{"id":14333,"date":"2009-06-06T18:35:00","date_gmt":"2009-06-06T17:35:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=14300"},"modified":"2009-06-06T18:35:00","modified_gmt":"2009-06-06T17:35:00","slug":"makes-three-16-2-2","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2009\/06\/06\/makes-three-16-2-2\/","title":{"rendered":"Makes Three 16. (2\/2)"},"content":{"rendered":"
pokra\u010dov\u00e1n\u00ed…<\/em><\/div>\n
<\/div>\n
Oba dva v tichu le\u017eeli a koukali na sebe s lehk\u00fdmi \u00fasm\u011bvy na tv\u00e1\u0159\u00edch. Bill se k Tomovi p\u0159itulil. Tom se p\u0159itiskl k Billov\u00fdm prs\u016fm a usm\u00e1l se. „Kr\u00e1sn\u00fd pol\u0161t\u00e1\u0159ky,“ zamru\u010del, Bill se lehce zasm\u00e1l. „Neubl\u00ed\u017eil jsem ti, ne?“ otev\u0159el Tom o\u010di a pod\u00edval se na Billa zcela v\u00e1\u017en\u011b.<\/div>\n
„Myslel jsem, \u017ee to, jak jsem tu vy\u0159v\u00e1val, ti to dalo dostate\u010dn\u011b v\u011bd\u011bt.“ Zaz\u00edval Bill a pol\u00edbil Toma na vrch hlavy, pak se o n\u011bj op\u0159el tv\u00e1\u0159\u00ed.<\/div>\n
„Mmm, byl jsi hlasit\u00fd.“<\/div>\n
„M\u00e1\u0161 to r\u00e1d nahlas,“ p\u0159ipomn\u011bl mu Bill. Tom Billa pevn\u011b objal kolem pasu, a\u0165 se sna\u017eil, jak se sna\u017eil, c\u00edtil, \u017ee us\u00edn\u00e1. „Tomi?“<\/div>\n
„Hmm?“<\/div>\n
„Co budeme d\u011blat, a\u017e budeme doma?“ obavy v Billov\u011b hlase Toma naplno probudily, Bill se p\u0159eto\u010dil nad sv\u00e9 dvoj\u010de, aby ho mohl vid\u011bt. Tom se lehce usm\u00e1l a polo\u017eil ruku na Bill\u016fv podb\u0159i\u0161ek; dla\u0148 rozev\u0159el, \u010d\u00edm\u017e ho skoro cel\u00fd p\u0159ekryl. Nastane \u010das, kdy tohle d\u011blat nebude moct. Byl tam jeho syn nebo dcera, spinkalo to a rostlo uvnit\u0159 jeho obl\u00edben\u00e9ho \u010dlov\u011bka; jeho druh\u00e9 polovi\u010dky.<\/div>\n
Jemn\u011b hladil jeho napnutou k\u016f\u017ei a v\u0161imnul si, \u017ee na Billovi to bude vid\u011bt d\u0159\u00edv, ne\u017e si oba m\u016f\u017eou p\u0159\u00e1t. „N\u011bco vymysl\u00edme, slibuju.“ \u0158ekl n\u011b\u017en\u011b a pokra\u010doval v mas\u00edrov\u00e1n\u00ed. Bill zamru\u010del \u0161t\u011bst\u00edm a za\u010daly se mu zav\u00edrat o\u010di.<\/div>\n
„Tomi,“ zamumlal, bojoval se sp\u00e1nkem, „David s tebou cht\u011bl mluvit. M\u011bl jsem ti to \u0159\u00edct\u2026“ zahu\u010del a pono\u0159il se do sp\u00e1nku. Tom se usm\u00e1l a pol\u00edbil ho na rty, pak ho rychle l\u00edbnul na b\u0159\u00ed\u0161ko.<\/div>\n
„Promi\u0148, jestli jsem do tebe strkal. Nemohl jsem se ke konci udr\u017eet,“ za\u0161eptal miminku a p\u0159ikryl je. Tom se malinko zamra\u010dil, proto\u017ee Bill se ani nepohnul, ani kdy\u017e ho zvednul, vid\u011bl \u010dern\u00e9 kruhy pod jeho o\u010dima. Byl vy\u010derpan\u00fd a Tom se c\u00edtil \u0161patn\u011b za to, \u017ee se s n\u00edm je\u0161t\u011b k tomu v\u0161emu vyspal, dokud neuvid\u011bl lehk\u00fd \u00fasm\u011bv na bratrov\u00fdch rtech.<\/div>\n
\n
<\/div>\n
Mo\u017en\u00e1, \u017ee pot\u0159eboval mal\u00e9 ‚Sexu\u00e1ln\u00ed L\u00e9\u010den\u00ed‘. Tom zahnal sm\u00edch, zavrt\u011bl hlavou a obl\u00edknul se. Bill by ho za tuhle pozn\u00e1mku nejsp\u00ed\u0161 zml\u00e1til. S\u00e1m pro sebe se zasm\u00e1l a ode\u0161el. Jak \u0161el chodbou, p\u0159em\u00fd\u0161lel, jestli David chce, aby se mu omluvil za to, \u017ee ho uhodil. Za\u0165ukal na dve\u0159e, napadlo ho, \u017ee by se asi m\u011bl omluvit. Mana\u017eer otev\u0159el dve\u0159e a Tom si \u0159ekl, \u017ee by opravdu nem\u011bl.<\/div>\n
„Tome,“ k\u00fdvnul Jost a uhnul mu ze dve\u0159\u00ed.<\/div>\n
„Davide, tak co chce\u0161?“ zeptal se, kdy\u017e p\u0159e\u0161el m\u00edstnost. Byly tu tuny pap\u00edr\u016f, srovnan\u00e9 do kom\u00ednk\u016f a v\u0161ude kolem byly \u0161anony a desky. Tom mu jeho pr\u00e1ci opravdu nez\u00e1vid\u011bl.<\/div>\n
„Ve\u0159ejn\u00e9 z\u00e1le\u017eitosti; V\u00edm, \u017ee Bill chce pauzu, ale mus\u00edme ud\u011blat to, co jsme sl\u00edbili. Ukon\u010d\u00edme v\u0161echno, co zru\u0161it jde, ale posledn\u00edch \u0161est m\u011bs\u00edc\u016f jsem toho pro v\u00e1s zamluvil tolik. Pot\u0159ebuju, abys s Billem promluvil a p\u0159emluvil ho, aby je\u0161t\u011b ud\u011blal p\u00e1r rozhovor\u016f, dokud nebude m\u00edt b\u0159icho moc velk\u00fd.“ Zk\u0159\u00ed\u017eil David ruce na hrudn\u00edku a zad\u00edval se na chlapce opatrn\u011b. Vypadal, jako by se m\u011bl ka\u017edou chv\u00edl\u00ed slo\u017eit, hrozn\u011b unaven\u011b. M\u011bl srdce, v\u00e1\u017en\u011b m\u011bl, ale bylo toho tolik, co nev\u011bd\u011bl.<\/div>\n
„V\u0161echny je ud\u011bl\u00e1m s\u00e1m. Jestli cht\u011bj\u00ed Kaulitze, tak ho dostanou, jen ne Billa.“<\/div>\n
„Tome-„<\/div>\n
„Davide, mysl\u00edm to v\u00e1\u017en\u011b. Nechci, aby Bill musel d\u011blat rozhovory, kdy\u017e nem\u00e1me turn\u00e9, ano? \u017d\u00e1dn\u00e9 r\u00e1dio, \u017e\u00e1dn\u00e1 televize, nic.“<\/div>\n
„Pro\u010d mi nem\u016f\u017ee \u0159\u00edct, kdo je ten, kdo mu to d\u00edt\u011b ud\u011blal?“ zm\u011bnil David t\u00e9ma a za\u010dal p\u0159ech\u00e1zet p\u0159ed dve\u0159mi.<\/div>\n
„Je to komplikovan\u00fd,“ \u0159ekl Tom rezolutn\u011b. M\u011bl \u010distou hlavu, tak\u017ee tuhle ot\u00e1zku mohl naplno zvl\u00e1dnout. David se na n\u011bj pronikav\u011b pod\u00edval.<\/div>\n
„Samoz\u0159ejm\u011b, \u017ee je to komplikovan\u00fd. J\u00e1 jen pot\u0159ebuju v\u011bd\u011bt, \u017ee ten \u010dlov\u011bk nep\u0159ijde, nep\u0159izn\u00e1 se a v\u0161echno nezni\u010d\u00ed. Co kdy\u017e ho bude cht\u00edt do p\u00e9\u010de, co kdy\u017e chce pen\u00edze?“<\/div>\n
„V\u011b\u0159 mi, \u017ee s t\u00edmhle si opravdu nemus\u00ed\u0161 d\u011blat starosti.“ Zavrt\u011bl Tom hlavou, sna\u017eil se mana\u017eera ujistit.<\/div>\n
„To nem\u016f\u017ee\u0161 v\u011bd\u011bt! Lidi se chovaj\u00ed jako \u0161\u00edlen\u00fd, kdy\u017e za n\u011b\u010d\u00edm vid\u00ed pen\u00edze; jak tohle asi m\u016f\u017ee\u0161 v\u011bd\u011bt?“<\/div>\n
„Zn\u00e1m toho \u010dlov\u011bka jako\u2026 Zn\u00e1m sebe.“ Ukon\u010dil v\u011btu neobratn\u011b. „V\u011b\u0159 mi.“<\/div>\n
„To \u0159\u00edkaj\u00ed v\u0161ichni p\u0159ed t\u00edm, ne\u017e se to pokaz\u00ed,“ \u0159ekl David v\u00e1\u017en\u011b a p\u0159estal chodit.<\/div>\n
„Tak dohodnuto nebo ne?“ zeptal se Tom znud\u011bn\u011b.<\/div>\n
„Dohodnuto.“<\/p>\n<\/div>\n
~*~<\/p>\n<\/div>\n
„Co to d\u011bl\u00e1\u0161?“<\/div>\n
„Jako co to vypad\u00e1, \u017ee d\u011bl\u00e1m?“<\/div>\n
„Up\u0159\u00edmn\u011b? Obt\u011b\u017euje\u0161 sv\u016fj uboh\u00fd kufr,“ zavtipkoval Georg, kter\u00fd se koukal na zem na Gustava. Sk\u00e1kal na sv\u00e9m kufru, aby ho zav\u0159el. „Pro\u010d si to oble\u010den\u00ed nikdy neslo\u017e\u00ed\u0161?“<\/div>\n
„M\u00e1ma si r\u00e1da mysl\u00ed, \u017ee m\u00e1 v m\u00e9m \u017eivot\u011b alespo\u0148 n\u011bjakou roli, tak\u017ee kdy\u017e p\u0159ijedu dom\u016f a je to v\u0161echno zma\u010dkan\u00fd a \u0161pinav\u00fd, je r\u00e1da, \u017ee mi to m\u016f\u017ee pr\u00e1t a pr\u00e1t, dokud to v\u0161echno nen\u00ed naprosto bez poskvrny,“ sehnul se Gustav a rychle to zav\u0159el. Z\u016fstalo to zav\u0159en\u00e9, Gustav se rozz\u00e1\u0159il a nad\u0161en\u011b za\u010dal poskakovat.<\/div>\n
„Nev\u011bd\u011bl jsem, \u017ee ti to, \u017ee m\u00e1\u0161 zabaleno, p\u0159inese tolik euforie.“ Proto\u010dil basista o\u010di a p\u0159edst\u00edral, \u017ee ho poni\u017euje se na to koukat.<\/div>\n
„Ne, jen jsem \u0161\u0165astnej, \u017ee jedeme dom\u016f.“ Pokr\u010dil Gustav rameny a dal kufr k jeho ostatn\u00edm \u010dty\u0159em. „P\u011bt zabaleno, je\u0161t\u011b dva,“ pod\u00edval se na Georga, kter\u00fd se op\u00edral uvoln\u011bn\u011b o ze\u010f. „Ty u\u017e se\u0161 hotovej?“<\/div>\n
„Nespal jsem kv\u016fli tomu celou noc.“ Vysv\u011btlil, hr\u00e1l si s lemem trika. „V\u00ed\u0161, \u017ee nesn\u00e1\u0161\u00edm d\u011blat v\u011bci na posledn\u00ed chv\u00edli.“<\/div>\n
„J\u00e1 jsem to tak d\u011blal v\u017edycky, abych m\u011bl spoustu \u010dasu. Vsad\u00edm se s tebou, \u017ee dvoj\u010data te\u010f pob\u00edhaj\u00ed po pokoj\u00edch a sna\u017e\u00ed se si zabalit. Ale j\u00e1 tentokr\u00e1t na\u0161\u00ed Div\u011b pom\u00e1hat nebudu.“ Zareptal Gustav a dal tri\u010dka s n\u00e1zvy skupin do kufru.<\/div>\n
„J\u00e1 m\u00e1m dojem, \u017ee to m\u00e1 na starosti Tom,“ \u0159ekl Georg a pouk\u00e1zal na blon\u010f\u00e1kovu kopii jejich akc\u00ed na dal\u0161\u00ed dva m\u011bs\u00edce. „Tak ty u\u017e jsi to taky dostal.“ \u0158ekl.<\/div>\n
„Jo, spousta kravin a Bill nem\u016f\u017ee b\u00fdt s n\u00e1mi, tak\u017ee bude pracovat na nov\u00e9m albu. Cht\u011bj\u00ed za\u010d\u00edt nahr\u00e1vat vok\u00e1ly d\u0159\u00edv, ne\u017e kdy\u017e jsme nahr\u00e1vali Zimmer.“<\/div>\n
„Oh. Alespo\u0148 budeme pracovat spolu.“ \u0158ekl Georg opatrn\u011b, Gustav se zamra\u010dil, nakl\u00e1n\u011bl se nad sv\u00fdm kuf\u0159\u00edkem, kn\u00ed\u017eky.<\/div>\n
„Co se d\u011bje?“<\/div>\n
„Nic.“<\/div>\n
„Ne.“<\/div>\n
„Co ne?“<\/div>\n
„Cht\u011bl jsem \u0159\u00edct, i kdy\u017e ned\u011bl\u00e1me tu\u2026 v\u011bc<\/em>\u2026“ Gustav uk\u00e1zal mezi n\u011b dva. „Se\u0161 po\u0159\u00e1d m\u016fj nejlep\u0161\u00ed kamar\u00e1d. V\u00edm, \u017ee ti n\u011bco vad\u00ed, tak to \u0159ekni.“<\/div>\n
„Co s n\u00e1ma bude, a\u017e se vr\u00e1t\u00edme dom\u016f?“ zeptal se Georg rychle.<\/div>\n
„Co jako mysl\u00ed\u0161?“<\/div>\n
Bezmocn\u011b se na Gustava pod\u00edval. „Co se s n\u00e1mi stane? Budeme p\u0159edst\u00edrat, \u017ee se tohle nikdy nes-„<\/div>\n
„Ty<\/em> to chce\u0161 ukon\u010dit?“ zeptal se, kdy\u017e ho p\u0159eru\u0161il. „Myslel jsem, \u017ee si to u\u017e\u00edv\u00e1me!“<\/div>\n
„U\u017e\u00edv\u00e1me! J\u00e1 se jen cht\u011bl ujistit, \u017ee nejsem s\u00e1m, kdo to tak c\u00edt\u00ed,“ zk\u0159\u00ed\u017eil Georg ruce a schoval se za sv\u00e9 vlasy.<\/div>\n
„Nedok\u00e1\u017eu t\u011b skr\u00fdvat, Georgu, na to se\u0161 moc vysokej a svalnatej,“ usm\u00e1l se Gustav a zvedl se k bas\u00e1kovi. „A mimo to, nechci, abys p\u0159estal. Se\u0161 v posteli lep\u0161\u00ed, ne\u017e jsem si myslel,“ za\u010dervenal se.<\/div>\n
„Jsem z\u00e1bavn\u00fd,“ \u0159ekl Georg pomalu a p\u0159it\u00e1hnul si buben\u00edka bl\u00ed\u017e. „L\u00edb\u00ed se mi vid\u011bt, co v\u0161echno m\u016f\u017eu d\u011blat, aby se ti podlomovaly kolena\u2026“ usm\u00e1l se a buben\u00edk se za\u010dervenal je\u0161t\u011b v\u00edc.<\/div>\n
„Jen d\u00e1l mluv,“ povzdychnul si Gustav; sm\u00e1l by se, ale jeho \u00fasta byla zam\u011bstn\u00e1na n\u011b\u010d\u00edm lep\u0161\u00edm, co d\u011blali i minulou noc p\u0159ed t\u00edm, ne\u017e se za\u010dali h\u00e1dat.<\/p>\n<\/div>\n
~*~<\/p>\n<\/div>\n
Tom se probudil, kdy\u017e se dod\u00e1vka \u00fapln\u011b zastavila. Rozhl\u00eddnul se a zjistil, \u017ee jsou doma. Gustav s Georgem jeli jinou dod\u00e1vkou s jin\u00fdm sekuritn\u00edm t\u00fdmem, nechali jen jeho a Billa u\u017e\u00edt si tichou cestu dom\u016f. „Bille, je \u010das vst\u00e1vat,“ zamru\u010del, sna\u017eil se do sv\u00e9ho ramene dostat cit. Jeho dvoj\u010de usnulo okam\u017eit\u011b, co si sedli do dod\u00e1vky. Cesta do Magdeburku byla del\u0161\u00ed ne\u017e obvykle a dokonce i on za\u010dal klimbat.<\/p>\n<\/div>\n
Pod\u00edval se dol\u016f do Billova obli\u010deje, strachoval se o n\u011bj, byl tak bled\u00fd a ve sv\u011btle, co bylo v aut\u011b, vypadal je\u0161t\u011b h\u016f\u0159. Saki vylezl a vyndal jim kufry. Tom si povzdychl, sledoval Billa, jak sp\u00ed, p\u0159\u00e1l si, aby ho neprobudil, ale ud\u011blal to. „No tak, Bille, prober se.“<\/p>\n<\/div>\n
Bill se zavrt\u011bl a otev\u0159el o\u010di. V\u0161echno ho bolelo, let mu vzal v\u00edc s\u00edly, ne\u017e si cht\u011bl p\u0159iznat. V\u0161echno, co cht\u011bl te\u010f ud\u011blat, bylo lehnout si na Toma a sp\u00e1t a\u017e do konce sv\u00fdho \u017eivota. Povzdychnul si a sna\u017eil se probudit. „U\u017e jsme tu?“ zeptal se, nandal si \u010dernou mikinu, kterou nosil skoro po\u0159\u00e1d. Bylo horko, nemohl se do\u010dkat, a\u017e si ji sund\u00e1.<\/div>\n
„Jo. Tak poj\u010f,“ vylezl Tom ven, chytl Billa za ruku a n\u011b\u017en\u011b mu pomohl ven. Pod\u00edval se na jejich d\u016fm, bude to horor.<\/div>\n
„Tomi, j\u00e1 se boj\u00edm,“ za\u0161eptal a odt\u00e1hnul se od Toma pry\u010d. Tom vydechl a p\u0159ik\u00fdvnul, taky se sna\u017eil uklidnit.<\/div>\n
„Koukni, je,“ kouknul se na hodinky, „3 \u010dty\u0159icet r\u00e1no. Nikdo nen\u00ed vzh\u016fru, tak\u017ee s t\u00edm v\u0161\u00edm se budem vypo\u0159\u00e1d\u00e1vat a\u017e r\u00e1no. Nechce\u0161 se snad vyspat v posteli?“<\/div>\n
Bill zaz\u00edval a k\u00fdvnul. „Ano, to chci, Tomi. Jen si nemysl\u00edm, \u017ee chci j\u00edt dovnit\u0159 domu,“ p\u0159iznal. Dve\u0159e od dod\u00e1vky se otev\u0159ely a vykouknul Saki.<\/div>\n
„Je v\u0161echno v po\u0159\u00e1dku?“ zeptal se Toma, kter\u00fd p\u0159ik\u00fdvnul.<\/div>\n
„Ano, Saki, v\u0161echno je v po\u0159\u00e1dku. V\u00ed\u0161, jak\u00fd Bill odk\u00e1\u017ee b\u00fdt, kdy\u017e se probere. Zvl\u00e1dnu ho,“ oto\u010dil se zp\u00e1tky k bratrovi a znovu mu podal ruku; o\u010dima ho ti\u0161e prosil a Bill si povzdychnul, chytl ho za n\u00ed a n\u00e1sledoval ho.<\/p>\n<\/div>\n
Rozlou\u010dili se se Sakim a vy\u0161li na verandu, kde u\u017e \u010dekaly jejich kufry. Bill zaz\u00edval a vyndal kl\u00ed\u010de, zat\u00edmco Tom chytl n\u011bjak\u00e9 kufry. „S t\u011bmi lehk\u00fdmi ti m\u016f\u017eu pomoct,“ nab\u00eddnul se Bill a ti\u0161e otev\u0159el dve\u0159e. Tom se zamra\u010dil a zavrt\u011bl hlavou.<\/div>\n
„Ne, zvl\u00e1dnu to. Ty jdi nahoru a j\u00e1 u tebe za minutku budu,“ ve\u0161el do ob\u00fdv\u00e1ku, nadechl se a uv\u011bdomil si, \u017ee \u017e\u00e1dn\u00e9 m\u00edsto nevon\u011blo jako domov. Trvalo mu to m\u00ed\u0148 ne\u017e deset minut p\u0159in\u00e9st v\u0161echny kufry, dal\u0161\u00edch p\u011bt minut dostat se nahoru. Odnesl kufry k sob\u011b do pokoje a pak kone\u010dn\u011b k Billovi.<\/div>\n
Jeho dvoj\u010de sed\u011blo na posteli, koukalo po pokoji a hr\u00e1lo si s krajem mikiny, kterou m\u011blo st\u00e1le na sob\u011b. „Bille, nechce\u0161 si j\u00ed sundat?“ zeptal se Tom a opatrn\u011b polo\u017eil ta\u0161ku na zem. Pod\u00edval se l\u00e9pe a uvid\u011bl, \u017ee Bill vypad\u00e1 vy\u010derpan\u011b.<\/div>\n
„Vzalo mi to v\u0161echnu s\u00edlu dostat se nahoru po schodech. Pro\u010d jsem tak unaven\u00fd, Tomi?“ zeptal se ti\u0161e, po tom, co dovolil sv\u00e9mu bratrovi sundat mu mikinu. Bill vydechl \u00falevou, u\u017e si nep\u0159ipadal p\u0159eh\u0159\u00e1t\u011b a nevolnost se vytratila.<\/div>\n
„Nev\u00edm, ale bude to v po\u0159\u00e1dku.“ Sl\u00edbil mu Tom, kleknul si a sundal Billovi boty a pono\u017eky. Pak u\u017e ne\u0159ekl nic dal\u0161\u00edho a jen mu l\u00e1skypln\u011b sundal oble\u010den\u00ed a obl\u00e9kl ho do obno\u0161en\u00fdch kalhot od py\u017eama, kter\u00fdch se odm\u00edtal zbavit. Vzal do rukou i star\u00e9 tri\u010dko a zaseknul se. Do tohohle se Bill u\u017e nemohl vej\u00edt\u2026 Tom zvedl o\u010di a zachytil Bill\u016fv pohled. Byl pln\u00fd bolesti a frustrace.<\/div>\n
„Nen\u00e1vid\u00edm to, nem\u016f\u017eu si na sebe u\u017e ani vz\u00edt svoje vlastn\u00ed oble\u010den\u00ed,“ \u0159ekl ti\u0161e, naklonil se a polo\u017eil si lokty na kolena.<\/div>\n
„Neboj, Bille, hned jsem zp\u00e1tky,“ vyb\u011bhl Tom nejti\u0161eji jak mohl do sv\u00e9ho pokoje a sebral tam jedno ze sv\u00fdch velk\u00fdch tri\u010dek. Kdy\u017e znovu otev\u0159el dve\u0159e, triumf\u00e1ln\u011b ho zvedl, \u010d\u00edm\u017e donutil Billa se tro\u0161ku usm\u00e1t. „Vid\u00ed\u0161, nemus\u00ed\u0161 si d\u011blat starosti,“ \u0159ekl a p\u0159et\u00e1hnul ho Billovi p\u0159es hlavu a ruce. „Dobr\u00fd?“<\/div>\n
„Mmm,“ zamru\u010del Bill a p\u0159ik\u00fdvnul. Tom ho postavil a dal pry\u010d pe\u0159inu, usm\u00e1l se, kdy\u017e ho Bill objal a nehodlal se ho pustit. Opatrn\u011b Billa zvednul a polo\u017eil ho na postel, usm\u00e1l se znovu, po\u0159\u00e1d ho nehodlal pustit. Jednou rukou se nat\u00e1hnul pro pe\u0159inu a p\u0159ikryl ho.<\/div>\n
„Bille, mus\u00edm se narovnat,“ usm\u00e1l se Tom, nahnul se je\u0161t\u011b trochu v\u00edc a letmo ho pol\u00edbil. Bill zavrt\u011bl hlavou a k\u0148oural do t\u00e9 doby, dokud ho Tom neza\u010dal hladit jemn\u011b po b\u0159i\u0161e. Bill se uklidnil, Tom se usm\u00e1l, kdy\u017e c\u00edtil, jak ruce kter\u00e9, m\u011bl kolem krku, t\u011b\u017eknou a t\u011b\u017eknou a nakonec spadly na postel. Tom si klekl vedle postele a mas\u00edroval ho, dokud si nebyl jist\u00fd, \u017ee se u\u017e neprobere. Koukal se jak sp\u00ed a rozbu\u0161ilo se mu srdce.<\/p>\n<\/div>\n
P\u0159estal h\u00fdbat rukou a nechal ji polo\u017eenou na jeho nenarozen\u00e9m d\u00edt\u011bti, p\u0159i\u0161lo mu, \u017ee c\u00edt\u00ed lehk\u00e9 pohyby v\u016f\u010di jeho ruce. Srdce mu bu\u0161ilo jako o z\u00e1vod a cht\u011blo se mu k\u0159i\u010det, v\u0161ichni ale spali a u\u017e v\u016fbec necht\u011bl vzbudit i Billa. Naklonil se a je\u0161t\u011b jednou dvoj\u010de pol\u00edbil na rty, pak se postavil a ode\u0161el z pokoje.<\/p>\n<\/div>\n
Jakmile zav\u0159el dve\u0159e, uv\u011bdomil si, \u017ee u\u017e jsou te\u010f doma; mus\u00ed b\u00fdt po\u0159\u00e1dn\u011b opatrn\u00ed, pokud necht\u011bj\u00ed b\u00fdt p\u0159isti\u017eeni. Zav\u0159el dve\u0159e do sv\u00e9ho pokoje a rozbolelo ho srdce. Posledn\u00edch p\u00e1r t\u00fddn\u016f byl zvykl\u00fd sp\u00e1t s Billem skoro ka\u017edou noc ve stejn\u00e9 posteli. Pod\u00edval se na svou pr\u00e1zdnou postel a zauva\u017eoval, jestli tohle zvl\u00e1dnou.<\/p>\n<\/div>\n
Koment\u00e1\u0159e pros\u00edm anglicky :o) J.<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
autor: Majestrix<\/strong><\/div>\n
translate: Lil.Katie<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
Original<\/a><\/div>\n
Klikn\u011bte na anketku, d\u00edk. J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

pokra\u010dov\u00e1n\u00ed… Oba dva v tichu le\u017eeli a koukali na sebe s lehk\u00fdmi \u00fasm\u011bvy na tv\u00e1\u0159\u00edch. Bill se k Tomovi p\u0159itulil. Tom se p\u0159itiskl k Billov\u00fdm prs\u016fm a usm\u00e1l se. „Kr\u00e1sn\u00fd pol\u0161t\u00e1\u0159ky,“ zamru\u010del, Bill se lehce zasm\u00e1l. „Neubl\u00ed\u017eil jsem ti, ne?“ otev\u0159el Tom<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[207],"tags":[],"class_list":["post-14333","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-makes-three"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/14333","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=14333"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/14333\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=14333"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=14333"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=14333"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}