{"id":14474,"date":"2009-05-20T18:00:00","date_gmt":"2009-05-20T17:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=14441"},"modified":"2009-05-20T18:00:00","modified_gmt":"2009-05-20T17:00:00","slug":"balada-o-eosovi-psyche-3","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2009\/05\/20\/balada-o-eosovi-psyche-3\/","title":{"rendered":"Balada o \u00c9\u00f3sovi & Psych\u00e9 3."},"content":{"rendered":"
autor: Deni<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
„Kde je?! \u00c9\u00f3si, kde je?!“ Afrodita p\u0159ech\u00e1zela po sv\u00e9 komnat\u011b, z o\u010d\u00ed j\u00ed div ne\u0161lehaly blesky. Bylo to u\u017e kolik dn\u00ed, co poslala sv\u00e9ho nejmlad\u0161\u00edho a nejmilovan\u011bj\u0161\u00edho syna pro tu holku a on se st\u00e1le nevracel. A\u017e dnes. Vr\u00e1til se, ale bez n\u00ed.<\/div>\n
„Nev\u00edm, matko. Nena\u0161el jsem ji.“ Poklonil se, aby skryl sv\u016fj spokojen\u00fd \u00fasm\u011bv. Kdyby jen jeho matka v\u011bd\u011bla, jak bl\u00edzko n\u00ed se to kouzeln\u00e9 stvo\u0159en\u00ed nach\u00e1z\u00ed. Kdyby jen v\u011bd\u011bla, \u017ee je pe\u010dliv\u011b ukryto pod ochrann\u00fdmi k\u0159\u00eddly jej\u00edho \u00c9\u00f3se.<\/div>\n
„Nel\u017ei mi!“<\/div>\n
„Matko.“ Ud\u011blal p\u00e1r krok\u016f sm\u011brem k n\u00ed a usm\u00e1l se. „Opravdu nem\u00e1m tu\u0161en\u00ed, kde je.“ Uchopil Afroditu za ruku, ta mu ji v\u0161ak vytrhla.<\/div>\n
„Po\u0161lu n\u011bkoho jin\u00e9ho! Najdu ji a pak krut\u011b zaplat\u00ed!“ S t\u011bmito slovy vy\u0161la z m\u00edstnosti a Tom z\u016fstal s\u00e1m. B\u00e1l se. V\u011bd\u011bl, \u017ee kdyby Afrodita p\u0159i\u0161la na jeho mal\u00fd podvod, krutost jej\u00edho trestu padne i na jeho hlavu. Ale copak mohl jednat jinak? Do toho kouzeln\u00e9ho stvo\u0159en\u00ed se zamiloval na prvn\u00ed pohled, jeho srdce pat\u0159ilo jen jemu, nemohl by se jej vzd\u00e1t. Nedovol\u00ed matce, aby mu ubl\u00ed\u017eila.<\/p>\n<\/div>\n
***<\/div>\n
Dech se mu zadrh\u00e1val v hrdle a srdce vynechalo jeden \u00fader. P\u0159ed o\u010dima m\u011bl nejkr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00ed obraz, jak\u00fd kdy vid\u011bl. Jeho princ\u00e1tko se choulilo ve zlat\u00fdch p\u0159ikr\u00fdvk\u00e1ch a \u010dern\u00e9 vlasy m\u011bl rozhozen\u00e9 kolem hlavy. Jeho kr\u00e1sa byla opravdu dech berouc\u00ed.<\/div>\n
Ani\u017e by si po\u0159\u00e1dn\u011b uv\u011bdomoval, co d\u011bl\u00e1, jeho t\u011blo jednalo za n\u011bj. Pomal\u00fdmi kroky se p\u0159esunul k okraji postele a zlehka se vyhoupl nahoru. Pohledem hltal ka\u017edi\u010dk\u00fd detail Billovy tv\u00e1\u0159e. Zatou\u017eil po tom dot\u00fdkat se jej. V\u011bd\u011bl, \u017ee si to m\u016f\u017ee dovolit, chlapec p\u0159ed n\u00edm by c\u00edtil jen doteky, nevid\u011bl by tv\u00e1\u0159.<\/div>\n
Zhluboka se nadechl a dlan\u00ed n\u011b\u017en\u011b pohladil jeho tv\u00e1\u0159. Bill se ze sp\u00e1nku pousm\u00e1l a podv\u011bdom\u011b nato\u010dil svou tv\u00e1\u0159 je\u0161t\u011b v\u00edce k Tomov\u011b dlani. Neodolal. Nahnul se nad n\u011bj a zlehka se rty ot\u0159el o ty jeho. Chlapec sebou cukl, st\u00e1le v\u0161ak spal. V\u011bd\u011bl, \u017ee by m\u011bl p\u0159estat, p\u0159\u00edli\u0161 riskoval, ale nemohl to zastavit. Touha po jeho t\u011ble a polibc\u00edch byla tak siln\u00e1.<\/div>\n
Zlehka se p\u0159ehoupl nad n\u011bj a drobn\u00fdmi polibky chutnal k\u016f\u017ei na jeho krku. Chlapec pod n\u00edm tichounce vrn\u011bl. Bylo mu to p\u0159\u00edjemn\u00e9.<\/div>\n
\n
„L\u00edb\u00ed se ti to?“ Mezi rty zlehka stiskl Bill\u016fv u\u0161n\u00ed lal\u016f\u010dek, hned pokra\u010doval zp\u011bt na krk a dlan\u011bmi zat\u00edm stahoval zlatavou p\u0159ikr\u00fdvku z jeho k\u0159ehk\u00e9ho t\u011bla. Tajil se mu dech nad kr\u00e1sou, kter\u00e1 se pod zlatavou z\u00e1\u0159\u00ed skr\u00fdvala.<\/div>\n
„Oh, jsi tak n\u00e1dhern\u00fd!“ Rty se zlehka dot\u00fdkal poko\u017eky na jeho hrudi a prsty zkoumal ka\u017edi\u010dk\u00fd z\u00e1hyb jeho t\u011bla. Bill st\u00e1le tichounce st\u00e9nal. Bylo mu to velice p\u0159\u00edjemn\u00e9, ty jemn\u00e9 doteky jej nev\u00fdslovn\u011b vzru\u0161ovaly. Byly to jen doteky v\u00e1nku, p\u0159esto byly tak siln\u00e9 a intenzivn\u00ed!<\/div>\n
„Tome?“ Tich\u00fd \u0161epot p\u0159etrhl ticho v komnat\u011b. Tom se usm\u00e1l.<\/div>\n
„Ano, se\u0161ptej m\u00e9 jm\u00e9no. Oh, ano.“ Polibky d\u00e1le nenasytn\u011b zkoumal Billovo t\u011blo. Nemohl se naba\u017eit nasl\u00e1dl\u00e9 chuti jeho k\u016f\u017ee.<\/div>\n
„Mmm, Tome.“ Zlehka se cel\u00fd prohnul, kdy\u017e poc\u00edtil z\u00e1van hork\u00e9ho vzduchu nad sv\u00fdm p\u0159irozen\u00edm. Lapal po dechu, takov\u00e9hle pocity je\u0161t\u011b nikdy nem\u011bl. Bylo to tak p\u0159\u00edjemn\u00e9.<\/div>\n
„Opakuj m\u00e9 jm\u00e9no, l\u00e1sko, st\u00e1le a dokola.“ Neuv\u011bdomoval si, co d\u011bl\u00e1, ani nep\u0159em\u00fd\u0161lel nad t\u00edm, jak to d\u011blat. Jeho t\u011blo jednalo samo, v\u011bd\u011blo co a jak, kam s\u00e1hnout a kam vtisknout polibek.<\/div>\n
„Oh ano, ano Tome, ano.“ Bill se zm\u00edtal slast\u00ed pod jeho doteky, st\u00e1le opakoval jeho jm\u00e9no a mezi prsty sv\u00edral okraje zlat\u00fdch pe\u0159in. „Oh Tome.“<\/div>\n
Zvedl pohled a na malou chv\u00edli ustal ve v\u0161ech pohybech a dotec\u00edch. Jen se d\u00edval na tu dokonalost p\u0159ed sebou. Pevn\u011b semknut\u00e1 o\u010dn\u00ed v\u00ed\u010dka, hlava lehce zaklon\u011bna a rty nepatrn\u011b pootev\u0159eny. Bo\u017e\u00ed dokonalost! Vr\u00e1til se ke sv\u00e9 p\u016fvodn\u00ed \u010dinnosti a u\u017e\u00edval si \u0161epot sv\u00e9ho jm\u00e9na, kter\u00fd vych\u00e1zel z t\u011bch n\u00e1dhern\u00fdch rt\u016f, kter\u00e9 by tak r\u00e1d l\u00edbal. To mu bohu\u017eel bylo odep\u0159eno. Mohl se dot\u00fdkat cel\u00e9ho jeho t\u011bla, p\u0159iv\u00e1d\u011bt jej do ext\u00e1ze, ale nikdy jej nesm\u011bl pol\u00edbit. Ve chv\u00edli, kdy by se jejich rty setkaly v plnohodnotn\u00e9m polibku, by Bill uvid\u011bl jeho tv\u00e1\u0159 a v\u0161e by bylo \u0161patn\u011b. To nikdy nesm\u011bl dopustit, ztratil by jej.<\/div>\n
„Oh Tome. Oh ano, ano, ach Tome!“ Cel\u00fd se prohnul a vz\u00e1p\u011bt\u00ed jeho zpocen\u00e9 t\u011blo dopadlo zp\u011bt do zlat\u00fdch p\u0159ikr\u00fdvek. Byl unaven\u00fd a vy\u010derpan\u00fd. Ale p\u0159\u00edjemn\u011b. Zav\u0159el o\u010di a p\u0159eto\u010dil se na bok, Tom zat\u00edm jeho k\u0159ehk\u00e9 t\u011blo p\u0159ekryl pe\u0159inou.<\/div>\n
„D\u011bkuji, Tome.“<\/div>\n
„Ty mi nikdy ned\u011bkuj.“ Vtiskl mu lehk\u00fd polibek na \u010delo a posadil se na kraj postele.<\/div>\n
„Bylo to n\u00e1dhern\u00e9.“<\/div>\n
„Ano, bylo.“<\/div>\n
„Miluji T\u011b, Tome.“<\/div>\n
„I j\u00e1 tebe, Bille. I j\u00e1 tebe.“ Dotekem v\u00e1nku jej pohladil po tv\u00e1\u0159i a spokojen\u011b, \u0161\u0165astn\u011b, se usm\u00e1l. Kone\u010dn\u011b p\u0159i\u0161el na to, co mu chyb\u011blo. Kone\u010dn\u011b na\u0161el to, co zaplnilo pr\u00e1zdnotu uvnit\u0159 n\u011bj. „Ale te\u010f u\u017e spinkej, princ\u00e1tko moje. J\u00e1 budu st\u0159e\u017eit tv\u00e9 sny.“<\/p>\n<\/div>\n
***<\/div>\n
Do nov\u00e9ho dne se probudil s \u00fasm\u011bvem na tv\u00e1\u0159i. Nev\u011bd\u011bl, jestli to byl jen sen, nebo jestli se to skute\u010dn\u011b stalo, p\u0159esto se c\u00edtil tak spokojen\u011b, p\u0159\u00edjemn\u011b uvoln\u011bn\u00fd a \u0161\u0165astn\u00fd. Prot\u00e1hl se a hlasit\u011b si z\u00edvl.<\/div>\n
„Pane?“ Polekan\u011b sebou cukl, kdy\u017e si v\u0161iml, \u017ee u dve\u0159\u00ed stoj\u00ed jeden ze sluh\u016f.<\/div>\n
„Ano?“ Posadil se a zlatavou p\u0159ikr\u00fdvku si p\u0159it\u00e1hl bl\u00ed\u017ee k t\u011blu.<\/div>\n
„P\u00e1n \u00c9\u00f3s v\u00e1m vzkazuje, \u017ee se m\u00e1te dostavit na sn\u00eddani.“ Poklonil se a pot\u00e9, co mu dal Bill svolen\u00ed, opustil jeho komnatu.<\/div>\n
T\u011b\u0161il se, \u017ee bude op\u011bt s n\u00edm, ale z\u00e1rove\u0148 jeho mysl napl\u0148oval smutek, kdy\u017e si uv\u011bdomil, \u017ee jej nikdy neuvid\u00ed. Tolik si p\u0159\u00e1l zn\u00e1t jeho tv\u00e1\u0159. P\u0159\u00e1l si sm\u011bt se jej dot\u00fdkat stejn\u011b tak, jako se on dne\u0161n\u00ed noc dot\u00fdkal jeho. P\u0159i vzpom\u00ednce na uplynulou noc mu zr\u016f\u017eov\u011bly tv\u00e1\u0159e. Te\u010f u\u017e si byl jist\u00fd, \u017ee to nebyl jen sen, p\u0159\u00edjemn\u00fd pocit kolem \u017ealudku mu jasn\u011b potvrzoval, \u017ee se to skute\u010dn\u011b stalo.<\/p>\n<\/div>\n
Netrvalo to dlouho a u\u017e kr\u00e1\u010del dlouh\u00fdmi, zlatav\u00fdmi chodbami k j\u00eddeln\u011b. Byl tu ji\u017e dva, mo\u017en\u00e1 t\u0159i t\u00fddny, a p\u0159esto si je\u0161t\u011b nezvykl na to, jak se v\u0161e kolem n\u011bj t\u0159pyt\u00ed a leskne. Je\u0161t\u011b st\u00e1le mu tahle kr\u00e1sa vyr\u00e1\u017eela dech.<\/div>\n
Pro\u0161el pozlacen\u00fdm obloukem a p\u0159ed n\u00edm se vyloupl dlouh\u00fd, jak jinak ne\u017e zlat\u00fd st\u016fl, kter\u00fd od za\u010d\u00e1tku a\u017e ke konci pokr\u00fdvaly sam\u00e9 dobroty. Ovoce, zelenina, pe\u010den\u00e1 ku\u0159ata, kousky s\u00fdra, \u010d\u00ed\u0161e s \u010derven\u00fdm v\u00ednem, prost\u011b v\u0161e, na co by si jen dok\u00e1zal vzpomenout.<\/div>\n
„Dobr\u00e9 r\u00e1no, princ\u00e1tko.“ Zasm\u00e1l se a pohled zabodl do m\u00edsta v \u010dele stolu. Ka\u017ed\u00e9 r\u00e1no odtamtud sl\u00fdch\u00e1val Tom\u016fv hlas.<\/div>\n
„Dobr\u00e9 r\u00e1no, Tome.“ Tich\u00fd \u0161epot se sotva donesl k bo\u017e\u00edm u\u0161\u00edm. P\u0159esto jej v\u0161ak Tom zachytil. Na jeho tv\u00e1\u0159i se usadil \u0161\u0165astn\u00fd \u00fasm\u011bv.<\/div>\n
„Posa\u010f se.“ Bill poslechl a usedl na sv\u00e9 obvykl\u00e9 m\u00edsto na druh\u00e9m konci stolu. Sliny se mu sb\u00edhaly p\u0159i pohledu na v\u0161echny ty dobroty, m\u011bl hlad jako vlk.<\/div>\n
„Jen si dej, jez.“ Nenechal se dvakr\u00e1t pob\u00edzek a na zlat\u00fd tal\u00ed\u0159ek p\u0159ed sebou si nalo\u017eil p\u00e1r kousk\u016f s\u00fdra a hroznov\u00e9ho v\u00edna. Do poh\u00e1rku p\u0159ed sebou nalil \u010derven\u00e9 v\u00edno.<\/div>\n
„Jak jsi se dnes vyspal, Bille?“ Jeho tv\u00e1\u0159e op\u011bt zalila \u010derve\u0148 a Tom se pobaven\u011b zasm\u00e1l. „Oh, jsi kouzeln\u00fd.“<\/div>\n
„D\u011bkuji, Tome.“<\/div>\n
„Ned\u011bkuj mi, \u0159\u00edk\u00e1m jen pravdu. Tak co, jak jsi se dnes vyspal?“<\/div>\n
„Kr\u00e1sn\u011b.“<\/div>\n
„Opravdu?“ Bill zvedl hlavu a za\u0161klebil se k m\u00edstu, odkud p\u0159ich\u00e1zel Tom\u016fv pobaven\u00fd hlas. J\u00eddelnou se rozezn\u011bla hudba toho nejkr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00edho sm\u00edchu, jak\u00fd kdy Bill sly\u0161el.<\/div>\n
„Opravdu,“ pokorn\u011b sklopil hlavu ke sv\u00e9mu j\u00eddlu a do \u00fast vlo\u017eil kousek s\u00fdra. Byl v\u00fdborn\u00fd. „Opravdu jsi tam se mnou byl celou noc?“ Nesm\u011bl\u00e1 ot\u00e1zka vykouzlila dal\u0161\u00ed s \u0159ady \u00fasm\u011bv\u016f na Tomov\u011b tv\u00e1\u0159i.<\/div>\n
„Oh ano, celi\u010dkou noc jsem st\u0159e\u017eil tv\u00e9 sny, princ\u00e1tko. Vypadal jsi kouzeln\u011b. Nic kr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00edho jsem v \u017eivot\u011b nevid\u011bl!“<\/div>\n
„D\u011bkuji.“ Polekan\u011b nadsko\u010dil, kdy\u017e se v n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed vte\u0159in\u011b o jeho tv\u00e1\u0159 ot\u0159el ledov\u00fd vzduch. C\u00edtil jeho hork\u00fd dech bl\u00edzko sebe.<\/div>\n
„Nikdy mi ned\u011bkuj.“ Jen zlehka se dotkl jeho rt\u016f a v\u00e1nek spolu s p\u0159\u00edjemn\u00fdm mrazen\u00edm zase zmizel.<\/div>\n
„Oh, promi\u0148, nepop\u0159\u00e1l jsem ti dobrou chu\u0165.“<\/div>\n
„D\u011b-. Ehm, tob\u011b taky.“<\/div>\n
Tom se pobaven\u011b zasm\u00e1l a upil ze sv\u00e9ho poh\u00e1ru. \u017d\u00edt s t\u00edmhle princ\u00e1tkem je mnohem lep\u0161\u00ed, ne\u017e jej kdy jen mohlo napadnout.<\/p>\n<\/div>\n
autor: Deni<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
Klikn\u011bte na novou anketu, d\u00edky. J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Deni „Kde je?! \u00c9\u00f3si, kde je?!“ Afrodita p\u0159ech\u00e1zela po sv\u00e9 komnat\u011b, z o\u010d\u00ed j\u00ed div ne\u0161lehaly blesky. Bylo to u\u017e kolik dn\u00ed, co poslala sv\u00e9ho nejmlad\u0161\u00edho a nejmilovan\u011bj\u0161\u00edho syna pro tu holku a on se st\u00e1le nevracel. A\u017e dnes. Vr\u00e1til se,<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[233],"tags":[],"class_list":["post-14474","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-balada-o-eosovi-psyche"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/14474","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=14474"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/14474\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=14474"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=14474"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=14474"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}