{"id":14396,"date":"2009-05-29T18:00:00","date_gmt":"2009-05-29T17:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=14363"},"modified":"2009-05-29T18:00:00","modified_gmt":"2009-05-29T17:00:00","slug":"zachran-me-8","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2009\/05\/29\/zachran-me-8\/","title":{"rendered":"Zachra\u0148 m\u011b! 8."},"content":{"rendered":"
autor: Majka<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
Tom je\u0161t\u011b n\u011bkolik vte\u0159in zara\u017een\u011b hled\u011bl na u\u017e zmlkl\u00fd telefon. Tohle vypadalo v\u00e1\u017en\u011b, David zn\u011bl opravdu na\u0161tvan\u011b…<\/div>\n
\u00b4Kruci, co se mohlo st\u00e1t? Jako by nesta\u010dil tenhle pr\u016f\u0161vih s Billem, kter\u00fd je u\u017e s\u00e1m o sob\u011b dost zlej, te\u010f se je\u0161t\u011b posere n\u011bco dal\u0161\u00edho!\u00b4<\/em><\/div>\n
Tomovi p\u0159i\u0161lo, \u017ee na n\u011bj pad\u00e1 cel\u00fd sv\u011bt ve sv\u00e9 nejhor\u0161\u00ed podob\u011b. U\u017e od v\u010derej\u0161\u00edho odpoledne si p\u0159ipadal jako ve zl\u00e9m snu, ze kter\u00e9ho se ne a ne probudit…<\/p>\n<\/div>\n
Zt\u011b\u017eka usedl na postel vedle sp\u00edc\u00edho Billa. T\u0159e\u0161tila mu hlava, nec\u00edtil z\u00e1da, sv\u00edral se mu \u017ealudek zvykl\u00fd na pravideln\u00fd p\u0159\u00edsun potravin. Unaven\u011b si promnul o\u010di a na okam\u017eik skryl tv\u00e1\u0159 ve sv\u00fdch dlan\u00edch. Kdyby si tak mohl lehnout a sp\u00e1t…<\/div>\n
M\u00edsto toho s povzdechem vstal a do\u0161el si do koupelny alespo\u0148 opl\u00e1chnout obli\u010dej. Nic v\u00edc nestihl, pak u\u017e se vedle v pokoji ozvalo r\u00e1zn\u00e9 zaklep\u00e1n\u00ed na dve\u0159e.<\/p>\n<\/div>\n
David netrp\u011bliv\u011b post\u00e1val na chodb\u011b a znovu zamra\u010den\u011b pro\u010d\u00edtal cel\u00fd \u010dl\u00e1nek. St\u00e1le doufal, \u017ee to cel\u00e9 je jen dal\u0161\u00ed nehor\u00e1zn\u00fd v\u00fdmysl senzacechtiv\u00fdch novin\u00e1\u0159\u016f, kte\u0159\u00ed se ne\u0161t\u00edt\u00ed v\u016fbec ni\u010deho. Za svou kari\u00e9ru to za\u017eil u\u017e nespo\u010detn\u011bkr\u00e1t.<\/div>\n
Jen\u017ee tohle mu p\u0159i\u0161lo moc i na takov\u00fd bulv\u00e1rn\u00ed pl\u00e1tek, jak\u00fdm tyhle noviny byly. Podv\u011bdom\u011b tu\u0161il, \u017ee tentokr\u00e1t se bl\u00ed\u017e\u00ed opravdov\u00e9 probl\u00e9my, zvl\u00e1\u0161\u0165 kdy\u017e si vzpomn\u011bl na v\u010derej\u0161\u00ed d\u016fle\u017eit\u00fd ob\u011bd s producentem, b\u011bhem kter\u00e9ho se dvoj\u010data t\u00e9m\u011b\u0159 bez vysv\u011btlen\u00ed vypa\u0159ila.<\/div>\n
A dne\u0161n\u00ed rann\u00ed rozhovor se Sakim mu taky moc klidu nep\u0159idal. Ne \u017ee by mu \u0161\u00e9f jejich ochranky \u0159ekl n\u011bco konkr\u00e9tn\u00edho, ale Davidovi sta\u010dil pohled do jeho tak n\u00e1hle bled\u00e9ho obli\u010deje, kdy\u017e mu uk\u00e1zal ten zpropaden\u00fd \u010dl\u00e1nek.<\/div>\n
„Mysl\u00edm, \u017ee by sis m\u011bl s Tomem a Billem v\u00e1\u017en\u011b promluvit.“ To bylo to jedin\u00e9, co ze Sakiho dostal.<\/p>\n<\/div>\n
Proto te\u010f nerv\u00f3zn\u011b podup\u00e1val p\u0159ed Billov\u00fdm hotelov\u00fdm pokojem a netu\u0161il, co m\u00e1 o\u010dek\u00e1vat. Hlavou mu proplouvaly a\u017e hr\u016fzostra\u0161n\u00e9 sc\u00e9n\u00e1\u0159e, p\u0159esto st\u00e1le nemohl uv\u011b\u0159it, \u017ee by se opravdu d\u011blo n\u011bco v\u00e1\u017en\u00e9ho, ani\u017e by mu o tom kdokoliv \u0159ekl.<\/p>\n<\/div>\n
Kone\u010dn\u011b se dve\u0159e otev\u0159ely. A David, nadechuj\u00edc se hned k prvn\u00ed ot\u00e1zce, \u00fasta zase beze slova zav\u0159el. U\u017easle z\u00edral do Tomova bled\u00e9ho obli\u010deje, na jeho temn\u00e9 st\u00edny pod o\u010dima a vy\u010derpan\u00fd v\u00fdraz. P\u0159ipadal mu minim\u00e1ln\u011b o deset let star\u0161\u00ed, ne\u017e kdy\u017e ho p\u0159ed p\u00e1r hodinami vid\u011bl naposledy.<\/div>\n
\n
Po n\u011bkolika dlouh\u00fdch vte\u0159in\u00e1ch se mu kone\u010dn\u011b poda\u0159ilo naj\u00edt ztracen\u00fd hlas.<\/p>\n<\/div>\n
„M\u016f\u017ee\u0161 mi vysv\u011btlit, co se to tady, sakra, d\u011bje? Kde je Bill?“<\/p>\n<\/div>\n
„Davide, nek\u0159i\u010d, pros\u00edm t\u011b! Bill je\u0161t\u011b sp\u00ed… \u0159\u00edkal jsem ti to.“ Tom\u016fv hlas zn\u011bl stejn\u011b unaven\u011b, jak unaven\u011b vypadala jeho tv\u00e1\u0159.<\/div>\n
„Kruci, Tome…“ David si uv\u011bdomil, \u017ee opravdu k\u0159i\u010d\u00ed a na chv\u00edli se odml\u010del. Zhluboka se nadechl a na chv\u00edli zav\u0159el o\u010di. Sna\u017eil se m\u00edt sv\u016fj hlas pod kontrolou, kdy\u017e znovu pohl\u00e9dl Tomovi do o\u010d\u00ed.<\/div>\n
„Fajn, asi p\u016fjdeme rad\u011bji dovnit\u0159, ne?“<\/div>\n
Tom jen rezignovan\u011b pokr\u010dil rameny, obr\u00e1til se zp\u011bt do pokoje a vd\u011b\u010dn\u011b se zhroutil do k\u0159esla. Cht\u011bl m\u00edt tohle setk\u00e1n\u00ed co nejrychleji za sebou, a\u0165 u\u017e se m\u011blo jednat o cokoliv. Jedin\u00e9, na co byl te\u010f schopn\u00fd myslet, byla \u00famorn\u00e1 bolest hlavy a touha lehnout si do vyh\u0159\u00e1t\u00fdch pe\u0159in a n\u011bkolik n\u00e1sleduj\u00edc\u00edch hodin neru\u0161en\u011b sp\u00e1t.<\/p>\n<\/div>\n
David ve\u0161el za n\u00edm, zav\u0159el dve\u0159e a obez\u0159etn\u011b se kolem sebe rozhl\u00e9dl, jako kdyby n\u011bco hledal. Tom sledoval jeho podez\u00edrav\u00fd pohled, kter\u00fd ho p\u0159inutil taky se pod\u00edvat po m\u00edstnosti. Zrak mu padl na otev\u0159en\u00fd notebook. V\u011bd\u011bl, \u017ee za moment\u00e1ln\u011b z\u010dernalou obrazovkou spo\u0159i\u010de je st\u00e1le je\u0161t\u011b zapnut\u00e1 posledn\u00ed vyhledan\u00e1 str\u00e1nka t\u00fdkaj\u00edc\u00ed se t\u00e9 zr\u00e1dn\u00e9 nemoci.<\/p>\n<\/div>\n
Nerv\u00f3zn\u011b polkl a pomalu vstal z k\u0159esla.<\/div>\n
Sna\u017eil se choval nen\u00e1padn\u011b… je\u0161t\u011b nebyl p\u0159ipraven\u00fd \u0159\u00edct Davidovi pravdu. Vlastn\u011b ani nev\u011bd\u011bl, co p\u0159esn\u011b by mu m\u011bl \u0159\u00edct.<\/div>\n
Jeho no\u010dn\u00ed p\u00e1tr\u00e1n\u00ed na internetu ho akor\u00e1t tak je\u0161t\u011b v\u00edc vyd\u011bsilo. Znovu p\u0159ed sebou vid\u011bl tv\u00e1\u0159e v\u0161ech t\u011bch na kost vychrtl\u00fdch d\u00edvek, kter\u00e9 se s dychtivou touhou po vlastn\u00ed \u0161t\u00edhlosti vrhly do n\u00e1ru\u010de smrti. B\u011bhal mu mr\u00e1z po z\u00e1dech, kdy\u017e \u010detl jejich p\u0159\u00edb\u011bhy, kter\u00e9 v\u0161echny do jednoho za\u010d\u00ednaly stejn\u011b… A\u017e p\u0159\u00edli\u0161 mu to p\u0159ipom\u00ednalo Billova slova, kter\u00fdmi se sna\u017eil obh\u00e1jit sv\u00e9 chov\u00e1n\u00ed.<\/div>\n
\u00b4Ale Bill p\u0159ece nen\u00ed jako ony! V\u017edy\u0165 je to, proboha, m\u016fj malej br\u00e1\u0161ka! Nen\u00ed to n\u011bjak\u00e1 zak\u0159iknut\u00e1 sle\u010dinka s nulov\u00fdm sebev\u011bdom\u00edm, tohle se p\u0159ece ned\u00e1 srovn\u00e1vat!\u00b4<\/em><\/p>\n<\/div>\n
Zd\u00e1nliv\u011b bez rozmyslu p\u0159e\u0161el loudav\u011b ke stolu a nau\u010den\u00fdm pohybem zaklapl horn\u00ed \u010d\u00e1st notebooku. Pak jakoby mimochodem sesb\u00edral popsan\u00e9 pap\u00edry a i s po\u010d\u00edta\u010dem je vlo\u017eil do ko\u017een\u00e9 bra\u0161ny.<\/div>\n
David ho celou dobu ml\u010dky sledoval. Musel by b\u00fdt slep\u00fd, aby si nev\u0161iml, jak se mlad\u00edkovi t\u0159esou ruce.<\/p>\n<\/div>\n
„Tome?“ Zvl\u00e1\u0161tn\u00ed, \u017ee v tuhle chv\u00edli zn\u011bl jeho hlas najednou obdivuhodn\u011b klidn\u011b.<\/div>\n
Tom se c\u00edtil provinile, kdy\u017e mu m\u011bl pohl\u00e9dnout do obli\u010deje. David p\u0159ed n\u011bj na st\u016fl bez dal\u0161\u00edch slov polo\u017eil rann\u00ed vyd\u00e1n\u00ed jak\u00e9hosi bulv\u00e1rn\u00edho den\u00edku.<\/div>\n
Nic ne\u0159\u00edkaj\u00edc\u00ed fotku z jak\u00e9si autogrami\u00e1dy nechal Tom bez pov\u0161imnut\u00ed, jakmile se v\u0161ak za\u010detl do titulku, jeho o\u010di se roz\u0161\u00ed\u0159ily hr\u016fzou. Zt\u011b\u017eka dosedl na \u017eidli a bez dechu z\u00edral na kr\u00e1tk\u00fd \u010dl\u00e1ne\u010dek, kter\u00fd v\u0161ak pro n\u011b mohl m\u00edt nedoz\u00edrn\u00e9 n\u00e1sledky. Jednotliv\u00e1 p\u00edsmenka mu spl\u00fdvala v rozmazanou \u0161mouhu…<\/p>\n<\/div>\n
Co se d\u011bje za zav\u0159en\u00fdmi dve\u0159mi Tokio Hotel?!?<\/em><\/strong><\/div>\n
Pravda o Billov\u011b podlomen\u00e9m zdrav\u00ed!!!<\/em><\/strong><\/p>\n<\/div>\n
P\u0159ipad\u00e1 v\u00e1m, \u017ee Bill Kaulitz, frontman \u00fasp\u011b\u0161n\u00e9 kapely Tokio Hotel, v posledn\u00ed dob\u011b v\u00fdrazn\u011b zhubl? Jste znepokojeni jeho propadl\u00fdmi tv\u00e1\u0159emi a pr\u00e1zdn\u00fdm pohledem? Va\u0161e obavy jsou na m\u00edst\u011b!<\/em><\/div>\n
Den\u00edk Stop! pro v\u00e1s vyp\u00e1tral smutnou pravdu, kter\u00e1 se skr\u00fdv\u00e1 za t\u011bmito zm\u011bnami obl\u00edben\u00e9ho zp\u011bv\u00e1ka.<\/em><\/p>\n<\/div>\n
Podle jednoho nejmenovan\u00e9ho zdroje je toti\u017e zdrav\u00ed, a mo\u017en\u00e1 i \u017eivot Tokio-Billa, v\u00e1\u017en\u011b ohro\u017een. Dostala se n\u00e1m do rukou audio-nahr\u00e1vka, podle kter\u00e9 m\u011bl Bill\u016fv bratr Tom v\u010dera kolem jeden\u00e1ct\u00e9 hodiny v noci volat na \u010d\u00edslo z\u00e1chrann\u00e9 slu\u017eby a do\u017eadovat se pomoci pr\u00e1v\u011b pro sv\u00e9 dvoj\u010de.<\/em><\/p>\n<\/div>\n
„Bill tu le\u017e\u00ed v bezv\u011bdom\u00ed… p\u0159edt\u00edm zvracel… nutil jsem ho j\u00edst…“<\/em><\/strong> – takov\u00e1 slova se oz\u00fdvaj\u00ed z p\u00e1sku a vyd\u011b\u0161en\u00fd hlas zn\u00ed opravdu autenticky.<\/em><\/div>\n
Cel\u00fd z\u00e1znam si budete moci z\u00edtra p\u0159ehr\u00e1t na na\u0161ich internetov\u00fdch str\u00e1nk\u00e1ch www.stop!.com.<\/em><\/div>\n
My se zat\u00edm pokus\u00edme spojit s managementem skupiny a o cel\u00e9 z\u00e1le\u017eitosti v\u00e1s budeme i nad\u00e1le informovat!<\/em><\/p>\n<\/div>\n
Tom m\u011bl pocit, \u017ee se snad u\u017e nikdy nenadechne. Cel\u00fd bled\u00fd hled\u011bl nep\u0159\u00edtomn\u011b p\u0159ed sebe, za\u010dal se t\u0159\u00e1st, v hlav\u011b mu hu\u010delo. Jako z d\u00e1lky k n\u011bmu dolehl mana\u017eer\u016fv nal\u00e9hav\u00fd hlas:<\/div>\n
„Tome! Sakra, Tome, vn\u00edmej m\u011b! Pot\u0159ebuju v\u011bd\u011bt, jestli takov\u00e1 nahr\u00e1vka skute\u010dn\u011b existuje! Sly\u0161\u00ed\u0161?!“<\/div>\n
Davida jeho p\u0159ede\u0161l\u00fd zd\u00e1nliv\u00fd klid d\u00e1vno p\u0159e\u0161el, u\u017e nebyl schopen se ovl\u00e1dnout. P\u0159e\u0161el a\u017e k Tomovi, prudce ho uchopil za bradu a zvedl mu hlavu. Necht\u011bl b\u00fdt hrub\u00fd nebo necitliv\u00fd, ale kdy\u017e si p\u0159edstavil nadch\u00e1zej\u00edc\u00ed pot\u00ed\u017ee, nemohl si pomoct.<\/p>\n<\/div>\n
Slova napsan\u00e1 v bulv\u00e1rn\u00edm pl\u00e1tku je\u0161t\u011b sama o sob\u011b nebyla nijak velkou hrozbou, ale pokud by se skute\u010dn\u011b objevil d\u016fkaz v podob\u011b nahran\u00e9ho z\u00e1znamu, znamenalo by to velk\u00e9 probl\u00e9my.<\/div>\n
A to m\u011bl David v tuhle chv\u00edli p\u0159ed o\u010dima jen nep\u0159\u00edjemnosti spojen\u00e9 s uklid\u0148ov\u00e1n\u00edm znepokojen\u00fdch fanou\u0161k\u016f a veden\u00ed… zat\u00edm si je\u0161t\u011b nesta\u010dil uv\u011bdomit pln\u00fd rozsah cel\u00e9 t\u00e9hle situace – tedy to, jak \u0161patn\u011b na tom Bill ve skute\u010dnosti je.<\/div>\n
Ale na to, aby se s touhle p\u0159\u00edmou realitou setkal, nemusel \u010dekat dlouho…<\/p>\n<\/div>\n
Oba mu\u017ei st\u00e1li naproti sob\u011b a propalovali se navz\u00e1jem pohledy – ten David\u016fv byl pln\u00fd zloby a vzteku, Tom\u016fv naopak skl\u00ed\u010den\u00fd a odevzdan\u00fd… kdy\u017e nep\u0159\u00edjemnou atmosf\u00e9ru pokoje p\u0159eru\u0161il tich\u00fd hlas…<\/p>\n<\/div>\n
„Tome!“<\/div>\n
Tom sebou p\u0159i tom zvuku nepatrn\u011b trhl. Bill\u016fv hlas zn\u011bl… zvl\u00e1\u0161tn\u011b nal\u00e9hav\u011b.<\/div>\n
„Tome, ne! Pros\u00edm, neodch\u00e1zej!“<\/div>\n
Oba se p\u0159ekvapen\u011b pod\u00edvali k posteli.<\/p>\n<\/div>\n
„Bille? Co se…“ Tom u\u017e svou ot\u00e1zku nedopov\u011bd\u011bl, pohled na bratra ho vyd\u011bsil.<\/div>\n
Jak si p\u0159ed necelou p\u016flhodinou trochu oddychl, \u017ee m\u00e1 Bill zdrav\u011bj\u0161\u00ed nar\u016f\u017eov\u011blou barvu, te\u010f jeho l\u00edce p\u0159\u00edmo ho\u0159ely syt\u011b \u010derven\u00fdm odst\u00ednem. \u010celo a sp\u00e1nky se leskly drobn\u00fdmi kapi\u010dkami potu, tv\u00e1\u0159 byla bolestn\u011b sta\u017eena. M\u011bl zav\u0159en\u00e9 o\u010di a zt\u011b\u017eka d\u00fdchal pootev\u0159en\u00fdmi \u00fasty. T\u0159\u00e1sl se.<\/p>\n<\/div>\n
Tom jako ve snu do\u0161el k posteli, klekl si a vzal do sv\u00fdch dlan\u00ed br\u00e1\u0161kovu horkou ruku. Bill na jeho dotyk nijak nereagoval. Nereagoval ani na tich\u00fd nal\u00e9hav\u00fd \u0161epot, a p\u0159esto\u017ee z jeho \u00fast ob\u010das trhan\u011b zazn\u011blo Tomovo jm\u00e9no, bylo zn\u00e1t, \u017ee Bill p\u0159\u00edtomnost sv\u00e9ho dvoj\u010dete v\u016fbec nevn\u00edm\u00e1.<\/p>\n<\/div>\n
David nebyl schopn\u00fd jedin\u00e9ho pohybu, jen nev\u011b\u0159\u00edcn\u011b z\u00edral na sc\u00e9nu p\u0159ed sebou. A\u017e kdy\u017e se na n\u011bj bezmocn\u011b up\u0159ely Tomovy leskl\u00e9 o\u010di pln\u00e9 strachu, zoufalstv\u00ed a stoupaj\u00edc\u00ed paniky, hlasit\u011b vydechl a zav\u0159el o\u010di.<\/p>\n<\/div>\n
„Do prdele!“ Hlasit\u00fd v\u00fdk\u0159ik pro\u0165al t\u00ed\u017eiv\u00e9 ticho a ost\u0159e se zabodl do u\u0161\u00ed…<\/p>\n<\/div>\n
autor: Majka<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
Klikn\u011bte na anketku, d\u00edk. J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Majka Tom je\u0161t\u011b n\u011bkolik vte\u0159in zara\u017een\u011b hled\u011bl na u\u017e zmlkl\u00fd telefon. Tohle vypadalo v\u00e1\u017en\u011b, David zn\u011bl opravdu na\u0161tvan\u011b… \u00b4Kruci, co se mohlo st\u00e1t? Jako by nesta\u010dil tenhle pr\u016f\u0161vih s Billem, kter\u00fd je u\u017e s\u00e1m o sob\u011b dost zlej, te\u010f se je\u0161t\u011b<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[227],"tags":[],"class_list":["post-14396","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-zachran-me"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/14396","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=14396"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/14396\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=14396"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=14396"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=14396"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}