{"id":14577,"date":"2009-05-07T15:30:00","date_gmt":"2009-05-07T14:30:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=14544"},"modified":"2009-05-07T15:30:00","modified_gmt":"2009-05-07T14:30:00","slug":"proc-me-nikdo-nema-rad-12-konec","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2009\/05\/07\/proc-me-nikdo-nema-rad-12-konec\/","title":{"rendered":"Pro\u010d m\u011b nikdo nem\u00e1 r\u00e1d 12. (konec)"},"content":{"rendered":"
\n
autor: Anett483<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
Ahojky! Pos\u00edl\u00e1m posledn\u00ed d\u00edlek t\u00e9hle pov\u00eddky, kter\u00e1 nekon\u010d\u00ed happy-endem. Tuhle pov\u00eddku jsem psala u\u017e dlouho a n\u011bjak u\u017e nem\u00e1m inspiraci. Nav\u00edc tohle byla moje prvn\u00ed v\u00edced\u00edlovka, tak\u017ee se ani nem\u016f\u017eu divit xD Ka\u017edop\u00e1dn\u011b d\u011bkuju za p\u0159ede\u0161l\u00e9 koment\u00edky k t\u00e9hle pov\u00eddce a jestli budete \u010d\u00edst tenhle posledn\u00ed d\u00edlek, tak p\u0159\u00edjemn\u00e9 \u010dten\u00ed.<\/em> Anett483<\/p>\n<\/div>\n
*************<\/div>\n
„Sakra, Bille! P\u0159esta\u0148 u\u017e, pros\u00edm!“ pros\u00edkoval zoufale Tom, ale Bill se jen sm\u00e1l a ut\u00edkal. Sice by Tom necht\u011bl, aby se Billovi n\u011bco stalo, ale v tuhle chv\u00edli cht\u011bl, aby Bill zakopl a z\u016fstal le\u017eet na zemi, aby ho mohl chytit.<\/div>\n
„M\u00e1m toho dost\u2026“ \u0159ekl Tom sp\u00ed\u0161 jen pro sebe… R\u00e1zn\u00fdm krokem \u0161el k z\u00e1v\u011bsu, za kter\u00fdm se Bill ot\u0159\u00e1sal sm\u00edchy a myslel si snad, \u017ee nen\u00ed vid\u011bt. Jeho sm\u00edch ustal hned pot\u00e9, co Tom odhrnul z\u00e1v\u011bs a \u010dapnul ho za ruku. Bill\u016fv sm\u00edch vyst\u0159\u00eddal vyd\u011b\u0161en\u00fd pohled s otev\u0159enou pusou a nep\u0159\u00edtomn\u00fdm v\u00fdrazem, ke kter\u00e9mu mu dostate\u010dn\u011b dopomohl alkohol. Tom se na n\u011bj ani nepod\u00edval. Jen ho pevn\u011b dr\u017eel za p\u0159edlokt\u00ed a \u0161inul si to ke koupeln\u011b. Bill za n\u00edm neochotn\u011b cupital a sna\u017eil se Tomovi vysmeknout. Ka\u017ed\u00fd pokus o vysmeknut\u00ed se rovnal siln\u011bj\u0161\u00edmu stisknut\u00ed jeho \u0161t\u00edhl\u00e9 ru\u010di\u010dky.<\/div>\n
Tom Billa zavedl do koupelny, posadil ho na okraj vany a zav\u0159el dve\u0159e. Bill se kolem sebe nech\u00e1pav\u011b a dezorientovan\u011b rozhl\u00ed\u017eel a jeho nep\u0159\u00edtomn\u00fd pohled Toma jen donutil se sm\u00e1t. Tom k n\u011bmu do\u0161el a za\u010dal z n\u011bj stahovat tri\u010dko. Bill po\u0159\u00e1d sed\u011bl na kraji vany s otev\u0159enou pusou a nep\u0159\u00edtomn\u00fdm v\u00fdrazem, nic mu nedoch\u00e1zelo… Tom mu pomohl do vany\u2026 no pomohl, sp\u00ed\u0161 tam Bill padl s\u00e1m… Po\u0159\u00e1d sledoval nech\u00e1pav\u00fdm pohledem, ale to, co p\u0159i\u0161lo, Billa hned probudilo…<\/div>\n
\n
„Ty kret\u00e9ne! Co si mysl\u00ed\u0161, \u017ee d\u011bl\u00e1\u0161?!“ za\u010dal pi\u0161t\u011bt Bill, kdy\u017e na n\u011bj za\u010daly dopadat ledov\u00e9 kapky vody ze sprchy, p\u0159esn\u011b m\u00ed\u0159en\u00e9 Tomovou rukou.<\/div>\n
„Je\u0161t\u011b mi r\u00e1no pod\u011bkuje\u0161…“ uchechtl se Tom a sm\u00e1\u010del Billa d\u00e1l…<\/p>\n<\/div>\n
***********<\/div>\n
\n

„Na\u2026 To t\u011b zah\u0159eje\u2026“ Tom mu podal hrne\u010dek s tepl\u00fdm \u010dajem a sledoval Billa zabalen\u00e9ho v dece. Mo\u017en\u00e1 to s tou ledovou sprchou trochu p\u0159ehnal…
„D\u00edky\u2026“ \u0159ekl potichu Bill a sledoval sv\u016fj hrne\u010dek.
„Pamatuje\u0161? Tady to v\u0161echno za\u010dalo\u2026“ \u0159ekl po chv\u00edli Bill a zase se napil \u010daje. Tom jen smutn\u011b sklopil hlavu…
„Jo\u2026 Ale za\u010dalo tu jen to \u0161patn\u00e9\u2026“ Bill se po jeho slovech m\u00edrn\u011b zamra\u010dil.
„J\u00e1 za nic nemohl!“ za\u010dal se obhajovat, jakoby na n\u011bj Tom h\u00e1zel v\u0161echnu svoji vinu.
„Nic takov\u00e9ho jsem taky ne\u0159ekl…“ odpov\u011bd\u011bl Tom a smutn\u011b sklopil hlavu. Mohlo to b\u00fdt v\u0161echno jinak, kdyby se do Billa p\u0159ed lety nezamiloval a nesna\u017eil by se schov\u00e1vat svoji l\u00e1sku a touhu k bratrovi za kopance a ur\u00e1\u017eky.<\/div>\n

\n

_-_-_-_-_vzpom\u00ednka_-_-_-_-_<\/em><\/div>\n

<\/p>\n

<\/em>„Tak sakra otev\u0159i ty pitom\u00fd dve\u0159e!“ Bill se polekan\u011b vzbudil… Tom bu\u0161il na dve\u0159e od jeho pokoje. Byl rozzu\u0159enej – to Bill poznal.<\/div>\n

„Co chce\u0161?“ zeptal se Bill a v jeho hlase byl poznat strach.<\/div>\n
„Otev\u0159i a pak ti to \u0159eknu…“ \u0159ekl vychytrale Tom. Bill se posadil na posteli, nam\u00e1\u010dknul se ke zdi a neovladateln\u011b se t\u0159\u00e1sl. Sice ho od bratra d\u011blily dve\u0159e, ale stra\u0161n\u011b se b\u00e1l… Hrozil se toho hrub\u00e9ho t\u00f3nu bratrova hlasu.<\/div>\n
„Ne… j\u00e1\u2026 chci b\u00fdt s\u00e1m\u2026“ \u0161eptl Bill.<\/div>\n
„Hele to m\u011b ale nezaj\u00edm\u00e1. Otev\u0159i, nebo to bude je\u0161t\u011b hor\u0161\u00ed.“ Bill zav\u00e1hal a nakonec se zvedl z postele a \u0161el pomalu ke dve\u0159\u00edm.<\/div>\n
„Ale\u2026 neud\u011bl\u00e1\u0161 mi nic, \u017eejo?“ ptal se vylekan\u011b Bill… Tom se za dve\u0159mi jen pousm\u00e1l.<\/div>\n
„Ale ne! Jsi m\u016fj mlad\u0161\u00ed br\u00e1\u0161ka\u2026“ \u0159ekl Tom s ironi\u00ed v hlase a po chv\u00edli usly\u0161el, jak Bill odemkl dve\u0159e a pomalu je otev\u00edral. Tom dve\u0159e prudce otev\u0159el a srazil tak Billa k zemi. Bill se k\u0159e\u010dovit\u011b dr\u017eel za nos… Se slzami v o\u010d\u00edch pozoroval Toma, kter\u00fd se k n\u011bmu nebezpe\u010dn\u011b skl\u00e1n\u011bl.<\/div>\n
„Copak Bill\u00edku? M\u00e1\u0161 bebinko? Nem\u00e1m zavolat maminku, aby ti to pofoukala?“ sm\u00e1l se Tom a skl\u00e1n\u011bl se nad Billem. „Jsi jak holka, Bille.“<\/div>\n
_-_-_-_-_ konec vzpom\u00ednky_-_-_-_-_<\/div>\n
\n

Tom sebou polekan\u011b cukl nad t\u00edm, co se mu pr\u00e1v\u011b p\u0159ehr\u00e1lo v hlav\u011b. Kdy\u017e zvedl hlavu, uvid\u011bl p\u0159\u00edmo vedle sebe Billa. V\u017edycky mysleli na to sam\u00e9. Te\u010f tomu nebylo jinak, jak Tom poznal z jeho o\u010d\u00ed. Bill vzal svoji studenou dlan\u00ed tu jeho. „U\u017e na to nemysli…“
„To nejde… Tak moc jsem ti ubl\u00ed\u017eil…“ Tom sklopil pohled od Billov\u00fdch o\u010d\u00ed zase n\u011bkam na koberec.<\/div>\n

„U\u017e se k tomu nechci vracet. Co bylo, bylo a te\u010f je te\u010f… Stejn\u011b to u\u017e nevy\u0159e\u0161\u00ed\u0161.“ Toma dost\u00e1vala Billova klidnost. Kdyby byl na jeho m\u00edst\u011b on, nejsp\u00ed\u0161 by ho na m\u00edst\u011b nejm\u00e9n\u011b u\u0161krtil. Byl v\u017edycky agresivn\u011bj\u0161\u00ed a nerv\u00f3zn\u011bj\u0161\u00ed. Bill v\u0161echno dok\u00e1zal \u0159e\u0161it s klidem a bez kopanc\u016f. Nav\u00edc n\u00e1sil\u00edm by si Bill, se svoj\u00ed k\u0159ehkou postavou stejn\u011b nic nevydobyl. Tom se nadechl… \u0158ekne Billovi o sv\u00fdch citech! Vysv\u011btl\u00ed mu ty kopance a facky, kter\u00fdmi p\u0159ed lety ne\u0161et\u0159il…
„Mus\u00edm\u2026 Mus\u00edm ti n\u011bco \u0159\u00edct…“ za\u010dal potichu…
„\u0160\u0161\u0161… Sly\u0161el jsi to?“ zastavil Bill Toma rukou a pomalu si stoupl a \u0161el ke dve\u0159\u00edm.
„Co jako?“ zeptal se nech\u00e1pav\u011b Tom a \u0161el za Billem. I kdy\u017e v sob\u011b Bill m\u011bl je\u0161t\u011b trochu alkoholu, m\u011bl pocit, \u017ee n\u011bkoho nebo n\u011bco sly\u0161\u00ed. Pomalu vy\u0161el ze dve\u0159\u00ed ven a v z\u00e1v\u011bsu za n\u00edm Tom. Oba st\u00e1li p\u0159ed domem, ale bylo sly\u0161et jen \u0161um\u011bn\u00ed list\u016f strom\u016f. Ani jeden z nich si nev\u0161iml \u010dern\u00e9ho auta, kter\u00e9 st\u00e1lo zaparkovan\u00e9 vedle sousedn\u00edho domu s d\u00edvkou za volantem. S d\u00edvkou, kterou oba dva dob\u0159e znali. Pro Billa to byla nejlep\u0161\u00ed kamar\u00e1dka a pro Toma velk\u00e1 konkurence.
„M\u011bl jsem pocit, \u017ee n\u011bco sly\u0161\u00edm…“ \u0159ekl Bill a rozhl\u00ed\u017eel se. Tom \u0161el d\u00e1l od domu a rozhl\u00ed\u017eel se. I jeho s\u017e\u00edral divn\u00fd pocit, \u017ee je n\u011bkdo sleduje. Do\u0161el pomalu a\u017e k silnici mezi domy…
„Nic tu nen\u00ed\u2026 Asi se ti jen n\u011bco…“ Tom nesta\u010dil domluvit, kdy\u017e za sebou usly\u0161el startov\u00e1n\u00ed auta a n\u00e1sledn\u011b byl osln\u011bn sv\u011btlem auta, kter\u00e9 ho srazilo k zemi. Posledn\u00ed, co sly\u0161el, byl Bill\u016fv vyd\u011b\u0161en\u00fd v\u00fdk\u0159ik a n\u00e1sledn\u011b zoufal\u00fd pl\u00e1\u010d…<\/div>\n
\n

*************<\/p><\/div>\n

Tom pomalu otev\u0159el o\u010di a rozhl\u00e9dl se po b\u00edl\u00e9m pokoji. Vid\u011bl rozmazan\u011b a v\u0161echno ho bolelo.
„Mil\u00e1\u010dku! Klidn\u011b le\u017e a nenam\u00e1hej se… Jsi v nemocnici,“ usly\u0161el vedle sebe hlas svoj\u00ed matky a n\u00e1sledn\u011b c\u00edtil jej\u00ed ruku na t\u00e9 sv\u00e9.<\/div>\n
„Kde\u2026 kde je Bill?“ promluvil po chv\u00edli Tom.<\/div>\n
„Bill? Mysl\u00ed\u0161 Sebastiana? Toho chlapce, jak s tebou ve\u010der byl?“ zeptala se ho. Tom jen p\u0159ik\u00fdvl a \u010dekal na odpov\u011b\u010f. „Bydlel u Amandy a jej\u00edch rodi\u010d\u016f, ale je\u0161t\u011b dneska r\u00e1no si pro n\u011bj p\u0159ijeli jeho rodi\u010de. Te\u010f u\u017e je na cest\u011b dom\u016f. Byl tu za tebou, ale spal jsi. Byl vyd\u011b\u0161en\u00fd a plakal, \u017ee ho to mrz\u00ed, a \u017ee ti za v\u0161echno d\u011bkuje…“ Tomova matka mluvila potichu a z jej\u00edho v\u00fdrazu bylo poznat, \u017ee Billovi to r\u00e1no v\u016fbec nerozum\u011bla, nech\u00e1pala jeho slova a ani nev\u011bd\u011bla, co m\u00e1 Tomovi vy\u0159\u00eddit. Sama byla z jeho nehody \u0161okovan\u00e1. Tom ani tak nevn\u00edmal ji, jako to, \u017ee Bill odjel. Nem\u016f\u017ee ho znovu ztratit! Ov\u0161em jak\u00e1 je nad\u011bje, \u017ee ho najde? Nulov\u00e1… Tom nechal sv\u00e9 slzy zoufalstv\u00ed voln\u011b st\u00e9kat po tv\u00e1\u0159\u00edch…<\/div>\n
************<\/div>\n
„Tak co, Amando?“
„Je v po\u0159\u00e1dku, Bille. Byla jsem v nemocnici a je na tom l\u00e9pe… A\u017e budu v\u011bd\u011bt v\u00edc, d\u00e1m ti v\u011bd\u011bt.“
„D\u00edky, Amando,“ pousm\u00e1l se Bill, i kdy\u017e v duchu \u0161\u0165astn\u00fd nebyl. Musel odjet hned r\u00e1no a s Tomem se nemohl ani rozlou\u010dit. Celou noc \u010dekal v nemocnici, ale Tom se probral, a\u017e kdy\u017e odjel.
„A a\u017e se bude v\u011bd\u011bt, kdo to ud\u011blal, tak se hned ozvi. R\u00e1d bych znal jm\u00e9no toho gr\u00e1zla!“
„V\u00ed\u0161, \u017ee je na m\u011b spoleh, Bille. Douf\u00e1m, \u017ee ho brzo dopadnou\u2026“ \u0159ekla starostliv\u011b Amanda a rozlou\u010dila se.<\/p>\n

Bill i Tom trp\u011bli ze ztr\u00e1ty toho druh\u00e9ho. Oba byli bezmocn\u00ed a daleko od sebe. Tom v N\u011bmecku v nemocnici, Bill v letadle, n\u011bkde nad oce\u00e1nem. Tou\u017eili b\u00fdt spolu, milovali se navz\u00e1jem… \u0160patn\u00fd za\u010d\u00e1tek i \u0161patn\u00fd konec… Jen jedna osoba m\u011bla radost…<\/p><\/div>\n

Amanda vy\u0161la z nemocnice a nasedla do sv\u00e9ho auta \u010dern\u00e9 barvy. Potuteln\u011b se usm\u00edvala a odjela… Bill bude v\u017edycky jen m\u016fj, kdekoli na sv\u011bt\u011b… \u00a8<\/em><\/p>\n<\/div>\n
autor: Anett483<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n<\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Anett483 Ahojky! Pos\u00edl\u00e1m posledn\u00ed d\u00edlek t\u00e9hle pov\u00eddky, kter\u00e1 nekon\u010d\u00ed happy-endem. Tuhle pov\u00eddku jsem psala u\u017e dlouho a n\u011bjak u\u017e nem\u00e1m inspiraci. Nav\u00edc tohle byla moje prvn\u00ed v\u00edced\u00edlovka, tak\u017ee se ani nem\u016f\u017eu divit xD Ka\u017edop\u00e1dn\u011b d\u011bkuju za p\u0159ede\u0161l\u00e9 koment\u00edky k t\u00e9hle pov\u00eddce<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[126],"tags":[],"class_list":["post-14577","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-proc-me-nikdo-nema-rad"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/14577","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=14577"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/14577\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=14577"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=14577"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=14577"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}