{"id":14267,"date":"2009-06-14T18:00:00","date_gmt":"2009-06-14T17:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=14234"},"modified":"2009-06-14T18:00:00","modified_gmt":"2009-06-14T17:00:00","slug":"casoprostor-iii-22","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2009\/06\/14\/casoprostor-iii-22\/","title":{"rendered":"\u010casoprostor III 22."},"content":{"rendered":"
autor: Janule<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
Mil\u00ed moji \u010dten\u00e1\u0159ov\u00e9 :o),<\/em><\/div>\n
d\u011bkuju za v\u0161echny koment\u00e1\u0159e, kter\u00e9 mi p\u00ed\u0161ete, m\u00e1m z nich v\u017edycky velkou radost, posledn\u00ed dobou jsem opravdu vd\u011b\u010dn\u00e1 za ka\u017edou zm\u00ednku, kterou mi nap\u00ed\u0161ete. D\u00edky :-*<\/em><\/div>\n
Pros\u00edm ty, co u\u017e klikli na anketu pod pov\u00eddkou, aby to u\u017e znovu ned\u011blali, i kdy\u017e to p\u016fjde. M\u00e1m dojem, \u017ee na ni klik\u00e1te i podruh\u00fd a pot\u0159et\u00ed, jak jste byli zvykl\u00ed p\u0159edt\u00edm, kdy\u017e v\u00e1m to tu mo\u017enost nab\u00eddne (d\u00edky nedokonalosti syst\u00e9mu blog.cz), abyste mi ud\u011blali radost, ale to nen\u00ed t\u0159eba. Mn\u011b to sta\u010d\u00ed tak jak to je. Pom\u011br mezi t\u00edm, kolik lid\u00ed podle ankety pov\u00eddku \u010dte a kolik jich p\u00ed\u0161e koment\u00e1\u0159e (moment\u00e1ln\u011b 144:12), je dost nelichotivej, tak mi pros\u00edm stoup\u00e1n\u00edm \u010d\u00edsla \u010dten\u00e1\u0159\u016f nezp\u016fsobujte je\u0161t\u011b v\u011bt\u0161\u00ed trauma ;-D, m\u00e1m pak pocit, \u017ee k tomu fakt nem\u00e1te co \u0159\u00edct, \u017ee je to vlastn\u011b o ni\u010dem, a \u017ee u\u017e to \u010dtete jen ze zvyku, a \u010dek\u00e1te jak\u00fd kraviny ze m\u011b je\u0161t\u011b vypadnou. Tak\u017ee neklikejte znovu, jednou to sta\u010dilo, d\u00edky :o) (tohle se t\u00fdk\u00e1 i ostatn\u00edch pov\u00eddek, nen\u00ed \u00fa\u010del kliknout v\u00edckr\u00e1t, jen d\u00e1t autorovi informaci, kolik jeho pov\u00eddku \u010dte zhruba lid\u00ed)
<\/em><\/div>\n
<\/div>\n
M\u00e1m pro v\u00e1s ale je\u0161t\u011b jinou zpr\u00e1vu… bohu\u017eel, n\u011bjak posledn\u00ed dobou nejsem schopn\u00e1 napsat v\u00edc ne\u017e jeden d\u00edl t\u00fddn\u011b, tak\u017ee se mi o dost zmen\u0161ily z\u00e1soby. Jsem zvykl\u00e1 ps\u00e1t tak, abych m\u011bla n\u00e1skok a mohla se v klidu vr\u00e1tit o p\u00e1r d\u00edl\u016f zp\u011bt a p\u0159\u00edpadn\u011b n\u011bco zm\u011bnit, pokud dostanu lep\u0161\u00ed n\u00e1pad, to ale nejde, kdy\u017e se d\u00edl zve\u0159ej\u0148uje hned po naps\u00e1n\u00ed. Nikdy jsem to tak ned\u011blala, a za\u010d\u00ednat u\u017e s t\u00edm nebudu.
<\/em><\/div>\n
Doufala jsem, \u017ee k tomu nedojde, ale mus\u00edm… Odte\u010f budu d\u00e1vat na blog jen jeden d\u00edl t\u00fddn\u011b v ned\u011bli, tak\u017ee \u010dtvrtky u\u017e nebudou. Douf\u00e1m, \u017ee to vydr\u017e\u00edte, v\u00edm, \u017ee jste zvykl\u00ed na pravidelnost zve\u0159ej\u0148ov\u00e1n\u00ed m\u00fdch pov\u00eddek, ale ta mohla b\u00fdt pr\u00e1v\u011b jen d\u00edky tomu, \u017ee jsem m\u011bla pov\u00eddku bu\u010f dopsanou, nebo jsem byla o hodn\u011b vep\u0159edu. V\u00edm jist\u011b, \u017ee kdybych byla tla\u010den\u00e1 \u010dasem, psala bych hovadiny, a to nechci. Pr\u00e1ce na blogu a opravov\u00e1n\u00ed pov\u00eddek mi zabere spoustu \u010dasu, kterej jsem d\u0159\u00edv m\u011bla jen a jen na psan\u00ed, tak\u017ee u\u017e to nejde jako za star\u00fdch \u010das\u016f… snad se to zase n\u011bkdy zlep\u0161\u00ed. Te\u010f u\u017e si ale u\u017eijte dal\u0161\u00ed d\u00edl… Pa J. :o)<\/em><\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
\u010dtvrtek 6. 8. 2015 ve\u010der<\/em><\/strong><\/p>\n<\/div>\n
„Zdrav\u00edm, tady Devil, tak jak to vypad\u00e1? V\u0161echno jde podle pl\u00e1nu?“<\/em><\/div>\n
„Jasn\u011b, \u0161\u00e9fe. Sleduju je p\u0159esn\u011b podle instrukc\u00ed, co sem dostal mejlem.“<\/em><\/div>\n
„Dob\u0159e\u2026 poslouch\u00e1m.“<\/em><\/div>\n
„No\u2026 tak v \u00fater\u00fd se nic zvl\u00e1\u0161tn\u00edho ned\u011blo, p\u0159es noc byl klid, ale ve st\u0159edu v dev\u011bt r\u00e1no u nich byla asi ta soci\u00e1lka, co jste cht\u011bl sledovat. Nev\u00edm to jist\u011b, byly to dv\u011b \u017eensk\u00fd, jedna star\u0161\u00ed, druh\u00e1 mlad\u0161\u00ed, s nima \u0161el dovnit\u0159 \u0159idi\u010d, ale nem\u011bli ozna\u010den\u00fd auto, tak\u017ee to nev\u00edm na sto procent.“<\/em><\/div>\n
„Douf\u00e1m, \u017ee jste to zdokumentoval.“<\/em><\/div>\n
„Jasn\u011b, \u0161\u00e9fe, m\u00e1m je na fotk\u00e1ch.“<\/em><\/div>\n
„Fajn, tak mi je po\u0161lete, mrknu na to.“<\/em><\/div>\n
„Jist\u011b. Pak na chv\u00edli odjel ten dredatej-„<\/em><\/div>\n
„Tom.“<\/em><\/div>\n
„Jo, jasn\u011b, Tom, ale nesledoval jsem ho. Dr\u017eel jsem se p\u0159\u00edkazu hl\u00eddat d\u00edt\u011b, st\u00e1l jsem d\u00e1l p\u0159ed bar\u00e1kem, jak jste si p\u0159\u00e1l, proto\u017ee kluka s sebou nebral. Vr\u00e1til se za \u010dty\u0159icet minut, nic zvl\u00e1\u0161tn\u00edho, zajel autem rovnou do gar\u00e1\u017ee. V deset k nim p\u0159ijela ta \u010dernovlas\u00e1 ko\u010dka, co s n\u00ed d\u0159\u00edv chodil ten zmalovanej-„<\/em><\/div>\n
„Bill.“<\/em><\/div>\n
„No, Bill a byla s nima a\u017e do ve\u010dera-„<\/em><\/div>\n
„Sabine?“<\/em><\/div>\n
„No to j\u00e1 nevim, neoslovovali ji. Zat\u00edm se mi o n\u00ed nepoda\u0159ilo zjistit nic bli\u017e\u0161\u00edho. Vysok\u00e1, \u0161t\u00edhl\u00e1 \u010dernovl\u00e1ska, p\u011bkn\u00e1 ko\u010dka, dal bych si \u0159\u00edct, kdyby nebyla o hlavu v\u011bt\u0161\u00ed ne\u017e j\u00e1. Podle fotek, co sem vid\u011bl, je to asi ona.“<\/em><\/div>\n
„Jasn\u011b, to byla Sab.“<\/em><\/div>\n
„P\u0159ed polednem pro n\u011b p\u0159ijela dod\u00e1vka, \u0159\u00eddil ji jeden z jejich bodyguard\u016f, tak jsem jim nen\u00e1padn\u011b nal\u00edpnul ucho na zadn\u00ed sklo, ne\u017e se vypot\u00e1celi z bar\u00e1ku. Nafotil jsem hodn\u011b fotek z cesty tam a zp\u00e1tky, a nahr\u00e1l jsem jejich rozhovor v aut\u011b v docela slu\u0161n\u00fd kvalit\u011b, mysl\u00edm, \u017ee to p\u016fjde pou\u017e\u00edt. Ta ko\u010dka u\u017e se s nima nevr\u00e1tila, zhasli n\u011bkdy kolem druh\u00fd hodiny a celou noc byl klid. Dneska vylezli z bar\u00e1ku a\u017e ve dv\u011b odpoledne, jeli do n\u00e1kupn\u00edho centra, ale nap\u00edchnout se mi je nepoda\u0159ilo, po\u0159\u00e1d se kolem toho auta motal hl\u00edda\u010d parkovi\u0161t\u011b. Vr\u00e1tili se v sedm a u\u017e nevylezli. Myslim, \u017ee o mn\u011b nemaj ani p\u00e1ru.“<\/em><\/div>\n
„Tak\u017ee kluka maj\u00ed zat\u00edm po\u0159\u00e1d u sebe?“<\/em><\/div>\n
„Jo, je s nima, \u0161\u00e9fe. D\u00e1v\u00e1m na to bacha.“<\/em><\/div>\n
„Hmm\u2026 dob\u0159e. Hl\u00eddejte je d\u00e1l, zaj\u00edm\u00e1 m\u011b hlavn\u011b to d\u00edt\u011b.“<\/em><\/div>\n
„Jasn\u011b, \u0161\u00e9fe. Nespustim ho z o\u010d\u00ed.“<\/em><\/div>\n
„Ozvu se zase z\u00edtra ve\u010der, kdyby se cokoliv d\u011blo, pi\u0161te mi na e-mail, pr\u016fb\u011b\u017en\u011b ho sleduju, ozvu se okam\u017eit\u011b.“<\/em><\/div>\n
„Dob\u0159e. Zat\u00edm nashle.“<\/em><\/div>\n
\n
***<\/em><\/div>\n
„Pros\u00edm, Berkfeld.“<\/em><\/div>\n
„Zdrav\u00edm v\u00e1s, pane Berkfelde.“<\/em><\/div>\n
„\u00c1, to jste vy, tak jak to vypad\u00e1?“<\/em><\/div>\n
„Mysl\u00edm, \u017ee v\u00e1\u0161 dopis bohu\u017eel nezabral. Podle m\u00fdch informac\u00ed u nich byla soci\u00e1lka v\u010dera r\u00e1no, ale ode\u0161li a od t\u00e9 doby se nic ned\u011bje. Je\u0161t\u011b nen\u00ed v\u0161em dn\u016fm konec, ale pochybuju, \u017ee kdyby na n\u011bco p\u0159i\u0161li, \u017ee by jim kluka nechali. Vypad\u00e1 to, \u017ee to nebyla moc \u00fa\u010dinn\u00e1 metoda. Bu\u010f nic nena\u0161li, nebo je Bill Kaulitz n\u011bjak p\u0159esv\u011bd\u010dil… bohu\u017eel, to on um\u00ed dob\u0159e.“<\/em><\/div>\n
„Hmmm, tak to je \u0161koda, myslel jsem, \u017ee se to povede. Dal jsem si na tom dopise z\u00e1le\u017eet, napsal jsem tam v\u0161echno, co jste mi poradil, je divn\u00e9, \u017ee to nezabralo. M\u00e1m napsat dal\u0161\u00ed?“<\/em><\/div>\n
„Ne, to by asi dopadlo podobn\u011b.“<\/em><\/div>\n
„Co takhle to d\u00e1t do m\u00e9di\u00ed?“<\/em><\/div>\n
„Ne, to ne\u2026 m\u00e1m jin\u00fd zp\u016fsob, jak jim po\u0159\u00e1dn\u011b zatopit. M\u00e9dia si nech\u00e1me a\u017e jako posledn\u00ed mo\u017enost, nejd\u0159\u00edv si je po\u0159\u00e1dn\u011b vychutn\u00e1me.“<\/em><\/div>\n
„Dob\u0159e, vy jste \u0161\u00e9f, j\u00e1 jsem svoje ud\u011blal, v\u00edc nen\u00ed v m\u00e9 moci. Jak jste \u0159\u00edkal, je\u0161t\u011b to nen\u00ed definitivn\u00ed, tak po\u010dk\u00e1me.“<\/em><\/div>\n
„Jist\u011b, zavol\u00e1m v\u00e1m, a\u017e budu v\u011bd\u011bt n\u011bco nov\u00e9ho. M\u011bjte kr\u00e1sn\u00fd ve\u010der.“<\/em><\/div>\n
„Nashledanou.“<\/em><\/p>\n<\/div>\n
p\u00e1tek 7. 8. 2015 ve\u010der<\/em><\/strong><\/p>\n<\/div>\n
„Zdrav\u00edm v\u00e1s, Devile. U\u017e jsem myslel, \u017ee se dneska neozvete.“<\/em><\/div>\n
„M\u011bl jsem d\u016fle\u017eit\u00e9 jedn\u00e1n\u00ed. Tak co je nov\u00e9ho?“<\/em><\/div>\n
„Nic moc, \u0161\u00e9fe. Od r\u00e1na byl klid, a\u017e odpoledne u nich byl \u0148\u00e1kej chl\u00e1pek, ale za p\u016fl hodiny vypad, tv\u00e1\u0159il se dost nasran\u011b. Mysl\u00edm, \u017ee je to jejich mana\u017eer, ale nejsem si jistej. Odpoledne p\u0159ijela zase ta \u010dernovlas\u00e1 ko\u010dka\u2026“<\/em><\/div>\n
„Sabine…“<\/em><\/div>\n
„Jo, jasn\u011b, Sabine\u2026 a ti dva n\u011bkam odjeli jedn\u00edm autem a je\u0161t\u011b se nevr\u00e1tili. Kluk z\u016fstal doma s n\u00ed, tak\u017ee stoj\u00edm p\u0159ed bar\u00e1kem a hl\u00edd\u00e1m, v oknech se sv\u00edt\u00ed.“<\/em><\/div>\n
„Sakra! Tak\u017ee po\u0159\u00e1d nic\u2026 soci\u00e1lka ani policajti u\u017e se neobjevili?“<\/em><\/div>\n
„Ne, to bych si v\u0161im.“<\/em><\/div>\n
„No dob\u0159e, vypad\u00e1 to, \u017ee p\u016fvodn\u00ed z\u00e1m\u011br nevy\u0161el, tak\u017ee spust\u00edme pl\u00e1n B. Vyfo\u0165te bar\u00e1k tak, aby bylo vid\u011bt, \u017ee jste byl na zahrad\u011b, ale dejte si bacha, aby nebyl venku jejich pes, nesm\u00ed si v\u00e1s nikdo v\u0161imnout.“<\/em><\/div>\n
„Dob\u0159e, n\u011bjak to zvl\u00e1dnu. Psa na zahrad\u011b nevidim, pou\u0161t\u011bj ho jen r\u00e1no, p\u0159ed ob\u011bdem, a nave\u010der, to u\u017e m\u00e1m vysledovan\u00fd. Je to takov\u00fd d\u011bsn\u00fd tele, nerad bych, aby mi natrh prdel, hehehe, d\u00e1m si bacha. To by mi za ty prachy od v\u00e1s nest\u00e1lo, \u0161\u00e9fiku\u2026 hahaha.“<\/em><\/div>\n
„No j\u00e1 myslim, \u017ee t\u011b platim dost i za tu natr\u017eenou prdel.“<\/em><\/div>\n
„Jooo, jasn\u011b, \u0161\u00e9fe, si d\u011bl\u00e1m srandu. V\u0161echno diskr\u00e9tn\u011b, anonymn\u011b, jak jsme se domluvili\u2026 Dostal jste v\u010dera ty fotky a nahr\u00e1vku?“<\/em><\/div>\n
„Jo, perfektn\u00ed, dobr\u00e1 pr\u00e1ce.“<\/em><\/div>\n
„Fajn, nejpozd\u011bjc zejtra dopoledne budete m\u00edt ve schr\u00e1nce ty fotky bar\u00e1ku, p\u016fjdu na to brzo r\u00e1no, to voni je\u0161t\u011b chr\u00e1pou, \u010dokla pou\u0161t\u011bj a\u017e tak v osm, dev\u011bt.“<\/em><\/div>\n
„Jasn\u011b, z\u00edtra se ozvu. Prvo\u0159adej \u00fakol je sledovat kluka, jinak ned\u011blejte nic, dokud ne\u0159eknu. \u017d\u00e1dn\u00fd dal\u0161\u00ed odposlouch\u00e1v\u00e1n\u00ed, jasn\u00fd? Jenom na p\u0159\u00edkaz, jinak neuvid\u00edte ani floka. V\u011b\u0159te mi, \u017ee si v\u00e1s hl\u00edd\u00e1m.“<\/em><\/div>\n
„Jo, \u0161\u00e9fe, ned\u011bl\u00e1m nic, za co nedostanu prachy, to m\u011b ani nehne\u2026 m\u011b tyhle slavn\u00fd br\u00e1chov\u00e9 fakt nezaj\u00edmaj, m\u00e1m jin\u00fd zaj\u00edmav\u00fd kun\u010dafty. To byste koukal, co se d\u00e1 o n\u011bkterejch lidech zjistit\u2026t\u0159eba takov\u00ed politici, to je maso\u2026 m\u016f\u017eem se domluvit, jestli-„<\/em><\/div>\n
„Nene, to je dobr\u00fd, nem\u00e1m z\u00e1jem. Tohle je \u010dist\u011b osobn\u00ed, tak\u017ee diskr\u00e9tn\u011b a bez \u0159e\u010d\u00ed, jasn\u00fd?“<\/em><\/div>\n
„Jasn\u00fd\u2026“<\/em><\/div>\n
„Tak z\u00edtra\u2026 uvid\u00edme, co d\u00e1l, zat\u00edm dobrou.“<\/em><\/p>\n<\/div>\n
BILL<\/p>\n<\/div>\n
sobota odpoledne 8. 8. 2015<\/em><\/strong><\/p>\n<\/div>\n
„Jsi fakt dobrej, \u017ees to p\u0159e\u017eil ve zdrav\u00ed,“ uznale m\u011b popl\u00e1c\u00e1 po stehn\u011b Sabine, kdy\u017e za n\u00e1mi zapadnou dve\u0159e auta. Srovn\u00e1 si zp\u011btn\u00fd zrc\u00e1tko, uprav\u00ed si prstem linku a zasune kl\u00ed\u010dky do zapalov\u00e1n\u00ed.<\/div>\n
„Moc jsi mi to neusnad\u0148ovala,“ u\u0161kl\u00edbnu se na ni, kdy\u017e si zap\u00edn\u00e1m bezpe\u010dnost\u00ed p\u00e1s.<\/div>\n
„Ale zvl\u00e1dnuls to, a to je hlavn\u00ed,“ usm\u011bje se na m\u011b a nastartuje. Parkujeme p\u0159ed domem jej\u00edch rodi\u010d\u016f, kde pr\u00e1v\u011b prob\u011bhla ofici\u00e1ln\u00ed \u017e\u00e1dost o ruku, v\u010detn\u011b sobotn\u00edho ob\u011bda, a j\u00e1 m\u00e1m tak akor\u00e1t dost\u2026 jsem r\u00e1d, \u017ee jsem ty dv\u011b hodiny p\u0159etva\u0159ov\u00e1n\u00ed p\u0159e\u017eil\u2026 kone\u010dn\u011b se u\u017e nemus\u00edm strojen\u011b usm\u00edvat a m\u016f\u017eu b\u00fdt chv\u00edli zase s\u00e1m sebou. M\u00e1m pocit, \u017ee l\u017ei, kter\u00fd v posledn\u00edch t\u0159ech dnech mus\u00edm neust\u00e1le n\u011bkomu \u0159\u00edkat, ze m\u011b pomalu ale jist\u011b vys\u00e1vaj\u00ed energii.<\/div>\n
Motor ti\u0161e vr\u010d\u00ed, a mn\u011b je v luxusn\u00ed m\u011bkk\u00e9 seda\u010dce dob\u0159e, kdy\u017e Sabin vyhod\u00ed blinkr a zvolna se rozjedeme. R\u00e1no jsme byli vyzvednout v servisu tu jej\u00ed starou rachotinu, ale brzdy u\u017e pr\u00fd byly v tak dezol\u00e1tn\u00edm stavu, \u017ee jsme ji tam rad\u0161i nechali a koupili nov\u00fd auto. Vybrali jsme posledn\u00ed rodinn\u00fd model BMW, a j\u00e1 jen z\u00edral, jak se do n\u011bj Sabine okam\u017eit\u011b zamilovala. Najednou j\u00ed nevadil ani automat m\u00edsto ru\u010dn\u00edho \u0159azen\u00ed a cestu si maxim\u00e1ln\u011b u\u017e\u00edvala. Nedala jinak, ne\u017e \u017ee k rodi\u010d\u016fm pojedeme jej\u00edm nov\u00fdm autem, aby si ho prubla, tak\u017ee m\u011b te\u010f mus\u00ed hodit dom\u016f a j\u00e1 se m\u016f\u017eu pohodln\u011b zabo\u0159it a zav\u0159\u00edt o\u010di. Posledn\u00ed dny byly v\u00e1\u017en\u011b n\u00e1ro\u010dn\u00fd\u2026<\/p>\n<\/div>\n
Hned ve \u010dtvrtek r\u00e1no, m\u011b vy\u010derpal emotivn\u00ed rozhovor s m\u00e1mou, kter\u00e1 samoz\u0159ejm\u011b bre\u010dela jako \u017eelva, kdy\u017e se dozv\u011bd\u011bla, co se u n\u00e1s stalo, a ho\u0159ekovala do telefonu, \u017ee n\u00e1m Dav\u00eddka stejn\u011b vezmou, a\u0165 u\u017e se o\u017een\u00edm nebo ne, \u017ee se to v\u0161echno jednou ur\u010dit\u011b profl\u00e1kne, a \u017ee ona se z toho pak zbl\u00e1zn\u00ed. Vym\u00fd\u0161lela okam\u017eit\u011b mo\u017enosti, jak dostat Dav\u00eddka do sv\u00e9 p\u00e9\u010de, kdyby n\u00e1m ho cht\u011bli sebrat, a podle toho, jak byla rozhodnut\u00e1, m\u00e1m dojem, \u017ee by se j\u00ed to s jej\u00ed zarputilost\u00ed snad i poda\u0159ilo. Trochu j\u00ed nedoch\u00e1zelo, \u017ee na ni budou koukat jako na matku t\u011bch zr\u016fdi\u010dek, kter\u00fdm museli sebrat d\u00edt\u011b, tud\u00ed\u017e jako na n\u011bkoho, kdo je tak blb\u011b vychoval, \u017ee jim nedo\u0161la nemor\u00e1lnost jejich zvrhl\u00e9ho po\u010d\u00edn\u00e1n\u00ed\u2026 u\u017e vid\u00edm, jak j\u00ed Dejva soudce sv\u011b\u0159\u00ed\u2026 to by se sp\u00ed\u0161 Gordon nechal p\u0159i poslechu dechovky ost\u0159\u00edhat dohola, co\u017e je tak nepravd\u011bpodobn\u00fd, jako \u017ee se s jeho \u017eivotn\u00edm stylem rockera do\u017eije stopades\u00e1ti let.<\/p>\n<\/div>\n
M\u00e1ma je aspo\u0148 \u010dlov\u011bk, kter\u00fd zn\u00e1 pravdu, v\u0161echno pochopila a sl\u00edbila n\u00e1m ve\u0161kerou mo\u017enou pomoc, kterou budeme pot\u0159ebovat, ale s t\u00e1tou u\u017e to bylo hor\u0161\u00ed. Nakonec jsem to ale uhr\u00e1l celkem bez pot\u00ed\u017e\u00ed. Jeho reakce na p\u0159ekvapivou zpr\u00e1vu byla o\u010dek\u00e1van\u00e1, bylo mi jasn\u00fd, \u017ee se bude vypt\u00e1vat, tak\u017ee jsem se p\u0159ipravil p\u0159edem. Nejd\u0159\u00edv se dost divil a zn\u011bl roz\u010d\u00edlen\u011b, p\u0159ipadal si nejsp\u00ed\u0161 mimo hru a byl p\u0159ekvapen\u00fd, pro\u010d jsme mu to ne\u0159ekli d\u0159\u00edv, ale kdy\u017e jsem mu vysv\u011btlil, \u017ee to bylo pom\u011brn\u011b n\u00e1hl\u00e9 rozhodnut\u00ed, \u017ee jsme se p\u016fvodn\u011b cht\u011bli br\u00e1t a\u017e tak za rok, uv\u011b\u0159il mi. Sice si nejsp\u00ed\u0161 mysl\u00ed, \u017ee se mus\u00edme br\u00e1t, proto\u017ee je Sabine t\u011bhotn\u00e1, ale nezeptal se m\u011b na to, a j\u00e1 nem\u011bl pot\u0159ebu mu to nijak zvl\u00e1\u0161\u0165 vyvracet. O jednu le\u017e v\u00edc nebo m\u00ed\u0148, na tom u\u017e nesejde. A\u017e se pozd\u011bji uk\u00e1\u017ee, \u017ee to tak nen\u00ed, budu se jen divit, jak ho takov\u00e1 pitomost mohla napadnout. Sl\u00edbil jsem mu, \u017ee na jejich svatbu ur\u010dit\u011b p\u0159ijedeme v\u0161ichni i se snoubenkou, a t\u00edm to skon\u010dilo.<\/p>\n<\/div>\n
Dal\u0161\u00ed, o dost nep\u0159\u00edjemn\u011bj\u0161\u00ed rozhovor, prob\u011bhl v\u010dera s Carlem. R\u00e1no jsem mu zavolal, aby je\u0161t\u011b p\u0159ed rozhovorem, kter\u00fd byl v pl\u00e1nu na odpoledne, p\u0159ijel k n\u00e1m, \u017ee n\u011bco d\u016fle\u017eit\u00fdho proberem, proto\u017ee mi p\u0159i\u0161lo f\u00e9r to \u0159e\u0161it osobn\u011b a ne jen po telefonu. U na\u0161eho mana\u017eera to ov\u0161em dopadlo h\u016f\u0159 ne\u017e u rodi\u010d\u016f, co\u017e se dalo o\u010dek\u00e1vat, proto\u017ee jemu prost\u011b pravdu \u0159\u00edct nem\u016f\u017eu. Kdy\u017e jsem mu sd\u011blil, co se chyst\u00e1m ud\u011blat, nejd\u0159\u00edv zbledl, pak zezelenal, zbrun\u00e1tn\u011bl a pak mi uspo\u0159\u00e1dal dlouhou p\u0159edn\u00e1\u0161ku o m\u00e9 tot\u00e1ln\u00ed nezodpov\u011bdnosti, o tom, \u017ee jsem \u0161\u00edlenec, kdy\u017e se chci n\u00e1hle \u017eenit uprost\u0159ed tour, \u017ee si tak od sebe ode\u017eenu fanynky, zni\u010d\u00edm skupinu, jemu ubudou zisky, n\u00e1m ostatn\u011b taky a v\u0161ichni d\u00edky mn\u011b zkrachujeme a budeme \u017eebrat pod mostem\u2026 a\u017e tam n\u011bkam se dostal ve sv\u00fd zoufal\u00fd snaze m\u011b donutit, abych to cel\u00fd zru\u0161il. Kdy\u017e se u\u017e pon\u011bkolik\u00e1t\u00fd setkal s m\u00fdm absolutn\u011b rezolutn\u00edm NE, pr\u00e1skl dve\u0159ma a od t\u00e9 doby jsem ho u\u017e nevid\u011bl. Odpoledn\u00ed rozhovor jsme s klukama absolvovali sami, netu\u0161\u00edm, jestli s n\u00e1mi skon\u010dil spolupr\u00e1ci, nebo se n\u011bkde l\u00e9\u010d\u00ed na psychiatrii, t\u011b\u017eko \u0159\u00edct, ale od t\u00fd doby se neozval\u2026 netvrd\u00edm, \u017ee s n\u00e1ma m\u00e1 lehkej \u017eivot, ale rozhodn\u011b na tom nen\u00ed finan\u010dn\u011b \u0161patn\u011b\u2026 n\u011bco holt mus\u00ed vydr\u017eet. Nicm\u00e9n\u011b nem\u00e1m odvahu mu zavolat a m\u016f\u017eu jenom doufat, \u017ee se uklidn\u00ed a bude to dobr\u00fd.<\/p>\n<\/div>\n
Georg s Gustavem, s kter\u00fdma jsme to probrali po rozhovoru, to vzali v klidu, oba v\u011bd\u00ed, jak to u n\u00e1s je, Dav\u00eddka berou tak trochu jako d\u00edt\u011b cel\u00fd skupiny, d\u00edky tomu, \u017ee nem\u00e1 m\u00e1mu a je neust\u00e1le s n\u00e1mi. Maj\u00ed ho r\u00e1di a byli up\u0159\u00edmn\u011b vyd\u011b\u0161en\u00ed, kdy\u017e poslouchali moje vypr\u00e1v\u011bn\u00ed, jak cel\u00e1 v\u011bc se soci\u00e1lkou prob\u00edhala. Taky jsme si vyslechli p\u00e1r v\u00fd\u010ditek, jak jsme nezodpov\u011bdn\u00ed, a \u017ee jsme si m\u011bli d\u00e1vat v\u011bt\u0161\u00ed pozor, ale nebyly to tak zl\u00fd jako s Carlem. Jo, po bitv\u011b je ka\u017edej gener\u00e1l\u2026 te\u010f u\u017e to v\u00edm taky.<\/div>\n
Dneska n\u00e1s \u010dekala se Sabine posledn\u00ed nep\u0159\u00edjemn\u00e1 v\u011bc, kterou bylo t\u0159eba splnit, proto\u017ee jej\u00ed starom\u00f3dn\u00ed otec trval na tom, \u017ee mi svou dceru ned\u00e1, pokud ho o ni ofici\u00e1ln\u011b nepo\u017e\u00e1d\u00e1m. P\u0159ipadal jsem si jako idiot, kdy\u017e jsem stepoval p\u0159ed dve\u0159mi jejich mal\u00e9ho bytu v \u010din\u017e\u00e1ku na druh\u00e9m konci Berl\u00edna, kam jsme se Sabine p\u0159ijeli v poledne. Ob\u011bd m\u011bl b\u00fdt sou\u010d\u00e1st\u00ed cel\u00e9 \u0161\u00edlen\u00e9 ceremonie, na kterou jsem si opravdu musel nabrousit nervy.<\/p>\n<\/div>\n
flashback<\/em><\/p>\n<\/div>\n
„V\u00edt\u00e1m v\u00e1s, pane Kaulitzi, jsem tak r\u00e1da, \u017ee v\u00e1s kone\u010dn\u011b pozn\u00e1v\u00e1m,“ podala mi ruku Sabinina m\u00e1ma a zubila se na m\u011b hned u dve\u0159\u00ed. Vypadala opravdu pot\u011b\u0161en\u011b, nejsp\u00ed\u0161 nelhala, \u017ee m\u011b po t\u011bch letech, kdy jsem chodil s jej\u00ed dcerou, kone\u010dn\u011b r\u00e1da vid\u00ed\u2026 to ov\u0161em nen\u00ed moje vina, Sab m\u011b nikdy necht\u011bla p\u0159edstavit, m\u00e1m takovej dojem, \u017ee se za rodi\u010de tro\u0161ku styd\u011bla. Co mi \u0159\u00edkala, tak jsou chud\u00ed, matka \u00fa\u010detn\u00ed, otec \u00fa\u0159edn\u00edk, deset let star\u00fd auto, jednou za dva roky dovolen\u00e1 u mo\u0159e\u2026 no prost\u011b takov\u00e1 norm\u00e1ln\u00ed n\u011bmeck\u00e1 rodinka. Nev\u00edm, co s t\u00edm m\u00e1 Sabine za probl\u00e9m, d\u011bl\u00e1, jako by \u017eili n\u011bkde v jeskyni.<\/em><\/div>\n
„Taky m\u011b t\u011b\u0161\u00ed,“ ku\u0148knul jsem, a proto\u017ee mi tu ruku podala tak n\u011bjak divn\u011b obr\u00e1cen\u011b, do\u0161lo mi, \u017ee nejsp\u00ed\u0161 o\u010dek\u00e1v\u00e1, \u017ee ji na ni pol\u00edb\u00edm. Sklonil jsem se jako pako k jej\u00ed ruce s rud\u011b nalakovan\u00fdmi dlouh\u00fdmi nehty a form\u00e1ln\u011b ji l\u00edbnul. Zachichotala se jako mal\u00e1 holka, a ode\u0161la d\u00e1t do vody kytku, kterou Sab dvacet minut p\u0159edt\u00edm vybrala v kv\u011btin\u00e1\u0159stv\u00ed o dv\u011b ulice d\u00e1l. „Nekupuj nic drah\u00fdho, m\u00e1ma to stejn\u011b nepozn\u00e1, po\u0159\u00e1dnou kytku u\u017e od t\u00e1ty nedostala dvacet let. Hele, tahle vypad\u00e1 celkem hezky,“ navigovala m\u011b k jedn\u00fd z t\u011bch levn\u011bj\u0161\u00edch. Protesty nem\u011bly v\u00fdznam, ne\u017e jsem se sta\u010dil oto\u010dit, u\u017e m\u011b t\u00e1hla k prodava\u010dce a diktovala, do \u010deho ji chce zabalit. Te\u010f tu stoj\u00ed vedle m\u011b a s lehk\u00fdm, \u0159ekl bych a\u017e ironick\u00fdm \u00fasm\u011bvem, sleduje, jak si vedu, potvora. Usm\u00edvala se a\u017e do chv\u00edle, ne\u017e jej\u00ed matka sehr\u00e1la svou malom\u011b\u0161\u0165\u00e1ckou vstupn\u00ed sc\u00e9nku s l\u00edb\u00e1n\u00edm ruky\u2026 to j\u00ed \u00fasm\u011bv zmrznul na rtech, zvedla o\u010di v sloup, a kdy\u017e se matka oto\u010dila, \u0161eptla mi nen\u00e1padn\u011b do ucha: „Omluv j\u00ed, v ml\u00e1d\u00ed hr\u00e1la v ochotnick\u00fdm divadle, ob\u010das j\u00ed to je\u0161t\u011b ujede\u2026 m\u00e1 z tebe v\u00edtr, tak blbne.“ Jen jsem neznateln\u011b k\u00fdvl a oto\u010dil se k jej\u00edmu otci.<\/em><\/div>\n
„T\u011b\u0161\u00ed m\u011b, Helmut Zeiler,“ popadl moji ruku do sv\u00e9 tlapy Sabinin otec, zn\u011blo to, jako by pod\u00e1val hl\u00e1\u0161en\u00ed. Kdybych nev\u011bd\u011bl, \u017ee d\u011bl\u00e1 na finan\u010dn\u00edm \u00fa\u0159ad\u011b, myslel bych si, \u017ee je voj\u00e1k z povol\u00e1n\u00ed. Kone\u010dn\u011b jsem se dozv\u011bd\u011bl, po kom je Sabine tak vysok\u00e1. P\u0159evy\u0161oval m\u011b o p\u016fl hlavy, co\u017e se mi st\u00e1v\u00e1 m\u00e1lokdy.<\/em><\/div>\n
„Bill Kaulitz,“ odpov\u011bd\u011bl jsem ve stejn\u00e9m duchu, div jsem p\u0159itom nezvedl ruku k \u010delu, abych se zahl\u00e1sil. Vojna m\u011b sice v \u017eivot\u011b minula, ale film\u016f z tohohle prost\u0159ed\u00ed jsem vid\u011bl dost\u2026 Pevn\u011b stiskl mou tlapu a zad\u00edval se na m\u011b svrchu.<\/em><\/div>\n
„Tak vy si chcete vz\u00edt mou dceru? Co tak najednou?“ zeptal se podez\u00edrav\u011b a na slov\u00ed\u010dko vy dal takov\u00fd zvl\u00e1\u0161tn\u00ed d\u016fraz. Ne\u0159e\u0161\u00edm to a hned na n\u011bj vysypu p\u0159ipravenou v\u011btu.<\/em><\/div>\n
„Ano, miluju va\u0161i dceru a p\u0159i\u0161el jsem v\u00e1s po\u017e\u00e1dat o jej\u00ed ruku.“ Vyu\u017eiju p\u0159\u00edle\u017eitosti, \u017ee se matka vr\u00e1tila k n\u00e1m a sm\u011b\u0159uju svou \u017e\u00e1dost k ob\u011bma z\u00e1rove\u0148. Douf\u00e1m, \u017ee neza\u010dne jej\u00ed fot\u0159\u00edk d\u011blat n\u011bjak\u00fd drahoty, nerad bych prosil na kolenou, to u\u017e mi sta\u010dilo u jeho dcery. Evidentn\u011b se mu nel\u00edb\u00edm, ale od chv\u00edle, kdy se vr\u00e1tila jeho \u017eena, ml\u010d\u00ed jako ryba.<\/em><\/div>\n
„To v\u00edte, \u017ee v\u00e1m ji r\u00e1di d\u00e1me, vi\u010f, tat\u00ednku?“ vlo\u017eila se do toho matka nev\u011bsty a usm\u00edvala se na m\u011b jak m\u011bs\u00ed\u010dek na hnoji. „Poj\u010fte, p\u0159ece nebudeme tyhle v\u011bci \u0159e\u0161it v p\u0159eds\u00edni,“ popadla m\u011b za loket a t\u00e1hla m\u011b do ob\u00fdv\u00e1ku. Otec jen p\u0159ik\u00fdvl a vydal se za n\u00e1mi. Tak n\u011bjak jsem pochopil, kdo v tomhle dom\u011b nos\u00ed kalhoty. Otec to nejsp\u00ed\u0161 nebude.<\/em><\/div>\n
***<\/em><\/div>\n
„Pro\u010dpak jste s sebou nevzal Dav\u00eddka, pane Kaulitzi? Sabinka mi o n\u011bm toho tolik vypr\u00e1v\u011bla, u\u017e se t\u011b\u0161\u00edm, a\u017e ho pozn\u00e1m,“ \u0161vito\u0159\u00ed p\u0159i pol\u00edvce madam Zeilerov\u00e1. Otec p\u0159i j\u00eddle ml\u010d\u00ed, jen si m\u011b po\u0159\u00e1d m\u011b\u0159\u00ed p\u0159\u00edsn\u00fdm pohledem, nech\u00e1pu, co se mu furt nel\u00edb\u00ed.<\/em><\/div>\n
„\u0158\u00edkejte mi Bille, pan\u00ed Zeilerov\u00e1, bude to tak lep\u0161\u00ed,“ po\u017e\u00e1d\u00e1m ji, tohle osloven\u00ed je tak d\u011bsn\u011b upjat\u00fd, \u017ee se mi z toho a\u017e zpotilo \u010delo. Sabine se na m\u011b p\u0159es st\u016fl u\u0161kl\u00edbla a kopla m\u011b p\u0159itom pod stolem do holen\u011b. Co se j\u00ed d\u011bje?<\/em><\/div>\n
„A vy mi, Bille\u2026“ u\u017eila si to osloven\u00ed moje budouc\u00ed tch\u00fdn\u011b, „\u0159\u00edkejte maminko,“ dodala s \u00fasm\u011bvem a j\u00e1 v tu chv\u00edli m\u00e1lem omdlel. No pot\u011b\u0161\u2026 Sab se za\u010dala chechtat do dlan\u00ed, sna\u017eila se to zadusit, a nakopla m\u011b znovu do toho sam\u00fdho m\u00edsta. Jau\u2026 Nejsp\u00ed\u0161 m\u011b cht\u011bla n\u011bjak upozornit, \u017ee tohle p\u0159ijde, ale j\u00e1 jsem holt nech\u00e1pavej. Kdybych to v\u011bd\u011bl, nech\u00e1m j\u00ed, a\u0165 mi pane Kaulitzi \u0159\u00edk\u00e1 a\u017e do smrti\u2026<\/em><\/div>\n
„Dob\u0159e, pa\u2026 maminko,“ zaraz\u00edm se v\u010das a donut\u00edm se k vrcholn\u00fdmu v\u00fdkonu vyslovit tohle slovo ve spojen\u00ed se \u017eenou, kter\u00e1 se m\u00e1 st\u00e1t mou tch\u00fdn\u00ed. Takhle infantiln\u011b ne\u0159\u00edk\u00e1m ani vlastn\u00ed matce, tak nev\u00edm, pro\u010d bych tak m\u011bl \u0159\u00edkat j\u00ed. V duchu jsem se rozhodl, \u017ee u\u017e ji tak v \u017eivot\u011b neoslov\u00edm, i kdybych m\u011bl a\u017e do smrti ml\u010det. „Dav\u00eddek je s babi\u010dkou a d\u011bdou\u2026“ vysv\u011btl\u00edm j\u00ed, pro\u010d tu nen\u00ed m\u016fj syn s n\u00e1mi. Nebudu jim troubit, \u017ee ne\u017e bych ho s sebou bral zrovna na tuhle trapnou akci, rad\u0161i jsem zavolal m\u00e1m\u011b. Tom n\u011bkde sh\u00e1n\u00ed byt, ten ho hl\u00eddat nem\u016f\u017ee, a m\u00e1ma s Gordonem ho stejn\u011b cht\u011bli vid\u011bt, tak\u017ee n\u00e1m to p\u0159i\u0161lo jako nejlep\u0161\u00ed \u0159e\u0161en\u00ed.<\/em><\/div>\n
***<\/em><\/div>\n
„Myslel jsem, \u017ee tohle v civilu nenos\u00edte,“ uk\u00e1zal si na o\u010di Sabinin t\u00e1ta, kdy\u017e se jeho \u017eena vzd\u00e1lila s tal\u00ed\u0159i od pol\u00edvky do kuchyn\u011b. Z\u0159ejm\u011b mluv\u00ed, jen kdy\u017e u toho ona nen\u00ed.<\/em><\/div>\n
„Ne, nos\u00edm make-up u\u017e od deseti let, pat\u0159\u00ed to ke mn\u011b,“ odpov\u00edm na jeho zv\u011bdavou ot\u00e1zku a hned je mi jasn\u00fd, co se mu na mn\u011b nel\u00edb\u00ed. Nejsp\u00ed\u0161 mu p\u0159ipad\u00e1m jako holka, ale to je u\u017e tak star\u00e1 vesta, \u017ee jsem to p\u0159estal vn\u00edmat. V\u016fbec by m\u011b nenapadlo, \u017ee to na mn\u011b je\u0161t\u011b n\u011bkomu m\u016f\u017ee p\u0159ipadat divn\u00fd. Jak je vid\u011bt, naraz\u00edm na takov\u00fd individuum zrovna p\u0159i \u017e\u00e1dosti o ruku, m\u00e1m j\u00e1 to ale \u0161t\u011bst\u00ed.<\/em><\/div>\n
„No jo\u2026 je to ka\u017edop\u00e1dn\u011b divn\u00fd,“ zahu\u010d\u00ed a Sab ho nejsp\u00ed\u0161 nakopne pod stolem, jak m\u00e1 ve zvyku, proto\u017ee k n\u00ed otec zvedne prudce pohled.<\/em><\/div>\n
„Tati, nech toho,“ sykne na n\u011bj jeho dcera. „Bill je um\u011blec, ch\u00e1pe\u0161? Nen\u00ed to n\u011bjakej pucflek od v\u00e1s z \u00fa\u0159adu,“ dod\u00e1 a omluvn\u011b se na m\u011b usm\u011bje. „Dneska mi koupil nov\u00fd BMW,“ pochlub\u00ed se, aby zm\u011bnila t\u00e9ma hovoru.<\/em><\/div>\n
„V\u00e1\u017en\u011b? No to je \u00fa\u017easn\u00e9,“ rozpl\u00fdv\u00e1 se jej\u00ed matka, kter\u00e1 se mezit\u00edm vr\u00e1tila s dal\u0161\u00edm chodem.<\/em><\/div>\n
„No jo\u2026 m\u00e1 to n\u011bkdo na vyhazov\u00e1n\u00ed,“ zase zahu\u010d\u00ed nespokojen\u011b otec, jako bych snad jeho dce\u0159i nov\u00fdm autem ubli\u017eoval, ale pohled, kter\u00fd na n\u011bj vrhne jeho \u017eena, ho donut\u00ed sklopit o\u010di. Kdyby mohl, zabil by ho na m\u00edst\u011b. Na tuhle pan\u00ed si d\u00e1m pozor, jak je vid\u011bt, vl\u00e1dne tvrdou rukou, douf\u00e1m, \u017ee dcera nen\u00ed po n\u00ed.<\/em><\/div>\n
„To je od v\u00e1s hezk\u00e9, Bille, \u017ee se o Sabinku tak star\u00e1te. A co\u017ee jste se tak najednou rozhodli pro svatbu?“ postav\u00ed p\u0159ed n\u00e1s tal\u00ed\u0159e s grilovan\u00fdm masem, hranolky a oblohou. Evidentn\u011b j\u00ed dcera nepou\u010dila, \u017ee z\u00e1sadn\u011b nesn\u00e1\u0161\u00edm ch\u0159est\u2026 m\u00e1m ho na tal\u00ed\u0159i hromadu. Sab si toho ale ihned v\u0161imne a jakoby nic sv\u016fj tal\u00ed\u0159 p\u0159i\u0161oupne k m\u00e9mu a shrne si na n\u011bj nen\u00e1vid\u011bnou zeleninu. Otec tu sc\u00e9nu sleduje pobaven\u00fdm pohledem, matka jen z\u00edr\u00e1 s otev\u0159enou pusou.<\/em><\/div>\n
„No co, zelenina je zdrav\u00e1,“ pokr\u010d\u00ed rameny Sabine a schv\u00e1ln\u011b se zakousne do ch\u0159estu, kter\u00fd mi \u010dmajzla.<\/em><\/div>\n
„Sabine\u2026 \u0159ekla jsi mi douf\u00e1m v\u0161echno,“ sly\u0161\u00edm nal\u00e9havost v hlase jej\u00ed matky, tatam je infantiln\u00ed vl\u00eddnost, s jakou je\u0161t\u011b p\u0159ed chvilkou \u0161vito\u0159ila se mnou. „Nejsi n\u00e1hodou\u2026“<\/em><\/div>\n
„Mami! Nejsem! U\u017e jsem ti to \u0159\u00edkala p\u011btkr\u00e1t,“ odsekne j\u00ed dcera a d\u00e1l je ticho. O co tady proboha \u0161lo?<\/em><\/div>\n
„Co nejsi?“ \u0161pitnu Sab do ucha, kdy\u017e matka odfr\u010d\u00ed pro dezert.<\/em><\/div>\n
„T\u011bhotn\u00e1,“ odpov\u00ed mi stejn\u011b tak slab\u011b a za\u0165uk\u00e1 si na \u010delo. M\u00e1m co d\u011blat, abych nevyprskl\u2026 no jo\u2026 oni si holt lidi nedovedou vysv\u011btlit, pro\u010d se do toho \u017eeneme tak nahonem a tohle je docela pohodln\u00fd vysv\u011btlen\u00ed.<\/em><\/div>\n
konec flashbacku<\/em><\/p>\n<\/div>\n
„Tak se m\u011bj, pozdravuj ty dva a nezlob se na t\u00e1tu, on je prost\u011b trochu sv\u016fj, no,“ omlouv\u00e1 se mi Sab, kdy\u017e zastav\u00ed p\u0159ed na\u0161\u00edm domem.<\/div>\n
„No, ze za\u010d\u00e1tku jsem m\u011bl pocit, \u017ee by na m\u011b nejrad\u0161i sko\u010dil a umyl mi make-up, pak, kdy\u017e jsi mu \u0159ekla o nov\u00fdm aut\u011b, vypadal, \u017ee na m\u011b po\u0161le da\u0148ovou kontrolu, ale jinak je docela fajn, \u010dekal jsem to hor\u0161\u00ed,“ vr\u00e1t\u00edm j\u00ed povzbuzuj\u00edc\u00ed \u00fasm\u011bv, ale nejsp\u00ed\u0161 poznala, \u017ee l\u017eu.<\/div>\n
„Nekecej, vid\u011bla jsem na tob\u011b, jak se\u0161 z n\u011bj vyd\u011b\u0161enej, kdy\u017e se vypt\u00e1val, jestli spolu chceme m\u00edt hodn\u011b d\u011bt\u00ed,“ checht\u00e1 se, ale to u\u017e vystupuju na chodn\u00edk, „aspo\u0148 te\u010f v\u00ed\u0161, pro\u010d jsem ti je cel\u00fd ty roky necht\u011bla p\u0159edstavit,“ k\u0159ikne na m\u011b je\u0161t\u011b k brance a odjede. No jo\u2026 kdybych v\u011bd\u011bl, co m\u011b \u010dek\u00e1 za tch\u00e1na a tch\u00fdni, mo\u017en\u00e1 bych se rozm\u00fd\u0161lel, jestli ji po\u017e\u00e1d\u00e1m o ruku, ale stejn\u011b jsem nem\u011bl na vybranou. Budu se sna\u017eit od nich dr\u017eet Dejva co nejd\u00e1l, aby si na n\u011b nezvykl, proto\u017ee a\u017e prob\u011bhne rozvod, bylo by to pro n\u011bj zbyte\u010dn\u011b v\u011bt\u0161\u00ed trauma, ne\u017e je pot\u0159eba. Pan\u00ed Zeilerov\u00e1, ta moje nov\u00e1 drah\u00e1 „maminka“, m\u00e1 holt sm\u016flu. M\u00e9mu synovi babi\u010dkou jen tak nebude…<\/div>\n
autor: Janule<\/strong><\/div>\n
betaread: \u00c1\u010fa<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Janule Mil\u00ed moji \u010dten\u00e1\u0159ov\u00e9 :o), d\u011bkuju za v\u0161echny koment\u00e1\u0159e, kter\u00e9 mi p\u00ed\u0161ete, m\u00e1m z nich v\u017edycky velkou radost, posledn\u00ed dobou jsem opravdu vd\u011b\u010dn\u00e1 za ka\u017edou zm\u00ednku, kterou mi nap\u00ed\u0161ete. D\u00edky :-* Pros\u00edm ty, co u\u017e klikli na anketu pod pov\u00eddkou, aby<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[221],"tags":[],"class_list":["post-14267","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-casoprostor-iii"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/14267","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=14267"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/14267\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=14267"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=14267"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=14267"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}