{"id":14390,"date":"2009-05-30T17:00:00","date_gmt":"2009-05-30T16:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=14357"},"modified":"2009-05-30T17:00:00","modified_gmt":"2009-05-30T16:00:00","slug":"balada-o-eosovi-psyche-6","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2009\/05\/30\/balada-o-eosovi-psyche-6\/","title":{"rendered":"Balada o \u00c9\u00f3sovi & Psych\u00e9 6."},"content":{"rendered":"
autor: Deni<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
„Tohle v\u0161e rozt\u0159\u00edd\u00ed\u0161.“ Afroditiny slu\u017eky rozhodily p\u0159ed neboh\u00e9ho Billa hromadu obil\u00ed. „P\u0161enici sem, boby sem, hr\u00e1ch je\u010dmen a m\u00e1k sem.“ Afrodita ud\u011blala jedno kole\u010dko kolem jeho t\u011bla. „Rozum\u011bl jsi mi? Do r\u00e1na bude v\u0161e na sv\u00e9 hrom\u00e1dce. Jestli ne, zem\u0159e\u0161.“ Zasm\u00e1la se a n\u00e1sledov\u00e1na sv\u00fdmi slu\u017ekami, ode\u0161la.<\/div>\n
Rozplakal se, propadal zoufalstv\u00ed. Jak m\u00e1 tohle v\u0161e zvl\u00e1dnout? V \u017eivot\u011b by nem\u011bl \u0161anci to stihnout za t\u00fdden, nato\u017e pak za jednu noc. Schoulil se do klub\u00ed\u010dka a op\u011bt se rozplakal. Najednou v\u0161ak zaslechl \u0161ust\u011bn\u00ed, kter\u00e9 vych\u00e1zelo z hromady, kter\u00e1 le\u017eela p\u0159ed n\u00edm. Zmaten\u011b pozvedl hlavu a zad\u00edval se na mravene\u010dky, kte\u0159\u00ed poctiv\u011b p\u0159eb\u00edrali p\u0161enici, je\u010dmen, boby a hr\u00e1ch s m\u00e1kem na spr\u00e1vn\u00e9 hrom\u00e1dky. Nemohl tomu uv\u011b\u0159it.<\/div>\n
„Ach, mravene\u010dkov\u00e9!“ P\u0159itiskl si dla\u0148 na \u00fasta a s \u00fa\u017easem v o\u010d\u00edch pozoroval, jak se jejich drobounk\u00e1 t\u011bl\u00ed\u010dka m\u00edhaj\u00ed po podlaze, na z\u00e1dech nesouc jeho pr\u00e1ci. „D\u011bkuji V\u00e1m!“ Set\u0159el si slzy a s\u00e1m za\u010dal p\u0159eb\u00edrat hromadu. V\u011b\u0159il, \u017ee s jejich pomoc\u00ed to m\u016f\u017ee zvl\u00e1dnout. V jeho pol\u00e1man\u00e9m srd\u00ed\u010dku zapl\u00e1la nov\u00e1 nad\u011bje.<\/p>\n<\/div>\n
***<\/div>\n
„Jak se c\u00edt\u00ed\u0161?“ Byla ji\u017e hlubok\u00e1 noc a na nebi z\u00e1\u0159ily hv\u011bzdy, na postel s nebesy dopadala ml\u00e9\u010dn\u00e1 m\u011bs\u00ed\u010dn\u00ed z\u00e1\u0159e a osv\u011btlovala n\u011b\u017en\u00e9 rysy v chlapcov\u011b utr\u00e1pen\u00e9 tv\u00e1\u0159i.<\/div>\n
„Jak bych se m\u011bl c\u00edtit, kdy\u017e se chyst\u00e1\u0161 zab\u00edt toho, jemu\u017e pat\u0159\u00ed m\u00e9 srdce?“ Oto\u010dil se j\u00ed z\u00e1dy, pevn\u011b k sob\u011b tisknul v\u00ed\u010dka, sna\u017eil se u\u017e v\u00edce neplakat. Akor\u00e1t mu to p\u0159it\u011b\u017eovalo. Jeho t\u011blo zachvacovala nezvykle vysok\u00e1 hore\u010dka, byl vysl\u00e1bl\u00fd a byla mu zima.<\/div>\n
„Ach, \u00c9\u00f3si, p\u0159eci jej opravdu nem\u016f\u017ee\u0161 milovat?!“ P\u0159ech\u00e1zela po pokoji a jej\u00ed zlat\u00e9 sand\u00e1ly, v nich\u017e se odr\u00e1\u017eelo sv\u011btlo m\u011bs\u00edce, ti\u0161e klapaly po mramorov\u00e9 podlaze. Prameny sv\u011btl\u00fdch vlas\u016f si nat\u00e1\u010dela na prsty a ani v nejmen\u0161\u00edm se nesna\u017eila pochopit situaci, do jak\u00e9 dostala sv\u00e9ho nejmilovan\u011bj\u0161\u00edho.<\/div>\n
„A pro\u010d bych nemohl?“ P\u0159eto\u010dil se na prav\u00fd bok a sledoval jej\u00ed kroky. „Proto, \u017ee je \u010dlov\u011bk? \u017de je smrteln\u00fd? Je-li tohle ten probl\u00e9m, vzd\u00e1m se sv\u00e9 nesmrtelnosti a odejdu s n\u00edm a\u2026“<\/div>\n
„Ne!“ Prudce se oto\u010dila a rychl\u00fdmi kroky m\u00ed\u0159ila zp\u011bt k jeho posteli. „Nikam nep\u016fjde\u0161! Jsi m\u016fj syn! M\u016fj syn nem\u016f\u017ee milovat smrteln\u00edka! Chlapce!“ Ob\u011bma se zajisk\u0159ilo v o\u010d\u00edch.<\/div>\n
\n
„\u017d\u00e1rl\u00ed\u0161, \u017ee je kr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00ed, ne\u017e jsi ty sama? \u017d\u00e1rl\u00ed\u0161, \u017ee je n\u011bjak\u00fd smrteln\u00fd chlapec kr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00ed, ne\u017e Afrodita? Bohyn\u011b l\u00e1sky a kr\u00e1sy? V tom je ten probl\u00e9m?“ Zach\u00e1zel p\u0159\u00edli\u0161 daleko, v\u011bd\u011bl, \u017ee dob\u0159e volen\u00e1 slova zas\u00e1hnou sv\u016fj c\u00edl a \u017ee jej nemine trest. Ale m\u011bl snad na v\u00fdb\u011br, kdy\u017e se jeho matka chystala za \u00fasvitu zab\u00edt l\u00e1sku jeho \u017eivota?<\/div>\n
„Modli se, aby sv\u016fj \u00fakol splnil. Nic jin\u00e9ho ti nezb\u00fdv\u00e1! Neu\u0161et\u0159\u00edm ho jen proto, \u017ee jsi m\u016fj syn!“ S t\u011bmito slovy se oto\u010dila a rychl\u00fdmi kroky opustila jeho lo\u017enici.<\/div>\n
Vy\u010derpan\u011b padl zp\u011bt do pe\u0159in, dlan\u011b p\u0159itiskl na o\u010di. Co m\u00e1 ud\u011blat proto, aby to jeho Bill zvl\u00e1dnul? Nem\u011bl koho \u017e\u00e1dat o radu, v\u0161ichni Bohov\u00e9 se na smrteln\u00edky d\u00edvali stejn\u011b, jako jeho matka. Pro\u010d mus\u00ed b\u00fdt on jedinou v\u00fdjimkou mezi v\u0161emi?<\/div>\n
Ani\u017e by si to uv\u011bdomil, vy\u010derp\u00e1n vysokou hore\u010dkou, kterou zp\u016fsobovala sp\u00e1lenina na jeho ruce, upadl zp\u011bt do hlubok\u00e9ho sp\u00e1nku, kter\u00fd trval celou noc, a\u017e do \u00fasvitu nov\u00e9ho dne.<\/p>\n<\/div>\n
***<\/div>\n
„Oh, vid\u00edte, jak si na\u0161e princ\u00e1tko spokojen\u011b spink\u00e1? Jakoby ani nem\u011bl nic na pr\u00e1ci, \u017ee?“ Afroditiny slu\u017eky se na jej\u00ed povel zlehka zasm\u00e1ly. „Tak vst\u00e1vej!“ Hlasit\u011b mu tleskla nad hlavou a za\u010dala se rozhl\u00ed\u017eet po m\u00edstnosti. Zat\u00edmco se chlapec pomalu probouzel, j\u00ed se v o\u010d\u00edch zra\u010dilo \u010d\u00edm d\u00e1l v\u011bt\u0161\u00ed p\u0159ekvapen\u00ed.<\/div>\n
„Jak jsi to ud\u011blal?! \u0158ekni mi, kdo ti pom\u00e1hal!! Tak mluv!“ Prudce trhla za jeho vlasy a zvr\u00e1tila mu tak hlavu do nep\u0159irozen\u00e9 polohy. Ti\u0161e za\u00fap\u011bl bolest\u00ed.<\/div>\n
„Nikdo, pan\u00ed.“<\/div>\n
„L\u017ee\u0161!“ Prudce jej odhodila a vzteky p\u0159evrhla keramickou m\u00edsu, kter\u00e1 st\u00e1la na mal\u00e9m stolku. Rozpadla se na mnoho mal\u00fdch st\u0159\u00edpk\u016f.<\/div>\n
„Tv\u00fdm dal\u0161\u00edm \u00fakolem bude vysb\u00edrat zlatou vlnu od ovc\u00ed v divok\u00e9m h\u00e1ji! M\u00e1\u0161 na to \u010das do ve\u010dera!“ Oto\u010dila se a ud\u011blala p\u00e1r krok\u016f sm\u011brem k v\u00fdchodu, kde se zastavila. „A ukli\u010f to!“ p\u0159ik\u00e1zala mu je\u0161t\u011b a s hn\u011bvem v o\u010d\u00edch zmizela. Bill se op\u011bt rozvzlykal. A jak m\u00e1 splnit tenhle \u00fakol?<\/p>\n<\/div>\n
***<\/div>\n
„Pane \u00c9\u00f3si? Pane.“ N\u011bkdo j\u00edm jemn\u011b t\u0159\u00e1sl, dokud neotev\u0159el unaven\u00e9 o\u010di.<\/div>\n
„Atheasi? Co tady d\u011bl\u00e1\u0161?“ Unaven\u011b se p\u0159eto\u010dil na z\u00e1da a hlasit\u011b si z\u00edvnul. Spaluj\u00edc\u00ed hore\u010dka jej vy\u010derp\u00e1vala a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 na to, aby dok\u00e1zal udr\u017eet o\u010di otev\u0159en\u00e9.<\/div>\n
„Pane, nesu V\u00e1m dobr\u00e9 zpr\u00e1vy. Jde o va\u0161eho prince.“ Pooto\u010dil hlavu jeho sm\u011brem a ze v\u0161ech sil se sna\u017eil udr\u017eet pohled v propojen\u00ed s t\u00edm jeho.<\/div>\n
„Ano?“<\/div>\n
„Zvl\u00e1dl to. Splnil \u00fakol va\u0161\u00ed matky.“<\/div>\n
Tomovi se na tv\u00e1\u0159i rozlil p\u0159\u00edjemn\u00fd, uvoln\u011bn\u00fd a hlavn\u011b \u0161\u0165astn\u00fd \u00fasm\u011bv. „Je \u0161ikovn\u00fd.“<\/div>\n
„Oh, to ano, pane. Ale va\u0161e matka mu dala dal\u0161\u00ed nesplniteln\u00fd \u00fakol.“<\/div>\n
„Jak\u00fd?!“ Prudce se posadil, a\u017e se mu zamotala hlava. Tak hrozn\u011b se o n\u011bj za\u010d\u00ednal b\u00e1t, jist\u011b pot\u0159eboval jeho pomoc, ale on nemohl ud\u011blat v\u016fbec nic.<\/div>\n
„Mus\u00ed posb\u00edrat zlatou vlnu od divok\u00fdch ovc\u00ed.“ Tomovi se zatajil dech. Tohle jeho princ\u00e1tko nem\u016f\u017ee nikdy zvl\u00e1dnout, v\u017edy\u0165 ty ovce jej roztrhaj\u00ed na kousky. V o\u010d\u00edch se mu zaleskly slzy.<\/div>\n
„Ach ne.“ P\u0159itiskl si dla\u0148 na \u00fasta. „\u0158ekni mi, co m\u00e1m ud\u011blat pro jeho z\u00e1chranu?“<\/div>\n
„Poproste o pomoc p\u0159\u00edrodu, m\u016fj pane.“<\/div>\n
Tom p\u0159ik\u00fdvl, Atheas m\u011bl pravdu. P\u0159\u00edroda.<\/p>\n<\/div>\n
***<\/div>\n
„Ach, co te\u010f? Co m\u00e1m te\u010f d\u011blat? V\u017edy\u0165 ty ovce m\u011b zabij\u00ed.“ Zlomen\u00fdm pohledem se d\u00edval na st\u00e1do ovc\u00ed p\u0159ed sebou. Nejrad\u011bji by se oto\u010dil a utekl daleko odtud.<\/div>\n
„Bille, Bille, Bille.“<\/em> Vzduchem se neslo tich\u00e9 \u0161um\u011bn\u00ed tr\u00e1vy a jednotliv\u00e1 st\u00e9bla jakoby \u0161eptala jeho jm\u00e9no. Ot\u00e1\u010del se st\u00e1le dokola, nikoho v\u0161ak nevid\u011bl.<\/div>\n
„Bille, po\u010dkej, a\u017e ovce usnou, pak ti nebudou moci ubl\u00ed\u017eit. Jen po\u010dkej, a\u017e usnou, Bille.“<\/em><\/div>\n
Dopadl do tr\u00e1vy a kolena p\u0159itiskl k hrudi. Po\u010dkat, a\u017e ovce usnou? Jinou mo\u017enost nem\u011bl, necht\u011bl zem\u0159\u00edt, je\u0161t\u011b ne. Cht\u011bl je\u0161t\u011b alespo\u0148 jednou v \u017eivot\u011b vid\u011bt Tomovu tv\u00e1\u0159, sly\u0161et jeho hlas, c\u00edtit jeho lehk\u00e9 pohlazen\u00ed.<\/div>\n
„Bille, Bille.“<\/em><\/div>\n
Poledn\u00ed slun\u00ed\u010dko se p\u0159ehouplo a bl\u00ed\u017eilo se st\u00e1le v\u00edce k z\u00e1padu. Mezi sp\u00edc\u00edmi ovcemi se hbit\u011b m\u00edhalo drobn\u00e9 chlapcovo t\u011blo. Poctiv\u011b sb\u00edral v\u0161echnu vlnu, i ten nejmen\u0161\u00ed zlat\u00fd chom\u00e1\u010dek. A\u0165 u\u017e mu pomohl kdokoliv, zachr\u00e1nil mu \u017eivot. I tenhle nesplniteln\u00fd \u00fakol splnil.<\/p>\n<\/div>\n
***<\/div>\n
„To nen\u00ed mo\u017en\u00e9! Jak to mohl dok\u00e1zat?!“ Nemohla, necht\u011bla uv\u011b\u0159it tomu, co sly\u0161ela, co vid\u011bla. P\u0159ed jej\u00edma nohama kle\u010del \u010dernovlas\u00fd chlapec, p\u0159ed n\u00edm le\u017eela v\u0161echna zlat\u00e1 vlna, kter\u00e1 se v divok\u00fdch h\u00e1j\u00edch nach\u00e1zela.<\/div>\n
„Kdo ti pomohl?! Kdo ti poradil?!“<\/div>\n
„Nikdo, pan\u00ed.“<\/div>\n
„Op\u011bt mi l\u017ee\u0161! Jsi tak troufal\u00fd a drz\u00fd!“ Klekla si k n\u011bmu a op\u011bt mu prudk\u00fdm tahem za vlasy zaklonila hlavu. „Nejrad\u011bji bych t\u011b nechala zab\u00edt hned te\u010f,“ sykla mu p\u0159\u00edmo do tv\u00e1\u0159e, pustila jeho vlasy a op\u011bt se postavila.<\/div>\n
„Dal\u0161\u00ed \u00fakol se ti splnit jist\u011b nepoda\u0159\u00ed,“ posm\u011b\u0161n\u011b se usm\u00e1la a op\u011bt usedla na sv\u016fj tr\u016fn.<\/div>\n
„Z\u00edtra za \u00fasvitu vyraz\u00ed\u0161 pro \u010dernou vodu st\u00e9kaj\u00edc\u00ed do podsv\u011bt\u00ed.“ Mezi prsty uchopila kuli\u010dku hroznov\u00e9ho v\u00edna. „A te\u010f u\u017e mi jdi z o\u010d\u00ed.“<\/div>\n
Jeden voj\u00e1k vyt\u00e1hl Billa na nohy a vlekl jej zp\u011bt ke komnat\u011b, kde str\u00e1vil i minulou noc. Byl vd\u011b\u010dn\u00fd, kdy\u017e dopadl koleny na m\u011bkk\u00fd koberec. Nem\u011bl zde postel, jen ten kousek hebk\u00e9ho, b\u00edl\u00e9ho koberce.<\/div>\n
Schoulil se do mal\u00e9ho klub\u00ed\u010dka a sna\u017eil se usnout. Hlasit\u00e9 kru\u010den\u00ed v \u017ealudku mu to v\u0161ak nedovolovalo. Byl tak unaven\u00fd, zesl\u00e1bl\u00fd a vyhladov\u011bl\u00fd. Smutn\u011b si povzdechl, kdy\u017e do m\u00edstnosti ti\u0161e vstoupila jedna z Afroditin\u00fdch slu\u017eek.<\/div>\n
„Donesla jsem ti n\u011bco mal\u00e9ho k j\u00eddlu,“ polo\u017eila p\u0159ed n\u011bj podnos s \u010distou vodou, kouskem s\u00fdra a \u010derstv\u00e9ho kraj\u00edce chleba. Vd\u011b\u010dn\u011b se na ni usm\u00e1l a hladov\u011b se po p\u0159inesen\u00e9m j\u00eddle vrhnul.<\/div>\n
„D\u011bkuji, d\u011bkuji.“<\/div>\n
„Nen\u00ed za\u010d,“ mile se na n\u011bj usm\u00e1la a prohl\u00ed\u017eela si ho. „M\u00e1 pan\u00ed nev\u00ed, \u017ee jsem ti to j\u00eddlo dala.“ Bill se na ni pod\u00edval, st\u00e1le v\u0161ak ukusoval chleba a up\u00edjel vodu.<\/div>\n
„Nev\u00ed?“<\/div>\n
„Ne, a nesm\u00ed se to dozv\u011bd\u011bt. Nechala by mne potrestat.“ V jej\u00edm hlase byl sly\u0161et jasn\u00fd strach, p\u0159ekvapila jej.<\/div>\n
„Tak pro\u010d jsi\u2026“<\/div>\n
„Ten \u00fakol bys nezvl\u00e1dl, kdybys byl na smrt vy\u010derpan\u00fd a hladov\u00fd.“<\/div>\n
Bill odlo\u017eil kousek chleba na podnos a p\u0159isunul se bl\u00ed\u017e k n\u00ed. Pohledem se zabodl do jej\u00edch modr\u00fdch o\u010d\u00ed. „Pro\u010d mi pom\u00e1h\u00e1\u0161?“<\/div>\n
„Miluje t\u011b n\u00e1\u0161 p\u00e1n, \u00c9\u00f3s,“ nepatrn\u011b j\u00ed zrudly tv\u00e1\u0159e, Bill nepochyboval o tom, \u017ee ona naopak miluje jeho. „A ty miluje\u0161 jeho. Kdyby ne, u\u017e d\u00e1vno by ses vzdal. V\u00ed\u0161, n\u00e1\u0161 p\u00e1n si zaslou\u017e\u00ed b\u00fdt \u0161\u0165astn\u00fd. Je opravdu moc hodn\u00fd, v\u017edy v\u0161em pom\u00e1hal a sna\u017eil se ka\u017ed\u00e9ho chr\u00e1nit. A pokud t\u011b miluje, je mou povinnost\u00ed pomoct ti.“<\/div>\n
Bill polknul posledn\u00ed sousto a zapil jej ledovou vodou. „Povinnost\u00ed?“<\/div>\n
„Ano,“ op\u011bt se usm\u00e1la a do rukou uchopila ji\u017e pr\u00e1zdn\u00fd podnos. „I m\u011b jednou zachr\u00e1nil p\u0159ed hn\u011bvem jeho matky. Jsem jeho dlu\u017en\u00edkem.“ Postavila se a op\u011bt se usm\u00e1la. Bylo to mil\u00e9 d\u011bv\u010de. „Ale te\u010f u\u017e spi. Do \u00fasvitu zb\u00fdv\u00e1 m\u00e1lo \u010dasu a ty bude\u0161 pot\u0159ebovat s\u00edlu. Dobrou noc.“ Oto\u010dila se a zmizela za rud\u00fdm z\u00e1v\u011bsem.<\/div>\n
Bill se pousm\u00e1l a op\u011bt se sto\u010dil do mal\u00e9ho klubka. Ano, jeho Tom byl opravdu hodn\u00fd, s\u00e1m jeho dobrotu poznal. S nepatrn\u00fdm \u00fasm\u011bvem na rtech propadl sp\u00e1nku d\u0159\u00edv, ne\u017e se nad\u00e1l.<\/p>\n<\/div>\n
autor: Deni<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
Klikn\u011bte na anketu, d\u00edky. J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Deni „Tohle v\u0161e rozt\u0159\u00edd\u00ed\u0161.“ Afroditiny slu\u017eky rozhodily p\u0159ed neboh\u00e9ho Billa hromadu obil\u00ed. „P\u0161enici sem, boby sem, hr\u00e1ch je\u010dmen a m\u00e1k sem.“ Afrodita ud\u011blala jedno kole\u010dko kolem jeho t\u011bla. „Rozum\u011bl jsi mi? Do r\u00e1na bude v\u0161e na sv\u00e9 hrom\u00e1dce. Jestli ne, zem\u0159e\u0161.“<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[233],"tags":[],"class_list":["post-14390","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-balada-o-eosovi-psyche"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/14390","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=14390"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/14390\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=14390"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=14390"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=14390"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}