{"id":14524,"date":"2009-05-14T15:30:00","date_gmt":"2009-05-14T14:30:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=14491"},"modified":"2009-05-14T15:30:00","modified_gmt":"2009-05-14T14:30:00","slug":"zachran-me-5","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2009\/05\/14\/zachran-me-5\/","title":{"rendered":"Zachra\u0148 m\u011b! 5."},"content":{"rendered":"
autor: Majka<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
Bill sed\u011bl schoulen\u00fd v k\u0159esle ve sv\u00e9m hotelov\u00e9m pokoji a po tv\u00e1\u0159i mu st\u00e9kaly dv\u011b osam\u011bl\u00e9 zoufal\u00e9 slzy, t\u0159\u00e1sl se.<\/div>\n
Bylo to p\u0159esn\u011b to k\u0159eslo, ve kter\u00e9m p\u0159edt\u00edm cel\u00e9 odpoledne odpo\u010d\u00edval Tom. Ten tu te\u010f v\u0161ak u\u017e nebyl. Ode\u0161el. P\u0159esto m\u011bl Bill st\u00e1le je\u0161t\u011b p\u0159ed o\u010dima jeho posledn\u00ed pohled pln\u00fd zklam\u00e1n\u00ed, st\u00e1le mu v u\u0161\u00edch zn\u011bl bratr\u016fv k\u0159ik…<\/div>\n
<\/div>\n
Flashback<\/em><\/div>\n
<\/div>\n
„T\u00e1k… pod\u00edvej, co jsem objednal! Hmm, to vypad\u00e1 dob\u0159e… Je tu tvoje milovan\u00e1 s\u00fdrov\u00e1 pizza, pak pala\u010dinky, \u0161pagety, spousta…“ Tom s\u00e1hl do pap\u00edrov\u00e9 krabi\u010dky, „…m\u0148am! Spousta v\u00fdborn\u00fdch hranolek a nezapomn\u011bl jsem ani na vanilkov\u00fd shake a zmrzlinu!“<\/em><\/div>\n
Tom je\u0161t\u011b jednou hrd\u00fdm pohledem p\u0159ejel cel\u00fd st\u016fl. Nechyb\u011blo nic. V\u00edt\u011bzoslavn\u011b up\u0159el zrak na Billa, kter\u00fd se tv\u00e1\u0159il jako hrom\u00e1dka ne\u0161t\u011bst\u00ed.<\/em><\/div>\n
„No tak, Bille… poj\u010f! M\u016f\u017ee\u0161 si vybrat, co chce\u0161. Cokoliv… Nebo m\u00e1\u0161 chu\u0165 je\u0161t\u011b na n\u011bco jin\u00e9ho? \u0158ekni si, se\u017eenu to. Dal by sis rad\u011bji n\u011bjak\u00e9 ovoce? Nebo…“<\/em><\/div>\n
„Tome, j\u00e1…“<\/em><\/div>\n
Tom jako by sv\u00e9 dvoj\u010de ani nevn\u00edmal. P\u0159isedl si vedle Billa na postel a zti\u0161il hlas.<\/em><\/div>\n
„Kdy\u017e n\u011bco z tohodle hezky sn\u00ed\u0161, m\u00e1m pro tebe je\u0161t\u011b odm\u011bnu.“ Tajupln\u011b se usm\u00e1l a s\u00e1hl pod svou zbyte\u010dn\u011b velkou mikinu. P\u0159ed Billem p\u0159ist\u00e1l ohromn\u00fd pytl\u00edk s gumov\u00fdmi medv\u00eddky.<\/em><\/p>\n<\/div>\n
Jestli Tom \u010dekal od sv\u00e9ho bratra nad\u0161enou reakci, nedo\u010dkal se. Bill jen vyd\u011b\u0161en\u011b t\u011bkal o\u010dima po v\u0161em tom j\u00eddle, pak hlasit\u011b polkl a ne\u0161\u0165astn\u011b se pod\u00edval na Toma. Nemyslel si, \u017ee to bude tak slo\u017eit\u00e9.<\/em><\/div>\n
\n
\u017daludek se mu je\u0161t\u011b cel\u00fd sv\u00edral po odpoledn\u00edch ud\u00e1lostech v restauraci, v krku ho p\u00e1lilo a v hlav\u011b c\u00edtil bodavou bolest. Neum\u011bl si p\u0159edstavit, \u017ee by cokoliv z toho, co mu tady Tom – s dobr\u00fdmi \u00famysly – nab\u00eddl, vlo\u017eil do \u00fast. Bylo mu nevolno u\u017e jen ze v\u0161ech t\u011bch pach\u016f, kter\u00fdmi byl te\u010f jeho pokoj p\u0159esycen. C\u00edtil, jak mu po z\u00e1dech st\u00e9kaj\u00ed kapi\u010dky ledov\u00e9ho potu, za\u010daly se mu op\u011bt t\u0159\u00e1st ruce.<\/em><\/p>\n<\/div>\n
Ze v\u0161eho nejrad\u011bji by zalezl zp\u00e1tky do vyh\u0159\u00e1t\u00fdch pe\u0159in a prospal alespo\u0148 dva dny…<\/em><\/p>\n<\/div>\n
Tom si hlasit\u011b povzdechl. Tak se sna\u017eil, objednal v\u0161echno, co m\u00e1 jeho br\u00e1\u0161ka nejrad\u011bji a Bill o nic z toho neprojevil sebemen\u0161\u00ed z\u00e1jem. Jemu samotn\u00e9mu se sb\u00edhaly sliny p\u0159i pohledu na v\u0161echny ty dobroty, nedok\u00e1zal pochopit, pro\u010d se Bill tv\u00e1\u0159\u00ed tak zd\u011b\u0161en\u011b. V\u017edy\u0165 po n\u011bm p\u0159ece nechce nic tak hrozn\u00e9ho… jen to, aby se tro\u0161ku najedl. To um\u00ed ka\u017ed\u00e9 mal\u00e9 d\u00edt\u011b…<\/em><\/p>\n<\/div>\n
Znovu se na Billa povzbudiv\u011b usm\u00e1l a p\u0159isunul k n\u011bmu jednu pap\u00edrovou krabi\u010dku od McDonalda.<\/em><\/p>\n<\/div>\n
„Zkus tyhle \u0161pagety, jsou fakt dobr\u00fd… skoro jako od mamky, v\u00e1\u017en\u011b!“<\/em><\/p>\n<\/div>\n
Bill je\u0161t\u011b v\u00edc zbledl, kdy\u017e t\u011bsn\u011b u sv\u00e9ho obli\u010deje uc\u00edtil ostrou ko\u0159en\u011bnou v\u016fni z hork\u00fdch t\u011bstovin. Prudce se odklonil, m\u011bl co d\u011blat, aby n\u011bkolika hlubok\u00fdmi n\u00e1dechy potla\u010dil n\u00e1hl\u00fd d\u00e1viv\u00fd reflex.<\/em><\/p>\n<\/div>\n
„Tome, j\u00e1 nem\u016f\u017eu… promi\u0148, ale j\u00e1 v\u00e1\u017en\u011b… v\u00e1\u017en\u011b nem\u016f\u017eu…“ V o\u010d\u00edch ho za\u0161t\u00edpaly prvn\u00ed slzy.<\/em><\/p>\n<\/div>\n
„Bille! Sakra, v\u017edy\u0165 ty to ani nechce\u0161 zkusit! J\u00e1 t\u011b m\u00e1m r\u00e1d a chci, abys byl v po\u0159\u00e1dku… ale mus\u00ed\u0161 mi s t\u00edm trochu pomoc, ch\u00e1pe\u0161?!? Mus\u00ed\u0161 se taky tro\u0161ku sna\u017eit! V\u017edy\u0165 to nic nen\u00ed, prost\u011b jen n\u011bco sn\u00ed\u0161. P\u0159ece po tob\u011b nechci, abys to sn\u011bdl v\u0161echno, jen n\u011bco… alespo\u0148 trochu… pros\u00edm, Bille…“<\/em><\/p>\n<\/div>\n
Tom za\u010d\u00ednal poci\u0165ovat zoufalstv\u00ed… a zlobu. Necht\u011bl to, v\u00e1\u017en\u011b se sna\u017eil Billa pochopit, ale jeho zatvrzel\u00e1 odm\u00edtavost ho za\u010d\u00ednala dr\u00e1\u017edit. C\u00edtil se ubl\u00ed\u017een\u011b. Jak m\u016f\u017ee Billovi pomoc, kdy\u017e odm\u00edt\u00e1 spolupracovat?<\/em><\/div>\n
Nerv\u00f3zn\u011b se zvedl a za\u010dal p\u0159ech\u00e1zet po pokoji, sna\u017eil se uklidnit. Nakonec si unaven\u011b promnul o\u010di a s dal\u0161\u00edm povzdechem se zastavil t\u011bsn\u011b p\u0159ed Billem. Po\u010dkal, a\u017e k n\u011bmu bratr zvedne hlavu.<\/em><\/p>\n<\/div>\n
U\u017e se nadechoval k dal\u0161\u00edm v\u00fd\u010ditk\u00e1m, ale Bill\u016fv leskle skeln\u00fd pohled ho zasko\u010dil. Vypadal tak utr\u00e1pen\u011b…<\/em><\/p>\n<\/div>\n
Tomovi poklesla ramena, cel\u00e9 jeho t\u011blo, p\u0159ed chvili\u010dkou je\u0161t\u011b napru\u017een\u00e9 potla\u010dovan\u00fdm vztekem, jako by ochablo. Klesl na kolena, aby m\u011bl o\u010di v bratrov\u011b \u00farovni. Nal\u00e9hav\u011b zabodl zrak do jeho bled\u00e9ho obli\u010deje.<\/em><\/p>\n<\/div>\n
„Bille, poslouchej m\u011b… j\u00e1 v\u00edm, \u017ee je to pro tebe t\u011b\u017ek\u00fd… ale zkus mi v\u011b\u0159it, ano? Chci ti pomoc. Chci, aby ses uzdravil, aby bylo zase v\u0161echno jako d\u0159\u00edv… Ch\u00e1pe\u0161?“<\/em><\/p>\n<\/div>\n
Pohladil Billa jemn\u011b po tv\u00e1\u0159i a palcem mu set\u0159el drobnou slzu. S\u00e1m nem\u011bl k pl\u00e1\u010di daleko.<\/em><\/p>\n<\/div>\n
„Ale abysme to spolu zvl\u00e1dli, mus\u00ed\u0161 m\u011b te\u010f poslechnout. Dob\u0159e? Jen se naj\u00ed\u0161… tro\u0161ku… vezme\u0161 si t\u0159eba p\u00e1r t\u011bch hranolek. Nic v\u00edc po tob\u011b nechci. Jen abys n\u011bco m\u00e1lo sn\u011bdl.“<\/em><\/p>\n<\/div>\n
S\u00e1hl rukou za sebe a vzal ze stolu \u010dervenob\u00edlou krabi\u010dku s u\u017e t\u00e9m\u011b\u0159 vychladl\u00fdmi hranolky. Jednu z nich vyndal a vyz\u00fdvav\u011b ji dr\u017eel p\u0159ed Billem.<\/em><\/p>\n<\/div>\n
Billovi se po tv\u00e1\u0159i skut\u00e1lely dal\u0161\u00ed dv\u011b slzy, kdy\u017e si ji od Toma odevzdan\u011b p\u0159eb\u00edral.<\/em><\/p>\n<\/div>\n
A p\u0159esto, \u017ee se mu vnit\u0159nosti sv\u00edraly u\u017e jen p\u0159i pohledu na zlatavou hranolku, p\u0159esto, \u017ee u\u017e te\u010f v krku c\u00edtil nakyslou p\u0159\u00edchu\u0165 \u017ealude\u010dn\u00edch \u0161\u0165\u00e1v, p\u0159esto v\u0161echno ji vlo\u017eil do pusy a za\u010dal pomalu \u017ev\u00fdkat.<\/em><\/p>\n<\/div>\n
Tom se pot\u011b\u0161en\u011b usm\u00e1l, v o\u010d\u00edch se mu zabl\u00fdskly radostn\u00e9 jisk\u0159i\u010dky.<\/em><\/div>\n
„No vid\u00ed\u0161! Ono to p\u016fjde, jen se mus\u00ed\u0161 sna…“<\/em><\/p>\n<\/div>\n
Zarazil se uprost\u0159ed slova a nev\u011b\u0159\u00edcn\u011b z\u00edral na sv\u00e9 dvoj\u010de.<\/em><\/p>\n<\/div>\n
Bill, v obli\u010deji \u00fapln\u011b b\u00edl\u00fd, se s bolestn\u00fdm v\u00fdrazem cel\u00fd nahrbil, jak mu b\u0159ichem projela prudk\u00e1 k\u0159e\u010d. Jeho ruka vyst\u0159elila k \u00fast\u016fm, do\u0161iroka otev\u0159en\u00e9 o\u010di jen n\u011bm\u011b zaprosily o prominut\u00ed. Na posledn\u00ed chv\u00edli se s n\u00e1mahou vy\u0161kr\u00e1bal na nohy a s tlumen\u00fdm vzlykem odb\u011bhl na z\u00e1chod.<\/em><\/p>\n<\/div>\n
„Do prdele!“<\/em><\/div>\n
To bylo v\u0161echno, co Bill usly\u0161el po chv\u00edli z vedlej\u0161\u00edho pokoje. A pak prudkou r\u00e1nu, jak za sebou Tom t\u0159\u00edskl dve\u0159mi, kdy\u017e vztekle ode\u0161el.<\/em><\/p>\n<\/div>\n
Bill se bezmocn\u011b sesunul na chladnou vykachli\u010dkovanou zem, hlasit\u011b lapal po dechu a slzy mu sm\u00e1\u010dely cel\u00fd obli\u010dej.<\/em><\/div>\n
Konec flashbacku<\/em><\/div>\n
<\/div>\n
Tom le\u017eel o dva pokoje d\u00e1l na sv\u00e9 posteli a zamra\u010den\u011b si t\u0159el nara\u017een\u00e9 klouby prav\u00e9 ruky. Byl na sebe neuv\u011b\u0159iteln\u011b na\u0161tvan\u00fd. Ne na Billa, na sebe. \u017de se neovl\u00e1dl. \u017de ode\u0161el. \u017de ho tam nechal, kdy\u017e ho nejv\u00edc pot\u0159eboval…<\/div>\n
„Sakra, j\u00e1 jsem takov\u00fd idiot!“<\/div>\n
Nev\u011b\u0159\u00edcn\u011b s\u00e1m nad sebou zavrt\u011bl hlavou. Neomlouvalo ho, \u017ee byl vlastn\u011b z ni\u010deho nic postaven p\u0159ed probl\u00e9m, o jeho\u017e \u0159e\u0161en\u00ed nem\u011bl ani zd\u00e1n\u00ed. Neomlouval ho ani ten nenad\u00e1l\u00fd pocit zklam\u00e1n\u00ed, kdy\u017e poznal, \u017ee ve\u0161ker\u00e1 jeho snaha pomoc Billovi je nanic. Podlehl sv\u00fdm zjit\u0159en\u00fdm emoc\u00edm a n\u00e1hl\u00e9mu p\u0159\u00edlivu adrenalinu a vybuchl. Zklamal v t\u00e9 nejd\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00ed chv\u00edli…<\/div>\n
Poc\u00edtil bolestiv\u00e9 bodnut\u00ed, kdy\u017e si znovu vzpomn\u011bl na Bill\u016fv provinil\u00fd pohled a slzy v o\u010d\u00edch. A znovu ho zamrazilo p\u0159i vzpom\u00ednce na ten nep\u0159\u00edjemn\u00fd zvuk za p\u0159iv\u0159en\u00fdmi dve\u0159mi na z\u00e1chod…<\/p>\n<\/div>\n
„Kruci, Bille… promi\u0148!“<\/p>\n<\/div>\n
Mus\u00ed j\u00edt za n\u00edm. Odhodlan\u011b vstal, popadl karty od sv\u00e9ho i bratrova pokoje a vy\u0161el ze dve\u0159\u00ed. Ani se neohl\u00e9dl za opadanou om\u00edtkou na zemi kousek od prahu, jak p\u0159ed chv\u00edl\u00ed ventiloval ve\u0161ker\u00fd sv\u016fj vztek prudkou ranou do zdi.<\/div>\n
P\u0159ede dve\u0159mi Billova pokoje se v\u0161ak zase nerozhodn\u011b zastavil. Co kdy\u017e br\u00e1\u0161ka po v\u0161em tom vy\u010derp\u00e1n\u00ed usnul? Mo\u017en\u00e1 by ho te\u010f nem\u011bl budit, Bill si pot\u0159eboval odpo\u010dinout… Omluvit se mu m\u016f\u017ee i z\u00edtra… V\u00e1hav\u011b se oto\u010dil a vykro\u010dil chodbou zp\u011bt…<\/p>\n<\/div>\n
Bill si ot\u0159el hork\u00e9 slzy z tv\u00e1\u0159e. Ruce se mu nekontrolovateln\u011b t\u0159\u00e1sly… vlastn\u011b c\u00edtil chv\u011bn\u00ed po cel\u00e9m t\u011ble. Byla mu zima a to\u010dila se mu hlava. C\u00edtil se slab\u00fd jako nikdy v \u017eivot\u011b. Tou\u017eebn\u011b se zahled\u011bl na p\u0159\u00edjemn\u011b m\u011bkkou a pohodlnou postel jen p\u00e1r metr\u016f p\u0159ed sebou. To zvl\u00e1dne…<\/div>\n
Nam\u00e1hav\u011b se zvedl z k\u0159esla a ud\u011blal prvn\u00ed krok…<\/div>\n
Pak u\u017e si nepamatoval v\u016fbec nic. Zato\u010dil se s n\u00edm cel\u00fd sv\u011bt a Bill se propadl do temn\u00e9 pr\u00e1zdnoty…<\/p>\n<\/div>\n
autor: Majka<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Majka Bill sed\u011bl schoulen\u00fd v k\u0159esle ve sv\u00e9m hotelov\u00e9m pokoji a po tv\u00e1\u0159i mu st\u00e9kaly dv\u011b osam\u011bl\u00e9 zoufal\u00e9 slzy, t\u0159\u00e1sl se. Bylo to p\u0159esn\u011b to k\u0159eslo, ve kter\u00e9m p\u0159edt\u00edm cel\u00e9 odpoledne odpo\u010d\u00edval Tom. Ten tu te\u010f v\u0161ak u\u017e nebyl. Ode\u0161el. P\u0159esto<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[227],"tags":[],"class_list":["post-14524","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-zachran-me"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/14524","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=14524"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/14524\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=14524"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=14524"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=14524"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}