{"id":14407,"date":"2009-05-28T16:00:00","date_gmt":"2009-05-28T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=14374"},"modified":"2009-05-28T16:00:00","modified_gmt":"2009-05-28T15:00:00","slug":"1000-meere-iii-13","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2009\/05\/28\/1000-meere-iii-13\/","title":{"rendered":"1000 Meere III 13."},"content":{"rendered":"
autor: Bitter<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
Tom se probud\u00ed v motelu, kde se v noci ubytoval. P\u0159ijel do m\u011bsta kolem jeden\u00e1ct\u00fd a ne\u017e hledat jehlu v kupce sena za tmy, po\u010dkal si na den. Byl si jist\u00fd, \u017ee to najde, na ten d\u016fm by nezapomn\u011bl nikdy v \u017eivot\u011b.<\/div>\n
Obl\u00e9kl se rychlost\u00ed blesku, zaplatil a vyrazil obj\u00ed\u017ed\u011bt m\u011bsto. \u010c\u00edm d\u0159\u00edv za\u010dne, t\u00edm l\u00edp.<\/p>\n<\/div>\n
Bill doslova visel na ka\u017ed\u00e9m Andreasov\u011b slov\u011b… Svou ztr\u00e1tu pam\u011bti hr\u00e1l na jedni\u010dku a od Andyho se dozv\u011bd\u011bl, \u017ee ho zbil jeho b\u00fdval\u00fd p\u0159\u00edtel a \u017ee mu str\u010dil n\u011bjak\u00fd pr\u00e1\u0161ky. V duchu se musel sm\u00e1t… Kdyby jen Andreas tu\u0161il, \u017ee ve skute\u010dnosti jen hled\u00e1 chvilku, ve kter\u00e9 by zavolal Tomovi, aby pro n\u011bj p\u0159ijel. Na okam\u017eik se zamyslel, jak to provede a ani si neuv\u011bdomil, \u017ee p\u0159estal Andrease vn\u00edmat. A\u017e dotek na jeho rameni ho probral.<\/div>\n
,,L\u00e1sko, vn\u00edm\u00e1\u0161 m\u011b?“<\/div>\n
,,J\u00e1… j\u00e1 – promi\u0148, ale je toho na m\u011b moc…“ Sklopil v\u00ed\u010dka a sna\u017eil se vypadat co nejv\u00edc zkrou\u0161en\u011b.<\/div>\n
„Andreas ho jen n\u011b\u017en\u011b pohladil na tv\u00e1\u0159i.<\/div>\n
,,Neboj se, u\u017e je dob\u0159e… Se mnou se ti u\u017e nic nestane…“ \u0160pital a pomalu se k n\u011bmu p\u0159ibli\u017eoval. Bill zvedl pohled a vystra\u0161en\u011b zamrkal. Ne… tohle mu teda nedovol\u00ed, u\u017e te\u010f m\u011bl co d\u011blat, aby se mu ned\u011blalo zle pouze z jeho dotyk\u016f, polibek by nesnesl.<\/div>\n
Na posledn\u00ed chv\u00edli uhnul hlavou.<\/div>\n
,,J\u00e1… j\u00e1 nem\u016f\u017eu… promi\u0148 mi to, ale j\u00e1… j\u00e1 pot\u0159ebuju \u010das…“ \u0160pitl a modlil se, aby se Andreas nena\u0161tval, v\u011bd\u011bl moc dob\u0159e, jak Andreas nesn\u00e1\u0161\u00ed odm\u00edtnut\u00ed a dote\u010f m\u011bl v pam\u011bti, co se stalo, kdy\u017e ho odm\u00edtl poprv\u00e9…<\/div>\n
\n
Flashback<\/em><\/p>\n<\/div>\n
Byly dv\u011b hodiny r\u00e1no, kdy\u017e se dve\u0159e hotelov\u00e9ho pokoje kone\u010dn\u011b otev\u0159ely a dovnit\u0159 ve\u0161el naprosto vy\u0159\u00edzen\u00fd Bill. Nevid\u011bl na krok, p\u0159esto nerozsv\u00edtil a na\u0161lapoval jak nejti\u0161eji mohl, jen aby nevzbudil Andrease. Ur\u010dit\u011b u\u017e spal a Bill ho necht\u011bl budit.<\/em><\/div>\n
Pomalou\u010dku otev\u0159el sk\u0159\u00ed\u0148ku a vyndal \u010dist\u00e9 v\u011bci na span\u00ed. Sice se ubytovali teprve dopoledne, ale Andy u\u017e vybalil v\u0161ecky v\u011bci a Bill mu v duchu d\u011bkoval.<\/em><\/div>\n
Kdy\u017e obch\u00e1zel postel, neodolal a p\u0159i\u0161el bl\u00ed\u017e.<\/em><\/div>\n
Andreas spal a rty se mu vlnily do lehk\u00e9ho \u00fasm\u011bvu, byl tak sladk\u00fd, kdy\u017e spal. Byl to Bill\u016fv and\u011bl…<\/em><\/div>\n
Neodolal a lehce ho l\u00edbnul na tv\u00e1\u0159. Je\u0161t\u011b chvilku se d\u00edval na jeho tv\u00e1\u0159, ne\u017e se kone\u010dn\u011b doloudal do koupelny. Jako prvn\u00ed si opl\u00e1chl obli\u010dej a ple\u0165ovou vodou sm\u00fdval \u010dern\u00e9 \u010dmouhy. Omylem si zajel namo\u010denou vatou do oka, kter\u00e9 ho za\u010dalo okam\u017eit\u011b nehor\u00e1zn\u011b p\u00e1lit.<\/em><\/div>\n
,,Kurva!“ Zaklel a jak se sna\u017eil nahmatat ru\u010dn\u00edk, shodil svou kosmetickou ta\u0161ku na zem. Ta se za ohromn\u00e9ho r\u00e1musu rozsypala a ve vte\u0159in\u011b st\u00e1l ve dve\u0159\u00edch rozespal\u00fd Andreas.<\/em><\/div>\n
,,Mil\u00e1\u010dku, co to tady vyv\u00e1d\u00ed\u0161?“ Zaz\u00edval a usm\u00e1l se na Billa, kter\u00fd doloval zpod sk\u0159\u00ed\u0148ky tu\u017eku.<\/em><\/div>\n
,,Ani se neptej… a promi\u0148, necht\u011bl jsem t\u011b vzbudit…“ Oplatil mu \u00fasm\u011bv, nechal tu\u017eku tu\u017ekou a \u0161el se s Andym na p\u0159iv\u00edtanou pol\u00edbit.<\/em><\/div>\n
,,Nic se ned\u011bje… Co koncert a ta p\u0159ed\u00e1va\u010dka?“<\/em><\/div>\n
,,Jo, pohoda, jen si p\u0159ipad\u00e1m jak zbitej pes… \u0161pitnul Bill a slo\u017eil mu hlavu na rameno. Cht\u011blo se mu hrozn\u011b sp\u00e1t…<\/em><\/div>\n
,,V\u00ed\u0161 co, tak se spolu vysprchujem, j\u00e1 t\u011b pak namas\u00edruju a p\u016fjdeme sp\u00e1t, jo?“ Navrhl Andreas a Bill nad\u0161en\u011b p\u0159itakal. To, \u017ee to nem\u011bl d\u011blat, mu do\u0161lo a\u017e ve chv\u00edli, kdy ho Andreas ve sprch\u00e1\u010di slisoval na ze\u010f a dlan\u011bma za\u010dal bloudit v jeho kl\u00edn\u011b a na zade\u010dku.<\/em><\/div>\n
,,L\u00e1sko, dneska ne… j\u00e1 sem v\u00e1\u017en\u011b naprosto vy\u0159\u00edzenej…“<\/em><\/div>\n
,,Ale notak… zlato…“ \u0160pitnul mu Andreas do ucha a za\u010dal ho l\u00edbat na krku. Bill jen zni\u010den\u011b vydechl a d\u00e1l nic nenam\u00edtal. Koneckonc\u016f, Andreasovy doteky byly p\u0159\u00edjemn\u00e9, jemn\u011b ho hladil a l\u00edbal snad v\u0161ude. Bill jen st\u00e1l a op\u0159en\u00fd o st\u011bnu t\u00e9m\u011b\u0159 us\u00ednal. Dokonale ho probudilo a\u017e to, kdy\u017e ho Andreas prudce oto\u010dil.<\/em><\/div>\n
,,Andy po – po\u010dkej, to ne, j\u00e1 dneska… Au!“ Bill ani nedo\u0159ekl a Andreas do n\u011bj prudce pronikl.<\/em><\/div>\n
,,\u0160\u0161\u0161\u0161\u0161… klid zlato…“ Vydechl Andreas a tvrd\u011b p\u0159irazil.<\/em><\/div>\n
,,Auu ne… dost… Andreasi ne, to bol\u00ed…“ Nam\u00edtnul Bill, ale Andreas ho sv\u00fdmi rty nekompromisn\u011b uml\u010del a za\u010dal rychle p\u0159ir\u00e1\u017eet.<\/em><\/div>\n
Billovi vytryskly do o\u010d\u00ed slzy a sna\u017eil se od n\u011bj dostat. Andreas mu ale chytil ruce a zap\u0159el se s nimi o kachli\u010dky. P\u0159idal na tempu a v\u00e1\u0161niv\u011b skous\u00e1val k\u016f\u017ei na Billov\u00fdch z\u00e1dech.<\/em><\/div>\n
,,Andy p – pros\u00edm… auu to v\u00e1\u017en\u011b… bol\u00ed…“<\/em><\/div>\n
,,Ale notak… to… to vydr\u017e\u00ed\u0161… uvolni se, l\u00e1sko… u\u017e jen chvilku.“ Andreas na n\u011bj nebral naprosto \u017e\u00e1dn\u00fd ohled. Tvrd\u011b p\u0159ir\u00e1\u017eel a hlasit\u011b st\u00e9nal. Billovy prosby jako by nesly\u0161el.<\/em><\/p>\n<\/div>\n
P\u0159ipadalo mu jako v\u011b\u010dnost, ne\u017e se kone\u010dn\u011b zastavil a po chvilce z n\u011bj vy\u0161el. Bill se okam\u017eit\u011b slo\u017eil na zem, kde se jeho krev pomalu m\u00edsila s tekouc\u00ed vodou. Slo\u017eil hlavu do dlan\u00ed a naplno se rozvzlykal. Naprosto nech\u00e1pal, jak mu to mohl Andreas ud\u011blat.<\/em><\/div>\n
Najednou uc\u00edtil, jak ho k sob\u011b Andy tiskne. Nem\u011bl ani s\u00edlu se odt\u00e1hnout.<\/em><\/div>\n
,,L\u00e1sko, promi\u0148… j\u00e1 nev\u00edm, co to se mnou bylo… j\u00e1… j\u00e1 se omlouv\u00e1m… sem takovej idiot… l\u00e1sko, pros\u00edm… mrz\u00ed m\u011b to…“ Vyr\u00e1\u017eel ze sebe t\u011b\u017ece a Bill nep\u0159eslechl, \u017ee bre\u010d\u00ed. Andreas ho k sob\u011b pevn\u011b tisknul a l\u00edbal ho do vlas\u016f.<\/em><\/div>\n
,,L\u00e1sko… opravdu m\u011b to mrz\u00ed… bo\u017ee… promi\u0148 mi to…“ \u0160eptal po\u0159\u00e1d dokola a zmaten\u011b ho hladil na z\u00e1dech. Bill se po chv\u00edli p\u0159estal t\u0159\u00e1st a docela se i uklidnil.<\/em><\/div>\n
,,To je v po\u0159\u00e1dku…“ Vydal ze sebe zt\u011b\u017eka a sna\u017eil se u\u017e nebre\u010det. Andreas ho zvedl do vzduchu, ot\u0159el ho ru\u010dn\u00edkem, obl\u00e9kl ho a odnesl do postele. Celou dobu ho n\u011b\u017en\u011b pusinkoval a ut\u011b\u0161oval ho. Pro Billa to byl sice \u0161ok, ale miloval ho a v tu chv\u00edli mu to odpustil. Kdyby jen tu\u0161il, co t\u00edmhle zp\u016fsobil. Kdyby ho vyhodil, roze\u0161el se s n\u00edm tenkr\u00e1t, nikdy by si nemusel pro\u017e\u00edvat to peklo, kter\u00e9 nastalo ve chv\u00edli, kdy si Andreas naplno uv\u011bdomil, \u017ee Bill mu odpust\u00ed naprosto v\u0161echno a postupem \u010dasu se p\u0159est\u00e1val i omlouvat, naopak je\u0161t\u011b Billa se\u0159val, \u017ee si za to m\u016f\u017ee s\u00e1m…<\/em><\/p>\n<\/div>\n
,,To nic… omlouv\u00e1m se… jdu na to moc rychle… mus\u00ed\u0161 b\u00fdt v \u0161oku…“ \u0160pitl Andreas a omluvn\u011b se od n\u011bj odt\u00e1hl. Bill jen p\u0159ekvapen\u011b zamrkal.<\/p>\n<\/div>\n
,,Kir, co to m\u00e1… \u010d\u00ed je ta mal\u00e1?“ Vydechl p\u0159ekvapen\u011b Gustav, kdy\u017e do jeho pokoje ve\u0161la Kir s malou Melody.<\/div>\n
,,J\u00e1 ti to vysv\u011btl\u00edm…“ \u0160pitla zni\u010den\u011b, poslala malou, aby se \u0161la pod\u00edvat na balkon. M\u011bl dostate\u010dn\u011b vysok\u00e9 z\u00e1bradl\u00ed, tak\u017ee se nemusela b\u00e1t, \u017ee se j\u00ed n\u011bco stane.<\/div>\n
,,L\u00e1sko, co je ti… jsi cel\u00e1 bled\u00e1…“ Gustav si ji starostliv\u011b prohl\u00ed\u017eel a b\u00e1l se toho, co \u0159ekne. V\u011bd\u011bl, \u017ee ji jen tak n\u011bco neporaz\u00ed, a kdy\u017e ji te\u010f vid\u011bl v tomhle stavu…<\/div>\n
Nat\u00e1hl k n\u00ed ruce a Kir se mu okam\u017eit\u011b uvelebila v n\u00e1ru\u010d\u00ed.<\/div>\n
,,V\u00ed\u0161, jak jsem ti \u0159\u00edkala o tom p\u0159ekvapen\u00ed…?“<\/div>\n
,,Jo…“<\/div>\n
,,T\u00fdk\u00e1 se to Billa a Toma…“<\/div>\n
,,Ale jak se jich to m\u016f\u017ee t\u00fdkat? Jsou p\u0159ece mrtv\u00ed…“<\/div>\n
,,Ne… nejsou a ta mal\u00e1 je Tomova dcera Melody…“<\/div>\n
,,Co\u017ee? Ale to… to je n\u011bjakej vtip nebo co?“<\/div>\n
,,Ne nen\u00ed… potkala jsem Billa \u00fapln\u011b n\u00e1hodou v hotelu Grant… “ Gustav ji jen zmaten\u011b pozoroval a hltal ka\u017ed\u00e9 slovo, co \u0159ekla…<\/p>\n<\/div>\n
Tom u\u017e sjezdil polovinu m\u011bsta, za\u010d\u00ednala u\u017e b\u00fdt tma a on rezignovan\u011b zahnul k mal\u00e9mu penzionku.<\/div>\n
Ubytoval se a jako prvn\u00ed si zalezl do sprchy. Byl naprosto zni\u010denej a hork\u00e1 voda mu ud\u011blala nanejv\u00fd\u0161 dob\u0159e. Vylezl ze sprchy, obl\u00edknul si fialovej \u017eupan a ru\u010dn\u00edkem si su\u0161il vlasy.<\/div>\n
Pokojem se najednou rozehr\u00e1la melodie jeho mobilu. Hodil ru\u010dn\u00edk na k\u0159eslo a vzal mobil do ruky. N displeji blikalo nezn\u00e1m\u00e9 \u010d\u00edslo. Ur\u010dit\u011b to bude komisa\u0159… ten volal poka\u017ed\u00fd odjinud. Na chvilku zav\u00e1hal, jestli to m\u00e1 vz\u00edt, pak ale p\u0159eci zm\u00e1\u010dknul tla\u010d\u00edtko se zelen\u00fdm telefonkem.<\/div>\n
,,Pros\u00edm, Berger.“ \u0158ekl nau\u010den\u011b a sedl si na postel.<\/div>\n
,,To – tome, jsi to ty?“ Ozvalo se tich\u00e9 za\u0161ept\u00e1n\u00ed a do Toma jako kdyby uhodilo.<\/div>\n
,,Bille! L\u00e1sko… proboha, kde jsi?“<\/div>\n
,,J\u00e1 jsem u Andrease… unesl m\u011b zase do Kol\u00edna, jsme v tom dom\u011b a…“<\/div>\n
,,J\u00e1 v\u00edm, taky jsem v Kol\u00edn\u011b… l\u00e1sko, kde je ten bar\u00e1k?“ Zeptal se zoufale a modlil se, aby si alespo\u0148 Bill vybavil n\u00e1zev ulice.<\/div>\n
,,J\u00e1 nev\u00edm… u\u017e si to nepamatuju… asi P\u0159\u00edstavn\u00ed… Tome, j\u00e1 m\u00e1m strach… j\u00e1 j\u00e1…“ Najednou se ozvala r\u00e1na a Bill\u016fv vyd\u011b\u0161en\u00fd v\u00fdk\u0159ik. Pak zase r\u00e1na a hovor se ukon\u010dil…<\/p>\n<\/div>\n
autor: Bitter<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
Klikn\u011bte na anketu, d\u00edky J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Bitter Tom se probud\u00ed v motelu, kde se v noci ubytoval. P\u0159ijel do m\u011bsta kolem jeden\u00e1ct\u00fd a ne\u017e hledat jehlu v kupce sena za tmy, po\u010dkal si na den. Byl si jist\u00fd, \u017ee to najde, na ten d\u016fm by nezapomn\u011bl nikdy<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[226],"tags":[],"class_list":["post-14407","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-1000-meere-iii"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/14407","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=14407"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/14407\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=14407"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=14407"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=14407"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}