{"id":14452,"date":"2009-05-23T16:00:00","date_gmt":"2009-05-23T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=14419"},"modified":"2009-05-23T16:00:00","modified_gmt":"2009-05-23T15:00:00","slug":"balada-o-eosovi-psyche-4","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2009\/05\/23\/balada-o-eosovi-psyche-4\/","title":{"rendered":"Balada o \u00c9\u00f3sovi & Psych\u00e9 4."},"content":{"rendered":"
autor: Deni<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
Drobounk\u00e9 t\u011bl\u00ed\u010dko se kr\u010dilo v bezpe\u010d\u00ed tepl\u00fdch p\u0159ikr\u00fdvek. Dnes jejich barva nebyla zlatav\u00e1, rud\u011b z\u00e1\u0159ily do bou\u0159liv\u00e9 noci. Na nebi za okny b\u011bsnila nejv\u011bt\u0161\u00ed bou\u0159e, jakou kdy Bill za\u017eil. Bohov\u00e9 se hn\u011bvali. U\u017e jako mal\u00fd chlapec m\u011bl z blesk\u016f a hrom\u016f strach, nikdy by jej v\u0161ak ani nenapadlo, \u017ee za\u017eije blesky, je\u017e oza\u0159ovaly celou oblohu ka\u017edou vte\u0159inou a hromy, je\u017e sv\u00fdm rachotem p\u0159ehlu\u0161ily v\u0161echny okoln\u00ed zvuky pal\u00e1ce.<\/div>\n
Hlasit\u011b vyjekl, kdy\u017e prudk\u00fd v\u00edtr rozfoukal z\u00e1v\u011bsy a hlu\u010dn\u011b se vehnal do jeho komnaty. Schoulil se je\u0161t\u011b v\u00edce do bezpe\u010d\u00ed m\u011bkk\u00e9 pe\u0159iny a ti\u0161e plakal. P\u0159\u00e1l si, aby u\u017e tahle noc byla za n\u00edm.<\/div>\n
„Neboj se, mali\u010dk\u00fd.“ Op\u011bt hlasit\u011b vyjekl, kdy\u017e usly\u0161el jeho hlas bl\u00edzko sv\u00e9ho ucha. „Nic se neboj, nic se ti nestane.“ Lehk\u00fd, p\u0159\u00edjemn\u00fd v\u00e1nek ov\u00edval jeho tv\u00e1\u0159, jak pomalu stahoval pe\u0159inu z jeho hlavy. Toma p\u00edchlo u srdce, kdy\u017e vid\u011bl tu hrom\u00e1dku ne\u0161t\u011bst\u00ed, kter\u00e1 se p\u0159ed n\u00edm kr\u010dila. Nep\u0159\u00e1l si v\u00edc, ne\u017e sm\u011bt uk\u00e1zat svou tv\u00e1\u0159 a pevn\u011b jej skr\u00fdt ve sv\u00e9m n\u00e1ru\u010d\u00ed.<\/div>\n
„Nem\u00e1m\u2026 nem\u00e1m r\u00e1d bou\u0159ky.“ Tich\u00fd \u0161epot sotva p\u0159ehlu\u0161il rachot hrom\u016f, p\u0159esto jej Tom zaslechl. Smutn\u011b se pousm\u00e1l. I kdyby Bill bou\u0159ky r\u00e1d m\u011bl, t\u00e9hle by se b\u00e1l. Jemu samotn\u00e9mu se je\u017eily vl\u00e1sky v t\u00fdle, kdy jeho matka, nebo jin\u00fd z Boh\u016f, zu\u0159il.<\/div>\n
„Jsem tady s tebou, nic se ti nestane.“<\/p>\n<\/div>\n
***<\/div>\n
„Aaaa! Jak je to mo\u017en\u00e9?! Jak?!“ V\u011bci l\u00edtaly vzduchem, drobn\u00fd slu\u017eebn\u00ed\u010dek se kr\u010dil za z\u00e1v\u011bsem u dve\u0159\u00ed a mohl jen doufat, \u017ee jej nezas\u00e1hne Bo\u017e\u00ed hn\u011bv. Afrodita rozezlen\u011b p\u0159ech\u00e1zela po sv\u00e9 komnat\u011b a h\u00e1zela v\u0161\u00edm, co j\u00ed p\u0159i\u0161lo do cesty. Jej\u00ed hn\u011bv byl nev\u00eddan\u00fd.<\/div>\n
„Najd\u011bte mi ji!! Najd\u011bte!!“ Zlat\u00e1 m\u00edsa s ovocem p\u0159ist\u00e1la p\u0159ed jej\u00edm voj\u00e1kem. Nemohla to pochopit, kam se ta holka ztratila? Nikdo nev\u011bd\u011bl, \u017ee ji chce vz\u00edt k sob\u011b, tak jak je mo\u017en\u00e9, \u017ee se po n\u00ed slehla zem?!<\/div>\n
\n
„Jestli mi ji nep\u0159ivedete, teprve pozn\u00e1te, jak\u00fd je m\u016fj hn\u011bv!“ P\u00e1r kroky se p\u0159esunula t\u011bsn\u011b p\u0159ed voj\u00e1ka a prst mu zabodla do hrudi. „M\u00e1te na to t\u0159i dny, ani o den v\u00edc!“ Op\u011bt se oto\u010dila a p\u0159e\u0161la na balk\u00f3n, odkud sledovala b\u011bsn\u011bn\u00ed blesk\u016f. Ona tu d\u00edvku prost\u011b dostane!<\/div>\n
„A a\u017e bude\u0161 tady, mali\u010dk\u00e1, bude\u0161 se modlit, aby ses nikdy nenarodila.“ Jej\u00ed hroziv\u00fd sm\u00edch se m\u00edsil s d\u011bsivou hudbou hrom\u016f.<\/p>\n<\/div>\n
***<\/div>\n
Druh\u00e9ho r\u00e1na se Bill probudil do dne zalit\u00e9ho zlatavou z\u00e1\u0159\u00ed slunce. Po no\u010dn\u00edm b\u011bsn\u011bn\u00ed Boh\u016f nebylo na nebi ani pam\u00e1tky, v\u0161e se zd\u00e1lo b\u00fdt jen o\u0161kliv\u00fdm snem. Prot\u00e1hl ztuhl\u00e9 svaly a opatrn\u011b se posadil na posteli. C\u00edtil se tak unaven\u00fd, p\u0159esto jen my\u0161lenka na jeho man\u017eela, na jeho Toma, dok\u00e1zala vykouzlit na jeho tv\u00e1\u0159i drobn\u00fd \u00fasm\u011bv.<\/div>\n
Obl\u00e9kl se, dnes do bled\u011bmodr\u00e9ho roucha, a pomal\u00fdmi kr\u016f\u010dky m\u00ed\u0159il k j\u00eddeln\u011b, kde doufal, \u017ee se st\u0159etne s n\u00edm.<\/div>\n
„Dobr\u00e9 r\u00e1no, pane.“ Usm\u00e1l se a pokynul jednomu ze star\u0161\u00edch sluh\u016f. M\u011bl ho r\u00e1d, byl to drobn\u00fd chlap\u00edk s pro\u0161ediv\u011bl\u00fdmi vlasy a koz\u00ed bradkou. Byl mil\u00fd, v\u017edy se k Billovi choval s \u00factou. Byl snad jedin\u00fd v cel\u00e9m tomhle pal\u00e1ci, kter\u00fd mu ned\u00e1val najevo, jak moc pohor\u0161uj\u00edc\u00ed je, \u017ee si jejich p\u00e1n p\u0159ivedl do domu chlapce.<\/div>\n
„Dobr\u00e9 r\u00e1no, Atheasi. Oh, d\u011bkuji,“ op\u011bt se usm\u00e1l, kdy\u017e mu Atheas odhrnul b\u00edl\u00fd, lehce pr\u016fsvitn\u00fd z\u00e1v\u011bs do j\u00eddelny. P\u00e1r kroky do\u0161el a\u017e k obrovsk\u00e9mu stolu, rozhl\u00ed\u017eel se kolem, ale nebylo jedin\u00e9 zn\u00e1mky, \u017ee by s n\u00edm dnes Tom sd\u00edlel jeden st\u016fl.<\/div>\n
„Jsem tu, princ\u00e1tko.“ Oto\u010dil se a usm\u00e1l se sm\u011brem k balk\u00f3nu, odkud jeho hlas p\u0159ich\u00e1zel. „U\u017e jsem jedl, te\u010f jsi na \u0159ad\u011b ty.“ Bill jen s \u00fasm\u011bvem p\u0159ik\u00fdvl a u\u017e si nand\u00e1val na tal\u00ed\u0159ek v\u0161e, na co m\u011bl dnes chu\u0165.<\/div>\n
„Vyspal jsi se aspo\u0148 trochu?“ Pozvedl hlavu, poprv\u00e9 za cel\u00fd m\u011bs\u00edc, co \u017eije v Tomov\u011b pal\u00e1ci, si Tom p\u0159isedl u sn\u00eddan\u011b na \u017eidli vedle n\u011bj. Pousm\u00e1l se a mezi rty vlo\u017eil kuli\u010dku hroznov\u00e9ho v\u00edna.<\/div>\n
„Ano,“ odpov\u011bd\u011bl po pravd\u011b. Od chv\u00edle, kdy u sebe c\u00edtil Tomovu p\u0159\u00edtomnost, se mu us\u00ednalo l\u00e9pe, t\u00e9m\u011b\u0159 bou\u0159i nevn\u00edmal.<\/div>\n
„To jsem r\u00e1d. Matka v noci zu\u0159ila. Takovou ji je\u0161t\u011b nezn\u00e1m.“ Bill odlo\u017eil poh\u00e1rek s v\u00ednem a zad\u00edval se do prostoru p\u0159ed sebou. „Copak?“<\/div>\n
„P\u0159ipad\u00e1\u0161 mi dnes smutn\u00fd, Tome. Stalo se n\u011bco?“<\/div>\n
Odfrkl si. „Mysl\u00ed\u0161 je\u0161t\u011b n\u011bco krom\u011b toho, \u017ee se t\u011b sna\u017e\u00ed m\u00e1 matka za ka\u017edou cenu naj\u00edt?“ Bill jen p\u0159ik\u00fdvl. Z Tomova hlasu c\u00edtil jasn\u00fd smutek, i jeho chov\u00e1n\u00ed bylo nepatrn\u011b odli\u0161n\u00e9. N\u011bco se muselo st\u00e1t.<\/div>\n
„V\u00ed\u0161, Bille.“ Postavil se a p\u0159ech\u00e1zel se po prostorn\u00e9 j\u00eddeln\u011b. Pro Billa to bylo jen jako lehounk\u00fd v\u011bt\u0159\u00edk. „Z\u00edtra t\u011b p\u0159ijdou hledat tv\u00e9 sestry a\u2026“<\/div>\n
„M\u00e9 sestry? Ony p\u0159ijdou? Ach!“ Bill\u016fv radostn\u00fd hlas p\u0159eru\u0161il Tomova slova. Pousm\u00e1l se, byl r\u00e1d, \u017ee jeho princ\u00e1tko m\u00e1 radost, no on s\u00e1m by nejrad\u011bji tomuto shled\u00e1n\u00ed zabr\u00e1nil.<\/div>\n
„Ano, p\u0159ijdou na \u00fates a budou t\u011b volat. Nesm\u00ed\u0161 jim odpov\u011bd\u011bt, Bille.“ Polekan\u011b usko\u010dil a zakuckal se kouskem s\u00fdra, kdy\u017e poc\u00edtil hork\u00fd z\u00e1van jeho dechu ve sv\u00e9m obli\u010deji. Musel b\u00fdt hodn\u011b bl\u00edzko. „Nesm\u00ed\u0161 je pozvat do pal\u00e1ce, l\u00e1sko.“<\/div>\n
„Pro\u010d nesm\u00edm? Jsou to p\u0159eci m\u00e9 sestry.“<\/div>\n
„Ano, jsou, ale\u2026“ Pod\u00edval se do jeho o\u010d\u00ed. Ty \u0161\u0165astn\u00e9 jisk\u0159i\u010dky, kter\u00e9 v nich v\u00eddal ka\u017ed\u00fd den, tam najednou nebyly.<\/div>\n
„\u0158\u00edkal jsi, \u017ee od tebe mohu \u017e\u00e1dat cokoliv, \u017ee?“<\/div>\n
„Ano, to jsem \u0159\u00edkal, ale\u2026“<\/div>\n
„Tak mi dovol vid\u011bt je. Jestli opravdu p\u0159ijdou, dovol mi shledat se s nimi. Jsou to u\u017e cel\u00e1 l\u00e9ta, kdy jsem je vid\u011bl naposledy.“<\/div>\n
Povzdechl si. Copak mu m\u016f\u017ee br\u00e1nit? M\u016f\u017ee mu jen tak \u0159\u00edct, ne?<\/div>\n
„Dobr\u00e1, princ\u00e1tko. Jestli ti to ud\u011bl\u00e1 radost, budi\u017e po tv\u00e9m.“ S t\u011bmito slovy se kolem Billa rozv\u00ed\u0159il vzduch a Tom zmizel. Z\u016fstal tu s\u00e1m.<\/p>\n<\/div>\n
***<\/div>\n
Cel\u00fd den a celou noc u\u017e jej nevid\u011bl. Probouzel se do nov\u00e9ho r\u00e1na. Na sn\u00eddani byl s\u00e1m, Tom se neuk\u00e1zal. Bylo mu smutno, chyb\u011bl mu jeho hlas a jeho letm\u00e9 doteky v podob\u011b p\u0159\u00edjemn\u00e9ho v\u00e1nku. Chyb\u011bl mu Tom.<\/div>\n
„Bille! Bille! Br\u00e1\u0161ko!“ Polekan\u011b sebou trhl, kdy\u017e usly\u0161el hlasy sv\u00fdch sester. Rychle upustil vidli\u010dku, kter\u00e1 s rachotem dopadla na zlat\u00fd tal\u00ed\u0159, a ut\u00edkal k obrovsk\u00e9mu balk\u00f3nu, odkud m\u011bl v\u00fdhled p\u0159\u00edmo na \u00fates. Tom m\u011bl pravdu, opravdu tam st\u00e1ly ob\u011b jeho sestry a volaly jeho jm\u00e9no.<\/div>\n
\u0160\u0165astn\u011b se zasm\u00e1l a poslal sluhu, aby je p\u0159ivedl. Nemohl se jich do\u010dkat.<\/div>\n
„Ariano! Orysay!“ Se \u0161\u0165astn\u00fdm \u00fasm\u011bvem jim padl do n\u00e1ru\u010d\u00ed, neskr\u00fdval sv\u00e9 slzy. „Ach, sest\u0159i\u010dky moje!“<\/div>\n
Po dlouh\u00e9m p\u0159iv\u00edt\u00e1n\u00ed je uvedl do sv\u00e9 komnaty. Pov\u00eddal si s nimi, vyzv\u00eddal novinky o otci a o tom, co se d\u011bje v jejich kr\u00e1lovstv\u00ed. A ony na opl\u00e1tku tahaly informace z n\u011bj o jeho man\u017eelovi. Z\u00e1vid\u011bly mu. V\u0161echen ten p\u0159epych, bohatstv\u00ed a \u0161perky, man\u017eela Boha.<\/div>\n
„Ach, Billi, m\u011bl bys n\u011bco v\u011bd\u011bt.“ Ariana s Orysay se na sebe pod\u00edvaly, nepatrn\u011b p\u0159ik\u00fdvly a op\u011bt se oto\u010dily k sv\u00e9mu mal\u00e9mu br\u00e1\u0161kovi. On je v\u0161ak p\u0159\u00edli\u0161 nevn\u00edmal. P\u0159em\u00fd\u0161lel nad t\u00edm, kde je Tom. U\u017e druh\u00fd den o n\u011bm nesly\u0161el, bylo mu smutno, uvnit\u0159 n\u011bj se rozp\u00ednalo st\u00e1le v\u011bt\u0161\u00ed pr\u00e1zdno.<\/div>\n
„Bille?“<\/div>\n
„Oh, ano,“ pohledem se vr\u00e1til zp\u011bt ke sv\u00fdm sestr\u00e1m. „Omlouv\u00e1m se, zamyslel jsem se. Tak,“ rozhodil rukama a nepatrn\u011b se pousm\u00e1l. „Co bych to m\u011bl v\u011bd\u011bt?“<\/div>\n
„Tv\u016fj man\u017eel nen\u00ed B\u016fh, ale drak! To proto se p\u0159ed tebou skr\u00fdv\u00e1 a neukazuje ti svou tv\u00e1\u0159!“ Zalapal po dechu. Tohle p\u0159eci nen\u00ed pravda, nem\u016f\u017ee b\u00fdt!<\/div>\n
„To jsou jen nesmysly! Tom nen\u00ed drak!“<\/div>\n
„Oh, a pro\u010d jinak by m\u011bl jin\u00e9 jm\u00e9no, brat\u0159\u00ed\u010dku? Nem\u016f\u017ee pou\u017e\u00edvat p\u0159ece bo\u017e\u00ed jm\u00e9no, nen\u00ed-li Bohem! P\u0159em\u00fd\u0161lej p\u0159eci, my ti chceme jen pomoci, brat\u0159\u00ed\u010dku.“<\/div>\n
Billa polil strach. Mohou m\u00edt jeho sestry pravdu? Ale to p\u0159eci nejde, on tomu nev\u011b\u0159\u00ed, Tom nebude drak. Ale zase, pro\u010d by mu sestry lhaly? V\u017edy jim v\u011b\u0159il, ony by mu ur\u010dit\u011b nelhaly. A Tom se p\u0159ed n\u00edm opravdu skr\u00fdval, co kdy\u017e pro to m\u011bl opravdu d\u016fvod ten, \u017ee by nebyl t\u00edm, za koho se vyd\u00e1v\u00e1? Jeho mysl nahlodaly pochybnosti.<\/div>\n
„M\u011bl bys jej zab\u00edt, Bille. A\u017e bude sp\u00e1t, jist\u011b si nebude svou podobu hl\u00eddat. Usekni mu hlavu d\u00fdkou.“<\/p>\n<\/div>\n
***<\/div>\n
Nastal ve\u010der, jeho sestry, ov\u011b\u0161en\u00e9 \u0161perky a zlatem, ji\u017e pal\u00e1c opustily, a on byl nyn\u00ed s\u00e1m ve sv\u00e9 komnat\u011b. S\u00e1m se sv\u00fdmi pochybnostmi. Mo\u017en\u00e1 by se m\u011bl j\u00edt p\u0159esv\u011bd\u010dit, zda je to pravda.<\/div>\n
Opatrn\u00fdmi kr\u016f\u010dky se vykradl ze sv\u00e9 komnaty a dlouh\u00fdmi chodbami m\u00ed\u0159il p\u0159esn\u011b tam, kam mu Tom vstup p\u0159\u00edsn\u011b zak\u00e1zal. Sm\u011bl se pohybovat po cel\u00e9m pal\u00e1ci, jen jeho komnat\u011b se musel obloukem vyh\u00fdbat. Kdy\u017e si to Bill uv\u011bdomil, siln\u011b stiskl d\u00fdku mezi prsty a bl\u00ed\u017eil se st\u00e1le v\u00edce k jeho pokoji.<\/div>\n
Ze stole\u010dku na chodb\u011b vzal olejovou lampu a potichounku proklouzl do Tomovy komnaty. Lehk\u00fdmi kr\u016f\u010dky se zatajen\u00fdm dechem na\u0161lapoval m\u011bkk\u00fdm kobercem a\u017e k jeho posteli. Nahnul se nad n\u011bj a dech se mu zadrhl v hrdle.<\/div>\n
Byl to \u010dlov\u011bk. Ne, \u010dlov\u011bk ne. Byl to opravdu B\u016fh! B\u016fh s tv\u00e1\u0159\u00ed tak kr\u00e1snou, a\u017e se tajil dech. V porovn\u00e1n\u00ed s kr\u00e1sou Tomovy tv\u00e1\u0159e ta Billova bledla, alespo\u0148 on si to myslel. V \u017eivot\u011b nevid\u011bl kr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00ed bytost, ne\u017e bylo to na prvn\u00ed pohled k\u0159ehk\u00e9 stvo\u0159en\u00ed, kter\u00e9 pokojn\u011b d\u0159\u00edmalo ve zlat\u00fdch p\u0159ikr\u00fdvk\u00e1ch.<\/div>\n
Vydr\u017eel by se celou v\u011b\u010dnost jen tak d\u00edvat na jeho n\u00e1dhernou tv\u00e1\u0159. Na lehce se chv\u011bj\u00edc\u00ed \u0159asy a na kr\u00e1sn\u00e9, r\u016f\u017eov\u00e9 a pln\u00e9 rty, kter\u00e9 byly na povrchu lehce popraskan\u00e9 a vysu\u0161en\u00e9, jak jejich majitel nas\u00e1val vzduch do plic.<\/div>\n
Zapomn\u011bl na \u010das, zapomn\u011bl na v\u0161e kolem sebe. A to byla chyba. Nahnul se je\u0161t\u011b kousek nad sp\u00edc\u00ed bytost, kdy\u017e v tom se lampa nahnula a olej vyst\u0159\u00edknul. Dopadl na ruku sp\u00edc\u00edho Toma a nep\u0159\u00edjemn\u011b jej pop\u00e1lil. Jeho o\u010di se v m\u017eiku otev\u0159ely. Jen na jedinou vte\u0159inu spat\u0159il Bill n\u00e1dhern\u00e9, hn\u011bd\u00e9 duhovky, ne\u017e se l\u00e1ska jeho \u017eivota prom\u011bnila ve vzduch a s hlasit\u00fdm sku\u010den\u00edm v\u011btru zmizela.<\/div>\n
„Tome! Tome! Ne, Tome!“<\/p>\n<\/div>\n
autor: Deni<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
Klikn\u011bte na anketu, d\u00edky. J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Deni Drobounk\u00e9 t\u011bl\u00ed\u010dko se kr\u010dilo v bezpe\u010d\u00ed tepl\u00fdch p\u0159ikr\u00fdvek. Dnes jejich barva nebyla zlatav\u00e1, rud\u011b z\u00e1\u0159ily do bou\u0159liv\u00e9 noci. Na nebi za okny b\u011bsnila nejv\u011bt\u0161\u00ed bou\u0159e, jakou kdy Bill za\u017eil. Bohov\u00e9 se hn\u011bvali. U\u017e jako mal\u00fd chlapec m\u011bl z blesk\u016f a<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[233],"tags":[],"class_list":["post-14452","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-balada-o-eosovi-psyche"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/14452","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=14452"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/14452\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=14452"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=14452"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=14452"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}