{"id":14355,"date":"2009-06-04T13:00:00","date_gmt":"2009-06-04T12:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=14322"},"modified":"2009-06-04T13:00:00","modified_gmt":"2009-06-04T12:00:00","slug":"uz-vim-co-k-tobe-citim-25","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2009\/06\/04\/uz-vim-co-k-tobe-citim-25\/","title":{"rendered":"U\u017e v\u00edm, co k tob\u011b c\u00edt\u00edm 25."},"content":{"rendered":"
autor: Pajule<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
„V\u00edte, Tome\u2026“ na\u010dne ta zvl\u00e1\u0161tn\u00ed sle\u010dna psycholo\u017eka, kdy\u017e j\u00ed n\u00e1hle zaraz\u00edm.<\/div>\n
„V\u00ed\u0161, pros\u00edm. Nem\u00e1m r\u00e1d, kdy\u017e mi n\u011bkdo vyk\u00e1.“ usm\u011bji se na ni z posledn\u00edch sil a d\u00e1l se v\u011bnuji lemu sv\u00e9ho XXL trika. Jsou p\u0159ede mnou nejm\u00e9n\u011b \u010dty\u0159i hodiny nekone\u010dn\u00e9ho \u010dek\u00e1n\u00ed, jak dopadne operace. Jestli zvl\u00e1dnu psychicky tohle, tak u\u017e v\u0161echno. Ale douf\u00e1m v to, \u017ee to Billy zvl\u00e1dne. A j\u00e1 mu pot\u00e9 pomohu s n\u00e1slednou l\u00e9\u010dbou. Je\u0161t\u011b nev\u00edme, jak l\u00e9\u010dba bude prob\u00edhat. V n\u011bkter\u00fdch p\u0159\u00edpadech nen\u00ed t\u0159eba oza\u0159ov\u00e1n\u00ed. A oza\u0159ov\u00e1n\u00ed je pr\u00fd to nejhor\u0161\u00ed. T\u011blo trp\u00ed je\u0161t\u011b v\u00edce, ne\u017e p\u0159i chemoterapii, i kdy\u017e to je tak\u00e9 p\u011bkn\u00e9 svinstvo. Napou\u0161t\u00ed do v\u00e1s tuny chemick\u00fdch l\u00e1tek a v\u00e1m je potom akor\u00e1t zle. Zhrout\u00edte se jak fyzicky, tak psychicky. Va\u0161e t\u011blo jde do h\u00e1je. P\u0159estanete to zvl\u00e1dat a u hodn\u011b p\u0159\u00edpad\u016f rakoviny to kon\u010d\u00ed t\u00edm, \u017ee doty\u010dn\u00fd pacient l\u00e9\u010dby nech\u00e1. Nezvl\u00e1dne to a okolo sebe nem\u00e1 bl\u00edzk\u00e9 zn\u00e1m\u00e9 \u010di p\u0159\u00edbuzn\u00e9, kte\u0159\u00ed by ho podpo\u0159ili. \u010casto to kon\u010d\u00ed smrt\u00ed, proto\u017ee rakovina se za\u010dne op\u011bt probouzet k \u017eivotu a je to v pytli. Tak br\u00e1\u0161ka skon\u010dit nesm\u00ed. My to zvl\u00e1dneme spolu.<\/p>\n<\/div>\n
„Dob\u0159e. Tak\u017ee\u2026 Tome, jak jist\u011b v\u00ed\u0161, l\u00e9\u010dba po operaci je jedna z nejn\u00e1ro\u010dn\u011bj\u0161\u00edch \u010d\u00e1st\u00ed rakoviny. Jist\u011b v\u00ed\u0161, \u017ee t\u011blo trp\u00ed velik\u00fdmi bolestmi, kter\u00e9 zp\u016fsobuj\u00ed d\u00e1vky chemick\u00fdch l\u00e1tek, kter\u00e9 do tebe dokto\u0159i napou\u0161t\u00ed. Chemoterapie. A pot\u00e9 tak\u00e9 oza\u0159ov\u00e1n\u00ed. R\u00e1da bych t\u011b tedy sezn\u00e1mila s jist\u00fdmi riziky a p\u0159edev\u0161\u00edm s pr\u016fb\u011bhem l\u00e9\u010dby a celkov\u011b cel\u00e9 rakoviny. Mysl\u00edm, \u017ee bude\u0161 pot\u0159ebovat hodn\u011b informac\u00ed. Z tv\u00e9ho v\u00fdrazu, slov, gest i tak celkov\u011b z tebe c\u00edt\u00edm, \u017ee ke sv\u00e9mu br\u00e1\u0161kovi m\u00e1\u0161 neskute\u010dn\u011b bl\u00edzko a s rakovinou bude\u0161 bojovat spole\u010dn\u011b s n\u00edm. Nebo se m\u00fdl\u00edm?“ mrkla na m\u011b a s nap\u011bt\u00edm ve vzduchu \u010dekala, co na to odpov\u00edm. Nezmohl jsem se na nic jin\u00e9ho ne\u017e na pouh\u00e9 k\u00fdvnut\u00ed hlavy. Bo\u017ee, co mi to d\u011bl\u00e1\u0161? Mysl\u00edm, \u017ee j\u00e1 opravdu nad sebou and\u011bl\u00ed\u010dka str\u00e1\u017en\u00e9ho nenos\u00edm. Naopak. Bu\u010f tam \u017e\u00e1dn\u00fd nen\u00ed, nebo nade mnou pluje n\u011bjak\u00fd spo\u0159\u00e1dan\u00fd \u010f\u00e1bel, kter\u00e9ho bav\u00ed d\u011blat zmatky v m\u00e9m \u017eivot\u011b. Kdy\u017e jsem se poprv\u00e9 dozv\u011bd\u011bl, \u017ee jsem se zamiloval do sv\u00e9ho vlastn\u00edho br\u00e1\u0161ky, dvoj\u010dete, myslel jsem, \u017ee je to proklet\u00ed a nade mnou nic svoj\u00ed pevnou ruku nedr\u017eelo. Av\u0161ak kdy\u017e prob\u011bhla sc\u00e9nka s Billem, kdy jsme se sbl\u00ed\u017eili a vyznali si l\u00e1sku, moje domn\u011bnka, \u017ee m\u00e1m n\u011bco neviditeln\u00e9ho, co m\u011b chr\u00e1n\u00ed a dop\u0159\u00e1v\u00e1 mi \u0161t\u011bst\u00ed, nab\u00fdvala na s\u00edle a j\u00e1 postupem \u010dasu v\u011b\u0159il, \u017ee je tam and\u011bl. \u017de ka\u017ed\u00fd m\u00e1 sv\u00e9ho and\u011bla. Te\u010f u\u017e se zase vytratil a nen\u00ed tam nic. Nebo ten \u010f\u00e1bel? Bo\u017ee, j\u00e1 u\u017e opravdu \u0161\u00edl\u00edm! P\u0159em\u00fd\u0161l\u00edm tu nad n\u011bjak\u00fdm \u010f\u00e1blem a and\u011blem. Bl\u00e1zen!<\/div>\n
\n
„Miluju t\u011b,“ zaklapal jsem je\u0161t\u011b pusou a doufal, \u017ee to m\u016fj mil\u00e1\u010dek vid\u011bl a vyc\u00edtil to. Te\u010f u\u017e m\u011b vezou na opera\u010dn\u00ed s\u00e1l. Ta postar\u0161\u00ed a protivn\u00e1 sest\u0159i\u010dka m\u011b ani nechce nechat posadit, p\u0159ed t\u011bma hodinama na s\u00e1le. Tomi, j\u00e1 tam nechci\u2026<\/div>\n
„Tak, pane Kaulitz, tady se p\u0159evl\u00e9kn\u011bte. M\u00e1te na to dv\u011b minuty, pot\u00e9 si pro v\u00e1s p\u0159ijedeme,“ \u0161t\u011bkla na m\u011b ta baba a zaklapla za mnou dve\u0159e. Slezl jsem tedy z postele na kole\u010dk\u00e1ch a vysvl\u00e9kl se. Pot\u00e9 na sebe za\u010dal soukat n\u011bco, co mi ta baba p\u0159ipravila p\u0159\u00edmo pod nos. Nen\u00ed tohle trochu nestandardn\u00ed postup? A houby, co j\u00e1 v\u00edm?! V nemocnici jsem byl naposledy jako malej prcek, kdy mi s \u017eelezn\u00fdmi prsty str\u010den\u00fdmi v m\u00e9 malink\u00e9 pusince, trhali prvn\u00ed stoli\u010dku. Dodnes si pamatuji, jak jsem v noci nemohl usnout, tak jsem \u0161el za maminkou, \u017ee m\u011b bol\u00ed zub\u2026<\/p>\n<\/div>\n
-flasback-<\/em><\/p>\n<\/div>\n
Au, to bol\u00ed! Mrcha jedna mal\u00e1! A j\u00e1 myslel, \u017ee tohle bych s Tomem m\u00edt stejn\u00e9 nemusel, i kdy\u017e jsme dvoj\u010data. Vyhrabu se ze sv\u00e9 post\u00fdlky, zahu\u010d\u00edm do papu\u010d\u00ed s medv\u00eddkem a s rukou na tv\u00e1\u0159i se ti\u0161e p\u0159ipl\u00ed\u017e\u00edm ke dve\u0159\u00edm. Nesm\u00edm vzbudit br\u00e1\u0161ku. Docapk\u00e1m ke dve\u0159\u00edm a co nejmen\u0161\u00ed \u0161kv\u00edrkou dve\u0159\u00ed, aby do pokoje nepronikalo moc sv\u011btla, se propl\u00ed\u017e\u00edm ven. Bolestiv\u011b syknu, kdy\u017e se div nep\u0159eraz\u00edm o n\u011bjakou hra\u010dku. Je n\u00e1m teprve osm, to jsem zv\u011bdav\u00fd, jak to bude vypadat u Tom\u00edho doma, a\u017e bude v\u00e9likej chlap. Bordel a hra\u010dky se mu budou povalovat v\u0161ude. U\u017e to vid\u00edm. Dokonce barevn\u011b! Au!<\/em><\/div>\n
„Mam\u00ed\u00ed\u00ed\u00ed, m\u011b bol\u00ed\u00ed\u00ed zub,“ zak\u0148u\u010d\u00edm, kdy\u017e si to \u0161tr\u00e1duju do ob\u00fdv\u00e1ku, kde se mamka d\u00edv\u00e1 na televizi. Nech\u00e1pu, jak j\u00ed to m\u016f\u017ee bavit. To m\u011b se l\u00edb\u011bj jenom ty kreslen\u00fd postavi\u010dky, tohle je na nic. N\u011bjak\u00e1 romantika. Stejn\u011b to skon\u010d\u00ed v\u017edycky naprosto stejn\u011b. Jen to m\u00e1 tro\u0161ku odli\u0161nej d\u011bj, nic v\u00edc.<\/em><\/div>\n
„Tomi, brou\u010dku, u\u017e zase?“ Tomi? No jo, u\u017e je to tu zase, mamka si n\u00e1s plete \u010d\u00edm d\u00e1l v\u00edc. Oba jsme odm\u00edtli nosit oble\u010den\u00ed s p\u00edsmenkama, kde jsou inici\u00e1ly na\u0161ich k\u0159estn\u00edch jmen. Teda\u2026 do \u0161koly ale mus\u00edme.<\/em><\/div>\n
„Mami, j\u00e1 jsem Bill!“ \u0161pitnu, ale bolest v zubu m\u011b p\u0159em\u016f\u017ee a po tv\u00e1\u0159i mi ste\u010de prvn\u00ed slzi\u010dka.<\/em><\/div>\n
„Promi\u0148 brou\u010dku. A kter\u00fd to je, hm?“ mrkne na m\u011b mamka. Zalov\u00edm jazykem.<\/em><\/div>\n
„Takovej ten velikej, \u0161irokej. Ten, co je vzadu,“ rozk\u00e1\u017eu a mamka spust\u00ed, \u017ee s t\u00edm mus\u00edme na vytrhnut\u00ed. I kdy\u017e se cuk\u00e1, mamka m\u00e1 s\u00edly a\u017e moc. To teprve uvid\u00ed, a\u017e budu po\u0159\u00e1dnej chlap!<\/em><\/p>\n<\/div>\n
V nemocnici<\/em><\/p>\n<\/div>\n
„Ne, j\u00e1 tam nejdu! Nech m\u011b bejt, ty hnusnej doktore. Nejse\u0161 v\u016fbec hodnej!“ cuk\u00e1m sebou a sna\u017e\u00edm se vymanit ze sev\u0159en\u00ed toho chl\u00e1pka v b\u00edl\u00fdm oble\u010den\u00ed.<\/em><\/div>\n
„No tak, prcku, necukej se! O to to bude hor\u0161\u00ed!“ sna\u017e\u00ed se m\u011b nap\u00e1lit, ale j\u00e1 p\u0159id\u00e1m na intenzit\u011b sv\u00fdch pohyb\u016f. Na M\u011a si jen tak n\u011bkdo nep\u0159ijde. Ani tenhle zlej p\u00e1n.<\/em><\/div>\n
„Vrr\u2026“ zak\u0159i\u010d\u00edm a bojovn\u011b doktora kousnu do ruky p\u0159es pl\u00e1\u0161\u0165. Ten se na\u0161tve a pak u\u017e jen zavol\u00e1 na tu holku, co post\u00e1v\u00e1 opod\u00e1l. Po chv\u00edli uc\u00edt\u00edm, jak m\u011b n\u011bkdo silou n\u011bkam posadil. Nem\u016f\u017eu se ani hnout. Sna\u017e\u00edm se d\u00e1l alespo\u0148 klapat pusou a kousat v\u0161echny, kdo se na m\u011b sna\u017e\u00ed s\u00e1hnout. Moje nad\u011bje pohasne v tu chv\u00edli, kdy v puse uc\u00edt\u00edm n\u011bco p\u011bkn\u011b hnusn\u00fdho a studen\u00fdho. Je to tvrd\u00fd a j\u00e1 u\u017e nem\u016f\u017eu h\u00fdbat ani pusou. Po chv\u00edli uvid\u00edm, jak se k m\u00e9 pusince bl\u00ed\u017e\u00ed zuba\u0159ova ruka s n\u011b\u010d\u00edm v ruce. Za\u00fap\u00edm bolest\u00ed a rozbre\u010d\u00edm se\u2026<\/em><\/p>\n<\/div>\n
-konec flashbacku-<\/em><\/p>\n<\/div>\n
Jojo, kdy\u017e si vzpomenu na tuhle sc\u00e9nku, mus\u00edm se nad n\u00ed pousm\u00e1t. Doktory, nemocnice a dal\u0161\u00ed tomuto podobn\u00e9 v\u011bci k smrti nesn\u00e1\u0161\u00edm. A\u017e dote\u010f, pokud to bylo mo\u017en\u00e9, jsem se nemocnici vyh\u00fdbal velik\u00fdm obloukem. K doktor\u016fm a doktork\u00e1m jsem chodil jen na p\u0159edvol\u00e1n\u00ed. Kdy\u017e jsem byl nemocn\u00fd, rad\u0161i jsem u\u017e\u00edval bylinky a v\u011b\u0159il babsk\u00fdm rad\u00e1m. Docela to v\u011bt\u0161inou i zab\u00edralo. A kdy\u017e u\u017e ani to ne, tak jsem poslal state\u010dn\u00e9ho br\u00e1\u0161ku, aby tam do\u0161el on. Popularita d\u011bl\u00e1 divy. A j\u00e1 byl poka\u017ed\u00e9 nemocn\u00fd skoro s t\u00edm sam\u00fdm, tak\u017ee dokto\u0159i u\u017e v\u011bd\u011bli, co na m\u011b plat\u00ed.<\/p>\n<\/div>\n
Jen co jsem se stihl obl\u00e9knout, p\u0159i\u0161la do pokoje pro zm\u011bnu zase jin\u00e1 sest\u0159i\u010dka. Byla mlad\u0161\u00ed a na tv\u00e1\u0159i j\u00ed alespo\u0148 tkv\u011bl mal\u00fd \u00fasm\u011bv, velmi p\u0159\u00edjemn\u00fd \u00fasm\u011bv. Poprosila m\u011b, abych si zase lehl zp\u011bt na jezd\u00edc\u00ed postel a u\u017e si to semnou \u0161tr\u00e1dovala sm\u011brem k opera\u010dn\u00edmu s\u00e1lu. Bo\u017ee, Tomi, jestli se mi n\u011bco stane\u2026 Nechci t\u011b tu nechat. Nechci odej\u00edt. Nechci odej\u00edt bez tebe.<\/p>\n<\/div>\n
Na s\u00e1le<\/p>\n<\/div>\n
„Pane Kaulitz?“ promluv\u00ed na m\u011b ta sam\u00e1 sest\u0159i\u010dka, kter\u00e1 m\u011b vezla na opera\u010dn\u00ed s\u00e1l. Sly\u0161\u00edm jen, jak se usm\u011bje a \u010dek\u00e1v\u00e1 na moji reakci. Je sice zahalen\u00e1 v opera\u010dn\u00edm a steriln\u00edm oble\u010den\u00ed a p\u0159es polovinu obli\u010deje m\u00e1 rou\u0161ku, ale i p\u0159esto ji pozn\u00e1m. Na tv\u00e1\u0159e m\u00e1m pamatov\u00e1ka. Tak\u017ee mi ned\u011bl\u00e1 pot\u00ed\u017ee poznat \u010dlov\u011bka jen podle o\u010d\u00ed, rt\u016f \u010di nosu. A ona na m\u011b nav\u00edc mluv\u00ed. A sluch a hlas je moje ob\u017eiva. Tak\u017ee bych m\u011bl b\u00fdt tr\u00e9novan\u00fd, ne?<\/div>\n
„Ano?“ \u0161pitnu a boj\u00edm se toho, co nastane. Zvl\u00e1dnu to? Bo\u017ee, ten pocit\u2026 jak se boj\u00edm. Ned\u00e1 se to snad ani popsat. Je to utrpen\u00ed. \u010cekat. \u010cekat na n\u011bco, co sami nechcete. \u010cekat na n\u011bco, co sami nev\u00edte, jak to dopadne. \u010cekat na n\u011bco, co bude bolet. \u010cekat na n\u011bco, co p\u0159ijde po tom. Proklat\u00e9 slovo\u2026 \u010dekat.<\/div>\n
„Te\u010f v\u00e1s usp\u00edme a probud\u00edte se a\u017e na pokoji. A nebojte, dopadne to dob\u0159e,“ povzbudiv\u011b na m\u011b mrkne a j\u00e1 jen \u010dek\u00e1m, co nastane. Hlavou mi prol\u00edtne je\u0161t\u011b p\u00e1r posledn\u00edch my\u0161lenek a potom u\u017e o sob\u011b nev\u00edm\u2026<\/p>\n<\/div>\n
O p\u00e1r hodin pozd\u011bji<\/p>\n<\/div>\n
Sed\u00edm ml\u010dky na nemocni\u010dn\u00edm k\u0159esle na chodb\u011b p\u0159ed opera\u010dn\u00edm s\u00e1lem. Trv\u00e1 to n\u011bjak podez\u0159ele dlouho. Najednou sebou trhnu, kdy\u017e usly\u0161\u00edm klapnut\u00ed dve\u0159\u00ed. Vy\u0161el prim\u00e1\u0159.<\/div>\n
„Pane doktore, pane doktore\u2026“ vylet\u00edm z lavi\u010dky a rychl\u00fdm krokem k n\u011bmu vyraz\u00edm. Ud\u00fdchan\u011b se p\u0159ed n\u011bj postav\u00edm a sotva, co chytnu dech, spust\u00edm: „Pane doktore, jak to vypad\u00e1? Pro\u010d to tak dlouho trv\u00e1? Je v\u0161echno v po\u0159\u00e1dku?“ spust\u00edm tunu ot\u00e1zek. Doktor si jen set\u0159e pot z \u010dela, kr\u00e1tkou ofinku hod\u00ed dozadu na temeno a pozitivn\u011b se na m\u011b usm\u011bje. Tak\u017ee je v\u0161echno v po\u0159\u00e1dku? Nebo je to jen p\u0159etv\u00e1\u0159ka a soucitn\u00fd \u00fasm\u011bv? Kruci, a\u0165 u\u017e n\u011bco pov\u00ed. Na tv\u00e1\u0159e a vyjad\u0159ov\u00e1n\u00ed pocit\u016f pomoc\u00ed nich opravdu talent nem\u00e1m. Na to m\u00e1 talent Bill. Nebo na to m\u011bl<\/em> talent Bill? Ne, tuhle mo\u017enost snad rad\u0161i ani nechci zva\u017eovat. Pros\u00edm, \u017ee to dopadlo dob\u0159e?!<\/div>\n
„Nebojte se. V\u0161e je v po\u0159\u00e1dku. Sice se objevily men\u0161\u00ed komplikace, ale ty jsme postupn\u011b vy\u0159e\u0161ili a operace je ukon\u010dena. Kolegyn\u011b te\u010f u\u017e jen ud\u011bl\u00e1 p\u00e1r steh\u016f a va\u0161eho pana bratra p\u0159evezeme na poopera\u010dn\u00ed,“ bo\u017ee, uf. Nejrad\u0161i bych vysko\u010dil dva metry nad zem. Bohu\u017eel vyhr\u00e1no je\u0161t\u011b nem\u00e1me. A mysl\u00edm, \u017ee jen tak m\u00edt nebudeme. Opravdu to bude velmi n\u00e1ro\u010dn\u00e9. Po rozhovoru s psycholo\u017ekou tohoto odd\u011blen\u00ed, jsem snad p\u0159ipraven\u00fd na v\u0161e. Tedy alespo\u0148 douf\u00e1m\u2026<\/div>\n
„M\u016f\u017eu ho vid\u011bt?“ nev\u00e1h\u00e1m a vychrl\u00edm prvn\u00ed v\u011bc, kterou si p\u0159eji ze v\u0161eho nejv\u00edce.<\/div>\n
„Je\u0161t\u011b chv\u00edli vydr\u017ete, ne\u017e bratra p\u0159evezou ze s\u00e1lu a „zabydl\u00ed“ ho v pokoji. Sest\u0159i\u010dka v\u00e1s tam pot\u00e9 odvede, ano?“ mrkne na m\u011b p\u00e1n v b\u00edl\u00e9m pl\u00e1\u0161ti a je p\u0159ipraven k odchodu. Ch\u00e1pu, m\u00e1 toho hodn\u011b za sebou, je unaven\u00fd. Tak\u00e9 bych byl. Mysl\u00edm, \u017ee operace jsou pro doktory n\u00e1ro\u010dn\u00e9 jak fyzicky, tak psychicky. Nikdy nev\u00ed, co se m\u016f\u017ee pokazit.<\/div>\n
„Dob\u0159e. A\u2026 d\u011bkuji,“ \u0161pitnu a s doktorem si pod\u00e1m ruku.<\/div>\n
„Nem\u00e1te za co. Je m\u00fdm povol\u00e1n\u00edm zachra\u0148ovat \u017eivoty,“ usm\u011bje se na m\u011b a te\u010f u\u017e se opravdu vyd\u00e1 k l\u00e9ka\u0159sk\u00e9mu pokoji. U\u017e jen po\u010dkat, a\u017e si pro m\u011b p\u0159ijde sest\u0159i\u010dka, aby m\u011b zavedla na pokoj, kde bude Billy le\u017eet. U\u017e se moc t\u011b\u0161\u00edm, a\u017e sv\u00e9ho brou\u010dka uvid\u00edm. Je mi jedno, jak bude vypadat. Je mi jedno, jestli bude nebo nebude sp\u00e1t. Hlavn\u011b ho chci vid\u011bt. Dotknout se ho. To je te\u010f prvn\u00ed c\u00edl v \u017eivot\u011b.<\/p>\n<\/div>\n
autor: Pajule<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
Klikn\u011bte na anketu, d\u00edky. J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Pajule „V\u00edte, Tome\u2026“ na\u010dne ta zvl\u00e1\u0161tn\u00ed sle\u010dna psycholo\u017eka, kdy\u017e j\u00ed n\u00e1hle zaraz\u00edm. „V\u00ed\u0161, pros\u00edm. Nem\u00e1m r\u00e1d, kdy\u017e mi n\u011bkdo vyk\u00e1.“ usm\u011bji se na ni z posledn\u00edch sil a d\u00e1l se v\u011bnuji lemu sv\u00e9ho XXL trika. Jsou p\u0159ede mnou nejm\u00e9n\u011b \u010dty\u0159i hodiny<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[172],"tags":[],"class_list":["post-14355","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-uz-vim-co-k-tobe-citim"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/14355","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=14355"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/14355\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=14355"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=14355"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=14355"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}