{"id":1456,"date":"2017-03-25T15:00:00","date_gmt":"2017-03-25T14:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=1449"},"modified":"2017-03-25T15:00:00","modified_gmt":"2017-03-25T14:00:00","slug":"my-bodyguard-55","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2017\/03\/25\/my-bodyguard-55\/","title":{"rendered":"My bodyguard 55."},"content":{"rendered":"
autor: Muck\u00e1tko :o*<\/p>\n

<\/strong><\/div>\n

N\u00e1sleduj\u00edc\u00ed d\u00edl byl z velk\u00e9 \u010d\u00e1sti inspirov\u00e1n videoklipem Feel it all a n\u011bkter\u00e9 sc\u00e9ny jsou popsan\u00e9 p\u0159\u00edmo podle klipu, tak\u017ee kdyby si cht\u011bl n\u011bkdo osv\u011b\u017eit pam\u011b\u0165\u2026 \ud83d\ude42<\/em><\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
Jsi v po\u0159\u00e1dku?<\/em><\/strong><\/div>\n
<\/p>\n

O rok pozd\u011bji<\/em><\/div>\n

\n

Kdy\u017e Tom to r\u00e1no otev\u0159el o\u010di do nov\u00e9ho dne, okam\u017eit\u011b si p\u0159\u00e1l zase usnout a probudit se a\u017e ve\u010der, kdy\u017e si uv\u011bdomil, kolik povinnost\u00ed ho v ten den \u010dek\u00e1. Unaven\u011b a bez \u0161petky energie ze sebe shodil p\u0159ikr\u00fdvku a pohl\u00e9dl na sv\u016fj mobil, kter\u00fd mu n\u011bm\u011b oznamoval, \u017ee mu chyb\u00ed je\u0161t\u011b hodina a \u010dtvrt, ne\u017e se p\u0159\u00edstroj rozezvon\u00ed na cel\u00fd pokoj a znep\u0159\u00edjemn\u00ed mu u\u017e tak pochmurn\u00e9 r\u00e1no. Je\u0161t\u011b st\u00e1le navykl\u00fd na brzk\u00e9 vst\u00e1v\u00e1n\u00ed zru\u0161il na sv\u00e9m telefonu buzen\u00ed a na posteli se posadil. Zap\u0159el p\u0159edlokt\u00ed o sv\u00e1 stehna, semkl dlan\u011b k sob\u011b a hlavu sv\u011bsil opravdu hluboko mezi ramena. T\u011b\u017ece vydechl a p\u0159iv\u0159el v\u00ed\u010dka.<\/p><\/div>\n

Na chv\u00edli se ztratil ve sv\u00e9m vlastn\u00edm nitru, kdy\u017e usly\u0161el otev\u00edr\u00e1n\u00ed dve\u0159\u00ed vedle v pokoji. Panty m\u00edrn\u011b vrzly a Tom sebou nerv\u00f3zn\u011b \u0161kubl. Sto\u010dil obli\u010dej k otev\u0159en\u00fdm dve\u0159\u00edm, kter\u00e9 vedly do lo\u017enice a neopova\u017eoval se ani nadechnout, jak \u010dekal, kdo se z p\u0159\u00edchoz\u00edho vyklube. S \u00falevou o p\u00e1r okam\u017eik\u016f pozd\u011bji zjistil, \u017ee je to jen<\/em> David, kter\u00fd se vkradl do jeho pokoje, od kter\u00e9ho m\u011bl n\u00e1hradn\u00ed kartu ostatn\u011b jako poka\u017ed\u00e9.<\/div>\n
\n

„Oh dobr\u00e9 r\u00e1no!“ pozdravil David Toma, kdy\u017e cht\u011bl ti\u0161e nakouknout do jeho lo\u017enice, aby se p\u0159esv\u011bd\u010dil, \u017ee sp\u00ed klidn\u011b.<\/p><\/div>\n

„Dobr\u00e9,“ odv\u011btil Tom nesnadno a promnul si obli\u010dej.<\/div>\n
„Jsi vzh\u016fru brzy. Je ti n\u011bco?“ nakr\u010dil David \u010delo a ve\u0161el do m\u00edstnosti, a\u010dkoli m\u011bl p\u016fvodn\u011b v pl\u00e1nu nechat Tomovi sn\u00eddani v prvn\u00edm pokoji, zkontrolovat ho a zase odej\u00edt.<\/div>\n
„Ne,“ ku\u0148kl Tom.<\/div>\n
„No\u010dn\u00ed m\u016fry?“ odhadoval David.<\/div>\n
„Ne,“ zazn\u011blo znovu.<\/div>\n
„Tome, j\u00e1 v\u00edm, \u017ee jsme o tom u\u017e mluvili a ty jsi odm\u00edtl, ale necht\u011bl bys p\u0159ece jen…“<\/div>\n
„NE!“ ok\u0159ikl Tom Davida a zlostn\u011b se na n\u011bj pod\u00edval. Jeho pohled byl tak ostr\u00fd, \u017ee mana\u017eer zastavil sv\u00e9 kroky v p\u016fli pohybu a bl\u00ed\u017e se k mlad\u00e9mu mu\u017ei na posteli rad\u011bji nep\u0159ibli\u017eoval.<\/div>\n
„Dob\u0159e, dob\u0159e,“ vzd\u00e1val se mu\u017e dobrovoln\u011b. „Uklidni se. U\u017e o tom nebudu za\u010d\u00ednat,“ p\u0159isl\u00edbil. Tomovy ztuhl\u00e9 rysy v obli\u010deji malinko povolily, ale st\u00e1le na n\u011bm bylo zn\u00e1t, \u017ee je v nap\u011bt\u00ed. „Pokud u\u017e nebude\u0161 sp\u00e1t, nechal jsem ti vedle sn\u00eddani a n\u011bjak\u00e9 materi\u00e1ly na pro\u010dten\u00ed. Odpoledne m\u00e1me to focen\u00ed,“ p\u0159ipomn\u011bl mu.<\/div>\n
„V osm budu p\u0159ipraven\u00fd,“ zadrmolil Tom a schoval obli\u010dej do sv\u00fdch ledov\u00fdch dlan\u00ed. Jasn\u011b dal sv\u00e9mu mana\u017eerovi najevo, \u017ee se od n\u011bj vy\u017eaduje, aby ode\u0161el a nechal mu\u017ee na pokoji. David st\u00e1l kousek od Toma s rozpolcen\u00fdmi pocity. Jedna jeho \u010d\u00e1st cht\u011bla respektovat Tomovo p\u0159\u00e1n\u00ed b\u00fdt o samot\u011b, ale ta druh\u00e1 v\u011bd\u011bla, \u017ee ho tam nem\u016f\u017ee nechat v takov\u00e9m stavu. N\u011bkter\u00e9 dny byly v pohod\u011b, ale jin\u00e9 zase ne a tohle byl jeden z nich.<\/div>\n
„Tome, j\u00e1 bych…“<\/div>\n
„Nech m\u011b pros\u00edm!“ zamumlal Tom zpoza dlan\u00ed pla\u010dtiv\u011b ale z\u00e1rove\u0148 na\u0161tvan\u011b. David pora\u017een\u011b p\u0159ik\u00fdvl a z pokoje ode\u0161el d\u0159\u00edv, ne\u017e se Tom stihne dostat je\u0161t\u011b do hor\u0161\u00edho stavu.<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
\n
Jakmile Tom osam\u011bl, hlasit\u011b popot\u00e1hl nosem a ot\u0159el si lehce vlhk\u00e9 o\u010di. Vy\u0161vihl se do stoje a s ve\u0161kerou v\u016fl\u00ed, kterou v sob\u011b m\u011bl, se sna\u017eil zachovat si kamennou tv\u00e1\u0159, aby si nikdo nemohl p\u0159e\u010d\u00edst, co se v n\u011bm d\u011bje. Zhltal teplou sn\u00eddani, jak nejrychleji mohl, aby si nesta\u010dil uv\u011bdomit, \u017ee pro n\u011bj j\u00eddlo nem\u00e1 \u017e\u00e1dnou chu\u0165, a v\u0161e zapil \u010dajem. U\u0161kl\u00edbl se, kdy\u017e mohl znovu ochutnat podivnou sm\u011bs bylinek na uklidn\u011bn\u00ed. David mu je serv\u00edroval pravideln\u011b, proto\u017ee si st\u00e1le myslel, \u017ee je s Tomem n\u011bco \u0161patn\u011b.<\/div>\n
N\u00e1sledovala dlouh\u00e1 sprcha, p\u0159i kter\u00e9 str\u00e1vil 90% \u010dasu zap\u0159en\u00fd pa\u017e\u00ed o vykachli\u010dkovanou ze\u010f, nech\u00e1vaje dopadat hork\u00fd proud vody na sv\u00e1 z\u00e1da, a jen 10% mu zabralo myt\u00ed. S varh\u00e1nky na horn\u00edch i doln\u00edch kon\u010detin\u00e1ch vylezl ze sprchov\u00e9ho koutu a nat\u00e1hl na sebe p\u0159ipraven\u00e9 oble\u010den\u00ed, kter\u00e9 nebylo v\u016fbec oslniv\u00e9, proto\u017ee p\u0159edem po\u010d\u00edtal s t\u00edm, \u017ee se dnes bude stejn\u011b milionkr\u00e1t p\u0159evl\u00e9kat do n\u011b\u010deho luxusn\u011bj\u0161\u00edho, tak pro\u010d si s t\u00edm l\u00e1mat hlavu? Jednoduch\u00e9 d\u017e\u00edny, triko, \u0161ed\u00e1 mikina, bunda a t\u00edm bylo jeho kr\u00e1\u0161len\u00ed dokon\u010deno. Ani si neuv\u011bdomoval, jak dlouhou dobu ve spr\u0161e str\u00e1vil, kdy\u017e omylem stiskl tla\u010d\u00edtko na sv\u00e9m mobilu, jak se po n\u011bm natahoval, aby ho hodil do kapsy spole\u010dn\u011b s kartou od pokoje a pen\u011b\u017eenkou. Displej se rozsv\u00edtil a prozradil mu, \u017ee by se m\u011bl posb\u00edrat a vyrazit.<\/div>\n
\n

Sv\u00e9ho mana\u017eera potkal na chodb\u011b, kde se op\u0159el o ze\u010f a \u010dekal, ne\u017e David vyjde z pokoje. Jako obvykle visel na telefonu a z \u00fatr\u017ek\u016f Tom pochopil, \u017ee objedn\u00e1v\u00e1 auto, kter\u00e9 by je odvezlo na sjednan\u00e9 m\u00edsto.<\/p><\/div>\n

„Nem\u00e1\u0161 n\u00e1hodou pon\u011bt\u00ed, pro\u010d by si n\u011bkdo pronaj\u00edmal prostory v polorozpadl\u00fdch budov\u00e1ch n\u011bkde na okraji m\u011bsta?“ rozhodil David nech\u00e1pav\u011b rukama.<\/div>\n
„Jsou levn\u00e9?“ zkusil Tom bez z\u00e1jmu.<\/div>\n
„V ka\u017ed\u00e9m p\u0159\u00edpad\u011b si budeme muset d\u00e1vat pozor. Nejsem zv\u011bdav\u00fd na n\u011bjak\u00e9 pouli\u010dn\u00ed zlod\u011bj\u00ed\u010dky nebo gangy,“ zabru\u010del David a nastoupil se sv\u00fdm sv\u011b\u0159encem do v\u00fdtahu. Tom\u016fv v\u00fdraz v obli\u010deji se p\u0159\u00edli\u0161 nezm\u011bnil, ale jeho nitro se nep\u0159\u00edjemn\u011b sev\u0159elo, kdy\u017e David zm\u00ednil pouli\u010dn\u00ed gangy. Tom nem\u011bl strach, ale dob\u0159e mu po t\u011ble nebylo. Doufal jen, \u017ee jeho moment\u00e1ln\u00ed rozpolo\u017een\u00ed nebude kazit ka\u017edou druhou fotku.<\/div>\n
\n

*<\/p><\/div>\n

\n

Cestou na dojednan\u00e9 m\u00edsto luxusn\u00ed dod\u00e1vka zastavila je\u0161t\u011b na dvou m\u00edstech. Na prvn\u00ed zast\u00e1vce se vyzvedli 2 asistenti, kter\u00e9 David zam\u011bstn\u00e1val u\u017e p\u0159es p\u016fl roku a kte\u0159\u00ed m\u011bli b\u00fdt Tomovi p\u0159i ruce pr\u00e1v\u011b b\u011bhem takov\u00fdch akc\u00ed, a tak\u00e9 pro n\u011bco na ob\u011bd, proto\u017ee lokalita focen\u00ed moc mo\u017enost\u00ed ke stravov\u00e1n\u00ed nenab\u00edzela.<\/p><\/div>\n

\u0158idi\u010d zastavil v ulici, kde se nach\u00e1zela budova s pronajat\u00fdmi prostory. Ve\u0161ker\u00e1 pos\u00e1dka vystoupila a pobrala pot\u0159ebn\u00e9 v\u011bci. Z\u016fstali st\u00e1t u dod\u00e1vky a rozhl\u00eddli se kolem.<\/div>\n
„Sousedstv\u00ed to moc bezpe\u010dn\u00e9 teda nen\u00ed,“ poznamenal jeden z asistent\u016f a nakr\u010dil nos.<\/div>\n
„Poj\u010fte, a\u0165 nem\u00e1me zpo\u017ed\u011bn\u00ed,“ zavelel David a za\u010dal se pomalu od dod\u00e1vky vzdalovat se t\u0159emi mu\u017ei v z\u00e1dech.<\/div>\n
„Sem by m\u011b samotn\u00e9ho nikdo nedostal a v noci u\u017e v\u016fbec,“ u\u0161kl\u00edbl se druh\u00fd asistent, kdy\u017e si s nechut\u00ed prohl\u00ed\u017eel star\u00e9 budovy s vybit\u00fdmi okny, ploty, kter\u00e9 lemovaly chodn\u00edky a m\u011bly chr\u00e1nit soukrom\u00e9 pozemky, av\u0161ak na ka\u017ed\u00e9m metru v nich byla prost\u0159\u00edhan\u00e1 d\u00edra. Ulice byly po\u0161mourn\u00e9, \u0161pinav\u00e9, tu a tam se oz\u00fdval k\u0159ik lid\u00ed a hlasit\u00e9 h\u00e1dky.<\/div>\n
Tom kr\u00e1\u010del po popraskan\u00fdch dla\u017edic\u00edch, hlavu sto\u010denou doprava. Za vysok\u00fdm plotem bylo vid\u011bt velk\u00e9 betonov\u00e9 prostranstv\u00ed s kamenn\u00fdmi kv\u00e1dry, sloupy a budovami, kter\u00e9 postr\u00e1daly jak\u00e9koli vybaven\u00ed. Tom mohl vid\u011bt jen obvodov\u00e9 posprejovan\u00e9 zdi, chyb\u011bj\u00edc\u00ed okenn\u00ed v\u00fdpln\u011b, a hromady vete\u0161e, kter\u00e9 se v\u00e1lely kolem. Uprost\u0159ed toho zmatku post\u00e1vala skupina zhruba 15 lid\u00ed, o kter\u00fdch Tom v\u011bd\u011bl, \u017ee by se s nimi necht\u011bl dostat do k\u0159\u00ed\u017eku. V\u011bd\u011bl, \u010d\u00edm je tahle \u010d\u00e1st m\u011bsta proslul\u00e1. Tady v t\u011bch na prvn\u00ed pohled opu\u0161t\u011bn\u00fdch budov\u00e1ch se nach\u00e1zelo n\u011bkolik velk\u00fdch doupat, ve kter\u00fdch se den co den probouzely k \u017eivotu uboh\u00e9 existence, kter\u00e9 nem\u011bly pr\u00e1ci, co j\u00edst, kde bydlet a kradly, nebo prod\u00e1valy sv\u00e1 t\u011bla jen proto, aby m\u011bly na alkohol a p\u0159edev\u0161\u00edm na pravidelnou d\u00e1vku drog. Za t\u011bmi zdmi u t\u011bch lid\u00ed by \u010dlov\u011bk na\u0161el naprosto v\u0161echny druhy nemoc\u00ed a infekc\u00ed, kter\u00e9 \u010dlov\u011bk m\u016f\u017ee m\u00edt, obrovskou kriminalitu a rivalitu. Sta\u010dilo, kdy\u017e se jeden ze spole\u010denstv\u00ed dostal k v\u011bt\u0161\u00ed d\u00e1vce drog a odm\u00edtl se rozd\u011blit. V ten okam\u017eik se na n\u011bj sesypali v\u0161ichni ostatn\u00ed jako psi hladov\u011bj\u00edc\u00ed po kusu \u017evance. Poh\u00e1n\u011bl je hlad, chu\u0165 a p\u0159edev\u0161\u00edm abstinen\u010dn\u00ed p\u0159\u00edznaky, kdy\u017e do t\u011bla nedostali alespo\u0148 minim\u00e1ln\u00ed mno\u017estv\u00ed drogy.<\/div>\n
\n

Tom sledoval, jak post\u00e1vaj\u00ed v hlou\u010dc\u00edch na prvn\u00ed pohled jako parta p\u0159\u00e1tel, ale zni\u010dehonic jeden z nich zak\u0159i\u010del, za\u010dal po\u0161\u0165uchovat druh\u00e9ho a dor\u00e1\u017eet do n\u011bj, dokud z n\u011bj nest\u00e1hl jeden ze svr\u0161k\u016f a nevyhnal ho pry\u010d. I o n\u011bco tak z\u00e1kladn\u00edho jako je teplo p\u0159es sychrav\u00fd podzim a t\u0159eskutou zimu se muselo tvrd\u011b bojovat. Mlad\u00edk utekl ze sc\u00e9ny a zmizel jako krysa hledaj\u00edc\u00ed \u00fakryt v jin\u00e9 d\u00ed\u0159e.<\/p><\/div>\n

„Vid\u00edte je?“ \u0161pitl Tom jako ve sn\u00e1ch a nedok\u00e1zal z t\u011bch lid\u00ed spustit o\u010di.<\/div>\n
„D\u011bl\u00e1m, \u017ee ne. Tihle jsou nejhor\u0161\u00ed. Fetky! Rad\u0161i se tam moc ned\u00edvej,“ sykl asistent a zatahal za Tomovu bundu, aby ho p\u0159im\u011bl k ch\u016fzi.<\/div>\n
„J\u00e1 rad\u0161i zavol\u00e1m Samovi, aby s autem odjel pry\u010d a pak n\u00e1s p\u0159ijel vyzvednout. Nechci b\u00fdt netaktn\u00ed, ale opatrnost je opatrnost,“ zamru\u010del a vyto\u010dil \u0159idi\u010d\u016fv mobil, aby auto rad\u011bji p\u0159eparkoval do bezpe\u010dn\u011bj\u0161\u00ed \u010d\u00e1sti m\u011bsta. „Tak jo. Rad\u0161i poj\u010fme,“ pohazoval David rukou. Byli jen p\u00e1r krok\u016f od vchodu do p\u0159\u00edslu\u0161n\u00e9 budovy.<\/div>\n
„Ten kluk,“ mra\u010dil se Tom, kdy\u017e si v\u0161iml, \u017ee mlad\u00edk, kter\u00fd od ostatn\u00edch p\u0159ed chv\u00edli utekl, se posadil do jedn\u00e9 postrann\u00ed uli\u010dky ke zdi a schoulil se do klub\u00ed\u010dka.<\/div>\n
„Tome? Jsi v pohod\u011b?“ zat\u0159\u00e1sl s n\u00edm asistent, kdy\u017e sledoval Tom\u016fv nep\u0159\u00edtomn\u00fd pohled n\u011bkam sm\u011brem pry\u010d.<\/div>\n
„Vid\u011bli jste toho kluka?“ vyt\u0159e\u0161til o\u010di a sjel pohledem ostatn\u00ed t\u0159i mu\u017ee, kte\u0159\u00ed s n\u00edm st\u00e1li na chodn\u00edku.<\/div>\n
„Jak\u00e9ho kluka, Tome?“ zeptal se David s obavami v hlase. Tomovo chov\u00e1n\u00ed se mu nel\u00edbilo. Vypadal, jako by se ztr\u00e1cel z reality.<\/div>\n
„Sebrali mu bundu,“ vydechl. „On… on je… j\u00e1…“ koktal Tom a ut\u00edkal tv\u00e1\u0159\u00ed k osob\u011b sed\u00edc\u00ed jen kousek od nich.<\/div>\n
„Tome, m\u011bli bychom j\u00edt. Pros\u00edm,“ promlouval k n\u011bmu David opatrn\u011b, ale Tom nejen\u017ee neposlouchal, on v\u016fbec nevn\u00edmal.<\/div>\n
„Hele, nem\u016f\u017ee se u n\u011bj za\u010d\u00ednat projevovat takov\u00e1 ta… ta… jak se to jmenuje?“<\/div>\n
„Posttraumatick\u00e1 stresov\u00e1 porucha?“ za\u0161eptal na odpov\u011b\u010f druh\u00fd asistent.<\/div>\n
„Jo, to je vono! Tohle p\u0159ece nen\u00ed norm\u00e1ln\u00ed,“ pronesl prvn\u00ed asistent na p\u016fl \u00fast.<\/div>\n
„Zmlkn\u011bte u\u017e!“ sykl David polohlasem, a\u010dkoli mu v hlav\u011b b\u011bhala ta sam\u00e1 obava. „Tome? Co se d\u011bje?“ zeptal se David klidn\u00fdm hlasem.<\/div>\n
„On je… ten kluk… on… vypad\u00e1… j\u00e1… hned se vr\u00e1t\u00edm,“ \u0159ekl nakonec a roze\u0161el se po chodn\u00edku od ostatn\u00edch.<\/div>\n
„Tome, ne! Nech to b\u00fdt!“ p\u0159ik\u00e1zal mu David a stiskl jeho pa\u017ei. Tom se mu ale vysmekl a p\u0159idal do kroku, aby ho David nedohnal. V\u011bd\u011bl, \u017ee ani jeden z nich se k n\u011bmu neodv\u00e1\u017e\u00ed p\u0159ibl\u00ed\u017eit, a p\u0159esn\u011b na to spol\u00e9hal. Zbyl\u00ed t\u0159i mu\u017ei sledovali Tomovu shrbenou postavu se zatajen\u00fdm dechem.<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
Jakmile se Tom dostal jen na p\u00e1r krok\u016f od t\u0159esouc\u00edho se mlad\u00edka, p\u0159id\u0159epl k n\u011bmu a sna\u017eil se mu pod\u00edvat do tv\u00e1\u0159e, ale ka\u017ed\u00fd jeho pokus byl mlad\u00edkem zma\u0159en, kdy\u017e nato\u010dil hlavu druh\u00fdm sm\u011brem, nebo schoval obli\u010dej za vlastn\u00ed dlan\u011b. Jeho dlouh\u00e9 huben\u00e9 nohy byly skr\u010den\u00e9, a jakmile k n\u011bmu Tom d\u0159epl, okam\u017eit\u011b p\u0159itiskl stehna k hrudn\u00edku a kolena m\u011bl t\u00e9m\u011b\u0159 pod bradou. M\u011bl na sob\u011b jen tenk\u00e9 kalhoty, kter\u00e9 se podobaly leg\u00edn\u00e1m, \u010dernou u\u0161mudlanou mikinu s kapuc\u00ed, tenkou o\u0161oupanou a d\u011bravou ko\u017eenou bundu a na rukou \u010dern\u00e9 rukavice, kter\u00e9 m\u011bly ust\u0159ihnut\u00e9 v\u0161echny prsty.<\/div>\n
„Hey,“ \u0161pitl Tom opatrn\u011b. „Jsi v po\u0159\u00e1dku?“ zeptal se, a\u010dkoli jeho ot\u00e1zka zn\u011bla sm\u011b\u0161n\u011b. Nebyl v po\u0159\u00e1dku. Ur\u010dit\u011b mu byla zima, byl hladov\u00fd a nejsp\u00ed\u0161 mu chyb\u011bla i pravideln\u00e1 d\u00e1vka, kter\u00e1 by ho znovu postavila na nohy a poslala bl\u00ed\u017e smrti. Mlad\u00edk neodpov\u011bd\u011bl, jen se schoulil v\u00edc do sebe a p\u0159ilnul z\u00e1dy ke zdi t\u011bsn\u011bji, pokud to bylo je\u0161t\u011b v\u016fbec mo\u017en\u00e9. Tom se st\u00e1le sna\u017eil zahl\u00e9dnout jeho tv\u00e1\u0159 a b\u00fdt si jist\u00fd, \u017ee se m\u00fdl\u00ed, ale mlad\u00edk mu to neusnad\u0148oval.<\/div>\n
„Tady,“ \u0159ekl Tom najednou a st\u00e1hl ze sebe teplou bundu. P\u0159inutil mlad\u00edka se m\u00edrn\u011b odp\u00edchnout ode zdi, aby mu mohl bundu p\u0159ehodit p\u0159es t\u0159esouc\u00ed se ramena. S\u00e1m se ot\u0159\u00e1sl zimou, ale on na rozd\u00edl od toho druh\u00e9ho bude za chv\u00edli v teple. Hned po tom, co byla bunda na sv\u00e9m m\u00edst\u011b, je\u0161t\u011b vyt\u00e1hl z kapsy pen\u011b\u017eenku, se samoz\u0159ejmost\u00ed z n\u00ed vyt\u00e1hl ve\u0161ker\u00e9 bankovky, kter\u00e9 v n\u00ed m\u011bl, ani\u017e by je p\u0159epo\u010d\u00edt\u00e1val nebo kontroloval, i kdy\u017e v\u011bd\u011bl, \u017ee jich bylo po\u017eehnan\u011b, a kr\u00e1tce sklouzl svou dlan\u00ed do t\u00e9 mlad\u00edkovy, aby mu pen\u00edze schoval do dlan\u011b.<\/div>\n
„Schovej si je a nenech si je ukr\u00e1st,“ promluvil k n\u011bmu nal\u00e9hav\u011b, stiskl mlad\u00edkovu ledovou dla\u0148 a pot\u00e9 ruku vyprostil. Vstal od n\u011bj, oto\u010dil se z\u00e1dy a zklaman\u011b odch\u00e1zel pry\u010d.<\/div>\n
\n

Mlad\u00fd mu\u017e sed\u00edc\u00ed schovan\u00fd pod velkou teplou a \u010distou bundou poprv\u00e9 zvedl bradu a pod\u00edval se za mu\u017eem, kter\u00fd mu do dlan\u00ed vtiskl pom\u011brn\u011b velk\u00fd obnos pen\u011bz, za kter\u00e9 se v prost\u0159ed\u00ed, kde se pohyboval, bez p\u0159em\u00fd\u0161len\u00ed zab\u00edjelo. Strhl pohled k bankovk\u00e1m ve sv\u00fdch ruk\u00e1ch a rozev\u0159el je. Mezi dv\u011bma bankovkami tr\u010delo n\u011bco, co se pen\u011bz\u016fm nepodobalo. Mlad\u00edk \u00fast\u0159i\u017eek vyt\u00e1hl a spo\u010dinul pohledem na tv\u00e1\u0159i mlad\u00e9ho mu\u017ee s p\u0159\u00edsn\u00fdm v\u00fdrazem v \u010dern\u00e9m oble\u010den\u00ed. Vlo\u017eil fotku zp\u011bt, p\u0159elo\u017eil bankovky na p\u016fl kolem fotky a rychle z uli\u010dky zmizel.<\/p><\/div>\n

\n

„Tome, co to, sakra, m\u011blo znamenat?“ rozhodil David nech\u00e1pav\u011b rukama. Tom si povzdychl a zavrt\u011bl hlavou.<\/p><\/div>\n

„V\u00e1\u017en\u011b, Tome? D\u00e1\u0161 tomu fe\u0165\u00e1kovi bundu za n\u011bkolik tis\u00edc euro a je\u0161t\u011b mu vraz\u00ed\u0161 v\u0161echny svoje pen\u00edze? Nejsi, douf\u00e1m, tak naivn\u00ed, aby sis myslel, \u017ee si za to koup\u00ed n\u011bco jin\u00e9ho ne\u017e chlast nebo dal\u0161\u00ed \u0161\u0148up,“ pronesl jeden z asistent\u016f, o\u010dividn\u011b \u0161okovan\u00fd Tomov\u00fdm chov\u00e1n\u00edm. David ho hned zpra\u017eil pohledem.<\/div>\n
„Vypadal jako on… myslel jsem… doufal jsem, \u017ee…“ V\u011bta z\u016fstala nedokon\u010den\u00e1. Tom jen bezradn\u011b pokr\u010dil rameny a zoufale se na Davida pod\u00edval.<\/div>\n
„Ach, Tome,“ vydechl mana\u017eer ne\u0161\u0165astn\u011b a na kr\u00e1tko Toma objal. „M\u00e1m to focen\u00ed zru\u0161it? Chce\u0161 se rad\u011bji vr\u00e1tit na hotel a odpo\u010dinout si?“ nab\u00eddl mu David, i kdy\u017e se v n\u011bm v\u0161echno vzp\u00edralo. Tom k jeho \u0161t\u011bst\u00ed zavrt\u011bl hlavou.<\/div>\n
„Ne. Poj\u010fme. Chci myslet na n\u011bco jin\u00e9ho,“ rozhodl se a sklonil pohled ke sv\u00e9 pen\u011b\u017eence, aby ji zapnul a vr\u00e1til zp\u011bt do kapsy.<\/div>\n
„Dob\u0159e tak…“<\/div>\n
„NE!“ vyk\u0159ikl Tom zd\u011b\u0161en\u011b, kdy\u017e nahl\u00e9dl do p\u0159ihr\u00e1dky, kam norm\u00e1ln\u011b vkl\u00e1dal bankovky. „Ne ne ne ne,“ opakoval do kole\u010dka a zb\u011bsile otev\u00edral v\u0161echny kapsy, kter\u00e9 jeho pen\u011b\u017eenka m\u011bla.<\/div>\n
„Co se stalo?“ vyd\u011bsil se David.<\/div>\n
„Ta fotka! Ta fotka! Musel jsem ji zalo\u017eit mezi ty pen\u00edze. Mus\u00edm ji dostat zp\u00e1tky!“ drmolil Tom, p\u0159i\u010dem\u017e se prudce oto\u010dil, aby se vr\u00e1til zp\u011bt k mlad\u00edkovi, ale ten byl u\u017e d\u00e1vno pry\u010d. S jeho pen\u011bzi, kter\u00e9 mu daroval, i s fotkou Billa, kterou nav\u017edycky ztratil.<\/div>\n
„Tak to se s n\u00ed rozlu\u010d. Tenhle ten Bill t\u00e9 sma\u017ece dneska ve\u010der poslou\u017e\u00ed jako sexu\u00e1ln\u00ed objekt, proto\u017ee jeho prava\u010dka je to jedin\u00e9, co u\u017e nem\u016f\u017ee nakazit t\u00edm svinstvem, co beztak u\u017e stihl chytit, kdy\u017e sv\u00fdm zadkem platil za fet,“ poznamenal asistent neciteln\u011b a je\u0161t\u011b se posm\u011b\u0161n\u011b uchechtl. Tom v tu chv\u00edli ale sly\u0161el dost. Nikdo nebude ur\u00e1\u017eet pam\u00e1tku Billa a u\u017e v\u016fbec ne takov\u00fd cuc\u00e1k, kter\u00e9ho na sv\u011bt\u011b stejn\u011b nikdo nepot\u0159ebuje. Nap\u0159\u00e1hl se a jeho p\u011bst se s p\u0159esnost\u00ed setkala s Denisovou \u010delist\u00ed.<\/div>\n
\n

„Tome!“ vyk\u0159ikl David zd\u011b\u0161en\u011b.<\/p><\/div>\n

„Je\u0161t\u011b jednou vypus\u0165 ze sv\u00fd dr\u017eky n\u011bco podobn\u00fdho a nezn\u00e1m se!“ za\u0159val Tom po Denisovi, kter\u00fd se s Davidovou pomoc\u00ed sb\u00edral ze zem\u011b.<\/div>\n
„J\u00e1 kon\u010d\u00edm! Nebudu pracovat s takov\u00fdm magorem!“ prskl Tomov\u00fdm sm\u011brem, opr\u00e1\u0161il si svr\u0161ky a vytahuje mobil, z\u0159ejm\u011b aby si p\u0159ivolal tax\u00edka, se roze\u0161el d\u00e1l ulic\u00ed. David kmital pohledem mezi Tomem a vzdaluj\u00edc\u00edm se asistentem Denisem, a\u017e nakonec uznal, \u017ee prioritn\u011b by se m\u011bl starat o Toma, kter\u00e9ho druh\u00fd asistent dr\u017eel za pa\u017ee, aby se za Denisem nerozb\u011bhl a nedal mu je\u0161t\u011b v\u00edc co proto.<\/div>\n
„Tome, jsi v\u00e1\u017en\u011b v po\u0159\u00e1dku?“ polo\u017eil mana\u017eer tu stejnou ot\u00e1zku jen v pozm\u011bn\u011bn\u00e9m zn\u011bn\u00ed, a\u010dkoli bylo jasn\u00e9, \u017ee Tom v po\u0159\u00e1dku rozhodn\u011b nen\u00ed.<\/div>\n
„Ne. J\u00e1… ne. Davide, zru\u0161 to focen\u00ed, pros\u00edm. J\u00e1 pot\u0159ebuju b\u00fdt te\u010f s\u00e1m,“ dostal ze sebe Tom chv\u011bj\u00edc\u00edm se hlasem a pa\u017eemi objal sv\u016fj trup.<\/div>\n
David b\u011bhem okam\u017eiku zavolal \u0159idi\u010de, kter\u00fd o n\u011bkolik ulic d\u00e1l nestihl je\u0161t\u011b ani zaparkovat, a pak tak\u00e9 lidem, kte\u0159\u00ed cel\u00e9 focen\u00ed po\u0159\u00e1dali. Hned po p\u0159\u00edjezdu auta nasedli v\u0161ichni zase zp\u011bt a stejnou cestou se vydali k hotelu.<\/div>\n
Pro te\u010f.<\/div>\n
Jakmile se Tom d\u00e1 znovu alespo\u0148 trochu dohromady, David se postar\u00e1, aby mu n\u011bkdo pomohl dostat se z t\u00e9 bubliny, ve kter\u00e9 byl u\u017e v\u00edc jak rok lapen\u00fd.<\/div>\n
<\/p>\n

**<\/em><\/div>\n

Co dodat\u2026 PTSD je ***. Nut\u00ed n\u00e1s vid\u011bt v\u011bci, kter\u00e9 nejsou.<\/em><\/div>\n
<\/p>\n

P\u0159\u00ed\u0161t\u011b: „P\u0159\u00edpad uzav\u0159en“<\/p>\n

<\/em> autor: Muck\u00e1tko :o*<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Muck\u00e1tko :o* N\u00e1sleduj\u00edc\u00ed d\u00edl byl z velk\u00e9 \u010d\u00e1sti inspirov\u00e1n videoklipem Feel it all a n\u011bkter\u00e9 sc\u00e9ny jsou popsan\u00e9 p\u0159\u00edmo podle klipu, tak\u017ee kdyby si cht\u011bl n\u011bkdo osv\u011b\u017eit pam\u011b\u0165\u2026 \ud83d\ude42 Jsi v po\u0159\u00e1dku? O rok pozd\u011bji Kdy\u017e Tom to r\u00e1no otev\u0159el o\u010di<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[631],"tags":[],"class_list":["post-1456","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-my-bodyguard"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1456","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=1456"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1456\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=1456"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=1456"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=1456"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}