{"id":1452,"date":"2017-03-27T15:00:00","date_gmt":"2017-03-27T14:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=1445"},"modified":"2017-03-27T15:00:00","modified_gmt":"2017-03-27T14:00:00","slug":"tattoo-3","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2017\/03\/27\/tattoo-3\/","title":{"rendered":"Tattoo 3."},"content":{"rendered":"
autor: Luki<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
„Bille, jdeme teda na ob\u011bd?“ Podle Gustavova otr\u00e1ven\u00e9ho obli\u010deje u\u017e se m\u011b n\u011bjakou dobu sna\u017e\u00ed st\u00e1hnout z obl\u00e1\u010dku na zem. „Jestli na n\u011bho nep\u0159estane\u0161 myslet, p\u0159\u00edsah\u00e1m, \u017ee ti nakopu prdel. Nebyl jsi to ty, kdo mu cht\u011bl koupit sadu brynd\u00e1k\u016f? Co si pamatuju, tak \u010dum\u011bl n\u011bjak\u00e9 \u010d\u00faze na kozy a ani se nerozpakoval to maskovat.“ Jo, v tomhle m\u00e1 m\u016fj nejlep\u0161\u00ed k\u00e1mo\u0161 pravdu, ale mn\u011b po\u0159\u00e1d je\u0161t\u011b nejde z hlavy ten rann\u00ed hovor.<\/div>\n
<\/p>\n

„Tom?“<\/em><\/div>\n

„Tetov\u00e1n\u00ed, pamatuje\u0161? Douf\u00e1m, \u017ee to neva, \u017ee jsem na Andreasovi vy\u017eebral \u010d\u00edslo na tebe. Musel jsem ti zavolat. Posledn\u011b jsi u\u017e byl pry\u010d, kdy\u017e jsme skon\u010dili s tetov\u00e1n\u00edm tv\u00e9ho k\u00e1mo\u0161e, a j\u00e1 se t\u011b cht\u011bl zeptat aspo\u0148 jak je a tak.“<\/em><\/div>\n
„Jo, Tom. Sorry, nedo\u0161lo mi to, \u017ee bys se mnou cht\u011bl mluvit. V\u0161echno je v cajku.“ B\u0159icho se mi vzru\u0161en\u00edm chv\u011blo a kroutilo, ale z\u00e1rove\u0148 jsem byl i na\u0161tvan\u00fd. Sakra, pro\u010d mi vol\u00e1? A\u0165 otravuje tu kozatou \u010d\u016fzu.<\/em><\/div>\n
„Jo, ehmm… to je luxus. V\u00ed\u0161, j\u00e1… \u0159\u00edkal jsem si, jestli by ses necht\u011bl n\u011bkdy stavit.“<\/em><\/div>\n
Zarazil jsem se v ch\u016fzi a t\u0159e\u0161til o\u010di na Gustava. ON m\u011b cht\u011bl vid\u011bt znova? Co te\u010f? Gustav podr\u00e1\u017ed\u011bn\u011b vydechl a popadl m\u011b za loket. Rukou roz\u010dilen\u011b gestikuloval, \u017ee bus n\u00e1m ur\u010dit\u011b ujede, kdy\u017e nepohnu kostrou.<\/em><\/div>\n
„Stavit? A pro\u010d?“ To nech\u00e1pu, co by mi mohl cht\u00edt, posledn\u011b vypadal v p\u0159\u00edtomnosti t\u00e9 \u017eensk\u00e9 dost spokojen\u011b.<\/em><\/div>\n
„No, ta hv\u011bzda, to byl tv\u016fj n\u00e1vrh, ne? Jsem si \u0159\u00edkal, jestli nem\u00e1\u0161 je\u0161t\u011b n\u011bjak\u00e9 dal\u0161\u00ed kousky. Hodily by se mi.“ Tom\u016fv hlas zn\u011bl n\u011bjak nejist\u011b. Jako by s\u00e1m nev\u011bd\u011bl, co \u0159\u00edkat.<\/em><\/div>\n
„Tome-„<\/em><\/div>\n
„Bille, d\u011blej. Bus!“ Gustav u\u017e st\u00e1l na spodn\u00edm stup\u00ednku a byl posledn\u00ed nastupuj\u00edc\u00ed. \u0158idi\u010d nevypadal po r\u00e1nu, \u017ee m\u00e1 pochopen\u00ed pro zamilovan\u00e9.<\/em><\/div>\n
„Mus\u00edm kon\u010dit, zavol\u00e1me si pozd\u011bji.“ Ne\u017e stihnul Tom cokoliv nam\u00edtnout, hovor byl ukon\u010den a j\u00e1 tak tak nasko\u010dil do autobusu.<\/em><\/div>\n
\n

„Bille, ty pako. Posu\u0148 se.“ Gustav m\u011b posunul i s t\u00e1cem k vedlej\u0161\u00edmu ok\u00fdnku a netrp\u011bliv\u011b nalo\u017eil ovocn\u00fd sal\u00e1t a miner\u00e1lku na sv\u016fj i m\u016fj t\u00e1c. „Krmit t\u011b ale odm\u00edt\u00e1m.“<\/p><\/div>\n

Zabrali jsme si sv\u016fj obvykl\u00fd st\u016fl a j\u00e1 se za\u010dal nimrat v t\u011bstovinov\u00e9m n\u011b\u010dem, j\u00eddle, kter\u00e9 mi vybral m\u016fj nejlep\u0161\u00ed kamar\u00e1d.<\/div>\n
„Tak mi pora\u010f. M\u00e1m mu zavolat, nebo m\u00e1m po\u010dkat, a\u017e mi zavol\u00e1 s\u00e1m?“<\/div>\n
„Mysl\u00ed\u0161, \u017ee kdy\u017e se m\u011b bude\u0161 na stejnou v\u011bc pt\u00e1t ka\u017ed\u00fdch p\u011bt minut, \u017ee se m\u00e1 odpov\u011b\u010f zm\u011bn\u00ed? Prost\u011b mu u\u017e, kurva, zavolej a bude\u0161 v\u011bd\u011bt. S\u00e1m moc dob\u0159e v\u00ed\u0161, \u017ee n\u00e1vrh\u016f m\u00e1\u0161 pln\u00fd \u0161upl\u00edk, tak\u017ee jedin\u00fd probl\u00e9m vid\u00edm v tom, \u017ee ten chlap bude muset probourat st\u011bnu do vedlej\u0161\u00edho kr\u00e1mu, aby je mohl vyv\u011bsit.“ Gusti do sebe otr\u00e1ven\u011b cpal jedno sousto za druh\u00fdm. Dneska m\u011bl fakt den blbec. Nejd\u0159\u00edv rann\u00ed stres s busem, pak p\u0159epadovka z literatury a pozd\u011bji ho odm\u00edtla drobn\u00e1 brunetka, na kterou si brousil zuby u\u017e m\u011bs\u00edc. Do toho v\u0161eho moje neust\u00e1le dotazy, co t\u00edm mohl Tom myslet a co m\u00e1m d\u011blat j\u00e1.<\/div>\n
\n
\u2026<\/strong><\/div>\n
\n

„\u0158\u00edk\u00e1m ti, \u017ee jsi star\u00fd v\u016fl. Sere\u0161 m\u011b. Nejd\u0159\u00edv tu m\u011bs\u00edc k\u0148u\u010d\u00ed\u0161 jak nadr\u017een\u00e1 fena a \u0159e\u0161\u00ed\u0161, jak bys ho mohl zase potkat, a pak kdy\u017e u\u017e se ti s\u00e1m naserv\u00edruje, tak to pod\u011bl\u00e1\u0161. Kurva, tak to dopad\u00e1, kdy\u017e nech\u00e1\u0161 my\u0161len\u00ed na sv\u00e9m pt\u00e1kovi.“ Geo se otr\u00e1ven\u011b za\u0161klebil. Seru ho u\u017e p\u011bkn\u011b dlouho, ale v posledn\u00edm m\u011bs\u00edci je to extr\u00e9m a m\u016f\u017ee za to huben\u00fd \u010dernovl\u00e1sek s temn\u00fdm make-upem.<\/p><\/div>\n

„Do prdele. M\u016f\u017eu j\u00e1 za to, \u017ee si vybral zrovna den, kdy sem p\u0159itan\u010dila Ria? A ty v\u00ed\u0161, jak na m\u011b p\u016fsob\u00ed. Je to jedin\u00e1 \u017eensk\u00e1, kterou jsem byl ochotn\u00fd p\u0159efiknout. A te\u010f se to takhle zesralo. Shit.“ Prsty jsem si prohr\u00e1bl vlasy, a \u017ee to nebylo dneska poprv\u00e9, bylo poznat podle toho, \u017ee m\u00e1m na hlav\u011b poveden\u00e9 vrab\u010d\u00ed hn\u00edzdo.<\/div>\n
Takov\u00e1 p\u0159\u00edle\u017eitost, kdy\u017e se tu objevil. M\u016f\u017eu si tak akor\u00e1t nakopat prdel. Je\u0161t\u011b\u017ee ten jeho k\u00e1mo\u0161 moc nestresoval kv\u016fli Billovu \u010d\u00edslu. A ten dne\u0161n\u00ed rann\u00ed hovor. Na to, \u017ee mi u\u017e bylo \u010dty\u0159iadvacet, jsem se c\u00edtil jak nezku\u0161en\u00fd panic, kter\u00fd uh\u00e1n\u00ed \u0161koln\u00ed hv\u011bzdu. Nem\u016f\u017eu se divit, \u017ee mi je\u0161t\u011b nezavolal zp\u00e1tky.<\/div>\n
\n

„M\u00e1\u0161 pravdu, nem\u016f\u017ee\u0161 za to, chud\u00e1\u010dku Tomi.“ Za\u0161klebil se Geo a z m\u00edstnosti jej vyprovodil m\u016fj vzty\u010den\u00fd prost\u0159edn\u00ed\u010dek.<\/p><\/div>\n

„Kdybys nebyl na hovno k\u00e1mo\u0161, tak m\u011b varuje\u0161 dop\u0159edu, \u017ee tam byl s tebou i Bill.“<\/div>\n
„To jsem ud\u011blal, ale tys zrovna myslel koulema, tak\u017ee m\u011b z toho vynech.“ Z\u00e1v\u011bs se zavlnil a dovnit\u0159 nakoukl Ge\u016fv zv\u00e1\u017en\u011bl\u00fd obli\u010dej. „Ale v\u00e1\u017en\u011b, jestli o toho kolou\u0161ka fakt stoj\u00ed\u0161, tak u\u017e \u017e\u00e1dn\u00e1 Ria, jasn\u00e9? Je mi jedno, jak moc ti z n\u00ed hu\u010d\u00ed v klacku, ale je tabu. A necht\u011bj, abych ti p\u0159ipom\u00ednal, jak\u00e1 je to ve skute\u010dnosti potvora. Pou\u017e\u00edt, zneu\u017e\u00edt a odhodit, tak na to nezapome\u0148. Jo a za\u010dni se sna\u017eit. Jak jsem tak na toho mlad\u00e9ho koukal, tak ten se v \u017eivot\u011b gaye je\u0161t\u011b moc nestihl rozkoukat, tak\u017ee s citem, k\u00e1mo. A\u0165 ti nedojde rozml\u00e1tit cifern\u00edk jeho fot\u0159\u00edk.“<\/div>\n
„Odkdy je z tebe takov\u00e1 starostliv\u00e1 kvo\u010dna?“ Vp\u0159edu cinkl zvonek.<\/div>\n
„V\u00ed\u0161, co? Naser si. M\u00e1\u0161 tu dal\u0161\u00edho z\u00e1kazn\u00edka, Romeo.“<\/div>\n
No, jestli se neozve do ve\u010dera, z\u00edtra mu zavol\u00e1m. Se vztahama nem\u00e1m moc zku\u0161enost\u00ed, ale Bill vypadal jako n\u011bkdo, s k\u00fdm bych to mohl zkusit.<\/div>\n
\n

\u2026<\/strong><\/div>\n

\n

„Bo\u017ee, tak u\u017e dej vyt\u00e1\u010det. T\u00edm, \u017ee na ten mobil bude\u0161 jenom koukat, se nedozv\u00ed\u0161, co vlastn\u011b cht\u011bl.“ Gusti sed\u011bl na \u017eidli za m\u00fdm pracovn\u00edm stolem a \u0161pi\u010dkou nohy se to\u010dil dokola. Netrp\u011bliv\u011b sledoval m\u00e9 pohr\u00e1v\u00e1n\u00ed si s mobilem. Posledn\u00ed p\u016fl hodiny jsem ho zap\u00ednal a vyp\u00ednal a nemohl se rozhodnout, jestli zavolat, nebo doufat, \u017ee Tom zavol\u00e1 mn\u011b.<\/p><\/div>\n

„M\u00e1\u0161 pravdu, jdu na to.“ Zm\u00e1\u010dknul jsem volat a netrp\u011bliv\u011b \u010dekal, a\u017e Tom hovor p\u0159ijme. Po sedm\u00e9m zvon\u011bn\u00ed jsem to cht\u011bl zklaman\u011b polo\u017eit, zarazil m\u011b ale Tom\u016fv hlas na druh\u00e9 stran\u011b.<\/div>\n
„Hal\u00f3, Bille?“<\/div>\n
„Ehm… ahoj, Tome. J\u00e1, huh… vol\u00e1m, proto\u017ee tys mi volal r\u00e1no a j\u00e1…“ bezva, te\u010f jsem za pitomce.<\/div>\n
„Jo, jsem moc r\u00e1d, \u017ee vol\u00e1\u0161, mladej. Cht\u011bl jsem s tebou mluvit, zeptat se t\u011b co tetov\u00e1n\u00ed a taky jestli nem\u00e1\u0161 n\u011bjak\u00e9 sv\u00e9 dal\u0161\u00ed kousky, na kter\u00e9 bych se mohl pod\u00edvat. \u010cist\u011b ze zv\u011bdavosti.“ Tom u\u017e nezn\u011bl tak nejist\u011b jako r\u00e1no.<\/div>\n
„Jo, n\u011bco by se na\u0161lo.“ Gustav se z\u00e1jmem sledoval v\u00fdvoj konverzace a byl evidentn\u011b hodn\u011b zv\u011bdav\u00fd, co z toho bude.<\/div>\n
„Tak par\u00e1da. M\u016f\u017ee\u0161 se stavit, kdykoliv bude\u0161 cht\u00edt. Je\u0161t\u011b po\u0159\u00e1d se na tebe va\u0161i zlob\u00ed?“ Jeho hlasem prostupoval up\u0159\u00edmn\u00fd z\u00e1jem.<\/div>\n
„No, \u0159ekl bych, \u017ee nad\u0161en\u00ed ze m\u011b nejsou, ale arest u\u017e zru\u0161ili. Tak j\u00e1 se n\u011bkdy stav\u00edm, jo?“ Vzru\u0161en\u00ed se op\u011bt vracelo na sc\u00e9nu a p\u0159\u00edhoda s prsatou \u010di\u010dinkou mizela do ztracena. Zase jsem mu za\u010dal propadat.<\/div>\n
„Fajn, mladej, tak se budeme t\u011b\u0161it. M\u011bj se.“ A polo\u017eil.<\/div>\n
\n

„No, tak co?“ Gustav vstal a sedl si ke mn\u011b na postel. M\u016fj v\u00fdraz v obli\u010deji mu asi moc nepomohl odhadnout, jak to dopadlo.<\/p><\/div>\n

„Sly\u0161el jsi. M\u00e1m se stavit. Chce vid\u011bt n\u011bjak\u00e9 m\u00e9 n\u00e1vrhy na tetov\u00e1n\u00ed. Ale zn\u011bl jinak ne\u017e r\u00e1no. V\u00edc v pohod\u011b. Kruci, Gusti. Mysl\u00ed\u0161, \u017ee je dobr\u00fd n\u00e1pad za n\u00edm zase j\u00edt? Co kdy\u017e tam bude m\u00edt zase n\u011bjakou mindu? Nebo h\u016f\u0159 n\u011bjak\u00e9ho kluka?“ Zabo\u0159il jsem obli\u010dej do pol\u0161t\u00e1\u0159e a nahlas jsem zapi\u0161t\u011bl. Pak jsem kouknul jedn\u00edm okem na sv\u00e9ho kamar\u00e1da.<\/div>\n
„Oba v\u00edme, jak to dopadne, brouku.“ Gustav se za\u010dal sm\u00e1t a j\u00e1 se k n\u011bmu p\u0159idal. Oba jsme v\u011bd\u011bli, \u017ee kdyby mi nebylo tak trapn\u011b, tak bych za n\u00edm b\u011b\u017eel je\u0161t\u011b dneska, nebo nejpozd\u011bji z\u00edtra r\u00e1no, ale to jsem nemohl. Mus\u00edm vydr\u017eet aspo\u0148 p\u00e1r dn\u016f, jestli to ov\u0161em vydr\u017e\u00edm. To je druh\u00e1 v\u011bc.<\/div>\n
\n

\u2026<\/strong><\/div>\n

\n

„Billeee, poj\u010f u\u017e. K\u00e1mo, s t\u00edmhle, \u010demu ty \u0159\u00edk\u00e1\u0161 obli\u010dej, u\u017e nic jin\u00e9ho neud\u011bl\u00e1\u0161, pomohla by leda plastika, ale na tu ty nem\u00e1\u0161.“ Gustav se sm\u00edchem utekl ze z\u00f3ny dopadu, nebo sp\u00ed\u0161e z m\u00e9ho osobn\u00edho prostoru, abych mu nehty nevyzdobil jeho buclat\u00fd, obr\u00fdlen\u00fd obli\u010dej.<\/p><\/div>\n

Naposledy jsem zkontroloval make-up, prsty post\u00e9 upravil vlasy a kriticky se prohl\u00e9dl v zrcadle. \u010cern\u00e9 upl\u00e9 tri\u010dko s b\u00edl\u00fdm potiskem plamen\u016f, k\u0159\u00ed\u017ee a lebky, v\u00fdrazn\u00fd p\u00e1sek a upl\u00e9 \u010dern\u00e9 kalhoty, do ruky jsem chytil \u010dernou ko\u017eenou bundi\u010dku a na nohy nazul kotn\u00edkov\u00e9 ko\u017een\u00e9 boty s hrub\u0161\u00ed podr\u00e1\u017ekou. Byl jsem p\u0159ipraven\u00fd vyrazit. Mysl\u00edm, \u017ee i Gusti byl r\u00e1d, \u017ee ten n\u011bkolikahodinov\u00fd maraton, ne\u017e jsem se sebou byl alespo\u0148 trochu spokojen\u00fd, m\u00e1me za sebou.<\/div>\n
„Ehm-ehm… Bille? M\u00e1\u0161 v\u0161echno?“ M\u016fj nejlep\u0161\u00ed kamar\u00e1d st\u00e1l a s pobaven\u00edm si m\u011b prohl\u00ed\u017eel. Prohl\u00e9dnul jsem se, n\u00e1ramky, \u0159et\u00edzky, boty, v\u0161echno na m\u00edst\u011b, nech\u00e1pu… „A kde m\u00e1\u0161 ty n\u00e1vrhy, k\u00e1mo?“<\/div>\n
„Sakra, v pokoji na stole.“ Plesknul jsem se do \u010dela a b\u011b\u017eel pro \u010dernou slo\u017eku s n\u00e1\u010drtky tetov\u00e1n\u00ed. „Hotovo, jdeme, ne\u017e se po mn\u011b za\u010dnou sh\u00e1n\u011bt na\u0161i.“ Mrknul jsem na Gustava a spole\u010dn\u011b jsme se vydali k tetovac\u00edmu sal\u00f3nu.<\/div>\n
\n

Kdy\u017e jsme dorazili na m\u00edsto, nervozitou se mi sev\u0159el \u017ealudek a j\u00e1 se c\u00edtil stejn\u011b, jako kdy\u017e jsem tam m\u00ed\u0159il poprv\u00e9.<\/p><\/div>\n

„Mysl\u00ed\u0161, \u017ee je to dobr\u00fd n\u00e1pad?“<\/div>\n
„Ten nejlep\u0161\u00ed, padej u\u017e.“ Gustav m\u011b postr\u010dil ke dve\u0159\u00edm a s\u00e1m se hned tla\u010dil za mnou, abych nem\u011bl \u010das ut\u00e9ct. A taky si ta potvora necht\u011bl nechat uj\u00edt celou tuhle \u0161ou.<\/div>\n
„Zdrav\u00edm, Georgu. Je tu Tom?“ U\u017e to bylo p\u011bt dn\u016f, kdy jsme se spolu domluvili, \u017ee se za n\u00edm m\u00e1m stavit. T\u011b\u017eko \u0159\u00edct, jestli to Tom myslel v\u00e1\u017en\u011b, proto\u017ee od t\u00e9 doby se mi nepokusil ani zavolat, ani mi napsat sms, kdy a jestli v\u016fbec se uk\u00e1\u017eu.<\/div>\n
„Jo, je tu, chvilinku, zavol\u00e1m.“ Geo se vesele k\u0159enil a hned zam\u00ed\u0159il do m\u00edstnosti vzadu, kde jak jsem si pamatoval, bylo tetovac\u00ed doup\u011b. Nerozhodn\u011b jsem p\u0159e\u0161lapoval na m\u00edst\u011b a pohledem visel na z\u00e1v\u011bsu, za kter\u00fdm byl Tom, a j\u00e1 doufal, \u017ee tam zase nem\u00e1 n\u011bjakou slepi\u010dku. Nebo kohoutka, kdy\u017e u\u017e na to p\u0159i\u0161lo.<\/div>\n
Gustav se vydal na pr\u016fzkum pod\u00e9l zd\u00ed a zkoumal jednotliv\u00e9 obr\u00e1zky. Hodnotil a j\u00e1 ho podez\u0159\u00edval, \u017ee za\u010dal taky uva\u017eovat nad n\u011bjakou k\u00e9rkou.<\/div>\n
\n

„Bille, jsi tu.“ Tom m\u011bl vlasy op\u011bt v divok\u00e9m uspo\u0159\u00e1d\u00e1n\u00ed v gumi\u010dce v t\u00fdle. Na sob\u011b voln\u00e9, sv\u011btle modr\u00e9 jeansy s m\u00f3dn\u00edmi d\u00edrami na kolenou. Z kapsy mu le\u017e\u00e9rn\u011b vy\u010duhoval vzorovan\u00fd \u0161\u00e1tek. Jeho hrudn\u00edk byl dneska ukryt\u00fd v \u010dern\u00e9 mikin\u011b s kapuc\u00ed a klokankou vp\u0159edu. P\u0159istihl jsem se, \u017ee mi to bylo dost l\u00edto. To p\u00edskov\u011b hn\u011bd\u00e9 tri\u010dko s d\u00edrami, kter\u00e9 m\u011bl na sob\u011b minule, rozhodn\u011b d\u00e1valo v\u00edce poznat, jakou mu\u017enou hrud\u00ed se Tom py\u0161n\u00ed.<\/p><\/div>\n

„Jo, sorry. D\u0159\u00edv mi to nevy\u0161lo. Donesl jsem ty n\u00e1vrhy. Koukne\u0161 se na to hned? M\u00e1\u0161 \u010das? Nebo ti to tu m\u016f\u017eu nechat a n\u011bkdy se pro to stavit…“ kdy\u017e jsem nervn\u00ed, tak bu\u010f mluv\u00edm hodn\u011b, nebo v\u016fbec. Te\u010f jsem se p\u0159istihl, \u017ee \u017evan\u00edm a\u017e moc.<\/div>\n
„V klidu, mladej. Zrovna tu nikoho nem\u00e1m, tak kdy\u017e tak si s t\u00edm m\u016f\u017eeme sednout vzadu. Tv\u016fj k\u00e1mo\u0161 taky p\u0159em\u00fd\u0161l\u00ed nad n\u011bjak\u00fdm obr\u00e1zkem?“ Tomova pozornost se zam\u011b\u0159ila na Gustava, kter\u00fd je\u0161t\u011b po\u0159\u00e1d korzoval pod\u00e9l st\u011bn.<\/div>\n
„T\u011b\u017eko \u0159\u00edct, ale u n\u011bj je mo\u017en\u00e9 v\u0161echno. Gust\u00ed, jde\u0161 se mnou dozadu kouknout na ty n\u00e1vrhy, nebo z\u016fstane\u0161 na pr\u016fzkumu tady?“ Zavolal jsem na sv\u00e9ho kamar\u00e1da, ale na mou ot\u00e1zku d\u0159\u00edve zareagoval Geo.<\/div>\n
„Jenom b\u011b\u017ete, j\u00e1 u\u017e se o Gustava postar\u00e1m. Hele, k\u00e1mo, tenhle je hustej. Pamatuju, \u017ee si tuhle k\u00e9rku nech\u00e1val d\u011blat man\u00edk, kterej hr\u00e1l na bic\u00ed v n\u011bjak\u00fd kapele…“<\/div>\n
\n

Tom m\u011b dovedl do prostoru za z\u00e1v\u011bsem a posadil na stejn\u00e9 k\u0159es\u00edlko jako posledn\u011b. Desky si odlo\u017eil na leh\u00e1tko a lokty se zap\u0159el o kolena. T\u00edm pohybem se p\u0159irozen\u011b naklonil ke mn\u011b a j\u00e1 byl jenom schopn\u00fd m\u011blce se nadechnout a pohledem doputovat z jeho \u017e\u00e1douc\u00edch rt\u016f k temn\u00fdm o\u010d\u00edm, kter\u00e9 m\u011b se z\u00e1jmem studovaly.<\/p><\/div>\n

„Tak\u017ee, co tv\u00e9 tetov\u00e1n\u00ed? M\u016f\u017eu se pod\u00edvat?“ P\u0159\u00edsahal bych, \u017ee Tom sv\u00e1 slova zap\u0159edl. Jeho charisma se kolem m\u011b zase za\u010d\u00ednalo omot\u00e1vat a j\u00e1 nebyl schopn\u00fd zastavit sv\u00e9 ruce. Zvedl jsem si lem tri\u010dka a poposedl si v\u00edc dop\u0159edu, bl\u00ed\u017ee k Tomovi. Prsty druh\u00e9 ruky jsem odhrnul lem kalhot, i kdy\u017e p\u00e1sek proti tomuto pohybu vzdoroval. Tom nat\u00e1hl pravou ruku a b\u0159\u00ed\u0161kem ukazov\u00e1\u010dku n\u011b\u017en\u011b p\u0159ejel p\u0159es kontury \u010dern\u011b vymalovan\u00e9 hv\u011bzdy, kter\u00e1 byla jeho prac\u00ed. K\u016f\u017ee v m\u00edst\u011b doteku podivn\u011b brn\u011bla.<\/div>\n
„Hmm… zahojilo se to kr\u00e1sn\u011b.“ Prstem je\u0161t\u011b jednou p\u0159ejel obrys m\u00e9ho tetov\u00e1n\u00ed a pak se odt\u00e1hl a do rukou vzal desky, kter\u00e9 jsem s sebou p\u0159inesl.<\/div>\n
\n

Najednou vypadal, \u017ee mi nev\u011bnuje \u017e\u00e1dnou pozornost, tak\u017ee jsem se pomali\u010dku upravil a b\u011bhem tich\u00e9ho ot\u00e1\u010den\u00ed list\u016f a pap\u00edrk\u016f si chv\u00edli prohl\u00ed\u017eel jeho obli\u010dej. Upraven\u00fd plnovous a piercing ve rtu byl vlastn\u011b tzv. spider bites, minule jsem si v\u016fbec nev\u0161iml, \u017ee jsou to dva krou\u017eky vedle sebe, d\u011bl\u00edc\u00ed se o Tom\u016fv spodn\u00ed ret.<\/p><\/div>\n

„V\u016fbec to nevypad\u00e1 \u0161patn\u011b. Bude\u0161 n\u011bkter\u00e9 z t\u011bch v\u011bc\u00ed cht\u00edt m\u00edt na sv\u00e9 k\u016f\u017ei?“ Tom\u016fv pohled se sto\u010dil na m\u011b.<\/div>\n
„Mo\u017en\u00e1.“ Kousl jsem se do rtu. Te\u010f kdy\u017e jsem nad t\u00edm uva\u017eoval, bylo tam p\u00e1r kousk\u016f, kter\u00fdmi bych r\u00e1d ozdobil sv\u00e9 t\u011blo, ale zat\u00edm je to bohu\u017eel jenom hudbou budoucnosti.<\/div>\n
„N\u011bkter\u00e9 bych si na tob\u011b dok\u00e1zal \u017eiv\u011b p\u0159edstavit. T\u0159eba tohle B z v\u011bt Wir h\u00f6ren nie auf zu schreien. Wir kehren zum Ursprung zur\u00fcck.<\/em> To se mi l\u00edb\u00ed.“ Nat\u00e1hl ke mn\u011b ruku a svou dlan\u00ed zajel pod ko\u017eenou bundi\u010dku. V tu chv\u00edli m\u011b na lev\u00e9m boku h\u0159\u00e1lo jej\u00ed teplo. „T\u0159eba tady, co mysl\u00ed\u0161?“ Jeho slova mluvila o tetov\u00e1n\u00ed, jeho pohled hovo\u0159il rozhodn\u011b o n\u011b\u010dem jin\u00e9m.<\/p>\n

autor: Luki<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Luki „Bille, jdeme teda na ob\u011bd?“ Podle Gustavova otr\u00e1ven\u00e9ho obli\u010deje u\u017e se m\u011b n\u011bjakou dobu sna\u017e\u00ed st\u00e1hnout z obl\u00e1\u010dku na zem. „Jestli na n\u011bho nep\u0159estane\u0161 myslet, p\u0159\u00edsah\u00e1m, \u017ee ti nakopu prdel. Nebyl jsi to ty, kdo mu cht\u011bl koupit sadu brynd\u00e1k\u016f?<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[667],"tags":[],"class_list":["post-1452","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-tattoo"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1452","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=1452"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1452\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=1452"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=1452"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=1452"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}