0148skou linku a ti\u0161e se pohybuj\u00edc, jsem si to ji\u017e rovnou \u0161inul do lo\u017enice. M\u00e1mu jsme ulo\u017eili v pokoji pro hosty. Ta \u0161la sp\u00e1t jako prvn\u00ed, tak\u017ee jsem p\u0159edpokl\u00e1dal, \u017ee v tuhle chv\u00edli u\u017e nev\u00ed o sv\u011bt\u011b. Necht\u011bl jsem ji proto vzbudit. Jako my\u0161ka jsem vklouzl za dve\u0159e na\u0161eho pokoje a pe\u010dliv\u011b je za sebou zav\u0159el. Br\u00e1\u0161ka byl zavrtan\u00fd a\u017e po nos v pe\u0159in\u00e1ch, ale je\u0161t\u011b nespal. Pozoroval m\u011b, jak se p\u0159esouv\u00e1m k posteli a uvelebuji se pod dekou. U\u017e nebyl tak stra\u0161n\u011b bled\u00fd, i kdy\u017e jiskra v jeho o\u010d\u00edch z\u016fst\u00e1vala po\u0159\u00e1d vyhasl\u00e1. Po ve\u010de\u0159i se s n\u00e1mi dokonce na chv\u00edli p\u0159esunul do ob\u00fdv\u00e1ku a sledoval n\u011bjak\u00fd program v televizi. Podle m\u011b ho ale moc nevn\u00edmal, bylo na n\u011bm pom\u011brn\u011b z\u0159eteln\u011b vid\u011bt, \u017ee se mu hlavou hon\u00ed \u00fapln\u011b jin\u00e9 my\u0161lenky. Bezduch\u00fd d\u011bj na obrazovce kolem n\u011bj jen bez pov\u0161imnut\u00ed prol\u00e9t\u00e1val. Ch\u00e1pal jsem to. Ka\u017edop\u00e1dn\u011b by se mi m\u011bl sv\u011b\u0159it.<\/p>\n<\/div>\n
P\u0159isunul jsem se a\u017e k n\u011bmu a pod p\u0159ikr\u00fdvkou nahm\u00e1tl jeho ruku.<\/div>\n
„Nem\u016f\u017ee\u0161 usnout?“ \u0160eptav\u011b jsem se zeptal a ot\u0159el se mu nosem o tv\u00e1\u0159. Sto\u010dil ke mn\u011b hlavu a pod\u00edval se na m\u011b.<\/div>\n
„Chrn\u011bl jsem celej den.“ Vysv\u011btlil mi prost\u011b.<\/div>\n
„To ano, ale vypad\u00e1\u0161 unaven\u011b.“ Op\u00e1\u010dil jsem, p\u0159it\u00e1hl si ho do n\u00e1ru\u010de a rty jsem bloudil po jeho l\u00edc\u00edch v n\u011b\u017en\u011b \u0161imrav\u00fdch taz\u00edch.<\/div>\n
„Taky jsem. Jen mi to nejde zaspat.“ Post\u011b\u017eoval si a nastavoval mi ochotn\u011b obli\u010dej. Bylo mu to p\u0159\u00edjemn\u00e9. J\u00e1 ale p\u0159estal. Vzep\u0159el jsem se na loktu a zkoumav\u011b si ho p\u0159em\u011b\u0159il.<\/p>\n<\/div>\n
„Bill\u00ed, mluv se mnou,“ zaprosil jsem \u00fap\u011bnliv\u011b. J\u00e1 bych mu p\u0159eci pomohl, odleh\u010dil. On je utr\u00e1pen\u00fd. To jsem na n\u011bm poznal, a p\u0159esto bylo z\u0159eteln\u011b vid\u011bt i n\u011bco dal\u0161\u00edho. Neochota se mnou o tom mluvit. J\u00e1 nejsem v\u010derej\u0161\u00ed. Pozn\u00e1m rozd\u00edl mezi st\u0159evn\u00ed ch\u0159ipkou a n\u011bjakou starost\u00ed. Ne, \u017ee bych snad m\u011bl znalosti studovan\u00e9ho l\u00e9ka\u0159e, ale u m\u00e9ho dvoj\u010dete mi na to sta\u010dil prachoby\u010dejn\u00fd instinkt.<\/div>\n
„A o \u010dem?“ Prot\u00e1hl ledabyle. Za\u010d\u00ednalo m\u011b to popouzet, ale s\u00e1m sebe jsem v duchu m\u00edrnil, nab\u00e1dal se ke klidu a trp\u011blivosti. Jistojist\u011b pot\u0159ebuje trochu v\u00edc \u010dasu, pak mi ur\u010dit\u011b v\u0161echno pov\u00ed. Ka\u017ed\u00fd se se sv\u00fdm sv\u011btobolem mus\u00ed nejprve vyrovnat do ur\u010dit\u00e9 m\u00edry s\u00e1m.<\/div>\n
\n
Pevn\u011b jsem k sob\u011b semkl v\u00ed\u010dka a zhluboka se nadechl. Teprve potom jsem byl schopn\u00fd o\u010di znovu otev\u0159\u00edt a mluvit d\u00e1l.<\/div>\n
„Nev\u00edm. Jen tak. T\u0159eba o tom, jestli nem\u00e1\u0161 n\u011bjak\u00fd probl\u00e9m.“ Hovo\u0159il jsem klidn\u011b a vyrovnan\u011b. Tedy sna\u017eil jsem se. Necht\u011bl jsem na sob\u011b d\u00e1t zn\u00e1t, \u017ee v\u00edm v\u00edc, ne\u017e tu\u0161\u00ed. To na n\u011bm bylo, aby mi to s\u00e1m \u0159ekl.<\/div>\n
„\u017d\u00e1dnej nem\u00e1m.“<\/div>\n
„Dob\u0159e…“ Kapituloval jsem. Nem\u011blo smysl z n\u011bj cokoli p\u00e1\u010dit. „Chci jen, abys v\u011bd\u011bl, \u017ee za mnou se nemus\u00ed\u0161 b\u00e1t p\u0159ij\u00edt s \u010d\u00edmkoli, jasn\u00fd? Pochop\u00edm to a pom\u016f\u017eu ti. Na v\u0161echno jsme dva, tak si to pamatuj.“ Bill nereagoval, jen m\u011b rentgenoval o\u010dima. V t\u011bch jeho se zra\u010dila vypla\u0161enost. M\u011bl bych asi p\u0159estat ml\u00edt a nechat ho b\u00fdt. Pot\u0159ebuje odpo\u010d\u00edvat.<\/p>\n<\/div>\n
„Spi.“ Doporu\u010dil jsem mu. „A nezapom\u00ednej, co jsem ti \u0159ekl.“ Mrknul jsem na n\u011bj, kr\u00e1tce ho pol\u00edbil na rty a cht\u011bl se vedle n\u011bj polo\u017eit. On m\u011b ale zadr\u017eel.<\/div>\n
„L\u00edbej m\u011b je\u0161t\u011b.“ \u0160pitnul a stahoval si m\u011b za krk k sob\u011b. Ani netu\u0161il, jak r\u00e1d jsem mu tohle jeho skromn\u00e9 p\u0159\u00e1n\u00ed splnil. Znovu jsem se nahnul k jeho v o\u010dek\u00e1v\u00e1n\u00ed m\u00edrn\u011b pootev\u0159en\u00fdm \u00fast\u016fm a na \u00favod jsem k nim jen p\u00e1trav\u011b, zlehka, jako bych se s nimi cht\u011bl sezn\u00e1mit, p\u0159itiskl ty sv\u00e9. Jemn\u011b jsem otestoval m\u011bkkost ka\u017ed\u00e9ho rtu zvl\u00e1\u0161\u0165, a kdy\u017e Bill nedo\u010dkav\u011b vydechl, polibek jsem prohloubil a pln\u011b ho ochutnal. V l\u00edn\u00e9m tempu se st\u0159et\u00e1valy na\u0161e jazyky a laskaly sv\u016fj prot\u011bj\u0161ek. Ten polibek vyl zvl\u00e1\u0161tn\u00ed. Pln\u00fd jak\u00e9si nal\u00e9havosti a p\u0159i tom naprosto postr\u00e1dal bratrovu tolik typickou v\u00e1\u0161e\u0148. Jakoby nem\u011bl vzru\u0161it, uspokojit. M\u011bl jen uklidnit, uchl\u00e1cholit, dodat pocit bezpe\u010d\u00ed. Tohle nebyl Bill prahnouc\u00ed po milov\u00e1n\u00ed, ani tou\u017e\u00edc\u00ed po pouh\u00e9m mazlen\u00ed. On se mi pln\u011b vyd\u00e1val a \u017eadonil o n\u011bhu, l\u00e1skyplnou n\u00e1ru\u010d a podporu. \u0158asy na v\u00ed\u010dk\u00e1ch, je\u017e m\u011bl pevn\u011b semknut\u00e1, byly slepen\u00e9 od tro\u0161ky vlhk\u00e9ho zoufalstv\u00ed, kter\u00e9 stejn\u011b jako jeho tajemstv\u00ed, pod nimi z\u016fst\u00e1valo neprody\u0161n\u011b uzav\u0159en\u00e9. K\u0159e\u010dovit\u011b m\u011b sv\u00edral kolem krku a t\u011bsn\u011b si m\u011b na sebe p\u0159itahoval. Snad se jistil, abych mu neutekl. To jsem ale nem\u011bl v \u00famyslu.<\/p>\n<\/div>\n
Ani nev\u00edm, jak dlouho jsme se takhle l\u00edbali, ne\u017e jeho stisk povolil a ruce se dostaly z t\u00e9 zamrzl\u00e9 ztuhlosti. Uvol\u0148oval se. Dech p\u0159est\u00e1val m\u00edt vzlykav\u011b trhan\u00fd a zvolna se dost\u00e1val do pravideln\u00e9ho rytmu. V\u00ed\u010dka povolila. Naposledy jsem ho polaskal a nepou\u0161t\u011bje ho ze sv\u00e9ho konej\u0161iv\u00e9ho n\u00e1ru\u010d\u00ed, jsem si polo\u017eil hlavu na pol\u0161t\u00e1\u0159 hned vedle t\u00e9 jeho.<\/div>\n
„Miluju t\u011b, Bille.“ Ujistil jsem ho rad\u011bji je\u0161t\u011b.<\/div>\n
„A j\u00e1 tebe. Stra\u0161n\u011b moc.“ Zaslechl jsem \u0161eptat jeho slab\u00fd hl\u00e1sek. Us\u00ednal.<\/p>\n<\/div>\n
…<\/p>\n<\/div>\n
„No nazdar, p\u00e1nov\u00e9.“ Hlasit\u011b hlaholil Gordon u\u017e v p\u0159eds\u00edni, chlapsky se s n\u00e1mi obj\u00edmal a popl\u00e1c\u00e1val n\u00e1s po z\u00e1dech. M\u00e1ma mu v \u00fastrety ani nep\u0159i\u0161la. Ta jen, co dnes r\u00e1no vstala, stoupla si ke spor\u00e1ku a za chv\u00edli se cel\u00fdm bytem linuly v\u0161emo\u017en\u00e9 v\u016fn\u011b. Pomalu se bl\u00ed\u017eilo poledne a j\u00ed na tom spor\u00e1ku st\u00e1le n\u011bco bublalo. Jak jen m\u016f\u017eou \u017eensk\u00fd d\u011blat j\u00eddlo tak dlouho? Nen\u00ed nad moje \u0161pagety, kter\u00fd jsou za dvacet minut na tal\u00ed\u0159i. V\u011bnovat tomu tolik co ona, byl bych nerv\u00f3zn\u00ed z toho, \u017ee m\u016fj \u017eivot je jen o dr\u017een\u00ed va\u0159e\u010dky v ruce, a m\u011bl bych pocit absolutn\u00ed ztr\u00e1ty \u010dasu. Na druhou stranu srovn\u00e1vat moje t\u011bstoviny s jej\u00edmi pochutinami nebylo v\u016fbec mo\u017en\u00e9, tud\u00ed\u017e jsem j\u00ed jej\u00ed snahu rozhodn\u011b nem\u011bl v \u00famyslu vymlouvat a byl jsem p\u0159ipraven\u00fd pln\u011b ji ocenit. Sp\u00ed\u0161 ji do sebe v rekordn\u00edm \u010dase nah\u00e1zet.<\/p>\n<\/div>\n
„R\u00e1d t\u011b vid\u00edm.“ Op\u011btoval jsem nevlastn\u00edmu otci pozdrav a ustoupil, aby mohl po\u0161krtit i Billa.<\/div>\n
„A kdepak m\u00e1m tu svoji krasavici?“ P\u00eddil se rozvern\u011b a u\u017e se hrnul do \u00fatrob bytu. „Ahoj, mil\u00e1\u010dku.“ Vrazil j\u00ed hudlana na tv\u00e1\u0159 a u\u017e nakukoval pod pokli\u010dky.<\/div>\n
„Jede\u0161!“ Ok\u0159ikla ho pohotov\u011b m\u00e1ma a ohnala se po n\u011bm kvedla\u010dkou, kterou zrovinka dr\u017eela v ruce. „Je\u0161t\u011b to nen\u00ed hotov\u00fd. Sedni si a \u010dekej.“<\/div>\n
„No to je mi teda uv\u00edt\u00e1n\u00ed. Ty str\u00e1v\u00ed\u0161 noc a den bez man\u017eela a m\u00edsto nad\u0161en\u00ed, \u017ee ho op\u011bt vid\u00ed\u0161, mu d\u00e1\u0161 m\u00e1lem po kebuli.“ Na oko se durdil Gordon. Ti dva byli ob\u010das hor\u0161\u00ed ne\u017e my. Pubert\u00e1ln\u011b se ko\u010dkovali a v\u011bt\u0161inou se u toho taky p\u011bkn\u011b nasm\u00e1li.<\/p>\n<\/div>\n
„Jak\u00e1 byla cesta?“ P\u0159eru\u0161il jsem tu jejich duchaplnou konverzaci. Gordon se usadil za j\u00eddeln\u00ed st\u016fl, kter\u00fd st\u00e1l v na\u0161\u00ed prostorn\u00e9 kuchyni a sto\u010dil pozornost na m\u011b.<\/div>\n
„\u0160lo to. Nic moc provoz. Jelo se dob\u0159e.“ Stru\u010dn\u011b m\u011b informoval. P\u0159ik\u00fdvl jsem, jako \u017ee ch\u00e1pu. „Ale vypr\u00e1v\u011bjte hlavn\u011b vy. Jak \u017eijete? Co je nov\u00fdho? Co po\u0159\u00e1d d\u011bl\u00e1te?“ Chrlil na n\u00e1s jednu ot\u00e1zku za druhou a my tedy s Billem trp\u011bliv\u011b odpov\u00eddali. Sp\u00ed\u0161 jsme mu jen zopakovali to, co jsme v\u010dera vypr\u00e1v\u011bli m\u00e1m\u011b. Bill se na\u0161\u00ed konverzace \u00fa\u010dastnil vskutku jen sporadicky, ale aspo\u0148 u\u017e byl schopn\u00fd norm\u00e1ln\u011b j\u00edst a nest\u011b\u017eoval si na \u017e\u00e1dn\u00e9 jin\u00e9 t\u011blesn\u00e9 strasti. Byl jsem p\u0159ipraven\u00fd ho vyslechnout, kdykoli by projevil z\u00e1jem se mnou mluvit. On se ale k ni\u010demu nem\u011bl. Vlastn\u011b te\u010f se to ani nehodilo, kdy\u017e tu byli oba dva rodi\u010de. Nejsp\u00ed\u0161 s t\u00edm po\u010dk\u00e1, a\u017e odjedou. T\u00edm jsem se upokojil a nech\u00e1val ho b\u00fdt.<\/p>\n<\/div>\n
„A ten v\u00e1\u0161 odjezd furt plat\u00ed? U\u017e si bal\u00edte kufry?“ Narazil Gordon na na\u0161i pl\u00e1novanou dovolenou, kter\u00e1 m\u011bla prob\u011bhnout ji\u017e v zim\u011b, ale d\u00edky tour jsme to odlo\u017eili. \u00dapln\u011b mi to p\u0159i tom v\u0161em vypadlo a to u\u017e bychom m\u011bli odjet p\u0159\u00ed\u0161t\u00ed t\u00fdden.<\/div>\n
„Jasn\u011b, \u017ee plat\u00ed.“ P\u0159ipustil jsem nakonec po kr\u00e1tk\u00e9m zav\u00e1h\u00e1n\u00ed. D\u016fvod to ru\u0161it tu v podstat\u011b \u017e\u00e1dn\u00fd nebyl. „Na balen\u00ed je ale trochu moc brzo. Zn\u00e1\u0161 n\u00e1s, ne? My d\u011bl\u00e1me v\u0161echno na posledn\u00ed chv\u00edli, vi\u010f Bille?“ Obr\u00e1til jsem se na br\u00e1\u0161ku, abych ho trochu zapojil. To jeho zamlkl\u00e9 a usou\u017een\u00e9 chov\u00e1n\u00ed za\u010d\u00ednalo b\u00fdt moc okat\u00e9. I Gordon u\u017e tu trousil n\u011bco o tom, jestli t\u0159eba nejsou skvrny na slunci, zv\u00fd\u0161en\u00fd stupe\u0148 bio z\u00e1t\u011b\u017ee, nebo jen Bill nem\u00e1 zara\u017een\u00fd v\u011btry, kdy\u017e skoro v\u016fbec nemluv\u00ed.<\/div>\n
„Hmm.“ Zamru\u010del jen a str\u010dil si do pusy hranolek. Ob\u011bd u\u017e byl toti\u017e hotov\u00fd a pr\u00e1v\u011b jsme si na n\u011bm pochutn\u00e1vali. Teda Bill sp\u00ed\u0161 vypadal, \u017ee p\u0159e\u017evykuje kyselej \u0161\u0165ov\u00edk.<\/p>\n<\/div>\n
…<\/p>\n<\/div>\n
„Opatrujte se mi tu a brzo se p\u0159ije\u010fte pod\u00edvat.“ M\u00e1vala n\u00e1m m\u00e1ma a otev\u00edrala dve\u0159e u sv\u00e9ho auta. Gordon u\u017e si k lou\u010den\u00ed \u0159ekl svoje, a tak byl d\u00e1vno usazen\u00fd ve sv\u00e9m vozidle a \u010dekal na m\u00e1mu, aby mohli jet alespo\u0148 t\u011bsn\u011b v z\u00e1v\u011bsu, kdy\u017e u\u017e ne spolu. Jo, holt, m\u011bli si to l\u00e9pe napl\u00e1novat a p\u0159ijet spole\u010dn\u011b v jeden den. Mamka zatla\u010dila slzu, naposledy n\u00e1s objala a vrazila n\u00e1m mlaskav\u00e9 hudlany na tv\u00e1\u0159e a za chv\u00edli po nich z\u016fstal jen obl\u00e1\u010dek v\u00fdfukov\u00fdch plyn\u016f. Tedy hlavn\u011b po tom Gordnov\u011b kor\u00e1bu. N\u011bjak\u00fd stolet\u00fd model BMW, o kter\u00e9m ot\u010d\u00edm v\u017edy tvrdil, \u017ee je to to nejspolehliv\u011bj\u0161\u00ed auto, kter\u00e9 n\u00e1s je\u0161t\u011b v\u0161echny p\u0159e\u017eije. Podle m\u011b to byla jen popelnice na \u010dty\u0159ech kolech s d\u011bsn\u011b u\u0159van\u00fdm a hlu\u010dn\u00fdm motorem.<\/p>\n<\/div>\n
Ml\u010dky jsme se s Billem vraceli zp\u011bt do bytu. Na chodb\u011b jsem ho chytl za ruku, byla ztichl\u00e1, tak\u017ee tu snad nebyl nikdo, kdo by n\u00e1s mohl vid\u011bt, a stoupali jsme po schodech ke dve\u0159\u00edm na\u0161eho bytu. Po\u010d\u00edtal jsem s t\u00edm, \u017ee odjezd rodi\u010d\u016f je to, na co celou dobu \u010dekal a j\u00e1 se kone\u010dn\u011b dov\u00edm, co ho tedy tr\u00e1p\u00ed. Tedy j\u00e1 jsem to popravd\u011b u\u017e v\u011bd\u011bl. Tohle ale bylo n\u011bco, co by bylo dobr\u00e9, aby mi pov\u011bd\u011bl s\u00e1m. V podstat\u011b jsem se to dom\u00e1kl do\u010dista n\u00e1hodou. Jak Bill na to odpoledne usnul, tak jsem ho chodil ob\u010das kontrolovat a jednou jsem to vzal chodbou kolem pracovny, kudy se proch\u00e1zelo, kdy\u017e jsem se do na\u0161\u00ed lo\u017enice cht\u011bl dostat z kuchyn\u011b. Z ob\u00fdv\u00e1ku jsem tam byl rovnou, ani\u017e bych pro\u0161el okolo jin\u00e9 m\u00edstnosti, jen\u017ee j\u00e1 se nach\u00e1zel v moment\u011b, kdy jsem si umanul, \u017ee se na n\u011bj p\u016fjdu mrknout, pr\u00e1v\u011b v ji\u017e zm\u00edn\u011bn\u00e9 kuchyni. Dve\u0159e do pracovny byly rozl\u00edtl\u00e9 doko\u0159\u00e1n, co\u017e obvykle neb\u00fdvaj\u00ed a m\u011b nenapadlo nic lep\u0161\u00edho, ne\u017e dovnit\u0159 str\u010dit nos. Dal\u0161\u00ed v\u011bc, kter\u00e9 jsem si hned pot\u00e9 v\u0161iml, byl odklopen\u00fd monitor slab\u011b hu\u010d\u00edc\u00edho Billova notebooku. P\u016fvodn\u011b jsem si za psac\u00ed st\u016fl sedal jen s \u00famyslem, \u017ee ho vypnu, ale kdy\u017e na m\u011b z \u00fasporn\u00e9ho re\u017eimu blikla obrazovka a j\u00e1 vid\u011bl, \u017ee tu m\u00e1 je\u0161t\u011b Bill cosi otev\u0159en\u00e9ho, nedalo mi to a za\u010detl jsem se.<\/p>\n<\/div>\n
Asi jsem to nem\u011bl d\u011blat, p\u0159eci jen to byla jeho soukrom\u00e1 po\u0161ta. Eti\u010dnost m\u00e9ho jedn\u00e1n\u00ed mi byla ale naprosto ukraden\u00e1, kdy\u017e jsem si p\u0159elo\u017eil, co v tom e-mailu stoj\u00ed. Vyj\u00e1d\u0159it ten chaos pocit\u016f jak\u00fd to ve mn\u011b rozpoutalo, bych asi nesvedl, ka\u017edop\u00e1dn\u011b mi ale do sm\u00edchu nebylo. Za\u010dalo to zhruba vztekem, neuv\u011b\u0159iteln\u00fdm hn\u011bvem a opovr\u017een\u00edm v\u016f\u010di osob\u011b, kter\u00e1 tu zpr\u00e1vu odeslala, pak to rychle p\u0159esko\u010dilo z t\u00e9 Ameri\u010danky na Billa a j\u00e1 m\u011bl chu\u0165 se zvednout, ne\u0161etrn\u011b ho probudit a d\u00e1t mu p\u00e1r facek za to, \u017ee si neum\u011bl d\u00e1t pozor. Teprve pak mi doch\u00e1zela i spousta jin\u00fdch v\u011bc\u00ed. T\u0159eba to, \u017ee z br\u00e1chy bude vlastn\u011b t\u00e1ta. M\u00e1 zodpov\u011bdnost a povinnost postarat se o to mal\u00e9, kter\u00e9 m\u011blo za necel\u00e9 t\u0159i m\u011bs\u00edce p\u0159ij\u00edt na sv\u011bt. Zprvu m\u011b tak\u00e9 napadlo, \u017ee si to ta holka cel\u00e9 vymyslela a chce to na Billa jen hodit. Bylo k tomu ale tak\u00e9 p\u0159ilo\u017een\u00e9 ofocen\u00e9 potvrzen\u00ed o tom, kdy to d\u00edt\u011b bylo po\u010dato. Odpov\u00eddalo to dob\u011b, kdy byli ti dva spolu, a i kdy\u017e jsem pova\u017eoval Leti za svini, tak jsem ji rozhodn\u011b nepodez\u0159\u00edval z toho, \u017ee by v t\u00e9 dob\u011b lezla do postele je\u0161t\u011b s n\u011bk\u00fdm jin\u00fdm ne\u017e s Billem. Vlastn\u011b ano. S Arianou. Ta se ale nepo\u010d\u00edt\u00e1. Nav\u00edc z toho, co psala, ani nebylo patrn\u00e9, \u017ee by m\u011bla v \u00famyslu zneu\u017e\u00edt Billov\u00fdch pen\u011bz a sed\u0159\u00edt ho z k\u016f\u017ee. Ona jen \u00fap\u011bnliv\u011b prosila o pomoc. Podle v\u0161eho to s n\u00ed nevypad\u00e1 dob\u0159e. Z jej\u00ed strany to byl logick\u00fd tah. Na koho jin\u00e9ho by se m\u011bla obr\u00e1tit, ne\u017e na otce d\u00edt\u011bte.<\/p>\n<\/div>\n
Ta ukrutn\u00e1 nahn\u011bvanost netrvala moc dlouho a j\u00e1 se vcelku uklidnil a za\u010d\u00ednal o tom cel\u00e9m p\u0159em\u00fd\u0161let racion\u00e1ln\u011b. Po\u0159\u00e1d jsem se ale nemohl zbavit jak\u00e9si ubl\u00ed\u017eenosti, zklam\u00e1n\u00ed a smutku, kter\u00fd se mi usadil na hrudn\u00edku. Nedovedl jsem si to p\u0159edstavit. Znamenalo to, \u017ee se budu muset s n\u011bk\u00fdm o Billa d\u011blit? To se mi ani za m\u00e1k nezamlouvalo. Necht\u011bl jsem to. Nav\u00edc jsem ani necht\u011bl ji znovu v jeho \u017eivot\u011b. Cel\u00e9 mi to p\u0159ipadalo jako \u0161patn\u00fd vtip. St\u00e1lo m\u011b to tolik \u00fasil\u00ed, abych si Billa z\u00edskal a abychom n\u00e1\u0161 vztah dovedli a\u017e sem, kde jsem m\u011bl dojem, \u017ee je to p\u0159\u00edmo dokonal\u00fd, tak moc harmonick\u00fd. V\u00e1\u017en\u011b jsem byl neuv\u011b\u0159iteln\u011b moc spokojen\u00fd a najednou jako blesk z \u010dist\u00e9ho nebe tu idylku roz\u010d\u00edsla tahle „novinka“. Cht\u011blo se mi z toho bre\u010det. Nebyla na to ale vhodn\u00e1 chv\u00edle. O p\u00e1r st\u011bn vedle sed\u011bla m\u00e1ma a \u010dekala, a\u017e se k n\u00ed vr\u00e1t\u00edm a budu se j\u00ed v\u011bnovat. Je\u0161t\u011b chv\u00edli jsem tup\u011b civ\u011bl na obrazovku, a pak po\u010d\u00edta\u010d vypnul a \u0161el za n\u00ed.<\/p>\n<\/div>\n
A b\u011bhem toho odpoledne, str\u00e1ven\u00e9ho v jej\u00ed p\u0159\u00edtomnosti, se cosi zm\u011bnilo. V hovoru jsme se ob\u010das vraceli k t\u00e9matu j\u00e1 a Bill, a j\u00e1 si najednou uv\u011bdomil, \u017ee to cel\u00e9 vlastn\u011b nen\u00ed tak \u00fapln\u011b \u0161patn\u011b. M\u00e1ma posledn\u00ed dva t\u0159i roky neb\u00e1snila o ni\u010dem jin\u00e9m, ne\u017e o vnou\u010datech, tud\u00ed\u017e jedin\u00e9, co j\u00ed p\u0159irozen\u011b \u010dasem za\u010dne na m\u00e9m vztahu s Billem vadit, bude, \u017ee se mal\u00fdch \u0161punt\u016f, kte\u0159\u00ed by kolem n\u00ed b\u011bhali a volali na ni „babi“, nikdy nedo\u010dk\u00e1. Jednodu\u0161e mi Billovo bl\u00ed\u017e\u00edc\u00ed se otcovstv\u00ed p\u0159est\u00e1valo p\u0159ipadat jako zlej sen. V podstat\u011b to pro n\u00e1s byla p\u0159\u00edle\u017eitost.<\/p>\n<\/div>\n
Taky mi pln\u011b do\u0161lo, co zap\u0159\u00ed\u010dinilo ten stav, ve kter\u00e9m se Bill nach\u00e1zel. J\u00e1 byl ale p\u0159ipraven\u00fd ho v tom maxim\u00e1ln\u011b podpo\u0159it, jen mi to musel \u0159\u00edct s\u00e1m, a k tomu on se prozat\u00edm evidentn\u011b v\u016fbec nem\u011bl. Doma hned za\u010dal vym\u00fd\u0161let, co bychom mohli podniknout m\u00edsto sezen\u00ed na zadku, kdy\u017e n\u00e1m v tom u\u017e nep\u0159ek\u00e1\u017eeli rodi\u010de. Padalo z n\u011bj, \u017ee jsme u\u017e p\u00e1r dn\u00ed nevid\u011bli Gustava s Geem a pr\u00fd u\u017e je docela postr\u00e1d\u00e1, a jestli t\u0159eba nechci zavolat Alici. Nevych\u00e1zel jsem z \u00fa\u017easu, ale toleroval jsem to. Pravd\u011bpodobn\u011b se pot\u0159eboval trochu odreagovat. Na tom bych nem\u011bl spat\u0159ovat nic \u0161patn\u00e9ho. Kdy\u017e chce tedy vid\u011bt G\u00e9\u010dka, tak pros\u00edm. Pro\u010d mu jeho p\u0159\u00e1n\u00ed nesplnit?<\/p>\n<\/div>\n
…<\/p>\n<\/div>\n
Ub\u011bhly dal\u0161\u00ed \u010dty\u0159i dny. Z Billa pomalu vyprch\u00e1vala ta jeho zamlklost a ustaranost a t\u00e9m\u011b\u0159 bych \u0159ekl, \u017ee se snad v\u0161echno vracelo do norm\u00e1ln\u00edch kolej\u00ed, co\u017e u\u017e tedy nebylo mo\u017en\u00e9 d\u00e1l omlouvat \u017e\u00e1dnou nutnost\u00ed nechat ho v klidu, aby si mohl v\u0161echno urovnat a vymyslet, jak vhodn\u011b mi to podat. Br\u00e1cha kolem sebe h\u00e1zel zase ty svoje \u00fasm\u011bvy, sh\u00e1n\u011bl si nov\u00e9 plavky na na\u0161i dovolenou, v pokoji se n\u00e1m v\u00e1lel roz\u0161kleben\u00fd kufr, ve kter\u00e9m se zvolna kupily hrom\u00e1dky jeho oble\u010den\u00ed, co\u017e se mi tedy v\u016fbec nepozd\u00e1valo.<\/p>\n<\/div>\n
P\u0159ikr\u00e1dalo se ke mn\u011b tu\u0161en\u00ed, \u017ee on se mi to snad ani \u0159\u00edct nechyst\u00e1. To ale musel b\u00fdt nesmysl. Jak by to potom pl\u00e1noval? To mi hodl\u00e1 toho prcka p\u0159iv\u00e9zt za t\u0159i m\u011bs\u00edce, a\u017e se narod\u00ed, jako p\u0159ekv\u00e1pko, nebo co? Byl jsem z toho rozlad\u011bn\u00fd a doch\u00e1zela mi trp\u011blivost. U\u017e jsem kolem n\u011bj neposkakoval jako by byl porcel\u00e1nov\u00e1 panenka, kter\u00e1 pot\u0159ebuje mou stoprocentn\u00ed ob\u011btavou p\u00e9\u010di, a doch\u00e1zel jsem k odhodl\u00e1n\u00ed, \u017ee s t\u00edm za\u010dnu s\u00e1m. P\u016fvodn\u011b jsem se tomu cht\u011bl za ka\u017edou cenu vyhnout, proto\u017ee a\u017e moc dob\u0159e zn\u00e1m Billa. Jednodu\u0161e by dost obt\u00ed\u017en\u011b p\u0159en\u00e1\u0161el p\u0159es srdce, \u017ee jsem si ten e-mail p\u0159e\u010detl, a to by byla jen komplikace nav\u00edc. Domn\u00edval jsem se, \u017ee poprat se s t\u011bmi nov\u00fdmi skute\u010dnostmi bude dosta\u010duj\u00edc\u00ed a nen\u00ed nutn\u00fd k tomu p\u0159ihazovat cokoli dal\u0161\u00edho. Osla u\u017e ze sebe ale taky d\u00e1l nenech\u00e1m d\u011blat. Douf\u00e1m, \u017ee na m\u011b brat\u0159\u00ed\u010dek vyrukuje s n\u011bjak\u00fdm v\u011brohodn\u00fdm a hlavn\u011b omluvn\u00fdm vysv\u011btlen\u00edm, pro\u010d u\u017e mi to d\u00e1vno nevyklopil, jinak teda a\u0165 si m\u011b nep\u0159eje.<\/p>\n<\/div>\n
autor: Ainikki<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Ainikki Tom Vy\u0161el jsem z koupelny a zam\u00ed\u0159il si to do kuchyn\u011b, kde jsem si nato\u010dil do sklenice vodu a hltav\u011b ji vypil. V noci m\u011b to ur\u010dit\u011b vy\u017eene na z\u00e1chod, ale tak p\u0159eci nep\u016fjdu sp\u00e1t vysu\u0161enej jako treska. Pr\u00e1zdnou jsem<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[222],"tags":[],"class_list":["post-14213","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-bookmakers-scrubbers-ii-temny-stin"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/14213","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=14213"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/14213\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=14213"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=14213"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=14213"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}