{"id":14479,"date":"2009-05-19T18:00:00","date_gmt":"2009-05-19T17:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=14446"},"modified":"2009-05-19T18:00:00","modified_gmt":"2009-05-19T17:00:00","slug":"zachran-me-6","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2009\/05\/19\/zachran-me-6\/","title":{"rendered":"Zachra\u0148 m\u011b! 6."},"content":{"rendered":"
\n
autor: Majka<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
Toma na cest\u011b ke sv\u00e9mu hotelov\u00e9mu pokoji nezastavila jen tlumen\u00e1 r\u00e1na, kter\u00e1 se ozvala z Billova pokoje. Byl to hlavn\u011b n\u00e1hl\u00fd nep\u0159\u00edjemn\u011b \u00fazkostn\u00fd pocit, kter\u00fd se mu rozlil cel\u00fdm t\u011blem a donutil ho ustrnout uprost\u0159ed pohybu. Jako ve snu se oto\u010dil zp\u00e1tky a n\u011bkolik okam\u017eik\u016f z\u00edral na jen p\u00e1r metr\u016f vzd\u00e1len\u00e9 zav\u0159en\u00e9 dve\u0159e. V hlav\u011b mu hu\u010delo, nebyl schopen jedin\u00e9 rozumn\u00e9 my\u0161lenky, kdy\u017e se nejist\u011b vydal chodbou zp\u011bt.<\/p>\n<\/div>\n
P\u0159ede dve\u0159mi se op\u011bt zastavil. M\u011bl nutk\u00e1n\u00ed okam\u017eit\u011b vrazit dovnit\u0159 a p\u0159esv\u011bd\u010dit se o tom, \u017ee je Bill v po\u0159\u00e1dku\u2026 z\u00e1rove\u0148 v\u0161ak tu\u0161il, \u017ee tomu tak nen\u00ed a m\u011bl neuv\u011b\u0159iteln\u00fd strach vej\u00edt.<\/div>\n
V\u00e1hav\u011b zdvihl ruku a kr\u00e1tce zaklepal. S nepatrnou nad\u011bj\u00ed se zaposlouchal do t\u00ed\u017eiv\u00e9ho ticha rozl\u00e9haj\u00edc\u00edho se v\u0161ude kolem. Neozvalo se v\u016fbec nic, ani jedin\u00fd zvuk, kter\u00fd by sv\u011bd\u010dil o p\u0159\u00edtomnosti n\u011bkoho za zav\u0159en\u00fdmi dve\u0159mi.<\/div>\n
Tom zaklepal je\u0161t\u011b jednou, ale tentokr\u00e1t u\u017e ani neo\u010dek\u00e1val, \u017ee by mu Bill\u016fv hlas odpov\u011bd\u011bl. Proto z\u00e1rove\u0148 s t\u00edm s\u00e1hl do kapsy sv\u00fdch d\u017e\u00edn\u016f a vyt\u00e1hl kartu od bratrova pokoje.<\/div>\n
T\u0159\u00e1sly se mu ruce, kdy\u017e ji zasouval do z\u00e1mku. A v jeho tv\u00e1\u0159i byly jasn\u011b \u010diteln\u00e9 obavy, kdy\u017e usly\u0161el zn\u00e1m\u00e9 cvaknut\u00ed a dve\u0159e se poslu\u0161n\u011b otev\u0159ely.<\/p>\n<\/div>\n
Chv\u00edli trvalo, ne\u017e jeho zrak pronikl p\u0159\u00edtm\u00edm, do kter\u00e9ho byl pokoj zahalen. P\u0159iv\u0159en\u00fdma o\u010dima t\u011bkal po m\u00edstnosti, dokud neza\u010dal rozpozn\u00e1vat jednotliv\u00e9 obrysy n\u00e1bytku. Billa nikde nevid\u011bl.<\/div>\n
Ve\u0161el dovnit\u0159 a zav\u0159el za sebou dve\u0159e. N\u011bco mu br\u00e1nilo v tom, aby rozsv\u00edtil sv\u011btlo. Jako by t\u00edm mohl n\u011b\u010demu zabr\u00e1nit, \u010demu u\u017e zabr\u00e1nit ne\u0161lo.<\/div>\n
\n
Ud\u011blal dal\u0161\u00edch p\u00e1r krok\u016f a neust\u00e1le se kolem sebe opatrn\u011b rozhl\u00ed\u017eel, p\u00e1tral po sebemen\u0161\u00edm pohybu. D\u011bsilo ho to mraziv\u00e9 ticho.<\/p>\n<\/div>\n
„Bille?“ Tom\u016fv hlas zn\u011bl i jemu samotn\u00e9mu cize a vyd\u011b\u0161en\u011b.<\/p>\n<\/div>\n
Pomalu postupoval pokojem, pro\u0161el kolem postele sm\u011brem k pootev\u0159en\u00fdm dve\u0159\u00edm do koupelny, a\u017e kousek od k\u0159esla zakopl o n\u011bco m\u011bkk\u00e9ho a poddajn\u00e9ho. Pod\u00edval se pod nohy a ten jedin\u00fd pohled na Billovo bezvl\u00e1dn\u00e9 t\u011blo ho zmrazil na m\u00edst\u011b. Trvalo n\u011bkolik dlouh\u00fdch vte\u0159in, ne\u017e se mu poda\u0159ilo se op\u011bt nadechnout\u2026<\/p>\n<\/div>\n
„Bill\u00e9!“ Srdceryvn\u00fd v\u00fdk\u0159ik, kter\u00fd se mu vydral z hrdla, byl a\u017e po okraj napln\u011bn bolest\u00ed, je\u0161t\u011b nikdy v \u017eivot\u011b se nec\u00edtil tak, jako v tento okam\u017eik.<\/div>\n
I p\u0159es paniku, kter\u00e1 se ho zmoc\u0148ovala, se donutil vr\u00e1tit k vyp\u00edna\u010di ke dve\u0159\u00edm a prudce rozsv\u00edtit sv\u011btlo. U\u017e nem\u011blo smysl se schov\u00e1vat p\u0159ed realitou. Le\u017eela tu p\u0159ed n\u00edm v cel\u00e9 sv\u00e9 nal\u00e9havosti, u\u017e p\u0159ed n\u00ed ne\u0161lo uniknout.<\/p>\n<\/div>\n
Tom jako v mr\u00e1kot\u00e1ch do\u0161el zp\u011bt ke sv\u00e9mu dvoj\u010deti a klesl na kolena. Byl v obli\u010deji skoro tak b\u00edl\u00fd, jako Bill. Po tv\u00e1\u0159i mu tekly slzy.<\/div>\n
T\u0159esouc\u00ed rukou ho pohladil po chladn\u00e9 l\u00edci.<\/div>\n
„Bille\u2026 pros\u00edm, otev\u0159i o\u010di\u2026 pros\u00edm! Br\u00e1\u0161ko\u2026 no tak, probu\u010f se!“<\/div>\n
Tich\u00fd hlas se mu zlomil zadr\u017eovan\u00fdm vzlykem a teprve ten jako by ho p\u0159inutil op\u011bt logicky p\u0159em\u00fd\u0161let.<\/div>\n
Rukou, dote\u010f jemn\u011b hlad\u00edc\u00ed Bill\u016fv obli\u010dej, sjel o n\u011bco n\u00ed\u017e, aby nahmatal kr\u010dn\u00ed tepnu. Nev\u011b\u0159\u00edcn\u011b zavrt\u011bl hlavou, kdy\u017e si uv\u011bdomil, \u017ee dnes u\u017e je to podruh\u00e9, co d\u011bl\u00e1 tenhle pohyb. A u\u017e podruh\u00e9 hlasit\u011b vydechl \u00falevou, kdy\u017e pod sv\u00fdm dotekem uc\u00edtil – tentokr\u00e1t ale opravdu slabounk\u00fd – tepot.<\/div>\n
Nespou\u0161t\u011bje zrak z Billa, s\u00e1hl do zadn\u00ed kapsy sv\u00fdch kalhot a na mobiln\u00edm telefonu, kter\u00fd z n\u00ed vyndal, popam\u011bti vy\u0165ukal mezin\u00e1rodn\u00ed \u010d\u00edslo z\u00e1chrann\u00e9 slu\u017eby. Nikdy si nep\u0159edstavoval, \u017ee jej n\u011bkdy bude muset pou\u017e\u00edt. A u\u017e v\u016fbec ne v souvislosti s Billem.<\/p>\n<\/div>\n
B\u011bhem \u010dek\u00e1n\u00ed na spojovatelku uchopil Billovu bezvl\u00e1dnou ruku a za\u010dal mu jemn\u011b t\u0159\u00edt prsty i dla\u0148. Snad si ani neuv\u011bdomoval, co d\u011bl\u00e1, jen se ho pot\u0159eboval dot\u00fdkat, c\u00edtit, \u017ee je tu po\u0159\u00e1d je\u0161t\u011b s n\u00edm, vl\u00edt do jeho chladn\u00e9ho t\u011bla trochu sv\u00e9ho vlastn\u00edho tepla\u2026<\/p>\n<\/div>\n
Unaven\u00fd \u017eensk\u00fd hlas v telefonu ho vytrhl z letargie:<\/div>\n
„Dobr\u00fd den, jak v\u00e1m mohu pomoci?“<\/div>\n
„Ehm\u2026 dobr\u00fd den, Tom Kaulitz\u2026 j\u00e1\u2026 m\u016fj bratr\u2026“ Tom najednou nev\u011bd\u011bl, co \u0159\u00edct.<\/div>\n
„Copak je s va\u0161\u00edm bratrem? Pros\u00edm, uklidn\u011bte se a \u0159ekn\u011bte mi, co se stalo, ano?“<\/div>\n
Mlad\u00e1 \u017eena na druh\u00e9 stran\u011b linky byla zvykl\u00e1 na podobn\u00e9 situace, \u0159e\u0161ila je denn\u011b. Tak\u017ee to, co ji zarazilo, nebyla obvykl\u00e1 panika v hlase volaj\u00edc\u00edho\u2026 bylo to sp\u00ed\u0161 jeho jm\u00e9no.<\/div>\n
Tom si s up\u0159en\u00fdm pohledem na Billa sna\u017eil ut\u0159\u00eddit my\u0161lenky.<\/div>\n
„On\u2026 Bill tu le\u017e\u00ed v bezv\u011bdom\u00ed\u2026 p\u0159edt\u00edm zvracel a j\u00e1 ho tu nechal\u2026“ Tomovi se p\u0159i t\u00e9 vzpom\u00ednce znovu sev\u0159elo hrdlo \u00fazkost\u00ed. „J\u00e1 jsem ho nutil j\u00edst\u2026 m\u016f\u017eu za to! Kv\u016fli mn\u011b te\u010f\u2026“<\/div>\n
Tom se zarazil uprost\u0159ed slova, telefon mu vypadl z ruky. Bill zt\u011b\u017eka otev\u0159el o\u010di a zmaten\u011b se rozhl\u00ed\u017eel kolem sebe.<\/div>\n
„Bille! Bo\u017ee m\u016fj, Bille, j\u00e1 m\u011bl takov\u00fd strach! Promi\u0148 mi to\u2026 promi\u0148, jsem v\u00e1\u017en\u011b idiot!“<\/div>\n
Jemn\u011b sv\u00e9 dvoj\u010de nadzdvihl a obejmul ho. Bill vd\u011b\u010dn\u011b p\u0159ijal Tomovu n\u00e1ru\u010d. Je\u0161t\u011b si po\u0159\u00e1dn\u011b neuv\u011bdomoval, co se stalo, ale bratrova bl\u00edzkost mu d\u011blala dob\u0159e.<\/p>\n<\/div>\n
„Hal\u00f3? Pane Kaulitzi? Tome! Co se d\u011bje s va\u0161\u00edm bratrem? Co je s Billem?“<\/div>\n
Tom zabloudil pohledem ke sv\u00e9mu telefonu, kde se oz\u00fdval nal\u00e9hav\u00fd hlas a pak se znovu obr\u00e1til na Billa.<\/div>\n
„Bille, vol\u00e1m do nemocnice. Takhle to nejde, n\u011bkdo n\u00e1m mus\u00ed pomoc. Kdy\u017e jsem t\u011b tu na\u0161el\u2026 bylo to hrozn\u00fd, n\u011bco takov\u00e9ho u\u017e nechci za\u017e\u00edt\u2026 ch\u00e1pe\u0161?“ Pod\u00edval se smutn\u011b na sv\u00e9 dvoj\u010de.<\/div>\n
„Ne\u2026 to ne, Tome\u2026 pros\u00edm, nechci do nemocnice!“ Bill\u016fv hlas zn\u011bl nezvykle slab\u011b, p\u0159esto byla prosba vy\u0159\u010dena s \u00fap\u011bnlivou nal\u00e9havost\u00ed.<\/div>\n
„Ale j\u00e1 si v\u00e1\u017en\u011b mysl\u00edm, \u017ee bysme m\u011bli\u2026“<\/div>\n
Bill nenechal Toma dokon\u010dit v\u011btu.<\/div>\n
„Tome\u2026 j\u00e1 nem\u016f\u017eu j\u00edt do nemocnice\u2026 nepot\u0159ebuju doktory\u2026 pot\u0159ebuju tebe. Chci b\u00fdt s tebou!“ Zoufalstv\u00ed v Billov\u011b pohledu i hlasu ne\u0161lo p\u0159ehl\u00eddnout ani p\u0159eslechnout. A Tom nemohl br\u00e1\u0161ku znovu zradit…<\/p>\n<\/div>\n
\u0160t\u00edhl\u00e1 sv\u011btlovlas\u00e1 \u017eena o n\u011bkolik des\u00edtek kilometr\u016f d\u00e1l chv\u00edli nep\u0159\u00edtomn\u011b z\u00edrala na u\u017e zmlkl\u00fd telefon. V mysli si znovu prom\u00edtala cel\u00fd rozhovor. Pak na pap\u00edr na\u010dm\u00e1rala p\u00e1r pozn\u00e1mek a tentokr\u00e1t ona sama vyto\u010dila telefonn\u00ed \u010d\u00edslo…<\/p>\n<\/div>\n
autor: Majka<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
Klikn\u011bte na novou anketu, d\u00edk. J. :o)<\/strong><\/div>\n<\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Majka Toma na cest\u011b ke sv\u00e9mu hotelov\u00e9mu pokoji nezastavila jen tlumen\u00e1 r\u00e1na, kter\u00e1 se ozvala z Billova pokoje. Byl to hlavn\u011b n\u00e1hl\u00fd nep\u0159\u00edjemn\u011b \u00fazkostn\u00fd pocit, kter\u00fd se mu rozlil cel\u00fdm t\u011blem a donutil ho ustrnout uprost\u0159ed pohybu. Jako ve snu se<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[227],"tags":[],"class_list":["post-14479","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-zachran-me"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/14479","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=14479"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/14479\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=14479"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=14479"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=14479"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}