{"id":14448,"date":"2009-05-23T18:30:00","date_gmt":"2009-05-23T17:30:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=14415"},"modified":"2009-05-23T18:30:00","modified_gmt":"2009-05-23T17:30:00","slug":"makes-three-14","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2009\/05\/23\/makes-three-14\/","title":{"rendered":"Makes Three 14."},"content":{"rendered":"
autor: Majestrix<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
Je empatie v\u00e1\u017en\u011b odpov\u011bd\u00ed? *kr\u010d\u00ed rameny* Kdo v\u00ed? Ale pom\u00e1h\u00e1 to.<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
„Ty kret\u00e9ne!“ za\u0159val Tom, kdy\u017e po\u0159\u00e1dn\u011b sev\u0159el hrdlo star\u0161\u00edho mu\u017ee. David se ho sna\u017eil set\u0159\u00e1st, ale blon\u010f\u00e1k byl v pln\u00e9m \u017eivlu. Chytil chlapce kolem pasu a zvedl ho ze zem\u011b, oba spadli na zem a v\u00e1leli sudy. Ani jeden z nich nehodlal toho druh\u00e9ho pustit, a tak se v\u00e1leli tam a zp\u00e1tky. „Jak jsi mohl?“ zak\u0159i\u010del Tom, na\u0161el v sob\u011b s\u00edlu a ude\u0159il Davida do b\u0159icha.<\/div>\n
David nemohl d\u00fdchat, ale mohlo by to b\u00fdt hor\u0161\u00ed, kdyby m\u011bl Tom lep\u0161\u00ed pozici a kdyby si vypo\u010d\u00edtal lep\u0161\u00ed trajektorii pro sv\u016fj \u00fader.<\/div>\n
„O \u010dem to kurva mluv\u00ed\u0161?“ kone\u010dn\u011b se mu poda\u0159ilo dostat Toma do pozice nehybnosti.<\/div>\n
„\u0158ekl jsi Billovi, aby \u0161el na potrat?“ p\u0159ecedil mezi zuby a sna\u017eil se pohnout. David ho ale p\u0159itla\u010dil dol\u016f, zasedl mu kolena.<\/div>\n
„Ano, \u0159ekl! Tohle je \u0161\u00edlen\u00fd, nem\u016f\u017eeme po Billovi cht\u00edt, aby t\u00edmhle proch\u00e1zel! Jsme do prdele na turn\u00e9!“ t\u0159\u00edsknul s n\u00edm znovu o zem, aby dodal na dramati\u010dnosti.<\/div>\n
„Ani sis nepromluvil s otcem!“ zavr\u010del Tom a sna\u017eil se dostat sv\u00e9 z\u00e1p\u011bst\u00ed pry\u010d z jeho sev\u0159en\u00ed. „Jak jsi to mohl ud\u011blat?“<\/div>\n
„Jak?<\/em> Pro\u010d bych nemohl?“ pod\u00edval se na Toma rozzloben\u011b. David u\u017e z toho v\u0161eho byl tak frustrovan\u00fd, \u017ee mu v\u0161echno bylo jedno. „Dal jsem Billovi \u0161anci, aby si to rozmyslel. Otce to nezaj\u00edm\u00e1!“<\/div>\n
„To nem\u016f\u017ee\u0161 v\u011bd\u011bt!“ \u0159ekl Tom zoufale, sna\u017eil se bojovat.<\/div>\n
„Ty v\u00ed\u0161, kdo je ten zasranej t\u00e1ta.“ Nebyla to ot\u00e1zka, David ho znovu dostal na zem. „Ty to kurva v\u00ed\u0161! Nic ohledn\u011b toho ne\u0159ekl<\/em>, proto\u017ee tady nen\u00ed, aby n\u011bco \u0159ekl<\/em>. Je to zasranej zbab\u011blec, kterej se tady ani nem\u016f\u017ee uk\u00e1zat. Nep\u0159izn\u00e1 se!<\/em>„<\/div>\n
Tom za\u010dal zrychlen\u011b d\u00fdchat a zavrt\u011bl hlavou. „Nen\u00ed\u2026“ sna\u017eil se mluvit, ale nemohl mluvit. „J\u00e1 jsem\u2026“<\/div>\n
„Davide, co to kurva d\u011bl\u00e1\u0161?“ rozeb\u011bhl se k nim Gustav a odtrhnul je. „Co to d\u011bl\u00e1\u0161?“ zatla\u010dil mana\u017eera ke stolu.<\/div>\n
„To \u0159\u00edkej sv\u00fdmu pitom\u00fdmu kytaristovi! Za\u00fato\u010dil na m\u011b!“ Dotkl se David svoj\u00ed tv\u00e1\u0159e, bolela ho.<\/div>\n
„Co se mezi v\u00e1ma dv\u011bma d\u011bje?“ zeptal se Georg a kleknul si vedle Toma. „Se\u0161 v po\u0159\u00e1dku?“ zamra\u010dil se, kdy\u017e se ho Tom pokusil odstr\u010dit pry\u010d, byl ale slab\u00fd. U\u017e to tu bylo zase; jeho nejv\u011bt\u0161\u00ed obavou bylo m\u00edt z\u00e1chvat p\u0159ed n\u011bk\u00fdm z nich. Str\u010dil do n\u011bj, doufal, \u017ee ho nechaj\u00ed b\u00fdt. „Tome, uklidni se!“ sna\u017eil se ho basista zvednout ze zem\u011b. Tom se pono\u0159il do p\u0159ich\u00e1zej\u00edc\u00ed temnoty a omdlel.<\/div>\n
„Co to sakra\u2026“ vydechl Gustav, kdy\u017e oba s Davidem koukali na to, jak Tom omdlel. „Co jsi mu ud\u011blal?“ zak\u0159i\u010del a str\u010dil do mana\u017eera.<\/div>\n
„Nic! J\u00e1 jsem jen-„<\/div>\n
„Vypadn\u011bte.“ V\u0161ichni t\u0159i zvedli pohled k Billovi. Ka\u017ed\u00fd se tv\u00e1\u0159il naprosto jinak. Georg vystra\u0161en\u011b, Gustav zmaten\u011b a David trochu provinile. Ale jen trochu. „\u0158ekl jsem, abyste vypadli.“ Zopakoval ti\u0161e.<\/div>\n
\n
„Bille, m\u011bli bysme-„<\/div>\n
„Vypadn\u011bte.“ P\u0159eru\u0161il Georga Bill a zavrt\u011bl hlavou, nemohl odvr\u00e1tit pohled od sv\u00e9ho bratra. M\u00edstnost byla v m\u017eiku vylidn\u011bn\u00e1, povzdychnul si a p\u0159ikr\u010dil se k Tomovi, p\u0159eto\u010dil ho tak, aby byl v lep\u0161\u00ed pozici. Nemohl ho zvednout, tak\u017ee musel po\u010dkat, dokud se neprobud\u00ed.<\/p>\n<\/div>\n
Asi po t\u0159ech minut\u00e1ch Tom kone\u010dn\u011b pomalu otev\u0159el o\u010di. „Ahoj.“ Nat\u00e1hnul Bill ruku a pohladil ho jemn\u011b po tv\u00e1\u0159i.<\/div>\n
Tom se odt\u00e1hnul a oto\u010dil se pry\u010d, bylo mu trapn\u011b. „Nechci s tebou te\u010f mluvit.“ \u0158ekl a zvedl se na kolena. Cel\u00e9 t\u011blo se mu bolestiv\u011b sv\u00edralo a do o\u010d\u00ed ho tla\u010dila bolest hlavy.<\/div>\n
„Tome, pros\u00edm.“<\/div>\n
„Jdi pry\u010d, Bille.“ Varoval ho, zhluboka d\u00fdchal.<\/div>\n
„Ne. Mus\u00edme si o tom promluvit. \u0158\u00edkal jsi, \u017ee u\u017e nebude\u0161 ut\u00edkat, pamatuje\u0161?“ op\u00e1\u010dil Bill horce, sna\u017eil se, aby v jeho hlase nebylo sly\u0161et vy\u010derp\u00e1n\u00ed, kter\u00e9 te\u010f c\u00edtil. Tom se na n\u011bj pod\u00edval pronikav\u00fdm pohledem.<\/div>\n
„J\u00e1 neut\u00edk\u00e1m. J\u00e1 nejsem ten, kdo ut\u00edk\u00e1.“ Prskal, kdy\u017e se p\u0159edklonil, aby se zvednul. Bill k n\u011bmu zvedl pohled a pak pohledem uhnul.<\/div>\n
„M\u016f\u017eeme si o tom promluvit, pros\u00edm?“<\/div>\n
„O \u010dem chce\u0161 mluvit?“<\/div>\n
„\u0158eknu ti to, ale nechci se s tebou bavit t\u00edmhle stylem, ne tady.“<\/div>\n
Tom se pod\u00edval dol\u016f na sv\u00e9ho bratra a nat\u00e1hl k n\u011bmu ruku. Bill se na ni pod\u00edval, t\u0159\u00e1sla se, chytl ho za ni a s jeho pomoc\u00ed se zvednul.<\/p>\n<\/div>\n
V tichosti se p\u0159em\u00edstili do medi\u00e1ln\u00ed m\u00edstnosti, Bill za nimi zav\u0159el dve\u0159e, koukal se v\u0161ude mo\u017en\u011b, jen ne na Toma, sed\u011bl naproti n\u011bmu u stolu. „Mluv.“ To slovo bylo jen o\u0161kliv\u00e9 \u0161t\u011bknut\u00ed, Bill se malinko nakr\u010dil.<\/div>\n
„Je to komplikovan\u00fd.“<\/div>\n
„Zkus to.“<\/div>\n
Bill pomalu p\u0159ik\u00fdvnul. „Nebudu p\u0159edst\u00edrat, \u017ee jsem o tom nep\u0159em\u00fd\u0161lel. Popravd\u011b to bylo jedin\u00e9, o \u010dem jsem mohl p\u0159em\u00fd\u0161let.“ Povzdychnul si a promnul si b\u0159icho. „Nejsem si jist\u00fd, pro\u010d jsem ti to ne\u0159ekl.“<\/div>\n
„Ty jsi to cht\u011bl ud\u011blat?“ Tom absolutn\u011b necht\u011bl zn\u00e1t odpov\u011b\u010f, tak\u017ee se zeptal znovu. „Bille, cht\u011bl jsi potratit to d\u00edt\u011b\u2026 Na\u0161e d\u00edt\u011b<\/em>?“ za\u0161eptal, sna\u017eil se zachytit bratr\u016fv pohled. Bill se na n\u011bj odm\u00edtal pod\u00edvat. „Jak m\u016f\u017eeme konverzovat, kdy\u017e nemluv\u00ed\u0161?“<\/div>\n
„Nev\u00edm, co m\u00e1m \u0159\u00edkat.“ Odpov\u011bd\u011bl a kone\u010dn\u011b se pod\u00edval na sv\u00e9 star\u0161\u00ed dvoj\u010de.<\/div>\n
„\u0158ekni n\u011bco.“ Zavrt\u011bl Tom hlavou. „Jak jsi mohl?“<\/div>\n
„Jak to mysl\u00ed\u0161?“ pod\u00edval se na n\u011bj Bill ned\u016fv\u011b\u0159iv\u011b. „Jak to kurva mysl\u00ed\u0161, jak jsem mohl<\/em>? Jak jsem mohl co, p\u0159em\u00fd\u0161let o tom, jak n\u00e1m tohle zm\u011bn\u00ed \u017eivot? Vid\u011bl jsi m\u011b snad poskakovat po autobuse a zp\u00edvat si ‚ahoj, jsem p\u0159ipravenej na sv\u016fj potrat‘? Ne, nevid\u011bl.“<\/div>\n
„Bille\u2026“<\/div>\n
„Co jsi cht\u011bl doc\u00edlit t\u00edm, \u017ee ses Davidem takhle popral?“ zeptal se a lokty se op\u0159el o st\u016fl. Tom pokr\u010dil rameny a ud\u011blal to sam\u00e9, pod\u00edval se bratrovi do o\u010d\u00ed.<\/div>\n
„Byl jsem jen na\u0161tvanej.“<\/div>\n
„Cht\u011bl jsi mu to \u0159\u00edct.“<\/div>\n
„V\u00e1\u017en\u011b?“ Tom si tuhle \u010d\u00e1st nepamatoval. Popravd\u011b, v\u011bt\u0161ina v\u0161eho, co se tam odehr\u00e1valo, bylo trochu rozmazan\u00e9. Tlukot jeho srdce se zrychlil, kdy\u017e si uv\u011bdomil n\u00e1sledky toho, kdyby to mana\u017eerovi \u0159ekl. „Oh bo\u017ee\u2026“<\/div>\n
„Jo.“ Bill n\u00e1sledky nemusel \u0159\u00edkat nahlas. Kdyby si to d\u00edt\u011b mohli ponechat, byli by rozd\u011bleni; se skupinou by byl konec. S jejich sv\u011btem by byl konec rychlost\u00ed mrknut\u00ed oka. „Po tom, co jsem s Davidem mluvil, jsem jen\u2026 v\u00e1hal, p\u0159em\u00fd\u0161lel nad t\u00edm, jestli bych to mohl ud\u011blat.“<\/div>\n
„Mohl?“<\/div>\n
„Cht\u011bl jsem.“ Bill p\u0159ik\u00fdvnul a zamrkal, aby zadr\u017eel slzy. „V\u00e1\u017en\u011b jsem za n\u00edm cht\u011bl j\u00edt a \u0159\u00edct ano. Nechci b\u00fdt t\u011bhotn\u00fd, Tomi.“ Ut\u0159el si o\u010di, kdy\u017e se slzy nakonec stejn\u011b vyhrnuly ven. „N\u011bkdy to tak hrozn\u011b nen\u00e1vid\u00edm.“<\/div>\n
„Nen\u00e1vid\u00ed\u0161 na\u0161e d\u00edt\u011b?“ zeptal se Tom se strachem, koukal se do stolu.<\/div>\n
„Ne.“<\/div>\n
„Mysl\u00ed\u0161 si, \u017ee jsem zbab\u011blec?“<\/div>\n
„Co\u017ee?“<\/div>\n
„Mysl\u00ed\u0161 si, \u017ee jsem zbab\u011blec?“ zvedl Tom k Billovi pohled a smutn\u011b se zasm\u00e1l. „Mysl\u00ed\u0161 si, \u017ee jsem zbab\u011blec, proto\u017ee nedok\u00e1\u017eu nikomu \u0159\u00edct, \u017ee j\u00e1 jsem otec?“<\/div>\n
„Nechci, abys to n\u011bkomu \u0159\u00edkal.“ P\u0159iznal Bill.<\/div>\n
„Pro\u010d chce\u0161 potratit na\u0161e d\u00edt\u011b?“<\/div>\n
Bill se zavrt\u011bl a poposednul si. O tomhle u\u017e necht\u011bl mluvit. „Nejsem si jist\u00fd.“<\/div>\n
„Pro\u010d nev\u00ed\u0161 odpov\u011b\u010f na ot\u00e1zku?“ zeptal se Tom bezmocn\u011b. „Jak nem\u016f\u017ee\u0161 v\u011bd\u011bt, jak mi na tohle odpov\u011bd\u011bt?“<\/div>\n
„Co bol\u00ed v\u00edc? To, \u017ee jsem o tom uva\u017eoval, nebo to, \u017ee jsem ti to ne\u0159ekl?“<\/div>\n
„P\u0159esta\u0148.“ Zavrt\u011bl Tom hlavou, bylo mu nevolno. „Prost\u011b p\u0159esta\u0148.“<\/div>\n
„P\u0159esta\u0148 s \u010d\u00edm?“<\/div>\n
„P\u0159esta\u0148 odch\u00e1zet od t\u00e9matu.“ Zavr\u010del Tom a pra\u0161til p\u011bst\u00ed do stolu. „Ned\u011blej to. A jen mi prost\u011b odpov\u011bz na tu zasranou ot\u00e1zku.“<\/div>\n
„To, \u017ee se m\u011b bude\u0161 po\u0159\u00e1d dokola pt\u00e1t, nezm\u011bn\u00ed nic na tom, \u017ee nev\u00edm, co odpov\u011bd\u011bt.“<\/div>\n
„Ty v\u00ed\u0161 co odpov\u011bd\u011bt. Bille, jsme v tom spole\u010dn\u011b! Jak ti m\u016f\u017eu pomoct, kdy\u017e m\u011b nenech\u00e1\u0161?“<\/div>\n
„Nejsme v tom spole\u010dn\u011b!“ rozk\u0159i\u010del se Bill a zvedl se. „Jsem to j\u00e1,<\/em> kdo mus\u00ed to d\u00edt\u011b nosit. J\u00e1<\/em> jsem ten, kterej se bude muset vyrovn\u00e1vat s t\u00edm, \u017ee na n\u011bj budou v\u0161ichni blb\u011b \u010dum\u011bt, kdo to v\u0161echno bude muset vysv\u011btlit m\u00e1m\u011b. Jsem to j\u00e1, ne ty! Ty jsi jen\u2026 jen\u2026“ Tom sledoval, jak se Bill\u016fv obli\u010dej m\u011bn\u00ed, jak si sednul zp\u00e1tky, zoufale si prsty proj\u00ed\u017ed\u011bl vlasy, jako by mu to snad m\u011blo dodat s\u00edlu. „Chce\u0161 \u0159\u00edct, pro\u010d jsem ti to ne\u0159ekl?“ zeptal se p\u0159es slzy.<\/div>\n
„Ano.“<\/div>\n
„Proto\u017ee jsem t\u011b cht\u011bl obvi\u0148ovat za to, \u010d\u00edm proch\u00e1z\u00edm, kdybych se rozhodl si ho nechat. Cht\u011bl jsem b\u00fdt schopn\u00fd si \u0159\u00edkat, \u017ee jsem to ud\u011blal kv\u016fli tob\u011b. Pro\u010d jsem nemohl z\u016fstat b\u00fdt t\u011bhotn\u00fd. Ale v\u00ed\u0161 ty co? Nem\u016f\u017eu.“ Pokr\u010dil Bill rameny a na\u0161tvan\u011b si ut\u0159el obli\u010dej. „P\u0159em\u00fd\u0161lel jsem a p\u0159em\u00fd\u0161lel, ale j\u00e1 prost\u011b nem\u016f\u017eu. Nen\u00ed z toho \u017e\u00e1dn\u00e1 snadn\u00e1 cesta \u00faniku a u\u017e m\u011b to v\u00e1\u017en\u011b nebav\u00ed. Chci, aby to u\u017e skon\u010dilo!“<\/div>\n
„Bille, tohle se net\u00fdk\u00e1 jenom tebe. Nerozhodli jsme se pro to, ale prost\u011b se to stalo. Pro\u010d za to trestat to d\u00edt\u011b?“ zeptal se Tom ti\u0161e. Pro\u010d trestat m\u011b?<\/em><\/div>\n
„To d\u00edt\u011b nebude norm\u00e1ln\u00ed. Na\u0161e \u017eivoty nejsou norm\u00e1ln\u00ed, a kdy\u017e bude vypadat \u00fapln\u011b p\u0159esn\u011b jako my\u2026 co \u0159ekneme lidem?“<\/div>\n
„N\u011bco vymysl\u00edme.“ Pokr\u010dil Tom rameny. „J\u00e1 nev\u00edm, Bille; nev\u00edm, co ti na to v\u0161echno odpov\u011bd\u011bt. Jsem k smrti vystra\u0161enej, \u017ee se ti n\u011bco stane, nebo miminku a pak zjist\u00edm, \u017ee ses ho cht\u011bl zbavit, ani\u017e bys mi o tom \u0159ekl. Vlastn\u011b ani nev\u00edm, co si o tom v\u0161em myslet\u2026“<\/div>\n
„V\u00edtej v m\u00e9m sv\u011bt\u011b. A\u017e na to, \u017ee j\u00e1 se takhle c\u00edt\u00edm dvacet \u010dty\u0159i hodin denn\u011b. Cel\u00fd zmaten\u00fd tady kr\u00e1\u010d\u00edm kolem, proto\u017ee jedin\u00fd o \u010dem m\u016f\u017eu p\u0159em\u00fd\u0161let, je to \u0161\u00edlenstv\u00ed, kter\u00fdm moje t\u011blo proch\u00e1z\u00ed. Chci svoje t\u011blo zp\u00e1tky. P\u0159eju si, abych b\u00fdval nikdy neot\u011bhotn\u011bl.“<\/div>\n
„To jsi m\u011bl \u0159\u00edct p\u0159edt\u00edm, ne\u017e jsem se k tomu emocion\u00e1ln\u011b p\u0159ipojil. M\u00e1m dojem, \u017ee se o to d\u00edt\u011b star\u00e1m a boj\u00edm v\u00edc ne\u017e ty.“<\/div>\n
„Mo\u017en\u00e1 ano.“ Za\u0161eptal Bill. „D\u011bl\u00e1 to ze m\u011b \u0161patn\u00fdho \u010dlov\u011bka?“<\/div>\n
„J\u00e1 nev\u00edm.“ \u0158ekl Tom unaven\u011b.<\/div>\n
„Co chce\u0161, abych d\u011blal, Tomi?“ zeptal se ti\u0161e, pozoroval sv\u00e9 ruce. Obvykle ho pozorov\u00e1n\u00ed sv\u00fdch neht\u016f uklid\u0148ovalo, ale te\u010f to nezab\u00edralo. Topil se.<\/div>\n
„Pro\u010d se m\u011b pt\u00e1\u0161, Bille? M\u00e1m dojem, \u017ee ses p\u0159ed t\u00edm taky necht\u011bl pt\u00e1t na m\u016fj n\u00e1zor.“ Bill se nanovo rozplakal, nezakr\u00fdval to u\u017e. „Chce se mi z toho v\u0161eho zvracet.“<\/div>\n
„Tomi, pros\u00edm.“ Ut\u0159el si Bill obli\u010dej o rameno. „Nesm\u00ed\u0161 m\u011b nen\u00e1vid\u011bt, pros\u00edm.“ Zavrt\u011bl hlavou a nat\u00e1hnul se rukama ke sv\u00e9mu dvoj\u010deti. Tom mu koukal na ruce, otev\u0159el pusu, aby n\u011bco \u0159ekl, ale nestalo se. „Tomi!“<\/div>\n
Zav\u0159el o\u010di a zavrt\u011bl hlavou. „Bille, p\u0159esta\u0148!“<\/div>\n
„Nesm\u00ed\u0161 m\u011b nen\u00e1vid\u011bt, um\u0159u, kdy\u017e bude\u0161.“<\/div>\n
„J\u00e1 t\u011b nem\u016f\u017eu nen\u00e1vid\u011bt!“ rozk\u0159i\u010del se na n\u011bj. Bill na n\u011bj zubo\u017een\u011b zamrkal, Tom se sna\u017eil uklidnit. „Nedok\u00e1\u017eu ti \u0159\u00edct, co m\u00e1\u0161 se sv\u00fdm t\u011blem d\u011blat.“<\/div>\n
„J\u00e1 se ale nechci rozhodovat.“<\/div>\n
„Bude\u0161 muset.“ Zvedl se Tom od stolu a ode\u0161el z m\u00edstnosti, zav\u0159el za sebou.<\/p>\n<\/div>\n
~*~<\/p>\n<\/div>\n
David zvedl pohled a zamra\u010dil se. „Rozhodl ses?“ zeptal se, kdy\u017e si Bill sednul na seda\u010dku naproti n\u011bmu. Byli na odpo\u010d\u00edvadle a v\u0161ichni byli venku, aby si mohli nakoupit z\u00e1soby j\u00eddla.<\/div>\n
„Jak je na tom tvoje tv\u00e1\u0159?“ zeptal se a pouk\u00e1zal na \u010derven\u00fd flek na Davidov\u011b obli\u010deji.<\/div>\n
„Neodb\u00edhej od t\u00e9matu. Rozhodl ses?“<\/div>\n
„Ano. Nechci si vyb\u00edrat mezi kari\u00e9rou a\u2026 a m\u00fdm miminkem.“<\/div>\n
David si povzdychnul. Nikdy vlastn\u011b nesly\u0161el Billa \u0159\u00edkat tohle slovo. \u0158\u00edkal v\u017edycky „to“ nebo „tamto“, nikdy „moje“. „Mysli na skupinu.“ \u0158ekl rovnou. „Co v\u0161ichni ostatn\u00ed? Nen\u00ed to v\u017edycky jenom o tob\u011b!“<\/div>\n
„A te\u010f to o mn\u011b nen\u00ed v\u016fbec.“ Promnul si Bill b\u0159icho a povzdychnul si. „V\u00edm, \u017ee tomu, Davide, nebude\u0161 rozum\u011bt, ale tohle je moje kone\u010dn\u00e9 rozhodnut\u00ed. Nepotrat\u00edm svoje d\u00edt\u011b. Prost\u011b ne. A\u017e se narod\u00ed, tak n\u011bco vymysl\u00edme, ale te\u010f je to pro m\u011b ta nejd\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00ed v\u011bc na sv\u011bt\u011b.“ \u0158ekl rozhodn\u011b.<\/div>\n
„Pamatuju si, kdy\u017e jsi \u0159\u00edk\u00e1val, \u017ee skupina je pro tebe na sv\u011bt\u011b to nejd\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00ed.“ Postavil se David, bylo mu zle. „Tohle nem\u016f\u017ee\u0161 myslet v\u00e1\u017en\u011b!“<\/div>\n
„Davide, pros\u00edm.“<\/div>\n
„Ne, ty m\u011b te\u010f bude\u0161 poslouchat. V\u0161ichni se tady jako debilov\u00e9 sna\u017e\u00edme, abyste se dostali na vrchol, a ty to v\u0161echno zni\u010d\u00ed\u0161 t\u00edm, \u017ee nedok\u00e1\u017ee\u0161 jednou dr\u017eet nohy u sebe?“ syknul a na\u0161tvan\u011b rozhodil rukama. „Jak m\u00e1m asi podle tebe reagovat, kdy\u017e odm\u00edt\u00e1\u0161 ud\u011blat spr\u00e1vn\u00fd rozhodnut\u00ed?“<\/div>\n
„O tomhle u\u017e nebudeme mluvit, Davide.“ Bill c\u00edtil, jak se mu n\u011bco v b\u0159i\u0161e mihot\u00e1. Jejich miminko se h\u00fdbalo. „Douf\u00e1m, \u017ee to jednou pochop\u00ed\u0161.“ Zvedl se a ode\u0161el od sopt\u00edc\u00edho mana\u017eera pozdravit no\u010dn\u00ed vzduch. P\u0159ipadal si podivn\u011b pos\u00edlen\u00fd, v\u0161iml si v obchod\u011b dredat\u00e9 hlavy. Prot\u00e1hl si z\u00e1da, Bill v\u011bd\u011bl, \u017ee p\u0159ed t\u00edm, ne\u017e bude v\u0161echno v naprost\u00e9m po\u0159\u00e1dku, mus\u00ed je\u0161t\u011b n\u011bco ud\u011blat. Pokud bude m\u00edt \u0161t\u011bst\u00ed, jeho dvoj\u010de s n\u00edm te\u010f bude cht\u00edt mluvit.<\/p>\n<\/div>\n
Bill ve\u0161el do kr\u00e1mku a pok\u00fdval na Gustava, razil si to uli\u010dkou k Tomovi, kter\u00fd se sna\u017eil ud\u011blat jedno velk\u00e9 rozhodnut\u00ed, bramb\u016frky s p\u0159\u00edchut\u00ed grilu nebo se sol\u00ed a octem. Zvedl pohled a rychle j\u00edm uhnul, kdy\u017e zahl\u00e9dl Billa. „Tome, m\u016f\u017eeme pros\u00edm jen\u2026“ nev\u011bd\u011bl, co m\u00e1 \u0159\u00edct. Bill p\u0159e\u0161el bl\u00ed\u017e a polo\u017eil ruku na Tomovo rameno. „Omlouv\u00e1m se.“<\/div>\n
Tom pokr\u010dil rameny. „Nemus\u00ed\u0161.“<\/div>\n
„Jak nem\u016f\u017eu, kdy\u017e m\u011b ignoruje\u0161?“ \u0159ekl nevrle Bill a dal si ruce do kapes od mikiny. Bylo teplo, ale on se neopova\u017eoval vyj\u00edt bez n\u00ed z autobusu, proto\u017ee nem\u011bl \u0161anci se obv\u00e1zat.<\/div>\n
„Neignoruju t\u011b.“ \u0158ekl Tom ti\u0161e. „Jen se sna\u017e\u00edm d\u00e1t ti prostor na to, abys mohl p\u0159em\u00fd\u0161let\u2026 o \u010demkoliv, o \u010dem p\u0159em\u00fd\u0161let chce\u0161.“ Vr\u00e1til slan\u00e9 bramb\u016frky s octem na poli\u010dku a vyrazil ke kase. Bill jeho odchod sledoval, sna\u017eil se porozum\u011bt; ob\u010das to bylo s bratrem, jako je Tom, p\u011bkn\u011b t\u011b\u017ek\u00e9. Kdy\u017e se mu dostalo n\u011bco do hlavy, nikdo to z n\u00ed nemohl dostat.<\/div>\n
Odvr\u00e1til pohled k bramb\u016frk\u016fm. „Ooh\u2026 s medem a ho\u0159\u010dic\u00ed\u2026“ Billovi zakru\u010delo v b\u0159i\u0161e, vzal si \u010dty\u0159i pytl\u00edky a \u0161el si stoupnout do fronty. Gustav si stoupl za n\u011bj, sledoval, jak Tom jen zaplatil a odkr\u00e1\u010del do autobusu.<\/div>\n
„Co se to mezi v\u00e1mi dv\u011bma d\u011bje?“ Bill leknut\u00edm nadsko\u010dil. Byl a\u017e moc zam\u011bstnan\u00fd z\u00edr\u00e1n\u00edm zezadu na Tomovu hlavu, \u017ee si kamar\u00e1da v\u016fbec nev\u0161iml.<\/div>\n
„Co? Nic.“<\/div>\n
„Jo, jasn\u011b.“ Bill se za\u010dervenal a odvr\u00e1til se pry\u010d. „Hele, nechci se rad\u0161i do ni\u010deho pl\u00edst, ale chci v\u011bd\u011bt jednu v\u011bc, je Tom v po\u0159\u00e1dku? Nikdy jsem ho nevid\u011bl takhle omdl\u00edt.“<\/div>\n
Bill vyvalil o\u010di a p\u0159ik\u00fdvnul, podal pokladn\u00ed svou kreditku. „Je v pohod\u011b. Jen jsme oba dva hrozn\u011b stresovan\u00ed.“<\/div>\n
„Jo, to asi jo.“ Nat\u00e1hnul se vedle Billa pro Snickers. Bill se na ty\u010dinku pod\u00edval, s\u00e1m si jich vzal \u0161est a omluvn\u011b se na prodava\u010dku usm\u00e1l. „Zapomn\u011bl jsem, abych si p\u0159ed tebou nic nebral.“<\/div>\n
„Tak si to p\u0159\u00ed\u0161t\u011b pamatuj.“ \u0158ekl Bill nep\u0159\u00edtomn\u011b, jednu z ty\u010dinek otev\u0159el a po\u0159\u00e1dn\u011b si ukousnul, podepsal se a vzal svoje ta\u0161ky. „Uvid\u00edme se v buse.“ Houknul p\u0159es rameno a ode\u0161el. P\u00e1r lid\u00ed z t\u00fdmu st\u00e1lo p\u0159ed autobusem a kou\u0159ili, Tom tam st\u00e1l s nimi a sm\u00e1l se vtipu, kter\u00fd \u0159ekl n\u011bkdo z nich. P\u0159ed p\u00e1r m\u011bs\u00edci by mu nevadilo se k nim p\u0159ipojit; kdyby tam bylo jeho dvoj\u010de, ale te\u010f\u2026 Povzdychl si a za\u0161el do autobusu.<\/p>\n<\/div>\n
Jost nebyl nikde k vid\u011bn\u00ed, co\u017e Bill shledal p\u0159\u00edhodn\u00fdm. Jedin\u00e9, co cht\u011bl d\u011blat, bylo pustit si film a ignorovat sv\u011bt stejn\u011b tak jako st\u0159ed jeho sv\u011bta ignoroval jeho. Otev\u0159el dve\u0159e do medi\u00e1ln\u00ed m\u00edstnosti a uvid\u011bl Georga, jak tam sed\u00ed a vyb\u00edr\u00e1 film. „Promi\u0148, nev\u011bd\u011bl jsem, \u017ee tu n\u011bkdo je.“ \u0158ekl a vycouval.<\/div>\n
„Je to ve\u0159ejn\u00e1 m\u00edstnost, Bille.“ \u0158ekl Georg a polo\u017eil ovlada\u010d, v\u00e1bil zp\u011bv\u00e1ka dovnit\u0159. „J\u00e1 t\u011b nevyhazuju.“<\/div>\n
„Jen t\u011b nechci ru\u0161it.“ Zavrt\u011bl hlavou.<\/div>\n
„Omlouv\u00e1m se, Bille.“ Povzdychl si Georg. „V\u00ed\u0161, za to, co se stalo odpoledne? Cht\u011bl jsem se ti omluvit hned, ale ty ses nevr\u00e1til.“<\/div>\n
„Ty by ses vr\u00e1til?“ op\u00e1\u010dil Bill a zk\u0159\u00ed\u017eil ruce na hrudn\u00edku. Georg se slab\u011b zasm\u00e1l a rezignovan\u011b zvedl ruce.<\/div>\n
„V\u00edm, \u017ee jsem se choval jako debil; ale jen jsi m\u011b p\u0159ekvapil. Pros\u00edm, p\u016fjde\u0161 sem a bude\u0161 se se mnou koukat na film?“ zeptal se mile a vyndal n\u011bco z ta\u0161ky. „M\u00e1m zmrzlinu\u2026“ dobr\u00e9 l\u00e1kadlo.<\/div>\n
„Sna\u017e\u00ed\u0161 se m\u011b podplatit?“ zeptal se Bill, kter\u00fd p\u0159em\u00fd\u0161lel nad t\u00edm, jak by asi chutnaly Snickers se zmrzlinou.<\/div>\n
„Jo; \u010dokol\u00e1dov\u00e1 s kousky cookies.“ Podal mu Georg kel\u00edmek a l\u017ei\u010dku. „Studen\u00e1 a sladk\u00e1 omluva p\u0159\u00edmo od srdce.“<\/div>\n
„Nem\u016f\u017eu se na tebe zlobit dlouho, co?“ zeptal se pomalu, zav\u0159el za sebou dve\u0159e a nat\u00e1hnul se pro zmrzlinu.<\/div>\n
„Tak to douf\u00e1m.“ Zasm\u00e1l se star\u0161\u00ed z chlapc\u016f, kdy\u017e Bill otev\u0159el kel\u00edmek a v\u00ed\u010dko ol\u00edznul. „Bille?“<\/div>\n
„Hmm?“<\/div>\n
„Jen jsem ti cht\u011bl \u0159\u00edct, \u017ee jsem sly\u0161el va\u0161i konverzaci. Necht\u011bl jsem, ale bylo to tak nahlas, \u017ee se to nedalo p\u0159eslechnout.“<\/div>\n
Bill se zarazil. „Co\u017ee?“ vyjeknul. „Jakou konverzaci?“<\/div>\n
„Tebe a Davida.“<\/div>\n
Zp\u011bv\u00e1k m\u00e1lem omdlel \u00falevou. „Oh, tuhle<\/em> konverzaci.“<\/div>\n
„Jo. Jen jsem ti cht\u011bl taky \u0159\u00edct, \u017ee jsem na tebe py\u0161n\u00fd.“<\/div>\n
„Co\u017ee?“ hnaly se mu do o\u010d\u00ed slzy a nem\u011bl jedin\u00e9 tu\u0161en\u00ed pro\u010d.<\/div>\n
„Jsem na tebe py\u0161n\u00fd. David se t\u011b jen sna\u017e\u00ed \u0161ikanovat. Jsem r\u00e1d, \u017ee se nenech\u00e1\u0161.“ Georg byl pon\u011bkud \u010derven\u00fd, kdy\u017e mluvil. „Mluvil jsem s Gustavem a na sto procent t\u011b podporujeme. A\u0165 se rozhodne\u0161 jakkoliv.“<\/div>\n
„Oh.“ Ut\u0159el si Bill o\u010di a povzdychnul si. „P\u0159\u00e1l bych si, aby to Tom tak taky c\u00edtil.“<\/div>\n
„Jasn\u011b \u017ee to tak c\u00edt\u00ed, ty idiote.“ Zavrt\u011bl Georg hlavou. „Jen te\u010f nev\u00ed, co m\u00e1 d\u011blat. V\u00ed\u0161, jak tv\u016fj bratr nen\u00e1vid\u00ed, kdy\u017e nev\u00ed co d\u011blat. Je z toho pak mrzut\u00fd.“<\/div>\n
„Pravda.“ Zasm\u00e1l se p\u0159es slzy Bill. „D\u00edky, Georgu. Na hobita nejsi tak \u0161patn\u00fd poslucha\u010d.“<\/div>\n
„P\u0159\u00e1l bych si, abyste s t\u00edmhle zasran\u00fdm vtipem u\u017e p\u0159estali.“ \u0158ekl bas\u00e1k mile. Bill se nahlas zasm\u00e1l a Georg byl py\u0161n\u00fd, \u017ee dok\u00e1zal vykouzlit na zp\u011bv\u00e1kov\u011b obli\u010deji \u00fasm\u011bv. Bylo to v\u00e1\u017en\u011b divn\u00fd vid\u011bt n\u011bkoho bre\u010det nad zmrzlinou se l\u017ei\u010dkou v jedn\u00e9 ruce a ty\u010dinkou v ruce druh\u00e9. „A co na to \u0159\u00edk\u00e1 va\u0161e mamka?“<\/div>\n
„Co\u017ee?“ vyprsknul Bill, tohle ne\u010dekal.<\/div>\n
„Va\u0161e m\u00e1ma? \u0158ekl jsi j\u00ed to?“<\/div>\n
„Je\u0161t\u011b ne.“ P\u0159iznal Bill. „Nev\u00edm, co j\u00ed \u0159\u00edct.“<\/div>\n
„Co j\u00ed chce\u0161 \u0159\u00edct krom\u011b pravdy? Va\u0161e mamka je v pohod\u011b. Pochop\u00ed to.“ Uklidnil ho Georg. „Do prdele.“ \u0158ekl, kdy\u017e se vyhrabal od stolu. „N\u011bco jsem zapomn\u011bl.“<\/p>\n<\/div>\n
Bill sledoval, jak ode\u0161el a vyndal z kapsy mobil, vyto\u010dil \u010d\u00edslo jeho matky. Koukal na to chvilku a polknul. Dve\u0159e se znovu otev\u0159ely, zaklapnul mobil a zad\u00edval se do stejn\u011b hn\u011bd\u00fdch o\u010d\u00ed. Tom p\u0159ed n\u00edm nerv\u00f3zn\u011b st\u00e1l. „Co je?“ zeptal se ti\u0161e, sna\u017eil se znovu nebre\u010det. Kdy\u017e ho m\u011bl tak bl\u00edzko u sebe, uv\u011bdomil si, jak mu za tu chvilku hrozn\u011b chyb\u011bl.<\/div>\n
Tom se k n\u011bmu beze slova naklonil a pol\u00edbil ho. Odt\u00e1hnul se, kle\u010del p\u0159ed Billem a polo\u017eil si mu hlavu do kl\u00edna. „Omlouv\u00e1m se, Bille.“ \u0158ekl. Bill zamrkal a polo\u017eil mu dla\u0148 na tv\u00e1\u0159.<\/div>\n
„Taky se omlouv\u00e1m.“ Odpov\u011bd\u011bl, c\u00edtil, jak se jeho t\u011blo uvolnilo.<\/div>\n
„J\u00e1 jen\u2026 Jen jsem byl hrozn\u011b na\u0161tvan\u00fd, a pak jsem si uv\u011bdomil, \u017ee ti nedok\u00e1\u017eu poradit, co se sebou m\u00e1\u0161 d\u011blat. A tak jsem z toho byl smutn\u00fd.“ Narovnal se Tom tak, aby vid\u011bl bratrovi do obli\u010deje. „L\u00edb\u00ed se mi ta my\u0161lenka, \u017ee m\u00e1\u0161 moje d\u00edt\u011b.“ Za\u0161eptal a vlastnicky polo\u017eil ruku na Billovo b\u0159\u00ed\u0161ko.<\/div>\n
„Oh, Tomi\u2026“ vydechl Bill a polo\u017eil ruku na Tomovu. „Nep\u016fjdu na ten potrat. \u0158ekl jsem Davidovi, \u017ee to neud\u011bl\u00e1m. Cht\u011bl jsem ti to \u0159\u00edct v kr\u00e1m\u011b, ale ty jsi byl po\u0159\u00e1d je\u0161t\u011b na\u0161tvan\u00fd.“ Tom se na n\u011bj nev\u011b\u0159\u00edcn\u011b pod\u00edval, ale kdy\u017e se Bill usm\u00e1l, v\u011bd\u011bl, \u017ee mluv\u00ed pravdu.<\/div>\n
„V\u00e1\u017en\u011b?“ zeptal se rad\u0161i, aby se ujistil.<\/div>\n
„V\u00e1\u017en\u011b, Tomi. Chci m\u00edt na\u0161e miminko.“ \u0158ekl Bill ti\u0161e. Naklonil se a znovu Toma pol\u00edbil, p\u0159it\u00e1hl si ho k sob\u011b bl\u00ed\u017e. „Jen m\u011b u\u017e znovu neopou\u0161t\u011bj. Nemysl\u00edm si, \u017ee bych to je\u0161t\u011b zvl\u00e1dnul.“ Zamru\u010del mu do tv\u00e1\u0159e.<\/div>\n
„Slibuju.“ Ot\u0159\u00e1sl se Tom a zabo\u0159il obli\u010dej do Billova ramene. Ten ho hladil po z\u00e1dech, zamra\u010dil se.<\/div>\n
„Ty\u2026 Ty bre\u010d\u00ed\u0161?“<\/div>\n
„Ne.“ Zasm\u00e1l se Tom a ut\u0159el si slzy do Billova ramene.<\/div>\n
„Ale ano<\/em>, ty<\/em> bre\u010d\u00ed\u0161.“<\/div>\n
„Ani n\u00e1hodou.“ Zavrt\u011bl Tom hlavou, ale unikl mu vzlyk. Za chvilku se hr\u00e1ze protrhly a \u00fasm\u011bv, kter\u00fd m\u011bl Bill na tv\u00e1\u0159i, zmizel. Jeho my\u0161lenky se vr\u00e1tily zp\u00e1tky do chv\u00edle, kdy to Tomovi \u0159ekl. Mo\u017en\u00e1, \u017ee za\u010d\u00ednali \u00fapln\u011b od za\u010d\u00e1tku. Mo\u017en\u00e1 se v\u0161echno, co se stalo p\u0159ed t\u00edm, nepo\u010d\u00edt\u00e1.<\/div>\n
Kdy\u017e Bill sl\u00edb\u00e1val pry\u010d bratrovy slzy, byl si jednou v\u011bc\u00ed naprosto jist\u00fd. Tentokr\u00e1t se to po\u010d\u00edtat bude.<\/p>\n<\/div>\n
Koment\u00e1\u0159e anglicky, pros\u00edm :o)<\/em><\/strong><\/p>\n<\/div>\n
autor: Majestrix<\/strong><\/div>\n
translate: Lil.Katie<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n
Original<\/a><\/div>\n
<\/div>\n
Klikn\u011bte na novou anketu, d\u00edky. J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Majestrix Je empatie v\u00e1\u017en\u011b odpov\u011bd\u00ed? *kr\u010d\u00ed rameny* Kdo v\u00ed? Ale pom\u00e1h\u00e1 to. „Ty kret\u00e9ne!“ za\u0159val Tom, kdy\u017e po\u0159\u00e1dn\u011b sev\u0159el hrdlo star\u0161\u00edho mu\u017ee. David se ho sna\u017eil set\u0159\u00e1st, ale blon\u010f\u00e1k byl v pln\u00e9m \u017eivlu. Chytil chlapce kolem pasu a zvedl ho ze<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[207],"tags":[],"class_list":["post-14448","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-makes-three"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/14448","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=14448"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/14448\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=14448"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=14448"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=14448"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}