{"id":144,"date":"2019-04-21T16:00:00","date_gmt":"2019-04-21T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=139"},"modified":"2019-04-21T16:00:00","modified_gmt":"2019-04-21T15:00:00","slug":"in-my-eyes-5","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2019\/04\/21\/in-my-eyes-5\/","title":{"rendered":"In My Eyes 5."},"content":{"rendered":"
autor: SunlovestheMoon<\/strong><\/div>\n
<\/p>\n

A s t\u00edmto d\u00edlem bych cht\u011bla pozdravit Jasalii, kter\u00e1 moment\u00e1ln\u011b postupn\u011b zp\u011btn\u011b do\u010d\u00edt\u00e1 m\u00e9 p\u0159eklady, a\u0165 u\u017e d\u0159\u00edve \u010dten\u00e9, \u010di ne, a poctiv\u011b komentuje. Te\u010f naposled zrovna n\u00e1dhernou pov\u00eddku Art Imitates Life. V\u0161echno to \u010dtu a moc d\u011bkuju.<\/em><\/div>\n

Zuzu \ud83d\ude42<\/em><\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
„Ode\u0161el.“ Bill se dotkl obrazovky po\u010d\u00edta\u010de a odvr\u00e1til se. On a Gustav se na Billovo nal\u00e9h\u00e1n\u00ed usadili v dal\u0161\u00ed m\u00edstnosti, a nyn\u00ed byl p\u0159ekvapen\u00fd, \u017ee Tom skute\u010dn\u011b ode\u0161el tak, jak ode\u0161el.<\/div>\n
Kdy\u017e nep\u0159ich\u00e1zela \u017e\u00e1dn\u00e1 odpov\u011b\u010f, Bill p\u0159e\u0161el ke Gustavovi, kter\u00fd si vyb\u00edral z nab\u00eddky film\u016f, a pl\u00e1cl ho po pa\u017ei. „Gustave!“ Zaz\u00edral na n\u011bj s lehkou pobou\u0159enost\u00ed v hlase.<\/div>\n
Gustav jen zabru\u010del. „Co? Byl to tv\u016fj n\u00e1pad d\u00e1t mu na v\u00fdb\u011br, aby takto ode\u0161el, ne m\u016fj. A d\u0159\u00edv, ne\u017e \u0159ekne\u0161, \u017ee jsme<\/em> o tom diskutovali,“ Gustav zvedl ukazov\u00e1\u010dek, aby zarazil Billovy n\u00e1mitky, „byl jsi to ty, kdo p\u0159ed \u010dty\u0159mi dny prohl\u00e1sil, \u017ee by m\u011bl odej\u00edt, a pak mu do d\u017eusu nam\u00edchal pr\u00e1\u0161ky na span\u00ed. Byly siln\u00e9, v\u00ed\u0161,“ dodal Gustav a nar\u00e1\u017eel tak na d\u00e9lku Tomova sp\u00e1nku.<\/div>\n
Bill potla\u010dil sarkastickou odpov\u011b\u010f a zamra\u010dil se. „\u0158\u00edkal jsi, \u017ee mu neubl\u00ed\u017e\u00ed.“<\/div>\n
„\u0158ekl jsem, \u017ee ho pravd\u011bpodobn\u011b nezabij\u00ed,“ opravil ho Gustav, „ale ne, neubl\u00ed\u017eily mu. A odpo\u010dinek byl pro n\u011bj dobr\u00fd.“<\/div>\n
\n

Bylo to t\u0159i noci zp\u00e1tky, kdy Gustav na\u0161el Billa op\u00edraj\u00edc\u00edho se o otev\u0159en\u00e9 dve\u0159e sv\u00e9 lo\u017enice, jak poslouch\u00e1 Tom\u016fv dech a sleduje zved\u00e1n\u00ed a pokles jeho hrudi. Bill\u016fv pohled byl na tmav\u00fdch, hust\u00fdch \u0159as\u00e1ch, na t\u00e9 mu\u017en\u00e9 tv\u00e1\u0159i, kter\u00e1 byla dokonale \u0161t\u00edhl\u00e1, a myslel na vyr\u00fdsovan\u00e9 t\u011blo pod p\u0159ikr\u00fdvkou, a\u017e sebou jeho prsty \u0161kubaly. Dokonce ani mod\u0159iny nijak neub\u00edraly t\u00e9 hezk\u00e9 tv\u00e1\u0159i, kter\u00e1 jako prvn\u00ed zaujala Billovu pozornost.<\/p><\/div>\n

<\/p>\n

„Tak k\u0159ehk\u00fd,“ vzdychl Bill. „Jak dlouho bude trvat, ne\u017e se to v\u0161echno vyl\u00e9\u010d\u00ed?“<\/em><\/div>\n

Gustav se postavil za Billa a nakoukl dovnit\u0159. „Ne\u00fapln\u00e9 fraktury m\u016f\u017eou trvat m\u011bs\u00edc i d\u00e9le. Z\u00e1le\u017e\u00ed na \u010dlov\u011bku, ale je velmi siln\u00fd a zdrav\u00fd, tak\u017ee ne p\u0159\u00edli\u0161 dlouho. Jak jsem si jist\u00fd, \u017ee jsi u\u017e vid\u011bl.“<\/em><\/div>\n
„Ne dostate\u010dn\u011b,“ zamumlal Bill a \u0161\u0165ouchl do Gustava, kter\u00fd zkroutil rty. Bill zv\u00e1\u017en\u011bl. „Dokonce i pokud v\u00ed, Gusi\u2026 nem\u016f\u017eeme\u2026“ P\u0159edstava, \u017ee by Tomovi n\u011bjak ubl\u00ed\u017eili, mu p\u0159i\u0161la ciz\u00ed.<\/em><\/div>\n
„N\u011bco vymysl\u00edme.“<\/em><\/div>\n
„M\u00e1\u0161 v\u00edc t\u011bch pr\u00e1\u0161k\u016f na span\u00ed? Jen dokud na n\u011bco nep\u0159ijdeme.“<\/em><\/div>\n
Gustavovi nic neuniklo. „Jist\u011b, p\u0159inesu ti je. Stejn\u011b se za p\u00e1r hodin probud\u00ed.“ Gustav se oto\u010dil k odchodu, ne\u017e se po p\u00e1r kroc\u00edch zastavil. „Mimochodem\u2026“<\/em><\/div>\n
„Co?“<\/em><\/div>\n
„P\u0159esta\u0148 si hr\u00e1t na Edwarda. Je to d\u011bsiv\u00e9.“<\/em><\/div>\n
Nastala kr\u00e1tk\u00e1 pauza, jak Bill vst\u0159eb\u00e1val Gustavova slova s ohrnut\u00fdm rtem a p\u0159imhou\u0159en\u00fdma o\u010dima. Pak Gustav uh\u00e1n\u011bl chodbou a p\u0159es cel\u00fd byt s pochecht\u00e1v\u00e1n\u00edm a slovy „neubli\u017euj mi, Cullene“ s Billem v pat\u00e1ch.<\/em><\/div>\n
<\/div>\n
\n
Bill se op\u0159el o poli\u010dku a ti\u0161e Gustava pozoroval. „Tak\u017ee co se bude d\u00edt te\u010f?“<\/div>\n
„Budeme ho sledovat,“ \u0159ekl Gustav. „Chce\u0161 se pod\u00edvat na film?“ Gustav zam\u00ed\u0159il do kuchyn\u011b. „P\u0159inesu n\u011bco k pit\u00ed.“<\/div>\n
Bill ze sebe vydal protestuj\u00edc\u00ed zvuk. „Nem\u011b\u0148 t\u00e9ma, Gustave. Jak ho m\u016f\u017eeme sledovat, kdy\u017e nev\u00edme, kde bydl\u00ed.“<\/div>\n
„Dozv\u00edme se to,“ pronesl Gustav z kuchyn\u011b. „U\u017e jsem to za\u0159\u00eddil.“<\/div>\n
Na to u\u017e Bill nic dal\u0161\u00edho ne\u0159ekl, v t\u011bchto v\u011bcech Gustavovi naprosto v\u011b\u0159il.<\/div>\n
Po \u010dty\u0159iceti minut\u00e1ch filmu se oba p\u0159\u00e1tel\u00e9 hlasit\u011b sm\u00e1li, kdy\u017e Gustavovi zazvonil telefon. Zkontroloval displej a uk\u00e1zal Billovi identitu volaj\u00edc\u00edho. Bill stopnul film a op\u0159el se, zat\u00edmco Gustav promluvil. „Ano? M\u016f\u017ee\u0161 mi to poslat na mobil? Dob\u0159e.“ Je\u0161t\u011b p\u00e1r minut poslouchal se zamy\u0161len\u00fdm v\u00fdrazem. „No, to je zaj\u00edmav\u00e9. Okay. D\u00e1l ho sleduj. Brzy si promluv\u00edme. D\u00edky, Georgu.“<\/div>\n
Gustav se oto\u010dil k Billovi, p\u0159ekvapen\u00fd a trochu skl\u00ed\u010den\u00fd, kdy\u017e ho spat\u0159il, jak m\u00e1 se zamlkl\u00fdm v\u00fdrazem hlavu sklopenou do kl\u00edna.<\/div>\n
\n

„U\u017e v\u00edme, kde bydl\u00ed-“ za\u010dal Gustav.<\/p><\/div>\n

„Jak se m\u00e1 Georg?“<\/div>\n
„Georg se m\u00e1 fajn.“ Gustav rozum\u011bl sv\u00e9mu kamar\u00e1dovi a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 dob\u0159e. „Bude Toma sledovat.“<\/div>\n
Bill p\u0159ik\u00fdvl. „Co bylo tak zaj\u00edmav\u00e9ho? \u0158\u00edkal jsi do telefonu\u2026“<\/div>\n
„Georg si mysl\u00ed, \u017ee Tom v\u00ed, \u017ee je sledov\u00e1n.“ Sp\u00ed\u0161 ne\u017e aby byl podr\u00e1\u017ed\u011bn\u00fd, \u017ee na to p\u0159i\u0161el tak rychle, byl Gustav pobaven\u00fd.<\/div>\n
„Oh?“ Bill zkoumav\u011b vzhl\u00e9dl. „Jak?“<\/div>\n
„Nen\u00ed si jist\u00fd, ale Tom napsal \u010d\u00edslo sv\u00e9ho bytu na bankovku.“<\/div>\n
„Oh,“ zopakoval Bill, chv\u00edli se kousal do rtu, ne\u017e se oto\u010dil zp\u00e1tky k pozastaven\u00e9mu filmu.<\/div>\n
„Ty to nechce\u0161 v\u011bd\u011bt?“ Zeptal se Gustav, kdy\u017e se d\u00edval na Bill\u016fv pr\u00e1zdn\u00fd v\u00fdraz. Jako v\u017edy, Bill v\u0161echno, krom\u011b Gustava, od sebe odstrkoval.<\/div>\n
„Kde Tom bydl\u00ed?“ \u0158ekl Bill, s o\u010dima na obrazovce. „Ne. Mysl\u00edm, \u017ee bude lep\u0161\u00ed, kdy\u017e to nebudu v\u011bd\u011bt.“ Bill \u0161t\u00edhlou rukou zvedl ovlada\u010d. „Poj\u010fme se d\u00edvat.“<\/div>\n
\n

***<\/strong><\/div>\n

\n

Tom vy\u0161el z koupelny s ru\u010dn\u00edkem kolem hlavy a za n\u00edm se valila oblaka p\u00e1ry, jak ve\u0161el nah\u00fd do sv\u00e9 lo\u017enice. Dostal se do bytu p\u0159edchoz\u00ed ve\u010der, zhltnul v\u011bt\u0161inu pizzy, a pak usnul. Nyn\u00ed, po hodin\u011b sprchov\u00e1n\u00ed a holen\u00ed, se op\u011bt c\u00edtil jako \u010dlov\u011bk, pokud ne zcela sebran\u00fd dohromady. Proto\u017ee jej opustilo \u0161t\u011bst\u00ed a obvaz na jeho \u017eebrech b\u011bhem sprchov\u00e1n\u00ed spadl, sna\u017eil se Tom nyn\u00ed nahradit jej n\u011b\u010d\u00edm z l\u00e9k\u00e1rni\u010dky, kterou na\u0161el v koupeln\u011b. „Do prdele,“ vydechl podr\u00e1\u017ed\u011bn\u011b, kdy\u017e mu to i na druh\u00fd pokus spadlo. P\u0159\u00e1l si, aby tu m\u011bl na pomoc toho doktora, pak se uchechtl, kdy\u017e tu my\u0161lenku zm\u011bnila na Billa. Pro Toma nikdy neexistoval ten velk\u00fd \u010dern\u00fd otazn\u00edk t\u00fdkaj\u00edc\u00ed se jeho sexuality. Bylo to n\u011bco, co o sob\u011b zjistil u\u017e na \u0161kole, a akceptoval to bez pot\u0159eby to n\u011bjak d\u00e1l otev\u0159en\u011b zkoumat, jak to d\u011blalo mnoho jeho spolu\u017e\u00e1k\u016f. Nem\u011bl \u017e\u00e1dn\u00fd pl\u00ed\u017eiv\u00fd strach nebo pocit \u00fazkosti, l\u00edbily se mu mu\u017ei i \u017eeny, ot\u00e1zka preference byla sp\u00ed\u0161 m\u011b\u0159ena emocemi a vz\u00e1jemnou touhou ne\u017e pohlav\u00edm.<\/p><\/div>\n

\n

Tom za\u010dal znovu, omot\u00e1val kolem sebe pruh l\u00e1tky opatrn\u011bji, myslel p\u0159itom na Billovy dlouh\u00e9 prsty s \u010dern\u011b nalakovan\u00fdmi nehty, jak si v\u0161iml, a bo\u017ee, vypadalo to tak \u017ehav\u011b. Bylo jednoduch\u00e9 p\u0159edstavovat si ty ruce, jak jemn\u011b uhlazuj\u00ed obvazy kolem jeho t\u011bla, a o\u010di sleduj\u00edc\u00ed jak\u00fdkoliv n\u00e1znak nepohodl\u00ed. Tom si p\u0159edstavoval, jak jej ty ruce hlad\u00ed i jinde, a najednou se\u0161la dr\u00e1ha jeho my\u0161lenek z cesty spolu s obvazy, a Tom to vzdal, penis mu st\u00e1l nap\u016fl v pozoru. Se zamumlan\u00fdm „dol\u016f, kluku“ Tom prohled\u00e1val sv\u00e9 zavazadlo a vyt\u00e1hl si \u010dist\u00e9 oble\u010den\u00ed, ignoroval p\u0159itom pocit napnut\u00fdch boxerek p\u0159es svou erekci. Nebyl t\u00edm typem \u010dlov\u011bk, co by myslel sv\u00fdm pt\u00e1kem, a byl si alespo\u0148 \u010d\u00e1ste\u010dn\u011b v\u011bdom toho, \u017ee douf\u00e1, \u017ee Billa uvid\u00ed znovu.<\/p><\/div>\n

Tom se jen sotva rozhl\u00e9dl po sv\u00e9m byt\u011b s jeho z\u00e1kladn\u00edm n\u00e1bytkem. Byl pro n\u011bj p\u0159ipraven\u00fd jako do\u010dasn\u00e9 m\u00edsto k pobytu, dokud se nebude moct po\u0159\u00e1dn\u011b usadit. Popadl sv\u016fj mobil, kl\u00ed\u010de a zb\u00fdvaj\u00edc\u00ed Billovy pen\u00edze a vy\u0161el na ru\u0161nou ulici, aby jednodu\u0161e zam\u011b\u0159il n\u011bjakou kav\u00e1rnu, kde si mohl objednat sn\u00eddani svou v\u00edce ne\u017e slu\u0161nou n\u011bm\u010dinou. Byla lehce zreziv\u011bl\u00e1 po v\u00edce ne\u017e deseti letech v Americe, tenkr\u00e1t mu bylo \u010dtrn\u00e1ct a anglick\u00fd jazyk p\u0159ijal za vlastn\u00ed, a\u010dkoliv si pot\u011b\u0161en\u011b poznamenal, \u017ee sv\u016fj mate\u0159sk\u00fd jazyk st\u00e1le ovl\u00e1d\u00e1.<\/div>\n
\n

Tom si zkontroloval mobiln\u00ed telefon, a na\u0161el dva zme\u0161kan\u00e9 hovory ze sch\u016fzky, kterou prop\u00e1sl. Zavolal nazp\u011bt a kr\u00e1tce vysv\u011btlil okolnosti, ne\u017e si dohodl dal\u0161\u00ed sch\u016fzku na p\u0159\u00ed\u0161t\u00ed t\u00fdden. Op\u0159el se, trhnul sebou, a pak se na \u017eidli v\u00edce nap\u0159\u00edmil, slunce mu h\u0159\u00e1lo na z\u00e1tylek, zat\u00edmco pop\u00edjel svou k\u00e1vu. D\u00edval se na \u017eiv\u00fd ruch ulice Schanzenviertel s jej\u00edmi barvit\u00fdmi obyvateli, usm\u00e1l se, vrhnul se na obrovskou sn\u00eddani um\u00edst\u011bnou na jeho st\u016fl a n\u00e1hle m\u011bl opravdu dobr\u00fd pocit z toho, \u017ee je na\u017eivu.<\/p><\/div>\n

\n

***<\/strong><\/div>\n

\n

Po t\u00fddnu, po dal\u0161\u00ed hojn\u00e9 sn\u00eddani, st\u00e1l Tom v dob\u0159e vybaven\u00e9 kancel\u00e1\u0159i advok\u00e1ta Jana Schmidta. P\u0159ed n\u011bkolika m\u011bs\u00edci Tom obdr\u017eel dopis na kr\u00e9mov\u00e9m pergamenu se zn\u00e1mkou z Hamburku, kter\u00fd ho informoval, \u017ee jeho str\u00fdc J\u00f6rg zem\u0159el, a Tom byl zm\u00edn\u011bn v jeho posledn\u00ed v\u016fli. Dopis obsahoval i letenku, a tak s rozhodnut\u00edm, \u017ee je dobr\u00fd \u010das na zm\u011bnu, Tom prodal, co mohl, a nastoupil do letadla s ve\u0161ker\u00fdm sv\u00fdm majetkem ve dvou kufrech.<\/p><\/div>\n

V sou\u010dasn\u00e9 chv\u00edli se Tom sna\u017eil p\u0159\u00edli\u0161 neo\u0161\u00edvat pod zkoumav\u00fdm pohledem staropanensk\u00e9 sekret\u00e1\u0159ky. V\u011bnovala Tomovi podez\u0159\u00edvav\u00fd pohled po jeho neochotn\u00e9m ozn\u00e1men\u00ed, \u017ee m\u00e1 domluvenou sch\u016fzku, ne\u017e mu \u0159ekla, aby \u00b4po\u010dkal\u00b4, jako by j\u00ed snad nem\u011bl po\u0161pinit jej\u00ed \u010dek\u00e1rnu t\u00edm, \u017ee se posad\u00ed.<\/div>\n
K Tomov\u011b \u00falev\u011b se dve\u0159e v dal\u0161\u00edm okam\u017eiku otev\u0159ely a ven sp\u011b\u0161n\u011b vy\u0161el vysok\u00fd mu\u017e kolem pades\u00e1tky. „Ilso, p\u0159esta\u0148 d\u011bsit na\u0161e klienty a p\u0159iprav n\u00e1m \u010daj, ano?“ Pronesl dobrosrde\u010dn\u011b, ne\u017e se s v\u0159el\u00fdm pot\u0159esen\u00edm ruky p\u0159edstavil a zavedl Toma do sv\u00e9 kancel\u00e1\u0159e.<\/div>\n
\n

O patn\u00e1ct minut pozd\u011bji Tom sed\u011bl na k\u0159esle, \u010daj zapomenut\u00fd na stole, a sna\u017eil se vst\u0159ebat detaily toho, co mu pr\u00e1v\u011b bylo \u0159e\u010deno. Str\u00fdc J\u00f6rg, jeho uboh\u00fd<\/em> str\u00fdc J\u00f6rg, alespo\u0148 podle slov jeho otce, jmenoval Toma hlavn\u00edm d\u011bdicem mal\u00e9ho jm\u011bn\u00ed v hodnot\u011b zhruba dvou a p\u016fl milionu Euro.<\/div>\n

„Nevid\u011bl jsem J\u00f6rga u\u017e dev\u011bt let,“ utrousil Tom \u0161okovan\u011b.<\/div>\n
Naposledy, kdy jej Tom vid\u011bl, to bylo v Americe. Tom a jeho otec se tam p\u0159est\u011bhovali po smrti Tomovy matky. Gregor, \u00fasp\u011b\u0161n\u00fd obchodn\u00edk, byl naprost\u00fd opak sv\u00e9ho uvoln\u011bn\u00e9ho star\u0161\u00edho bratra, kter\u00fd \u017eil jednodu\u0161e, d\u011blal t\u00e9m\u011b\u0159 cokoliv od barmana a\u017e po \u0159idi\u010de kamionu. J\u00f6rg nikdy nez\u016fstal p\u0159\u00edli\u0161 dlouho na jednom m\u00edst\u011b, aby se usadil a zalo\u017eil rodinu – a to bylo dlouhou dobu trnem v oku Tomovu otci, kter\u00fd si cenil zodpov\u011bdnosti a rodiny.<\/div>\n
N\u011bkter\u00e9 z Tomov\u00fdch nejcenn\u011bj\u0161\u00edch vzpom\u00ednek z d\u011btstv\u00ed byly chv\u00edle str\u00e1ven\u00e9 se str\u00fdcem, kter\u00fd sv\u00e9ho mlad\u0161\u00edho bratra miloval, a Tomovi v\u0161t\u00edpil zv\u011bdavost a l\u00e1sku k \u017eivotu. Gregor byl zd\u011b\u0161en\u00fd, kdy\u017e se dozv\u011bd\u011bl, \u017ee krom\u011b o\u010dek\u00e1van\u00e9ho obchodn\u00edho zam\u0159en\u00ed dostal Tom diplom i ve filosofii. Tomovi to d\u00e1valo perfektn\u00ed smysl.<\/div>\n
\n

„M\u011bl v\u00e1s velmi r\u00e1d, Tome,“ usm\u00edval se Jan. „Vzpom\u00edn\u00e1m si, jak by pot\u011b\u0161en\u00fd, kdy\u017e se dozv\u011bd\u011bl, \u017ee jste si ve \u0161kole vybral stejn\u00fd obor jako on.“<\/p><\/div>\n

B\u011bhem sv\u00e9ho jednoduch\u00e9ho \u017eivota a pr\u00e1ce J\u00f6rg sv\u00e9 \u00faspory vlo\u017eil do investic, kde v\u011bt\u0161ina z nich st\u00e1le le\u017eela. Tom m\u011bl na v\u00fdb\u011br to v\u0161e prodat, nebo \u017e\u00edt z ka\u017edoro\u010dn\u00edch dividend. Ta druh\u00e1 mo\u017enost, jak jej pan Schmidt ujistil, zajist\u00ed Tomovi tak\u00e9 velmi pohodln\u00fd \u017eivot. Ve v\u016fli byla pouze dv\u011b ustanoven\u00ed. Prvn\u00ed, kter\u00e9 Tom splnil u\u017e t\u00edm, \u017ee se vr\u00e1til do N\u011bmecka. Druh\u00e9, ve zkratce, aby pen\u00edze pou\u017eil tak, jak mu to p\u0159ijde nejlep\u0161\u00ed.<\/div>\n
<\/p>\n

\u2026 v\u011b\u0159\u00edm, \u017ee s nimi nalo\u017e\u00ed\u0161 dob\u0159e. Pamatuj na v\u0161echny na\u0161e dobr\u00e9 spole\u010dn\u00e9 chv\u00edle a vytvo\u0159 si sv\u00e9 vlastn\u00ed vzpom\u00ednky. U\u017e\u00edvej si \u017eivota, a pokud to nakonec v\u0161echno utrat\u00ed\u0161, tak a\u0165, a neohl\u00ed\u017eej se.<\/em><\/div>\n

S l\u00e1skou J\u00f6rg<\/em><\/div>\n
\n

„Co ud\u011bl\u00e1te te\u010f, Tome?“ Jan Schmidt zav\u0159el slo\u017eku, jakmile zkontroloval, \u017ee bylo v\u0161e podeps\u00e1no. Bude trvat dal\u0161\u00ed t\u00fdden, ne\u017e budou v\u0161echny prost\u0159edky p\u0159evedeny na Tomovo jm\u00e9no. Jan bude na jeho investice nad\u00e1le dohl\u00ed\u017eet, co\u017e zanech\u00e1 Toma prakticky zcela bez starost\u00ed.<\/p><\/div>\n

„R\u00e1d bych n\u011bjakou dobu z\u016fstal v N\u011bmecku,“ \u0159ekl Tom a zastr\u010dil dopis zp\u00e1tky do ob\u00e1lky. „Mo\u017en\u00e1 nav\u0161t\u00edv\u00edm n\u011bjak\u00e1 J\u00f6rgova obl\u00edben\u00e1 m\u00edsta, pokud n\u011bjak\u00e1 m\u011bl?“<\/div>\n
„No, my dva jsme byli dost bl\u00edzc\u00ed p\u0159\u00e1tel\u00e9, tak\u017ee to v\u0161echno v\u00e1m rozhodn\u011b m\u016f\u017eu pov\u011bd\u011bt,“ nab\u00eddl se Jan. „Z\u016fstanete v Hamburku?“<\/div>\n
Ne\u010dekan\u011b mu na mysl p\u0159i\u0161el Bill, a Tom na\u0161el s\u00e1m sebe, jak souhlasn\u011b p\u0159ikyvuje.<\/p>\n

autor: SunlovestheMoon<\/strong><\/div>\n

p\u0159eklad: Zuzu<\/strong><\/div>\n
betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n
<\/p>\n

<\/strong> original<\/strong><\/a><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: SunlovestheMoon A s t\u00edmto d\u00edlem bych cht\u011bla pozdravit Jasalii, kter\u00e1 moment\u00e1ln\u011b postupn\u011b zp\u011btn\u011b do\u010d\u00edt\u00e1 m\u00e9 p\u0159eklady, a\u0165 u\u017e d\u0159\u00edve \u010dten\u00e9, \u010di ne, a poctiv\u011b komentuje. Te\u010f naposled zrovna n\u00e1dhernou pov\u00eddku Art Imitates Life. V\u0161echno to \u010dtu a moc d\u011bkuju. Zuzu \ud83d\ude42<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[714],"tags":[],"class_list":["post-144","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-in-my-eyes"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/144","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=144"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/144\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=144"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=144"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=144"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}