{"id":14233,"date":"2009-06-18T18:30:00","date_gmt":"2009-06-18T17:30:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=14200"},"modified":"2009-06-18T18:30:00","modified_gmt":"2009-06-18T17:30:00","slug":"bookmakers-scrubbers-ii-temny-stin-12","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2009\/06\/18\/bookmakers-scrubbers-ii-temny-stin-12\/","title":{"rendered":"Bookmakers scrubbers II – Temn\u00fd st\u00edn 12."},"content":{"rendered":"
autor: Ainikki<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
Bill<\/div>\n
<\/div>\n
Sp\u00e1nek, kter\u00fd m\u011b tak milosrdn\u011b odnesl od \u0161\u00edlen\u00e9 reality, je\u017e na m\u011b za\u00fato\u010dila z toho zpropaden\u00e9ho e-mailu, se zvolna vytr\u00e1cel a j\u00e1 c\u00edtil, \u017ee se pomalinku probouz\u00edm. Tvrdo\u0161\u00edjn\u011b jsem k sob\u011b tiskl v\u00ed\u010dka ve snaze ten okam\u017eik, kdy pln\u011b procitnu, um\u011ble prot\u00e1hnout, ale bez valn\u00e9ho \u00fasp\u011bchu. Zam\u017eikal jsem do ztmavl\u00e9ho pokoje a zaznamenal nad sebou n\u011bjak\u00fd pohyb.<\/div>\n
<\/div>\n
„Kone\u010dn\u011b jsi vzh\u016fru.“ Za\u0161eptal Tom, nahnul se ke mn\u011b bl\u00ed\u017e a vtiskl mi pusu na \u010delo. „Jak je ti?“ Zaj\u00edmal se ihned. „U\u017e je to lep\u0161\u00ed?“ P\u0159ik\u00fdvl jsem na souhlas, ale nem\u011bl jsem v \u00famyslu vykl\u00e1dat mu, \u017ee po fyzick\u00e9 str\u00e1nce mi toho sch\u00e1z\u00ed pram\u00e1lo. Ta nevolnost byla jen chvilkov\u00e1 z\u00e1le\u017eitost zp\u016fsoben\u00e1 \u0161okem. Te\u010f u\u017e jsem z toho rozru\u0161en\u00ed poci\u0165oval pouze nep\u0159\u00edjemnou bolest hlavy, kter\u00e1 se ale dala sn\u00e9st.<\/div>\n
„Ale jen o trochu.“ Zachraplal jsem, aby si nemyslel, \u017ee vysko\u010d\u00edm z postele jako rybi\u010dka. P\u0159edst\u00edrat chorobu bylo moment\u00e1ln\u011b p\u0159ijateln\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e p\u0159iznat, \u017ee mi nic nen\u00ed a muset se tak podle toho i tv\u00e1\u0159it, co\u017e bych prozat\u00edm nezvl\u00e1dl. Ono toti\u017e rozhodn\u011b v po\u0159\u00e1dku v\u0161echno nebylo a Tom by to poznal, a p\u0159irozen\u011b by se p\u00eddil po d\u016fvodech m\u00e9 skleslosti, kdy\u017e u\u017e je mi jinak dob\u0159e. A o to jsem nest\u00e1l. Nav\u00edc bych \u0159ekl, \u017ee nebudu a\u017e tak moc lh\u00e1t. Mizern\u011b mi sv\u00fdm zp\u016fsobem bylo st\u00e1le. Ani odpo\u010dinek v\u016fbec nic nezm\u011bnil. Po\u0159\u00e1d jsem nev\u011bd\u011bl, co si po\u010d\u00edt. Lazarstv\u00ed se mi jevilo jako docela dobr\u00fd prost\u0159edek, jak svoje starosti zamaskovat p\u0159ed okol\u00edm. Pot\u0159eboval jsem je\u0161t\u011b trochu \u010dasu, abych si to mohl urovnat v hlav\u011b a p\u0159edev\u0161\u00edm to str\u00e1vit, proto\u017ee neskute\u010dnost t\u00e9 informace ve mn\u011b p\u0159etrv\u00e1vala a j\u00e1 tomu odm\u00edtal uv\u011b\u0159it, i kdy\u017e jsem moc dob\u0159e v\u011bd\u011bl, \u017ee vzp\u00edrat se je zbyte\u010dnost.<\/div>\n
\n
<\/div>\n
„Hore\u010dku u\u017e asi nem\u00e1\u0161.“ Zkonstatoval Tom s p\u0159itisknut\u00fdm h\u0159betem ruky na m\u00e9m \u010dele. „Ale j\u00e1 houby pozn\u00e1m. Rad\u0161i ti donesu teplom\u011br. Zat\u00edm si tu spolkni tyhle tabletky. Byla je koupit m\u00e1ma, tak by ses snad otr\u00e1vit nem\u011bl.“ S pousm\u00e1n\u00edm m\u011b ujistil a pod\u00e1val mi p\u00e1r pilulek a hrnek pravd\u011bpodobn\u011b s n\u011bjak\u00fdm bylinkov\u00fdm \u017ealude\u010dn\u00edm \u010dajem. Nem\u011bl jsem tyhle patoky r\u00e1d. Nechutn\u011b to smrd\u011blo. Nakr\u010dil jsem odporem nos, ale rad\u011bji jsem neprotestoval. Nam\u00e1hav\u011b jsem se vy\u0161kr\u00e1bal do sedu a p\u0159ijal od n\u011bj nab\u00edzen\u00e1 l\u00e9\u010diva.<\/div>\n
<\/div>\n
„Kolik je hodin?“ Napadlo m\u011b, \u017ee jsem musel zaspat na hodn\u011b dlouho. Zpoza zata\u017een\u00fdch \u017ealuzi\u00ed sem nepronikalo t\u00e9m\u011b\u0159 \u017e\u00e1dn\u00e9 sv\u011btlo.<\/div>\n
„Asi sedm ve\u010der.“ Informoval m\u011b. „Byl si tuhej cel\u00fd odpoledne.“<\/div>\n
„Je tam skoro tma.“ \u0158ekl jsem si sp\u00ed\u0161 pro sebe. P\u0159ipadalo mi, \u017ee u\u017e je mnohem pozd\u011bji.<\/div>\n
„To se ti zd\u00e1. Zat\u00e1hlo se. Asi bude bou\u0159ka.“ Vysv\u011btlil mi. „N\u011bjak\u00e9 dal\u0161\u00ed ot\u00e1zky t\u00fdkaj\u00edc\u00ed se \u010dasu \u010di po\u010das\u00ed nebo u\u017e m\u016f\u017eu j\u00edt pro ten teplom\u011br?“ Pobaven\u011b se m\u011b br\u00e1\u0161ka optal a m\u011bl se k odchodu.<\/div>\n
„B\u011b\u017e.“ Propustil jsem ho a zamyslel se, kam jen si tu v\u011bc nacpu, aby uk\u00e1zala alespo\u0148 zv\u00fd\u0161enou teplotu. To moje simulov\u00e1n\u00ed by tak bylo podlo\u017een\u00e9 n\u011bjak\u00fdm t\u00edm slab\u00fdm t\u011blesn\u00fdm neduhem. Smo\u010dil jsem ret v \u010daji. Byl u\u017e t\u00e9m\u011b\u0159 vychladl\u00fd, tud\u00ed\u017e tudy cesta nevedla. Nejsp\u00ed\u0161 se budu muset spolehnout na usou\u017een\u00fd a zdrchan\u00fd v\u00fdraz ve tv\u00e1\u0159i, co\u017e by ov\u0161em nem\u011bl b\u00fdt \u017e\u00e1dn\u00fd probl\u00e9m, proto\u017ee zubo\u017een\u00fd jsem si skute\u010dn\u011b i p\u0159ipadal. Stres mi nikdy moc nesv\u011bd\u010dil. Ten, kter\u00fd p\u0159in\u00e1\u0161ela pr\u00e1ce, jsem se zvl\u00e1dat nau\u010dil, ale tohle se zd\u00e1lo p\u0159\u00edli\u0161 objemn\u00e9 na to, abych to unesl.<\/div>\n
<\/div>\n
D\u011bti mi nevadily. Sp\u00ed\u0161 naopak. M\u011bl jsem ty \u0161punty docela r\u00e1d, obzvl\u00e1\u0161\u0165 mimina b\u00fdvaj\u00ed roztomil\u00e1. Ale m\u00edt svoje vlastn\u00ed? Nep\u0159ipadalo v \u00favahu! J\u00e1 s\u00e1m jsem se c\u00edtil b\u00fdt d\u00edt\u011btem a hodlal jsem j\u00edm je\u0161t\u011b hodn\u011b dlouho z\u016fstat. Nav\u00edc tu byl je\u0161t\u011b Tom. On nejen, \u017ee nemohl vyst\u00e1t samotnou Leti, ale nesn\u00e1\u0161el cokoli s n\u00ed spojen\u00e9. I hloup\u00fd novinov\u00fd \u010dl\u00e1nek byl d\u016fvodem, aby se roz\u010diloval a vyvol\u00e1val mezi n\u00e1mi dohady. Nedovedl jsem si p\u0159edstavit, jak by b\u011bsnil, kdybych mu ozn\u00e1mil, \u017ee ta holka \u010dek\u00e1 moje d\u00edt\u011b. Tedy pokud je moje. A j\u00e1 se o n\u011bj nejsp\u00ed\u0161 budu muset nav\u00edc postarat. To by byl naprost\u00fd konec. V tom lep\u0161\u00edm p\u0159\u00edpad\u011b by se ode m\u011b mo\u017en\u00e1 nedistancoval jako bratr, v\u0161echno ostatn\u00ed by se ale zbortilo a j\u00e1 si u\u017e nedovedl p\u0159edstavit b\u00fdt bez n\u011bj. Nejen, \u017ee jsem si na n\u011bj zvykl jako na partnera, ale hlavn\u011b jsem ho za\u010dal skute\u010dn\u011b hluboce milovat, a to jsem si na po\u010d\u00e1tku myslel, \u017ee to nep\u016fjde. Sv\u016fj cit k n\u011bmu jsem si vysv\u011btloval jen jako fyzickou p\u0159ita\u017elivost spojenou s neobvykle siln\u00fdm sourozeneck\u00fdm poutem, jak\u00e9 mezi sebou m\u016f\u017eou m\u00edt jen dvoj\u010data. Dokonce je\u0161t\u011b tenkr\u00e1t na p\u0159elomu podzimu a zimy, jak jsme podnikli tu proch\u00e1zku se Scottym pod\u00e9l lesa a j\u00e1 mu tehdy p\u0159isl\u00edbil, \u017ee tedy budu s n\u00edm tak, jak si to p\u0159\u00e1l, jsem nev\u011b\u0159il tomu, \u017ee je to skute\u010dn\u00e1 l\u00e1ska. V tu dobu jsem si to je\u0161t\u011b neuv\u011bdomoval, ale p\u0159i\u0161el jsem na to velice z\u00e1hy. Sta\u010dilo jen nas\u00e1t ten jeho horouc\u00ed cit, kter\u00fd ke mn\u011b tak intenzivn\u011b vys\u00edlal a p\u0159estat se tomu tak tvrdo\u0161\u00edjn\u011b br\u00e1nit a byl jsem v tom a\u017e po u\u0161i. Postupem doby jsem si na n\u011bm vyp\u011bstoval snad a\u017e z\u00e1vislost. Pokud n\u00e1s n\u011bjak\u00e9 okolnosti donutily b\u00fdt chv\u00edli mimo dosah toho druh\u00e9ho, poci\u0165oval jsem a\u017e fyzicky bolestiv\u00fd stesk, byl jsem nevrl\u00fd a nerv\u00f3zn\u00ed, kdy\u017e jsme se dlouh\u00e9 dny, nap\u0159\u00edklad na turn\u00e9, pohybovali na o\u010d\u00edch spoust\u011b lid\u00ed, a j\u00e1 se ho nemohl ani dotknout. Jednodu\u0161e jsem si \u017eivot bez n\u011bj u\u017e nedok\u00e1zal p\u0159edstavit. A te\u010f by to cel\u00e9 m\u011blo n\u011bco ohrozit? To nedopust\u00edm! Mo\u017en\u00e1, \u017ee kdybych mu to pov\u011bd\u011bl, nakonec by se s t\u00edm sm\u00ed\u0159il, ka\u017edop\u00e1dn\u011b by mu to ale ubl\u00ed\u017eilo a j\u00e1 ho od toho zklam\u00e1n\u00ed za ka\u017edou cenu ochr\u00e1n\u00edm. Tu informaci, je\u017e mi byla proti m\u00e9 v\u016fli vnucena, v sob\u011b zadupu n\u011bkam hodn\u011b hluboko. Nikdy nesm\u00ed spat\u0159it sv\u011btlo sv\u011bta. Uschov\u00e1m j\u00ed do nejzaz\u0161\u00edho koutu sv\u00e9 mysli tak, \u017ee j\u00e1 s\u00e1m si na ni brzy u\u017e ani nevzpomenu. Dok\u00e1\u017eu to. \u017d\u00e1dn\u00e9 b\u0159\u00edm\u011b nen\u00ed tak t\u011b\u017ek\u00e9, aby se s n\u00edm vytrvalost\u00ed, zarputilost\u00ed a umanutost\u00ed nedalo nakonec pohnout. Beztak si za to Leticia m\u016f\u017ee sama. To ona se mi vnutila do postele s c\u00edlem mi ubl\u00ed\u017eit, citov\u011b m\u011b srazit na kolena, co\u017e by se j\u00ed mo\u017en\u00e1 i poda\u0159ilo, kdyby Tom ty dv\u011b neprokoukl. A j\u00e1 bych te\u010f m\u011bl odn\u00e9st n\u00e1sledky jej\u00edch vlastn\u00edch \u010din\u016f? Je to jej\u00ed probl\u00e9m, ne m\u016fj. Uzav\u0159el jsem to cel\u00e9 v sob\u011b, ov\u0161em o\u010dek\u00e1van\u00e9 \u00falevy se mi n\u011bjak nedost\u00e1valo. T\u00e1hni pry\u010d, sv\u011bdom\u00ed, nejsem zv\u011bdavej na tvoje v\u00fd\u010ditky…<\/em><\/div>\n
<\/div>\n
„Tak tady to je.“ Tom se vr\u00e1til a m\u00e1val mi p\u0159ed nosem tou rtu\u0165ovou trubi\u010dkou.<\/div>\n
„Nebudu m\u00edt asi teplotu. Nec\u00edt\u00edm se tak.“ Chab\u011b jsem zaprotestoval.<\/div>\n
„Ale dob\u0159e ti taky nen\u00ed. To na tob\u011b pozn\u00e1m. Se zm\u011b\u0159 aspo\u0148 preventivn\u011b. To ti nic neud\u011bl\u00e1.“ Pou\u010doval m\u011b Tom a dob\u00fdval se mi pod pe\u0159inu, aby se dostal k m\u00e9mu spodn\u00edmu lemu tri\u010dka, kter\u00e9 m\u011bl v \u00famyslu mi vyhrnout a nacpat mi tu studenou v\u011bc do podpa\u017ed\u00ed. Pak si ale v\u0161iml, \u017ee v dlani st\u00e1le je\u0161t\u011b \u017emoul\u00e1m ty pr\u00e1\u0161ky. V\u00fdchovn\u011b se na m\u011b zamra\u010dil a podal mi zp\u011bt hrnek, kter\u00fd jsem mezit\u00edm, co byl pry\u010d, postavil na no\u010dn\u00ed stolek.<\/div>\n
„Sn\u011bz je. Ulev\u00ed se ti.“ Zamy\u0161len\u011b se odml\u010del. „A nebo taky ne, pokud je tv\u016fj moment\u00e1ln\u00ed stav zp\u016fsoben\u00fd jin\u00fdm probl\u00e9mem ne\u017e bacily. Tr\u00e1p\u00ed t\u011b n\u011bco?“ Cht\u011bl v\u011bd\u011bt. Na \u010dele se mu vyr\u00fdsovala ustaran\u00e1 vr\u00e1ska a zap\u00edchl do m\u011b podivn\u011b v\u0161ev\u011bdouc\u00ed pohled. Nem\u016f\u017ee p\u0159eci n\u011bco tu\u0161it? Zvracel jsem. Na tom jsem stav\u011bl svoje alibi. Jsou to jen \u017ealude\u010dn\u00ed pot\u00ed\u017ee, copak mu to nen\u00ed dostate\u010dn\u011b jasn\u00e9?“<\/div>\n
„Mysl\u00ed\u0161 krom\u011b bolav\u00fdho b\u0159icha?“ Vsadil jsem na metodu – ud\u011bl\u00e1m ze sebe hlup\u00e1ka. Tom k\u00fdvl. „Absolutn\u011b nic. V\u016fbec, kdy\u017e m\u00e1m tak skv\u011bl\u00fdho o\u0161et\u0159ovatele.“ Podlo\u017eil jsem sv\u00e1 slova, dle m\u00e9ho soudu p\u0159esv\u011bd\u010div\u00fdm \u00fasm\u011bvem, nacpal si ty tabletky skoro a\u017e do krku a zapil je mohutn\u00fdm lokem toho blivajzu.<\/div>\n
„Jak mysl\u00ed\u0161…“ Tom jen pokr\u010dil rameny a tv\u00e1\u0159il se zachmu\u0159en\u011b. To jeho chov\u00e1n\u00ed bylo p\u0159inejmen\u0161\u00edm divn\u00e9. Vyvol\u00e1valo ve mn\u011b mraziv\u00fd pocit toho, \u017ee se d\u011bje n\u011bco, co by se mi nejsp\u00ed\u0161 nel\u00edbilo. Nechal jsem to ale plavat. V lo\u017enici se toti\u017e objevila m\u00e1ma a Tomovi se ten prapodivn\u00fd v\u00fdraz z tv\u00e1\u0159e vytratil.<\/div>\n
<\/div>\n
„Tak jak se da\u0159\u00ed na\u0161emu marodovi?“ Zahlaholila a p\u0159isedla si vedle m\u011b z druh\u00e9 strany postele, ne\u017e na kter\u00e9 sed\u011bl bratr.<\/div>\n
„L\u00edp. D\u00edk.“ Ujistil jsem ji a doplnil to o pokus se hrdinn\u011b pousm\u00e1t.<\/div>\n
„To je dob\u0159e. Spolkls pr\u00e1\u0161ky?“ P\u00eddila se hned, jestli jsem n\u00e1hodou nebyl neposlu\u0161n\u00fd pacient.<\/div>\n
„Jo.“ Zabru\u010del jsem a m\u011bl jsem chu\u0165 obr\u00e1tit o\u010di v sloup.<\/div>\n
„Fajn. Uva\u0159ila jsem p\u00e1r brambor a trochu zeleniny. To tv\u016fj \u017ealudek zvl\u00e1dne. Tak\u017ee pomalinku vst\u00e1vej a p\u0159ij\u010f se naj\u00edst, nebo se ti ud\u011bl\u00e1 je\u0161t\u011b h\u016f\u0159 z hladu.“ P\u0159ednesla mi a pocuchala m\u011b ve vlasech. Myslela to dob\u0159e, ale tyhle infantiln\u011b mate\u0159sk\u00fd projevy p\u00e9\u010de by si m\u011bla nechat pro n\u011bjak\u00fd men\u0161\u00ed d\u011bti. T\u0159eba pro vnou\u010data. Bezd\u011b\u010dn\u011b jsem zask\u0159\u00edpal zuby, kdy\u017e mi probleskla hlavou my\u0161lenka na caparty, pro n\u011b\u017e by m\u011bla b\u00fdt babi\u010dkou. \u017d\u00e1dn\u00fdch se od n\u00e1s nejsp\u00ed\u0161 nedo\u010dk\u00e1. Mohla by… Dost! Zak\u00e1zal jsem si p\u0159ece na tohle myslet. Mus\u00edm s t\u00edm p\u0159estat, nebo se z toho zbl\u00e1zn\u00edm.<\/div>\n
„Vn\u00edmals m\u011b, Bille?“<\/div>\n
„Co?“ Sto\u010dil jsem na ni pozornost.<\/div>\n
„\u0158\u00edkala jsem, a\u0165 jde\u0161 na ve\u010de\u0159i.“ Zopakovala mi. „Tome, pros\u00edm, zpacifikuj ho trochu. Skute\u010dn\u011b je\u0161t\u011b nen\u00ed \u00fapln\u011b ve form\u011b. Jdu v\u00e1m to zat\u00edm d\u00e1t na tal\u00ed\u0159e.“ Odb\u011bhla a j\u00e1 si nemohl nev\u0161imnout s jak rozn\u011b\u017en\u011bl\u00fdm pohledem a p\u0159ipitom\u011bl\u00fdm \u00fasm\u011bvem na rtech ji Tom z pokoje vyprov\u00e1z\u00ed.<\/div>\n
<\/div>\n
Nemusel jsem se ani pt\u00e1t. Tom mi vysv\u011btlen\u00ed p\u0159eochotn\u011b poskytl s\u00e1m.<\/div>\n
„M\u00e1m pro tebe skv\u011blou zpr\u00e1vu. Jestli se ti po n\u00ed neud\u011bl\u00e1 dob\u0159e, tak by ti minim\u00e1ln\u011b m\u011bla trochu zvednout n\u00e1ladu.“ Sl\u00edbil mi a d\u00e1l se potuteln\u011b zubil.<\/div>\n
„No tak ven s t\u00edm.“ Musel jsem ho popohnat, proto\u017ee on to evidentn\u011b v r\u00e1mci dramati\u010dnosti hodlal protahovat je\u0161t\u011b dlouho.<\/div>\n
„Ud\u011blal jsem to.“ Prozradil mi, ov\u0161em tahle informace mi absolutn\u011b nic nesd\u011blila.<\/div>\n
„Co?“<\/div>\n
„Mluvil jsem s n\u00ed o n\u00e1s. Vzala to \u00fapln\u011b perfektn\u011b. U\u017e se nemus\u00edme b\u00e1t.“ Nad\u0161en\u011b mi to tajemstv\u00ed odhalil.<\/div>\n
„Aha.“ Vypadlo ze m\u011b duchapln\u011b. Za norm\u00e1ln\u00edch okolnost\u00ed bych se asi na efekt \u010dertil, \u017ee to ud\u011blal i p\u0159esto, \u017ee jsme se spole\u010dn\u011b domluvili na tom, \u017ee budeme ml\u010det, ale ve st\u00ednu m\u00fdch strast\u00ed jsem to nepova\u017eoval zase za tolik podstatn\u00e9. Vynakl\u00e1dat energii, by\u0165 na p\u0159edst\u00edran\u00e9 rozho\u0159\u010den\u00ed, se mi skute\u010dn\u011b necht\u011blo. Ka\u017edop\u00e1dn\u011b by bylo nejsp\u00ed\u0161 \u017e\u00e1douc\u00ed, abych projevil alespo\u0148 \u017edibek radosti. Zk\u0159ivil jsem tedy \u00fasta do \u010dehosi, co m\u011blo evokovat \u00fasm\u011bv. „Chci \u0159\u00edct, \u017ee je to… p\u00e1ni… Jak si to jen dok\u00e1zal? A v\u00e1\u017en\u011b je m\u00e1ma v pohod\u011b?“<\/div>\n
„Jo. Vzala to perfektn\u011b. Bille, ani nev\u00ed\u0161, jakou m\u00e1m radost. \u017d\u00e1dn\u00fd p\u0159etva\u0159ov\u00e1n\u00ed, ch\u00e1pe\u0161? S n\u00ed se budeme moc voln\u011b nadechnout. M\u011bli jsme to ud\u011blat u\u017e d\u00e1vno.“ Nad\u0161en\u011b na m\u011b chrlil a doprov\u00e1zel to nadm\u00edrou gestikulace.<\/div>\n
„Hmm, je to fajn.“ P\u0159itakal jsem, ale zn\u011blo to tak zoufale lhostejn\u011b. Ani za m\u00e1k se mi neda\u0159ilo uk\u00e1zat stejnou euforii jako Tom. Nech\u00e1pal jsem to. P\u0159edst\u00edrat p\u0159ed ve\u0159ejnost\u00ed pohodu, i kdy\u017e jsem uvnit\u0159 \u010dastokr\u00e1t k\u0159i\u010del, mi \u0161lo mistrn\u011b a te\u010f to m\u00e9 ochrann\u00e9 zbarven\u00ed \u0161lo naprosto do h\u00e1je. Vlastn\u011b to byla asi automatick\u00e1 reakce. M\u011bl jsem zafixovan\u00e9, \u017ee Tom je ten jedin\u00fd, p\u0159ed kter\u00fdm nemus\u00edm za \u017e\u00e1dn\u00fdch okolnost\u00ed nosit masku. To nejsp\u00ed\u0161 zap\u0159\u00ed\u010dinilo, \u017ee ani te\u010f jsem si ji nedok\u00e1zal nasadit. Za\u010d\u00ednal jsem pochybovat o tom, \u017ee to p\u0159ed n\u00edm dok\u00e1\u017eu utajit.<\/div>\n
<\/div>\n
„Je ti fakt zle, vi\u010f?“ Zeptal se ji\u017e bez t\u00e9 radosti v hlase. „\u010cekal jsem, \u017ee m\u011b p\u011bkn\u011b vypucuje\u0161 za to, \u017ee jsem to ud\u011blal, a pak se z toho bude\u0161 radovat se mnou.“<\/div>\n
„J\u00e1 jsem r\u00e1d. V\u011b\u0159 mi. Jen…“ Uji\u0161\u0165oval jsem ho. Vlastn\u011b to tak i bylo. Jen jsem tu emoci nezvl\u00e1dl vypustit na povrch. „…fakt je mi blb\u011b, promi\u0148. C\u00edt\u00edm se stra\u0161n\u011b unaven\u00fd.“<\/div>\n
„Dob\u0159e. Ch\u00e1pu. Tak ale p\u016fjde\u0161 na to j\u00eddlo?“<\/div>\n
„Jasn\u011b.“ Odhrnul jsem ze sebe pe\u0159inu a Tom mi podal tepl\u00e1ky, kter\u00e9 se v\u00e1lely vedle postele. Nat\u00e1hl jsem je na sebe a postavil se na trochu vratk\u00e9 nohy.<\/div>\n
„V pohod\u011b? M\u00e1m ti pomoct?“ Zaj\u00edmal se hned Tom, kdy\u017e jsem malinko zavr\u00e1voral. Zvedl jsem se moc sp\u011b\u0161n\u011b, zato\u010dila se mi hlava, ale rychle se to srovnalo.<\/div>\n
„V pohod\u011b. J\u00edt s\u00e1m je\u0161t\u011b zvl\u00e1dnu.“ Ujistil jsem ho, p\u0159esto m\u011b br\u00e1\u0161ka, ani\u017e bych ho snad \u017e\u00e1dal, chytil pod pa\u017e\u00ed a jist\u00edc m\u011b tak, opou\u0161t\u011bli jsme lo\u017enici.<\/div>\n
„Dojdu si je\u0161t\u011b na z\u00e1chod.“ Informoval jsem ho, kdy\u017e jsme m\u00edjeli koupelnu a vymanil se z jeho sev\u0159en\u00ed. „Zvl\u00e1dnu to s\u00e1m.“ Dodal jsem je\u0161t\u011b, kdy\u017e se zd\u00e1lo, \u017ee m\u011b bude Tom doprov\u00e1zet i tam.<\/div>\n
„Jo, promi\u0148. Jdu za m\u00e1mou, kdy\u017etak volej.“ Nekomentoval jsem jeho p\u0159em\u00edru p\u00e9\u010de, vlastn\u011b mi d\u011blala dob\u0159e, a p\u0159iv\u0159el jsem za sebou dve\u0159e.<\/div>\n
<\/div>\n
Po\u010dkal jsem, a\u017e se Tomovy kroky vzd\u00e1lily a vylezl ven. Necht\u011blo se mi na z\u00e1chod. Jen jsem si vzpomn\u011bl, \u017ee jsem musel pravd\u011bpodobn\u011b nechat zapnut\u00fd sv\u016fj notebook, kdy\u017e jsem od n\u011bj tak na honem vystartoval. Nesly\u0161n\u011b jsem vklouzl do pracovny a jak\u00e9 p\u0159ekvapen\u00ed. Byl vypnut\u00fd. P\u0159e\u0161el jsem ke stolu, abych se p\u0159esv\u011bd\u010dil. Mo\u017en\u00e1 jsem jen stihl p\u0159iklopit dol\u016f monitor a po\u010d\u00edta\u010d tak \u0161el jen v \u00fasporn\u00e9m re\u017eimu. Odklopil jsem tedy obrazovku, ale nic. Neb\u011b\u017eel. Na chv\u00edli mnou prob\u011bhl \u00falek, \u017ee by snad Tom nebo m\u00e1ma… Nene, nesmysl. Tahle m\u00edstnost p\u0159\u00edli\u0161 frekventovan\u011b vyu\u017e\u00edvan\u00e1 nebyla. Pro\u010d by sem chodili? Z\u0159ejm\u011b, kdy\u017e jsem tu sed\u011bl, neseb\u011bhlo se v\u0161echno tak rychle, jak se mi to te\u010f ve vzpom\u00ednce jevilo. Jednodu\u0161e jsem ho vypnul, ani\u017e bych si to uv\u011bdomil, a pak se mi teprve p\u0159evr\u00e1til \u017ealudek. Ano, tak to bylo.<\/div>\n
<\/div>\n
Po\u010d\u00edta\u010d jsem op\u011bt zaklapl a st\u00e1le zamy\u0161len jsem \u0161el za t\u011bmi dv\u011bma do kuchyn\u011b. Tom u\u017e do sebe s chut\u00ed cpal n\u011bjak\u00fd p\u0159\u00edrodn\u00ed pl\u00e1tek s bramborem a zeleninovou oblohou. J\u00e1 m\u011bl na tal\u00ed\u0159i jen ten brambor a z oblohy se mi tu kr\u010dila p\u0159edev\u0161\u00edm pouze va\u0159en\u00e1 mrkev. Hmm, tak dobrou chu\u0165, Bille. U\u0161kl\u00edbl jsem se a dosedl na \u017eidli. S nevaln\u00fdm z\u00e1jmem jsem ch\u0148apl po p\u0159\u00edboru a no\u017eem jsem popostr\u010dil hr\u00e1\u0161ek, kter\u00fd se tam m\u00e1m\u011b nejsp\u00ed\u0161 p\u0159ipletl nav\u00edc. Po lu\u0161t\u011bnin\u00e1ch bych se toti\u017e je\u0161t\u011b mohl za\u010d\u00edt nad\u00fdmat, co\u017e by m\u00e9mu stavu p\u0159irozen\u011b neprosp\u011blo. Hned na to jsem ho bleskov\u011b naharpunoval na vidli\u010dku a str\u010dil do pusy. M\u00e1ma by si mohla v\u0161imnout a je\u0161t\u011b mi ho vz\u00edt a j\u00e1 se nehodlal vzd\u00e1t jedin\u00e9ho drobe\u010dku, kter\u00fd mi m\u016fj rodi\u010d tak lakotn\u011b naserv\u00edroval. Za\u0161ilhal jsem na kostku m\u00e1sla, je\u017e si hov\u011bla na kuchy\u0148sk\u00e9 lince. P\u0159eci jen by to ty hol\u00e9 brambory trochu zpest\u0159ilo. S povzdechem jsem si nechal zaj\u00edt chu\u0165. Byl to tuk a ten by mi rozhodn\u011b nepro\u0161el.<\/div>\n
<\/div>\n
„Bille, tv\u00e1\u0159\u00ed\u0161 se u toho, jak bo\u017e\u00ed umu\u010den\u00ed. V\u00edm, \u017ee to nen\u00ed j\u00eddlo podle tv\u00fdho gusta, ka\u017edop\u00e1dn\u011b tohle snad nevyhod\u00ed\u0161 zp\u00e1tky do z\u00e1choda.“ Rozumovala m\u00e1ma a sama si pochutn\u00e1vala na sv\u00e9m mastn\u00e9m pl\u00e1tku masa, brambory zalit\u00e9 bohatou d\u00e1vkou sosu. Ti dva by mohli b\u00fdt alespo\u0148 tro\u0161ku loaj\u00e1ln\u00ed a ne mi tu takhle okat\u011b d\u011blat chut\u011b. Za\u0161klebil jsem se na ni a jal se p\u0159e\u017evykovat tu svoji „dobr\u016ftku“. To such\u00fd ro\u0161t\u00ed do m\u011b lezlo jen velice neochotn\u011b, ale dok\u00e1zal jsem to. Hlad byl siln\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e j\u00e1.<\/div>\n
<\/div>\n
Tom posb\u00edral \u0161pinav\u00e9 n\u00e1dob\u00ed, odlo\u017eil ho do d\u0159ezu a oto\u010dil se ke mn\u011b. N\u011b\u017en\u011b m\u011b pohladil dlan\u00ed po z\u00e1dech.<\/div>\n
„Chce\u0161 zp\u011bt do postele, nebo si p\u016fjde\u0161 chv\u00edli s n\u00e1mi sednout k televizi?“ Starostliv\u011b se ptal. Odhrnul mi v d\u016fv\u011brn\u00e9m gestu p\u00e1r pramen\u016f vlas\u016f z \u010dela a vtiskl mi tam polibek. Automaticky jsem st\u0159elil pohledem po m\u00e1m\u011b. Tohle by p\u0159ece nem\u011bla vid\u011bt. Ona se ale jen usm\u00edvala, zjihle si n\u00e1s prohl\u00ed\u017eej\u00edc.<\/div>\n
„Slu\u0161\u00ed v\u00e1m to spolu, d\u011bti moje.“ \u0158ekla nakonec dojat\u011b a ke mn\u011b se kone\u010dn\u011b pln\u011b probojoval osvobozuj\u00edc\u00ed pocit radosti a \u0161t\u011bst\u00ed z toho, \u017ee m\u011b Tom neposlechl.<\/div>\n
<\/div>\n
autor: Ainikki<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Ainikki Bill Sp\u00e1nek, kter\u00fd m\u011b tak milosrdn\u011b odnesl od \u0161\u00edlen\u00e9 reality, je\u017e na m\u011b za\u00fato\u010dila z toho zpropaden\u00e9ho e-mailu, se zvolna vytr\u00e1cel a j\u00e1 c\u00edtil, \u017ee se pomalinku probouz\u00edm. Tvrdo\u0161\u00edjn\u011b jsem k sob\u011b tiskl v\u00ed\u010dka ve snaze ten okam\u017eik, kdy pln\u011b<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[222],"tags":[],"class_list":["post-14233","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-bookmakers-scrubbers-ii-temny-stin"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/14233","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=14233"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/14233\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=14233"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=14233"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=14233"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}