{"id":14617,"date":"2009-05-02T17:00:00","date_gmt":"2009-05-02T16:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=14583"},"modified":"2009-05-02T17:00:00","modified_gmt":"2009-05-02T16:00:00","slug":"bookmakers-scrubbers-ii-temny-stin-5","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2009\/05\/02\/bookmakers-scrubbers-ii-temny-stin-5\/","title":{"rendered":"Bookmakers scrubbers II – Temn\u00fd st\u00edn 5."},"content":{"rendered":"
autor: Ainikki<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
Tom<\/p>\n<\/div>\n
Zad\u00edval jsem se na bud\u00edk stoj\u00edc\u00ed na no\u010dn\u00edm stolku. 8:36. Stra\u0161nej \u010das. M\u00e1m volno, nav\u00edc jsou je\u0161t\u011b sv\u00e1tky a j\u00e1 u\u017e jsem vzh\u016fru v pro m\u011b naprosto nelidskou dobu. Pooto\u010dil jsem hlavu a mrknul na Billa, kter\u00fd si st\u00e1le neru\u0161en\u011b spinkal. Le\u017eel na boku oto\u010den\u00fd ke mn\u011b, m\u011bl pootev\u0159enou pusu a z koutku \u00fast mu vyt\u00e9kala tenk\u00e1 stru\u017eka slin, je\u017e na pol\u0161t\u00e1\u0159i vyr\u00fdsovala mal\u00e9 mokr\u00e9 kole\u010dko. Vypadal rozko\u0161n\u011b. V dlani \u00fap\u011bnliv\u011b sv\u00edral jeden m\u016fj dred a sem tam si ti\u0161e uchr\u00e1pnul. No, alespo\u0148 u\u017e se po mn\u011b nev\u00e1lel, co\u017e d\u011blal celou noc, d\u00edky \u010demu\u017e jsem se probral tak brzy. Nejsp\u00ed\u0161 se tak neuv\u011bdom\u011ble jistil, abych mu neutekl. Po na\u0161em milov\u00e1n\u00ed jsem toti\u017e hrozil t\u00edm, \u017ee si p\u016fjdu lehnout do sv\u00e9 postele, aby n\u00e1s m\u00e1ma r\u00e1no nena\u0161la u sebe.<\/p>\n<\/div>\n
„Tomi, v\u00ed\u0161, \u017ee n\u00e1s nech\u00e1v\u00e1 vyspat, dokud se sami nevykul\u00edme. Nepoleze sem. Bu\u010f u m\u011b. Miluju t\u011b, l\u00e1sko. Nebudu moct bez tebe sp\u00e1t.“ L\u00edsal se ten medv\u00eddek, vyzn\u00e1val se mi a \u017eadonil. Dok\u00e1zali byste od n\u011bj jen tak odej\u00edt? J\u00e1 tedy rozhodn\u011b ne. Jen\u017ee t\u011bmi sv\u00fdmi plan\u00fdmi v\u00fdhr\u016f\u017ekami, kter\u00fdmi jsem si z n\u011bj stejn\u011b jen utahoval, jsem si noc beze sp\u00e1nku zajistil j\u00e1. Bezd\u011b\u010dn\u011b se ke mn\u011b ma\u010dkal mnohem v\u00edce, ne\u017e m\u00edval ve zvyku, a kdy\u017e mi zrovinka neodkrvoval pa\u017ei, uhn\u00edz\u010foval se mi na hrudn\u00edku a znesnad\u0148oval mi d\u00fdch\u00e1n\u00ed. Ne snad, \u017ee by byl n\u011bjak t\u011b\u017ek\u00fd, ale kdy\u017e si ze m\u011b rozhodl ud\u011blat pol\u0161t\u00e1\u0159 a le\u017eel na mn\u011b dlouh\u00e9 hodiny, tak u\u017e to bylo pon\u011bkud nep\u0159\u00edjemn\u00e9. Zkou\u0161el jsem ho ze sebe sklepat a kousek odkulit stranou. Bezv\u00fdsledn\u011b. Jakmile jsem tak u\u010dinil, zavalil m\u011b znovu, ani\u017e by se snad probral. Nakonec jsem to tedy vzdal a sm\u00ed\u0159il se s t\u00edm, \u017ee se jednou holt blb\u011b vysp\u00edm.<\/div>\n
\n
Pomalu m\u011b p\u0159est\u00e1valo bavit si jen tak prohl\u00ed\u017eet to pod\u0159imuj\u00edc\u00ed klubko, byla to p\u0159eci jen pon\u011bkud jednotv\u00e1rn\u00e1 \u010dinnost, tak\u017ee jsem ho m\u00ednil vytrhnout z jeho sladk\u00e9ho sn\u011bn\u00ed. Ne\u017e jsem ale stihl tu z\u00e1ke\u0159nost, kterak vzbudit Billa, podniknout, skrz st\u011bnu ke mn\u011b dolehla tlumen\u011b zn\u011bj\u00edc\u00ed melodie m\u00e9ho mobilu. Z\u016fstal u m\u011b v pokoji z\u0159ejm\u011b na psac\u00edm stole, a proto\u017ee jsem nem\u011bl ve zvyku ignorovat sv\u00e9 p\u0159\u00edchoz\u00ed hovory, musel jsem cht\u011b necht\u011b vst\u00e1t a pro tu vy\u0159v\u00e1vaj\u00edc\u00ed vymo\u017eenost techniky si doj\u00edt.<\/p>\n<\/div>\n
„Bill\u00ed, pus\u0165. N\u011bkdo mi vol\u00e1.“ Drcnul jsem do br\u00e1chy a sna\u017eil se mu vyrvat svoje vlasy z ruky.<\/div>\n
„Hmm, tak to nech zvonit.“ Zamumlal rozespale, neotv\u00edraj\u00edc o\u010di a za\u010dal se mi op\u011bt s\u00e1pat kolem krku. Vyu\u017eil jsem toho, \u017ee ten m\u016fj pramen upustil a bleskov\u011b se vyhrabal zpod pe\u0159iny. „Zr\u00e1d\u010de, koukej se sem je\u0161t\u011b vr\u00e1tit.“<\/div>\n
„To nem\u011bj strach.“ Ujistil jsem ho ode dve\u0159\u00ed a u\u017e jsem bral za kliku. Neuv\u011bdomil jsem si, \u017ee jsme se v\u010dera zamkli, tak\u017ee jsem s n\u00ed bez valn\u00e9ho efektu jen p\u00e1rkr\u00e1t zacloumal. Bill \u0161kodolib\u011b zabublal sm\u00edchy. Rad\u011bji jsem ho nekomentoval, oto\u010dil kl\u00ed\u010dem a p\u00e1r rychl\u00fdmi kroky vpadnul do sv\u00e9ho pokoje. P\u0159\u00edstroj u\u017e samoz\u0159ejm\u011b ml\u010del. Kouknul jsem tedy na zme\u0161kan\u00fd hovor. Alice. No jist\u011b. O dne\u0161ku jsme mluvili jako o dnu, kdy budeme m\u00edt oba volno, tak\u017ee bychom se mohli vid\u011bt. Bill z toho asi op\u011bt nebude zrovinka odva\u0159enej, ale mn\u011b u\u017e se l\u00edhnul men\u0161\u00ed pl\u00e1n, jak ho uml\u010det. Zm\u00e1\u010dknul jsem tedy zp\u011btn\u00e9 vol\u00e1n\u00ed a \u010dekal, a\u017e to Alice zvedne.<\/div>\n
„No, nazdar ko\u010dko.“ Pozdravil jsem ji rozvern\u011b, kdy\u017e se ve sluch\u00e1tku ozval jej\u00ed hlas. „Jasn\u011b, \u017ee ten dne\u0161ek plat\u00ed.“ Potvrdil jsem j\u00ed ihned, \u017ee si na ni rozhodn\u011b m\u00edn\u00edm ud\u011blat \u010das, jak jsem sl\u00edbil. „Co podniknem? Jako obvykle?“ … „Dob\u0159e, sejdem se tedy v p\u011bt u kina. A \u00c1lo? Vadilo by ti, kdybych s sebou p\u0159ibral br\u00e1chu?“ … „Tak fajn. Zat\u00edm pa.“ Rozlou\u010dil jsem se a zav\u011bsil. Te\u010f jen zb\u00fdvalo toho morouse p\u0159esv\u011bd\u010dit, \u017ee bude z\u00e1bava, kdy\u017e s n\u00e1mi p\u016fjde, a \u017ee ho Alice hlavn\u011b neukousne. Je to kamar\u00e1dka, tak\u017ee jsem nevid\u011bl jeden jedin\u00fd d\u016fvod, pro\u010d bych m\u011bl lp\u011bt na tom, abychom se spolu sch\u00e1zeli jen sami. T\u0159eba nakonec br\u00e1cha taky uzn\u00e1, \u017ee b\u00fdt j\u00ed na bl\u00edzku nen\u00ed tak \u00fapln\u00e1 ztr\u00e1ta \u010dasu.<\/p>\n<\/div>\n
Vr\u00e1til jsem se tedy za n\u00edm. Byl rozvalen\u00fd na z\u00e1dech, a jakmile m\u011b zmer\u010dil, nadzvedl c\u00edp pe\u0159iny, abych si k n\u011bmu mohl je\u0161t\u011b na chvilku vl\u00e9zt.<\/div>\n
„Tak co? Bylo to tak neodkladn\u011b d\u016fle\u017eit\u00fd?“ Ptal se je\u0161t\u011b d\u0159\u00edve, ne\u017e jsem se stihl nam\u00e1\u010dknout k jeho h\u0159ejiv\u00e9mu t\u011blu.<\/div>\n
„Bylo.“ Odv\u011btil jsem stru\u010dn\u011b a Bill zpozorn\u011bl.<\/div>\n
„Jo? A kdo ti teda volal?“ Nedalo mu to a sna\u017e\u00edc se o lhostejn\u00fd t\u00f3n hlasu, se p\u00eddil po osob\u011b, kter\u00e1 po mn\u011b zatou\u017eila takhle r\u00e1no po \u0160t\u011bdr\u00e9m dnu.<\/div>\n
„Alice.“ Dostalo se mu dal\u0161\u00ed stroh\u00e9 odpov\u011bdi.<\/div>\n
„Tak Alice. A co cht\u011bla?“ Pokou\u0161el jsem se to v sob\u011b dusit, ale d\u00e1l u\u017e to ne\u0161lo. Musel jsem se rozesm\u00e1t. Byl tak neuv\u011b\u0159iteln\u011b pr\u016fhlednej.<\/div>\n
„Jen se ujistit, \u017ee se dnes sejdem.“<\/div>\n
„Aha… a co je tu jako k sm\u00edchu?“<\/div>\n
„No p\u0159ece ty. Bille, nemra\u010d se. Jdem jen do kina a pak pokecat a na n\u011bco k j\u00eddlu. Poj\u010f s n\u00e1ma.“ Pozval jsem ho jen tak mimochodem a \u010dekal, jak zareaguje.<\/div>\n
„A to bych v\u00e1m tam m\u011bl jako d\u011blat k\u0159ov\u00ed nebo co?“<\/div>\n
„Ale Bille, p\u0159esta\u0148 s t\u011bma kyselostma. U\u017e jsem j\u00ed \u0159ekl, \u017ee p\u016fjde\u0161. Nevid\u00edm jeden d\u016fvod, pro\u010d bys nemoh. Alice je fajn. Uvid\u00ed\u0161, \u017ee se ti bude l\u00edbit.“ P\u0159esv\u011bd\u010doval jsem ho, ale stejn\u011b jsem m\u011bl pocit, \u017ee za chv\u00edli praskne, vzhledem k tomu, jak se za\u010dal nafukovat. Zalo\u017eil si ruce na prsou a pokra\u010doval v prsk\u00e1n\u00ed.<\/div>\n
„Tak to teda fakt nev\u00edm, co by se mi m\u011blo l\u00edbit na holce, co se mi sna\u017e\u00ed sbalit br\u00e1chu. Mus\u00edte se po\u0159\u00e1d slejzat? Ne\u017e jsme za\u010dali b\u00fdt my dva spolu, tak to bylo pochopiteln\u00fd, ale te\u010f… to ti jako nesta\u010d\u00edm?“ Labiln\u011b \u0161t\u011bkal a evidentn\u011b se na m\u011b ani nem\u00ednil d\u00edvat. T\u011bkal o\u010dima po strop\u011b a krabatil \u010delo.<\/div>\n
„Je\u017ei\u0161, mluvili jsme o tom tolikr\u00e1t. To to mus\u00edm znovu opakovat? Alice je k\u00e1mo\u0161ka, m\u00e1 p\u0159\u00edtele a rozhodn\u011b se nepokou\u0161\u00ed o to, co tu nazna\u010duje\u0161. Hrozn\u011b dob\u0159e se mi s n\u00ed jen tak oby\u010dejn\u011b je. Nemus\u00edm bejt za hv\u011bzdu. S n\u00ed m\u016f\u017eu vypnout, relaxovat a nemus\u00edm se kontrolovat. Ch\u00e1pe\u0161?“ Vysv\u011btloval jsem trp\u011bliv\u011b. Nebylo ale zbyt\u00ed, kdybych dal najevo, \u017ee m\u011b tyhle debaty unavuj\u00ed, akor\u00e1t bychom se poh\u00e1dali.<\/div>\n
„A se mnou vypnout nem\u016f\u017ee\u0161?“ Padnul dal\u0161\u00ed vskutku odu\u0161evn\u011bl\u00fd dotaz. M\u011bl jsem chu\u0165 proto\u010dit o\u010di v sloup.<\/div>\n
„Jasn\u011b \u017ee jo, ale ty se\u0161 v tom koloto\u010di se mnou. Ona ne. P\u0159edstavuje pro m\u011b spojen\u00ed s norm\u00e1ln\u00edm sv\u011btem, v\u0161edn\u00edm \u017eivotem.“<\/div>\n
„Hmm.“ Ucedil jen Bill a oto\u010dil se ke mn\u011b z\u00e1dy.<\/div>\n
„Do h\u00e1je u\u017e, Bille. P\u0159esta\u0148 trucovat a d\u00edvej se na m\u011b.“ Rozk\u00e1zal jsem. M\u011bl jsem toho akor\u00e1t dost a d\u00e1l u\u017e jsem se s n\u00edm nem\u00ednil matlat. Chytnul jsem ho za rameno a silou ho donutil oto\u010dit se zp\u011bt na z\u00e1da. Podep\u0159el jsem se na jednom lokti, abych mu vid\u011bl do obli\u010deje a druhou rukou jsem si ho p\u0159idr\u017eoval. „Te\u010f m\u011b dob\u0159e poslouchej. Miluju t\u011b, jasn\u00fd? Jenom tebe. Nikdy bych ti neubl\u00ed\u017eil, co\u017e znamen\u00e1, \u017ee bych t\u011b ani nikdy nepodvedl. Zapome\u0148 na moj\u00ed minulost, te\u010f si tady ty a to je to jedin\u00fd d\u016fle\u017eit\u00fd. V\u011b\u0159 mi, pros\u00edm. Miluju t\u011b, miluju. Rozum\u00ed\u0161?“ P\u0159esv\u011bd\u010doval jsem ho a posledn\u00edch p\u00e1r slov jsem prokl\u00e1dal mot\u00fdl\u00edmi polibky, kter\u00e9 jsem mu vtisk\u00e1val na l\u00edce.<\/div>\n
„Promi\u0148. J\u00e1 tebe taky, jen prost\u011b… nen\u00ed to tak \u00fapln\u011b o tom, \u017ee bych ti nev\u011b\u0159il. M\u00e1m z n\u00ed strach. Je to… hrozn\u011b zvl\u00e1\u0161tn\u00ed. Ch\u00e1pej i ty m\u011b. Nikdy d\u0159\u00edv jsi kamar\u00e1dku nem\u011bl.“ Objas\u0148oval mi on sv\u016fj \u00fahel pohledu. U\u017e se ale ne\u010dertil. Tiskl se mi do n\u00e1ru\u010de a nastavoval tv\u00e1\u0159e m\u00fdm hladiv\u00fdm prst\u016fm.<\/div>\n
„V\u0161echno je jednou poprv\u00e9.“ Odtu\u0161il jsem prost\u011b. „P\u016fjde\u0161 tedy s n\u00e1mi? Alespo\u0148 ji pozn\u00e1\u0161 a s\u00e1m nakonec uzn\u00e1\u0161, \u017ee nen\u00ed nejmen\u0161\u00ed d\u016fvod k tomu m\u00edt z n\u00ed n\u011bjak\u00e9 obavy.“ Bill jen p\u0159ik\u00fdvl a nat\u00e1hl se ke mn\u011b pro polibek.<\/p>\n<\/div>\n
Bill<\/p>\n<\/div>\n
Nato\u010dil jsem se bokem k zrcadlu a prohl\u00ed\u017eel si sv\u016fj outfit, kter\u00fd jsem na sebe navl\u00e9kl na setk\u00e1n\u00ed s tou br\u00e1chovou Alic\u00ed. Tom m\u011b upozor\u0148oval, a\u0165 se sna\u017e\u00edm nevypadat p\u0159\u00edli\u0161 Billovsky, kdy\u017e raz\u00edme bez ochranky, ov\u0161em to se lehko \u0159ekne. V \u010demkoli jin\u00e9m se c\u00edt\u00edm nesv\u016fj. Jako t\u0159eba zrovinka pr\u00e1v\u011b te\u010f. Na dn\u011b sk\u0159\u00edn\u011b jsem vylovil star\u00e9 \u010dern\u00e9 voln\u011bj\u0161\u00ed man\u017eestr\u00e1ky, naprosto nezaj\u00edmav\u00e9 \u010derven\u00e9 tri\u010dko, na kter\u00e9 jsem nat\u00e1hl zelen\u00fd p\u0159il\u00e9hav\u00fd svetr, jen\u017e nevypadal \u00fapln\u011b nejh\u016f\u0159, ale jednodu\u0161e to nebyl m\u016fj styl. Na hlavu jsem si napa\u0159il \u010dernou pletenou hu\u010dku a vlasy sta\u017een\u00e9 do cul\u00edku jsem pod ni kompletn\u011b v\u0161echny nacpal. Tv\u00e1\u0159 bez jedin\u00e9 stopy po l\u00ed\u010didlech. Cel\u00e9 to dokreslovala vskutku \u00fachvatn\u00e1 tmav\u011b modr\u00e1 v\u011btrovka po bratranci, kterou mi m\u00e1ma st\u00e1hla n\u011bkde z p\u016fdy. Bylo to k uzouf\u00e1n\u00ed. P\u0159ipadal jsem si jako blbec. V\u017edy\u0165 j\u00e1 vypadal… norm\u00e1ln\u011b. \u0160\u00edlen\u00fd. Na druhou stranu dnes m\u011b vskutku nem\u011bl nikdo nejmen\u0161\u00ed \u0161anci poznat. A kdyby p\u0159eci jen ano… Ne, ne, to si v\u016fbec nesm\u00edm p\u0159ipou\u0161t\u011bt. Byl bych toti\u017e spole\u010densky vy\u0159\u00edzen\u00fd.<\/p>\n<\/div>\n
Na dve\u0159e se ozvalo kr\u00e1tk\u00e9 \u0165uknut\u00ed a hned na to zpoza nich vykoukla Tomova hlava. Kdy\u017e si v\u0161iml, \u017ee u\u017e jsem hotov\u00fd, zazubil se a vlezl dovnit\u0159.<\/div>\n
„Slu\u0161\u00ed ti to.“ Ohodnotil m\u011b a vrazil mi pusku na nos.<\/div>\n
„Laskav\u011b si utahuj z n\u011bkoho jin\u00fdho.“ Soptil jsem a \u0161klebil se u toho na sv\u016fj odraz. Tom se zasm\u00e1l.<\/div>\n
„No, jak mysl\u00ed\u0161. Vymlouvat ti to nebudu. M\u016f\u017eeme j\u00edt?“<\/div>\n
„Jo.“ Neochotn\u011b jsem k\u00fdvl a n\u00e1sledoval ho do gar\u00e1\u017ee k jeho autu.<\/p>\n<\/div>\n
„Upozor\u0148uju t\u011b, \u017ee jestli mi na t\u00e9 holce jen trochu n\u011bco nesedne, tak odch\u00e1z\u00edm.“ Vyplivl jsem dosedaj\u00edc na sedadlo spolujezdce. Byl jsem podr\u00e1\u017ed\u011bn\u00fd a protivn\u00fd. Sice m\u011b Tom r\u00e1no v posteli uklidnil, ale b\u011bhem dne jsem m\u011bl mo\u017enost o tom p\u0159em\u00fd\u0161let a p\u0159est\u00e1valo se mi kamkoli cht\u00edt. To jsem byl ale je\u0161t\u011b rozhodnut\u00fd p\u0159etva\u0159ovat se a Tomovi vyhov\u011bt, kdy\u017e mu na tom zcela evidentn\u011b z\u00e1le\u017eelo. Ov\u0161em v tuto chv\u00edli m\u011b maxim\u00e1ln\u011b dorazilo to moje vzez\u0159en\u00ed. V\u00edm, malichernost. Pro ostatn\u00ed ur\u010dit\u011b. Pro m\u011b ale no\u010dn\u00ed m\u016fra.<\/div>\n
„Bo\u017ee, Bille, co ti zase p\u0159el\u00edtlo p\u0159es nos? Jestli m\u00edn\u00ed\u0161 bejt celou dobu p\u0159\u00edjemnej jak vosina v zadku, tak si rovnou vystup. Nehodl\u00e1m Alici zat\u011b\u017eovat na\u0161ima \u017eabomy\u0161\u00edma sporama. A bu\u010f tak hodnej a nemluv o n\u00ed jako o „holce“, ona m\u00e1 jm\u00e9no.“<\/div>\n
„Jasn\u011b, ona je u\u010din\u011bn\u00e1 sv\u011btice.“ Zasy\u010del jsem a zapnul si p\u00e1s, \u010d\u00edm\u017e jsem dal najevo, \u017ee samotn\u00fd tedy rozhodn\u011b nikam nepojede.<\/div>\n
„V\u00ed\u0161 co? M\u00e1m toho po krk. To m\u00e1 bejt jako dal\u0161\u00ed \u017e\u00e1rlivej v\u00fdstup? A co m\u00e1m potom \u0159\u00edkat j\u00e1? Ty je\u0161t\u011b dote\u010f \u00e1ch\u00e1\u0161 nad t\u011bma novinama. Se div\u00edm, \u017ee sis to nedal zaskl\u00edt. A tohle zase nen\u00ed p\u0159\u00edjemn\u00fd mn\u011b.“ Vmetl mi okam\u017eit\u011b Tom do tv\u00e1\u0159e pro m\u011b u\u017e starou z\u00e1le\u017eitost t\u00fdkaj\u00edc\u00ed se Leticie.<\/p>\n<\/div>\n
Samoz\u0159ejm\u011b. Ten \u010dl\u00e1nek. Tom m\u011bl ob\u010das pot\u0159ebu mi ho vy\u010d\u00edtat dote\u010f. Vlastn\u011b mi to otloukal o hlavu, kdykoli jsem si dovolil vyslovit n\u011bco proti t\u00e9 jeho „k\u00e1mo\u0161ce“. Tady alespo\u0148 bylo jasn\u011b vid\u011bt, \u017ee obvi\u0148ovat ze \u017e\u00e1rlivosti jenom m\u011b, by nebylo tak \u00fapln\u011b spravedliv\u00e9. On byl na tom naprosto stejn\u011b. Mo\u017en\u00e1 je\u0161t\u011b h\u016f\u0159, proto\u017ee z jeho strany to bylo naprosto nesmysln\u00e9. On m\u011b napadal jen pro p\u00e1r \u0159\u00e1dk\u016f, kter\u00e9 Leticia napsala kr\u00e1tce po t\u00e9 americk\u00e9 tour do jednoho pl\u00e1tku. Leti v n\u011bm m\u011bla ud\u011blat report\u00e1\u017e hlavn\u011b o n\u00e1s, ale nejsp\u00ed\u0161 se v n\u00ed hnulo sv\u011bdom\u00ed, \u010di co, ale nic takov\u00e9ho nenapsala. Sp\u00ed\u0161e to byla jej\u00ed zpov\u011b\u010f. Mo\u017en\u00e1 tak ulevila sv\u00e9mu pocitu viny. Vyl\u00ed\u010dila tam p\u0159\u00edb\u011bh dvou zap\u0161kl\u00fdch du\u0161\u00ed, kter\u00e9 svou vlastn\u00ed bolest cht\u011bly p\u0159ekr\u00fdt bolest\u00ed druh\u00fdch a hr\u00e1ly si s jejich \u017eivoty. Proz\u0159en\u00ed p\u0159i\u0161lo a\u017e s \u010dlov\u011bkem, kter\u00fd m\u011bl b\u00fdt ob\u011bt\u00ed, ale o v\u0161em se dov\u011bd\u011bl a p\u0159esto neodsoudil. Tenkr\u00e1t se prodalo neuv\u011b\u0159iteln\u00e9 mno\u017estv\u00ed v\u00fdtisk\u016f s t\u00edmhle p\u0159\u00edb\u011bhem a to i p\u0159es to, \u017ee nikde nebyla uvedena konkr\u00e9tn\u00ed jm\u00e9na. Pochopiteln\u011b j\u00e1 v\u011bd\u011bl, o kom byla \u0159e\u010d. Byl jsem tam vykreslen\u00fd jako hrdina a to mi nejsp\u00ed\u0161 d\u011blalo dob\u0159e. Lichotilo to m\u00e9 mu\u017esk\u00e9 je\u0161itnosti. Nebo jsem mo\u017en\u00e1 cht\u011bl m\u00edt jen n\u011bjakou pam\u00e1tku. Tom v tom ale vid\u011bl n\u011bco jin\u00e9ho. Podle jeho vlastn\u00edch slov se pr\u00fd c\u00edt\u00ed podveden\u00fd s v\u011bdom\u00edm, \u017ee ve sv\u00fdch my\u0161lenk\u00e1ch se k n\u00ed ob\u010das up\u00edn\u00e1m. P\u0159i\u0161lo mi to sm\u011b\u0161n\u00e9. Co bych m\u011bl potom \u0159\u00edkat j\u00e1? On se se svou Alic\u00ed skute\u010dn\u011b st\u00fdk\u00e1, kde\u017eto j\u00e1 Leticii s nejv\u011bt\u0161\u00ed pravd\u011bpodobnost\u00ed nikdy neuvid\u00edm. Vlastn\u011b u\u017e jsem po tom ani netou\u017eil. Sice jsem j\u00ed tenkr\u00e1t dal na sebe kontakt, ale to u\u017e je pry\u010d. Co se stalo v Americe, tam tak\u00e9 z\u016fstalo. J\u00e1 m\u00e1m te\u010f \u00fapln\u011b nov\u00fd \u017eivot po boku Toma. Ob\u010das si na ni vzpomenu. To nepop\u00edr\u00e1m. Ale v\u0161echny ty my\u0161lenky se t\u00e1hnou jen v t\u00e9 rovin\u011b, \u017ee to byla jedna z \u017eivotn\u00edch zku\u0161enost\u00ed, nic jin\u00e9ho. Vadilo mi, \u017ee jej\u00ed st\u00edn Tom nafukuje mnohem v\u00edc, ne\u017e jak\u00fdm ve skute\u010dnosti byl. V podstat\u011b ale nebyl v\u016fbec \u017e\u00e1dn\u00fd. Ten mezek to ale odm\u00edtal pochopit.<\/p>\n<\/div>\n
Na druhou stranu jsem se mu nedivil. I m\u011b ob\u010das pron\u00e1sleduj\u00ed obr\u00e1zky sle\u010den, kter\u00e9 si Tom odv\u00e1d\u011bl na pokoje, dr\u017e\u00edc je kolem ramen, a p\u0159i tom se na n\u011b nat\u011b\u0161en\u011b usm\u00edval. Jen\u017ee j\u00e1 ho za n\u011b nikdy neoso\u010dil. Dok\u00e1zalo m\u011b v\u017edy zastavit uv\u011bdom\u011bn\u00ed si, \u017ee je to cel\u00e9 jen minulost, do kter\u00e9 nem\u00e1 cenu se vracet. Jen\u017ee Alice je sou\u010dasnost, proto bych \u0159ekl, \u017ee j\u00e1 jsem tedy rozhodn\u011b ve v\u011bt\u0161\u00edm pr\u00e1vu ne\u017e br\u00e1cha. Tvrdit, \u017ee s n\u00ed nic nem\u00e1, je sice hezk\u00fd. Ov\u0161em j\u00e1 bych dodal – zat\u00edm.<\/p>\n<\/div>\n
„Tak te\u010f zase m\u00edn\u00ed\u0161 pro zm\u011bnu zaryt\u011b ml\u010det?“ Lamentoval d\u00e1l Tom, kdy\u017e jsem na n\u011bj p\u0159estal \u00fapln\u011b reagovat a z\u00edral jsem z ok\u00fdnka o\u010dek\u00e1vaj\u00edc, \u017ee sklapne taky a kone\u010dn\u011b u\u017e pojedeme. „Bille, laskav\u011b odpov\u00eddej… je\u017ei\u0161, h\u00e1d\u00e1me se tu jak man\u017eel\u00e9 po dvaceti letech. Tohle v\u00e1\u017en\u011b chce\u0161? Takhle ti to vyhovuje? Mn\u011b teda ne.“ Po\u0159\u00e1d ticho. „V\u00ed\u0161 co… tak j\u00e1 ti teda slibuju, \u017ee kdy\u017e ti dnes Alice nesedne, tak se s n\u00ed v\u00eddat p\u0159estanu. Budu akceptovat, \u017ee ti to vad\u00ed. Douf\u00e1m, \u017ee pak u\u017e ti ale bude dostate\u010dn\u011b jasn\u00fd, jak moc pro m\u011b znamen\u00e1\u0161.“<\/p>\n<\/div>\n
Vyt\u0159e\u0161til jsem na n\u011bj o\u010di. Byl jsem naprosto zasko\u010den\u00fd. T\u00edmhle m\u011b dostal. On si ji v\u017edycky tak vehementn\u011b prosazoval, \u017ee by m\u011b nikdy nenapadlo, \u017ee by byl ochotn\u00fd se pro m\u016fj klid na du\u0161i t\u00e9 holky vzd\u00e1t. Zastyd\u011bl jsem se.<\/div>\n
„Promi\u0148. Nemyslel jsem to tak. Bylo by sobeck\u00fd ten n\u00e1vrh p\u0159ijmout. Vlastn\u011b za to ani nem\u016f\u017ee Alice. To ty hadry.“ Ku\u0148knul jsem kaj\u00edcn\u011b, klopil o\u010di n\u011bkam dol\u016f a demonstrativn\u011b jsem zatahal za lem toho ohavn\u00e9ho zelen\u00e9ho svetru.<\/p>\n<\/div>\n
Tentokr\u00e1t z\u016fstal zara\u017een\u00fd Tom. Pak nejsp\u00ed\u0161 pochopil obsah m\u00e9ho sd\u011blen\u00ed a k\u00e1rav\u011b nakr\u010dil nos.<\/div>\n
„Bille, to mi chce\u0161 jako \u0159\u00edct, \u017ee cel\u00e1 ta tvoje prud\u00e9rn\u00ed n\u00e1lada je kv\u016fli oble\u010den\u00ed?“ Trhnul jsem rameny v omluvn\u00e9m gestu a provinile a hlavn\u011b sm\u00ed\u0159liv\u011b se zaculil. „M\u011b z tebe klepne, ty moje sle\u010dinko.“ Br\u00e1cha teatr\u00e1ln\u011b sepjal ruce, ale u\u017e se za\u010d\u00ednal usm\u00edvat tak\u00e9. Provokativn\u011b jsem na n\u011bj vypl\u00e1zl jazyk a pokra\u010duj\u00edc v infantiln\u00edm zuben\u00ed se, jsem se zabo\u0159il do op\u011brky a pohled op\u011bt nasm\u011broval ven z \u010deln\u00edho okna auta.<\/p>\n<\/div>\n
„Mn\u011b se ale l\u00edb\u00ed\u0161 \u00fapln\u011b v \u010demkoli. To by pro tebe m\u011blo b\u00fdt prioritn\u00ed, ne?“ Ujistil m\u011b, kdy\u017e se dostate\u010dn\u011b vysm\u00e1l a na usm\u00ed\u0159enou m\u011b h\u0159betem ruky pohladil po tv\u00e1\u0159i, p\u0159esn\u011b tak, jak se to d\u011bl\u00e1v\u00e1 mal\u00fdm d\u011btem. Vyvolalo to ve mn\u011b spont\u00e1nn\u00ed touhu ho za to gesto obdarovat pusou. Rychl\u00fdm pohybem jsem se k n\u011bmu nahnul a vlepil mu uslintan\u00e9ho hudlana na \u010delo.<\/div>\n
„Tak m\u016f\u017eeme jet.“ \u0158ekl jsem, kdy\u017e jsem se od n\u011bj odt\u00e1hl. Tom nade mnou jen zakroutil hlavou a oto\u010dil kl\u00ed\u010dkem v zapalov\u00e1n\u00ed.<\/p>\n<\/div>\n
Mal\u00e1 bou\u0159ka se ztratila stejn\u011b rychle jako se p\u0159ihnala. Tak to bylo v\u017edycky, i d\u0159\u00edve. Nejd\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00ed ale bylo, \u017ee vzduch z\u016fstal p\u0159\u00edjemn\u011b pro\u010di\u0161t\u011bn\u00fd, sv\u011b\u017ee se d\u00fdchalo a nikde za tou pl\u00edskanic\u00ed nez\u016fst\u00e1vala \u017e\u00e1dn\u00e1 \u0161patn\u011b odstraniteln\u00e1 spou\u0161\u0165. N\u00e1\u0161 vztah by bez ob\u010dasn\u00fdch mr\u00e1\u010dk\u016f a p\u0159eh\u00e1n\u011bk snad ani nemohl existovat.<\/p>\n<\/div>\n
autor: Ainikki<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Ainikki Tom Zad\u00edval jsem se na bud\u00edk stoj\u00edc\u00ed na no\u010dn\u00edm stolku. 8:36. Stra\u0161nej \u010das. M\u00e1m volno, nav\u00edc jsou je\u0161t\u011b sv\u00e1tky a j\u00e1 u\u017e jsem vzh\u016fru v pro m\u011b naprosto nelidskou dobu. Pooto\u010dil jsem hlavu a mrknul na Billa, kter\u00fd si st\u00e1le<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[222],"tags":[],"class_list":["post-14617","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-bookmakers-scrubbers-ii-temny-stin"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/14617","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=14617"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/14617\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=14617"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=14617"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=14617"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}