{"id":14494,"date":"2009-05-17T18:00:00","date_gmt":"2009-05-17T17:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=14461"},"modified":"2009-05-17T18:00:00","modified_gmt":"2009-05-17T17:00:00","slug":"casoprostor-iii-14","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2009\/05\/17\/casoprostor-iii-14\/","title":{"rendered":"\u010casoprostor III 14."},"content":{"rendered":"
autor: Janule<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
BILL<\/div>\n
<\/div>\n
Panebo\u017ee! J\u00e1 idiot! Tu\u0161il jsem, \u017ee se jednou n\u011bco posere, ale \u017ee to p\u0159ijde takhle blb\u011b, to m\u011b ani ve snu nenapadlo\u2026 \u017ee j\u00e1 kret\u00e9n tam Toma zamykal. Nejsp\u00ed\u0161 se vzbudil, kdy\u017e jsem tady vzteklej hul\u00e1kal a te\u010f chce ven a netu\u0161\u00ed, co t\u00edm zp\u016fsobuje\u2026 asi si mysl\u00ed, \u017ee je to n\u011bjakej blbej f\u00f3r\u2026 Baba Krautnerov\u00e1 na m\u011b z\u00edr\u00e1, ta jej\u00ed u\u010dnice taky, z\u0159ejm\u011b \u010dekaj, co te\u010f ud\u011bl\u00e1m. Honem\u2026 mus\u00edm si vymyslet n\u011bjakej smysluplnej d\u016fvod, pro\u010d jsem ho tam zamknul\u2026 do pr\u010dic, mysli, Bille, mysli\u2026 Dav\u00eddek na m\u011b kouk\u00e1, \u010dek\u00e1, co ud\u011bl\u00e1m. Postav\u00edm se, za\u0161m\u00e1tr\u00e1m v kapse a pod\u00e1m mu kl\u00ed\u010d.<\/div>\n
„Mysl\u00ed\u0161, \u017ee strejdu bude\u0161 um\u011bt odemknout?“ zept\u00e1m se ho, a kdy\u017e p\u0159ik\u00fdvne a odfr\u010d\u00ed pry\u010d, zase si zni\u010den\u011b sednu. Krautnerov\u00e1 s\u00e1hne do sv\u00fd hn\u011bd\u00fd hnusn\u00fd kabelky a vyt\u00e1hne st\u0159\u00edbrnej diktafon. Zapne ho a postav\u00ed mezi n\u00e1s na stolek. Z\u0159ejm\u011b za\u010d\u00edn\u00e1 v\u00fdslech\u2026
„Ne\u0159\u00edkal jste mi, pane Kaulitzi, \u017ee v\u00e1\u0161 bratr m\u00e1 byt v prvn\u00edm pat\u0159e?“ pronese ost\u0159e \u0159ezan\u00fdm hlasem, ani\u017e by se o diktafonu zm\u00ednila. V\u00fdslech jak na policii. M\u00e1m cuk\u00e1n\u00ed se zeptat, pro\u010d ho zapnula, ale te\u010f si zrovna nem\u016f\u017eu moc vyskakovat, mus\u00edm dr\u017eet hubu a sna\u017eit se to n\u011bjak vysv\u011btlit. Tak do toho\u2026<\/div>\n
„Ano, samoz\u0159ejm\u011b, je to tak,“ souhlas\u00edm, sna\u017e\u00edm se mluvit pomalu a klidn\u011b, ale v hlav\u011b mi to po\u0159\u00e1d \u0161rotuje jako v ml\u00fdnici. Co j\u00ed \u0159\u00edct, aby mi uv\u011b\u0159ila, sakra?! Nem\u016f\u017eu to d\u00e1l protahovat nic ne\u0159\u00edkaj\u00edc\u00edmi odpov\u011b\u010fmi. Pozn\u00e1, \u017ee zdr\u017euju schv\u00e1ln\u011b, mus\u00edm mluvit a na n\u011bco, sakra, p\u0159ij\u00edt.<\/div>\n
„Tak co d\u011bl\u00e1 v\u00e1\u0161 bratr u v\u00e1s v lo\u017enici?“ polo\u017e\u00ed dal\u0161\u00ed logickou ot\u00e1zku. Kdy\u017e chvilku civ\u00edm, dod\u00e1: „Ch\u00e1pejte, vzhledem k ud\u00e1n\u00ed, kter\u00e9 na v\u00e1s p\u0159i\u0161lo, se na to zcela logicky mus\u00edm zeptat.“ Jen p\u0159ik\u00fdvnu. Co tady d\u011bl\u00e1\u2026 no co asi?<\/div>\n
„Sp\u00ed,“ vypadne ze m\u011b jako z idiota. Je\u017ei\u0161\u2026 mus\u00edm to hned n\u011bjak napravit, bude si o mn\u011b myslet, \u017ee l\u017eu, nebo \u017ee jsem dementn\u00ed. Ale pro\u010d tady Tom sp\u00ed, pomoz mi, Bo\u017ee, nebo se do toho zamot\u00e1m\u2026 Vtom si na n\u011bco vzpomenu! Hur\u00e1, to bude ono! Nadechnu se, a sna\u017e\u00edm se mluvit jist\u011b a klidn\u011b. „V\u00edte, on byl bratr v\u010dera na mejdanu s p\u0159\u00e1teli a vr\u00e1til se v noci v dost podrou\u0161en\u00e9m stavu,“ vym\u00fd\u0161l\u00edm si, ale sou\u010dasn\u011b vzpom\u00edn\u00e1m, jak jsem ho p\u0159ed rokem na\u0161el opil\u00e9ho na schodech. „Tak jsem ho vzal k sob\u011b, proto\u017ee dotla\u010dit ho v tomhle stavu nahoru do schod\u016f b\u00fdv\u00e1 dost probl\u00e9m,“ u\u017e zase nasad\u00edm nepatrn\u00fd \u00fasm\u011bv, jsem r\u00e1d, \u017ee jsem si vzpomn\u011bl, jak Tom vypad\u00e1, kdy\u017e se opije. Vlastn\u011b mluv\u00edm pravdu, akor\u00e1t, \u017ee br\u00e1cha v\u010dera nikde nebyl.<\/div>\n
\n
<\/div>\n
„Aha, a pro\u010d jste ho neulo\u017eil t\u0159eba tady na seda\u010dku?“ padne dal\u0161\u00ed dotaz.<\/div>\n
„Proto\u017ee ho z n\u00ed bol\u00ed z\u00e1da,“ vyhrknu okam\u017eit\u011b logickou odpov\u011b\u010f\u2026 to je vlastn\u011b taky pravda. „A krom toho, n\u011bkdy se st\u00e1v\u00e1, \u017ee po mejdanu zvrac\u00ed, tak\u017ee jsem ho cht\u011bl m\u00edt nabl\u00edzku, aby se neudusil. N\u011bkdy je se star\u0161\u00edmi bratry v\u00edc starost\u00ed, ne\u017e s vlastn\u00edmi d\u011btmi,“ dod\u00e1m tro\u0161ku blahosklonn\u011b, nasad\u00edm spikleneck\u00fd \u00fasm\u011bv a jsem r\u00e1d, \u017ee mi ho op\u011btuje aspo\u0148 sle\u010dna naproti, kdy\u017e baba se tv\u00e1\u0159\u00ed po\u0159\u00e1d jak profesorka p\u0159i zkou\u0161en\u00ed.<\/div>\n
„Zn\u00ed to v\u0161echno moc hezky, pane Kaulitzi, ale je\u0161t\u011b se mus\u00edm zeptat na jednu d\u016fle\u017eitou v\u011bc. Pro\u010d jste bratra v lo\u017enici p\u0159ed n\u00e1mi zamkl\u2026?“<\/p>\n<\/div>\n
\u010cekal jsem to. Ale na\u0161t\u011bst\u00ed u\u017e jsem to sta\u010dil v pr\u016fb\u011bhu v\u00fdslechu vymyslet. Moment\u00e1ln\u011b mi to v hlav\u011b \u0161rotuje jako nikdy\u2026 zhroutit se m\u016f\u017eu, a\u017e odejdou, te\u010f mus\u00edm s\u00e1hnout do rezerv a vypotit ze sebe to nejlep\u0161\u00ed, co um\u00edm. Z p\u0159eds\u00edn\u011b se mezit\u00edm oz\u00fdvaly zvuky splachov\u00e1n\u00ed z\u00e1chodu, pak vody z koupelny a naposledy zaklapnut\u00ed dve\u0159\u00ed lo\u017enice\u2026 uff. U\u017e jsem se b\u00e1l, \u017ee Tom mi sem p\u0159ijde vynadat a ona se ho zept\u00e1, kde byl v\u010dera na mejdanu a kdy se vr\u00e1til. Asi by na n\u00ed \u010dum\u011bl jako na cvoka. Tom ale s m\u00fdm d\u00edt\u011btem nem\u00e1 ofici\u00e1ln\u011b nic spole\u010dn\u00fdho, tud\u00ed\u017e by ho nem\u011bla m\u00edt pr\u00e1vo nijak vysl\u00fdchat, je tady vlastn\u011b jen na n\u00e1v\u0161t\u011bv\u011b. Ale stejn\u011b jsem si oddychl, kdy\u017e zase zmizel, ud\u00e1n\u00ed se t\u00fdkalo i jeho. Tak jdeme na to, snad to zachr\u00e1n\u00edm.<\/div>\n
„J\u00e1 ho tam nezamkl p\u0159ed v\u00e1mi\u2026“ sna\u017e\u00edm se zn\u00edt udiven\u011b. „To bylo kv\u016fli Dav\u00eddkovi,“ odpov\u00edm u\u017e klidn\u011bji, snad mi to se\u017eerou. „On m\u00e1 ve zvyku Toma budit dost nevyb\u00edrav\u00fdmi zp\u016fsoby. Necht\u011bl jsem, aby ho vzbudil, zat\u00edmco v\u00e1m p\u016fjdu otev\u0159\u00edt. Bratr b\u00fdv\u00e1 po proh\u00fd\u0159en\u00e9 noci dost nep\u0159\u00edjemn\u00fd,“ ud\u011bl\u00e1m z n\u011bj vrahouna malejch d\u011bt\u00ed, kter\u00fdho jsem musel zamknout p\u0159ed vlastn\u00edm synovcem, aby mi ho nese\u017eral. Chud\u00e1\u010dek Tom.<\/div>\n
„Aha, tak\u017ee Dav\u00eddek bud\u00ed str\u00fd\u010dka \u010dasto?“ vyp\u00e1l\u00ed na m\u011b ot\u00e1zku, kterou jsem ne\u010dekal. Do prdele! Chytla se n\u011b\u010deho, co m\u011b nenapadlo.<\/div>\n
„Jen, kdy\u017e tady ob\u010das Tom p\u0159esp\u00ed, ale taky ho chod\u00ed budit nahoru k n\u011bmu do bytu,“ l\u017eu u\u017e zcela nepokryt\u011b a douf\u00e1m, \u017ee sem zase Dejv nenakr\u00e1\u010d\u00ed a celou tuhle moji poh\u00e1dku nezkaz\u00ed n\u011bjak\u00fdm sv\u00fdm pravdiv\u00fdm prohl\u00e1\u0161en\u00edm. Prozat\u00edm si poslu\u0161n\u011b hraje v pokoj\u00ed\u010dku.<\/p>\n<\/div>\n
„Pane Kaulitzi,“ oslov\u00ed m\u011b dost v\u00fdznamn\u00fdm t\u00f3nem Krautnerov\u00e1. „Tak\u017ee\u2026 abychom si to shrnuli\u2026“ nadechne se. „Mus\u00edte uznat, \u017ee vzhledem k obsahu ud\u00e1n\u00ed, kter\u00e9 na v\u00e1s p\u0159i\u0161lo, je tato situace krajn\u011b podez\u0159el\u00e1. V\u00e1\u0161 bratr sp\u00ed s v\u00e1mi v lo\u017enici. P\u0159edpokl\u00e1d\u00e1m, \u017ee v man\u017eelsk\u00e9 posteli, jestli si dob\u0159e pamatuji vybaven\u00ed z minul\u00fdch kontrol.“ No jist\u011b\u2026 baba zv\u011bdav\u00e1, musela vl\u00e9zt v\u0161ude, nejrad\u0161i bych j\u00ed n\u011b\u010d\u00edm pra\u0161til. Ona ale hned pokra\u010duje.<\/div>\n
„Z toho, co mi \u0159ekl v\u00e1\u0161 syn, vypl\u00fdv\u00e1, \u017ee se s n\u00edm v\u00e1\u0161 bratr t\u00e9m\u011b\u0159 denn\u011b ve\u010der koupe, vypr\u00e1v\u00ed mu p\u0159ed span\u00edm poh\u00e1dky, pravideln\u011b s v\u00e1mi ve\u010de\u0159\u00ed, ob\u011bdv\u00e1 i sn\u00edd\u00e1, co\u017e sv\u011bd\u010d\u00ed o tom, \u017ee je tu \u010dast\u011bji, ne\u017e na pouh\u00e9 n\u00e1v\u0161t\u011bvy, jak se mi tu sna\u017e\u00edte tvrdit.“ Bo\u017ee m\u016fj\u2026 ta baba se prost\u011b rozhodla, \u017ee ten dopis je pravdivej a j\u00e1 s t\u00edm nejsp\u00ed\u0161 v\u016fbec nic neud\u011bl\u00e1m, proto\u017ee jsem na to nebyl p\u0159ipravenej. Za\u010d\u00edn\u00e1m se pomalu ale jist\u011b dusit, jak se sna\u017e\u00edm vypadat klidn\u011b, ale moc se mi to neda\u0159\u00ed. Mus\u00edm to poslouchat a sna\u017eit se tv\u00e1\u0159it neutr\u00e1ln\u011b.<\/div>\n
„V p\u0159eds\u00edni vis\u00ed n\u011bkolik kus\u016f oble\u010den\u00ed va\u0161eho bratra, na poli\u010dce le\u017e\u00ed jeho \u010depice a pod nimi n\u011bkolik p\u00e1r\u016f bot, kter\u00e9 vy zcela jist\u011b nenos\u00edte, natolik u\u017e v\u00e1s za ten rok zn\u00e1m. P\u0159edpokl\u00e1d\u00e1m, \u017ee kdybych se pod\u00edvala do koupelny, co\u017e nen\u00ed nic slo\u017eit\u00e9ho, najdu tam jeho kart\u00e1\u010dek na zuby a soupravu na holen\u00ed. Nepamatuji se, \u017ee bych zde tot\u00e9\u017e vid\u011bla, kdy\u017e jsem tu byla na p\u0159edem ohl\u00e1\u0161en\u00fdch n\u00e1v\u0161t\u011bv\u00e1ch. V\u017edy tu byly jen va\u0161e vlastn\u00ed v\u011bci, co\u017e ve mn\u011b vyvol\u00e1v\u00e1 dojem, \u017ee jste to p\u0159ede mnou poka\u017ed\u00e9 schov\u00e1val.“ Tv\u00e1\u0159\u00ed se, jako by vyhr\u00e1la v loterii, baba hnusn\u00e1\u2026 moment\u00e1ln\u011b je ze m\u011b intelektu\u00e1ln\u00ed troska, p\u0159est\u00e1v\u00e1 mi to myslet. Dostala m\u011b\u2026 mohla by d\u011blat na krimin\u00e1lce, baba zv\u011bdav\u00e1\u2026 m\u00e1 naprostou pravdu, v\u017edycky jsem v\u0161echny Tomovy v\u011bci pe\u010dliv\u011b uklidil\u2026 te\u010f vid\u00edm, \u017ee to byla chyba. Velk\u00e1 chyba\u2026<\/p>\n<\/div>\n
„Mysl\u00edm, \u017ee kdybychom se v\u00edc porozhl\u00e9dli po va\u0161em byt\u011b, na\u0161li bychom toho daleko v\u00edc, nem\u00e1m pravdu?“ zept\u00e1 se, a j\u00e1 se zm\u016f\u017eu jen na nesouhlasn\u00e9 vrt\u011bn\u00ed hlavou. „Vypad\u00e1 to, \u017ee tu v\u00e1\u0161 bratr s v\u00e1mi bydl\u00ed, a\u010dkoliv jste tvrdil n\u011bco jin\u00e9ho, ani\u017e byste k tomu m\u011bl jak\u00fdkoliv d\u016fvod. Kdy\u017e l\u017eete v t\u00e9to ot\u00e1zce, nejsp\u00ed\u0161 l\u017eete i v dal\u0161\u00edch v\u011bcech, \u017ee? Nap\u0159\u00edklad v tom, jak\u00fd vztah je mezi v\u00e1mi a bratrem. Mysl\u00edm, \u017ee budete muset uv\u00e9st n\u011bjak\u00fd p\u00e1dn\u011bj\u0161\u00ed argument k tomu, abych na\u0161\u00ed pan\u00ed \u0159editelce mohla s \u010dist\u00fdm sv\u011bdom\u00edm \u0159\u00edct, \u017ee to ud\u00e1n\u00ed bylo nesmysln\u00e9, a \u017ee v\u00e1\u0161 syn ne\u017eije v prost\u0159ed\u00ed, kter\u00e9 je pro v\u00fdchovu nezletil\u00e9ho d\u00edt\u011bte absolutn\u011b nevhodn\u00e9,“ vy\u010dk\u00e1vav\u011b na m\u011b hled\u00ed. Bo\u017ee, co j\u00ed m\u00e1m na tohle \u0159\u00edct? Mysl\u00ed si snad, \u017ee si to tu s Tomem rozd\u00e1v\u00e1me a Dejv p\u0159itom na n\u00e1s kouk\u00e1? Co chce vlastn\u011b sly\u0161et\u2026 V\u017edy\u0165 u\u017e m\u011b stejn\u011b popravila, tak pro\u010d po moj\u00ed mrtvole je\u0161t\u011b dupe? Mus\u00edm se vzchopit a za\u010d\u00edt se n\u011bjak br\u00e1nit\u2026<\/p>\n<\/div>\n
„J\u00e1 nev\u00edm,“ vydechnu ne\u0161\u0165astn\u011b, „mo\u017en\u00e1 to tak v\u0161echno vypad\u00e1, ale nen\u00ed to tak, v\u011b\u0159te mi!“ upnu na ni o\u010di a sna\u017e\u00edm se p\u016fsobit ne\u0161\u0165astn\u011b, jak to jen jde. „Je to nejsp\u00ed\u0161 souhra v\u0161ech mo\u017en\u00fdch n\u00e1hod\u2026 Nev\u00edm, co by v\u00e1m m\u011blo poslou\u017eit jako p\u00e1dn\u00fd argument? M\u016f\u017eu v\u00e1m jen p\u0159\u00edsahat, \u017ee to, co se p\u00ed\u0161e v tom anonymu, je naprost\u00fd nesmysl. Ano, nepop\u00edr\u00e1m, \u017ee m\u00e1me s bratrem hezk\u00fd vztah, ale pochopte\u2026 jsme dvoj\u010data. \u010clov\u011bk, kter\u00fd nem\u00e1 dvoj\u010de, tohle nem\u016f\u017ee nikdy pochopit. Jsme od narozen\u00ed du\u0161evn\u011b spojeni pevn\u00fdm poutem a p\u0159edstava, \u017ee od sebe budeme odlou\u010deni, je pro n\u00e1s no\u010dn\u00ed m\u016fra u\u017e od d\u011btstv\u00ed,“ vysv\u011btluju, a ona m\u011b na\u0161t\u011bst\u00ed se z\u00e1jmem poslouch\u00e1. „V\u017edycky jsme \u0159\u00edkali, \u017ee jednou budeme bydlet spole\u010dn\u011b, ale to neznamen\u00e1, \u017ee spolu sp\u00edme, pan\u00ed Krautnerov\u00e1! To je jen prachsprost\u00fd v\u00fdmysl, kter\u00fdm n\u00e1m chce n\u011bkdo ubl\u00ed\u017eit a j\u00e1 v\u00edm pro\u010d. Jsme slavn\u00ed, jsme bohat\u00ed, a t\u00edm jsme stra\u0161n\u011b zraniteln\u00ed\u2026“ v\u017e\u00edv\u00e1m se do toho, snad se mi da\u0159\u00ed h\u00e1jit dob\u0159e. Mus\u00edm p\u0159idat dal\u0161\u00ed argumenty, jinak nev\u00edm, co se m\u016f\u017ee st\u00e1t. „M\u016fj bratr je vyhl\u00e1\u0161en\u00fd holka\u0159, ka\u017edou chv\u00edli si n\u011bjakou p\u0159ivede do bytu naho\u0159e. J\u00e1 m\u00e1m\u2026 tedy m\u011bl jsem p\u0159\u00edtelkyn\u011b, m\u00e1m syna\u2026 co je\u0161t\u011b v\u00edc v\u00e1m m\u00e1m dokazovat? To obvin\u011bn\u00ed je prost\u011b absurdn\u00ed,“ ne\u0161\u0165astn\u011b vydechnu. Fakt nev\u00edm, co chce sly\u0161et.<\/p>\n<\/div>\n
„Ano, v\u00e1\u0161 bratr byl v tisku v\u017edycky prezentov\u00e1n jako d\u00edvka\u0159, \u0159ekla bych slu\u0161n\u011b, ale co vy? Nesly\u0161ela jsem nikde o tom, \u017ee byste m\u011bl moment\u00e1ln\u011b p\u0159\u00edtelkyni, co\u017e je zvl\u00e1\u0161tn\u00ed. Jste se synem s\u00e1m, \u017eensk\u00e1 ruka by se v\u00e1m ur\u010dit\u011b hodila, i kdy\u017e jste jako otec vzorn\u00fd,“ uzn\u00e1.<\/div>\n
„Ale j\u00e1 jsem m\u011bl p\u0159\u00edtelkyni,“ vyhrknu na svou obranu. Sabine byla p\u0159ece medi\u00e1ln\u011b zn\u00e1m\u00e1, v\u0161ichni o n\u00ed v\u011bd\u011bli, hr\u00e1li jsme to tak dob\u0159e…<\/div>\n
„Ale te\u010f u\u017e rok nikoho nem\u00e1te. Vzhledem k ud\u00e1n\u00ed je to podez\u0159el\u00e9, pane Kaulitzi,“ mluv\u00ed se mnou jak s mal\u00fdm d\u011bckem, „mimochodem, v tom anonymu se p\u00ed\u0161e, \u017ee v\u00e1\u0161 vztah s n\u00ed byl jen z\u00e1st\u011brka, nikdy nebyl prav\u00fd, ve skute\u010dnosti jste s tou sle\u010dnou nikdy nechodil. Jestli mi ned\u00e1te opravdu p\u00e1dn\u00fd argument, pro\u010d ten anonym ignorovat, budu muset v\u00e1\u0161 p\u0159\u00edpad nahl\u00e1sit na policii, va\u0161eho syna sv\u011b\u0159it do do\u010dasn\u00e9 p\u011bstounsk\u00e9 p\u00e9\u010de, ne\u017e se cel\u00e1 v\u011bc vy\u0159e\u0161\u00ed\u2026 incest je trestn\u00fd \u010din, pane Kaulitzi,“ v\u00fdhr\u016f\u017en\u011b pronese Krautnerov\u00e1 a j\u00e1 m\u00e1m najednou pocit naprost\u00e9 paniky. Panebo\u017ee! \u010c\u00edm mi to tady vyhro\u017euje!? Chce mi vz\u00edt Dav\u00eddka? I po tom, co jsem j\u00ed \u0159ekl? To ne! To p\u0159ece nejde\u2026 do p\u011bstounsk\u00e9 p\u00e9\u010de\u2026 policie\u2026 vy\u0161et\u0159ov\u00e1n\u00ed\u2026 „No to ne!“ vyhrknu nahlas. „To nem\u016f\u017eete!“ vysko\u010d\u00edm ze seda\u010dky a nejsp\u00ed\u0161 vypad\u00e1m jako bl\u00e1zen. C\u00edt\u00edm, jak rudnu v obli\u010deji, ruce se mi za\u010d\u00ednaj\u00ed klepat, srdce bije na poplach.<\/div>\n
„To budeme muset, pane Kaulitzi. V\u0161echny okolnosti nasv\u011bd\u010duj\u00ed tomu, \u017ee n\u00e1m ne\u0159\u00edk\u00e1te pravdu,“ obvin\u00ed m\u011b Krautnerov\u00e1 s naprost\u00fdm klidem a s\u00e1hne po kafi, aby se napila. Zoufale na ni z\u00edr\u00e1m, jen ml\u010dky krout\u00edm hlavou, a vtom m\u011b upoutaj\u00ed o\u010di sle\u010dny, kter\u00e1 celou dobu ml\u010dela. D\u00edv\u00e1 se na m\u011b, jako by mi cht\u011bla n\u011bco nazna\u010dit, jako by m\u011b cht\u011bla o\u010dima k n\u011b\u010demu p\u0159it\u00e1hnout. Sleduju jej\u00ed pohled, kter\u00fd skon\u010d\u00ed na \u010dasopise, le\u017e\u00edc\u00edm na stole. Nen\u00e1padn\u011b na n\u011bj uk\u00e1\u017ee prstem, jako by mi cht\u011bla n\u011bco \u0159\u00edct. Ale co? Pomalu si z prsten\u00ed\u010dku st\u00e1hne st\u0159\u00edbrn\u00fd krou\u017eek, a zase si ho navl\u00e9kne zp\u00e1tky na prst\u2026 Vtom mi to docvakne. Ano\u2026 to je asi jedinej p\u00e1dnej argument, kterej by mohl na Krautnerku zabrat. Sice je to skok do propasti, ale moment\u00e1ln\u011b mi nic jin\u00fdho nezb\u00fdv\u00e1. Sednu si zp\u00e1tky na seda\u010dku, zhluboka se nadechnu, zav\u0159u o\u010di a nahlas \u0159eknu:<\/div>\n
„Dob\u0159e\u2026 chcete p\u00e1dn\u00fd argument, m\u00e1te ho m\u00edt. V n\u011b\u010dem jsem v\u00e1m skute\u010dn\u011b lhal, ale nen\u00ed to tak, jak si mysl\u00edte. S bratrem to nem\u00e1 co d\u011blat. J\u00e1\u2026 budu se \u017eenit.“<\/p>\n<\/div>\n
V pokoji nastane hrobov\u00e9 ticho. Sly\u0161\u00edm sv\u016fj dech, svoje srdce, jak uh\u00e1n\u00ed, div nezakopne, ruce se mi klepou jako star\u00fd babce, ale douf\u00e1m, \u017ee tohle zabere. Je to posledn\u00ed mo\u017enost. Sabine m\u011b nejsp\u00ed\u0161 zabije a zakope mou mrtvolu sto s\u00e1h\u016f pod zem, ale v tuhle chv\u00edli je to moje jedin\u00e1 \u0161ance. Nem\u016f\u017eu p\u0159ipustit, aby n\u00e1s s Tomem za\u010dali vy\u0161et\u0159ovat. To by byl konec v\u0161eho. Nem\u011bl jsem jinou mo\u017enost\u2026 Nem\u011bl\u2026<\/div>\n
„Opravdu?“ povyt\u00e1hne obo\u010d\u00ed Kratunerov\u00e1. „No kone\u010dn\u011b n\u011bco konkr\u00e9tn\u00edho,“ tv\u00e1\u0159\u00ed se najednou spokojen\u011b. Asi j\u00ed d\u011bl\u00e1 dob\u0159e, \u017ee ze m\u011b vyt\u00e1hla n\u011bco stra\u0161n\u011b tajn\u00fdho\u2026 ano, to bylo tak tajn\u00fd, \u017ee o tom nem\u00e1 tu\u0161en\u00ed ani panna nev\u011bsta\u2026<\/div>\n
„V\u00fdborn\u011b, tak\u017ee n\u00e1m jist\u011b taky prozrad\u00edte, kdopak je ta \u0161\u0165astn\u00e1, \u017ee?“ pronese a nejsp\u00ed\u0161 \u010dek\u00e1, \u017ee se za\u010dnu vykrucovat. J\u00e1 m\u00e1m ale stejn\u011b jenom jednu jedinou mo\u017enost\u2026<\/div>\n
„Sabine Zeilerov\u00e1,“ odpov\u00edm bez v\u00e1h\u00e1n\u00ed. Nen\u00ed nikdo jin\u00fd, kdo by to pro m\u011b mohl ud\u011blat, jenom ona. Bude to sice \u0161\u00edlenej pr\u016f\u0161vih\u2026 ale jde tu o Dav\u00eddka\u2026 o n\u00e1s, o n\u00e1\u0161 budouc\u00ed \u017eivot\u2026 kdyby n\u00e1s s Tomem za\u010dala vy\u0161et\u0159ovat policie, nepochybuju, \u017ee by nakonec n\u011bco vy\u0161\u0165ourali a obvinili n\u00e1s z incestu\u2026 to nesm\u00edm riskovat, snad to Sabine pochop\u00ed. T\u0159eba se mi poda\u0159\u00ed z toho nakonec n\u011bjak vybruslit\u2026<\/div>\n
„To je va\u0161e b\u00fdval\u00e1 p\u0159\u00edtelkyn\u011b, ne?“ udiven\u011b vyt\u00e1hne obo\u010d\u00ed. „Jak jste spolu dlouho?“ zept\u00e1 se pochybova\u010dn\u011b.<\/div>\n
„Celkem t\u0159i roky,“ douf\u00e1m, \u017ee jsem se nesekl, tak n\u011bjak to bylo. „Odst\u011bhovala se odtud, kdy\u017e jsem dostal do p\u00e9\u010de Dav\u00eddka, pro m\u00e9dia jsme se na oko roze\u0161li,“ vysv\u011btluju madam soci\u00e1lce, \u010dum\u00ed na m\u011b ned\u016fv\u011b\u0159iv\u011b. „Sabine necht\u011bla b\u00fdt vn\u00edm\u00e1na jako Dav\u00eddkova macecha, bylo pot\u0159eba, aby si nejd\u0159\u00edv zvykl na m\u011b, pak teprve na n\u011bkoho dal\u0161\u00edho. Doporu\u010dila n\u00e1m to d\u011btsk\u00e1 psycholo\u017eka i n\u00e1\u0161 mana\u017eer kv\u016fli kari\u00e9\u0159e. Osam\u011bl\u00fd otec byla pro fanynky lep\u0161\u00ed varianta, dojemn\u011bj\u0161\u00ed,“ sna\u017e\u00edm se ji p\u0159esv\u011bd\u010dit. „Tajn\u011b jsme spolu ov\u0161em byli d\u00e1l. Sabine s Dav\u00eddkem maj\u00ed moment\u00e1ln\u011b kr\u00e1sn\u00fd vztah, bere ji prozat\u00edm jako tetu. Klape n\u00e1m to skv\u011ble, i kdy\u017e je obt\u00ed\u017en\u00e9 se p\u0159ed m\u00e9dii schov\u00e1vat a udr\u017eet vztah v tajnosti,“ usm\u011bju se omluvn\u011b, aby pochopila, \u017ee moje l\u017ei jsou \u010dist\u011b kv\u016fli sl\u00e1v\u011b. „Nesly\u0161el jsem ale nehor\u00e1zn\u011bj\u0161\u00ed le\u017e, ne\u017e \u017ee jsme spolu nikdy nechodili,“ naoko se roz\u010d\u00edl\u00edm, aby bylo jasno, \u017ee tohle ur\u010dit\u011b nen\u00ed pravda. „Je to nesmysl! Miluju ji a chci si ji vz\u00edt za man\u017eelku,“ l\u017eu, jako kdy\u017e tiskne a nasad\u00edm ubl\u00ed\u017een\u00fd v\u00fdraz. Krautnerov\u00e1 m\u011b sleduje, nejsp\u00ed\u0161 j\u00ed hlavou b\u011b\u017e\u00ed v\u0161echny moje p\u0159edlo\u017een\u00fd argumenty, a kdy\u017e pochop\u00ed, \u017ee d\u00e1l u\u017e mluvit nebudu, pok\u00fdv\u00e1 hlavou.<\/div>\n
„Jist\u011b\u2026 ch\u00e1pu, jste slavn\u00fd, m\u00e1te jin\u00e9 podm\u00ednky ne\u017e my oby\u010dejn\u00ed smrteln\u00edci,“ zatv\u00e1\u0159\u00ed se sice ch\u00e1pav\u011b, ale sou\u010dasn\u011b na n\u00ed vid\u00edm, \u017ee j\u00ed to nen\u00ed moc po chuti. Sle\u010dna vedle n\u00ed se na m\u011b povzbudiv\u011b usm\u00edv\u00e1, vezme do ruky \u010dasopis a zept\u00e1 se: „Vyb\u00edral jste \u0161aty pro nev\u011bstu?“ Nejsp\u00ed\u0161 mi chce pomoct, aby jej\u00ed nad\u0159\u00edzen\u00e1 definitivn\u011b uv\u011b\u0159ila moj\u00ed poh\u00e1dce.<\/div>\n
„Ne, to ne,“ usm\u011bju se, „sp\u00ed\u0161 pro sebe,“ mrknu na ni. „N\u011bjak se nem\u016f\u017eu po\u0159\u00e1d rozhodnout,“ dod\u00e1m. Zaslou\u017eila by si v\u00edc ne\u017e jen \u00fasm\u011bv a mrk\u00e1n\u00ed, nejsp\u00ed\u0161 n\u00e1s t\u0159i sv\u00fdm n\u00e1padem zachr\u00e1nila, m\u011bl bych si zjistit jej\u00ed jm\u00e9no a pozvat ji na svatbu. Jestli teda n\u011bjak\u00e1 bude\u2026 nebo aspo\u0148 na koncert, pokud je fanynka. Podle ob\u010dasn\u00fdch pohled\u016f, u kter\u00fdch ji p\u0159ichyt\u00edm, tipuju, \u017ee je\u2026 ur\u010dit\u011b alespo\u0148 b\u00fdval\u00e1.<\/div>\n
„M\u00e1te u\u017e term\u00edn svatby?“ zept\u00e1 se \u00fase\u010dn\u011b Krautnerov\u00e1. Panebo\u017ee! Jsem idiot, tohle mi nedo\u0161lo. Term\u00edn\u2026 n\u011bjak\u00fd datum, na to se pt\u00e1\u2026 mysli, Bille, mysli. Chvilku na ni p\u0159ekvapen\u011b z\u00edr\u00e1m, a sna\u017e\u00edm se honem vykoumat, jak obej\u00edt dal\u0161\u00ed past, do kter\u00e9 nesm\u00edm spadnout\u2026 „J\u00e1 v\u00edm, \u017ee kv\u016fli m\u00e9di\u00edm ho nejsp\u00ed\u0161 nechcete prozradit,“ pronese tro\u0161ku na\u0161tvan\u011b, „ale pro na\u0161i pan\u00ed \u0159editelku to bude snad dostate\u010dn\u00fd d\u016fkaz toho, \u017ee na pomluv\u00e1ch v anonymu nen\u00ed v\u016fbec nic pravdiv\u00e9ho,“ vysv\u011btluje mi. No\u2026 to je sice hezk\u00fd, \u017ee pan\u00ed \u0159editelka bude v klidu, ale kde vezmu honem datum svatby?<\/div>\n
„No\u2026“ v\u00e1hav\u011b uzn\u00e1m, \u017ee m\u00e1 pravdu. Hore\u010dn\u011b p\u0159em\u00fd\u0161l\u00edm, komu ukr\u00e1st svatbu, jestli Gustavovi nebo t\u00e1tovi, ale v\u0161echno je to moc brzy, to by se stejn\u011b nestihlo. Ale byla tu p\u0159ece je\u0161t\u011b t\u0159et\u00ed svatba\u2026 svitne mi na mysl. Sice z n\u00ed nakonec se\u0161lo, ale snad ji Filip zapomn\u011bl zru\u0161it, ur\u010dit\u011b na to nem\u011bl my\u0161lenky, kdy\u017e le\u017eel v nemocnici. Mohli by m\u00edt ten den je\u0161t\u011b volno\u2026<\/div>\n
„M\u00e1me to 15. z\u00e1\u0159\u00ed,“ tv\u00e1\u0159\u00edm se, \u017ee j\u00ed to \u0159\u00edk\u00e1m s velk\u00fdm sebezap\u0159en\u00edm. „Ale kde, to v\u00e1m s dovolen\u00edm u\u017e ne\u0159eknu, sna\u017e\u00edme se to p\u0159ed ve\u0159ejnost\u00ed tajit do posledn\u00ed chv\u00edle,“ dod\u00e1m, kdyby n\u00e1hodou ten z\u00e1me\u010dek u Hamburku nevy\u0161el. Jestli to Filip duchap\u0159\u00edtomn\u011b zru\u0161il, jsme nahran\u00ed, ale snad n\u011bco se\u017eenu, panebo\u017ee\u2026 i kdybych si m\u011bl Sabine vz\u00edt na \u00fa\u0159ad\u011b, ta svatba prost\u011b mus\u00ed b\u00fdt. Jinak jsme v h\u00e1ji a p\u0159ijdeme o Dejva\u2026<\/p>\n<\/div>\n
„Dob\u0159e, budu v\u00e1m tedy v\u011b\u0159it,“ uzav\u0159e to Krautnerov\u00e1 a sle\u010dna vedle n\u00ed se usm\u011bje. „Ale berte na v\u011bdom\u00ed, pane Kaulitzi,“ dod\u00e1 p\u0159\u00edsn\u011b, „\u017ee odedne\u0161ka jste pod na\u0161\u00edm drobnohledem. Dne\u0161n\u00ed kontrola se m\u016f\u017ee kdykoliv zopakovat, s t\u00edm po\u010d\u00edtejte, jsme povinni chr\u00e1nit z\u00e1jmy d\u00edt\u011bte, to je n\u00e1\u0161 prvo\u0159ad\u00fd \u00fakol,“ p\u0159edn\u00e1\u0161\u00ed, div p\u0159itom nem\u00e1 zdvi\u017een\u00fd ukazov\u00e1\u010dek, aby to zd\u016fraznila. „P\u0159edpokl\u00e1d\u00e1m, \u017ee n\u00e1m co nejd\u0159\u00edve po svatb\u011b doru\u010d\u00edte ov\u011b\u0159enou kopii oddac\u00edho listu, abychom si byli jisti, \u017ee tohle cel\u00e9 nebyla jedna velk\u00e1 komedie,“ uzav\u0159e to s v\u00e1\u017en\u00fdm v\u00fdrazem, vypne diktafon a str\u010d\u00ed ho zp\u00e1tky do kabelky. Kdy\u017e pe\u010dliv\u011b zapne zip, zvedne ke mn\u011b pohled. „Je\u0161t\u011b bych v\u00e1m r\u00e1da n\u011bco doporu\u010dila, jen tak mezi n\u00e1mi, mimo protokol,“ malinko se usm\u011bje. „Bylo by lep\u0161\u00ed, kdyby se v\u00e1\u0161 bratr po svatb\u011b odst\u011bhoval. Dokud bude bydlet v jednom dom\u011b, podez\u0159en\u00ed se nezbav\u00edte a n\u00e1s t\u00edm p\u00e1dem tak\u00e9 ne. Ale jinak mysl\u00edm, \u017ee n\u00e1m to sta\u010d\u00ed, \u017ee, Greto?“ zvedla se mezit\u00edm ze seda\u010dky a pod\u00edv\u00e1 se na svoji sv\u011b\u0159enku. Ta jen s \u00fasm\u011bvem p\u0159ik\u00fdvne, dopije zbytek jahodov\u00e9ho \u010daje a n\u00e1sleduje ji ke dve\u0159\u00edm. Zt\u011b\u017eka se zvednu, abych je vyprovodil. Tohle byla bezkonkuren\u010dn\u011b nejhor\u0161\u00ed \u010dtvrthodina v m\u00e9m dosavadn\u00edm \u017eivot\u011b. Ani toho zrzav\u00fdho idiota v budoucnosti, co mi m\u00ed\u0159il pistol\u00ed za krk, jsem se tak neb\u00e1l, jako t\u00fdhle z\u00e1ke\u0159n\u00fd san\u011b. Je\u0161t\u011b\u017ee s sebou m\u011bla tu dobrou v\u00edlu\u2026<\/p>\n<\/div>\n
Sotva se dr\u017e\u00edm na nohou, ale mus\u00edm se sebrat\u2026 nem\u016f\u017eu se tu te\u010f hroutit, mus\u00edm to zahr\u00e1t cel\u00fd a\u017e do konce, kdy\u017e u\u017e jsem s t\u00edm za\u010dal. Jako ve sn\u00e1ch se plou\u017e\u00edm za nimi chodbou, otev\u0159u dve\u0159e, a \u010dek\u00e1m, a\u017e v\u0161ichni t\u0159i dojdou k brance. Lou\u010den\u00ed jsem skoro nebyl schopen vn\u00edmat, p\u0159ipad\u00e1m si, jako by celej sv\u011bt byl v mlze, kter\u00e1 mi br\u00e1n\u00ed vid\u011bt ost\u0159e. Zm\u00e1\u010dknu tla\u010d\u00edtko, abych ty t\u0159i vypustil na ulici, a kdy\u017e se ozve kovov\u00e9 klapnut\u00ed branky, s \u00falevou zabouchnu dve\u0159e.<\/div>\n
Tak. A co te\u010f\u2026<\/p>\n<\/div>\n
autor: Janule<\/strong><\/div>\n
betaread: \u00c1\u010fa<\/strong><\/p>\n<\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Janule BILL Panebo\u017ee! J\u00e1 idiot! Tu\u0161il jsem, \u017ee se jednou n\u011bco posere, ale \u017ee to p\u0159ijde takhle blb\u011b, to m\u011b ani ve snu nenapadlo\u2026 \u017ee j\u00e1 kret\u00e9n tam Toma zamykal. Nejsp\u00ed\u0161 se vzbudil, kdy\u017e jsem tady vzteklej hul\u00e1kal a te\u010f chce<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[221],"tags":[],"class_list":["post-14494","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-casoprostor-iii"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/14494","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=14494"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/14494\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=14494"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=14494"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=14494"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}