{"id":14605,"date":"2009-05-04T14:00:00","date_gmt":"2009-05-04T13:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=14571"},"modified":"2009-05-04T14:00:00","modified_gmt":"2009-05-04T13:00:00","slug":"perfect-symetry-10","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2009\/05\/04\/perfect-symetry-10\/","title":{"rendered":"Perfect Symetry 10."},"content":{"rendered":"
autor: B-kay<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
Po chvilce se v\u0161ak od n\u011bj odsunul a zahled\u011bl se mu hluboce do o\u010d\u00ed.<\/div>\n
„I kdy\u017e nev\u00edm, jestli bych m\u011bl,“ smutn\u011b sklonil tv\u00e1\u0159 a Tom c\u00edtil, jak si mu pomalu sed\u00e1 na kl\u00edn. Netrvalo dlouho a Bill na n\u011bm spokojen\u011b sed\u011bl s tv\u00e1\u0159\u00ed p\u0159itulenou k jeho hrudi. Tak moc mu chyb\u011bla Tomova bl\u00edzkost… tak moc tou\u017eil po tom c\u00edtit, \u017ee jej m\u00e1 je\u0161t\u011b po\u0159\u00e1d r\u00e1d. Kdy\u017e si vzpomn\u011bl, jak byl je\u0161t\u011b ned\u00e1vno k n\u011bmu chladn\u00fd a odm\u011b\u0159en\u00fdm pohledem jej probodl poka\u017ed\u00e9, kdy\u017e se k n\u011bmu p\u0159ibl\u00ed\u017eil, nemohl uv\u011b\u0159it sv\u00e9mu \u0161t\u011bst\u00ed. Tom jej dr\u017eel ve sv\u00e9m n\u00e1ru\u010d\u00ed a s p\u0159iv\u0159en\u00fdma o\u010dima nas\u00e1val jeho jemnou v\u016fni.<\/div>\n
„Pro\u010d ne?“ vydechl mu do vlas\u016f a opatrn\u011b nadzvedl Billovu sklon\u011bnou tv\u00e1\u0159.<\/div>\n
„Oba dva v\u00edme pro\u010d, Tome. U\u017e takhle je to dost riskantn\u00ed,“ jeho hlas byl tich\u00fd, p\u0159esto by se v\u0161ak dalo \u0159\u00edct, \u017ee v\u00edce m\u00e9n\u011b neutr\u00e1ln\u00ed. Tom z n\u011bj nemohl c\u00edtit v\u016fbec nic. Ani radost, ani smutek nebo hn\u011bv… v\u016fbec nic… a p\u0159esto mu rozum\u011bl…<\/p>\n<\/div>\n
Kdy\u017e se tak nad t\u00edm zamyslel, s\u00e1m nemohl uv\u011b\u0159it, jak moc si nechal zkomplikovat \u017eivot. A nejenom sob\u011b. Zni\u010dil p\u0159edev\u0161\u00edm Billa… Billovu rozv\u00e1\u017enost a chladnou tv\u00e1\u0159. P\u0159ipletl se mu do jeho dokonal\u00e9 kari\u00e9ry, rozmetal v\u0161echno, co mu p\u0159i\u0161lo do cesty. Zm\u011bnil v\u0161echno, co mohl, b\u011bhem n\u011bkolika dn\u00ed. V\u0161echno, v co Bill doufal, o \u010dem snil a \u010deho cht\u011bl doc\u00edlit, \u0161lo n\u00e1hle pry\u010d… Necht\u011bl mu ubl\u00ed\u017eit, ale nemohl si pomoct. Bella ud\u011blala velikou chybu, kdy\u017e p\u0159i\u0161la za Billem s prosbou o pomoc… Tom se na ni chv\u00edli dokonce i zlobil, ale kdy\u017e jej tehdy spat\u0159il v tom kv\u011btin\u00e1\u0159stv\u00ed, v\u0161echen hn\u011bv se jako m\u00e1vnut\u00edm proutku vytratil. Byl n\u00e1dhernej. I kdy\u017e se tehdy tv\u00e1\u0159il tvrd\u011b, Tom v\u011bd\u011bl, \u017ee je to jenom maska. Maska, bez kter\u00e9 by s n\u00edm nemohl bojovat, a kterou u\u017e d\u00e1vno nepot\u0159eboval…<\/div>\n
\n
Jejich smutn\u00fd o\u010dn\u00ed kontakt ukon\u010dil a\u017e Bill, kter\u00fd to u\u017e d\u00e9le nevydr\u017eel a slezl ze sv\u00e9ho bratra. Zhluboka d\u00fdchaj\u00edc, do\u0161el ke kuchy\u0148sk\u00e9 lince, aby ud\u011blal Tomovi sn\u00eddani. Vz\u00e1p\u011bt\u00ed v\u0161ak \u0161okovan\u011b vydechl, kdy\u017e jej Tom ne\u010dekan\u011b chytil za z\u00e1p\u011bt\u00ed a p\u0159itiskl si jej k sob\u011b.<\/div>\n
„J\u00e1 necht\u011bl sn\u00eddani,“ vydechl skl\u00ed\u010den\u011b a prudce se p\u0159itiskl k bratrov\u00fdm pootev\u0159en\u00fdm rt\u016fm. Bill mu jeho polibky nedok\u00e1zal op\u011btovat, na to se a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 b\u00e1l. St\u00e1li p\u0159eci uprost\u0159ed kuchyn\u011b, do kter\u00e9 mohl kdykoliv n\u011bkdo vej\u00edt. Nem\u011bl tolik odvahy, aby to dok\u00e1zal risknout. „Bille,“ zast\u00e9nal Tom, \u010d\u00edm\u017e Billa prosil, aby u\u017e spolupracoval.<\/div>\n
„T-tak dob\u0159e… pojedu s tebou na ten v\u00fdlet,“ \u0159ekl Bill rychle, jakmile se od n\u011bj Tom na okam\u017eik odsunul a pr\u00e1v\u011b to je zachr\u00e1nilo, jeliko\u017e se na schodech ozvaly l\u00edn\u00e9 kroky. Tom kr\u00e1tce k\u00fdvl a sna\u017eil se uklidnit. Srdce mu spla\u0161en\u011b tlouklo a t\u0159\u00e1sl se vzru\u0161en\u00edm jako mal\u00fd kluk. Je\u0161t\u011b jednou Billa dlouze pol\u00edbil a pot\u00e9 se rychle posadil na nejbli\u017e\u0161\u00ed \u017eidli pr\u00e1v\u011b ve chv\u00edli, kdy do dve\u0159\u00ed nakoukla Bellyina tv\u00e1\u0159…<\/p>\n<\/div>\n
„L\u00e1sko, ty u\u017e jsi vzh\u016fru? Pro\u010d si m\u011b nevzbudil, ud\u011blala bych ti sn\u00eddani,“ \u0159ekla je\u0161t\u011b po\u0159\u00e1d ospale a pomal\u00fdmi kroky k n\u011bmu do\u0161la, aby jej mohla pol\u00edbit. Bill na tohle opravdu nem\u011bl n\u00e1ladu. Zhluboka se nadechl a rad\u011bji se oto\u010dil z\u00e1dy, ne\u017e by se m\u011bl dobrovoln\u011b mu\u010dit pohledem na to, jak l\u00edb\u00e1 rty, kter\u00e9 je\u0161t\u011b p\u0159ed chvilkou l\u00edbaly jeho.<\/div>\n
„Neboj, Bello, j\u00e1 mu sn\u00eddani ud\u011bl\u00e1m,“ \u0159ekl a bolest, kter\u00e1 jej s\u017e\u00edrala, byla mnohem siln\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e kdy p\u0159edt\u00edm. Bella v\u0161ak nem\u011bla Tomovy smysly, aby hned pochopila, co se v jeho dvoj\u010deti odehr\u00e1v\u00e1, proto se jenom mile usm\u00e1la a pod\u011bkovala…<\/p>\n<\/div>\n
„J\u00e1 myslel, \u017ee to m\u00e1 b\u00fdt v\u00fdlet,“ post\u011b\u017eoval si Bill, kdy\u017e kone\u010dn\u011b nasedal do auta a rozhl\u00eddl se \u010dernou oblohou. Tom se malinko zahanben\u011b pousm\u00e1l a pot\u00e9 se posadil na m\u00edsto \u0159idi\u010de.<\/div>\n
„Taky \u017ee je,“ dodal se sv\u00fdm typick\u00fdm \u00fasm\u011bvem a v o\u010d\u00edch mu hrav\u011b zajisk\u0159ilo.<\/div>\n
„Tome, je p\u016fl jeden\u00e1ct\u00e9 ve\u010der! Belly jsem se zbavit nedok\u00e1zal, tud\u00ed\u017e jsme ob\u011bhli cel\u00e9 m\u011bsto, a pak jsem na tebe \u010dekal je\u0161t\u011b dv\u011b hodiny. A kdy\u017e nakonec usnu, ty p\u0159ijde\u0161 a vzbud\u00ed\u0161 m\u011b, \u017ee m\u016f\u017eeme vyrazit?“ up\u0159el na n\u011bj ospal\u00fd pohled a kr\u00e1tce z\u00edvnul. „Jsem unavenej, nemohli bychom to odlo\u017eit? Mohli bychom jet t\u0159eba z\u00edtra nebo-“ jeho slova n\u00e1hle zanikla v hlubok\u00e9m polibku, kter\u00fd mu Tom v\u011bnoval.<\/div>\n
„U\u017e nemluv,“ za\u0161eptal, kdy\u017e se na n\u011bj Bill p\u0159ekvapen\u011b zahled\u011bl a znovu jej pol\u00edbil.<\/p>\n<\/div>\n
Samoz\u0159ejm\u011b, \u017ee s n\u00edm cht\u011bl b\u00fdt cel\u00fd den. Cht\u011bl jej vz\u00edt n\u011bkam daleko odtud… daleko od krut\u00e9 reality a d\u011bsiv\u011b b\u011b\u017e\u00edc\u00edho \u010dasu. Daleko od v\u0161ech t\u011bch seznam\u016f host\u016f, mil\u00fdch p\u0159\u00e1n\u00ed\u010dek a sms… a co nejd\u00e1l od Belly… jenom\u017ee musel odv\u00e9st babi\u010dku do nemocnice, kde spole\u010dn\u011b se Simone museli po\u010dkat na v\u0161echna jej\u00ed vy\u0161et\u0159en\u00ed. Tak\u017ee trp\u011bli oba. Zat\u00edmco Tom m\u011bl na krku babi\u010dku, kter\u00e1 byla a\u017e chorobn\u011b posedl\u00e1 nemocema, Bill m\u011bl na krku jeho snoubenku, kter\u00e1 cel\u00fd den b\u00e1snila o jej\u00ed svatb\u011b sn\u016f, tud\u00ed\u017e se jejich vytou\u017een\u00fd v\u00fdlet nekonal.<\/div>\n
„J\u00e1 ti p\u0159eci ne\u0159ekl, \u017ee n\u011bkam jedeme,“ pomalounku odep\u00ednal Bill\u016fv p\u00e1s, kter\u00fd si hned, jak nasedl, automaticky zapnul. Bill si m\u00edrn\u011b vyd\u011b\u0161en\u011b popravil sv\u00e9 br\u00fdle a neposlu\u0161n\u00e9 pram\u00ednky vlas\u016f si zastr\u010dil za ucho.<\/div>\n
„T-tome, tohle nem\u016f\u017eu,“ vydechl rychle a prudce od sebe Toma odstr\u010dil, kdy\u017e se jej pokusil pol\u00edbit. Otev\u0159el dve\u0159e a vyb\u011bhl z auta ven. Vz\u00e1p\u011bt\u00ed v\u0161ak litoval sv\u00e9ho neurval\u00e9ho a ne\u010dekan\u00e9ho chov\u00e1n\u00ed. Jenom se vyd\u011bsil. On s\u00e1m byl toti\u017e je\u0161t\u011b po\u0159\u00e1d panic a m\u011bl panickou hr\u016fzu z toho, \u017ee by na n\u011bj m\u011bly sahat n\u011b\u010d\u00ed ruce. Polibky byly jedna v\u011bc, ale doteky… S \u017e\u00e1dnou z holek, se kter\u00fdma chodil, se nedok\u00e1zal milovat, tak\u017ee se ani nen\u00ed \u010demu divit, \u017ee jeho vztahy byly jenom chvilkov\u00e9, jeliko\u017e ty holky tou\u017eily po n\u011b\u010dem v\u00edc… Mo\u017en\u00e1 pr\u00e1v\u011b proto jej povol\u00e1n\u00ed svatebn\u00ed agent bavilo. Mohl se d\u00edvat na lidi, kte\u0159\u00ed se miluj\u00ed a d\u011blat jim radost. Rad\u011bji se na radost druh\u00fdch d\u00edval, ne\u017e by si ji m\u011bl dop\u0159\u00e1t…<\/p>\n<\/div>\n
„Ud\u011blal jsem n\u011bco \u0161patn\u011b?“ Tom urychlen\u011b vyb\u011bhl za n\u00edm a v posledn\u00ed chv\u00edli jej chytil za z\u00e1p\u011bst\u00ed. Bill ne\u0161\u0165astn\u011b sv\u011bsil hlavu a sklopil ramena.<\/div>\n
„N-ne, j\u00e1 tohle nechci! Prosim, Tome… j-j\u00e1,“ zahled\u011bl se mu hluboce do o\u010d\u00ed a ti\u0161e vzlykl, jak mu po tv\u00e1\u0159i st\u00e9kala prvn\u00ed slza. „J\u00e1 m\u00e1m strach,“ vydechl zni\u010den\u011b, a kdy\u017e si jej Tom k sob\u011b n\u011b\u017en\u011b p\u0159itulil, stulil se do jeho velik\u00e9 mikiny a vn\u00edmal klidn\u00fd tlukot jeho srdce.<\/div>\n
„Tak to pro dne\u0161ek odlo\u017e\u00edme ano? A p\u016fjdeme sp\u00e1t, hmm?“ zeptal se, a kdy\u017e c\u00edtil, jak Bill p\u0159ik\u00fdvl, pomal\u00fdmi kroky jej vedl zp\u00e1tky dovnit\u0159. Necht\u011bl jej vyd\u011bsit… nikdy by nesnesl, kdyby se na n\u011bj d\u00edval vyd\u011b\u0161en\u011b a s hr\u016fzou v o\u010d\u00edch. Miloval jej, jako je\u0161t\u011b nikoho a nemohl by mu ubl\u00ed\u017eit. Pomohl mu do postele, a kdy\u017e Bill kone\u010dn\u011b le\u017eel pod p\u0159ikr\u00fdvkou, posadil se na kraj jeho postele…<\/p>\n<\/div>\n
autor: B-kay<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: B-kay Po chvilce se v\u0161ak od n\u011bj odsunul a zahled\u011bl se mu hluboce do o\u010d\u00ed. „I kdy\u017e nev\u00edm, jestli bych m\u011bl,“ smutn\u011b sklonil tv\u00e1\u0159 a Tom c\u00edtil, jak si mu pomalu sed\u00e1 na kl\u00edn. Netrvalo dlouho a Bill na n\u011bm spokojen\u011b<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[223],"tags":[],"class_list":["post-14605","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-perfect-symetry"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/14605","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=14605"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/14605\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=14605"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=14605"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=14605"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}