{"id":14593,"date":"2009-05-05T14:30:00","date_gmt":"2009-05-05T13:30:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=14560"},"modified":"2009-05-05T14:30:00","modified_gmt":"2009-05-05T13:30:00","slug":"namaluj-me-lasko","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2009\/05\/05\/namaluj-me-lasko\/","title":{"rendered":"Namaluj m\u011b, l\u00e1sko"},"content":{"rendered":"<div style=\"false\">\n<div>autor: <strong>Doris<\/strong><\/p>\n<\/div>\n<div>Bill sed\u011bl v Tomov\u011b pokoji na jeho stole. V ruce t\u0159\u00edmal tu\u017eku, kterou hbit\u011b klouzal po pap\u00ed\u0159e. Byl tak v\u00e1\u017en\u00fd a soust\u0159ed\u011bn\u00fd. V\u017edy na zlomek vte\u0159iny zvedl o\u010di k Tomovi a zase je sklopil k pap\u00edru. Tu\u017eka pod jeho veden\u00edm hbit\u011b klouzala po b\u011blostn\u00e9 plo\u0161e a zanech\u00e1vala za sebou stopy. Jednou \u0161ed\u00e9, jindy a\u017e \u010dern\u00e9. Chv\u00edlemi bloudila pap\u00edrem jen pomalu a lehce, chv\u00edlemi se jej\u00ed pohyb zrychlil. Bill maloval. Maloval to, co mu bylo na sv\u011bt\u011b nejdra\u017e\u0161\u00ed. Zase letmo pohl\u00e9dl na Toma. Letmo, ale jiskrn\u00fdm pohledem, jak to um\u011bl jen on. Jen na zlomek vte\u0159in, aby si do mysli vt\u011bsnal dokonalou linii Tomovy l\u00edcn\u00ed kosti. Havran\u00ed vlasy mu ka\u017edou chv\u00edli spadaly p\u0159es ucho do jeho tv\u00e1\u0159e. Nedbal o to. Jen kdy\u017e mu pram\u00ednek vlas\u016f za\u010dal p\u0159ek\u00e1\u017eet, lehce pohodil hlavou, aby ho alespo\u0148 na p\u00e1r okam\u017eik\u016f p\u0159idal k ostatn\u00edm.<\/div>\n<div>Pokojem se oz\u00fdval jen zvuk klouzaj\u00edc\u00ed tu\u017eky a Tom\u016fv klidn\u00fd dech. S ka\u017ed\u00fdm tahem, kter\u00fdm p\u0159en\u00e1\u0161el Tomovu podobu na pap\u00edr, mu srdce zb\u011bsile tlouklo. V\u011brn\u011b kop\u00edroval celou jeho dokonalost. Palcem te\u010f p\u0159ejel po kopii Tomov\u00fdch rt\u016f. T\u011bch re\u00e1ln\u00fdch se nikdy takhle nedotkne. Nen\u00ed mu to p\u0159\u00e1no. Hbit\u00fdmi pohyby pod jeho rukou vznikal Tom. Tom, jak jedin\u011b ho m\u016f\u017ee m\u00edt. Na pap\u00ed\u0159e. U\u017e ani nepo\u010d\u00edtal, kolik takov\u00fdch obr\u00e1zk\u016f m\u00e1. Lehk\u00fdm st\u00ednov\u00e1n\u00edm te\u010f dal prostor vzniknout o\u010d\u00edm. Bill se pousm\u00e1l. Miloval Tomovy o\u010di. I kdy\u017e je m\u011bl zav\u0159en\u00e9. V\u017edy, kdy\u017e je maloval, byl prosycen t\u00edm tajemstv\u00edm, co se skr\u00fdv\u00e1 pod semknut\u00fdmi v\u00ed\u010dky.<\/div>\n<hr \/>\n<div>Okna do Tomovy du\u0161e. Du\u0161e, kter\u00e1 byla tak hlubok\u00e1 jako jeho o\u010di. Bill se v nich dok\u00e1zal ut\u00e1p\u011bt v\u011b\u010dnost. V jeho mysli se denn\u011b ztr\u00e1cel v Tomov\u011b pohledu, kter\u00fd pat\u0159il jen jemu. Ale jinak\u2026 Ne, Bill nebyl bl\u00e1hov\u00fd ani naivn\u00ed. V\u011bd\u011bl, \u017ee jemu tohle v\u0161echno nav\u017edy z\u016fstane odep\u0159eno. Proto u\u017e po n\u011bkolik\u00e1t\u00e9 sed\u011bl v Tomov\u011b pokoji a ve\u0161ker\u00e9 sv\u00e9 city a doteky vkl\u00e1dal na pap\u00edr.<\/div>\n<div>Bill se znovu zad\u00edval na Tomovu postel. D\u00edval se d\u00e9le, ne\u017e zam\u00fd\u0161lel. Zase si jen cht\u011bl p\u0159ipomenout dokonalost jeho tv\u00e1\u0159e. Ale pro\u010d? V\u017edy\u0165 tv\u00e1\u0159 u\u017e je hotov\u00e1. Tu\u017eka v jeho ruce se op\u011bt dala do pohybu a n\u011bkolika tahy p\u0159enesla na pap\u00edr kopii Tomovy pa\u017ee, kterou m\u011bl p\u0159ehozenou p\u0159es pe\u0159inu. Billovi se stahovalo hrdlo a bodalo ho u srdce, kdy\u017e vykresloval bratrovy prsty. Tolik tou\u017eil po jejich doteku. Do o\u010d\u00ed se mu nahrnuly pal\u010div\u00e9 slzy, kdy\u017e si dovolil zaob\u00edrat se my\u0161lenkou, \u017ee by ho tahle pa\u017ee uchopila jinak ne\u017e jako bratra. \u017de by ho ty \u0161t\u00edhl\u00e9 prsty hladily po k\u016f\u017ei. Ne, to jen Bill se m\u016f\u017ee takhle dot\u00fdkat Toma. Tak n\u011b\u017en\u011b, jak by ho te\u010f hladil, tak ho p\u0159en\u00e1\u0161el na b\u00edlou plochu. Jedna jedin\u00e1 slza si vybojovala cestu ven. S jej\u00edm dopadem na pap\u00edr Bill potla\u010dil i svoje my\u0161lenky. On m\u016f\u017ee m\u00edt jen Toma, kter\u00e9ho si s\u00e1m vytvo\u0159\u00ed. Tu\u017eka mezi jeho prsty se n\u00e1hle p\u0159estala pohybovat. Dokon\u010dila sv\u00e9 d\u00edlo. Oh ne, je\u0161t\u011b n\u011bco chyb\u011blo. \u0160pi\u010dka \u010dern\u00e9 tuhy se sklonila k lev\u00e9mu spodn\u00edmu rohu a rychl\u00fdmi tahy vryla do b\u011blostn\u00e9ho prostoru jm\u00e9no autora. Pro\u010d je vlastn\u011b v\u017edycky podepisuje? Nikdo krom\u011b n\u011bj se na ty obr\u00e1zky stejn\u011b nechod\u00ed d\u00edvat. Tedy ano, p\u00e1rkr\u00e1t je vid\u011bl Tom. Mo\u017en\u00e1 to d\u011blal pro to, \u017ee takhle jedin\u011b mohli b\u00fdt spolu. Tom a Bill na jednom pap\u00ed\u0159e. Dohromady.<\/div>\n<div>Bill se d\u00edval na ka\u017edi\u010dk\u00fd detail, kter\u00fd vytvo\u0159il. Prsty lehce p\u0159ej\u00ed\u017ed\u011bl po obr\u00e1zku. C\u00edtil Tomovu k\u016f\u017ei, jeho rty, vlasy, zkr\u00e1tka v\u0161echno. Nevn\u00edmal drsn\u00fd povrch pap\u00edru, ale jen jemnost Tomova t\u011bla. Ano, jen takhle ho mohl m\u00edt. Odlo\u017eil tu\u017eku na st\u016fl a pomal\u00fdm krokem zam\u00ed\u0159il k odchodu. Je\u0161t\u011b jednou se na n\u011bj pod\u00edvat. Je\u0161t\u011b jednou si vr\u00fdt do pam\u011bti jeho hebk\u00e9 rty. Zastavil se vedle postele a zvedl o\u010di od zem\u011b na sv\u00e9 dvoj\u010de. Tajemstv\u00ed bylo prozrazeno. Tom d\u00e1vno nem\u011bl semknut\u00e1 v\u00ed\u010dka a umo\u017enil tak Billovi pono\u0159it se do jeho pohledu. Do t\u011bch hlubin, kter\u00e9 tak d\u016fv\u011brn\u011b znal a miloval.<\/div>\n<div>&#8222;U\u017e zase jsi m\u011b kreslil?&#8220; usm\u00e1l se Tom a lehce vyt\u00e1hl pap\u00edr, kter\u00fd Bill t\u0159\u00edmal v ruce. Chvilku si ho prohl\u00ed\u017eel. &#8222;A zase kdy\u017e sp\u00edm,&#8220; poznamenal do ticha pokoje a st\u00e1le si obr\u00e1zek prohl\u00ed\u017eel. Pomalu vzal Billa za ruku a st\u00e1hl ho k sob\u011b na postel. &#8222;Je to dokonal\u00fd, jako v\u017edycky,&#8220; pod\u00edval se oddan\u011b sv\u00e9mu bratrovi do o\u010d\u00ed. Miloval jeho kresby. V\u011bd\u011bl, co do nich Bill vkl\u00e1d\u00e1. &#8222;Jen takov\u00e9, jak\u00e1 je p\u0159edloha&#8220; \u0161pitl Bill. C\u00edtil ve vzduchu zvl\u00e1\u0161tn\u00ed nap\u011bt\u00ed. Tom se pousm\u00e1l. &#8222;Namaluj m\u011b te\u010f,&#8220; za\u0161eptal a Billa v\u00e1\u0161niv\u011b pol\u00edbil. A Bill\u2026 maloval. Vmaloval Toma a ten \u00fa\u017easn\u00fd pocit, \u017ee u\u017e to nen\u00ed sen, do sv\u00e9ho srdce, a op\u011btov\u00e1n\u00edm jeho v\u00e1\u0161niv\u00fdch polibk\u016f vmaloval sebe do toho Tomova.<\/p>\n<\/div>\n<div><\/div>\n<div>autor: <strong>Doris<\/strong><\/div>\n<div>betaread: <strong>Helushka<\/strong><\/div>\n<\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"<p>autor: Doris Bill sed\u011bl v Tomov\u011b pokoji na jeho stole. V ruce t\u0159\u00edmal tu\u017eku, kterou hbit\u011b klouzal po pap\u00ed\u0159e. Byl tak v\u00e1\u017en\u00fd a soust\u0159ed\u011bn\u00fd. V\u017edy na zlomek vte\u0159iny zvedl o\u010di k Tomovi a zase je sklopil k pap\u00edru. Tu\u017eka pod jeho veden\u00edm<\/p>\n<p class=\"link-more\"><a class=\"myButt \" href=\"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2009\/05\/05\/namaluj-me-lasko\/\">Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[45],"tags":[],"class_list":["post-14593","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-ff-jednodilky"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/14593","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=14593"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/14593\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=14593"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=14593"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=14593"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}