{"id":14536,"date":"2009-05-12T18:30:00","date_gmt":"2009-05-12T17:30:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=14503"},"modified":"2009-05-12T18:30:00","modified_gmt":"2009-05-12T17:30:00","slug":"devka-z-amsterodamu-4","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2009\/05\/12\/devka-z-amsterodamu-4\/","title":{"rendered":"D\u011bvka z Amsterodamu 4."},"content":{"rendered":"
\n
autor: Xinka<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
\u010cernovlas\u00fd mlad\u00edk uvid\u011bl ji\u017e u br\u00e1ny l\u00e9\u010debny Toma. S \u00fasm\u011bvem se zvedl z lavi\u010dky a p\u0159ib\u011bhl k n\u011bmu. Tom se usm\u00e1l a objal jej.<\/div>\n
„Ahoj Tomi,“ \u0159ekl s nad\u0161en\u00fdm hl\u00e1skem \u010dernovl\u00e1sek.<\/div>\n
„Ahoj, and\u00edlku.“ Byla stru\u010dn\u00e1 odpov\u011b\u010f Toma.<\/div>\n
„Ten pes je tv\u016fj?“ zeptal se Toma, kdy\u017e po n\u011bm sko\u010dil st\u0159edn\u011b velik\u00fd pejsek, se kter\u00fdm si za\u010dal hr\u00e1t.<\/div>\n
„Ten pes je n\u00e1\u0161. A jmenuje se po tob\u011b.“<\/div>\n
„Po mn\u011b?“ svra\u0161til \u010delo\u2026<\/div>\n
„Ano, dal jsem mu tv\u00e9 jm\u00e9no,“ zazubil se chlapec.<\/div>\n
„Ne\u010dekal jsi dlouho?“<\/div>\n
„Ne v\u016fbec ne, tipuji 3 minuty. Nikdo nebyl na chodb\u011b, tak jsem t\u011b \u0161el po\u010dkat ven,“ usm\u00e1l se.<\/div>\n
„To jsi \u0161ikovn\u00fd, pot\u011b\u0161ilo m\u011b, kdy\u017e jsem t\u011b vid\u011bl venku, za chv\u00edli za tebou p\u0159ijde jeden kamar\u00e1d, ano?“ Bill se chytil lemu Tomova tri\u010dka. „Billy, je to n\u00e1\u0161 kamar\u00e1d od d\u011btstv\u00ed, nic ti neud\u011bl\u00e1. Opravdu. Budu celou dobu s tebou ano?“<\/p>\n<\/div>\n
Chlapce to v\u0161ak moc neuklidnilo. Nepatrn\u011b se chv\u011bl, kdy\u017e jej Tom vzal do n\u00e1ru\u010de a pejska, kter\u00fd se tomu \u010dernovlas\u00e9mu and\u00edlkovi zal\u00edbil, uv\u00e1zal k plotu. Tom byl jedin\u00e1 osoba, se kterou Bill komunikoval, po 4 t\u00fddnech se mu povedlo z\u00edskat si u n\u011bj d\u016fv\u011bru, i kdy\u017e jej Bill m\u011bl za toho trochu divn\u00e9ho, proto\u017ee mu chlapec st\u00e1le tvrdil, \u017ee je pr\u00fd jeho bratr. Tom si byl v\u00edce m\u00e9n\u011b jist, \u017ee jej d\u0159\u00edve \u010di pozd\u011bji p\u0159esv\u011bd\u010d\u00ed a Bill mu kone\u010dn\u011b uv\u011b\u0159\u00ed, \u017ee je jeho bratr. Ale i tak pokl\u00e1dal za velk\u00fd \u00fasp\u011bch to, \u017ee mu dok\u00e1zal Bill d\u016fv\u011b\u0159ovat. Tom nosil Billa chv\u00edli po parku l\u00e9\u010debny v n\u00e1ru\u010di, po chvilce uc\u00edtil, jak mu Billova hlava klesla na rameno.<\/div>\n
\n
„Brou\u010dku, nespinkej,“ sedl si na lavi\u010dku a pohladil jej po tv\u00e1\u0159i. Bill spokojen\u011b oddychoval v jeho n\u00e1ru\u010di. Tom tedy z\u016fstal sed\u011bt se sv\u00fdm br\u00e1\u0161kou na lavi\u010dce, kde na n\u011b hezky sv\u00edtilo slun\u00ed\u010dko, ale z\u00e1rove\u0148 byli i v chl\u00e1dku, aby Bill nedostal \u00fapal. Po chvilce uvid\u011bl Tom p\u0159ich\u00e1zet kamar\u00e1da, kter\u00fd s nimi byl ji\u017e od malinka. Potichu jej pozdravil a posunul se s Billem v n\u00e1ru\u010di, aby m\u011bl m\u00edsto. Potichu se bavili, a kdy\u017e se Bill neprobouzel, rozlou\u010dili se a Tom \u0161el zan\u00e9st Billa do jeho pokoje.<\/p>\n<\/div>\n
Kolem p\u016fl sedm\u00e9 se \u010dernovlas\u00fd mlad\u00edk probudil zakryt\u00fd jen tenkou dekou. Tom sed\u011bl hned vedle n\u011bj a dr\u017eel jej za ruku. Bill vydr\u017eel sp\u00e1t 4 hodiny.<\/div>\n
„Dobr\u00fd ve\u010der, and\u00edlku,“ \u0159ekl Tom mil\u00fdm hlasem, kdy\u017e se Bill za\u010dal probouzet. Koukl po pokoji…<\/div>\n
„J\u00e1 jsem usnul?“ Koukl na Toma vypla\u0161en\u00fdm pohledem.<\/div>\n
„Byl jsem tu s tebou, nemus\u00ed\u0161 m\u00edt strach, usnul jsi venku, kdy\u017e jsme se proch\u00e1zeli,“ skoro za\u0161eptal. Bill byl vlastn\u011b r\u00e1d, \u017ee usnul, alespo\u0148 nemusel vid\u011bt toho kluka, co za n\u00edm m\u011bl p\u0159ij\u00edt. I kdy\u017e mu Tom tvrdil, \u017ee s n\u00edm bude, necht\u011bl ho vid\u011bt. M\u011bl Toma, a to mu sta\u010dilo. Chyba v seznamov\u00e1n\u00ed nebyla na Billov\u011b stran\u011b. Nemohl za to. Jednodu\u0161e m\u011bl strach, v\u017edy\u0165 i Tom m\u011bl spoustu pr\u00e1ce z\u00edskat si ho. Bill stydliv\u011b sklonil hlavu, a trochu mu zr\u016f\u017eov\u011bly tv\u00e1\u0159e. „Ale copak, and\u00edlek se styd\u00ed?“ po\u0161k\u00e1dlil ho Tom. Bill jen s plach\u00fdm \u00fasm\u011bvem zak\u00fdval hlavou na n\u00e1znak nesouhlasu. Tom si jej st\u00e1hl k sob\u011b a Bill mu v\u011brn\u011b obmotal ruce za krkem. D\u011bl\u00e1val to tak v\u017edycky, kdy\u017e si s Tomem pov\u00eddali. Za posledn\u00ed t\u00fdden spolu namluvili nespo\u010det hodin, a st\u00e1le si m\u011bli co \u0159\u00edct. \u010cernovl\u00e1sek Tomovi vypr\u00e1v\u011bl sny, kter\u00e9 se mu zd\u00e1ly, prob\u00edrali spolu v\u0161echno mo\u017en\u00e9.<\/p>\n<\/div>\n
„Takhle si sed\u011bl v\u017edycky p\u0159edt\u00edm,“ za\u0161eptal. Bill se jen usm\u00e1l. Nev\u011b\u0159il, \u017ee ho n\u011bkdy p\u0159edt\u00edm znal. Bill se mu zavrt\u011bl v n\u00e1ru\u010di.<\/div>\n
„Po\u010dk\u00e1\u0161 chv\u00edli? Mmh, mus\u00edm si zaj\u00edt na z\u00e1chod.“ Tom pok\u00fdval hlavou, a Bill vysko\u010dil z jeho sev\u0159en\u00ed a upaloval na z\u00e1chod… Ov\u0161em ne\u0161\u0165astnou n\u00e1hodou zakopl a narazil hlavou p\u0159\u00edmo na ostrou hranu kliky u dve\u0159\u00ed. Tom se okam\u017eit\u011b po jeho v\u00fdk\u0159iku zvedl a zam\u00ed\u0159il ke dve\u0159\u00edm na WC. Vzal ho do n\u00e1ru\u010de a okam\u017eit\u011b s n\u00edm b\u011b\u017eel k doktorovi o patro n\u00ed\u017e. Ten okam\u017eit\u011b zavolal z\u00e1chrannou slu\u017ebu. Sanitka tam byla do 3 minut, nebo\u0165 nemocnice nebyla daleko od psychiatrick\u00e9ho za\u0159\u00edzen\u00ed. Tom jej neust\u00e1le dr\u017eel za ruku. Kdy\u017e vid\u011bl, \u017ee se mu zav\u00edraly o\u010di, neust\u00e1le na n\u011bj mluvil, aby jej udr\u017eel p\u0159i smyslech.<\/p>\n<\/div>\n
Cesta sanitkou byla velmi kr\u00e1tk\u00e1. V nemocnici se l\u00e9ka\u0159i Billa okam\u017eit\u011b ujali. Hlavu za\u0161ili. Nic v\u00e1\u017en\u00e9ho mu nebylo. P\u0159evezli jej na pokoj. M\u011bl velmi neklidn\u00fd sp\u00e1nek. D\u00edky n\u00e1razu do hlavy se mu za\u010daly vybavovat \u00faryvky t\u00e9 on\u00e9 noci. Za\u010dal sebou \u0161kubat. Tom vyplnil n\u011bjak\u00e9 pap\u00edry a \u0161el za n\u00edm na pokoj. Kdy\u017e jej vid\u011bl, jak sebou h\u00e1z\u00ed ze sp\u00e1nku, chytl jej za ruku. Co se mu asi m\u016f\u017ee zd\u00e1t?<\/em> Ot\u00e1zka, kter\u00e1 se Tomovi honila hlavou. Kdy\u017e se r\u00e1no Bill probral, stra\u0161n\u011b ho hlava bolela. L\u00e9ka\u0159 mu \u0159ekl, \u017ee je to norm\u00e1ln\u00ed. Nechali si jej tam je\u0161t\u011b den. Pro jistotu. Kdy\u017e jej dal\u0161\u00ed den pou\u0161t\u011bli zp\u011bt do psychiatrick\u00e9ho za\u0159\u00edzen\u00ed, Billovi to nedalo a oslovil Toma tak jako to bylo v tom snu\u2026 Pova\u017eoval to za sen, proto\u017ee na pravdu to bylo a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 kr\u00e1sn\u00e9.<\/div>\n
„L\u00e1sko…“ vydal ze sebe pouh\u00e9 slovo. Tom se okam\u017eit\u011b zastavil, kdy\u017e mu do\u0161lo, \u017ee to slovo vy\u0161lo z \u00fast Billa. S nad\u011bj\u00ed se na n\u011bj pod\u00edval. „To… To byla pravda?“ vydal ze sebe.<\/div>\n
„Co m\u011bla b\u00fdt pravda?“ odv\u011btil Tom ot\u00e1zkou.<\/div>\n
„To, co se mi zd\u00e1lo.“ Toma to velmi zasko\u010dilo. Necht\u011bl to v\u0161ak prob\u00edrat venku. Jeliko\u017e m\u011bl za \u00fakol jej dov\u00e9st zp\u011bt do l\u00e9\u010debny, vzal jej pouze do kav\u00e1rny, kter\u00e1 byla sou\u010d\u00e1st\u00ed pr\u00e1v\u011b Billovy l\u00e9\u010debny.<\/div>\n
„Dv\u011b Coca-Coly,“ odpov\u011bd\u011bl Tom obsluze. Zanedlouho je m\u011bli na stole. Bill op\u011bt sed\u011bl Tomovi v n\u00e1ru\u010d\u00ed. Dod\u00e1valo mu to pocit klidu a jistoty. Po chv\u00edli za\u010dal vypr\u00e1v\u011bt sv\u00e9 sny. Tom se nesta\u010dil divit. I kdy\u017e se jeho bratrovi zd\u00e1lo, i to, co by z jejich \u017eivota nejrad\u011bji vymazal, m\u011bl na tv\u00e1\u0159i \u00fasm\u011bv. M\u011bl stra\u0161n\u011b velkou radost, \u017ee si Bill pomali\u010dku vzpom\u00ednal. Okam\u017eit\u011b do\u0161el za \u0159editelem kliniky, a v\u0161e mu vypov\u011bd\u011bl. Bill jen potvrdil. Za necel\u00fdch 14 dn\u016f si sm\u011bl Tom odv\u00e9st svou znovu nalezenou l\u00e1sku dom\u016f. Jakmile se to dozv\u011bd\u011bl odvedl jej do pokoje na klinice, uspal jej a upaloval dom\u016f, kde v\u0161e za\u010dal ukl\u00edzet, nechal vymalovat jejich lo\u017enici tak, jak si Bill v\u017edy p\u0159\u00e1l – na oran\u017eovo, a dokonce nechal za\u0159\u00eddit i pokoj pro d\u00edt\u011b. Bill si jej v\u017edy v dom\u011b p\u0159\u00e1l. I kdy\u017e \u017e\u00e1dn\u00e9 nem\u011bli, Tom\u016fv bratr jej tam v\u017edy cht\u011bl. Zejm\u00e9na od t\u00e9 doby, co se zamiloval do Toma. Tom m\u011bl do t\u00fddne pokoj\u00ed\u010dek za\u0159\u00edzen\u00fd. Dal\u0161\u00ed 3 dny na to m\u011bl tu \u010dest odv\u00e9st Billa dom\u016f.<\/p>\n<\/div>\n
Jakmile p\u0159ekro\u010dil pr\u00e1h domu, za\u010dala jej bolet hlava a p\u0159ed o\u010dima m\u011bl dal\u0161\u00ed vzpom\u00ednky. Tom mu uva\u0159il slabou k\u00e1vu, a polo\u017eil jej do postele. Bill se na n\u011bj vd\u011b\u010dn\u011b usm\u00e1l a popl\u00e1cal na m\u00edsto vedle sebe. Tom si lehl vedle n\u011bj a polo\u017eil si Billa na sebe. Tom jej l\u00edbal po tv\u00e1\u0159i.<\/div>\n
„Jak dlouho spolu to\u2026? Nooo\u2026 chod\u00edme?“ Vypadlo n\u00e1hle z Billa.<\/div>\n
„Asi dva roky. Jo, p\u0159ibli\u017en\u011b dva,“ zamyslel se Tom. Bill se k n\u011bmu je\u0161t\u011b v\u00edce p\u0159itiskl. Na tv\u00e1\u0159i m\u011bl st\u00e1le v\u011bt\u0161\u00ed \u00fasm\u011bv. „V\u00ed\u0161, \u017ee jsi mi padl do oka, u\u017e kdy\u017e jsi za mnou za\u010dal chodit do l\u00e9\u010debny?“ optal se Toma.<\/div>\n
„Opravdu?“<\/div>\n
„Opravdu. Sice jsem t\u011b m\u011bl za bl\u00e1zna, ale m\u011bl jsem t\u011b r\u00e1d. Byl jsi jedin\u00fd, s k\u00fdm jsem dok\u00e1zal mluvit. No vlastn\u011b jsi. Nev\u00edm, jestli dok\u00e1\u017eu s n\u011bk\u00fdm dal\u0161\u00edm mluvit.“ \u0158ekl sp\u00ed\u0161e posmutn\u011ble.<\/div>\n
„Dok\u00e1\u017eeme to. Spolu zvl\u00e1dneme v\u0161echno. M\u00e1m pro tebe p\u0159ekvapen\u00ed. Chce\u0161 jej vid\u011bt te\u010f, nebo a\u017e z\u00edtra, a\u017e se vysp\u00ed\u0161?“ Billovi se rozz\u00e1\u0159ila o\u010dka.<\/div>\n
„Te\u010f!“ Pok\u00fdval radostn\u011b hlavi\u010dkou. Tom jej tedy pomalu vedl do nov\u011b za\u0159\u00edzen\u00e9ho pokoje. Bill se s \u00fa\u017easem proch\u00e1zel po plovouc\u00ed podlaze, kter\u00e1 dokonale ladila k n\u00e1bytku a d\u011btsk\u00e9 post\u00fdlce, ale i ke st\u011bn\u011b, prost\u011b v\u0161e bylo tak, jak si to v\u017edy Bill p\u0159edstavoval. N\u00e1hle mu, ale \u00fasm\u011bv z tv\u00e1\u0159e zmizel, a nahradily jej velk\u00e9 slzy, kter\u00e9 se mu za\u010daly kut\u00e1let po jeho kr\u00e1sn\u00e9 tv\u00e1\u0159i. Tom si jej okam\u017eit\u011b vzal do n\u00e1ru\u010de a Bill se k n\u011bmu jemn\u011b p\u0159itulil. Uklid\u0148oval Billa. V\u011bd\u011bl, co jej takhle rozplakalo. V\u017edy cht\u011bl m\u00edt mal\u00e9 miminko, kter\u00e9 by mohl s Tomem vychov\u00e1vat. Te\u010f sice m\u011bl Toma, i dokonal\u00fd d\u016fm, a je\u0161t\u011b dokonalej\u0161\u00ed pokoj pro miminko, ale pr\u00e1v\u011b to mal\u00e9 stvo\u0159en\u00ed mu tady chyb\u011blo. Chyb\u011bl mu zvoniv\u00fd sm\u00edch miminka. Velmi jej tr\u00e1pilo to, \u017ee si sv\u016fj sen nikdy nespln\u00ed. D\u00edt\u011b s Tomem prost\u011b m\u00edt nem\u016f\u017ee, jsou p\u0159eci oba kluci.<\/p>\n<\/div>\n
Tom jej nechal dal\u0161\u00ed den samotn\u00e9ho doma ji\u017e od brzk\u00e9ho r\u00e1na. Zam\u00ed\u0159il toti\u017e do d\u011btsk\u00e9ho domova, kde byly d\u011bti od 2 t\u00fddn\u016f po 3 roky. Jeliko\u017e tam pracovala jedna jeho star\u00e1 zn\u00e1m\u00e1, m\u011bl na pr\u00e1ci jen vybrat miminko. Adopci m\u011bl okam\u017eit\u011b jasnou. Obch\u00e1zel post\u00fdlky, kdy\u017e vtom mu padlo do oka miminko, kter\u00e9mu byl pouh\u00fd m\u011bs\u00edc. Byl rozhodnut\u00fd. Vezme si Tobiase. Zanedlouho nasedal do sv\u00e9 Audiny. Ov\u0161em n\u00e9 s\u00e1m. Do p\u0159enosn\u00e9 kol\u00e9bky m\u011bl polo\u017een\u00e9 miminko, kter\u00e9 jelo s n\u00edm. Jel velmi pomalu a opatrn\u011b. Necht\u011bl, aby se tomu \u0161puntovi n\u011bco stalo. Auto zaparkoval do gar\u00e1\u017ee, a potichu ve\u0161el do domu s miminkem v n\u00e1ru\u010di. Polo\u017eil jej do post\u00fdlky a \u0161el uva\u0159it sunar. S \u010d\u00edm ov\u0161em nepo\u010d\u00edtal, bylo to, \u017ee se Bill vzbud\u00ed a p\u016fjde se pod\u00edvat do d\u011btsk\u00e9ho pokoj\u00ed\u010dku. Jakmile se nahnul nad post\u00fdlku, o\u010di\u010dka se mu okam\u017eit\u011b rozz\u00e1\u0159ila. Vzal si to malink\u00e9 stvo\u0159en\u00ed do n\u00e1ru\u010de a \u0161imral ho sv\u00fdmi dlouh\u00fdmi vlasy po drobn\u00e9m nos\u00edku. Oba se sm\u00e1li jako slun\u00ed\u010dka. Kdy\u017e Tom vy\u0161el schody a usly\u0161el sm\u00edch miminka i jeho l\u00e1sky, potichu pootev\u0159el dve\u0159e a koukal na ty sv\u00e9 mal\u00e9 \u010f\u00e1bl\u00edky… Budou odte\u010f dokonal\u00e1 rodina, nebo se jim do \u017eivota p\u0159ipletou dal\u0161\u00ed nevhodn\u00e9 v\u011bci?<\/p>\n<\/div>\n
V\u0161\u00e9\u00e9m moc d\u011bkuji za \u010dten\u00ed pov\u00eddky a samoz\u0159ejm\u011b i za koment\u00e1\u0159e :)) .. Xinka<\/em><\/p>\n<\/div>\n
autor: Xinka<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n<\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Xinka \u010cernovlas\u00fd mlad\u00edk uvid\u011bl ji\u017e u br\u00e1ny l\u00e9\u010debny Toma. S \u00fasm\u011bvem se zvedl z lavi\u010dky a p\u0159ib\u011bhl k n\u011bmu. Tom se usm\u00e1l a objal jej. „Ahoj Tomi,“ \u0159ekl s nad\u0161en\u00fdm hl\u00e1skem \u010dernovl\u00e1sek. „Ahoj, and\u00edlku.“ Byla stru\u010dn\u00e1 odpov\u011b\u010f Toma. „Ten pes je<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[220],"tags":[],"class_list":["post-14536","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-devka-z-amsterodamu"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/14536","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=14536"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/14536\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=14536"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=14536"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=14536"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}