{"id":14316,"date":"2009-06-08T18:00:00","date_gmt":"2009-06-08T17:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=14283"},"modified":"2009-06-08T18:00:00","modified_gmt":"2009-06-08T17:00:00","slug":"bookmakers-scrubbers-ii-temny-stin-10","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2009\/06\/08\/bookmakers-scrubbers-ii-temny-stin-10\/","title":{"rendered":"Bookmakers scrubbers II – Temn\u00fd st\u00edn 10."},"content":{"rendered":"
autor: Ainikki<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
Bill<\/p>\n<\/div>\n
Se zvl\u00e1\u0161tn\u00ed nervozitou jsem poklep\u00e1val chodidlem o podlahu, podp\u00edral se o kuchy\u0148skou linku a netrp\u011bliv\u011b \u010dekal, a\u017e cvakne konvice, kter\u00e1 se sna\u017eila oh\u0159\u00e1t vodu na bod varu. Mamka dorazila zhruba p\u0159ed p\u016fl hodinou a po obvykl\u00e9m zdlouhav\u00e9m v\u00edt\u00e1n\u00ed si poru\u010dila ovocn\u00fd \u010daj. Tom projevil z\u00e1jem o turka a j\u00e1 si pro sebe d\u011blal rozpustnou k\u00e1vu s ml\u00e9kem. Ti dva se mezit\u00edm usadili v ob\u00fdv\u00e1ku a \u010dekali, a\u017e je obslou\u017e\u00edm. A na\u010d vlastn\u011b tedy ty divn\u00e9 pocity? V podstat\u011b ani nev\u00edm, ale zmocnily se m\u011b hned, jak se m\u00e1ma objevila ve dve\u0159\u00edch. Ne \u017ee ona by snad byla jejich p\u0159\u00ed\u010dinou. To sp\u00ed\u0161 Tomovy o\u010di. Nenapov\u00eddaly mi nic hezk\u00e9ho. Nevid\u011bl jsem v nich to co obvykle. Bylo tam, n\u011bco nav\u00edc, jinak, n\u011bco, co se mi nel\u00edbilo, a byl jsem p\u0159esv\u011bd\u010den\u00fd, \u017ee by se mi to nezamlouvalo o to v\u00edc, kdybych dok\u00e1zal ur\u010dit, co to cel\u00e9 znamen\u00e1. \u0160picloval jsem u\u0161i a p\u0159es s\u00edl\u00edc\u00ed hukot a bubl\u00e1n\u00ed varn\u00e9 konve, jsem se sna\u017eil pochytit, o \u010dem si ti dva pov\u00eddaj\u00ed. Dol\u00e9haly ke mn\u011b ale jen jejich hlasy, slov\u016fm jsem nerozum\u011bl. Konvice cvakla a j\u00e1 rychle zalil p\u0159ipraven\u00e9 n\u00e1poje. Popadl jsem t\u00e1c, na kter\u00e9m jsem m\u011bl ji\u017e hrne\u010dky vyrovnan\u00e9, a sp\u011bchal jsem s t\u00edm za nimi. Samoz\u0159ejm\u011b tak, abych to na sebe pokud mo\u017eno nep\u0159evrhl a neopa\u0159il se.<\/p>\n<\/div>\n
„…a ta holka vyb\u011bhla na podium…“ L\u00ed\u010dil zainteresovan\u011b m\u00e1m\u011b zrovinka Tom, kdy\u017e jsem se objevil v pokoji. Rozevl\u00e1t\u011b u toho m\u00e1chal rukama, aby m\u00e1m\u011b v\u0161echno i n\u00e1zorn\u011b p\u0159edvedl a vypadal skute\u010dn\u011b zap\u00e1len\u011b. Skoro bych \u0159ekl, \u017ee u\u017e i norm\u00e1ln\u011b. Choval se tedy tak. I jeho o\u010di byly v po\u0159\u00e1dku. Mo\u017en\u00e1 se mi p\u0159ed t\u00edm jen n\u011bco zd\u00e1lo. Byl to jen poz\u016fstatek m\u00edrn\u00e9ho ot\u0159esu, kter\u00fd mi p\u0159ivodil r\u00e1no, kdy\u017e na m\u011b vyrukoval s n\u00e1padem mluvit o n\u00e1s dvou s m\u00e1mou.<\/div>\n
„Tak tady to je.“ Vpadnul jsem jim do t\u00e9 jejich rozmluvy a opatrn\u011b jsem pokl\u00e1dal podnos na stolek p\u0159ed n\u011b. „Mami, d\u00e1\u0161 si je\u0161t\u011b n\u011bco? T\u0159eba su\u0161enky?“ \u00daslu\u017en\u011b jsem se zaj\u00edmal, jestli m\u00e9mu rodi\u010di nic nesch\u00e1z\u00ed.<\/div>\n
„J\u00e9je, kdepak. V m\u00fdm v\u011bku u\u017e \u017e\u00e1dn\u00fd cukry.“ Br\u00e1nila se hned a n\u00e1zorn\u011b si rukou na b\u0159i\u0161e zm\u00e1\u010dkla cosi, co m\u011blo b\u00fdt snad n\u011bjak\u00fd odstra\u0161uj\u00edc\u00ed \u0161pek.<\/div>\n
„Pros\u00edm t\u011b, mami. Vypad\u00e1\u0161 perfektn\u011b. Co by za to jin\u00fd \u017eensk\u00fd daly.“ Zalichotil jsem j\u00ed, mysl\u00edc to up\u0159\u00edmn\u011b. Podle m\u011b byla hezk\u00e1. M\u011bla vkus a v\u017edycky j\u00ed to slu\u0161elo.<\/div>\n
\n
„Jen ne\u0159\u00edkej.“ M\u00e1vla rukou nad m\u00fdmi sl\u016fvky, ale radostn\u011b se u toho usm\u00edvala. Zd\u00e1la se b\u00fdt \u0161\u0165astn\u00e1, \u017ee n\u00e1s vid\u00ed. Nebylo se \u010demu divit. Byli jsme pro ni vz\u00e1cnost. Vyl\u00edtli jsme z hn\u00edzda moc brzo, nuceni p\u0159ekotn\u011b dosp\u011bt.<\/p>\n<\/div>\n
„Tom mi zrovinka l\u00ed\u010dil z\u00e1\u017eitek s n\u011bjakou pojan\u010denou fanynkou v ji\u017en\u00ed Americe.“ Uvedla m\u011b do obrazu, abych se mohl zapojit do jejich konverzace.<\/div>\n
„Vzpom\u00edn\u00e1m si. Bylo to fakt \u0161\u00edlen\u00fd.“ P\u0159itakal jsem hned.<\/div>\n
„\u0160la po Gustavovi. Shodila mu ze stage dva bubny, a ne\u017e se k n\u00ed dostala ochranka, tak p\u0159evr\u00e1tila m\u00e1lem i jeho se stoli\u010dkou.“ Doplnil celou tu storku Tom a neodpustil si je\u0161t\u011b m\u00e1m\u011b barvit\u011b popsat, jak po tom koncert\u011b Gustav h\u00e1zel ramena, \u017ee tentokr\u00e1t se ta holka nezam\u011b\u0159ila na n\u00e1s, ale pozornost byla v\u011bnov\u00e1na jemu. Tom krapet p\u0159eh\u00e1n\u011bl. Buben\u00edk nemachroval stylem, jak\u00fdm to br\u00e1cha m\u00e1m\u011b odprezentoval. Sp\u00ed\u0161 se, s humorem pro n\u011bj typick\u00fdm, sna\u017eil odleh\u010dit tu situaci, proto\u017ee ve chv\u00edli, kdy ta divo\u017eenka na tom jevi\u0161ti \u0159\u00e1dila, jsme m\u011bli v\u0161ichni docela nahn\u00e1no. P\u0159ekvapilo m\u011b, \u017ee n\u00e1s David v\u016fbec ten koncert tam nechal odehr\u00e1t. Zabezpe\u010den\u00ed nest\u00e1lo za nic.<\/p>\n<\/div>\n
M\u00e1ma se tomu zprvu zasm\u00e1la, ale hned na to se j\u00ed na \u010dele ud\u011blala vr\u00e1ska a ustaran\u011b pronesla.<\/div>\n
„M\u011bli byste na sebe d\u00e1vat v\u00edc pozor. B\u00fdt opatrn\u011bj\u0161\u00ed.“ Zcela v\u00e1\u017en\u011b n\u00e1s nab\u00e1dala.<\/div>\n
„Neboj, mami. V\u017edy\u0165 se v podstat\u011b v\u016fbec nic nestalo.“ Odtu\u0161il nezaujat\u011b Tom. Pi\u00e1nko. To je p\u0159eci b\u011b\u017en\u00e1 praxe. Tak n\u011bjak ta jeho slova vyzn\u00edvala. P\u0159i tom, kdy\u017e si na to vzpomenu, tak on se z n\u00e1s tv\u00e1\u0159il nejvyd\u011b\u0161en\u011bji, jako ostatn\u011b v ka\u017ed\u00e9 tomu podobn\u00e9 situaci. Jeho spolehliv\u011b dok\u00e1zala vypla\u0161it i fans, kter\u00e1 se p\u0159i autogramce v\u00edce nahnula p\u0159es st\u016fl. Hnedle sku\u010del Tobiho jm\u00e9no. O to v\u00edc byly te\u010f ty jeho pr\u016fpov\u00eddky vtipn\u011bj\u0161\u00ed. Jen my s klukama jsme v\u011bd\u011bli, \u017ee on je gener\u00e1lem, kter\u00fd ale za\u010d\u00edn\u00e1 rozd\u00e1vat rozkazy a\u017e po bitv\u011b a nep\u0159\u00e1telsk\u00e9 vojsko za horama. Nech\u00e1vali jsme to ale b\u00fdt. Nic jsme mu nep\u0159edhazovali, i kdy\u017e jsme si na n\u011bm mohli za to jeho v\u011b\u010dn\u00e9 ryt\u00ed u\u017e mnohokr\u00e1t p\u011bkn\u011b smlsnout. U n\u011bj to nebyla zbab\u011blost. Sp\u00ed\u0161 jen n\u011bco jako p\u0159ehnan\u00fd obrann\u00fd reflex. Nemohl za to. Potuteln\u011b jsme se v\u017edycky jen usm\u00edvali, zrovinka jako te\u010f j\u00e1. Usrkl jsem rad\u011bji trochu ze sv\u00e9ho hrn\u00ed\u010dku, abych nebyl tak n\u00e1padn\u00fd. Nerad bych se dotknul jeho jemnocitu. Syknul jsem a polo\u017eil ho zp\u00e1tky. Je\u0161t\u011b to bylo moc hork\u00e9. Chytil jsem si jazyk mezi dva prsty a nasadil \u00fatrpnou grimasu, vyjad\u0159uj\u00edc\u00ed, jak moc trp\u00edm.<\/p>\n<\/div>\n
„No, kdybych o tom te\u010f nemluvila, vi\u010f? Vy snad ani nev\u00edte, co to znamen\u00e1 d\u00e1vat na sebe pozor. Je\u0161t\u011b si ud\u011blej puchej\u0159, nemehlo.“ Kroutila nade mnou m\u00e1ma hlavou a k\u00e1rav\u011b zvedla ukazov\u00e1k do vzduchu. Hrozila mi jako mal\u00fdmu usmrkancovi. Donutilo m\u011b to vyprsknout sm\u00edchy, za co\u017e jsem si je\u0161t\u011b jako bonus vykoledoval symbolick\u00fd pohlavek.<\/div>\n
„Au, matko. D\u011bti se nebijou a u\u017e v\u016fbec ne do hlavy.“ Neodpustil jsem si ihned upozornit, p\u0159i tom se d\u00e1l sm\u00edchem dus\u00edc. To u\u017e se k v\u0161eobecn\u00e9 pobavenosti p\u0159idal i Tom a m\u00e1ma si dlouho v\u00e1\u017enou tv\u00e1\u0159 taky neudr\u017eela.<\/p>\n<\/div>\n
Dobr\u00e1 n\u00e1lada m\u011b ale p\u0159e\u0161la, jako kdy\u017e utne. V kapse u kalhot mi zavibroval mobil a j\u00e1 se pod\u00edval, co \u017ee mi to vlastn\u011b ta mal\u00e1 krabi\u010dka oznamuje. P\u0159\u00edchoz\u00ed e-mail. Co\u017e by snad ani samo o sob\u011b nebylo tak tragick\u00e9, jen\u017ee j\u00e1 tuhle funkci m\u011bl aktivovanou jen pro schr\u00e1nku, jej\u00ed\u017e adresu jsem dal kdysi jist\u00e9 osob\u011b, proto\u017ee tehdy jsem byl p\u0159esv\u011bd\u010den\u00fd, \u017ee by bylo z\u00e1hodno ihned se o do\u0161l\u00e9 po\u0161t\u011b dov\u011bd\u011bt. D\u016fle\u017eitost, jakou jsem na to tenkr\u00e1t kladl, velice rychle vyprchala a j\u00e1 na to do\u010dista zapomn\u011bl. Naprosto jsem p\u0159estal po\u010d\u00edtat s t\u00edm, \u017ee by kdy byla tahle adresa pou\u017eita. Zatrnulo mi v z\u00e1tylku.<\/p>\n<\/div>\n
„Bille, stalo se n\u011bco? Tv\u00e1\u0159\u00ed\u0161 se, jako bys vid\u011bl ducha.“ Zareagoval na m\u011b t\u00e9m\u011b\u0159 ihned m\u016fj v\u0161\u00edmav\u00fd bratr. Ani\u017e bych v\u011bd\u011bl, \u017ee jsem takov\u00e9ho hereck\u00e9ho v\u00fdkonu schopn\u00fd, vykouzlil jsem na tv\u00e1\u0159i suver\u00e9nn\u00ed a bezstarostn\u00fd v\u00fdraz. St\u00e1lo m\u011b to tedy nep\u0159edstavitelnou spoustu nam\u00e1hav\u011b vynalo\u017een\u00e9 energie.<\/div>\n
„Jsem v pohod\u011b. Co by mi m\u011blo bejt?“ Zn\u011blo to tak p\u0159esv\u011bd\u010div\u011b, \u017ee jsem tomu m\u00e1lem uv\u011b\u0159il i s\u00e1m.<\/div>\n
„Nev\u00edm,“ pokr\u010dil Tom rameny. „To mi \u0159ekni ty.“<\/div>\n
„No dy\u0165 \u0159\u00edk\u00e1m. Jsem v pohod\u011b. Uznej, mami. Je tu n\u011bco nestandardn\u00edho?“ Hledal jsem spojenectv\u00ed u m\u00e1my. Bylo pravd\u011bpodobn\u00e9, \u017ee tak bleskov\u011b jako Tom nic nezaregistrovala. Ona jen pozvedla obo\u010d\u00ed a zavrt\u011bla hlavou.<\/div>\n
„N\u011bjak p\u0159esp\u0159\u00edli\u0161 se pozorujete… Tome, nech ho b\u00fdt. Kdyby se n\u011bco d\u011blo, tak n\u00e1m to pov\u00ed.“<\/div>\n
„Fajn, jen jsem se ptal.“ Lhostejn\u011b odv\u011btil Tom a hm\u00e1tl po sv\u00e9m hrnku. I m\u00e1ma se za\u010dala v\u011bnovat \u010daji. Kr\u00e1tce ho zam\u00edchala, vyt\u00e1hla ven pytl\u00edk, kter\u00fd se dote\u010f louhoval a l\u017ei\u010dkou si donesla k \u00fast\u016fm malou kapku. Zamlaskala a pov\u00e1lela tu tro\u0161ku tekutiny na jazyku po vzoru profesion\u00e1ln\u00edch degust\u00e9r\u016f. N\u00e1sledn\u011b se za\u0161klebila a hm\u00e1tla po cuk\u0159ence.<\/div>\n
„V\u00edm, \u017ee jsem \u0159\u00edkala \u017e\u00e1dn\u00fd cukr, ale neoslazen\u00fd \u010daj je, jako by mi v n\u011bm n\u011bkdo vym\u00e1chal smradlav\u00fd fusekle.“ Ospravedlnila pohotov\u011b sv\u00e9 jedn\u00e1n\u00ed a p\u0159eklopila do sv\u00e9ho pit\u00ed dv\u011b vrchovat\u00e9 l\u017ei\u010dky t\u00e9 b\u00edl\u00e9 krystalick\u00e9 l\u00e1tky.<\/p>\n<\/div>\n
Toma to pobavilo a znovu se s m\u00e1mou nenucen\u011b pustil do rozeb\u00edr\u00e1n\u00ed veled\u016fle\u017eit\u00fdch novinek. Nevn\u00edmal jsem je. Ne\u0161lo to. Svou \u00fa\u010dast jsem se sna\u017eil alespo\u0148 p\u0159edst\u00edrat, ale popravd\u011b jsem se soust\u0159edil jen na tu jednu v\u011bc. Zpropaden\u00fd nep\u0159e\u010dten\u00fd e-mail v m\u00e9m po\u010d\u00edta\u010di. Byl jsem jako na trn\u00ed. Musel jsem zn\u00e1t, co je v n\u011bm naps\u00e1no. Odkl\u00e1dat to, a nevzru\u0161en\u011b tu s nimi konverzovat, nebylo mo\u017en\u00e9. Zvedl jsem se a zamumlal n\u011bco v tom smyslu, \u017ee jsem hned zp\u011bt. Tom na m\u011b pouze hodil p\u00e1trav\u00fd pohled, ale jinak se m\u016fj \u00fanik obe\u0161el bez komplikac\u00ed. T\u00e9m\u011b\u0159 v mr\u00e1kot\u00e1ch jsem doklop\u00fdtal do pracovny a s \u017euchnut\u00edm jsem se zhroutil do \u017eidle u psac\u00edho stolu. Zapnul jsem sv\u016fj notebook a b\u011bhem \u010dek\u00e1n\u00ed na to, a\u017e bude p\u0159\u00edstroj schopn\u00fd provozu, jsem s\u00e1m sebe v duchu uklid\u0148oval. Nic se p\u0159eci ned\u011bje, je to jen e-mail. Mo\u017en\u00e1, \u017ee jeho obsah je \u00fapln\u011b ne\u0161kodn\u00fd. Osoba, je\u017e ho psala, se m\u016f\u017ee jen v p\u0159\u00e1telsk\u00e9 rovin\u011b zaj\u00edmat o to, jak se m\u00e1m. Nen\u00ed d\u016fvod se hned znepokojovat. Zar\u00e1\u017eelo m\u011b, jak moc panika\u0159\u00edm, kdy\u017e skute\u010dn\u011b prozat\u00edm nebylo pro\u010d. A t\u0159eba to bude nakonec jen pouh\u00fd omyl, shoda jmen. Zbyte\u010dn\u011b pla\u0161\u00edm. M\u00e9 sebechl\u00e1cholen\u00ed ale n\u011bjak nezab\u00edralo. Vedle m\u011b toti\u017e st\u00e1l n\u011bjakej obludnej rarach a p\u0159\u00edmo do ucha mi \u0159val, \u017ee v\u0161echno je opa\u010dn\u011b, ne\u017e si namlouv\u00e1m. \u0160patn\u011b, katastroficky. V\u0161t\u011bpovat si, \u017ee by mohlo v t\u00e9 zpr\u00e1v\u011b b\u00fdt n\u011bco dobr\u00e9ho, je bl\u00e1hovost.<\/p>\n<\/div>\n
Zadal jsem p\u0159ihla\u0161ovac\u00ed \u00fadaje, rozt\u0159esenou ruku polo\u017eil na my\u0161 a rozkliknul novou po\u0161tu. Za dobu, po kterou jsem byl d\u00edky pr\u00e1ci nucen dorozum\u00edvat se v angli\u010dtin\u011b, jsem se tento jazyk nau\u010dil docela obstojn\u011b, ov\u0161em pr\u00e1v\u011b te\u010f jsem m\u011bl co d\u011blat, abych ta slova v\u016fbec p\u0159elo\u017eil. To se mi nakonec povedlo, ale vyvolalo to ve mn\u011b dojem, \u017ee jsem tak \u00fapln\u011b nepobral jejich smysl. To, co na m\u011b vyk\u0159i\u010delo t\u011bch p\u00e1r \u0159\u00e1dk\u016f, p\u0159ece nemohla b\u00fdt pravda. Cel\u00e9 jsem to je\u0161t\u011b znovu prob\u011bhl o\u010dima, ve snaze v tom naj\u00edt n\u011bjak\u00fd jin\u00fd skryt\u00fd v\u00fdznam. Tohle byla \u00fapln\u00e1 hovadina, \u0161\u00edlenost. Odm\u00edtal jsem si to k sob\u011b p\u0159ipustit. Sna\u017eil jsem se ale zbyte\u010dn\u011b. Prohr\u00e1val jsem. Ta informace mi prosakovala p\u00f3ry do ka\u017edi\u010dk\u00e9 bu\u0148ky a vyvol\u00e1vala ve mn\u011b hotov\u00e9 \u0161\u00edlenstv\u00ed. Do cel\u00e9ho t\u011bla se mi d\u00e1val mraziv\u00fd t\u0159as, p\u0159i tom jsem z\u0159eteln\u011b vn\u00edmal stru\u017eky potu, je\u017e se mi za\u010daly spou\u0161t\u011bt z \u010dela, dlan\u011b \u00fapln\u011b mokr\u00e9, v hlav\u011b mi hu\u010delo a v\u0161echny vnit\u0159nosti se mi kroutily v bolestiv\u00fdch k\u0159e\u010d\u00edch. Co si jenom po\u010dnu? B\u011b\u017eelo mi mou zoufalou mysl\u00ed. Tohle j\u00e1 nechci. Tom by mi to neodpustil.<\/p>\n<\/div>\n
A pak mi moje sebest\u0159edn\u00e1, zbab\u011bl\u00e1 a zka\u017een\u00e1 str\u00e1nka m\u00e9ho j\u00e1 vnukla n\u00e1pad. Ignorovat to. Odes\u00edlatel je daleko. Nikdo se to p\u0159eci nedozv\u00ed. M\u00e9 sv\u011bdom\u00ed se tomu ale urputn\u011b br\u00e1nilo. Ty dv\u011b str\u00e1nky osobnosti ve mn\u011b sv\u00e1d\u011bly nel\u00edtostn\u00fd souboj a nebraly pra\u017e\u00e1dn\u00e9 ohledy na to, co mi t\u00edm zp\u016fsobuj\u00ed. D\u011blalo se mi nevolno, na omdlen\u00ed, to\u010dil se mi \u017ealudek a ten tak\u00e9 jako prvn\u00ed z\u00e1polen\u00ed t\u011bch dvou tit\u00e1n\u016f nevydr\u017eel. Prudce se zhoupnul a do pusy mi vrhnul prvn\u00ed kysel\u00e9 \u017ealude\u010dn\u00ed \u0161\u0165\u00e1vy. Ucpal jsem si \u00fasta dlan\u00ed a vystartoval na z\u00e1chod.<\/p>\n<\/div>\n
Tom<\/p>\n<\/div>\n
U\u017e jsem se cht\u011bl pomalu zvedat a j\u00edt se pod\u00edvat, kde se Bill tak dlouho zdr\u017eel, kdy\u017e jsem usly\u0161el bouchnout dve\u0159e o st\u011bnu, jak byly prudce rozra\u017eeny a n\u00e1sledn\u011b zvuky, kter\u00e9 zna\u010dily jen jedin\u00e9. Vysko\u010dil jsem na nohy a hnal jsem se za br\u00e1\u0161kou. Pohled, jak\u00fd se mi naskytl, byl snad je\u0161t\u011b hor\u0161\u00ed, ne\u017e to, co dolehlo k m\u00fdm u\u0161\u00edm. Bill\u00ed zubo\u017een\u011b kle\u010del u m\u00edsy a zvracel snad i to, co nikdy nesn\u011bdl. D\u00e1vil se, a p\u0159itom lapal po dechu. P\u0159isko\u010dil jsem k n\u011bmu a odhrnul mu vlasy, kter\u00e9 mu padaly do obli\u010deje. Svou ruku jsem mu str\u010dil pod prav\u00e9 podpa\u017ed\u00ed a p\u0159idr\u017eoval ho, proto\u017ee se zd\u00e1lo, \u017ee se za chv\u00edli neudr\u017e\u00ed ani na kolenou. P\u0159i\u0161lo mi nekone\u010dn\u00fd, ne\u017e se po\u0159\u00eddil uklidnit a d\u00e1viv\u00fd reflex ustal. H\u0159betem ruky si ot\u0159el \u00fasta a zhroutil se mi do n\u00e1ru\u010de. Ti\u0161e vzlykal a trhan\u011b d\u00fdchal.<\/div>\n
„Co se to jenom stalo, Bille? Z \u010deho se ti ud\u011blalo tak moc \u0161patn\u011b?“ Ptal jsem se vystra\u0161en\u011b, konej\u0161iv\u011b jsem si ho houpal v n\u00e1ru\u010d\u00ed a bylo mi tot\u00e1ln\u011b jedno, \u017ee n\u00e1s pozoruje m\u00e1ma.<\/div>\n
„Nev\u00edm.“ Hlesnul t\u00e9m\u011b\u0159 nesly\u0161n\u011b se z\u0159eteln\u00fdm podt\u00f3nem bolesti. Muselo mu b\u00fdt opravdu mizern\u011b.<\/div>\n
„Cos dnes jedl?“ Pokusila se m\u00e1ma p\u00eddit d\u00e1l po p\u0159\u00ed\u010din\u011b a p\u0159iklekla si k n\u00e1m. Zkoumav\u011b a z\u00e1rove\u0148 starostliv\u011b si br\u00e1chu prohl\u00ed\u017eela.<\/div>\n
„M\u011bl to stejn\u00fd, co j\u00e1. J\u00e1 se cejt\u00edm \u00fapln\u011b v pohod\u011b.“ Odpov\u011bd\u011bl jsem za n\u011bj, proto\u017ee Bill nevypadal, \u017ee by toho byl schopen.<\/div>\n
„Tak potom to m\u016f\u017ee bejt n\u011bjak\u00e1 vir\u00f3za. Tyhle sajrajty si jen tak l\u00edtaj vzduchem.“ P\u0159em\u00fd\u0161lela nahlas a polo\u017eila mu dla\u0148 na \u010delo. „Asi to tak bude. Za\u010d\u00edn\u00e1 m\u00edt i hore\u010dku.“ Informovala m\u011b. „Bille, Tom ti pom\u016f\u017ee se trochu um\u00fdt a p\u016fjde\u0161 si lehnout, ano mil\u00e1\u010dku? J\u00e1 zat\u00edm sko\u010d\u00edm pro n\u011bjak\u00e9 l\u00e9ky. V\u0161imla jsem si, \u017ee m\u00e1te l\u00e9k\u00e1rnu kousek odtud, vy tu ur\u010dit\u011b m\u00e1te \u00fapln\u00e9 prd. Tome, zvl\u00e1dne\u0161 to tu s n\u00edm? Jsem zp\u011bt do 15 minut.“<\/div>\n
„Jasn\u011b, bez obav.“ Ujistil jsem ji. Dostat Billa do postele p\u0159ece nem\u016f\u017ee b\u00fdt nijak obt\u00ed\u017en\u00fd \u00fakol. M\u00e1ma odb\u011bhla.<\/p>\n<\/div>\n
„Bill\u00ed, vstaneme, ano? Pom\u016f\u017eu ti.“ Br\u00e1\u0161ka neznateln\u011b k\u00fdvl a j\u00e1 jsem ho pevn\u011b ob\u011bma rukama chytil kolem pasu a vyt\u00e1hl na nohy. To \u0161lo vcelku snadno, ale Bill nevypadal, \u017ee by se na nich udr\u017eel. Ztr\u00e1cel rovnov\u00e1hu a neb\u00fdt toho, \u017ee jsem ho podp\u00edral, octnul by se na zemi znovu.<\/div>\n
„Poj\u010f. Vypl\u00e1chne\u0161 si aspo\u0148 pusu.“ Dovedl jsem ho k umyvadlu, vysypal jsem z kel\u00edmku na\u0161e zubn\u00ed kart\u00e1\u010dky a nato\u010dil do n\u011bj trochu vody. Bill si poslu\u0161n\u011b vykloktal a jeho hlava se mi zvr\u00e1tila na rameno.<\/div>\n
„Je mi na omdlen\u00ed.“ Zas\u00fdpal a za\u010d\u00ednal podkles\u00e1vat v kolenou. Pohotov\u011b jsem ho zachytil a vyhoupl si ho do n\u00e1ru\u010de. Sp\u011b\u0161n\u011b jsem se s jeho zesl\u00e1bl\u00fdm t\u011blem p\u0159esunul do lo\u017enice a ulo\u017eil ho do pe\u0159in.<\/div>\n
„Bille, Bille, vn\u00edm\u00e1\u0161 m\u011b?“ Do\u017eadoval jsem se n\u011bjak\u00e9 jeho reakce, abych v\u011bd\u011bl, \u017ee nesplnil tu svou v\u00fdhru\u017eku, se kterou m\u011b stra\u0161il v koupeln\u011b a zlehka jsem ho popleskal po tv\u00e1\u0159\u00edch. Jeho hlava se op\u011bt sotva viditeln\u011b zak\u00fdvala a velmi obt\u00ed\u017en\u011b otev\u0159el o\u010di. Okam\u017eit\u011b se zalily slzami. „Bill\u00ed, brou\u010dku, zas bude dob\u0159e, ano?“ Ut\u011b\u0161oval jsem jeho i sebe. „Zkus usnout, ulev\u00ed se ti.“ Pokra\u010doval jsem d\u00e1l v mluven\u00ed a ot\u00edral mu z l\u00edc\u00ed pot\u016f\u010dky slan\u00e9 vody, kter\u00e9 se p\u0159ehouply p\u0159es \u0159asy. Nejsp\u00ed\u0161 se do n\u011bj d\u00e1vala zimnice. Rozechv\u011bla se mu brada a za\u010d\u00ednal se t\u0159\u00e1st. Popadl jsem jeho deku a cel\u00e9ho jsem ho do n\u00ed zachumlal a pro jistotu jsem p\u0159es n\u011bj p\u0159ehodil i tu mou. Nechal jsem mu koukat jen nos. „Spi, hlavn\u011b neplakej. Rozbol\u00ed t\u011b je\u0161t\u011b i hlava.“ Promlouval jsem d\u00e1l. V\u016fbec jsem nech\u00e1pal, pro\u010d po\u0159\u00e1d bre\u010d\u00ed. D\u011bsil m\u011b. Ano, kdy\u017e je \u010dlov\u011bku \u0161patn\u011b, tak m\u016f\u017ee reagovat jakkoli, ale ne snad takhle. Z Billa p\u0159\u00edmo s\u00e1lalo podivn\u00e9 zoufalstv\u00ed a j\u00e1 nem\u011bl p\u00e1ru, jak mu ulevit. T\u00e9m\u011b\u0159 se mnou nemluvil. A tomu, co z n\u011bj vych\u00e1zelo, bylo stejn\u011b pram\u00e1lo rozum\u011bt. A pak ztichnul \u00fapln\u011b. \u017d\u00e1dn\u00fd brek, \u017e\u00e1dn\u00e9 tich\u00e9 n\u00e1\u0159ky. Usnul. Dokonce se p\u0159estal i tolik klepat. Uklidnil se a pravideln\u011b oddechoval.<\/p>\n<\/div>\n
Bouchly vchodov\u00e9 dve\u0159e. Zprvu jsem se lekl, ale pak mi do\u0161lo, \u017ee to se jen vr\u00e1tila m\u00e1ma. Billovi jsem vtisknul letmou pusku na \u010delo a honem jsem j\u00ed \u0161el v \u00fastrety, aby ho n\u00e1hodou ne\u00famysln\u011b neprobudila, kdyby se za n\u00e1mi v\u0159\u00edtila do lo\u017enice.<\/div>\n
„P\u0161\u0161,“ dal jsem si ukazov\u00e1k p\u0159ed \u00fasta. „Sp\u00ed.“ Dodal jsem na vysv\u011btlenou a vzal od n\u00ed malou ta\u0161ti\u010dku, kter\u00e1 ukr\u00fdvala p\u00e1r krabi\u010dek s n\u011bjak\u00fdmi medikamenty.<\/div>\n
„To je dob\u0159e.“ \u0158ekla jen m\u00e1ma a opatrn\u011b na\u0161lapuj\u00edc se \u0161la posadit do kuchyn\u011b. Zamknul jsem dve\u0159e od bytu a uv\u011bdomil si, \u017ee Bill mi tak dal tou svoj\u00ed nevolnost\u00ed nev\u011bdomky prostor k tomu, co jsem zam\u00fd\u0161lel.<\/p>\n<\/div>\n
autor: Ainikki<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
Klikni na anketu, d\u00edky. J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Ainikki Bill Se zvl\u00e1\u0161tn\u00ed nervozitou jsem poklep\u00e1val chodidlem o podlahu, podp\u00edral se o kuchy\u0148skou linku a netrp\u011bliv\u011b \u010dekal, a\u017e cvakne konvice, kter\u00e1 se sna\u017eila oh\u0159\u00e1t vodu na bod varu. Mamka dorazila zhruba p\u0159ed p\u016fl hodinou a po obvykl\u00e9m zdlouhav\u00e9m v\u00edt\u00e1n\u00ed si<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[222],"tags":[],"class_list":["post-14316","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-bookmakers-scrubbers-ii-temny-stin"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/14316","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=14316"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/14316\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=14316"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=14316"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=14316"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}