{"id":14572,"date":"2009-05-08T14:00:00","date_gmt":"2009-05-08T13:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=14539"},"modified":"2009-05-08T14:00:00","modified_gmt":"2009-05-08T13:00:00","slug":"uz-vim-co-k-tobe-citim-23","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2009\/05\/08\/uz-vim-co-k-tobe-citim-23\/","title":{"rendered":"U\u017e v\u00edm, co k tob\u011b c\u00edt\u00edm 23."},"content":{"rendered":"
autor: Pajule<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
„Neboj, brou\u010dku, spolu to zvl\u00e1dneme,“ uchop\u00edm sv\u00e9ho brou\u010dka za nastavenou ru\u010dku a posad\u00edm se k n\u011bmu na postel. Jeho si st\u00e1hnu na kl\u00edn a l\u00edbnu ho na \u010delo.<\/div>\n
„Ale\u2026 ale co kdy\u017e se to nepovede? Co kdy\u017e nastanou komplikace?“ smutn\u011b se na m\u011b pod\u00edv\u00e1 a ovine ruce kolem m\u00e9ho krku. N\u00e1sledn\u011b se stul\u00ed do m\u00e9 n\u00e1ru\u010de, jako mal\u00e9 miminko.<\/div>\n
„Neboj. V\u00ed\u0161, \u017ee prim\u00e1\u0159 \u0159\u00edkal, \u017ee takov\u00fdch operac\u00ed u\u017e tu ud\u011blali mnoho. Neboj, oni to zvl\u00e1dnou,“ za\u010dnu ho kol\u00e9bat ze strany na stranu, av\u0161ak tuto chv\u00edli p\u0159eru\u0161\u00ed slab\u00e9 zaklep\u00e1n\u00ed na dve\u0159e. \u017de by u\u017e m\u011bl j\u00edt na s\u00e1l? Myslel jsem, \u017ee m\u00e1 j\u00edt a\u017e za dv\u011b hodiny.<\/div>\n
„Ano?“ \u0161pitne Billy a rad\u011bji se posad\u00ed vedle m\u011b. Skute\u010dn\u011b by v tuto dobu nebylo nejlep\u0161\u00ed m\u00edt je\u0161t\u011b n\u011bjak\u00e9 dal\u0161\u00ed probl\u00e9my, co se t\u00fd\u010de na\u0161eho incestn\u00edho vztahu. Ned\u011blalo by to dobrotu.<\/div>\n
„Mohl bych s v\u00e1mi mluvit, Tome?“ pod\u00edv\u00e1 se na m\u011b doktor a po sign\u00e1lu zak\u00fdv\u00e1n\u00edm m\u00e9 hlavy na souhlas opust\u00ed m\u00edstnost.<\/div>\n
„Hned budu zp\u011bt, neboj,“ \u0161pitnu Billovi do ucha, l\u00edbnu ho ochranitelsky a l\u00e1skypln\u011b na \u010delo a zam\u00ed\u0159\u00edm za prim\u00e1\u0159em na chodbu.<\/div>\n
\n
\u2026\u2026\u2026\u2026\u2026.<\/p>\n<\/div>\n
„Tak se pros\u00edm posa\u010fte, pane Kaulitzi,“ vyzve doktor mlad\u00e9ho chlapce a s\u00e1m se posad\u00ed na lavi\u010dku vzd\u00e1lenou p\u0159es celou nemocni\u010dn\u00ed chodbu od dve\u0159\u00ed Billova pokoje. Dredat\u00fd chlapec jen ti\u0161e p\u0159ik\u00fdvne a stejn\u011b jako doktor, se posad\u00ed.<\/div>\n
„Mmm\u2026 d\u011bje se n\u011bco?“ nejist\u011b se opt\u00e1 Tomi a \u010dek\u00e1, s jak\u00fdm verdiktem ho chyst\u00e1 sezn\u00e1mit.<\/div>\n
„Mysl\u00edm, \u017ee byste asi r\u00e1d v\u011bd\u011bl n\u011bco v\u00edce, \u017ee?“ pod\u00edval se postar\u0161\u00ed prim\u00e1\u0159 na chlapce sed\u00edc\u00edho vedle sebe a pohodln\u011b se usadil. I po tolika letech pr\u00e1ce s takto nemocn\u00fdmi lidmi mu to st\u00e1le d\u011blalo probl\u00e9my. Dodnes se poka\u017ed\u00e9 nemohl sm\u00ed\u0159it s t\u00edm, kdy\u017e mu um\u0159el n\u011bjak\u00fd ten pacient.<\/div>\n
„Ano, pros\u00edm,“ p\u0159ik\u00fdvl Tom a zavrt\u011bl se na lavi\u010dce.<\/div>\n
„Tak tedy. Jak u\u017e v\u00edte, va\u0161emu bratrovi jsme na\u0161li zhoubn\u00fd n\u00e1dor slinivky b\u0159i\u0161n\u00ed. V posledn\u00edch letech se tento druh rakoviny objevuje \u010d\u00edm d\u00e1l \u010dast\u011bji a to sp\u00ed\u0161e u mu\u017e\u016f. Abych vlastn\u011b up\u0159esnil, o co se jedn\u00e1\u2026 Tento n\u00e1dor je specifick\u00fd p\u0159edev\u0161\u00edm t\u00edm, \u017ee se postupem \u010dasu rozr\u016fst\u00e1 do dal\u0161\u00edch org\u00e1n\u016f b\u0159icha, jako jsou j\u00e1tra a podobn\u011b, co\u017e je pot\u00e9 u\u017e t\u00e9m\u011b\u0159 nel\u00e9\u010diteln\u00e9. To na\u0161t\u011bst\u00ed nen\u00ed p\u0159\u00edpad va\u0161eho bratra. D\u00edky jeho hospitalizaci v p\u0159edchoz\u00edm m\u011bs\u00edci, kdy ho do nemocnice p\u0159ivezli pod z\u00e1minkou anorexie, jsme n\u00e1dor zjistili v\u010das. U\u017e p\u0159i prvn\u00edm vy\u0161et\u0159en\u00ed doktor\u016fm z vedlej\u0161\u00edho odd\u011blen\u00ed p\u0159i\u0161la tato cel\u00e1 v\u011bc podez\u0159ele divn\u00e1, a tak ho p\u0159i dal\u0161\u00edm vy\u0161et\u0159en\u00ed rad\u011bji poslali na v\u0161echny mo\u017en\u00e9 testy. \u00dasp\u011b\u0161n\u011b odhalili nemoc. Nejednalo se o anorexii, ale o zhoubn\u00fd n\u00e1dor slinivky. Hlavn\u00edmi p\u0159\u00edznaky jsou toti\u017e nap\u0159\u00edklad hubnut\u00ed, nechutenstv\u00ed k j\u00eddlu, nevolnost, zvracen\u00ed a stup\u0148uj\u00edc\u00ed se \u00fanava. Jako u Billa. Hned pot\u00e9 ho tedy kolegov\u00e9 poslali na dal\u0161\u00ed a dal\u0161\u00ed vy\u0161et\u0159en\u00ed a zde na odd\u011blen\u00ed jsme mu pak domluvili term\u00edn operace a poopera\u010dn\u00ed l\u00e9\u010dbu. Ale i p\u0159esto je tento p\u0159\u00edpad neobvykl\u00fd. V\u011bt\u0161inou se tento druh rakoviny projevuje a\u017e po pades\u00e1t\u00e9m roce, p\u0159itom Billovi je\u0161t\u011b nen\u00ed ani dvacet. A p\u0159edev\u0161\u00edm m\u00e1 rakovinu genetickou. To jest? N\u011bkdo, zd\u016fraz\u0148uji kdokoli, ve va\u0161\u00ed rodin\u011b, u\u017e n\u011bkdy rakovinu slinivky m\u011bl,“ odml\u010del se chlap\u00edk a chystal si dal\u0161\u00ed \u010d\u00e1st sv\u00e9ho projevu.<\/p>\n<\/div>\n
„A te\u010f k operaci. Na s\u00e1le budeme ur\u010dit\u011b n\u011bjak\u00fd ten \u010das. V \u010dasn\u00e9m stadiu nemoci, kdy je n\u00e1dor lokalizov\u00e1n v hlav\u011b pankreatu, se v\u011bt\u0161inou odstran\u00ed hlava slinivky, dvan\u00e1ctn\u00edk, doln\u00ed \u010d\u00e1st \u017ealudku, \u017elu\u010dn\u00edk, spole\u010dn\u00fd \u017elu\u010dovod a okoln\u00ed lymfatick\u00e9 uzliny (pozn. autora: \u010d\u00e1sti tr\u00e1v\u00edc\u00ed soustavy \u010dlov\u011bka)<\/em>. To je nej\u010dast\u011bj\u0161\u00ed postup operac\u00ed, ale u va\u0161eho bratra tomu z\u0159ejm\u011b bude jinak. Zachytit n\u00e1dor tak brzy se n\u00e1m poda\u0159ilo snad jen jednou od doby, co tu sektor se zam\u011b\u0159en\u00edm na rakoviny vybudoval. Toto je druh\u00fd p\u0159\u00edpad. T\u011b\u017eko \u0159\u00edct, jak se to bude vyv\u00edjet,“ odml\u010del se prim\u00e1\u0159 a vy\u010dk\u00e1val Tomovu reakci. Ten na nic ne\u010dekal a spustil:<\/div>\n
„Vyl\u00e9\u010d\u00edte ho nebo ne?“<\/div>\n
„U 99% t\u00e9to nemoci se nepovede rakovina slinivky b\u0159i\u0161n\u00ed odstranit celkov\u011b. Tud\u00ed\u017e je nevyl\u00e9\u010diteln\u00e1 a my jen pacientovi dok\u00e1\u017eeme prodlou\u017eit \u017eivot a nau\u010dit ho, jak bojovat s bolestmi. V tuto chv\u00edli m\u016f\u017eeme jen doufat, \u017ee se Bill za\u0159ad\u00ed do 1% naprost\u00e9ho vyl\u00e9\u010den\u00ed za pomoc\u00ed chemoterapie a oza\u0159ov\u00e1n\u00ed. Te\u010f u\u017e v\u00e1s nebudu nad\u00e1le zdr\u017eovat, b\u011b\u017ete za n\u00edm. Pot\u0159ebuje v\u00e1s,“ pob\u00eddne statn\u00fd mu\u017e mlad\u00e9ho chlapce a se strhan\u00fdm v\u00fdrazem na tv\u00e1\u0159i se odebere opa\u010dn\u00fdm sm\u011brem ne\u017e on. Tom jen ti\u0161e zaklepe na dve\u0159e a po vyzv\u00e1n\u00ed vleze dovnit\u0159. Z postele se na n\u011bj usm\u011bje jeho and\u00edlek.<\/p>\n<\/div>\n
„Copak pan doktor cht\u011bl, hm?“ \u0161pitlo to k\u0159ehk\u00e9 stvo\u0159en\u00ed\u010dko z postele. Jen ledabyle se p\u0159ikrylo pe\u0159inou, av\u0161ak hned j\u00ed zase odkrylo a bosky do\u0165apkalo a\u017e k Tomovi, kter\u00fd t\u00e9m\u011b\u0159 nehybn\u011b st\u00e1l v pokoji. V\u0161ak s Tomov\u00fdm t\u011blem nez\u016fstalo st\u00e1t srd\u00ed\u010dko. To naopak tlouklo tak rychle, \u017ee se div neprodralo ven z hrudi. Bu\u0161ilo jako spla\u0161en\u00e9, kdy\u017e Tomovy o\u010di spat\u0159ily tu kr\u00e1su p\u0159\u00edmo p\u0159ed sebou. Bill byl oble\u010den\u00fd ve sn\u011bhob\u00edl\u00e9m nemocni\u010dn\u00edm h\u00e1bitu. Byl bos\u00fd. Sv\u00e9 dlouh\u00e9 \u010derno-b\u00edl\u00e9 vlasy m\u011bl rozpu\u0161t\u011bn\u00e9 a lehce se vlnily po jeho \u00fatl\u00fdch ramenech. A p\u0159edev\u0161\u00edm Toma fascinoval jeho obli\u010dej. Byl nezvykle b\u00edl\u00fd, ale zdobily ho rum\u011blky ve tv\u00e1\u0159\u00edch, kter\u00e9 si pohr\u00e1valy s n\u00e1dhern\u00fdmi odst\u00edny \u010derven\u00e9, r\u016f\u017eov\u00e9 a oran\u017eov\u00e9 barvy. Jeho \u00fasta byla jako v\u017edy pln\u00e1 a hladk\u00e1 jako samet. Mo\u017en\u00e1 jen o odst\u00edn \u010derven\u011bj\u0161\u00ed. Nos byl \u0161t\u00edhl\u00fd, bez jedin\u00e9 chybi\u010dky a vad\u011b na kr\u00e1se. Ale co jej fascinovalo ze v\u0161eho nejv\u00edc, byly Billovy o\u010di. Nem\u011bl je jako v\u017edy zv\u00fdrazn\u011bn\u00e9 \u010dernou o\u010dn\u00ed linkou s kou\u0159ov\u00fdmi st\u00edny. Nem\u011bl nalepen\u00e9 \u0159asy. Bill si odpustil ve\u0161ker\u00e1 sv\u00e1 l\u00ed\u010didla a z\u016fstal tak, jak jej p\u0159\u00edroda stvo\u0159ila. Kr\u00e1sn\u00fd, neodolateln\u00fd, fascinuj\u00edc\u00ed. Pono\u0159it se do t\u00e9 vlny \u010dokol\u00e1dy bylo snadn\u00e9 v tuto chv\u00edli pro ka\u017ed\u00e9ho. Tom se v n\u00ed topil.<\/div>\n
„Tomi?“ nerv\u00f3zn\u011b p\u0159i\u0161la ta v\u00edla ke sv\u00e9mu br\u00e1\u0161kovi po tak dlouh\u00e9m ml\u010den\u00ed. Tom st\u00e1l strnul\u00fd jako socha, pohled up\u0159en\u00fd na Billa a pusu m\u011bl otev\u0159enou do zna\u010dn\u011b velik\u00e9ho p\u00edsmene O. Nem\u011bl slov.<\/p>\n<\/div>\n
„Co \u0159\u00edk\u00e1\u0161 na to, kdybychom si dali spole\u010dnou sprchu?“ za\u0161eptal mu ten tmavovlas\u00fd \u010f\u00e1bl\u00edk do ucha a bez jak\u00e9koli odpov\u011bdi Tomovi za\u010dal sund\u00e1vat mikinu. Pot\u00e9, co se mikina ocitla na druh\u00e9 stran\u011b nadstandardn\u00edho nemocni\u010dn\u00edho pokoje, p\u0159esunul se Billy na Tomovy kalhoty, ty \u0161ly snadno. Sta\u010dil pouho pouh\u00fd zvuk cvaknut\u00ed p\u00e1sku a kalhoty le\u017eely na zemi. Tom u\u017e se stihl vzpamatovat a bez ot\u00e1len\u00ed odhodil jak \u0161\u00e1tek na hlav\u011b, tak i ob\u011b trika. Nezapomn\u011bl ani na boty a pono\u017eky. Kdy\u017e u\u017e p\u0159ed Billem st\u00e1l jen v boxerk\u00e1ch, op\u011bt on\u011bm\u011bl \u00fa\u017easem p\u0159i pohledu na n\u011bj. Billy se beze slov sehnul ke sv\u00fdm kolen\u016fm a do dlan\u00ed sv\u00fdch rukou uchopil lem nemocni\u010dn\u00ed ko\u0161ile. Velmi pomal\u00fdmi pohyby j\u00ed za\u010dal vyhrnovat v\u00fd\u0161 a v\u00fd\u0161e, a\u017e si ji nakonec p\u0159et\u00e1hl p\u0159es hlavu a odhodil ji velmi pomalu vedle sebe na zem. Pohodil svoj\u00ed h\u0159\u00edvou, p\u0159ejel si p\u0159es rty jazykem, \u010d\u00edm se ve sv\u011btle lampi\u010dky zabl\u00fdskal piercing a smysln\u011b se pod\u00edval na sv\u00e9ho br\u00e1\u0161ku. Ten jako by p\u0159estal \u00fapln\u011b d\u00fdchat. Byl to \u0161ok. N\u00e1hle p\u0159ed n\u00edm st\u00e1lo to nejk\u0159eh\u010d\u00ed stvo\u0159en\u00ed pod sluncem tak, jak ho b\u016fh stvo\u0159il.<\/p>\n<\/div>\n
Asi bych m\u011bl j\u00edt zamknout dve\u0159e. Ale nab\u00edz\u00ed se i jin\u00e1 mo\u017enost\u2026<\/em><\/p>\n<\/div>\n
Po p\u00e1r vte\u0159in\u00e1ch se dred\u00e1\u010d vzpamatoval, drav\u011b ze sebe sundal boxerky a rychl\u00fdmi kroky p\u0159i\u0161el ke sv\u00e9mu br\u00e1\u0161kovi. Rychle ho pol\u00edbil a pot\u00e9 zam\u00ed\u0159il ke dve\u0159\u00edm, kde oto\u010dil kl\u00ed\u010dem. Nebude to t\u0159eba, ale jistota je jistota. N\u00e1hle se zase rozb\u011bhl p\u0159es cel\u00fd pokoj k Billovi a uchopil jej do n\u00e1ru\u010d\u00ed. Pod n\u00e1porem polibk\u016f po pam\u011bti do\u0161el ke dve\u0159\u00edm koupelny, kter\u00e9 otev\u0159el a s Billem zam\u00ed\u0159il p\u0159\u00edmo ke sprchov\u00e9mu koutu. Dve\u0159mi se u\u017e neobt\u011b\u017eoval.<\/p>\n<\/div>\n
autor: Pajule<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Pajule „Neboj, brou\u010dku, spolu to zvl\u00e1dneme,“ uchop\u00edm sv\u00e9ho brou\u010dka za nastavenou ru\u010dku a posad\u00edm se k n\u011bmu na postel. Jeho si st\u00e1hnu na kl\u00edn a l\u00edbnu ho na \u010delo. „Ale\u2026 ale co kdy\u017e se to nepovede? Co kdy\u017e nastanou komplikace?“ smutn\u011b<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[172],"tags":[],"class_list":["post-14572","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-uz-vim-co-k-tobe-citim"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/14572","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=14572"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/14572\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=14572"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=14572"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=14572"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}