{"id":14569,"date":"2009-05-08T17:00:00","date_gmt":"2009-05-08T16:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=14536"},"modified":"2009-05-08T17:00:00","modified_gmt":"2009-05-08T16:00:00","slug":"chaos-v-dusi-ii-33","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2009\/05\/08\/chaos-v-dusi-ii-33\/","title":{"rendered":"Chaos v du\u0161i II 33."},"content":{"rendered":"
autor: \u00c1\u010fa<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
Tom<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
Venku se po inkoustov\u011b \u010dern\u00e9 obloze proh\u00e1n\u011bly blesky. Jeden sv\u011bteln\u00fd oslepuj\u00edc\u00ed z\u00e1blesk st\u00edhal dal\u0161\u00ed a dal\u0161\u00ed, h\u0159m\u011bn\u00ed dun\u011blo, jako by se snad bl\u00ed\u017eila apokalypsa, lesn\u00ed ozv\u011bna to cel\u00e9 jenom n\u00e1sobila, a do oken bu\u0161ily provazce de\u0161t\u011b s takovou intenzitou, \u017ee jsem se skoro b\u00e1l, aby ta pohroma nevysklila okna. Vichr \u017ealostn\u011b sku\u010del\u2026 a kdy\u017e jeden blesk ude\u0159il docela bl\u00edzko a r\u00e1na hromu n\u00e1s m\u00e1lem ohlu\u0161ila, Bill, kter\u00fd to v\u0161echno dote\u010f state\u010dn\u011b nesl, vyp\u00edskl a schoulil se mi do n\u00e1ru\u010de. Bylo to pro m\u011b docela traumatizuj\u00edc\u00ed, Bill v\u017edycky bou\u0159ky sn\u00e1\u0161el v pohod\u011b. Pamatuju si dokonce, \u017ee jsem to d\u0159\u00edv byl j\u00e1, kdo m\u011bl z t\u00e9hle nebesk\u00e9 show respekt, zat\u00edmco Bill st\u00e1val u okna a zfanatizovan\u011b hled\u011bl na ty klikat\u00e9 \u010d\u00e1ry\u2026 dokud jsme nebyli v \u0161est\u00fd t\u0159\u00edd\u011b na \u0161kole v p\u0159\u00edrod\u011b, kde se jeden den b\u011b\u017eel orien\u0165\u00e1k. Nikdy na to nezapomenu\u2026<\/div>\n

Flashback<\/em><\/h2>\n
<\/div>\n
„Jup\u00ed\u00ed\u00ed! Vst\u00e1vej, br\u00e1cha!“ sk\u00e1kal jsem po pokoji jako \u0161\u00edlen\u00fd. „Dneska je orien\u0165\u00e1k!“<\/em><\/div>\n
„Hmmm,“ zavr\u010del Bill ospale.<\/em><\/div>\n
N\u011bjak jsem se mu nedivil, nikdy si b\u011bh extra nezamiloval. Snad to bylo t\u00edm, \u017ee nevynikal ani rychlost\u00ed, ani vytrvalost\u00ed, co\u017e mu vyn\u00e1\u0161elo u ostatn\u00edch kluk\u016f ze t\u0159\u00eddy posm\u011bch a j\u00edzliv\u00e9 nar\u00e1\u017eky. Jako by jich nebylo dost i tak kv\u016fli br\u00e1\u0161kov\u011b k\u0159eh\u010d\u00edmu a jemn\u011bj\u0161\u00edmu vzhledu. M\u00e1m dojem, \u017ee jsem se my\u0161lenkov\u011b nem\u00fdlil, Bill se toti\u017e posadil, rozespale se podrbal ve vlasech a smutn\u011b koukal do pr\u00e1zdna.<\/em><\/div>\n
„Copak je, Bill\u00ed?“ posadil jsem se vedle n\u011bj.<\/em><\/div>\n
„Ur\u010dit\u011b zase dob\u011bhnu posledn\u00ed a v\u0161ichni se mi budou sm\u00e1t,“ \u0161pitl vypla\u0161en\u011b. „Tommy, j\u00e1 nechci b\u011b\u017eet\u2026“<\/em><\/div>\n
Soucitn\u011b jsem mu polo\u017eil ruku na rameno.<\/em><\/div>\n
\n
„Neboj se, tak v nejhor\u0161\u00edm dob\u011bhne\u0161 posledn\u00ed, no a co? Nesm\u00ed\u0161 ty jejich posm\u011b\u0161ky tak moc \u0159e\u0161it, oni si nezaslou\u017e\u00ed, aby ses kv\u016fli nim nervoval,“ vysv\u011btloval jsem mu cestou na sn\u00eddani. Jenom\u017ee v j\u00eddeln\u011b u\u017e sed\u011bla parta, kter\u00e1 se Billovi v\u017edycky vysm\u00edvala\u2026<\/em><\/div>\n
„Ale ale, tak princezni\u010dka n\u00e1m vstala!“ ozval se blon\u010f\u00e1k, jeho\u017e vlasy hr\u00e1ly a\u017e do b\u00edla – byl to k\u00e1po cel\u00fd t\u00fd \u0161\u00edlen\u00fd party. „Tak jak se t\u011b\u0161\u00ed\u0161 na b\u011bh\u00e1n\u00ed, modelko? Bude to v lese, tak opatrn\u011b, aby sis n\u00e1hodou neud\u011blala puch\u00fd\u0159ek!“<\/em><\/div>\n
„Dr\u017e hubu, Andreasi,“ zasy\u010del jsem zlostn\u011b, zat\u00edmco Bill zbledl je\u0161t\u011b v\u00edc.<\/em><\/div>\n
„No to se dalo \u010dekat,“ nasadil Andreas soucitn\u00fd v\u00fdraz, \u010d\u00edm\u017e vyvolal u stolu bujar\u00e9 vesel\u00ed. „Co ten by d\u011blal, kdyby nem\u011bl tebe jako bodyguarda, \u017ee? Kolik ti plat\u00ed, \u017ee ses sn\u00ed\u017eil k tomu, d\u011blat ochranku takov\u00fd neschopn\u00fd anorekti\u010dce, jako je ta kreatura vedle tebe?“<\/em><\/div>\n
Vzedmula se ve mn\u011b vlna vzteku.<\/em><\/div>\n
„Varuju t\u011b,“ d\u00fdchl jsem rozzu\u0159en\u011b, zat\u00edmco Bill m\u011b \u00fazkostliv\u011b chytil za ruku, abych se nerozb\u011bhl d\u00e1t tomu zloprckovi jednu po tlam\u011b. „Cekni je\u0161t\u011b slovo – „<\/em><\/div>\n
„Mysl\u00edm, \u017ee bysme se m\u011bli vsadit,“ utrousil Andreas sm\u011brem ke sv\u00fdm nohsled\u016fm. „D\u00e1me na start vedle Kaulitzov\u00fd \u0161neka. Schv\u00e1ln\u011b, kdo se do c\u00edle dohrabe d\u0159\u00edv. M\u00e1m dojem, \u017ee \u0161nek, proto\u017ee Kaulitzov\u00e1 ur\u010dit\u011b bude po deseti metrech f\u0148ukat, \u017ee se j\u00ed z boti\u010dek na no\u017ei\u010dce ud\u011blalo beb\u00ed a \u017ee se j\u00ed o mapu zatrhl neh\u00fdte\u010dek – „<\/em><\/div>\n
D\u00e1l nedopov\u011bd\u011bl. To u\u017e jsem toti\u017e nevydr\u017eel a dal jsem mu p\u011bst\u00ed, a\u017e se s n\u00edm zvr\u00e1tila \u017eidle a on se slo\u017eil pozadu na zem. Cht\u011bl jsem pokra\u010dovat, ale to jsem najednou dostal r\u00e1nu. N\u011bkdo do m\u011b str\u010dil a j\u00e1 narazil proti zdi, po n\u00ed\u017e jsem se bezvl\u00e1dn\u011b svezl na zem. N\u011bkdo do m\u011b \u0159ezal, mn\u011b se v\u0161echno rozpl\u00fdvalo p\u0159ed o\u010dima a Bill k\u0159i\u010del a bre\u010del hr\u016fzou\u2026<\/em><\/div>\n
„Tak dost, co se to tu d\u011bje?“ ozval se p\u0159\u00edsn\u00fd hlas u\u010ditelky.<\/em><\/div>\n
„Pros\u00edm, Kaulitz n\u00e1s napadl, tak jsme se jen br\u00e1nili – „<\/em><\/div>\n
„A dost!“ zah\u0159m\u011bla na\u0161e t\u0159\u00eddn\u00ed. „V\u00edm, jak ty va\u0161e rva\u010dky chod\u00ed, ale tentokr\u00e1t jste za\u0161li a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 daleko! V\u0161ichni \u010dty\u0159i m\u00e1te dvojku z chov\u00e1n\u00ed a okam\u017eit\u011b se ob\u011bma Kaulitz\u016fm omluv\u00edte, jasn\u00e9?“<\/em><\/div>\n
Rozmazan\u011b jsem vid\u011bl, jak se ke mn\u011b v\u0161ichni \u010dty\u0159i p\u0159ibl\u00ed\u017eili a sykli „Sorry.“ Tot\u00e9\u017e pak ud\u011blali Billovi, kter\u00fd jen vystra\u0161en\u011b zak\u0148u\u010del a st\u00e1hl se je\u0161t\u011b bl\u00ed\u017e k u\u010ditelce, kter\u00e1 se m\u011b pr\u00e1v\u011b sna\u017eila zvednout na nohy.<\/em><\/div>\n
„Jste v po\u0159\u00e1dku?“ zeptala se ustaran\u011b.<\/em><\/div>\n
„J – jo, j – jsem,“ zamumlal jsem. Nebyla to pravda, stra\u0161n\u011b m\u011b bolela hlava, ale za ka\u017edou cenu jsem cht\u011bl s ostatn\u00edmi b\u011b\u017eet, necht\u011bl jsem v tom nechat Billa samotn\u00e9ho. Jak ho toti\u017e spust\u00edm z o\u010d\u00ed, tak mu ti \u010dty\u0159i ur\u010dit\u011b n\u011bco provedou. Jenom\u017ee u\u010ditelka rozhodla jinak. Musel jsem na o\u0161et\u0159ovnu a z\u016fstat tam cel\u00fd den, kde\u017eto Bill mus\u00ed j\u00edt b\u011bhat. Sna\u017eili jsme se ji uprosit, oba dva, ale marn\u011b. Naposledy jsem se tedy na Billa povzbudiv\u011b usm\u00e1l a sledoval jsem, jak ne\u0161\u0165astn\u011b odch\u00e1z\u00ed vst\u0159\u00edc z\u00e1vodu\u2026<\/em><\/div>\n
Z o\u0161et\u0159ovny m\u011b pustili a\u017e ve\u010der, pot\u00e9, co jsem byl nadopovanej v\u0161ema mo\u017en\u00fdma pr\u00e1\u0161kama, sirupama a jin\u00fdma sajrajtama. Nat\u011b\u0161en\u011b jsem se rozeb\u011bhl na m\u016fj a Bill\u016fv pokoj. Tolik jsem se na n\u011bj t\u011b\u0161il, m\u011bl jsem o n\u011bj celou dobu strach\u2026 Jen\u017ee v pokoji nebyl nikdo. Zmaten\u011b jsem se vydal za u\u010ditelkou, kter\u00e1 mi ozn\u00e1mila, \u017ee Bill z\u00e1vod dokon\u010dil, sice posledn\u00ed, ale u\u017e d\u00e1vno by m\u011bl b\u00fdt na pokoji, a jestli tam nen\u00ed, tak je pravd\u011bpodobn\u011b je\u0161t\u011b na ve\u010de\u0159i nebo si \u0161el koupit do m\u00edstn\u00ed hosp\u016fdky nanuka. Zamra\u010den\u011b jsem se vydal do j\u00eddelny i do hosp\u016fdky, ale br\u00e1\u0161ku jsem nikde nena\u0161el. Strach o n\u011bj vzr\u016fstal a na n\u00e1lad\u011b mi nep\u0159idalo ani to, \u017ee z\u010dernalou oblohu pro\u010d\u00edsl dlouhat\u00e1nsk\u00fd blesk, kter\u00fd byl doprov\u00e1zen\u00fd ohlu\u0161uj\u00edc\u00edm zah\u0159m\u011bn\u00edm. Za\u010dalo pr\u0161et a bou\u0159e s\u00edlila a s\u00edlila. Jenom\u017ee m\u011b to nezaj\u00edmalo, chci v\u011bd\u011bt, kde je Bill! Boj\u00edm se o n\u011bj, ur\u010dit\u011b se mu n\u011bkde n\u011bco stalo\u2026<\/em><\/div>\n
„Tome?“<\/em><\/div>\n
Oto\u010dil jsem se.<\/em><\/div>\n
„Ty hajzle!“ zavr\u010del jsem. Byl to Mark, jeden z Andreasov\u00fdch par\u0165\u00e1k\u016f. „Ty se mi je\u0161t\u011b po dne\u0161ku opova\u017euje\u0161 l\u00edzt na o\u010di?“<\/em><\/div>\n
M\u016fj strach se skloubil se vztekem, kter\u00fd jsem si pl\u00e1noval vyb\u00edt. Cht\u011bl jsem vyu\u017e\u00edt toho, \u017ee je tady bez sv\u00fd party, jenom\u017ee on vyk\u0159ikl.<\/em><\/div>\n
„Nech m\u011b, pros\u00edm, v\u00edm, kde je Bill!“<\/em><\/div>\n
Vztek m\u011b r\u00e1zem opustil.<\/em><\/div>\n
„Kde je? Dove\u010f m\u011b k n\u011bmu, okam\u017eit\u011b!“<\/em><\/div>\n
Hnali jsme se siln\u00fdm de\u0161t\u011bm do lesa a Mark mi p\u0159itom vysv\u011btloval, co se vlastn\u011b stalo. Bill samoz\u0159ejm\u011b dob\u011bhl posledn\u00ed, a proto\u017ee jsem nikde nebyl, cht\u011bli si s n\u00edm kluci tro\u0161ku pohr\u00e1t. Pak ale Andreas navrhl, \u017ee ho p\u0159iv\u00e1\u017eou v lese ke stromu, \u017ee prej u\u017e m\u00e1 toho jeho sladk\u00fdho obli\u010deje pln\u00fd zuby a \u017ee se mu t\u0159eba spln\u00ed sen t\u00edm, \u017ee Billa v noci rozs\u00e1pe divok\u00e1 zv\u011b\u0159. Mark si tehdy myslel, \u017ee si d\u011blaj\u00ed jenom legraci. Kdy\u017e prej ale Billa p\u0159iv\u00e1zali, uv\u00e1zali mu kolem pusy \u0161\u00e1tek a odch\u00e1zeli, za\u010dal se Mark b\u00e1t. \u0158\u00edkal Andreasovi, \u017ee tohle u\u017e nen\u00ed legrace, \u017ee ho tam nem\u016f\u017eou nechat a \u017ee u\u017e t\u00edmhle p\u0159ekra\u010dujou meze, ale Andreas ho set\u0159el t\u00edm, \u017ee jeho to absolutn\u011b v\u016fbec nezaj\u00edm\u00e1, co se s Billem stane, a \u017ee jestli se mu to nel\u00edb\u00ed, tak se vr\u00e1t\u011bj a p\u0159iv\u00e1\u017eou ho vedle Billa, a\u0165 si tam zajdou spolu. Poznal jsem, \u017ee Mark mluv\u00ed up\u0159\u00edmn\u011b, a a\u010dkoliv bych ho za to v\u0161echno nejrad\u0161i zabil, byl jsem r\u00e1d, \u017ee mi to v\u0161echno \u0159ekl. Proto\u017ee kdyby Bill z\u016fstal v lese p\u0159es noc\u2026 nav\u00edc v tomhle po\u010das\u00ed\u2026<\/em><\/div>\n
Cel\u00e1 zem\u011b se zachv\u011bla, kdy\u017e se ozvalo ohlu\u0161uj\u00edc\u00ed pr\u00e1sknut\u00ed a n\u00e1sledn\u00e9 sy\u010den\u00ed, velice bl\u00edzko vedle n\u00e1s. Popob\u011bhli jsme p\u00e1r krok\u016f\u2026 a kone\u010dn\u011b jsem Billa spat\u0159il. O\u010di m\u011bl roz\u0161\u00ed\u0159en\u00e9 hr\u016fzou a pln\u00e9 slz, kter\u00e9 se m\u00edsily s de\u0161\u0165ov\u00fdmi kapkami, kdy\u017e sledoval doutnaj\u00edc\u00ed strom, kter\u00fd p\u0159ed chv\u00edl\u00ed dopadl jen kous\u00ed\u010dek od n\u011bj. Obli\u010dej m\u011bl smrteln\u011b bled\u00fd a i p\u0159es poryvy v\u011btru bylo vid\u011bt, jak moc se t\u0159ese, strachem i zimou. Prom\u00e1\u010den\u00e9 oble\u010den\u00ed se mu t\u011bsn\u011b lepilo ke k\u016f\u017ei, tak jako vlasy, kter\u00e9 mu a\u017e nezvykle zplihle lemovaly \u010delo\u2026<\/em><\/div>\n
„Bill\u00ed!“ vyk\u0159ikl jsem a prudce jej objal. Sundal jsem mu \u0161\u00e1tek z pusy, zat\u00edmco Mark ho zbavoval provazu, kter\u00fd ho poutal z\u00e1dy ke stromu. Jakmile byl voln\u00fd, okam\u017eit\u011b mi padl kolem krku a u\u017e se m\u011b nepustil. Vyzvedl jsem si jej do n\u00e1ru\u010de a spolu s n\u00edm a Markem, kter\u00fd se tv\u00e1\u0159il provinile, jsme se vraceli na ubytovnu\u2026<\/em><\/div>\n

Konec flashbacku<\/em><\/h2>\n
\n

<\/div>\n

Nakonec m\u011bl z toho z\u00e1pal plic. Vypadalo to s n\u00edm tehdy opravdu \u0161patn\u011b, musel si pole\u017eet v nemocnici. Dodnes si pamatuju, jak na tom l\u016f\u017eku vypadal tak zraniteln\u011b a bezmocn\u011b. M\u011bl jsem dojem, \u017ee ho ztr\u00e1c\u00edm. Byly to jedny z nejhor\u0161\u00edch dn\u016f m\u00e9ho \u017eivota\u2026 tedy alespo\u0148 do t\u00e9 doby\u2026 Ale pak se Bill probral. Zni\u010dehonic sebral s\u00edly a navzdory o\u0161kliv\u011b podlomen\u00e9mu zdrav\u00ed hrd\u011b bojoval, a\u017e nad z\u00e1palem zv\u00edt\u011bzil. Cel\u00e9 to korunoval Andreas, kter\u00fd pot\u00e9, co se dozv\u011bd\u011bl, \u017ee je Bill v nemocnici, se p\u0159i\u0161el osobn\u011b omluvit a bylo vid\u011bt, \u017ee to mysl\u00ed up\u0159\u00edmn\u011b. Od t\u00e9 doby nenam\u00edtal proti jeho vzhledu u\u017e v\u016fbec nic. Stal se po m\u011bs\u00edc\u00edch opatrn\u00e9ho o\u0165uk\u00e1v\u00e1n\u00ed z na\u0161\u00ed strany na\u0161\u00edm nejlep\u0161\u00edm kamar\u00e1dem, kter\u00fd byl te\u010f naopak t\u00edm, kdo n\u00e1m pom\u00e1hal, jak to \u0161lo a kdokoliv proti Billovi cokoliv \u0159ekl, tak to byl pr\u00e1v\u011b on, kdo tomu \u010dlov\u00ed\u010dkovi porychtoval fas\u00e1du. P\u0159\u00e1telstv\u00ed se b\u011bhem let upev\u0148ovalo, nejv\u011bt\u0161\u00ed v\u00e1hu nabylo v dob\u011b, kdy Tokio Hotel byla tou t\u00e9m\u011b\u0159 nej\u00fasp\u011b\u0161n\u011bj\u0161\u00ed skupinou sv\u011bta, a setrvalo a\u017e dote\u010f. Z t\u011bch d\u00e1vn\u00fdch dob na z\u00e1kladce pln\u00fdch \u0161ikany a terorizov\u00e1n\u00ed z\u016fstaly jenom mlhav\u00e9, d\u00e1vno ztracen\u00e9 vzpom\u00ednky\u2026 a Bill\u016fv strach z bou\u0159ek. U\u017e se mu ho kolikr\u00e1t da\u0159ilo ovl\u00e1dat, leckdy u\u017e bou\u0159ky ani ne\u0159e\u0161il, ale v\u017edycky, kdy\u017e ude\u0159ilo p\u0159\u00edli\u0161 bl\u00edzko nebo p\u0159\u00edli\u0161 hlasit\u011b, vzpom\u00ednka na p\u0159ed n\u00edm padaj\u00edc\u00ed strom ho vyd\u011bsila. Jako t\u0159eba te\u010f, kdy\u017e se mi choulil do n\u00e1ru\u010d\u00ed a zrychlen\u011b d\u00fdchal\u2026<\/p>\n<\/div>\n
„No tak, brou\u010dku,“ \u0161eptal jsem, no\u0159il prsty do z\u00e1plavy jeho hebk\u00fdch vlas\u016f a pusinkoval ho p\u0159itom na kr\u010dek. „Je to jenom bou\u0159ka, co za chv\u00edli p\u0159ejde. J\u00e1 v\u00edm, \u017ee je nem\u00e1\u0161 r\u00e1d, ale bude to dobr\u00fd\u2026“<\/div>\n
„J\u2026 j\u00e1 v\u00edm, Tommy,“ hlesl ti\u0161e, ale st\u00e1le se tro\u0161ku t\u0159\u00e1sl. „Kdy\u017e j\u00e1 si na to skoro v\u017edycky vzpomenu, kdy\u017e je ta bou\u0159ka n\u011bjak siln\u011bj\u0161\u00ed\u2026 na ten strom\u2026 j\u00e1 ho vid\u011bl padat\u2026 tak bl\u00edzko\u2026 j\u00e1 jsem se tak b\u00e1l, \u017ee tam um\u0159u a nikdo m\u011b nikdy nenajde!“<\/div>\n
„J\u00e1 v\u00edm, l\u00e1sko,“ objal jsem ho je\u0161t\u011b pevn\u011bji, na\u010de\u017e jsem ale jemn\u011b zatla\u010dil do jeho ramen, abych ho tak p\u0159im\u011bl si lehnout. Gau\u010d tu byl prostorn\u00fd a byla na n\u011bm hu\u0148at\u00e1 deka, tak\u017ee jsme se tu v klidu ve\u0161li a nav\u00edc jsme p\u0159ed usnut\u00edm koukali do plamen\u016f z krbu. Bylo to tak kr\u00e1sn\u011b uklid\u0148uj\u00edc\u00ed. Balz\u00e1m na du\u0161i pro n\u00e1s pro oba. Miluju tohle m\u00edsto\u2026<\/p>\n<\/div>\n
Bill<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
Nakonec se mi d\u00edky ti\u0161e praskaj\u00edc\u00edm polen\u016fm v krbu a d\u00edky Tomov\u011b hlazen\u00ed a ti\u0161en\u00ed povedlo usnout. Je to se mnou d\u011bsn\u00fd, kolikr\u00e1t se s\u00e1m v sob\u011b nevyzn\u00e1m. Pro\u010d n\u011bkter\u00e9 bou\u0159ky prost\u011b ignoruju bez mrknut\u00ed oka a naopak jin\u00e9, by\u0165 men\u0161\u00ed, m\u011b takhle vyd\u011bs\u00ed? Jako u\u017e m\u011b to fakt nebav\u00ed, b\u00e1t se jich jako mal\u00fd d\u00edt\u011b. Jen\u017ee asi jaksi nem\u00e1m na vybranou, z\u00e1\u017eitek byl siln\u011bj\u0161\u00ed. Ale aspo\u0148, \u017ee u\u017e je to cel\u00e9 d\u00e1vno za n\u00e1mi. Zavrtal jsem se je\u0161t\u011b hloub\u011bji pod deku a upadl jsem do hlubok\u00e9ho sp\u00e1nku beze sn\u016f\u2026<\/p>\n<\/div>\n
R\u00e1no u\u017e bylo mnohem veselej\u0161\u00ed. Kdy\u017e jsem se probudil, sv\u00edtilo venku slun\u00ed\u010dko a Tommy vedle m\u011b st\u00e1le je\u0161t\u011b spinu\u0161kal. Pusu m\u011bl rozev\u0159enou doko\u0159\u00e1n a z prav\u00e9ho koutku mu kanula tenoulilink\u00e1 t\u0159pytiv\u00e1 slina, kter\u00e1 tvo\u0159ila na potahu gau\u010de mokr\u00e9 kole\u010dko. Byl tak kouzeln\u00fd\u2026 S tich\u00fdm zavr\u010den\u00edm, p\u0159i vst\u00e1v\u00e1n\u00ed pro m\u011b tolik typick\u00fdm, jsem se prot\u00e1hl a poctiv\u011b prok\u0159upl v\u0161echny sv\u00e9 klouby, na\u010de\u017e jsem se vykulil z gau\u010de a \u0161el n\u00e1m nachystat sn\u00eddani. Kdy\u017e jsem se vr\u00e1til, Tom po\u0159\u00e1d je\u0161t\u011b chr\u00e1pal. Ospala jeden! A to jsem mu p\u0159ipravil vafle se \u0161leha\u010dkou! Nejen\u017ee ho to nevzbudilo, ale on si tu dad\u00e1 snad je\u0161t\u011b hloub\u011bji a tvrd\u011bji, ne\u017e kdy\u017e jsem vst\u00e1val! No tak to teda ne, m\u016fj mil\u00fd br\u00e1\u0161ko.<\/em> Vr\u00e1til jsem se do lednice, odkud jsem vyt\u00e1hl \u0161leha\u010dku, a se \u0161kodolib\u00fdm \u00fasm\u011bvem jsem se k tomu sp\u00edc\u00edmu stvo\u0159en\u00ed pl\u00ed\u017eil. Asi to pro n\u011bj bude tro\u0161ku \u0161ok, takov\u00fdhle bud\u00ed\u010dek, ale budi\u017e. Nem\u00e1 si takhle dlouho vysp\u00e1vat. B\u011b\u017en\u011b bud\u00ed on m\u011b, te\u010f to bude naopak. A jeho vyz\u00fdvav\u011b otev\u0159en\u00e1 pusinka mi p\u0159\u00edmo doslova napov\u00edd\u00e1, jak. Prot\u0159epal jsem lahev, oto\u010dil ji dnem vzh\u016fru a se \u0161kodolib\u00fdm \u00fa\u0161klebkem jsem stiskl tla\u010d\u00edtko, umo\u017e\u0148uj\u00edc\u00ed sprejov\u00e1n\u00ed t\u00e9 b\u00edl\u00e9 sladk\u00e9 hmoty p\u0159\u00edmo do br\u00e1\u0161kov\u00fdch \u00fast a krku\u2026<\/p>\n<\/div>\n
Tom byl r\u00e1zem vzh\u016fru. Zakuckal se a t\u0159e\u0161til nech\u00e1pav\u011b o\u010di, zat\u00edmco j\u00e1 jsem se t\u0159\u00e1sl sm\u00edchy. To prost\u011b nem\u011blo chybu. Prskal kolem sebe \u0161leha\u010dku, kter\u00e1 ho z\u0159ejm\u011b dusila, a j\u00e1 nezav\u00e1hal a ihned jsem mu dal uleh\u010duj\u00edc\u00ed herdu do zad. Vypadal jako rozzloben\u00fd k\u0159e\u010dek, a i kdy\u017e to vypadalo, \u017ee by m\u011b nejrad\u0161i p\u0159etrhl, kdy\u017e zjistil, co se stalo, nat\u00e1hl jsem k n\u011bmu ruku a omluvn\u011b jsem ho pohladil po tv\u00e1\u0159i. N\u00e1sledovala rann\u00ed pusa, a sv\u00fdm mazlen\u00edm se mi nakonec poda\u0159ilo hroz\u00edc\u00ed katastrofu jeho v\u00fdbuchu za\u017eehnat. Ufff\u2026<\/p>\n<\/div>\n
Po sn\u00eddani jsme se vydali sm\u011brem ke stodole. Nev\u00edm pro\u010d, ale kdy\u017e jsme se bl\u00ed\u017eili k mohutn\u00fdm d\u0159ev\u011bn\u00fdm dve\u0159\u00edm, zmocnil se m\u011b prapodivn\u00fd pocit nezn\u00e1m\u00e9 \u00fazkosti. Netu\u0161il jsem pro\u010d, ale m\u011bl jsem dojem, \u017ee v\u0161echno nen\u00ed v po\u0159\u00e1dku, v jak\u00e9m to norm\u00e1ln\u011b b\u00fdv\u00e1. Op\u0159el jsem se do dve\u0159\u00ed, a\u017e se odsunuly stranou\u2026 a Tom m\u011b musel okam\u017eit\u011b strhnout, jeliko\u017e se ihned vy\u0159\u00edtila ven \u010dern\u00e1 klisna. Byla cel\u00e1 zpocen\u00e1, od huby j\u00ed odletovala p\u011bna a u\u0161i m\u011bla p\u0159itisknut\u00e9 ke krku, jak se \u0161klebila. V pat\u00e1ch j\u00ed byl b\u00edl\u00fd h\u0159ebec a hned za nimi posledn\u00ed dva kon\u011b. V\u0161ichni \u010dty\u0159i se divoce \u0159\u00edtili a\u017e na opa\u010dnou \u010d\u00e1st ohrady, kde teprve se zastavili. T\u00e1zav\u011b jsem se pod\u00edval na Toma, nerozum\u011bl jsem tomu. V\u017edy\u0165 maj\u00ed p\u0159ed sn\u00eddan\u00ed, a to p\u0159ece v\u017edycky z\u016fst\u00e1vaj\u00ed vevnit\u0159, i kdy\u017e u\u017e otev\u0159eme, a netrp\u011bliv\u011b \u010dekaj\u00ed na pap\u00e1n\u00ed, teprve pak jdou ven, tak pro\u010d najednou jednaj\u00ed takhle? Ve\u0161el jsem dovnit\u0159… a vyjekl \u0161okem.<\/p>\n<\/div>\n
V zadn\u00edm rohu, cel\u00e9 zakutan\u00e9 ve sl\u00e1m\u011b, le\u017eelo mali\u010dkat\u00e9 h\u0159\u00edb\u011b. Hlavi\u010dku m\u011blo polo\u017eenou na zemi. Na prvn\u00ed pohled nejevilo zn\u00e1mky \u017eivota, ale m\u011blo pootev\u0159en\u00e1 o\u010di\u010dka, v nich\u017e se zrcadlil strach. \u00dapln\u011b m\u011b to zasko\u010dilo, jak to, \u017ee u n\u011bj nen\u00ed m\u00e1ma? Pak jsem si ale uv\u011bdomil ten zlostn\u00fd v\u00fdraz, kter\u00fd klisna m\u011bla, kdy\u017e se hnala ven a bylo mi v\u0161echno jasn\u00e9. Ona ho odm\u00edtla p\u0159ijmout. Ur\u010dit\u011b, jinak by tady byla a starala by se o n\u011bj\u2026 Se slzami v o\u010d\u00edch jsem se oto\u010dil na Toma, kter\u00fd zasko\u010den\u011b, a p\u0159itom podmra\u010den\u011b, hled\u011bl na h\u0159\u00edb\u011b a na mokrou, m\u00edsty zakrv\u00e1cenou sl\u00e1mu kolem n\u011bj.<\/p>\n<\/div>\n
„Tommy,“ hlesl jsem ti\u0161e. B\u00e1l jsem se k mal\u00e9mu je\u0161t\u011b v\u00edce p\u0159ibl\u00ed\u017eit, mohla by se toti\u017e p\u0159i\u0159\u00edtit klisna a pak by byl se mnou amen. Jenom\u017ee ona byla po\u0159\u00e1d venku a moje nitern\u00ed prosby o to, aby p\u0159ib\u011bhla a postarala se o sv\u00e9ho potomka, byly nevysly\u0161eny. Jenom jsem bezmocn\u011b koukal, jak drobou\u010dk\u00fd tvore\u010dek, le\u017e\u00edc\u00ed p\u0159ede mnou, sl\u00e1bne \u010d\u00edm d\u00e1l v\u00edc a v\u00edc.<\/div>\n
„Tommy\u2026 co budeme d\u011blat?“<\/p>\n<\/div>\n
autor: \u00c1\u010fa<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: \u00c1\u010fa Tom Venku se po inkoustov\u011b \u010dern\u00e9 obloze proh\u00e1n\u011bly blesky. Jeden sv\u011bteln\u00fd oslepuj\u00edc\u00ed z\u00e1blesk st\u00edhal dal\u0161\u00ed a dal\u0161\u00ed, h\u0159m\u011bn\u00ed dun\u011blo, jako by se snad bl\u00ed\u017eila apokalypsa, lesn\u00ed ozv\u011bna to cel\u00e9 jenom n\u00e1sobila, a do oken bu\u0161ily provazce de\u0161t\u011b s takovou intenzitou,<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[203],"tags":[],"class_list":["post-14569","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-chaos-v-dusi-ii"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/14569","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=14569"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/14569\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=14569"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=14569"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=14569"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}