{"id":14643,"date":"2009-04-29T15:30:00","date_gmt":"2009-04-29T14:30:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=14609"},"modified":"2009-04-29T15:30:00","modified_gmt":"2009-04-29T14:30:00","slug":"to-bych-neudelal-1","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2009\/04\/29\/to-bych-neudelal-1\/","title":{"rendered":"To bych neud\u011blal! 1."},"content":{"rendered":"
autor: Doris<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
Bill ut\u00edkal dlouhou, \u00fazkou uli\u010dkou. Bylo u\u017e d\u00e1vno po p\u016flnoci. Ut\u00edkal a v\u016fbec se neohl\u00ed\u017eel, byl vyd\u011b\u0161en\u00fd. Ka\u017edou chv\u00edli si p\u0159i \u00fat\u011bku pom\u00e1hal rukama. Uli\u010dka byla tak \u00fazk\u00e1, \u017ee kdy\u017e rozp\u0159\u00e1hl ruce, op\u00edral se o zdi a je\u0161t\u011b mohl povolit lokty. U\u017e nemohl pomalu d\u00fdchat, ale nezastavoval. Na zdech, kde se dotkl dlan\u00ed, zanechal krvav\u00fd otisk. Ani to nevn\u00edmal. Nic nevn\u00edmal. Dob\u011bhl a\u017e na sam\u00fd konec uli\u010dky a tam se sesunul pod\u00e9l jednoho stromu na zem. Obli\u010dej zabo\u0159il do dlan\u00ed a bre\u010del. Nedbal na to, \u017ee te\u010f krev bude m\u00edt i na obli\u010deji a ne jen na ruk\u00e1ch. Jeho ko\u0161ile u\u017e d\u00e1vno nebyla b\u00edl\u00e1, ale zdobily ji krvav\u00e9 skvrny. „Pro\u010d? J\u00e1\u2026 to n\u00e9\u00e9\u00e9\u00e9\u00e9\u00e9\u00e9\u00e9,“ zak\u0159i\u010del a nakonec \u00fanavou a pl\u00e1\u010dem usnul.<\/p>\n<\/div>\n
„Pane Kaulitzi, vsta\u0148te,“ sly\u0161el Bill z d\u00e1lky jak\u00fdsi hlas. Hlas po\u0159\u00e1d nab\u00edral na s\u00edle, a\u017e si kone\u010dn\u011b Bill uv\u011bdomil, \u017ee s n\u00edm n\u011bkdo cloum\u00e1. Otev\u0159el o\u010di a zmaten\u011b se rozhl\u00ed\u017eel kolem sebe. St\u00e1lo tu asi 5 policist\u016f, kte\u0159\u00ed si ho prohl\u00ed\u017eeli a jak\u00fdsi mu\u017e, kter\u00e9ho nikdy nevid\u011bl, s n\u00edm cloumal. „Pane Kaulitzi, mus\u00edte jet s n\u00e1mi,“ ozn\u00e1mil mu nezn\u00e1m\u00fd, kdy\u017e se Bill probral. „Pro\u010d? A pro\u010d jsem tady? Jak jsem se sem dostal?“<\/div>\n
„Jsem detektiv K\u00f6nig, mus\u00edte s n\u00e1mi na stanici,“ vysv\u011btlil nezn\u00e1m\u00fd, ale z\u016fstal celkem zara\u017een\u00fd z Billovy dezorientovanosti. Jeden policista pomohl Billovi vst\u00e1t a odv\u00e1d\u011bl ho k autu. Teprve te\u010f si Bill v\u0161iml, \u017ee na ko\u0161ili m\u00e1 krev. Vyd\u011bsilo ho to.<\/div>\n
\n
„Co to je? Co se d\u011bje?“ Obr\u00e1til se prudce na detektiva.<\/div>\n
„No, doufali jsme, \u017ee to n\u00e1m vysv\u011btl\u00edte vy, ale vy\u0159e\u0161\u00edme to a\u017e na stanici.“<\/div>\n
„Co v\u00e1m m\u00e1m vysv\u011btlit?“ nech\u00e1pal Bill a za\u010d\u00ednal b\u00fdt zoufal\u00fd.<\/div>\n
„Dozv\u00edte se, tady nen\u00ed vhodn\u00e9 m\u00edsto to \u0159e\u0161it,“ pokynul mu detektiv, aby se posadil na zadn\u00ed sedadlo policejn\u00edho auta. Bill poslu\u0161n\u011b nastoupil a detektiv si nasedl vedle n\u011bj. Celou cestu ne\u0159ekli jedin\u00e9 slovo. Nejhor\u0161\u00ed bylo, \u017ee Billovi za\u010dalo doch\u00e1zet, \u017ee se muselo st\u00e1t n\u011bco v\u00e1\u017en\u00e9ho. Ale probl\u00e9m byl, \u017ee si v\u016fbec nic nepamatoval. Nedok\u00e1zal si vybavit nic z p\u0159ede\u0161l\u00e9ho dne. Nebo sp\u00ed\u0161 ve\u010dera. Netu\u0161il, jak se ocitl tam, kde ho na\u0161li, a u\u017e v\u016fbec nech\u00e1pal, pro\u010d m\u00e1 na sob\u011b tolik krve.<\/p>\n<\/div>\n
„Jsme tu, pane Kaulitzi, vystupte,“ pokynul mu detektiv a vytrhl ho t\u00edm ze zamy\u0161len\u00ed. Bill vystoupil z auta, kde se ho chopil jeden z policist\u016f, vzal ho za loket a vedl ho dovnit\u0159. V tuto chv\u00edli Billa napadla jedin\u00e1 v\u011bc. Je\u0161t\u011b\u017ee tu nen\u00ed bulv\u00e1r, to by byly titulky. Policista odvedl Billa do jedn\u00e9 z kancel\u00e1\u0159\u00ed a uk\u00e1zal mu na k\u0159eslo p\u0159ed pracovn\u00edm stolem. Detektiv vstoupil hned za nimi a pokynul policistovi, \u017ee m\u016f\u017ee odej\u00edt.<\/div>\n
„Tak, Bille,“ za\u010dal detektiv a posadil se naproti n\u011bmu za sv\u016fj pracovn\u00ed st\u016fl, „d\u00e1\u0161 si n\u011bco k pit\u00ed?“<\/div>\n
„Pro\u010d tu jsem?“ vychrlil ze sebe m\u00edsto odpov\u011bdi.<\/div>\n
„Bille, nehraj si se mnou. Pro\u010d jsi to ud\u011blal?“ Bill jen nech\u00e1pav\u011b koukal.<\/div>\n
„Co jako?“ detektiv jen vzdychl a vyndal ze \u0161upl\u00edku velkou na\u017eloutlou ob\u00e1lku, ze kter\u00e9 vyndal n\u011bkolik fotografi\u00ed a rozhodil je p\u0159ed Billa. Bill se na n\u011b pod\u00edval a v ten moment by si p\u0159\u00e1l, aby to nikdy neud\u011blal. Zav\u0159el o\u010di a prudce se oto\u010dil stranou.<\/div>\n
„Co je to?“ detektiv ho pozoroval.<\/div>\n
„Tv\u016fj bratr.“<\/div>\n
„Ne, to nen\u00ed Tom, ur\u010dit\u011b ne,“ za\u010dal panika\u0159it Bill, ale v\u011bd\u011bl, \u017ee osoba na fotografi\u00edch je skute\u010dn\u011b jeho dvoj\u010de.<\/div>\n
„Na\u0161li ho v\u010dera po p\u016flnoci, jen chv\u00edli po tom co jsi se ho pokusil zab\u00edt,“ ude\u0159il tvrd\u011b detektiv. Tahle v\u011bta jako by dala Billovi elektrick\u00fd \u0161ok.<\/div>\n
„Co? J\u00e1? Ne. Tohle cel\u00e9 je ur\u010dit\u011b n\u011bjak\u00fd podfuk,“ t\u011bkal pohledem z detektiva na fotografie, na kter\u00fdch byl jeho bratr s obrovskou krvavou skvrnou na hrudi a n\u011bkolika men\u0161\u00edmi na obli\u010deji. „Bille, nem\u00e1 cenu zap\u00edrat, v\u0161echno, co m\u00e1me, ukazuje, \u017ee jsi tam v\u010dera byl a m\u00e1\u0161 na sob\u011b jeho krev,“ Bill za\u010dal prohl\u00ed\u017eet s\u00e1m sebe. „Tak pro\u010d jsi to ud\u011blal? Cht\u011bl skon\u010dit s kapelou? Poh\u00e1dali jste se? Chci zn\u00e1t d\u016fvod, Bille,“ za\u010dal te\u010f u\u017e pom\u011brn\u011b k\u0159i\u010det detektiv.<\/div>\n
„J\u00e1 si nic nepamatuju. S Tomem jsme se v\u010dera nepoh\u00e1dali. Aspo\u0148 co v\u00edm. Skoro nikdy jsme se neh\u00e1dali.“ Detektiv se trochu uklidnil a zapnul sv\u016fj po\u010d\u00edta\u010d.<\/div>\n
„Dob\u0159e, Bille, ty mi te\u010f \u0159ekne\u0161 v\u0161echno, co si pamatuje\u0161. Od v\u010derej\u0161\u00edho r\u00e1na a\u017e do dne\u0161n\u00edho r\u00e1na. Chci v\u0161echno, v\u0161echny detaily od toho v kolik jste vstali, a\u017e po to, jakou barvu trenek jste si obl\u00edkali. Jasn\u00fd?“ up\u0159el na Billa sv\u016fj pohled, kter\u00fd jasn\u011b \u0159\u00edkal, \u017ee nep\u0159ij\u00edm\u00e1 n\u00e1mitky. Bill p\u0159ik\u00fdvl. Bude to teda asi peklo. V\u0161echny detaily. M\u016fj bo\u017ee, ale to znamen\u00e1 p\u0159iznat mu\u2026 pomyslel si najednou Bill se ale rozhodl \u0159\u00edct opravdu v\u0161echno. On by Tomovi nikdy neubl\u00ed\u017eil. Mus\u00ed zjistit, kdo to ud\u011blal. Bill odsunul v\u0161echny fotografie zp\u00e1tky k detektivovi a z o\u010d\u00ed mu za\u010daly st\u00e9kat slzy. U\u017e jen \u010dekal, kdy ho detektiv vyzve, aby mluvil. Ne\u017e se tak stalo, p\u0159ist\u00e1l p\u0159ed n\u00edm je\u0161t\u011b hrnek s k\u00e1vou.<\/div>\n
„Tak, Bille, pov\u00eddej.“ Pob\u00eddl ho detektiv a dokonce se pousm\u00e1l. Z toho, co o Kaulitzov\u00fdch a cel\u00e9 jejich skupin\u011b Tokio Hotel v\u011bd\u011bl, byl p\u0159esv\u011bd\u010den, \u017ee by Bill nebyl schopen sv\u00e9ho bratra ani uhodit, nato\u017e se ho pokusit zab\u00edt. Ale mus\u00ed b\u00fdt tvrd\u00fd. Bill se nadechl a za\u010dal vypov\u00eddat, zat\u00edmco detektiv ka\u017ed\u00e9 jeho slovo naklepal na kl\u00e1vesnici po\u010d\u00edta\u010de.<\/p>\n<\/div>\n
autor: Doris<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Doris Bill ut\u00edkal dlouhou, \u00fazkou uli\u010dkou. Bylo u\u017e d\u00e1vno po p\u016flnoci. Ut\u00edkal a v\u016fbec se neohl\u00ed\u017eel, byl vyd\u011b\u0161en\u00fd. Ka\u017edou chv\u00edli si p\u0159i \u00fat\u011bku pom\u00e1hal rukama. Uli\u010dka byla tak \u00fazk\u00e1, \u017ee kdy\u017e rozp\u0159\u00e1hl ruce, op\u00edral se o zdi a je\u0161t\u011b mohl povolit<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[228],"tags":[],"class_list":["post-14643","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-to-bych-neudelal"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/14643","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=14643"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/14643\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=14643"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=14643"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=14643"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}