{"id":14232,"date":"2009-06-19T14:00:00","date_gmt":"2009-06-19T13:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=14199"},"modified":"2009-06-19T14:00:00","modified_gmt":"2009-06-19T13:00:00","slug":"kdy-budes-konecne-muj-9","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2009\/06\/19\/kdy-budes-konecne-muj-9\/","title":{"rendered":"Kdy bude\u0161 kone\u010dn\u011b m\u016fj 9."},"content":{"rendered":"
autor: Doris<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
Tom se rozespale p\u0159evaloval v posteli. Bylo u\u017e kolem poledn\u00edho, ale nikdo ho ne\u0161el budit d\u0159\u00edv. Tom kone\u010dn\u011b otev\u0159el o\u010di a ihned za\u010dal vn\u00edmat pal\u010divou bolest hlavy.<\/div>\n
„To jsem se zase jednou zl\u00edskal,“ zanad\u00e1val s\u00e1m sob\u011b a za\u010dal p\u0159em\u00fd\u0161let nad p\u0159ede\u0161lou noc\u00ed. S lehce otr\u00e1ven\u00fdm v\u00fdrazem zjistil, \u017ee m\u00e1 ve sv\u00e9 pam\u011bti mezery. Ov\u0161em moc se t\u00edm nezab\u00fdval. Nebylo to nic neobvykl\u00e9ho, kdy\u017e p\u0159ebral. Jedin\u00e9, co mu vrtalo hlavou, byl fakt, pro\u010d se mu vybavuje Bill. Ale nejsp\u00ed\u0161 se potkali, kdy\u017e p\u0159i\u0161el. Kdy v\u016fbec p\u0159i\u0161el? Tom se zt\u011b\u017eka posadil na postel a zrak mu utkv\u011bl na no\u010dn\u00edm stolku. St\u00e1la na n\u011bm skleni\u010dka s vodou a vedle jedna rozpustn\u00e1 tableta. Musel se pousm\u00e1t. Bill. Bill byl u n\u011bj v pokoji. V\u011bd\u011bl to na 100%. Jedin\u011b on mu v\u017edycky vedle postele d\u00e1val tenhle vypro\u0161\u0165ov\u00e1k. Hodil tabletu do skleni\u010dky s vodou a ne\u017e se zcela rozpustila, p\u0159evl\u00e9kl se. Z kuchyn\u011b se oz\u00fdvaly tlumen\u00e9 zvuky. Tom popadl skleni\u010dku, na jeden r\u00e1z vypil jej\u00ed obsah a vydal se dol\u016f po schodech, aby Billovi pod\u011bkoval. Jak\u00e9 zklam\u00e1n\u00ed. V kuchyni byla Simone. V sedm r\u00e1no se vr\u00e1tila ze slu\u017eebn\u00ed cesty.<\/div>\n
„Ahoj, mami,“ usm\u00e1l se na ni Tom a do d\u0159ezu polo\u017eil pr\u00e1zdnou skleni\u010dku.<\/div>\n
„Ahoj, Tome,“ vr\u00e1tila mu \u00fasm\u011bv, ale bylo vid\u011bt, \u017ee je unaven\u00e1, „tady m\u00e1\u0161 sn\u00eddani. Ehm\u2026 pr\u00fd jsi dost p\u0159ebral,“ za\u0161klebila se Simone na sv\u00e9ho syna a podala mu tal\u00ed\u0159 se sn\u00eddan\u00ed. No sp\u00ed\u0161e ob\u011bdem.<\/div>\n
„D\u00edky,“ vzal si od n\u00ed tal\u00ed\u0159 a za\u010dal se rozhl\u00ed\u017eet kolem. „Kde je Bill?“ pod\u00edval se t\u00e1zav\u011b na svou matku. Simone se na n\u011bj nerv\u00f3zn\u011b oto\u010dila. N\u011bjak nev\u011bd\u011bla, jak zvolit slova.<\/div>\n
„Ehm\u2026 Bill u\u017e tu od osmi r\u00e1no nebydl\u00ed.“<\/div>\n
Tom jako by najednou p\u0159irostl k podlaze. Upustil tal\u00ed\u0159 a st\u0159epy se rozl\u00e9tly po cel\u00e9 kuchyni.<\/div>\n
„Co-co\u017ee?“ tv\u00e1\u0159il se, jako by v\u016fbec nepochopil, co mu Simone \u0159ekla. Simone jen zrakem p\u0159ejela st\u0159epy po podlaze a pohl\u00e9dla na Toma.<\/div>\n
\n
„Pr\u00fd si to domluvil v\u010dera nebo co, a od osmi se mohl nast\u011bhovat. Posledn\u00ed v\u011bci m\u00e1 u m\u011b v aut\u011b. Ve\u010der mu je tam povezu.“ Dodala je\u0161t\u011b Simone.<\/p>\n<\/div>\n
Tom se nemohl ani hnout. V\u0161echny zvuky kolem zn\u011bly tlumen\u011b, jen Simonina slova zn\u011bla a\u017e nep\u0159\u00edjemn\u011b nahlas. N\u011bkolik vte\u0159in st\u00e1l bez hnut\u00ed a krev v n\u011bm tuhla, pak se prudce oto\u010dil a vyb\u011bhl po schodech do Billova pokoje. Nebyl tam. Jen na zlomek vte\u0159iny z\u016fstal koukat na pe\u010dliv\u011b ustlanou postel, na kter\u00e9 nele\u017eel Bill\u016fv laptop, jako tomu bylo obvykle. Panicky zat\u011bkal o\u010dima po cel\u00e9m pokoji a pak se vrhl ke sk\u0159\u00edni. Mus\u00ed tam b\u00fdt jeho v\u011bci. Jeho tri\u010dka poskl\u00e1dan\u00e1 do \u00fahledn\u00fdch kom\u00ednk\u016f.<\/div>\n
„Ne. To ne. To jsi mi neud\u011blal“ vyhrkl bolestn\u011b, kdy\u017e sk\u0159\u00ed\u0148 otev\u0159el a zjistil, \u017ee zeje pr\u00e1zdnotou. Nohy mu n\u00e1hle vypov\u011bd\u011bly slu\u017ebu. Tom se zhroutil na zem a rozbre\u010del se. Pro\u010d to ud\u011blal? V\u017edy\u0165 \u0159\u00edkal, \u017ee nev\u00ed, kdy odejde. Tom to nech\u00e1pal. Ne, to je ur\u010dit\u011b n\u00e1sledek t\u00fd jeho kocoviny. Zvedl se ze zem\u011b a od\u0161oural se do koupelny. Odstr\u010den\u00edm dve\u0159\u00ed za sebou zav\u0159el, p\u0159e\u0161el k umyvadlu a pustil studenou vodu. Po\u0159\u00e1dn\u011b si nabral do dlan\u00ed a zabo\u0159il do n\u00ed obli\u010dej. Osv\u011b\u017een\u00fd obli\u010dej zvedl k zrcadlu a se zav\u0159en\u00fdma o\u010dima hlasit\u011b vydechl. Te\u010f, kdy\u017e je znovu otev\u0159e, bude jist\u011b v\u0161echno v po\u0159\u00e1dku. Pomalu otev\u0159el o\u010di a zad\u00edval sen a sebe v zrcadle. N\u011bco tu stejn\u011b nehr\u00e1lo. N\u011bco nebylo v po\u0159\u00e1dku. To zrcadlo\u2026 to zrcadlo je mu pov\u011bdom\u00e9 ze v\u010derej\u0161\u00ed noci. Tom s hr\u016fzou ustupoval, a\u017e z\u00e1dy narazil na sprchov\u00fd kout. Mezera v jeho pam\u011bti se za\u010dala vypl\u0148ovat. Ne sice zcela konkr\u00e9tn\u011b, ale n\u011bkolik matn\u00fdch obraz\u016f. Bill p\u0159ilepen\u00fd na zrcadle. Bre\u010del a prosil ho. A Tom?\u2026 Bo\u017ee, ten ru\u010dn\u00edk. On se ho cht\u011bl zmocnit. Tom vyd\u011b\u0161en\u011b z\u00edral na zrcadlo a sna\u017eil se vybavit kone\u010dnou situaci. V\u016fbec nev\u011bd\u011bl, jestli Billa opravdu zn\u00e1silnil nebo ne. Ale u\u017e jen z toho zji\u0161t\u011bn\u00ed, \u017ee se o to pokou\u0161el, se mu d\u011blalo zle. Najednou Bylo v\u0161echno tak jasn\u00e9. Proto je Bill pry\u010d. Proto u\u017e neztr\u00e1cel \u010das a p\u0159ed Tomem utekl.<\/p>\n<\/div>\n
Tomovi se zamotala hlava. Za\u010dal hystericky bre\u010det a do\u0161el t\u011bsn\u011b k zrcadlu.<\/div>\n
„L\u017ee\u0161,“ vyk\u0159ikl a jedinou prudkou r\u00e1nou p\u011bst\u00ed ho rozt\u0159\u00ed\u0161til na kusy. Nevn\u00edmal bolest v ruce, kterou mu zp\u016fsobovaly jednotliv\u00e9 st\u0159epy dr\u00e1saj\u00edc\u00ed jeho k\u016f\u017ei. Zhroucen\u011b padnul mezi kusy zrcadla na podlaze a sledoval jednotliv\u00e9 kapky krve, co na n\u011b dopadaly.<\/div>\n
„Co jsem to ud\u011blal?“ vydechl beznad\u011bjn\u011b a v ruce sev\u0159el jeden v\u011bt\u0161\u00ed kus skla. Ten se mu okam\u017eit\u011b vryl do k\u016f\u017ee, ale Tom ho nepou\u0161t\u011bl. D\u00e1l ho pevn\u011b sv\u00edral, jako by ho cht\u011bl rozdrtit, a p\u0159es k\u0159e\u010dovit\u011b semknut\u00e1 v\u00ed\u010dka se mu valily proudy ho\u0159k\u00fdch slz. Krev z jeho dlan\u011b st\u00e9kala v n\u011bkolika tenk\u00fdch pram\u00ednc\u00edch a skr\u00e1p\u011bla podlahu. Tom v\u016fbec tu bolest nevn\u00edmal. Naopak. Byla mu najedou jistou \u00falevou. Mo\u017en\u00e1 kdyby ten st\u0159ep vyu\u017eil, ud\u011blal by nejl\u00edp. Zni\u010dil i to posledn\u00ed dobr\u00e9, co mezi nimi z\u016fstalo.<\/div>\n
„Jak jsem to mohl ud\u011blat.“ Opakoval zoufale u\u017e po n\u011bkolik\u00e1t\u00e9. O\u010di ho neskute\u010dn\u011b \u0159ezaly od toho jak nezadr\u017eiteln\u011b bre\u010del. U\u017e nemohl pomalu ani popadnout dech. Naposledy se pod\u00edval na st\u0159ep t\u0159\u00edmaj\u00edc\u00ed v ruce a s t\u011b\u017ek\u00fdm v\u00fddechem si ho p\u0159ilo\u017eil k z\u00e1p\u011bst\u00ed druh\u00e9 ruky. Necht\u011bl se zab\u00edt, to ne, ale jak neskute\u010dn\u011b te\u010f ch\u00e1pal, pro\u010d si n\u011bkdo ubli\u017euje. V\u011bd\u011bl, \u017ee i jemu se t\u00edm ulev\u00ed. Alespo\u0148 na okam\u017eik.<\/div>\n
„V\u017edy\u0165 j\u00e1 t\u011b miluju. Odpust mi to v\u0161echno,“ za\u0161eptal a jedin\u00fdm prudk\u00fdm trhnut\u00edm, si p\u0159e\u0165al k\u016f\u017ei na z\u00e1p\u011bst\u00ed.<\/p>\n<\/div>\n
autor: Doris<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Doris Tom se rozespale p\u0159evaloval v posteli. Bylo u\u017e kolem poledn\u00edho, ale nikdo ho ne\u0161el budit d\u0159\u00edv. Tom kone\u010dn\u011b otev\u0159el o\u010di a ihned za\u010dal vn\u00edmat pal\u010divou bolest hlavy. „To jsem se zase jednou zl\u00edskal,“ zanad\u00e1val s\u00e1m sob\u011b a za\u010dal p\u0159em\u00fd\u0161let nad<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[236],"tags":[],"class_list":["post-14232","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-kdy-budes-konecne-muj"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/14232","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=14232"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/14232\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=14232"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=14232"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=14232"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}