{"id":14348,"date":"2009-06-04T18:30:00","date_gmt":"2009-06-04T17:30:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=14315"},"modified":"2009-06-04T18:30:00","modified_gmt":"2009-06-04T17:30:00","slug":"p-s-i-love-you-10-konec","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2009\/06\/04\/p-s-i-love-you-10-konec\/","title":{"rendered":"P.S. I Love You 10. (konec)"},"content":{"rendered":"
autor: Deni<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
Tak, a je tu posledn\u00ed d\u00edlek!<\/em><\/div>\n
Mus\u00edm \u0159\u00edct, \u017ee jsem opravdu r\u00e1da, \u017ee jsem se t\u00e9hle pov\u00eddky „zbavila“ Nemysl\u00edm to nijak \u0161patn\u011b, ale ps\u00e1t tenhle p\u0159\u00edb\u011bh pro m\u011b bylo emo\u010dn\u011b dost vy\u010derp\u00e1vaj\u00edc\u00ed. Jak u\u017e jsem \u0159ekla Januli, nesn\u00e1\u0161\u00edm pov\u00eddky, kde Tom trp\u00ed a tady jsem mu sama ubli\u017eovala, tak\u017ee se mi opravdu ulevilo, kdy\u017e jsem dopsala posledn\u00ed p\u00edsmenka.<\/em><\/div>\n
Tahle pov\u00eddka pro m\u011b z\u016fstane u\u017e napo\u0159\u00e1d asi takov\u00fdm mal\u00fdm zlomov\u00fdm bodem, kter\u00fd pro m\u011b bude hodn\u011b znamenat – u\u017e jen proto, \u017ee jsem se d\u00edky n\u00ed ofici\u00e1ln\u011b vr\u00e1tila k psan\u00ed. Je to jedna z m\u00fdch nejv\u00edce citov\u00fdch pov\u00eddek a douf\u00e1m, \u017ee se v\u00e1m v\u0161em l\u00edbila alespo\u0148 z poloviny tak, jako m\u011b! Mus\u00edm \u0159\u00edct, \u017ee na tohle d\u00edlo jsem opravdu hrd\u00e1 a nikdy u m\u011b nebude zapomenuto.<\/em><\/div>\n
Tak\u017ee, t\u00edmto se s v\u00e1mi lou\u010d\u00edm, d\u011bkuji ka\u017ed\u00e9mu, kdo tuhle pov\u00eddku \u010detl a jsem vd\u011b\u010dn\u00e1 za ka\u017ed\u00fd koment\u00e1\u0159, kter\u00fd jste mi k n\u00ed napsali! Nen\u00ed nic lep\u0161\u00edho, ne\u017e kdy\u017e autor vid\u00ed, \u017ee se jeho d\u00edlo l\u00edb\u00ed \ud83d\ude42<\/em><\/div>\n
Tak\u017ee v\u00e1m je\u0161t\u011b jednou v\u0161em d\u011bkuji a na sam\u00fd z\u00e1v\u011br bych tenhle d\u00edl cht\u011bla v\u011bnovat Januli, proto\u017ee to byla ona, kdo to se mnou pro\u017e\u00edval od za\u010d\u00e1tku a kdo mi poradil, jak napsat posledn\u00ed \u010d\u00e1st tohoto p\u0159\u00edb\u011bhu! Je to pro tebe, Janul, a je\u0161t\u011b jednou d\u011bkuju!<\/em><\/div>\n
P\u0159\u00edjemn\u00e9 po\u010dten\u00ed\u010dko!<\/em><\/div>\n
Va\u0161e Deni <3<\/em><\/p>\n<\/div>\n
***<\/em><\/p>\n<\/div>\n
„Maminko, j\u00e1 u\u017e nem\u016f\u017eu, prost\u011b nem\u016f\u017eu!“ Jako mal\u00e9, vystra\u0161en\u00e9 d\u00edt\u011b se choulil matce v n\u00e1ru\u010d\u00ed a ti\u0161e plakal. Je pravda, \u017ee u\u017e se dok\u00e1zal op\u011bt postavit na vlastn\u00ed nohy a pokra\u010dovat ve sv\u00e9m \u017eivot\u011b, ale ob\u010das jej je\u0161t\u011b p\u0159epadaly stavy naprost\u00e9 bezmoci pr\u00e1v\u011b tak, jako te\u010f.<\/div>\n
„Tomi. No tak, brou\u010dku. Zase bude dob\u0159e. No tak, uklidni se, t\u00edmhle si v ni\u010dem nepom\u016f\u017ee\u0161, akor\u00e1t se vr\u00e1t\u00ed\u0161 zp\u011bt o n\u011bkolik m\u011bs\u00edc\u016f. To bys cht\u011bl?“ Jemn\u011b jej hladila ve vlasech a jeho chv\u011bj\u00edc\u00ed se t\u011blo tiskla pevn\u011b k sob\u011b. Byla r\u00e1da, \u017ee u\u017e se kone\u010dn\u011b dostal p\u0159es to nejhor\u0161\u00ed a za\u010dal op\u011bt \u017e\u00edt sv\u016fj \u017eivot. Velkou z\u00e1sluhu na tom m\u011bl jak Andreas, tak ten hn\u011bdovlas\u00fd mlad\u00edk, kter\u00fd s Tomem tr\u00e1vil ka\u017edou volnou chv\u00edli.<\/div>\n
„Kdy\u017e on mi tak moc chyb\u00ed, maminko! Tak hrozn\u011b moc.“ Hlasit\u011b vzlykl a pot\u00e1hl. Pevn\u011b se stulil k matce a ot\u00edral si nos do ruk\u00e1vu od mikiny. „U\u017e 3 m\u011bs\u00edce jsem nedostal \u017e\u00e1dn\u00fd dopis, prost\u011b nic! Ani se nerozlou\u010dil! A\u2026 a\u2026“ Op\u011bt se hlasit\u011b rozvzlykal a Simon p\u0159esn\u011b v\u011bd\u011bla, co je d\u016fvodem jeho dne\u0161n\u00edho zhroucen\u00ed. Na den p\u0159esn\u011b to byl rok, co Bill zem\u0159el. Dnes bylo 20. srpna. Ani ona se nec\u00edtila v dne\u0161n\u00ed den dob\u0159e, ale musela b\u00fdt siln\u00e1, musela b\u00fdt oporou pro sv\u00e9ho syna.<\/div>\n
\n
„Tomi, zlat\u00ed\u010dko, and\u00edlku! Uklidni se, neplakej! Neplakej!“ Houpala j\u00edm ve sv\u00e9m n\u00e1ru\u010d\u00ed a pevn\u00fdm stiskem se sna\u017eila uklidnit jeho t\u0159esouc\u00ed se t\u011blo. Nic nepom\u00e1halo.<\/div>\n
„Je to rok, mami, rok!“ Op\u011bt hlasit\u011b vzlykl a nejrad\u011bji by v tuhle chv\u00edli na m\u00edst\u011b zem\u0159el. V\u0161e, co dok\u00e1zal b\u011bhem posledn\u00edch 3 m\u011bs\u00edc\u016f ud\u011blat se sv\u00fdm \u017eivotem, jakoby najednou nikdy neexistovalo. C\u00edtil se tak pr\u00e1zdn\u00fd, osam\u011bl\u00fd a zran\u011bn\u00fd. Nemohl uv\u011b\u0159it tomu, \u017ee to vydr\u017eel cel\u00fd jeden rok po jeho smrti. V\u017edy\u0165 u\u017e jako mal\u00ed kluci si sl\u00edbili, \u017ee kdy\u017e zem\u0159e jeden, zem\u0159ou oba. Tak jak to tady dok\u00e1zal vydr\u017eet tak dlouho? Pro\u010d vlastn\u011b nedodr\u017eel slib, kter\u00fd br\u00e1\u0161kovi dal? Pro\u010d ne\u0161el za n\u00edm? Nemusel by se nyn\u00ed c\u00edtit tak, jak se c\u00edt\u00ed.<\/div>\n
„Tomi? Tome, pod\u00edvej se na m\u011b.“ Simon s n\u00edm jemn\u011b zat\u0159\u00e1sla a n\u00e1sil\u00edm jej donutila otev\u0159\u00edt o\u010di. „P\u016fjdeme se proj\u00edt, ano? Mysl\u00edm, \u017ee bych ti m\u011bla n\u011bco \u0159\u00edct.“ Dal\u0161\u00ed a dal\u0161\u00ed p\u0159\u00edval slz se \u0159inul z jeho o\u010d\u00ed, p\u0159esto se v\u0161ak posadil a d\u00edval se na matku.<\/div>\n
„Co \u0159\u00edct?“<\/div>\n
„Poj\u010f.“ Pomohla mu postavit se na vratk\u00e9 nohy a s rukou kolem jeho pasu jej pomalu vedla k par\u010d\u00edku, kter\u00fd byl nedaleko odtud.<\/p>\n<\/div>\n
*<\/div>\n
„Pamatuje\u0161 si, Tome, jak jsi dostal sv\u016fj prvn\u00ed dopis?“ Kr\u00e1\u010deli vedle sebe po lidupr\u00e1zdn\u00e9m parku. P\u0159ipozd\u00edvalo se a lid\u00e9 v t\u011bchto tepl\u00fdch dnech tr\u00e1vili sv\u016fj \u010das sp\u00ed\u0161e na koupali\u0161t\u00edch. Park byl nyn\u00ed dokonal\u00e9 m\u00edsto na tento rozhovor.<\/div>\n
Tom jen p\u0159ik\u00fdvl a \u010dekal, co mu matka \u0159ekne d\u00e1l. Slzy z jeho tv\u00e1\u0159\u00ed u\u017e oschly, p\u0159esto se jeho t\u011blo je\u0161t\u011b st\u00e1le t\u0159\u00e1slo.<\/div>\n
„Kdy\u017e se Andreas ned\u00edval, opatrn\u011b jsem jej polo\u017eila p\u0159ed tv\u00e9 dve\u0159e a d\u011blala jsem, \u017ee o ni\u010dem nev\u00edm.“ Zahnuli doleva, proch\u00e1zeli pod alej\u00ed n\u00e1dhern\u011b kvetouc\u00edch strom\u016f. Ani jeden si t\u00e9 kr\u00e1sy v\u0161ak nev\u0161\u00edmal.<\/div>\n
„A ten dopis, kter\u00fd jsi dostal z \u010dist\u00edrny\u2026 To j\u00e1 jej zastr\u010dila do Billovy bundy. V\u0161echny dopisy jsem ti doru\u010dovala j\u00e1. A\u017e na ty, kter\u00e9 jsi dostal na Malt\u011b. V t\u011bch jsem prsty nem\u011bla. To u\u017e si Bill za\u0159\u00eddil s\u00e1m.“ Zastavili se a Tom se z\u00e1dy op\u0159el o z\u00e1bradl\u00ed mal\u00e9ho mostu. Lapal po dechu. Nemohl uv\u011b\u0159it tomu, \u017ee jeho matka m\u011bla celou dobu u sebe v\u0161echny jeho<\/em> dopisy.<\/div>\n
„Mami\u2026 pro\u010d?“<\/div>\n
„Kdy\u017e zjistil, \u017ee um\u00edr\u00e1, nemyslela na sebe ani na smrt, Tomi.“ Simon se op\u0159ela vedle n\u011bj a ve sv\u00e9 dlani stiskla tu jeho.<\/div>\n
„Nemohl se sm\u00ed\u0159it s t\u00edm, \u017ee t\u011b tu nech\u00e1 jen tak, samotn\u00e9ho. Sna\u017eil se p\u0159ij\u00edt na zp\u016fsob, jak tomu zabr\u00e1nit, proto\u017ee v\u011bd\u011bl, \u017ee se bude\u0161 tr\u00e1pit. Cht\u011bl ti n\u011bjak pomoct. Proto ka\u017edou volnou chvilku, kterou netr\u00e1vil s tebou, za\u0159izoval to, co se d\u011blo b\u011bhem cel\u00e9ho roku. \u0158\u00edkala jsem mu, \u017ee to nen\u00ed dobr\u00fd n\u00e1pad, \u017ee ti t\u00edm jedin\u011b ubl\u00ed\u017e\u00ed, ale neposlouchal m\u011b, v\u017edy\u0165 ho zn\u00e1\u0161, m\u011bl svou hlavu u\u017e odmala.“ Ob\u011bma se na tv\u00e1\u0159\u00edch mihnul nepatrn\u00fd \u00fasm\u011bv.<\/div>\n
„Nikdy jsem nev\u011bd\u011bla, co v t\u011bch dopisech je, prosil m\u011b, a\u0165 to nech\u00e1m b\u00fdt. Ale kdy\u017e jsem vid\u011bla, co to s tebou d\u011bl\u00e1, m\u011bla jsem chu\u0165 p\u0159estat a nechat to b\u00fdt. Ale nemohla jsem. Kdy\u017e jsem vid\u011bla, jak zni\u010den\u00fd jsi, nemohla jsem ti odep\u0159\u00edt to jedin\u00e9, co ti dod\u00e1valo trochu \u0161t\u011bst\u00ed.“ Smutn\u011b si povzdechla a p\u0159itulila se k chv\u011bj\u00edc\u00edmu se synovi. Bylo pro n\u011bj t\u011b\u017ek\u00e9 poslouchat, jak pro\u017e\u00edval Bill posledn\u00ed chv\u00edle sv\u00e9ho \u017eivota. Myslel jen na n\u011bj, nemyslel na smrt ani na to, co bude potom. Tom byl ten, na koho myslel. V o\u010d\u00edch jej \u0161t\u00edpaly slzy.<\/div>\n
„Hrozn\u011b jsem se b\u00e1la toho, co s tebou bude, Tomi, a\u017e dopisy skon\u010d\u00ed. Bylo jich p\u0159esn\u011b 10 a j\u00e1 se b\u00e1la toho dne, kdy ti p\u0159ed\u00e1m posledn\u00ed. Kladl mi na srdce, \u017ee to mus\u00ed b\u00fdt a\u017e ve chv\u00edli, kdy bude\u0161 s jeho smrt\u00ed sm\u00ed\u0159en\u00fd a vyrovnan\u00fd, \u017ee d\u0159\u00edv to b\u00fdt nesm\u00ed. A v\u00ed\u0161, brou\u010dku, mysl\u00edm si, \u017ee te\u010f je na to ten spr\u00e1vn\u00fd \u010das.“ Pousm\u00e1la se a pohladila jej po h\u0159betu ruky. „Posledn\u00ed 3 m\u011bs\u00edce u\u017e v tob\u011b zase vid\u00edm toho star\u00e9ho Toma a mysl\u00edm si, \u017ee u\u017e jsi to zvl\u00e1dnul. V\u00edm, \u017ee na n\u011bj nikdy nezapomene\u0161 a nikdy t\u011b jeho ztr\u00e1ta nep\u0159estane bolet, ale je \u010das na posledn\u00ed dopis, na posledn\u00ed sbohem.“<\/div>\n
Oto\u010dila se k n\u011bmu \u010delem a z kabelky vyt\u00e1hla na\u017eloutlou ob\u00e1lku. Tomovi vytryskly slzy. Bylo to tady. Nastal okam\u017eik, kdy se s n\u00edm bude muset rozlou\u010dit, kdy od n\u011bj dostane sv\u00e9 posledn\u00ed sbohem. Od dne\u0161n\u00edho dne u\u017e nebude m\u00edt v\u00edc, ne\u017e jen vzpom\u00ednky a bude muset spol\u00e9hat s\u00e1m na sebe. Tohoto okam\u017eiku se b\u00e1l ze v\u0161ech nejv\u00edce, p\u0159esto rozt\u0159esen\u00fdmi prsty ob\u00e1lku p\u0159ijal.<\/div>\n
„Miluju t\u011b, brou\u010dku.“ Vtiskla mu polibek na tv\u00e1\u0159 a nechala jej o samot\u011b. Te\u010f nebyla chv\u00edle na to, aby z\u016fstala, nebylo tu pro ni m\u00edsto.<\/div>\n
Z\u016fstal s\u00e1m. Kolem n\u011bj si jen lehk\u00fd v\u011bt\u0159\u00edk pohr\u00e1val s listy strom\u016f. V\u0161ude panovalo ticho, jakoby i pt\u00e1ci zapomn\u011bli zp\u00edvat. D\u00edval se na ob\u00e1lku a b\u00e1l se ji rozlepit. Cht\u011bl je\u0161t\u011b na malou chv\u00edli odd\u00e1lit ten okam\u017eik, kdy to v\u0161echno skon\u010d\u00ed a on bude muset doopravdy \u0159\u00edct sv\u00e9 posledn\u00ed sbohem.<\/div>\n
*<\/div>\n
„And\u00edlku!<\/em><\/div>\n
Tak je tu den, kter\u00fd na\u0161e maminka uznala za vhodn\u00fd, aby byl na\u0161\u00edm posledn\u00edm rozlou\u010den\u00edm. Douf\u00e1m, \u017ee m\u011b poslechla a dala ti tenhle dopis opravdu a\u017e ve chv\u00edli, kdy u\u017e jsi s m\u00fdm odchodem sm\u00ed\u0159en\u00fd. Necht\u011bl jsem se lou\u010dit do t\u00e9 doby, ne\u017e se op\u011bt postav\u00ed\u0161 na vlastn\u00ed nohy. Jsem na tebe hrd\u00fd, \u017ee jsi to dok\u00e1zal!<\/em><\/div>\n
Chv\u00edlemi jsem se b\u00e1l, \u017ee ti v\u0161\u00edm, co d\u011bl\u00e1m, jen je\u0161t\u011b v\u00edc ubl\u00ed\u017e\u00edm. Ale pak jsem si vybavil, jak bych se c\u00edtil j\u00e1, kdybys mi um\u0159el ty a nechal m\u011b tu samotn\u00e9ho. Nep\u0159e\u017eil bych ani minutu a p\u0159esto bych se ka\u017edou jednotlivou sekundu modlil, abych t\u011b sm\u011bl m\u00edt u sebe. V\u011bd\u011bl jsem, \u017ee na tom bude\u0161 stejn\u011b, jsme p\u0159eci dvoj\u010data, l\u00e1sko. C\u00edt\u00edme stejn\u011b, vn\u00edm\u00e1me stejn\u011b.<\/em><\/div>\n
Cht\u011bl jsem ud\u011blat n\u011bco, co by ti pomohlo postavit se zase na nohy a j\u00edt d\u00e1l. Nev\u00edm, jestli se mi to opravdu povedlo, nebo jestli jsi to zvl\u00e1dl s\u00e1m. Douf\u00e1m jen, \u017ee jsem t\u011b moc netr\u00e1pil. Cht\u011bl jsem, abys byl zase \u0161\u0165astn\u00fd, and\u00edlku! Nic v\u00edc jsem si nep\u0159\u00e1l!<\/em><\/div>\n
M\u016f\u017eu jen doufat, \u017ee se m\u00e9 p\u0159\u00e1n\u00ed stalo skute\u010dnost\u00ed a ty vede\u0161 d\u00e1l norm\u00e1ln\u00ed \u017eivot. T\u0159eba jednou potk\u00e1\u0161 i n\u011bkoho, s k\u00fdm bys mohl zest\u00e1rnout. P\u0159\u00e1l bych si to, proto\u017ee pak bych v\u011bd\u011bl, \u017ee jsi tu nez\u016fstal s\u00e1m!<\/em><\/div>\n
Nechci tenhle dopis nijak protahovat, mysl\u00edm, \u017ee u\u017e jsem ud\u011blal dost! Jen si p\u0159eji jedin\u00e9, and\u00edlku. Pros\u00edm, nikdy na m\u011b nezapome\u0148. Nikdy nezapome\u0148 na to, \u017ee \u017eil n\u011bkdo, pro koho jsi se stal vzduchem nezbytn\u00fdm pro dal\u0161\u00ed p\u0159e\u017eit\u00ed. Nezapome\u0148 na to, \u017ee \u017eil n\u011bkdo, pro koho jsi byl v\u0161\u00edm a kdo by za tebe d\u00fdchal. Pros\u00edm, nezapome\u0148 na m\u011b tak, jako j\u00e1 nikdy nezapomenu na tebe!<\/em><\/div>\n
\u017dij d\u00e1l sv\u016fj \u017eivot, and\u00edlku. Bu\u010f \u0161\u0165astn\u00fd, m\u011bj rodinu a sv\u00fdm d\u011btem jednou vypr\u00e1v\u011bj o strejdovi, kter\u00fd by je jist\u011b miloval. \u017dij d\u00e1l, j\u00e1 na tebe zat\u00edm budu \u010dekat! A a\u017e jednou p\u0159ijde i tv\u016fj den – a douf\u00e1m, \u017ee to bude za mnoho a mnoho let – zase se shled\u00e1me a budeme spolu. Jen ty a j\u00e1, u\u017e napo\u0159\u00e1d! P\u0159esn\u011b tak, jak jsme si to sl\u00edbili.<\/em><\/div>\n
J\u00e1 na tebe po\u010dk\u00e1m, l\u00e1sko! T\u0159eba a\u017e do konce \u010das\u016f, po\u010dk\u00e1m si na tebe!<\/em><\/div>\n
Nikdy nezapome\u0148 na to, \u017ee jsem t\u011b miloval cel\u00fdm sv\u00fdm srdcem! \u017de jsem t\u011b miloval tak, jako t\u011b u\u017e nikdy nikdo nebude schopen milovat! Nezapome\u0148 na to!<\/em><\/div>\n
S l\u00e1skou, nav\u017edy tv\u016fj Billi!<\/em><\/div>\n
P.S. MILUJI T\u011a!“<\/em><\/div>\n
Dopadl na kolena a dopisn\u00ed pap\u00edr p\u0159itiskl na svou hru\u010f. Bylo to t\u011b\u017e\u0161\u00ed, ne\u017e \u010dekal. Bolelo to a p\u0159esto neplakal. Nyn\u00ed u\u017e v\u011bd\u011bl, \u017ee slzami nic nazp\u011bt nevr\u00e1t\u00ed.<\/div>\n
„Nikdy nezapomenu, nikdy, l\u00e1sko!“<\/p>\n<\/div>\n
*<\/div>\n
„Danieli? Kam m\u011b to vede\u0161?“<\/div>\n
Klop\u00fdtal se zav\u00e1zan\u00fdma o\u010dima n\u011bkam, kam jej vedl Dan. Za posledn\u00edch p\u00e1r m\u011bs\u00edc\u016f se opravdu sbl\u00ed\u017eili a Tom v n\u011bm na\u0161el svou sp\u0159\u00edzn\u011bnou du\u0161i. Dan u\u017e byl snad jedin\u00fd, kdo byl ochotn\u00fd st\u00e1le dokola poslouchat b\u00e1sn\u011bn\u00ed o Billovi, ani\u017e by se u toho tv\u00e1\u0159il otr\u00e1ven\u011b. On to pro n\u011bj d\u011blal r\u00e1d, v\u011bd\u011bl, \u017ee mu t\u00edm ud\u011bl\u00e1 radost. Tom se pro n\u011bj stal n\u011b\u010d\u00edm nepostradateln\u00fdm pro dal\u0161\u00ed \u017eivot a v\u011bd\u011bl jist\u011b, \u017ee si na n\u011bj po\u010dk\u00e1. I kdyby to m\u011blo b\u00fdt a\u017e do sam\u00e9ho konce, on po\u010dk\u00e1, bude tu pro n\u011bj.<\/div>\n
„Uvid\u00ed\u0161, Tome.“ Zasm\u00e1l se a vyu\u017eil jeho dezorientovanosti a jemn\u011b jej \u0161\u0165ouchl do \u017eeber.<\/div>\n
„\u0158ekni mi to, pros\u00edm.“
„Ani m\u011b nenapadne.“ Tom na\u0161t\u011bst\u00ed nemohl vid\u011bt jeho vypl\u00e1znut\u00fd jazyk. Kdyby ano, jist\u011b by se mezi nimi op\u011bt strhla mal\u00e1 bitka, jak bylo jejich zvykem.<\/div>\n
„Za chv\u00edli tam budeme.“<\/div>\n
A opravdu. U\u0161li u\u017e jen p\u00e1r krok\u016f, kdy\u017e jej Daniel donutil zastavit a st\u00e1hl mu \u0161\u00e1tek z o\u010d\u00ed. „Kde to\u2026“<\/div>\n
„V\u0161echno nejlep\u0161\u00ed\u00ed\u00ed\u00ed\u00ed!“ Do o\u010d\u00ed mu vyhrkly slzy dojet\u00ed, dlan\u011bmi si p\u0159ekryl \u00fasta. Tolik lid\u00ed, a v\u0161ichni jsou tu jen kv\u016fli n\u011bmu?<\/div>\n
„Dane?“<\/div>\n
„No na m\u011b moc nekoukej,“ za\u0161klebil se Dan a pevn\u011b jej objal. „Byl to n\u00e1pad Andyho. A v\u0161echno nejlep\u0161\u00ed.“ Vtiskl mu lehk\u00fd polibek na tv\u00e1\u0159 a pak se p\u0159idal k ostatn\u00edm, kte\u0159\u00ed zp\u00edvali klasickou narozeninovou odrhova\u010dku. Tom tomu je\u0161t\u011b st\u00e1le nemohl uv\u011b\u0159it. Uspo\u0159\u00e1dali pro n\u011bj narozeninovou p\u00e1rty? Pro\u010d? Od jeho 18 narozenin \u017e\u00e1dnou oslavu nem\u011bli. S Billem v\u017edy d\u00e1vali p\u0159ednost soukrom\u00e9 oslav\u011b v m\u011bkk\u00fdch pe\u0159in\u00e1ch nebo ve van\u011b, okolo kter\u00e9 byly rozestaven\u00e9 aromatick\u00e9 sv\u00ed\u010dky.<\/div>\n
„Andy? Andy, d\u011bkuju!“ Siln\u011b kamar\u00e1da objal a postupn\u011b se nech\u00e1val vtahovat do v\u00edru oslav. Opravdu se bavil, a t\u0159eba\u017ee si toho nikdo nev\u0161iml, oslavoval st\u00e1le za dva. St\u00e1le jej m\u011bl hluboko v srdci a v\u011bd\u011bl, \u017ee ka\u017ed\u00e9 dal\u0161\u00ed narozeniny bude slavit ve jm\u00e9nu jich obou. V\u011bd\u011bl, \u017ee Bill je tam s n\u00edm.<\/div>\n
*<\/div>\n
„Dobrou noc, l\u00e1sko.“ Naposledy se pod\u00edval na fotografii vedle postele, a zhasnul malou lampi\u010dku. Zavrtal se do m\u011bkk\u00fdch pe\u0159in a s nepatrn\u00fdm \u00fasm\u011bvem na rtech se nechal ukol\u00e9bat do \u0159\u00ed\u0161e sn\u016f.<\/div>\n
„Oh bo\u017ee, Tomi.“ Tichounk\u00fd sten se vydral z pootev\u0159en\u00fdch \u00fast \u010dernovlas\u00e9ho chlapce, kter\u00fd nastavoval sv\u00e9 t\u011blo dotek\u016fm sv\u00e9 l\u00e1sky. N\u011b\u017en\u011b jej laskal, prsty mapoval ka\u017edi\u010dk\u00fd kousek jeho t\u011bla, jedin\u00fd z\u00e1hyb nevynechal. Polibky pokr\u00fdval jeho nahou hru\u010f a sna\u017eil se zapamatovat si chu\u0165 jeho poko\u017eky. Jakoby to m\u011blo b\u00fdt v\u0161e naposledy.<\/em><\/div>\n
„L\u00edbej m\u011b, Tomi. Pros\u00edm, l\u00edbej m\u011b!“ Nahnul se nad n\u011bj a n\u011b\u017en\u011b spojil jejich rty v jedny. Propl\u00e9tali spolu jazyky v lehk\u00e9m, mazliv\u00e9m tempu. Nikam nesp\u011bchali, m\u011bli p\u0159ed sebou celou noc.<\/em><\/div>\n
„Miluju v\u016fni tv\u00e9ho t\u011bla, v\u00ed\u0161 to, hv\u011bzdi\u010dko?“ Ka\u017ed\u00e9 slovo prolo\u017eil jemn\u00fdm polibkem na l\u00edcn\u00ed kosti a dlan\u011bmi st\u00e1le klouzal po jeho t\u011ble. Nesna\u017eil se ho vzru\u0161it, jen pot\u0159eboval b\u00fdt v kontaktu s jeho poko\u017ekou. Pot\u0159eboval c\u00edtit jeho k\u016f\u017ei na t\u00e9 sv\u00e9.<\/em><\/div>\n
„Mmm, a j\u00e1 miluju tebe, Tomi.“ P\u0159iv\u00edral o\u010di a nastavoval sv\u00e9 t\u011blo jeho dotek\u016fm. Dne\u0161n\u00ed noc byl svoln\u00fd ke v\u0161emu. V hloubi du\u0161e v\u011bd\u011bl, \u017ee je to naposledy, cht\u011bl si to maxim\u00e1ln\u011b vychutnat.<\/em><\/div>\n
„J\u00e1 v\u00edm, poklade, j\u00e1 v\u00edm.“ Jemn\u011b skousnul jeho bradavku, na kterou hned vtiskl vrouc\u00ed polibek. Bill se pod jeho doteky a polibky proh\u00fdbal a chv\u011bl. V\u0161echno jakoby vn\u00edmal tis\u00edckr\u00e1t intenzivn\u011bji ne\u017e kdy d\u0159\u00edv.<\/em><\/div>\n
„Dot\u00fdkej se m\u011b, Tomi.“ Dlan\u011bmi klouzal po jeho z\u00e1dech a za sv\u00fdmi nehty nech\u00e1val drobn\u00e9 rud\u00e9 \u0161r\u00e1mky. V\u011bd\u011bl, \u017ee to Toma nebol\u00ed.<\/em><\/div>\n
„\u0158ekni mi, kde se t\u011b m\u00e1m dot\u00fdkat, hv\u011bzdi\u010dko.“ Jemn\u011b skousl jeho u\u0161n\u00ed lal\u016f\u010dek a polibky se vyd\u00e1val p\u0159es cel\u00fd jeho krk a\u017e k jamce mezi kl\u00ed\u010dn\u00edmi kostmi. Bill se prohnul, jak uc\u00edtil jeho ruce na podb\u0159i\u0161ku.<\/em><\/div>\n
„Ty v\u00ed\u0161, kde.“<\/em><\/div>\n
„V\u00edm,“ vydechl Tom a op\u011bt jej pol\u00edbil na rty. „Ale chci to od tebe sly\u0161et.“ Zlehka jej kousl do brady a polibky se vr\u00e1til zp\u011bt na pr\u016fzkumnou cestu po jeho b\u0159\u00ed\u0161ku.<\/em><\/div>\n
„Dot\u00fdkej se m\u011b v\u0161ude, Tomi. Nevynechej jedin\u00e9 m\u00edsto.“<\/em><\/div>\n
Nestydat\u011b vystr\u010dil p\u00e1nev vzh\u016fru a vzru\u0161en\u00fdm kl\u00ednem se ot\u0159el o Tomovo ploch\u00e9 b\u0159\u00ed\u0161ko. Ani jeden se neubr\u00e1nil slastn\u00e9mu stenu.<\/em><\/div>\n
„Ty \u010f\u00e1bl\u00edku.“<\/em><\/div>\n
Vid\u011bl, jak se na Billov\u011b tv\u00e1\u0159i mihl \u00fasm\u011bv, kter\u00fd v m\u017eiku vyst\u0159\u00eddal vzru\u0161en\u00fd v\u00fdraz, jak p\u0159ejel dlan\u00ed p\u0159es jeho kl\u00edn. „L\u00edb\u00ed se ti to?“<\/em><\/div>\n
„L\u00edb\u00ed se mi v\u0161echno, co d\u011bl\u00e1\u0161 ty, l\u00e1sko.“ Za t\u00fdl si jej st\u00e1hl zp\u011bt k sob\u011b a op\u011bt spojil jejich rty. Pot\u0159eboval jej l\u00edbat, pot\u0159eboval jej t\u011bsn\u011b u sebe.<\/em><\/div>\n
„Mmm, Billi. Udus\u00ed\u0161 m\u011b.“ Zasm\u00e1l se a nepatrn\u011b se odt\u00e1hl od jeho rt\u016f. Neut\u00edkal v\u0161ak daleko. Polibky pokr\u00fdval ob\u011b jeho tv\u00e1\u0159e, \u010delo, o\u010dn\u00ed v\u00ed\u010dka, bradu i nos.<\/em><\/div>\n
„L\u00edbej m\u011b, Tomi. Pot\u0159ebuju t\u011b c\u00edtit.“ Mile r\u00e1d vyhov\u011bl jeho p\u0159\u00e1n\u00ed. Op\u011bt vplul jazykem do jeho pootev\u0159en\u00fdch \u00fast, a nechal se strhnout v n\u011b\u017enou hru jejich jazyk\u016f. Miloval Billovy rty. Ka\u017ed\u00fd jeho polibek jakoby chutnal po jahod\u00e1ch. Byl tak sladk\u00fd!<\/em><\/div>\n
„Pomiluj m\u011b, Tomi.“<\/em><\/div>\n
Dal\u0161\u00ed tich\u00e1 prosba vyklouzla z jeho rt\u016f mezi n\u011b\u017en\u00fdmi polibky. Tom se usm\u00e1l proti k\u016f\u017ei jeho krku, kam jej n\u00e1sledn\u011b jemn\u011b kousl.<\/em><\/div>\n
„To bys cht\u011bl?“<\/em><\/div>\n
„Ano,“ p\u0159ik\u00fdvl Bill a op\u011bt pozvedl p\u00e1nev proti Tomovu t\u011blu. „A moc.“<\/em><\/div>\n
Dlan\u00ed klouzal p\u0159es jeho b\u0159\u00ed\u0161ko a polibky mapoval jeho hru\u010f. N\u011b\u017en\u011b pokl\u00e1dal jeden polibek vedle druh\u00e9ho, sem tam pou\u017eil i zoubky, za kter\u00fdmi z\u016fst\u00e1valy na Billov\u011b bled\u00e9 poko\u017ece narudl\u00e9 skvrnky.<\/em><\/div>\n
Sv\u00fdmi polibky se dostal a\u017e k jeho podb\u0159i\u0161ku, kter\u00fd si p\u011bkn\u011b vychutn\u00e1val. V\u011bd\u011bl, \u017ee je to Billovo citliv\u00e9 m\u00edsto, proto si d\u00e1val maxim\u00e1ln\u011b z\u00e1le\u017eet.<\/em><\/div>\n
„Tomi, pros\u00edm Tomi, pros\u00edm.“ Cel\u00e9 jeho t\u011blo se chv\u011blo a kapi\u010dky potu si pomalu hledaly cesti\u010dku na povrch. Tom se od n\u011bj nepatrn\u011b odt\u00e1hl a v slab\u00e9m sv\u011btle, kter\u00e9 osv\u011btlovalo m\u00edstnost, si prohl\u00ed\u017eel tu dokonalost, kter\u00e1 mu le\u017eela v n\u00e1ru\u010d\u00ed. V \u017eivot\u011b nevid\u011bl nikoho kr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00edho, ne\u017e byl jeho Bill. \u010cern\u00e9 vlasy m\u011bl rozhozen\u00e9 na pol\u0161t\u00e1\u0159i kolem hlavy, v\u00ed\u010dka zav\u0159en\u00e1 a tv\u00e1\u0159 zk\u0159ivenou vzru\u0161en\u00edm. V\u011bd\u011bl jist\u011b, \u017ee tenhle pohled si bude pamatovat po zbytek \u017eivota.<\/em><\/div>\n
„Miluju t\u011b,“ \u0161pitl ti\u0161e do jeho ucha, kter\u00e9 n\u00e1sledn\u011b skousl a pomali\u010dku za\u010dal Billa p\u0159et\u00e1\u010det na b\u0159\u00ed\u0161ko. Necht\u011bl se s n\u00edm milovat, ani\u017e by mi p\u0159i tom nevid\u011bl do tv\u00e1\u0159e. Ale je\u0161t\u011b p\u0159ed t\u00edm si jej cht\u011bl trochu u\u017e\u00edt.<\/em><\/div>\n
Odhrnul mu vlasy z krku a n\u011b\u017en\u011b polibky pokr\u00fdval jeho ramena a z\u00e1tylek. Miloval hudbu tich\u00fdch sten\u016f, kter\u00e9 vych\u00e1zely z bratrov\u00fdch \u00fast.<\/em><\/div>\n
Dlan\u011bmi jej jemn\u011b dr\u017eel za b\u0159\u00ed\u0161ko, prsty jej zlehka \u0161imral a polibky pokl\u00e1dal pod\u00e9l jeho p\u00e1te\u0159e odshora a\u017e po zade\u010dek.<\/em><\/div>\n
„Mmm, Tomi, l\u00e1sko.“ Bill mezi prsty zlehka stisk\u00e1val prost\u011bradlo a s tich\u00fdm mru\u010den\u00edm si vychutn\u00e1val bratrovy doteky. Miloval je. Miloval ka\u017ed\u00fd jeden dotek, kter\u00fd mu kdy Tom v\u011bnoval, o polibc\u00edch nemluv\u011b.<\/em><\/div>\n
„Jsi n\u00e1dhern\u00fd, hv\u011bzdi\u010dko.“ Nasko\u010dila mu hus\u00ed k\u016f\u017ee, jak se jeho hork\u00fd dech ot\u0159el o k\u016f\u017ei na jeho zade\u010dku. Chv\u011bl se. Cel\u00e9 jeho t\u011blo se chv\u011blo. Uvnit\u0159 jej spaloval neskute\u010dn\u00fd \u017e\u00e1r, prokl\u00e1dan\u00fd vlnami zimy.<\/em><\/div>\n
„Bo\u017ee, Tomi!“ Cel\u00fd se prohnul v z\u00e1dech, kdy\u017e Tom p\u0159ejel \u0161pi\u010dkou jazyka p\u0159es vstup do jeho t\u011bla. Tohle ned\u011bl\u00e1val moc \u010dasto, ale kdy\u017e u\u017e, tak to v\u017edycky st\u00e1lo za to.<\/em><\/div>\n
„Uvolni se, l\u00e1sko.“ Pol\u00edbil jej na ucho a chv\u00edli si mezi rty pohr\u00e1val s jeho u\u0161n\u00edm lal\u016f\u010dkem. Prsty zat\u00edm pomalu a n\u011b\u017en\u011b pronikal do jeho t\u011bla. Chv\u011bl se mu pod rukama, vzdychal a \u0161eptal jeho jm\u00e9no.<\/em><\/div>\n
„Chci se ti d\u00edvat do o\u010d\u00ed.“ P\u0159eto\u010dil se na z\u00e1da a op\u011bt si jej za t\u00fdl st\u00e1hnul k sob\u011b. Pono\u0159il se do jeho rt\u016f a vychutn\u00e1val si pohyby jeho prst\u016f ve sv\u00e9m t\u011ble. Ti\u0161e mu st\u00e9nal do \u00fast.<\/em><\/div>\n
„Pros\u00edm, Tomi, vem si m\u011b u\u017e.“ Nepatrn\u011b rozt\u00e1hl nohy, mezi kter\u00e9 se Tom vt\u011bsnal sv\u00fdm t\u011blem. L\u00edbal jej na krku a dlan\u011bmi op\u011bt klouzal po jeho t\u011ble. „L\u00edbej m\u011b.“<\/em><\/div>\n
P\u0159itiskl se na jeho rty, zat\u00edmco opatrn\u011b pronikal do jeho t\u011bla. St\u00e9nali do \u00fast toho druh\u00e9ho a nech\u00e1vali sv\u00e1 t\u011bla splynout v jedno. Dokonale do sebe pasovali.<\/em><\/div>\n
„Bo\u017ee, tak moc, moc t\u011b miluju!“ Vydechl Bill a pohnul se proti Tomovi. Kone\u010dn\u011b jej p\u0159im\u011bl k n\u011bjak\u00e9mu pohybu.<\/em><\/div>\n
Rytmicky se spolu pohupovali v rytmu jejich tich\u00fdch sten\u016f. Navz\u00e1jem \u0161pitali zdrobn\u011bliny jm\u00e9na toho druh\u00e9ho, l\u00edbali se, propl\u00e9tali spolu prsty na rukou. V\u011bd\u011bli, \u017ee maj\u00ed jeden druh\u00e9ho, \u017ee pat\u0159\u00ed jen sob\u011b a \u017ee nikdy to jinak nebude.<\/em><\/div>\n
„Rychleji, Tomi.“<\/em><\/div>\n
Z jeho hrdla se vydral p\u0159idu\u0161en\u00fd sten, jak Tom narazil na jeho prostatu. „Ud\u011blej to znova!“ P\u0159ik\u00e1zal mu a s\u00e1m \u0161el sv\u00fdm t\u011blem tomu jeho vst\u0159\u00edc.<\/em><\/div>\n
„Bo\u017ee! L\u00e1sko!“<\/em><\/div>\n
Oba st\u00e9nali, tiskli k sob\u011b sv\u00e1 hork\u00e1 t\u011bla, up\u00edrali pohled do o\u010d\u00ed sv\u00e9ho prot\u011bj\u0161ku.<\/em><\/div>\n
„Nezav\u00edrej o\u010di, l\u00e1sko. Chci se na tebe d\u00edvat, chci t\u011b vid\u011bt.“ Tom se k n\u011bmu sklonil a za st\u00e1l\u00e9ho o\u010dn\u00edho kontaktu si vym\u011bnili dal\u0161\u00ed z mnoha n\u011b\u017en\u00fdch polibk\u016f. Sta\u010dilo u\u017e jen p\u00e1r pohyb\u016f v jeho t\u011ble a Tomovo b\u0159\u00ed\u0161ko pokrylo p\u0159\u00edjemn\u00e9 teplo. To byl posledn\u00ed d\u00edlek k tomu, aby dos\u00e1hl vrcholu i on.<\/em><\/div>\n
*<\/em><\/div>\n
Vy\u010derpan\u011b le\u017eeli vedle sebe, tiskli se k teplu t\u011bla toho druh\u00e9ho a n\u011b\u017en\u00fdmi polibky sl\u00edb\u00e1vali kapi\u010dky potu.<\/em><\/div>\n
„Miluje\u0161 m\u011b?“<\/em><\/div>\n
„Miluju!“<\/em><\/div>\n
„Jak moc m\u011b miluje\u0161?“
„Takhle moc, ty malej prev\u00edte!“ Pevn\u011b jej sev\u0159el ve sv\u00e9m n\u00e1ru\u010d\u00ed a v u\u0161\u00edch mu zn\u011bl spokojen\u00fd sm\u00edch jeho jedin\u00e9 l\u00e1sky. L\u00e1sky jeho \u017eivota! Ve spole\u010dn\u00e9m objet\u00ed se spolu naposledy propadali do \u0159\u00ed\u0161e sn\u016f.<\/em><\/div>\n
*<\/em><\/div>\n
I just want to tell you nothing<\/em><\/div>\n
You dont want to hear<\/em><\/div>\n
All I want is for you to say<\/em><\/div>\n
Why dont you just take me<\/em><\/div>\n
Where Ive never been before<\/em><\/div>\n
I know you want to hear me<\/em><\/div>\n
Catch my breath<\/em><\/div>\n
I love you till the end<\/em><\/p>\n<\/div>\n
KONEC<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
autor: Deni<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Deni Tak, a je tu posledn\u00ed d\u00edlek! Mus\u00edm \u0159\u00edct, \u017ee jsem opravdu r\u00e1da, \u017ee jsem se t\u00e9hle pov\u00eddky „zbavila“ Nemysl\u00edm to nijak \u0161patn\u011b, ale ps\u00e1t tenhle p\u0159\u00edb\u011bh pro m\u011b bylo emo\u010dn\u011b dost vy\u010derp\u00e1vaj\u00edc\u00ed. Jak u\u017e jsem \u0159ekla Januli, nesn\u00e1\u0161\u00edm pov\u00eddky, kde<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[229],"tags":[],"class_list":["post-14348","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-p-s-i-love-you"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/14348","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=14348"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/14348\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=14348"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=14348"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=14348"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}