{"id":14542,"date":"2009-05-12T14:30:00","date_gmt":"2009-05-12T13:30:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=14509"},"modified":"2009-05-12T14:30:00","modified_gmt":"2009-05-12T13:30:00","slug":"muj-pohadkovy-princ-14","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2009\/05\/12\/muj-pohadkovy-princ-14\/","title":{"rendered":"M\u016fj poh\u00e1dkov\u00fd princ 14."},"content":{"rendered":"
autor: Rachel<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
Mil\u00e1\u010dku.<\/em> Billovo srd\u00ed\u010dko se prudce rozbu\u0161ilo a do b\u0159\u00ed\u0161ka mu p\u0159ilet\u011blo snad milion t\u0159epotav\u00fdch mot\u00fdlk\u016f. Jakmile usly\u0161el to n\u00e1dhern\u00e9 sl\u016fvko, kter\u00e9 Tom p\u0159ed chvilinkou vyslovil, v jeho o\u010d\u00edch se zablesklo p\u0159ekvapen\u00ed. Tom jej vid\u011bl. Moc dob\u0159e vid\u011bl Bill\u016fv \u00fa\u017eas, kter\u00fd zp\u016fsobilo to n\u011b\u017en\u00e9 a l\u00e1skypln\u00e9 osloven\u00ed. Podv\u011bdom\u011b se usm\u00e1l, ruce z Billov\u00fdch tv\u00e1\u0159\u00ed v\u0161ak nespustil. Cht\u011bl alespo\u0148 na okam\u017eik ochutnat ty n\u00e1dhern\u00e9 pln\u00e9 rty, kter\u00e9 byly te\u010f v m\u00edrn\u00e9m pootev\u0159en\u00ed. Je\u0161t\u011b nikdy nevid\u011bl nikoho n\u00e1dhern\u011bj\u0161\u00edho, ne\u017e byla ta \u010dernovlas\u00e1 os\u016fbka p\u0159ed n\u00edm. Pomalu se skl\u00e1n\u011bl k Billov\u00fdm rt\u016fm a c\u00edtil, \u017ee srd\u00ed\u010dko mu bije jako spla\u0161en\u00e9. Cht\u011bl Billovi dok\u00e1zat, \u017ee jen jemu jedin\u00e9mu chce toto kr\u00e1sn\u00e9 slov\u00ed\u010dko \u0159\u00edkat, a tak\u00e9 \u017ee to myslel v\u00e1\u017en\u011b. Jemn\u011b se ot\u0159el o jeho rty a uc\u00edtil, jak Bill slab\u011b vydechl. Jejich rty se nejprve nesm\u011ble pozn\u00e1valy a jemn\u011b se pusinkovaly. U\u017e u\u017e se zd\u00e1lo, \u017ee se od sebe odpoj\u00ed, najednou se v\u0161ak Billovy m\u011bkk\u00e9 pol\u0161t\u00e1\u0159ky n\u011b\u017en\u011b vpily do t\u011bch Tomov\u00fdch. Bill to necht\u011bl ukon\u010dit. Ne te\u010f, kdy\u017e po Tomov\u011b polibku tou\u017eil v\u00edc, ne\u017e po \u010demkoli jin\u00e9m. Nepot\u0159eboval \u017e\u00e1dn\u00e9 dal\u0161\u00ed d\u016fkazy Tomovy l\u00e1sky. Sta\u010dilo mu to kr\u00e1sn\u00e9 osloven\u00ed, kter\u00e9 pat\u0159ilo jen jemu a Tomovy up\u0159\u00edmn\u00e9 o\u010di, kter\u00e9 se rozz\u00e1\u0159ily poka\u017ed\u00e9, kdy\u017e spat\u0159ily Bill\u016fv \u00fasm\u011bv. Opatrn\u011b se l\u00edbali a hladili po tv\u00e1\u0159\u00edch. Tom se od Billa na p\u00e1r milimetr\u016f odtrhl.<\/p>\n<\/div>\n
„P\u016fjdeme?“ optal se \u0161eptem a zad\u00edval se do \u010dokol\u00e1dov\u00fdch o\u010d\u00ed, ve kter\u00fdch mohl spat\u0159it radost. Bill slabounce p\u0159ik\u00fdvl a za p\u00e1r okam\u017eik\u016f u\u017e vy\u0161li z domu ven.<\/p>\n<\/div>\n
Slun\u00ed\u010dko se proch\u00e1zelo po obloze ve zlat\u00fdch st\u0159ev\u00edc\u00edch a sv\u00fdmi zlat\u00fdmi paprsky oza\u0159ovalo poklidnou vodn\u00ed hladinu mal\u00e9ho jez\u00edrka. Nebylo snad jedin\u00e9 labut\u011b, kter\u00e1 by toto vodn\u00ed osv\u011b\u017een\u00ed nevyu\u017eila. V\u0161echny spokojen\u011b proplouvaly jez\u00edrkem a ob\u010das vylezly na b\u0159eh, aby si mohly osu\u0161it sv\u00e9 sn\u011bhob\u00edl\u00e9 pe\u0159\u00ed. Pt\u00e1\u010dci vesele cvrlikali v korun\u00e1ch strom\u016f a ob\u010das nakoukli do hn\u00edzda ke sv\u00fdm mal\u00fdm d\u011btem, kter\u00e9 zv\u011bdav\u011b naslouchaly jejich t\u00f3n\u016fm. Ale pt\u00e1\u010dci nebyli zdaleka jedin\u00ed obyvatel\u00e9 vysok\u00fdch dub\u016f a buk\u016f. Byly to tak\u00e9 mal\u00e9, ale p\u0159esto velmi mr\u0161tn\u00e9 veverky, kter\u00e9 m\u011bly ve vysok\u00fdch stromech sv\u00e1 hn\u00edzde\u010dka. Kdy\u017e zrovna nehl\u00eddaly sv\u00e1 ml\u00e1\u010f\u00e1tka, pe\u010dliv\u011b sh\u00e1n\u011bly potravu snad po cel\u00e9m parku. Mr\u0161tn\u011b p\u0159eb\u00edhaly \u00fazk\u00e9 cesti\u010dky tak rychle, \u017ee n\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00edk\u016fm parku se naskytl pohled v\u017edy jen na jejich hu\u0148at\u00fd oc\u00e1sek.<\/div>\n
\n
<\/div>\n
Jako pr\u00e1v\u011b te\u010f. Jedna mal\u00e1 potv\u016frka zrovna p\u0159elet\u011bla t\u011bsn\u011b p\u0159ed dv\u011bma chlapci a rychle zmizela v hust\u00e9m k\u0159ov\u00ed. Bill se pousm\u00e1l a pod\u00edval se p\u0159ed sebe. Kousek od nich byla kr\u00e1sn\u00e1 zelen\u00e1 louka pln\u00e1 sedmikr\u00e1sek. Bill se usm\u00e1l. Ani ve snu by jej nenapadlo, \u017ee pro n\u011bj Tom p\u0159iprav\u00ed tak kr\u00e1sn\u00e9 p\u0159ekvapen\u00ed. Cel\u00fd park byl n\u00e1dhern\u00fd a jakoby stvo\u0159en\u00fd jen pro n\u011b dva. Nikde nebylo ani \u017eiv\u00e1\u010dka, to v\u0161ak te\u010f Billovi v\u016fbec nevadilo. Pooto\u010dil svou st\u0159apatou hlavinku kousek na stranu a zad\u00edval se na dredat\u00e9ho chlapce vedle sebe. Tom se tak\u00e9 pooto\u010dil a up\u0159el na n\u011bj sv\u016fj pohled. Bill rychle sklopil hlavinku a m\u00edrn\u011b se pousm\u00e1l. Tyhle nesm\u011bl\u00e9 pohledy u\u017e si vym\u011b\u0148ovali v\u00edc, jak p\u016flhodiny.<\/p>\n<\/div>\n
Od doby, co vy\u0161li z domu, nespustil Tom z Billa o\u010di. Tento park byl snad jeho nejobl\u00edben\u011bj\u0161\u00edm a on v n\u011bm dok\u00e1zal sed\u011bt klidn\u011b i cel\u00e9 hodiny a pozorovat p\u0159\u00edrodu kolem. Ta jej v\u0161ak te\u010f ani v nejmen\u0161\u00edm nezaj\u00edmala. Svou pozornost v\u011bnoval jen a jen \u010dernovlas\u00e9 os\u016fbce, kter\u00e1 po n\u011bm ob\u010das hodila o\u010dkem a jakmile zachytila Tom\u016fv pohled, rychle sklopila hlavinku. I p\u0159esto m\u011bl Tom pocit, \u017ee by jej nic na sv\u011bt\u011b nep\u0159im\u011blo odtrhnout pohled od toho n\u00e1dhern\u00e9ho stvo\u0159en\u00ed. Nikdy nevid\u011bl nic dokonalej\u0161\u00edho, ne\u017e byly Billovy m\u00edrn\u011b chv\u011bj\u00edc\u00ed se \u0159asy, n\u00e1dhern\u011b pln\u00e9 rty a o\u010di, kter\u00e9 z\u00e1\u0159ily jako ty nejjasn\u011bj\u0161\u00ed hv\u011bzdy na nebi. Lehounk\u00fd letn\u00ed v\u00e1nek si pohr\u00e1val s jeho uhlov\u011b \u010dern\u00fdmi vlasy a slunce na nich zanech\u00e1valo t\u0159pytiv\u00e9 stopy po sv\u00fdch paprsc\u00edch. Billovy huben\u00e9 no\u017eky ti\u0161e na\u0161lapovaly na p\u00eds\u010ditou cesti\u010dku a jeho mal\u00e9 kr\u016f\u010dky byly doprov\u00e1zeny t\u011bmi Tomov\u00fdmi. Te\u010f u\u017e Tom v\u011bd\u011bl, pro\u010d snad p\u016flhodinu \u010dekal na Billa pod schodama. Bylo vid\u011bt, \u017ee Bill si dal opravdu z\u00e1le\u017eet. Doufal, \u017ee se bude Tomovi alespo\u0148 tro\u0161ku l\u00edbit, tohle v\u0161ak p\u0159ed\u010dilo ve\u0161ker\u00e1 jeho o\u010dek\u00e1v\u00e1n\u00ed. Nemusel se ani pooto\u010dit, aby vid\u011bl, jak je z n\u011bj Tom vedle. Nev\u011bd\u011bl, jestli se mu opravdu tolik l\u00edb\u00ed, uvnit\u0159 byl v\u0161ak neskute\u010dn\u011b \u0161\u0165astn\u00fd. Billovo srd\u00ed\u010dko se radovalo spolu s n\u00edm a Bill se v\u017edy mile pousm\u00e1l, jakmile usly\u0161el Tomovo zakopnut\u00ed vlivem jeho vlastn\u00ed nepozornosti. A Tom zakop\u00e1val opravdu \u010dasto. Po\u0159\u00e1d je\u0161t\u011b nebyl schopen slova, a proto bylo \u0161iroko daleko sly\u0161et jen cvrlik\u00e1n\u00ed pt\u00e1\u010dk\u016f a cvrk\u00e1n\u00ed cvr\u010dk\u016f.<\/p>\n<\/div>\n
Ti\u0161e na\u0161lapovali na p\u00eds\u010ditou cesti\u010dku a ka\u017ed\u00fd z nich byl my\u0161lenkami \u00fapln\u011b n\u011bkde jinde. Tom byl jako om\u00e1men\u00fd, zato Bill byl velmi \u0161\u0165astn\u00fd. Opravdu se mu tolik moc l\u00edb\u00edm? Tome, pro\u010d se na m\u011b takhle d\u00edv\u00e1\u0161?<\/em><\/div>\n
Billovy my\u0161lenky se v\u0161ak okam\u017eit\u011b rozplynuly, jakmile jeho o\u010di spat\u0159ily na cesti\u010dce p\u0159ed sebou mal\u00e9 , ka\u0161tanov\u011b hn\u011bd\u00e9 stvo\u0159en\u00ed. Billova o\u010dka se rozz\u00e1\u0159ila a Bill se na Toma s \u00fasm\u011bvem oto\u010dil.<\/p>\n<\/div>\n
„J\u016f\u016f\u016f, Tomi, veverka,“ \u0161pitl vesele a neubr\u00e1nil se sv\u00e9mu zvoniv\u00e9mu sm\u00edchu, kter\u00fd svou hlasitost\u00ed \u00fapln\u011b p\u0159etrhl ticho v p\u0159\u00edrod\u011b. Zv\u00ed\u0159\u00e1tko polekan\u011b cuklo hlavi\u010dkou, oto\u010dilo se po zvuku a jakmile spat\u0159ilo dv\u011b vysok\u00e9 postavy, rychle se p\u0159ekulilo na v\u0161echny \u010dty\u0159i a n\u011bkolika rychl\u00fdmi skoky bylo totam. Bill smutn\u011b vy\u0161pulil rt\u00edky a zad\u00edval se na pr\u00e1zdn\u00e9 m\u00edste\u010dko p\u0159ed sebou.<\/div>\n
„Utekla,“ \u0161pitl zklaman\u011b a v\u016fbec si nev\u0161iml Toma, kter\u00fd se za n\u00edm musel usm\u00e1t. Bill mu p\u0159ipadal jako to nejroztomilej\u0161\u00ed stvo\u0159en\u00ed na sv\u011bt\u011b. Se sv\u00fdma smutn\u00fdma o\u010dkama, vy\u0161pulenou pusinkou a beznad\u011bjn\u00fdm v\u00fdrazem vyvol\u00e1val na Tomov\u011b tv\u00e1\u0159i \u010d\u00edm d\u00e1l \u0161ir\u0161\u00ed \u00fasm\u011bv. Tom se porozhl\u00e9dnul kolem, a jakmile spat\u0159il u jednoho vysok\u00e9ho stromu pan\u00e1\u010dkovat malou veverku, p\u0159istoupil bl\u00ed\u017e k Billovi a n\u011b\u017en\u011b jej pohladil po vl\u00e1sc\u00edch.<\/div>\n
„Ale neutekla. Pod\u00edvej,“ prstem uk\u00e1zal na drobn\u00e9 zv\u00ed\u0159\u00e1tko a s \u00fasm\u011bvem zpozoroval Billova rozz\u00e1\u0159en\u00e1 o\u010dka a \u0161irok\u00fd \u00fasm\u011bv. Bill vycenil sv\u00e9 p\u0159edn\u00ed zoubky a radost\u00ed m\u00e1lem vykn\u00edknul. Pomalu se oto\u010dil k Tomovi.<\/div>\n
„Tomi, j\u00e1 bych j\u00ed cht\u011bl d\u00e1t ten o\u0159\u00ed\u0161ek,“ \u0161pitl tichounce a prst\u00edkem uk\u00e1zal na malou kuli\u010dku na zemi. Tom se usm\u00e1l.<\/div>\n
„Dob\u0159e, ale mus\u00edme b\u00fdt ti\u0161e,“ za\u0161eptal a na Billovo souhlasn\u00e9 p\u0159ik\u00fdvnut\u00ed st\u0159apatou hlavinkou si spolu s n\u00edm d\u0159epnul a opatrn\u011b nat\u00e1hl prsty po o\u0159\u00ed\u0161ku. Vlo\u017eil jej Billovi do dlan\u011b a oba se zad\u00edvali na zv\u00ed\u0159\u00e1tko p\u0159ed sebou, kter\u00e9 na n\u011b pla\u0161e hled\u011blo. Moc dob\u0159e vid\u011blo tu dobr\u016ftku v t\u011bch \u0161t\u00edhl\u00fdch prstech, ale p\u0159eci jen se b\u00e1lo lidsk\u00e9 bl\u00edzkosti. Tom nat\u00e1hl Billovu ru\u010dku s o\u0159\u00ed\u0161kem co nejv\u00edce p\u0159ed ni.<\/p>\n<\/div>\n
„No tak, mali\u010dk\u00e1, poj\u010f si pro o\u0159\u00ed\u0161ek. My ti nic neud\u011bl\u00e1me,“ uji\u0161\u0165oval ji \u0161eptem a s m\u00edrn\u00fdm \u00fasm\u011bvem sledoval zv\u00ed\u0159\u00e1tko, kter\u00e9 ud\u011blalo sm\u011brem k nim p\u00e1r opatrn\u00fdch kr\u016f\u010dk\u016f. Kdy\u017e v\u0161ak vid\u011blo, \u017ee se ani jeden z nich neh\u00fdbe, n\u011bkolika rychl\u00fdmi skoky se ocitlo a\u017e u mal\u00e9ho o\u0159\u00ed\u0161ku. Opatrn\u011b se dotklo svou packou Billovy dlan\u011b a rychle nastavilo ob\u011b packy, ve kter\u00fdch se za p\u00e1r vte\u0159inek ocitl mal\u00fd o\u0159\u00ed\u0161ek. Veverka na nic ne\u010dekala a n\u011bkolika rychl\u00fdmi skoky byla zp\u011bt u stromu. Bill s Tomem se na sebe usm\u00e1li a oba se na ni pod\u00edvali.<\/p>\n<\/div>\n
„Te\u010f to d\u00e1 ur\u010dit\u011b ml\u00e1\u010f\u00e1tk\u016fm,“ \u0161pitl Bill a v\u011bnoval Tomovi z\u00e1\u0159iv\u00fd \u00fasm\u011bv. A opravdu. Veverka se zad\u00edvala na kmen stromu a n\u011bkolika hbit\u00fdmi skoky se asi v p\u016flce zastavila u dutiny a zv\u011bdav\u011b nakoukla dovnit\u0159. Po chvilince vykoukla mal\u00e1 hlavi\u010dka jednoho vever\u010d\u00e1tka, kter\u00e9 sv\u00e9 mamince ihned pomohlo s dne\u0161n\u00ed potravou. Bill si vesele zatleskal ru\u010dkama.<\/div>\n
„Nen\u00ed to roztomil\u00e9?“ vyp\u00edskl \u0161\u0165astn\u011b a s \u00fasm\u011bvem se d\u00edval na to, jak vever\u010d\u00ed maminka chov\u00e1 sv\u00e9 mal\u00e9 vever\u010d\u00e1tko v n\u00e1ru\u010di. Najednou v\u0161ak uc\u00edtil n\u011b\u010d\u00ed tepl\u00e9 dlan\u011b na sv\u00e9m pasu a jakmile se ty m\u011bkk\u00e9 pol\u0161t\u00e1\u0159ky jemn\u011b ot\u0159ely o jeho ou\u0161ko, slab\u011b vydechnul.<\/div>\n
„U\u017e jsem ti dnes \u0159\u00edkal, \u017ee vypad\u00e1\u0161 kr\u00e1sn\u011b?“ za\u0161eptal Tom a vtisknul na Billovo ou\u0161ko malou pusinku. Bill se mile usm\u00e1l a sklopil hlavinku. Podv\u011bdom\u011b toti\u017e c\u00edtil, \u017ee se za\u010d\u00edn\u00e1 malinko \u010dervenat a necht\u011bl, aby to Tom vid\u011bl. Tom v\u0161ak je\u0161t\u011b sta\u010dil spat\u0159it dv\u011b nar\u016f\u017eov\u011bl\u00e9 tv\u00e1\u0159i\u010dky, ne\u017e si k sob\u011b Billa p\u0159ivinul a jemn\u011b jej l\u00edbnul do vo\u0148av\u00fdch vl\u00e1sk\u016f. Oba se vzn\u00e1\u0161eli na r\u016f\u017eov\u00e9m obl\u00e1\u010dku. Nebyl strom, u kter\u00e9ho by se nepol\u00edbili a nebyla chvilka, aby se nezad\u00edvali tomu druh\u00e9mu do o\u010d\u00ed s l\u00e1skou a n\u011bhou, kter\u00e1 se v nich odr\u00e1\u017eela.<\/p>\n<\/div>\n
Tom zrovna proch\u00e1zel stromovou alej\u00ed a pe\u010dliv\u011b se rozhl\u00ed\u017eel kolem. Bill ho p\u0159emluvil ke schov\u00e1van\u00e9 a s\u00e1m se se \u0161ibalsk\u00fdm \u00fasm\u011bvem n\u011bkam schoval. A\u0165 se Tom rozhl\u00ed\u017eel, kde cht\u011bl, po Billovi nebylo ani pam\u00e1tky. Hledal ho u\u017e dobr\u00fdch deset minut, volal na n\u011bj, ale nic se mu neoz\u00fdvalo. V duchu si vy\u010d\u00edtal, \u017ee na tu hru v\u016fbec p\u0159istoupil, ale copak mohl odolat Billov\u00fdm roztomil\u00fdm kukad\u00fdlk\u00e1m a prosebn\u00e9mu v\u00fdrazu ve tv\u00e1\u0159i? Znova se ne\u0161\u0165astn\u011b rozhl\u00e9dnul kolem, v tom mu v\u0161ak n\u011b\u010d\u00ed ru\u010dky p\u0159ikryly o\u010di a Tom usly\u0161el ten n\u00e1dhern\u00fd zvoniv\u00fd sm\u00edch. Nikdo se nesm\u00e1l tak kr\u00e1sn\u011b, jako pr\u00e1v\u011b jeho l\u00e1ska.<\/p>\n<\/div>\n
„Tomi, tady jsem,“ chichotal se Bill vesele a objal Toma kolem krku. Kdy\u017e v\u0161ak spat\u0159il jeho popla\u0161en\u00fd v\u00fdraz, malinko znejist\u011bl.<\/div>\n
„Copak se stalo?“ optal se mile sladce a pohladil Toma po tv\u00e1\u0159i. Tom m\u00edrn\u011b zavrt\u011bl hlavou.<\/div>\n
„Nic, j\u00e1 jen… moc jsem se o tebe b\u00e1l,“ za\u0161eptal a pod\u00edval se na Billa, kter\u00fd k n\u011bmu p\u0159ekvapen\u011b vzhl\u00e9dl.<\/div>\n
„Opravdu? Opravdu jsi se o m\u011b b\u00e1l?“ \u0161pitl nev\u011b\u0159\u00edcn\u011b a nemohl uv\u011b\u0159it vlastn\u00edm u\u0161\u00edm. Tom jej pohladil po vl\u00e1sc\u00edch a stulil si jeho hlaviku k sob\u011b na hru\u010f.<\/div>\n
„Stra\u0161n\u011b moc, l\u00e1sko,“ p\u0159iznal a ani si neuv\u011bdomil, co vlastn\u011b vyslovil. Uv\u011bdomilo si to a\u017e \u010dernovlas\u00e9 stvo\u0159en\u00ed\u010dko, kter\u00e9mu se na tv\u00e1\u0159i rozlil \u0161irok\u00fd \u00fasm\u011bv. V Billov\u00fdch mandlov\u00fdch o\u010dk\u00e1ch se zaleskly slzi\u010dky \u0161t\u011bst\u00ed a radosti, kter\u00e9 m\u011bl Bill pln\u00e9 srd\u00ed\u010dko. Naslouchal tlukotu Tomova srd\u00ed\u010dka a v\u016fbec nevn\u00edmal nic kolem. Tom si jej k sob\u011b tisknul, jakoby se cht\u011bl ujistit, \u017ee te\u010f u\u017e mu jeho milovan\u00e1 os\u016fbka nikam neute\u010de. Bude Billa ochra\u0148ovat a nikomu nedovol\u00ed, aby mu jej vzal. Sklopil hlavu a s \u00fasm\u011bvem nas\u00e1l v\u016fni Billov\u00fdch vl\u00e1sk\u016f.<\/p>\n<\/div>\n
Bylo u\u017e po poledni, kdy\u017e oba chlapci vy\u0161li z parku a rozhodli se proj\u00edt se m\u011bstem. Bill byl jen v zoo, nic v\u00edc ve m\u011bst\u011b neznal. Na ulici byla spousta lid\u00ed a velk\u00fd zmatek, kter\u00fd se Tomovi v\u016fbec nel\u00edbil. Neust\u00e1le se ot\u00e1\u010del za sebe, aby se ujistil, \u017ee Bill je po\u0159\u00e1d za n\u00edm. Na chvilinku zap\u0159em\u00fd\u0161lel a vtom jej napadlo n\u011bco moc hezk\u00e9ho. N\u011bco, co by mohlo na Billov\u00fdch rtech vyvolat ten kr\u00e1sn\u00fd z\u00e1\u0159iv\u00fd \u00fasm\u011bv. Tom se oto\u010dil na Billa a s \u00fasm\u011bvem vzal jeho jemnou ru\u010dku do t\u00e9 sv\u00e9. P\u0159it\u00e1hl si p\u0159ekvapen\u00e9ho Billa tro\u0161i\u010dku bl\u00ed\u017e k sob\u011b a lehce jej l\u00edbnul na \u010delo.<\/p>\n<\/div>\n
„Aby ses mi neztratil,“ za\u0161eptal a propletl si s n\u00edm prsty na ruce. Bill se mile usm\u00e1l a druhou ru\u010dkou pohladil Toma po tv\u00e1\u0159i. P\u0159i\u0161lo mu to v\u0161echno tak n\u00e1dhern\u00e9, jako je\u0161t\u011b nikdy. Tiskl Tomovu teplou dla\u0148 a snad ka\u017ed\u00fdch p\u00e1r vte\u0159inek mu v\u011bnoval z\u00e1\u0159iv\u00fd \u00fasm\u011bv.<\/p>\n<\/div>\n
Proch\u00e1zeli ulicemi a Tom Billovi ukazoval n\u011bkter\u00e9 zaj\u00edmav\u00e9 obchody. Bill pooto\u010dil hlavu na stranu. Po jeho pravici st\u00e1lo mal\u00e9 kv\u011btin\u00e1\u0159stv\u00ed a p\u0159ed n\u00edm v\u00e1zy s t\u011bmi nejkr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00edmi rud\u00fdmi r\u016f\u017eemi. Bill se Tomovi jemn\u011b vytrhl a p\u0159e\u0161el k t\u011bm n\u00e1dhern\u00fdm kv\u011bt\u016fm. Miloval, kdy\u017e jich bylo pohromad\u011b tolik a na jejich l\u00edstc\u00edch se je\u0161t\u011b skv\u011bla rann\u00ed rosa. Tom k n\u011bmu p\u0159e\u0161el a tak\u00e9 se na n\u011b zad\u00edval.<\/p>\n<\/div>\n
„Jsou kr\u00e1sn\u00e9,“ za\u0161eptal Bill a ani si nev\u0161imnul, \u017ee Tom u\u017e nestoj\u00ed vedle n\u011bj. V\u0161imnul si toho a\u017e za p\u00e1r vte\u0159inek, kdy od r\u016f\u017e\u00ed odtrhl pohled a up\u0159el jej na pr\u00e1zdn\u00e9 m\u00edsto vedle sebe. Zmaten\u011b se za\u010dal rozhl\u00ed\u017eet kolem sebe a v jeho hlavince za\u010daly v\u00ed\u0159it ty nej\u010dern\u011bj\u0161\u00ed my\u0161lenky. Tomi, kdepak jsi? Kam ses mi ztratil?<\/em><\/div>\n
Ne\u0161\u0165astn\u011b sv\u011bsil hlavinku mezi ramena, najednou v\u0161ak uc\u00edtil n\u011b\u017en\u00e9 pohlazen\u00ed ve vlasech. Tak n\u011b\u017en\u011b to um\u011bl snad jen jedin\u00fd \u010dlov\u011bk na cel\u00e9m sv\u011bt\u011b. Tom se na Billa usm\u00edval a v ruce dr\u017eel tu nejkr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00ed rudou r\u016f\u017ei.<\/div>\n
„Ta je pro tebe, l\u00e1sko,“ usm\u00e1l se a podal r\u016f\u017ei m\u00edrn\u011b vyjukan\u00e9mu Billovi. Bill se nejprve usm\u00e1l, potom v\u0161ak zavrt\u011bl hlavinkou a pohladil Toma po tv\u00e1\u0159i.<\/div>\n
„Tomi, ale to jsi p\u0159ece nemusel,“ \u0161pitl a neubr\u00e1nil se malink\u00e9mu \u00fasm\u011bvu, kter\u00fd mu p\u0159el\u00edtl p\u0159es rty. Tom mu v\u0161ak ru\u010dku pomalu sundal a jemn\u011b ji pol\u00edbil.<\/div>\n
„Ale j\u00e1 jsem cht\u011bl,“ usm\u00e1l se na n\u011bj a nejrad\u011bji by tu Billa zul\u00edbal. Jsi n\u00e1dhern\u00fd, Billi.<\/em><\/div>\n
Bill sklopil hlavinku, zabo\u0159il nos\u00edk do poup\u00e1tka a mile se zaculil.<\/div>\n
„Jsi bl\u00e1z\u00ednek, v\u00ed\u0161 to?“ pozvedl k n\u011bmu kukadla a sladce se usm\u00e1l. Tom mu \u00fasm\u011bv oplatil.<\/div>\n
„Jsem, ale do jednoho \u010dernovlas\u00e9ho slun\u00ed\u010dka,“ brnknul Billovi po nos\u00edku a spole\u010dn\u011b s n\u00edm se rozesm\u00e1l.<\/p>\n<\/div>\n
Poode\u0161li kousek opod\u00e1l a posadili se na jednu z voln\u00fdch lavi\u010dek u font\u00e1nky. Tedy, Tom se posadil. Bill se s roztomil\u00fdm pi\u0161t\u011bn\u00edm rozb\u011bhnul k font\u00e1nce a radostn\u011b smo\u010dil ru\u010dky ve studen\u00e9 vod\u011b. A nejen to. Za chvilinku u\u017e do vody vesele pl\u00e1cal ru\u010dkama a v\u016fbec mu nevadilo, \u017ee ost\u0159ikuje v\u0161echny kolem. Se sm\u00edchem se oto\u010dil na Toma, kter\u00fd se spokojen\u011b usm\u00edval. U\u017e dlouho nebyl tak \u0161\u0165astn\u00fd jako dnes. A u\u017e dlouho nevid\u011bl nikoho tak \u0161\u0165astn\u00e9ho, jako byl Bill. Bill um\u011bl projevit svou radost zp\u016fsoby, kter\u00e9 Tom je\u0161t\u011b nikdy u nikoho nevid\u011bl. Vesele tleskal ru\u010dkama, zvoniv\u011b se chichotal nebo samou radost\u00ed m\u00e1lem pi\u0161t\u011bl. Tomovi se v\u0161ak Billova d\u011btinskost velmi l\u00edbila. Mo\u017en\u00e1 pr\u00e1v\u011b proto m\u011bl pocit, \u017ee Bill je\u0161t\u011b nen\u00ed \u017e\u00e1dn\u00fd dosp\u011bl\u00fd mu\u017e, ale n\u00e1dhern\u00e9 stvo\u0159en\u00ed s k\u0159ehkou du\u0161i\u010dkou, kter\u00e9 pot\u0159ebuje l\u00e1sku. A Tom ji necht\u011bl jen br\u00e1t. On ji cht\u011bl tak\u00e9 d\u00e1vat. Vzt\u00e1hnul ruce k Billovi, kter\u00fd k n\u011bmu zam\u00ed\u0159il se \u0161\u0165astn\u00fdm \u00fasm\u011bvem. Jejich ruce se spojily a Tom, a\u010d si to neuv\u011bdomil, si Billa pomalu stahoval na sv\u016fj kl\u00edn. Bill nerv\u00f3zn\u011b t\u011bkal pohledem po jeho tv\u00e1\u0159i a nesm\u011ble si poposedl. Nebyl na to zvykl\u00fd a i kdy\u017e Tomovi v\u011b\u0159il, p\u0159esto se v n\u011bm probudila \u0161petka nejistoty. Tom si toho v\u0161iml. Sta\u010dily mu Billovy o\u010di a on v\u011bd\u011bl v\u0161echno, co se v t\u00e9 \u010dernovlas\u00e9 hlavince odehr\u00e1valo. N\u011b\u017en\u011b Billa pohladil po vl\u00e1sc\u00edch.<\/p>\n<\/div>\n
„Billi, jestli se ti to nel\u00edb\u00ed, tak j\u00e1 t\u011b klidn\u011b pust\u00edm. Jen \u0159ekni a…“ nedo\u0159ekl, proto\u017ee uc\u00edtil Bill\u016fv prst\u00edk na sv\u00fdch rtech a uvid\u011bl zavrt\u011bn\u00ed st\u0159apatou hlavinkou. Bill se kr\u00e1sn\u011b usm\u00e1l a stisknul ve sv\u00fdch prst\u00edc\u00edch r\u016f\u017ei. P\u0159esn\u011b to pot\u0159eboval sly\u0161et. Tom jej ujistil o tom, \u017ee po n\u011bm nic nechce n\u00e1sil\u00edm a \u017ee Bill m\u016f\u017ee \u0159\u00edct kdykoli ne. A to se Billovi na Tomovi velmi zal\u00edbilo. P\u0159i\u010dichl si k r\u016f\u017ei\u010dce a potom vzhl\u00e9dnul k Tomovi.<\/div>\n
„Ale, Tomi, co ti m\u00e1m d\u00e1t j\u00e1? Co by sis p\u0159\u00e1l?“ optal se zv\u011bdav\u011b a zamrkal. Tomova dla\u0148 jemn\u011b spo\u010dinula na jeho vl\u00e1sc\u00edch.<\/div>\n
„J\u00e1 u\u017e v\u0161echno m\u00e1m, Billi,“ \u0161pitnul a jeho prsty sjely a\u017e na Billovu tv\u00e1\u0159. Vtom jej v\u0161ak n\u011bco napadlo. „I kdy\u017e n\u011bco by se mo\u017en\u00e1 na\u0161lo,“ Bill pozdvihl hlavinku.<\/div>\n
„P\u0159\u00e1l bych si znovu t\u011b l\u00edbat, Bille,“ za\u0161eptal Tom a pohledem sjel na ty m\u00edrn\u011b pln\u00e9 rty, kter\u00e9 p\u0159\u00edmo volaly po jeho polibc\u00edch. Bill se k n\u011bmu p\u0159itisknul.<\/div>\n
„J\u00e1 si to tak\u00e9 p\u0159eju, Tomi, a moc,“ \u0161pitl tichounce a sehnul se k Tomov\u00fdm nab\u011bhl\u00fdm rt\u016fm. Tolik jej l\u00e1kala jejich sametov\u00e1 hebkost a Bill u\u017e nevydr\u017eel dlouho odol\u00e1vat. Pomalu obmotal ruce kolem jeho krku a za\u010dal jej jemn\u011b l\u00edbat. Oba do toho l\u00edb\u00e1n\u00ed d\u00e1vali v\u0161echnu l\u00e1sku, kterou k tomu druh\u00e9mu c\u00edtili. Nevn\u00edmali vte\u0159iny ani minuty, kter\u00e9 str\u00e1vili l\u00edb\u00e1n\u00edm. Billovi v\u0161ak doch\u00e1zel kysl\u00edk a proto v\u011bnoval Tomovi posledn\u00ed polibek a odtrhl se od n\u011bj, aby se mohl nadechnout. P\u0159itom se v\u0161ak porozhl\u00e9dnul kolem a neunikly mu pohledy lid\u00ed, kte\u0159\u00ed na n\u011b shl\u00ed\u017eeli. Tom se znova sehnul k Billov\u00fdm rt\u016fm, Bill mu v\u0161ak jemn\u011b polo\u017eil ukazov\u00e1\u010dek na rty.<\/p>\n<\/div>\n
„Tomi, po\u010dkej… V\u0161ichni se tu na n\u00e1s koukaj\u00ed,“ za\u0161eptal malinko nerv\u00f3zn\u011b a porozhl\u00e9dnul se kolem. Tom se usm\u00e1l a tak\u00e9 pohledem oblet\u011bl v\u0161echny zv\u011bdavce, kte\u0159\u00ed na n\u011b doslova z\u00edrali.<\/div>\n
„A\u0165 se koukaj\u00ed. Vyk\u0159i\u010d\u00edm to t\u0159eba na cel\u00fd sv\u011bt, \u017ee jsem se zamiloval,“ p\u0159iznal a nato\u010dil si Billovu tv\u00e1\u0159i\u010dku k t\u00e9 sv\u00e9. Bill jej pohladil po dredech.<\/div>\n
„A j\u00e1 to klidn\u011b v\u0161em uk\u00e1\u017eu,“ odv\u011btil a za p\u00e1r vte\u0159inek u\u017e si jejich rty vym\u011b\u0148ovaly mal\u00e9 pusinky. Ani jeden z nich si nev\u0161\u00edmal nikoho a ni\u010deho kolem sebe. M\u011bli pocit, jakoby se cel\u00fd sv\u011bt najednou zastavil. Jen jejich srd\u00ed\u010dka \u0161\u0165astn\u011b bila d\u00e1l.<\/p>\n<\/div>\n
L\u00edbali by se snad celou v\u011b\u010dnost, kdyby si Tom nevzpomn\u011bl na n\u011bco d\u016fle\u017eit\u00e9ho. Pomalu se odtrhnul od Billov\u00fdch rt\u016f a zad\u00edval se do t\u011bch dvou \u010dokol\u00e1dek.<\/div>\n
„Billi?“ oslovil jej m\u011bkce a pohladil po vl\u00e1sc\u00edch.<\/div>\n
„Copak ?“ optal se Bill a zv\u011bdav\u011b si Toma m\u011b\u0159il. Tom se nadechnul.<\/div>\n
„Kdy\u017e, v\u00ed\u0161… mamka m\u00e1 za p\u00e1r dn\u00ed narozeniny a… j\u00e1 je\u0161t\u011b nem\u00e1m koupen\u00fd d\u00e1rek. Tak jsem si \u0159\u00edkal, \u017ee… \u017ee bysme ho mohli vybrat spolu, kdybys cht\u011bl,“ dodal a zad\u00edval se na Billa, kter\u00fd chvilinku p\u0159em\u00fd\u0161lel a potom pok\u00fdval hlavinkou.<\/div>\n
„A… opravdu ti m\u016f\u017eu pom\u00e1hat vyb\u00edrat?“ optal se, a jakmile uc\u00edtil n\u011b\u017en\u00e9 pol\u00edben\u00ed na ou\u0161ko, z\u00e1\u0159iv\u011b se usm\u00e1l.<\/div>\n
„Samoz\u0159ejm\u011b,“ po\u0161eptal mu Tom do ou\u0161ka a se zav\u0159en\u00fdma o\u010dima se nechal un\u00e1\u0161et Billov\u00fdm zvoniv\u00fdm sm\u00edchem a kv\u011btinkovou v\u016fn\u00ed jeho vl\u00e1sk\u016f.<\/p>\n<\/div>\n
autor: Rachel<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Rachel Mil\u00e1\u010dku. Billovo srd\u00ed\u010dko se prudce rozbu\u0161ilo a do b\u0159\u00ed\u0161ka mu p\u0159ilet\u011blo snad milion t\u0159epotav\u00fdch mot\u00fdlk\u016f. Jakmile usly\u0161el to n\u00e1dhern\u00e9 sl\u016fvko, kter\u00e9 Tom p\u0159ed chvilinkou vyslovil, v jeho o\u010d\u00edch se zablesklo p\u0159ekvapen\u00ed. Tom jej vid\u011bl. Moc dob\u0159e vid\u011bl Bill\u016fv \u00fa\u017eas, kter\u00fd<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[219],"tags":[],"class_list":["post-14542","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-muj-pohadkovy-princ"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/14542","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=14542"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/14542\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=14542"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=14542"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=14542"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}