{"id":14492,"date":"2009-05-18T14:30:00","date_gmt":"2009-05-18T13:30:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=14459"},"modified":"2009-05-18T14:30:00","modified_gmt":"2009-05-18T13:30:00","slug":"to-bych-neudelal-8","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2009\/05\/18\/to-bych-neudelal-8\/","title":{"rendered":"To bych neud\u011blal 8."},"content":{"rendered":"
autor: Doris<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
Bill kr\u00e1\u010del za doktorem a s ka\u017ed\u00fdm krokem se mu do o\u010d\u00ed vl\u00e9valo v\u00edc a v\u00edc slz. S ka\u017ed\u00fdm n\u00e1dechem c\u00edtil dezinfek\u010dn\u00ed pach nemocnice a nebyl schopn\u00fd vn\u00edmat nic jin\u00e9ho. Myslel jen na to, co ud\u011bl\u00e1, a\u017e Toma uvid\u00ed. Ale myslel v\u016fbec? Cht\u011bl se zastavit, nebo se alespo\u0148 rozhl\u00e9dnout kolem sebe, ale nemohl. Jako by byl s doktorem sv\u00e1zan\u00fd neviditeln\u00fdm provazem, kter\u00fd ho te\u010f nemilosrdn\u011b t\u00e1hl.<\/div>\n
„Pane Kaulitzi, je to asi tak 10 minut, co se zcela probral, ale pot\u0159ebuje b\u00fdt v klidu, tak\u017ee \u017e\u00e1dn\u00e9 rozru\u0161ov\u00e1n\u00ed,“ zastavil se doktor p\u0159ed dve\u0159mi, ozna\u010den\u00fdmi cedulku JIP. Bill p\u0159ik\u00fdvl a zt\u011b\u017eka polkl. Doktor otev\u0159el dve\u0159e a Bill vklouzl dovnit\u0159. „Na konci chodby, dve\u0159e vpravo,“ ozn\u00e1mil mu l\u00e9ka\u0159 a ode\u0161el do sv\u00e9 kancel\u00e1\u0159e.<\/p>\n<\/div>\n
Bill se pomal\u00fdm krokem vydal vp\u0159ed. Byla to jen kr\u00e1tk\u00e1 chodbi\u010dka. Cel\u00e1 prav\u00e1 st\u011bna byla prosklen\u00e1 a tak mohl vid\u011bt do l\u016f\u017ekov\u00e9 \u010d\u00e1sti. Na lev\u00e9 stran\u011b byla sesterna, ze kter\u00e9 si te\u010f v\u0161echny sestry Billa zv\u011bdav\u011b prohl\u00ed\u017eely. Ani jedna v\u0161ak nic ne\u0159ekla. Bylo jim jasn\u00e9, kdo to je. Bill do\u0161el a\u017e ke dve\u0159\u00edm a potichu ve\u0161el. V cel\u00e9 m\u00edstnosti byla jen jedna jedin\u00e1 postel obsazen\u00e1. Ta, kter\u00e1 byla ozna\u010den\u00e1 jmenovkou Kaulitz. Billovi se rozt\u0159\u00e1sly nohy a uk\u00e1plo n\u011bkolik slz, kdy\u017e se bl\u00ed\u017eil k Tomovu l\u016f\u017eku. Tom pooto\u010dil hlavu Billov\u00fdm sm\u011brem a pousm\u00e1l se.<\/div>\n
„Bille.“ Bill t\u011b\u017ece vydechl a t\u011bch posledn\u00edch p\u00e1r krok\u016f k Tomovi popob\u011bhl.<\/div>\n
„Tome,“ skl\u00e1n\u011bl se nad n\u00edm a hladil ho po tv\u00e1\u0159\u00edch, p\u0159itom u\u017e mu nezadr\u017eiteln\u011b st\u00e9kala jedna slza za druhou. Tom ho pohladil po vlasech a \u0161\u0165astn\u011b se na n\u011bj usm\u00e1l.<\/div>\n
\n
„L\u00e1sko, neplakej pros\u00edm,“ za\u0161eptal a p\u0159it\u00e1hl si Billovu hlavu bl\u00ed\u017e. Bill mu d\u00fdchal na rty a nep\u0159est\u00e1val ho hladit po tv\u00e1\u0159\u00edch.<\/div>\n
„Miluju t\u011b, Tome,“ za\u0161eptal, p\u0159ejel palcem po Tomov\u00fdch rtech a n\u011b\u017en\u011b ho pol\u00edbil. Tom ho objal je\u0161t\u011b pevn\u011bji a polibky mu opl\u00e1cel. „Bille to ses nemohl alespo\u0148 p\u0159evl\u00e9ct, kdy\u017e jsi \u0161el za mnou,“ zasm\u00e1l se Tom, kdy\u017e vid\u011bl, co m\u00e1 Bill na sob\u011b za ko\u0161ili. V\u011bd\u011bl, \u017ee to je pro Billa t\u011b\u017ek\u00e9 tu jen sed\u011bt, dr\u017eet ho za ruku a d\u00edvat se na n\u011bj. Bill se zasm\u00e1l a na zlomek vte\u0159iny mu tahle Tomova vtipn\u00e1 pozn\u00e1mka p\u0159i\u0161la nesm\u00edrn\u011b vhod.<\/div>\n
„Nebyl jsem v\u016fbec doma, nemohl jsem se p\u0159evl\u00e9ct,“ Tom jen p\u0159ik\u00fdvl a d\u00edval se Billovi do o\u010d\u00ed. Bill sed\u011bl na \u017eidli vedle postele, jednou rukou hladil Toma ve vlasech a druhou rukou pevn\u011b tiskl tu jeho. Nic te\u010f ne\u0159\u00edkali. Jen se na sebe d\u00edvali.<\/p>\n<\/div>\n
„Bille,“ za\u010dal najednou Tom a po\u0159\u00e1d mu koukal do o\u010d\u00ed.<\/div>\n
„Copak, l\u00e1sko?“ sklonil se nad n\u00edm trochu v\u00edc Bill.<\/div>\n
„Bille, pot\u0159ebuju t\u011b. Te\u010f hned,“ \u0159ekl prosebn\u011b a zoufale z\u00e1rove\u0148 Tom. Bill na n\u011bj koukl ch\u00e1pav\u00fdm pohledem a trochu se pousm\u00e1l.<\/div>\n
„To nejde, Tome. Ne te\u010f. Pot\u0159ebuje\u0161 klid.“ Sna\u017eil se mu to vysv\u011btlit, ale Tom jen nesouhlasn\u011b kroutil hlavou.<\/div>\n
„Bille, pros\u00edm,“ za\u0161eptal Tom. Na Billovi bylo vid\u011bt, \u017ee v\u00e1h\u00e1.<\/div>\n
„Nem\u016f\u017eu, Tome,“ zavrt\u011bl hlavou a cht\u011bl se zvednout, ale Tom ho popadl za \u0159et\u011bz, co m\u011bl Bill omotan\u00fd kolem krku a prudce si ho p\u0159it\u00e1hl.<\/div>\n
„Je\u0161t\u011b, \u017ee m\u00e1\u0161 ten obojek,“ podotkl a za\u010dal Billa l\u00edbat. Bill nech\u00e1pal, kde k tomu v\u0161emu bere s\u00edlu, ale nebr\u00e1nil se. Kdyby mu to n\u011bjak ubli\u017eovalo, ned\u011blal by to.<\/div>\n
„Dob\u0159e, Tome,“ \u0161pitl mezi polibky a pak se od n\u011bj odd\u00e1lil. „Ale mus\u00ed\u0161 mi sl\u00edbit, \u017ee kdy\u017e to na tebe bude m\u00edt \u0161patnej vliv, \u0159ekne\u0161 mi to a j\u00e1 p\u0159estanu,“ pod\u00edval se na n\u011bj Bill absolutn\u011b v\u00e1\u017en\u00fdm pohledem. Tom jen p\u0159ik\u00fdvl.<\/p>\n<\/div>\n
Bill se pod\u00edval prosklenou st\u011bnou ven, zda n\u011bkdo nem\u00e1 v pl\u00e1nu se dostavit, a kdy\u017e zjistil, \u017ee sesterna je zav\u0159en\u00e1 a nikdo nen\u00ed pobl\u00ed\u017e, str\u010dil hlavu pod pe\u0159inu. M\u011bl to v podstat\u011b jednodu\u0161\u0161\u00ed ne\u017e kdy jindy. Tom m\u011bl na sob\u011b jen tu nemocni\u010dn\u00ed ko\u0161ili. Bill pod n\u00ed zajel rukou a chv\u00edli Toma jen hladil na stehnech a podb\u0159i\u0161ku. Tom zav\u0159el o\u010di a za\u010dal zhluboka d\u00fdchat. Pravda, ned\u00fdchalo se mu nejl\u00e9pe. R\u00e1na v jeho hrudi byla pr\u00e1v\u011b \u010derstv\u011b za\u0161it\u00e1, tak\u017ee sebemen\u0161\u00ed napnut\u00ed k\u016f\u017ee na hrudi, ho zabolelo. Ale nebylo to nic, co by nep\u0159ekonal. Pot\u0159eboval Billa. Bill ho je\u0161t\u011b p\u00e1rkr\u00e1t pohladil na podb\u0159i\u0161ku a pak si vzal Tomovu chlouby do ruky. Pohyby nahoru a dol\u016f d\u011blal zprvu jen pomalu. Tom hlasit\u011bji vydechl, ale nebyl to v\u00fddech n\u011bjak\u00e9 bolesti nebo n\u011b\u010deho takov\u00e9ho. Byl to v\u00fddech slasti. Sna\u017eil se nevn\u00edmat bodnut\u00ed v hrudi p\u0159i ka\u017ed\u00e9m nadechnut\u00ed, ale jen Billa. Bill trochu zrychlil, a kone\u010dn\u011b p\u0159idal \u00fasta. Nem\u011bl \u010das si Toma vychutn\u00e1vat tak jako doma. Tady byli pod tlakem, ka\u017edou chv\u00edli m\u016f\u017ee n\u011bkdo p\u0159ij\u00edt, nebo se Tomovi m\u016f\u017ee p\u0159it\u00ed\u017eit. Pojal to tedy sp\u00ed\u0161 jako takzvanou „rychlovku,“, ale Tomovi to sta\u010dilo. Po p\u00e1r okam\u017eic\u00edch se prohnul v z\u00e1dech, \u010d\u00edm\u017e ho neskute\u010dn\u011b bodlo v r\u00e1n\u011b a ud\u011blal se. Bill v\u0161echno spolykal a vyt\u00e1hl hlavu z pod pe\u0159iny. Tom zt\u011b\u017eka oddychoval, a bylo vid\u011bt, \u017ee te\u010f u\u017e vn\u00edm\u00e1 tu bolest. Billa to pod\u011bsilo.<\/p>\n<\/div>\n
„Nem\u011bl jsem to d\u011blat,“ kouknul na n\u011bj zoufale a pak se mu pod\u00edval na r\u00e1nu. Na\u0161t\u011bst\u00ed nekrv\u00e1cela, tak\u017ee stehy nepopraskaly, ale muselo to b\u00fdt jen tak tak.<\/div>\n
„Ne, Bille. D\u011bkuju,“ vydechl polohlasn\u011b Tom a p\u0159it\u00e1hl si Billa, aby ho mohl dlouze pol\u00edbit.<\/div>\n
„U\u017e to po mn\u011b nikdy necht\u011bj, bolelo t\u011b to,“ koukl na n\u011bj Bill a o\u010di se mu znovu podlily slzami. P\u0159itiskl svoj\u00ed tv\u00e1\u0159 na tu Tomovo a hladil ho po vlasech. Tom zav\u0159el o\u010di a vn\u00edmal Billovu v\u016fni.<\/div>\n
„Bille, boj\u00edm se,“ \u0159ekl mu do ucha, a p\u0159i tom mu skanula slza na pol\u0161t\u00e1\u0159. Bill se mu pod\u00edval do o\u010d\u00ed a jeho tv\u00e1\u0159 chytil do dlan\u00ed.<\/div>\n
„Ne\u0159\u00edkej to, Tome, ty to zvl\u00e1dne\u0161, rozum\u00ed\u0161. Bude to jako p\u0159edt\u00edm.“ Prosil ho zoufale a jeho slzy si op\u011bt na\u0161ly cestu, aby se uk\u00e1zaly sv\u011btu.<\/div>\n
„J\u00e1 nev\u00edm,“ vydechl Tom a ani on u\u017e se nesna\u017eil slzy zadr\u017eet. Slzy strachu a beznad\u011bje.<\/div>\n
„Ne, Tome, to mi nem\u016f\u017ee\u0161 ud\u011blat. Prost\u011b nem\u016f\u017ee\u0161. Miluju t\u011b, rozum\u00ed\u0161. Bez tebe m\u016fj \u017eivot nem\u00e1 smysl. Tak\u017ee mi tu ne\u0159\u00edkej takov\u00fdhle v\u011bci. Ne\u0159\u00edkej mi tu sbohem. Ne po tom v\u0161em, rozum\u00ed\u0161!!“ plakal zoufale Bill a hystericky se dot\u00fdkal snad ka\u017edi\u010dk\u00e9ho kousku na Tomov\u011b obli\u010deji.<\/div>\n
„Miluju t\u011b Bille,“ za\u0161eptal Tom jako by to m\u011blo b\u00fdt naposledy, co to m\u016f\u017ee vyslovit. Bill u\u017e nem\u011bl s\u00edlu reagovat. P\u0159es slzy u\u017e skoro nevid\u011bl. Sklonil se nad Tomem a v\u00e1\u0161niv\u011b ho pol\u00edbil. „Ne\u0159\u00edkej mi sbohem, pros\u00edm,“ za\u0161eptal zoufale a zabo\u0159il hlavu do sv\u00fdch dlan\u00ed.<\/p>\n<\/div>\n
autor: Doris<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
Klikn\u011bte na novou anketu, d\u00edky J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Doris Bill kr\u00e1\u010del za doktorem a s ka\u017ed\u00fdm krokem se mu do o\u010d\u00ed vl\u00e9valo v\u00edc a v\u00edc slz. S ka\u017ed\u00fdm n\u00e1dechem c\u00edtil dezinfek\u010dn\u00ed pach nemocnice a nebyl schopn\u00fd vn\u00edmat nic jin\u00e9ho. Myslel jen na to, co ud\u011bl\u00e1, a\u017e Toma uvid\u00ed. Ale<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[228],"tags":[],"class_list":["post-14492","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-to-bych-neudelal"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/14492","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=14492"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/14492\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=14492"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=14492"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=14492"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}