{"id":14227,"date":"2009-06-19T18:00:00","date_gmt":"2009-06-19T17:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=14194"},"modified":"2009-06-19T18:00:00","modified_gmt":"2009-06-19T17:00:00","slug":"loving-liar-5","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2009\/06\/19\/loving-liar-5\/","title":{"rendered":"Loving Liar 5."},"content":{"rendered":"
autor: Lady Kay<\/strong><\/div>\n
Zp\u011bv\u00e1kovo srdce tlouklo jako spla\u0161en\u00e9, st\u00e1l uprost\u0159ed p\u00f3dia, pod n\u00edm hystericky k\u0159i\u010dely tis\u00edce d\u00edvek. Najednou se ozvaly prvn\u00ed t\u00f3ny kytary, Bill p\u0159ilo\u017eil mikrofon k \u00fast\u016fm a\u2026 Nic. Ticho. Jeho hrdlo se st\u00e1hlo nervozitou a on nebyl schopen ze sebe dostat jeden jedin\u00fd t\u00f3n. Bylo mu do breku, tis\u00edce p\u00e1r\u016f o\u010d\u00ed se na n\u011bj up\u00edraly, o\u010dek\u00e1vaj\u00edc, co ud\u011bl\u00e1. Bill popla\u0161en\u011b p\u0159el\u00e9tl pohledem Gustava i Georga, oba se ho sna\u017eili pohledem uklidnit a vyb\u00edzeli ho, aby pokra\u010doval. Kdy\u017e se jeho zrak sto\u010dil k Tomovi, hrklo v n\u011bm, kytarista ho hypnotizoval pohledem a pobaven\u011b se po\u0161kleboval. \u017d\u00e1dn\u00fd n\u00e1znak povzbuzen\u00ed nebo soucitu. T\u00edm \u00fa\u0161klebkem mu d\u00e1val najevo, \u017ee je v\u00edt\u011bz, proto\u017ee od sam\u00e9ho za\u010d\u00e1tku v\u011bd\u011bl, \u017ee Bill nem\u00e1 na to, aby st\u00e1l na velk\u00e9m p\u00f3diu, aby zp\u00edval pro tis\u00edce fanou\u0161k\u016f. Je nula a te\u010f to dok\u00e1zal. Chlapcovy o\u010di se zalily slzami, upustil mikrofon a prob\u011bhl kolem Toma do z\u00e1kulis\u00ed, doprov\u00e1zen\u00fd sm\u00edchem jak fanou\u0161k\u016f, tak samotn\u00e9ho kytaristy. Tohle je konec, konec v\u0161eho.<\/div>\n
Bill se uprost\u0159ed noci probudil cel\u00fd zpocen\u00fd, srdce mu bu\u0161ilo, a\u017e m\u011bl pocit, \u017ee mu za chv\u00edli vysko\u010d\u00ed z hrudi a po tv\u00e1\u0159i mu stekla jedna osam\u011bl\u00e1 slza. Oddechl si, kdy\u017e zjistil, \u017ee v\u0161echno byl jen a jen sen. P\u0159esto m\u011bl strach, dne\u0161n\u00ed koncert byl jeho premi\u00e9rou. Je\u0161t\u011b nikdy nest\u00e1l na p\u00f3diu a nevystupoval p\u0159ed lidmi. Byl sp\u00ed\u0161e stydliv\u00fd a nerad se st\u00e1val st\u0159edem pozornosti, v\u011bt\u0161inou pat\u0159il sp\u00ed\u0161 mezi outsidery. A te\u010f? Nyn\u00ed sed\u011bl v \u0161atn\u011b spole\u010dn\u011b s G\u00e9\u010dky a s Davidem, jeho ruce se t\u0159\u00e1sly, \u017ealudek m\u011bl jako na vod\u011b a nebyl schopen vn\u00edmat, co mana\u017eer \u0159\u00edk\u00e1. Vid\u011bl pouze, \u017ee otv\u00edr\u00e1 \u00fasta, ale obsah slov mu unikal. Kde byl Tom, nem\u011bl nejmen\u0161\u00ed zd\u00e1n\u00ed. Hned po zvukov\u00e9 zkou\u0161ce, kter\u00e1 prob\u011bhla a\u017e na p\u00e1r drobnost\u00ed zcela bez komplikac\u00ed, se vypa\u0159il nezn\u00e1mo kam. Alespo\u0148 dneska by mohl odhodit masku nep\u0159\u00edstupnosti, zapomenout na to, co bylo a sna\u017eit se Billa n\u011bjak uklidnit. Jedno jedin\u00e9 sl\u016fvko povzbuzen\u00ed od n\u011bj by Billovi pomohlo mnohem v\u00edc, ne\u017e v\u0161echny povzbuzuj\u00edc\u00ed \u0159e\u010di od Davida a ostatn\u00edch. G\u00e9\u010dka mu vypr\u00e1v\u011bla o sv\u00e9m prvn\u00edm koncertu a chl\u00e1cholila ho, \u017ee i oni byli nerv\u00f3zn\u00ed, ale jakmile st\u00e1li p\u0159ed fanou\u0161ky, nervozita r\u00e1zem opadla a oni si neuv\u011b\u0159iteln\u011b u\u017e\u00edvali atmosf\u00e9ru koncertu. Cel\u00fd t\u00fdm Billovi v\u011b\u0159il, ka\u017ed\u00fd byl p\u0159esv\u011bd\u010den\u00fd, \u017ee mlad\u00fd zp\u011bv\u00e1k to zvl\u00e1dne. Jen\u017ee je Bill p\u0159esv\u011bd\u010dovat nepot\u0159eboval. Pouze jedn\u00e9 osob\u011b cht\u011bl dok\u00e1zat, \u017ee nen\u00ed nicka, za kterou ho pova\u017euje, \u017ee i on n\u011bco dok\u00e1\u017ee. Kv\u016fli Tomovi byl ochoten podstoupit p\u0159\u00edpadn\u00e9 pon\u00ed\u017een\u00ed se, tolik tou\u017eil spat\u0159it v t\u011bch n\u00e1dhern\u00fdch mandlov\u00fdch o\u010d\u00edch n\u011bco jin\u00e9ho ne\u017e jen pohrd\u00e1n\u00ed jeho osobou, kdy\u017e u\u017e ne l\u00e1sku, tak alespo\u0148 uzn\u00e1n\u00ed.<\/div>\n
\n
„Bille\u2026“ oslovil jej hlas, kter\u00fd pat\u0159il Georgovi. Chlapec se rozhl\u00e9dnul kolem sebe a vid\u011bl, \u017ee jsou zde sami. „U\u017e je \u010das\u2026“ ozn\u00e1mil mu, a kdy\u017e si v\u0161imnul jeho vyd\u011b\u0161en\u00fdch o\u010d\u00ed, dodal: „To zm\u00e1kne\u0161, v\u011b\u0159 mi.“ Bill byl vd\u011b\u010dn\u00fd bas\u00e1kovi, \u017ee jde s n\u00edm, kdyby tam nebyl, ur\u010dit\u011b by utekl nejbli\u017e\u0161\u00edm v\u00fdchodem. \u010c\u00edm v\u00edc se bl\u00ed\u017eili k s\u00e1lu, t\u00edm \u0159ev fanou\u0161k\u016f nab\u00edral na intenzit\u011b. Bill napr\u00e1zdno polknul, st\u00e1l za p\u00f3diem, Georg n\u011bkam zmizel a Gustav u\u017e sed\u011bl za bubny. Najednou ho \u010d\u00edsi ruka chytla za rameno a prudce j\u00edm oto\u010dila. Bill hled\u011bl do mandlov\u00fdch o\u010d\u00ed a podlomila se mu kolena, hork\u00fd dech ovanul jeho tv\u00e1\u0159. Hlava se mu to\u010dila, je\u0161t\u011b nikdy nemohl b\u00fdt Tomovi tak bl\u00edzko, zcela z\u0159eteln\u011b c\u00edtil jeho v\u016fni, do posledn\u00edho detailu si jeho o\u010di mohly prohl\u00e9dnout tv\u00e1\u0159 kytaristy.<\/div>\n
„Sly\u0161\u00ed\u0161 to? P\u0159i\u0161li, proto\u017ee m\u011b a ostatn\u00ed miluj\u00ed. P\u0159isah\u00e1m, \u017ee jestli n\u011bco pod\u011bl\u00e1\u0161, ud\u011bl\u00e1m ti ze \u017eivota peklo, rozum\u011bls? Tak rozum\u011bls?!“ Tom zat\u0159\u00e1sl Billov\u00fdm huben\u00fdm t\u011bl\u00ed\u010dkem a o\u010dima jej probod\u00e1val. \u010cernovlas\u00e1 os\u016fbka se nezmohla na v\u00edc, ne\u017e slab\u00e9 p\u0159ik\u00fdvnut\u00ed, po kter\u00e9m se stisk kytaristov\u00fdch dlan\u00ed povolil a on se vzty\u010denou hlavou ode\u0161el. Naivn\u011b doufal, \u017ee mu p\u0159i\u0161el Tom pop\u0159\u00e1t hodn\u011b \u0161t\u011bst\u00ed. Nemusel by mluvit, sta\u010dilo by, kdyby jej popl\u00e1cal po rameni nebo objal. M\u00edsto povzbuzen\u00ed mu p\u0159i\u0161el vyhro\u017eovat. Bill zamrkal, aby zahnal neposednou slzu, kter\u00e1 si razila cestu ven. Zhluboka se nadechnul a nap\u0159\u00edmil se. No, po\u010dkej, Tome Kaulitzi, j\u00e1 ti je\u0161t\u011b uk\u00e1\u017eu!<\/em><\/div>\n
Ozvaly se prvn\u00ed t\u00f3ny, Bill p\u0159iv\u0159el o\u010di, zcela jasn\u011b vid\u011bl Tomovy prsty, jak kmitaj\u00ed po strun\u00e1ch, n\u00e1sledn\u011b na to se p\u0159idala basovka zav\u011b\u0161en\u00e1 na Georgov\u011b t\u011ble a po chvilce vid\u011bl i pali\u010dky v rukou Gustava, jak se rozeb\u011bhly po bic\u00edch. Te\u010f byl na \u0159ad\u011b on, v duchu si odpo\u010d\u00edt\u00e1val rytmus a pak p\u0159i\u0161el j\u00edm dlouho o\u010dek\u00e1van\u00fd moment. S prvn\u00edmi slovy p\u00edsni\u010dky vyb\u011bhl na p\u00f3dium ke sv\u00fdm koleg\u016fm. Obli\u010deje nevid\u011bl, dok\u00e1zal vn\u00edmat jen ohlu\u0161uj\u00edc\u00ed jekot a hudbu. G\u00e9\u010dka m\u011bla pravdu, nervozita i obavy r\u00e1zem zmizely. Bill do zp\u011bvu vkl\u00e1dal kus ze sebe, kus sv\u00e9ho srdce, sna\u017eil se vydat ze sebe maximum. Necht\u011bl zklamat fanou\u0161ky, kte\u0159\u00ed sem dnes p\u0159i\u0161li, aby kapelu vid\u011bli a o\u010dek\u00e1vali nezapomenuteln\u00fd z\u00e1\u017eitek a z\u00e1rove\u0148 cht\u011bl Tomovi dok\u00e1zat, jak moc se v n\u011bm spletl. To se mu da\u0159ilo, Toma zarazilo, s jakou vervou se Bill pustil do zd\u00e1nliv\u011b nesnadn\u00e9ho \u00fakolu. U\u017e p\u0159i prvn\u00edm songu se zd\u00e1lo, \u017ee si z\u00edskal fanou\u0161ky na svou stranu a s ka\u017ed\u00fdm dal\u0161\u00edm s n\u00edm dav za\u010dal v\u00edce spolupracovat. Tom tomu nemohl uv\u011b\u0159it, jejich fanou\u0161ci byli jedni z nejn\u00e1ro\u010dn\u011bj\u0161\u00edch, o\u010dek\u00e1val, \u017ee Billa vyp\u00edskaj\u00ed, ale oni ne. Dokonce to vypadalo, \u017ee si nov\u00e9ho \u010dlena zamilovali b\u011bhem n\u011bkolika vte\u0159in. D\u00edvky p\u0159i pohledu na n\u011bj \u0161\u00edlen\u011b je\u010dely, je\u0161t\u011b snad v\u00edc ne\u017e p\u0159i pohledu na kytaristu, chl\u00e1pci, post\u00e1vaj\u00edc\u00ed pod p\u00f3diem, museli n\u011bkolik d\u011bv\u010dat vyt\u00e1hnout z davu a p\u0159edat do rukou z\u00e1chran\u00e1\u0159\u016f. Tom u\u017e nerozum\u011bl ni\u010demu, p\u0159itom by m\u011bl b\u00fdt r\u00e1d, \u017ee to dopadlo takhle, d\u00edk Billovi se kapela pomalinku vracela na vrchol, z kter\u00e9ho p\u0159ed n\u011bkolika m\u011bs\u00edci spadla. Jen\u017ee to by to nesm\u011bl b\u00fdt Tom\u2026<\/div>\n
Koncert utekl jako voda, fanou\u0161k\u016fm se poda\u0159ilo doslova vydupat si dva p\u0159\u00eddavky, a i kdy\u017e skupina opou\u0161t\u011bla p\u00f3dium, nep\u0159est\u00e1vali nad\u0161en\u011b vyk\u0159ikovat jednotliv\u00e1 jm\u00e9na \u010dlen\u016f. K Tomov\u011b nelibosti se Billovo jm\u00e9no neslo celou halou a co h\u016f\u0159, oz\u00fdvalo se je\u0161t\u011b \u010dast\u011bji ne\u017e jeho vlastn\u00ed. Kytarista kr\u00e1\u010del chodbou sm\u011brem do \u0161atny, G\u00e9\u010dka \u0161la p\u0159ed n\u00edm a nad\u0161en\u011b hodnotila koncert, po jeho boku kr\u00e1\u010del Bill. Neust\u00e1le sv\u00e1 hn\u011bd\u00e1 kukadla zabod\u00e1val do Toma, jako by ho cht\u011bl p\u0159im\u011bt ke slovu, bohu\u017eel marn\u011b. Nakonec se odhodlal a promluvil s\u00e1m. „Bylo to \u00fa\u017easn\u00fd\u2026 Fanou\u0161ci, G\u00e9\u010dka a i ty.“ Pochvalou cht\u011bl Bill nazna\u010dit sv\u016fj obdiv a n\u00e1klonnost k jeho osob\u011b a z\u00e1rove\u0148 se pokou\u0161el za\u010d\u00edt rozhovor. Te\u010f u\u017e p\u0159ece Tom nem\u016f\u017ee pochybovat o jeho schopnostech. Dne\u0161kem mu dok\u00e1zal, \u017ee v n\u011bm n\u011bco je. Kytarista se zni\u010dehonic zastavil, \u010d\u00edm\u017e p\u0159im\u011bl Billa, aby jej napodobil. Tom krokem zkr\u00e1til vzd\u00e1lenost mezi nimi, jeho o\u010di se z\u00fa\u017eily, o\u0161kliv\u011b se v nich zabl\u00fdsklo a zhluboka se nadechnul.<\/div>\n
„Co \u010dek\u00e1\u0161? \u017de padnu na kolena a za\u010dnu ti vd\u011bkem l\u00edbat ruce?! To bys cht\u011bl, hm? Po tom n\u00e1\u0161 mil\u00e1\u010dek tou\u017e\u00ed, co? Jestli to budou d\u011blat ostatn\u00ed, tak j\u00e1 rozhodn\u011b ne! Na to zapome\u0148!“<\/div>\n
„To\u2026 To ne, Tome, j\u00e1\u2026 Jen\u2026 Cht\u011bl jsem b\u00fdt jen mil\u00fd\u2026“ Posledn\u00ed slova Tom bohu\u017eel nesly\u0161el, proto\u017ee se chlapci ztratil za dve\u0159mi \u0161atny. Bill se sesunul pod\u00e9l zdi a skryl tv\u00e1\u0159 do dlan\u00ed. Nev\u011bd\u011bl, co m\u00e1 d\u011blat. A\u0165 se sna\u017e\u00ed sebev\u00edc, nikdy nebude pro Toma dost dobr\u00fd, nikdy jej neuzn\u00e1. P\u0159itom po n\u011bm necht\u011bl vd\u011bk nebo chv\u00e1lu, necht\u011bl, aby mu, jak s\u00e1m \u0159ekl, l\u00edbal ruce, tou\u017eil po jedin\u00e9m, aby jej m\u011bl alespo\u0148 malinko r\u00e1d. Jen\u017ee pr\u00e1v\u011b tohle jeho p\u0159\u00e1n\u00ed, jeho jedin\u00e9 opravdov\u00e9 p\u0159\u00e1n\u00ed, se zd\u00e1lo b\u00fdt nesplniteln\u00fdm\u2026<\/p>\n<\/div>\n
autor: Lady Kay<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Lady Kay Zp\u011bv\u00e1kovo srdce tlouklo jako spla\u0161en\u00e9, st\u00e1l uprost\u0159ed p\u00f3dia, pod n\u00edm hystericky k\u0159i\u010dely tis\u00edce d\u00edvek. Najednou se ozvaly prvn\u00ed t\u00f3ny kytary, Bill p\u0159ilo\u017eil mikrofon k \u00fast\u016fm a\u2026 Nic. Ticho. Jeho hrdlo se st\u00e1hlo nervozitou a on nebyl schopen ze sebe<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[239],"tags":[],"class_list":["post-14227","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-loving-liar"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/14227","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=14227"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/14227\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=14227"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=14227"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=14227"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}