{"id":14657,"date":"2009-04-27T16:00:00","date_gmt":"2009-04-27T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=14623"},"modified":"2009-04-27T16:00:00","modified_gmt":"2009-04-27T15:00:00","slug":"muj-pohadkovy-princ-9","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2009\/04\/27\/muj-pohadkovy-princ-9\/","title":{"rendered":"M\u016fj poh\u00e1dkov\u00fd princ 9."},"content":{"rendered":"
autor: Rachel<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
Slun\u00ed\u010dko u\u017e stihlo z oblohy vyhnat v\u0161echny neposedn\u00e9 mr\u00e1\u010dky a te\u010f se spokojen\u011b proch\u00e1zelo po t\u00e9 b\u00edl\u00e9 n\u00e1dhe\u0159e. \u010cern\u00e9 mraky u\u017e byly d\u00e1vno pry\u010d, p\u0159esto v\u0161ak po nich z\u016fstalo velk\u00e9 nad\u011blen\u00ed. Kalu\u017ee a chodn\u00edky pot\u0159ebovaly vysu\u0161it a obloha \u0159\u00e1dn\u011b pro\u010distit. To v\u0161echno m\u011blo je\u0161t\u011b slun\u00ed\u010dko na pr\u00e1ci. Pom\u00e1halo sv\u00fdm mal\u00fdm posl\u00ed\u010dk\u016fm, kde se jen dalo, av\u0161ak pr\u00e1ce jim ub\u00edhala velmi pomalu. Slun\u00ed\u010dko alespo\u0148 koutkem sv\u00e9ho zlat\u00e9ho oka zkontrolovalo, zda u\u017e jsou v\u0161ichni sp\u00e1\u010di z postel\u00ed venku, a kdy\u017e vid\u011blo, \u017ee v\u0161ichni u\u017e jsou na noh\u00e1ch, a\u0165 u\u017e u sn\u00eddan\u011b nebo v pr\u00e1ci, zatleskalo si sv\u00fdma zlat\u00fdma ru\u010dkama a v duchu se pochv\u00e1lilo.<\/div>\n
A pr\u00e1v\u011b proto, \u017ee slun\u00ed\u010dko bylo svou prac\u00ed tolik zanepr\u00e1zdn\u011bno, si v\u016fbec nev\u0161imlo, \u017ee jeho p\u0159\u00edsn\u00e9mu pohledu unikla jedna os\u016fbka. Tom si u\u017e\u00edval p\u0159\u00edjemn\u00e9ho leno\u0161en\u00ed ve sv\u00e9m pel\u00ed\u0161ku a v\u016fbec mu nevadilo, \u017ee je u\u017e deset hodin dopoledne. Prot\u0159el si sv\u00e1 rozespal\u00e1 o\u010dka a znova polo\u017eil hlavu na pol\u0161t\u00e1\u0159. Te\u010f cht\u011bl je\u0161t\u011b chvilku sn\u00edt. Oto\u010dil se na druh\u00fd bok sm\u011brem k oknu a zad\u00edval se na m\u00edste\u010dko vedle sebe. B\u00edl\u00e1 pe\u0159ina byla polo\u017een\u00e1 vedle n\u011bj a na prost\u011bradle bylo n\u011bkolik z\u00e1hyb\u016f, co\u017e mohlo znamenat jen jedin\u00e9. \u017de Bill tu opravdu v noci spal. Sice tu te\u010f u\u017e nebyl, ale Tom si moc dob\u0159e pamatoval obraz toho sp\u00edc\u00edho stvo\u0159en\u00ed\u010dka na jeho posteli.<\/div>\n
\n
Od prvn\u00ed chv\u00edle, co jej spat\u0159il, jej nemohl pustit z hlavy. Dlan\u00ed p\u0159ejel po je\u0161t\u011b tepl\u00e9m m\u00edste\u010dku a \u0161\u0165astn\u011b se usm\u00e1l do pol\u0161t\u00e1\u0159e. Tady spalo to nejkr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00ed stvo\u0159en\u00ed na sv\u011bt\u011b a pod Tomovou ochranou se odd\u00e1valo sladk\u00e9mu sp\u00e1nku. Spalo tak ti\u0161e a sladce, a\u017e se Tom b\u00e1l pohnout, aby tu n\u00e1dhernou k\u0159ehkost nevzbudil. Je\u0161t\u011b nikdy se nesetkal s nik\u00fdm, kdo by vypadal u\u017e na prvn\u00ed pohled tak k\u0159ehce. A nejen k\u0159ehce. Tom si byl jist\u00fd, \u017ee \u017e\u00e1dn\u00e1 d\u00edvka na sv\u011bt\u011b by nebyla ani z poloviny tak jemn\u00e1 jako Bill. Snad \u017e\u00e1dn\u00e9 stvo\u0159en\u00ed na sv\u011bt\u011b nem\u011blo tak jemn\u00e9 rysy tv\u00e1\u0159e, tak n\u00e1dhern\u00e9 velk\u00e9 o\u010di a tak kouzeln\u00fd \u00fasm\u011bv. Jen jedno a t\u00edm byl Bill. Ta plach\u00e1 os\u016fbka, kter\u00e1 na\u0161la ochranu pr\u00e1v\u011b v Tomovi. Sta\u010dilo, aby Bill up\u0159el na Toma jeden jedin\u00fd pohled a Tom byl schopen ud\u011blat pro n\u011bj cokoli na sv\u011bt\u011b. Klidn\u011b by mu snesl modr\u00e9 z nebe, ochr\u00e1nil by jej p\u0159ed cel\u00fdm sv\u011btem, nebo sev\u0159el v n\u00e1ru\u010d\u00ed a \u0161eptal by mu uklid\u0148uj\u00edc\u00ed sl\u016fvka, \u017ee s n\u00edm se mu nem\u016f\u017ee nic st\u00e1t. S\u00e1m sebe nech\u00e1pal. Je\u0161t\u011b nikdy k nikomu nepoc\u00edtil to, co te\u010f c\u00edtil k Billovi. Byl to ochranitelsk\u00fd pocit, kter\u00fd se v\u0161ak m\u00edsil je\u0161t\u011b s n\u011b\u010d\u00edm. S n\u011b\u010d\u00edm, co Tomovi p\u0159in\u00e1\u0161elo \u00fasm\u011bv na tv\u00e1\u0159i, kdykoli si jen na Billa vzpomn\u011bl. Ani si po\u0159\u00e1dn\u011b neuv\u011bdomoval, \u017ee se te\u010f cul\u00ed jako slun\u00ed\u010dko a srd\u00ed\u010dko mu bije jako spla\u0161en\u00e9. Shodil ze sebe deku a zakutal se pod b\u00edlou pe\u0159inu. Okam\u017eit\u011b uc\u00edtil tu n\u00e1dhernou kv\u011btinkovou v\u016fni, kter\u00e1 jej p\u0159inutila p\u0159iv\u00edrat o\u010di. Najednou j\u00ed byla pln\u00e1 Tomova postel, pln\u00fd pokoj, pln\u00fd d\u016fm. V\u0161echno se te\u010f prom\u011bnilo v louku plnou vo\u0148av\u00fdch kv\u011btinek. Tom zasn\u011bn\u011b zav\u0159el o\u010di a s \u00fasm\u011bvem nas\u00e1l tu omamnou v\u016fni…<\/p>\n<\/div>\n
Jako by tu byl jeho and\u011bl s n\u00edm. V n\u00e1dhern\u00fdch \u010dern\u00fdch vl\u00e1sc\u00edch se mu vyj\u00edmaly drobn\u00e9 sedmikr\u00e1sky, mandlov\u00e9 o\u010di z\u00e1\u0159ily a rty se mile usm\u00edvaly. Pomalu se na Toma oto\u010dil, a jakmile se jejich o\u010di setkaly, za\u010dal se zvoniv\u011b chichotat. Tak kr\u00e1sn\u011b a up\u0159\u00edmn\u011b, \u017ee se Tom musel sm\u00e1t s n\u00edm. Pomalu, velmi pomalu jej pokl\u00e1dal do kv\u011btin a skl\u00e1n\u011bl se k jeho rt\u016fm…<\/div>\n
Zvenku zav\u00e1l slab\u00fd v\u011bt\u0159\u00edk a pootev\u0159en\u00e9 okno se s hlasit\u00fdm bouchnut\u00edm zav\u0159elo. Tom rychle otev\u0159el o\u010di a zprudka se posadil na posteli. M\u00edsto louky pln\u00e9 kv\u011btin sed\u011bl na posteli a nech\u00e1pav\u011b se d\u00edval na okno, kter\u00e9 zp\u016fsobilo v\u0161echen ten r\u00e1mus. Pomalu vstal a okno zase zav\u0159el, d\u00edvaj\u00edc se p\u0159itom na hodiny, kter\u00e9 ukazovaly u\u017e skoro p\u016fl jeden\u00e1ct\u00e9. Byl nejvy\u0161\u0161\u00ed \u010das vst\u00e1vat.<\/div>\n
Pt\u00e1\u010dci vesele cvrlikali a pootev\u0159en\u00fdm oknem zv\u011bdav\u011b nakouk\u00e1vali dovnit\u0159. Bill se s\u00e1m pro sebe usm\u00edval a d\u00e1l kr\u00e1jel mrkvi\u010dku pro toho mal\u00e9ho chlupat\u00e9ho nezbedu, kter\u00fd se mu neust\u00e1le motal pod nohama. Kdy\u017e toti\u017e uvid\u011bl na stole asi p\u011bt velk\u00fdch mrkv\u00ed, kter\u00e9 koupila Simone, sna\u017eil se na st\u016fl vyhopkat tak dlouho, dokud mu Bill nesl\u00edbil, \u017ee mu alespo\u0148 dv\u011b mrkvi\u010dky nakr\u00e1j\u00ed do misky. S \u00fasm\u011bvem se nat\u00e1hl pro druhou mrkev, kdy\u017e vtom se jeho b\u00edl\u00e9 ru\u010dky zastavily. Bill s \u00fasm\u011bvem vyhl\u00e9dl z okna ven na sluncem oz\u00e1\u0159en\u00e9 stromy a v\u016fbec nevn\u00edmal, \u017ee se te\u010f kr\u00e1l\u00ed\u010dek ot\u00edr\u00e1 svou srst\u00ed o jeho no\u017eku.<\/p>\n<\/div>\n
Vzpomn\u011bl si, jak jej Tom u\u010dil kr\u00e1jet mrkev. Nejd\u0159\u00edv mu kr\u00e1jen\u00ed n\u00e1zorn\u011b p\u0159edvedl, a kdy\u017e vid\u011bl, jak jde Billovi pr\u00e1ce p\u011bkn\u011b od ruky, jemn\u011b jej pohladil po vl\u00e1sc\u00edch.<\/div>\n
Bill se usm\u00e1l a s \u00fasm\u011bvem na tv\u00e1\u0159i se d\u00e1l v\u011bnoval kr\u00e1jen\u00ed mrkve. V\u016fbec se v\u0161ak nesoust\u0159edil a jeho my\u0161lenky poletovaly \u00fapln\u011b n\u011bkde jinde. U dred\u00e1\u010dka naho\u0159e, kter\u00fd ur\u010dit\u011b je\u0161t\u011b sp\u00ed. Kdy\u017e Bill r\u00e1no spat\u0159il tu sp\u00edc\u00ed tv\u00e1\u0159, srd\u00ed\u010dko se mu rozbu\u0161ilo jako na poplach. A kdy\u017e si te\u010f vzpomn\u011bl na tu nevinnou tv\u00e1\u0159, kter\u00e1 se ze span\u00ed m\u00edrn\u011b usm\u00edvala, do\u0161lo mu, \u017ee jeho rann\u00ed \u010dern\u00e9 my\u0161lenky byly \u00fapln\u011b zbyte\u010dn\u00e9. Po v\u010derej\u0161\u00ed noci u\u017e nepot\u0159eboval \u017e\u00e1dn\u00e9 d\u016fkazy, aby pochopil to nejd\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00ed. A t\u00edm bylo to, \u017ee Tom by mu nikdy neubl\u00ed\u017eil. Bill je\u0161t\u011b nikdy nec\u00edtil v\u011bt\u0161\u00ed bezpe\u010d\u00ed, ne\u017e kter\u00e9 mu p\u0159in\u00e1\u0161ela Tomova n\u00e1ru\u010d. Jeho ruce byly tak hebk\u00e9 a jemn\u00e9, kdy\u017e jej hladil po vl\u00e1sc\u00edch a jeho hlas tak uklid\u0148uj\u00edc\u00ed, kdy\u017e mu na\u0161ept\u00e1val sl\u016fvka, kter\u00e1 Bill nikdy od nikoho nesly\u0161el. Tom jej nevyhodil, ba pr\u00e1v\u011b naopak. Ud\u011blal n\u011bco, co by Bill nikdy ne\u010dekal. Nab\u00eddl mu svou postel a klidn\u00fd sp\u00e1nek pod jeho ochranou. A p\u0159esto, \u017ee se Bill b\u00e1l, ani nev\u011bd\u011bl jak, usnul na posteli jako miminko. Tom si k n\u011bmu nic zl\u00e9ho nedovolil a pr\u00e1v\u011b proto byl Bill dneska tolik \u0161\u0165astn\u00fd. Tom jej nezklamal a t\u00edm si op\u011bt o tro\u0161ku v\u00edc z\u00edskal Billovu d\u016fv\u011bru. A nejen o tro\u0161ku. Bill c\u00edtil, \u017ee Tom je ten posledn\u00ed, kter\u00fd by mu cht\u011bl ubl\u00ed\u017eit. D\u016fv\u011b\u0159oval mu \u010d\u00edm d\u00e1l v\u00edc a nejen to. K Tomovi c\u00edtil n\u011bco, co je\u0161t\u011b nikdy k nikomu nec\u00edtil. Tenhle pocit v\u016fbec neznal, byl pro n\u011bj nov\u00fd, ale p\u0159esto tak kr\u00e1sn\u00fd, \u017ee nutil Billa neust\u00e1le se culit jako slun\u00ed\u010dko. A a\u010dkoli nad t\u00edm Bill ani nep\u0159em\u00fd\u0161lel, kdykoli, kdy sto\u010dil pohled na dve\u0159e Tomova pokoje v horn\u00edm pat\u0159e, se jeho rty zvlnily do z\u00e1\u0159iv\u00e9ho \u00fasm\u011bvu. Srd\u00ed\u010dko se mu prudce rozbu\u0161ilo a u b\u0159\u00ed\u0161ka c\u00edtil velmi zvl\u00e1\u0161tn\u00ed pocit. Nebyl v\u0161ak tolik slab\u00fd, jako v\u010dera r\u00e1no, kdy\u017e jej Tom dr\u017eel v n\u00e1ru\u010d\u00ed. Te\u010f nab\u00fdval na intenzit\u011b a rostl \u010d\u00edm d\u00e1l v\u00edc. Zbyte\u010dn\u011b si Bill l\u00e1mal hlavinku nad t\u00edm, co to m\u016f\u017ee b\u00fdt. P\u0159em\u00fd\u0161lel nad v\u0161\u00edm mo\u017en\u00fdm, av\u0161ak tich\u00fd hl\u00e1sek sv\u00e9ho srd\u00ed\u010dka jako by v\u016fbec nesly\u0161el.<\/p>\n<\/div>\n
Tom zav\u0159el dve\u0159e od sv\u00e9ho pokoje a vydal se po schodech dol\u016f do kuchyn\u011b. Nem\u011bl skoro v\u016fbec hlad na to, \u017ee u\u017e se bl\u00ed\u017eilo poledne. U\u017e seshora sly\u0161el n\u011bjak\u00fd pohyb dole a byl zv\u011bdav\u00fd, co Bill d\u011bl\u00e1. Pomalu zam\u00ed\u0159il ke dve\u0159\u00edm do kuchyn\u011b, vtom v\u0161ak zakopl o n\u011bco mal\u00e9ho, m\u011bkk\u00e9ho a chlupat\u00e9ho. Polekan\u011b se pod\u00edval dol\u016f a nato se mu na tv\u00e1\u0159i rozlil \u0161irok\u00fd \u00fasm\u011bv. U jeho nohou se choulilo chlupat\u00e9 stvo\u0159en\u00ed\u010dko, a jakmile uvid\u011blo, \u017ee u n\u011bj stoj\u00ed n\u011bkdo, s k\u00fdm by se mohlo pomazlit, za\u010dalo kolem Toma hopkat. Tom se usm\u00e1l a sehnul se k tomu mal\u00e9mu klub\u00ed\u010dku, aby si jej mohl vz\u00edt do n\u00e1ru\u010de. Kr\u00e1l\u00ed\u010dek jej nejd\u0159\u00edv zv\u011bdav\u011b o\u010dich\u00e1val, potom se v\u0161ak k n\u011bmu p\u0159itulil a za\u010dal svou malinkou hlavinkou vyhled\u00e1vat Tomovy m\u011bkk\u00e9 dlan\u011b. Tom se sm\u00edchem zam\u00ed\u0159il do kuchyn\u011b.<\/div>\n
„Dobr\u00e9 r\u00e1no,“ pozdravil s \u00fasm\u011bvem, zat\u00edmco si pohr\u00e1val s kr\u00e1l\u00ed\u010dkem ve sv\u00e9 n\u00e1ru\u010di. Bill se prudce oto\u010dil, a jakmile uvid\u011bl Toma, srd\u00ed\u010dko se mu rozbu\u0161ilo snad je\u0161t\u011b v\u00edc ne\u017e p\u0159edt\u00edm.<\/div>\n
„Ahoj,“ p\u00edpl tichounce a z\u00e1\u0159iv\u011b se usm\u00e1l. Nemohl se vynad\u00edvat na Toma, kter\u00fd proti n\u011bmu st\u00e1l s kr\u00e1l\u00ed\u010dkem v dlan\u00edch a pohr\u00e1val si s jeho packami. Pomalu k n\u011bmu p\u0159e\u0161el.<\/div>\n
„M\u016f\u017eu si ho vz\u00edt?“ optal se a na Tom\u016fv souhlas si kr\u00e1l\u00ed\u010dka p\u0159itulil k sob\u011b. „M\u00e1\u0161 hlad?“ pod\u00edval se na Toma, kter\u00fd zavrt\u011bl hlavou.<\/div>\n
„Ani ne. Ale docela bych si dal n\u011bco sladk\u00e9ho,“ usm\u00e1l se na n\u011bj a rozhl\u00e9dl se po kuchyni. Krom\u011b mrkvi\u010dky pro kr\u00e1l\u00ed\u010dka tam v\u0161ak nic k sn\u011bdku nebylo. Bill zap\u0159em\u00fd\u0161lel. Sice u\u017e to dlouho ned\u011blal, ale kdyby mu to Tom dovolil, alespo\u0148 by to zkusil.<\/div>\n
„Mohl bych up\u00e9ct dort,“ p\u00edpl nesm\u011ble a okam\u017eit\u011b na sob\u011b uc\u00edtil Tom\u016fv pohled.<\/div>\n
„Ty to um\u00ed\u0161?“ optal se Tom nev\u011b\u0159\u00edcn\u011b a t\u00e1zav\u011b se na Billa zad\u00edval. Bill pomalu pok\u00fdval hlavinkou a c\u00edtil, jak mu prudce bu\u0161\u00ed srd\u00ed\u010dko. Ty o\u010di byly tak n\u00e1dhern\u00e9 a d\u00edvaly se na n\u011bj t\u00edm pohledem, p\u0159ed kter\u00fdm musel uh\u00fdbat o\u010dima. Najednou v\u0161ak uc\u00edtil na vlasech lehk\u00e9 pohlazen\u00ed.<\/div>\n
„Tak dob\u0159e. Nech\u00e1m se p\u0159ekvapit,“ usm\u00e1l se na n\u011bj Tom a poode\u0161el do ob\u00fdv\u00e1ku, aby m\u011bl Bill na pr\u00e1ci klid.<\/p>\n<\/div>\n
Bill si nejd\u0159\u00edve vyt\u00e1hl v\u0161echny pot\u0159ebn\u00e9 ingredience a ihned se dal do pr\u00e1ce. D\u00e1val si opravdu z\u00e1le\u017eet a v\u0161echno d\u011blal s nejv\u011bt\u0161\u00ed pe\u010dlivost\u00ed. Necht\u011bl Toma zklamat, kdy\u017e se tak sna\u017e\u00ed a cht\u011bl mu up\u00e9ci dort, na kter\u00fd jen tak nezapomene. Za p\u016flhodiny u\u017e se po cel\u00e9m dom\u011b linula v\u016fn\u011b \u010derstv\u00e9ho dortu, kter\u00fd Bill nechal vychl\u00e1dnout, aby na n\u011bj mohl nakonec d\u00e1t \u0161leha\u010dku. Byl spokojen\u00fd se sv\u00fdm v\u00fdkonem a hrd\u011b ho nesl na st\u016fl Tomovi, kter\u00fd se mlsn\u011b oblizoval. Bill si k n\u011bmu p\u0159isedl a o\u010dek\u00e1val, a\u017e se Tom do dortu pust\u00ed. A Tom nev\u00e1hal ani vte\u0159inku. Za chvilinku u\u017e si vychutn\u00e1val tu v\u00fdte\u010dnou sladkost a nemohl si ji vynachv\u00e1lit.<\/div>\n
„Je to v\u00fdborn\u00fd, Bille. Moc se ti to povedlo,“ pochv\u00e1lil jej a srd\u00ed\u010dko mu posko\u010dilo \u0161t\u011bst\u00edm, kdy\u017e spat\u0159il na Billov\u011b tv\u00e1\u0159i n\u00e1dhern\u00fd \u00fasm\u011bv. Bill se vesele usm\u00e1l a sehnul se ke sv\u00e9mu dortu. Je\u0161t\u011b nikdy se nec\u00edtil tak \u0161\u0165astn\u011b jako te\u010f. Dort se mu povedl a nav\u00edc dostal i pochvalu, na kterou nebyl v\u016fbec zvykl\u00fd. C\u00edtil se u\u017e od r\u00e1na tak \u0161\u0165astn\u011b, najednou mu v\u0161ak p\u0159i\u0161lo, \u017ee je \u010d\u00edm d\u00e1l \u0161\u0165astn\u011bj\u0161\u00ed. A za to v\u0161echno vd\u011b\u010dil Tomovi. D\u00edky Tomovi se mohl op\u011bt \u0161\u0165astn\u011b sm\u00e1t a t\u011b\u0161it se z ka\u017ed\u00e9 mali\u010dkosti, kter\u00e1 jej obklopovala. Pomalu zvednul hlavinku od tal\u00ed\u0159e.<\/div>\n
„Tome?“ p\u00edpnul ti\u0161e, a jakmile uvid\u011bl Tomovy hn\u011bd\u00e9 \u010dokol\u00e1dky, m\u00edrn\u011b se pousm\u00e1l a sklopil pohled.<\/div>\n
„J\u00e1 jen… je\u0161t\u011b jsem ti ne\u0159ekl, \u017ee je mi dneska moc dob\u0159e,“ \u0161pitl a nato se setkal s Tomov\u00fdm \u00fasm\u011bvem. Tomovo srd\u00ed\u010dko plesalo \u0161t\u011bst\u00edm. Nemohl se vynad\u00edvat na Billa, kter\u00fd si k sob\u011b kr\u00e1l\u00ed\u010dka p\u0159ivinul a se sm\u00edchem mu d\u00e1val ochutnat \u0161leha\u010dku. Zv\u00ed\u0159\u00e1tko nejd\u0159\u00edv opatrn\u011b povystr\u010dilo jaz\u00fd\u010dek, a kdy\u017e ochutnalo tu dobr\u016ftku, kterou m\u011bl jeho p\u00e1n\u00ed\u010dek na prst\u011b, s chut\u00ed se pustilo do zbytku \u0161leha\u010dky. Tom se musel usm\u00e1t.<\/div>\n
„A u\u017e jsi dal tomu kr\u00e1l\u00ed\u010dkovi jm\u00e9no?“ zeptal se zv\u011bdav\u011b a zam\u00ed\u0159il do pusy s plnou l\u017ei\u010dkou. Bill p\u0159ik\u00fdvnul, nespou\u0161t\u011bj\u00edc o\u010di z chlup\u00e1\u010dka, kter\u00fd se rovnou pustil do cel\u00e9ho dortu.<\/div>\n
„Ano. Jmenuje se Bob\u00edk,“ pozdvihl pohled k Tomovi a nato se za\u010dal hlasit\u011b chichotat. A tak\u00e9 \u017ee bylo \u010demu. Tom se nejsp\u00ed\u0161 pustil do dortu s takovou vervou, \u017ee si ani nev\u0161iml, \u017ee m\u00e1 cel\u00fd prav\u00fd koutek od \u0161leha\u010dky. Nech\u00e1pav\u011b se d\u00edval na Billa, kter\u00fd se ani po minut\u011b nep\u0159est\u00e1val chichotat. Ba pr\u00e1v\u011b naopak. Zvoniv\u011b se sm\u00e1l Tomovi, kter\u00fd na n\u011bj p\u0159ekvapen\u011b hled\u011bl.<\/div>\n
„\u010cemu se sm\u011bje\u0161?“ optal se s \u00fasm\u011bvem, d\u00edvaj\u00edc se na Billa, kter\u00fd se kone\u010dn\u011b p\u0159estal sm\u00e1t.<\/div>\n
„M\u00e1\u0161 na puse \u0161leha\u010dku,“ usm\u00e1l se a s\u00e1m si rukou rad\u011bji p\u0159et\u0159el pusu. Tom si popam\u011bti ot\u0159el \u010dist\u00fd koutek, nic b\u00edl\u00e9ho v\u0161ak na ruce nevid\u011bl. Bill se usm\u00e1l.<\/div>\n
„Tady,“ \u0161pitl a nat\u00e1hl ruku, ani\u017e by si uv\u011bdomil, co d\u011bl\u00e1. N\u011b\u017en\u011b palcem ot\u0159el \u0161leha\u010dku z Tomova prav\u00e9ho koutku a teprve kdy\u017e jej na prstu zastudily dv\u011b kovov\u00e9 kuli\u010dky, do\u0161lo mu, \u017ee te\u010f u\u017e to nen\u00ed jen sen. \u017de se pr\u00e1v\u011b dot\u00fdk\u00e1 toho nejjemn\u011bj\u0161\u00edho, co kdy v \u017eivot\u011b vid\u011bl. A t\u00edm byla Tomova tv\u00e1\u0159.<\/div>\n
Bill pomalu spou\u0161t\u011bl ru\u010dku z Tomovy tv\u00e1\u0159e a popla\u0161en\u011b se pod\u00edval do jeho o\u010d\u00ed. Jen ten jedin\u00fd dotek v n\u011bm dok\u00e1zal vyvolat prudk\u00e9 bu\u0161en\u00ed srd\u00ed\u010dka a znova ten zvl\u00e1\u0161tn\u00ed pocit u b\u0159\u00ed\u0161ka, ze kter\u00e9ho byl Bill tolik zmaten\u00fd. C\u00edtil podivn\u00e9 \u0161imr\u00e1n\u00ed, a proto si pomalu pod stolem s\u00e1hnul na b\u0159\u00ed\u0161ko, jakoby dlan\u00ed cht\u011bl ten pocit zm\u00edrnit.<\/div>\n
A nebyl jedin\u00fd. To sam\u00e9, co se te\u010f odehr\u00e1valo v Billov\u011b b\u0159\u00ed\u0161ku, se odehr\u00e1valo i u Toma. Tom hled\u011bl do t\u011bch n\u00e1dhern\u00fdch o\u010d\u00ed, kter\u00e9 se na n\u011bj popla\u0161en\u011b d\u00edvaly, zat\u00edmco si v hlav\u011b sna\u017eil srovnat v\u0161echny my\u0161lenky.<\/div>\n
On se m\u011b dotkl. Tak kr\u00e1sn\u011b a jemn\u011b. Ale pro\u010d najednou c\u00edt\u00edm takov\u00e9 chv\u011bn\u00ed?<\/em><\/div>\n
Oba se na sebe ml\u010dky d\u00edvali, ani jeden nebyl schopn\u00fd slova. Ani jeden v\u0161ak nebyl zmaten\u00fd z toho, co se stalo p\u0159ed chv\u00edl\u00ed. Oba chlapce toti\u017e zarazilo n\u011bco jin\u00e9ho. To n\u011bco bylo tolik stejn\u00e9, ani jeden z nich v\u0161ak netu\u0161il, \u017ee to, co se odehr\u00e1v\u00e1 u n\u011bj, se odehr\u00e1v\u00e1 i u toho druh\u00e9ho. Bill netu\u0161il, \u017ee i Tomovo srd\u00ed\u010dko bije jako na poplach, \u017ee i on c\u00edt\u00ed u b\u0159\u00ed\u0161ka zvl\u00e1\u0161tn\u00ed chv\u011bn\u00ed a \u017ee i on te\u010f netu\u0161\u00ed, jak se na n\u011bj pod\u00edvat. C\u00edtil v\u0161ak Tomovy o\u010di, kter\u00e9 jej pozorovaly, a proto rad\u011bji sklopil ty sv\u00e9. Tom se na n\u011bj nemohl vynad\u00edvat. To n\u00e1dhern\u00e9 stvo\u0159en\u00ed p\u0159ed n\u00edm klopilo pohled a uh\u00fdbalo o\u010dima n\u011bkam ke kr\u00e1l\u00ed\u010dkovi. Tom se usm\u00e1l a znova se sklonil ke sv\u00e9mu dortu, na rtech neust\u00e1le \u00fasm\u011bv. Netrvalo ani p\u011bt minut a p\u0159ijela Simone z pr\u00e1ce. Sv\u00fdm vesel\u00fdm sm\u00edchem p\u0159eru\u0161ila ticho v kuchyni a donutila tak chlapce sto\u010dit sv\u00e9 my\u0161lenky jinam. Kdyby jen v\u011bd\u011bli, jak jsou stejn\u00e9…<\/p>\n<\/div>\n
Byl u\u017e ve\u010der, sv\u011btlu\u0161ky si pod sv\u011btly lamp pov\u00eddaly sv\u00e9 z\u00e1\u017eitky, cvr\u010dci cvrlikali a slun\u00ed\u010dko odch\u00e1zelo do sv\u00e9ho zlat\u00e9ho pal\u00e1ce, p\u0159ipraveno ulehnout na \u010derv\u00e1nkov\u00e9 pol\u0161t\u00e1\u0159e a vyspat se na dal\u0161\u00ed den. Huben\u00e1 os\u016fbka sed\u011bla na posteli ve sv\u00e9m pokoji jen v py\u017e\u00e1mku, v ru\u010dk\u00e1ch tisknouc ply\u0161ov\u00e9ho medv\u00eddka. Bill si nev\u011bd\u011bl rady. N\u011bco jej v\u0161ak nutilo neust\u00e1le p\u0159em\u00fd\u0161let o dne\u0161ku. To, co c\u00edtil te\u010f, nec\u00edtil je\u0161t\u011b nikdy. C\u00edtil v sob\u011b n\u011bco nov\u00e9ho, nepoznan\u00e9ho, ale p\u0159esto nadpozemsky kr\u00e1sn\u00e9ho. Pomalu vzal do rukou fotku polo\u017eenou na no\u010dn\u00edm stolku. Usm\u00edvala se z n\u00ed na n\u011bj mlad\u00e1 \u017eena se z\u00e1\u0159\u00edc\u00edma o\u010dima, kter\u00e9 byly tolik podobn\u00e9 t\u011bm jeho. Bill si ti\u0161e povzdychnul.<\/div>\n
„Maminko, co se se mnou je? Co se to d\u011bje? Pomoz mi, pros\u00edm,“ \u0161pitnul tichounce, aby n\u00e1hodou Toma vedle nevzbudil. Pomalu odlo\u017eil fotku sv\u00e9 maminky znova na stolek.<\/div>\n
„Pro\u010d tu te\u010f nem\u016f\u017ee\u0161 b\u00fdt se mnou? Ur\u010dit\u011b bys mi poradila,“ \u0161pitl a nato se i s medv\u00eddkem polo\u017eil do b\u00edl\u00fdch pe\u0159inek. Rukou op\u011bt zaputoval pod pol\u0161t\u00e1\u0159em, a jakmile uvid\u011bl, \u017ee v ruce dr\u017e\u00ed tu fotku, kter\u00e1 mu byla nadev\u0161e vz\u00e1cn\u011bj\u0161\u00ed, musel se usm\u00e1t. Stejn\u011b, jako Tom na fotce.<\/div>\n
Bill s \u00fasm\u011bvem polo\u017eil hlavu na pol\u0161t\u00e1\u0159 a najednou byly v\u0161echny jeho zbyte\u010dn\u00e9 ot\u00e1zky pry\u010d. C\u00edtil se tak kr\u00e1sn\u011b, jako je\u0161t\u011b nikdy. Pomalu si polo\u017eil svou ru\u010dku na b\u0159\u00ed\u0161ko a usm\u00e1l se na chlapce na fotce. Po chvilince nesm\u011bl\u00e9ho uculov\u00e1n\u00ed ji vr\u00e1til zp\u011bt pod pol\u0161t\u00e1\u0159, zhasnul lampi\u010dku a zad\u00edval se na z\u00e1\u0159iv\u00e9 hv\u011bzdi\u010dky na no\u010dn\u00ed obloze. Neust\u00e1le v\u0161ak musel myslet na Toma. Jeho tv\u00e1\u0159 se mu zjevila v\u017edycky, kdy\u017e zav\u0159el o\u010di. St\u00e1le je\u0161t\u011b pochyboval, pomalounku u\u017e si v\u0161ak za\u010d\u00ednal uv\u011bdomovat, co to v\u0161echno asi znamen\u00e1. S \u00fasm\u011bvem zav\u0159el o\u010dka a s my\u0161lenkami na os\u016fbku, sp\u00edc\u00ed vedle, se spolu s medv\u00eddkem odebral do \u0159\u00ed\u0161e sn\u016f.<\/p>\n<\/div>\n
autor: Rachel<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Rachel Slun\u00ed\u010dko u\u017e stihlo z oblohy vyhnat v\u0161echny neposedn\u00e9 mr\u00e1\u010dky a te\u010f se spokojen\u011b proch\u00e1zelo po t\u00e9 b\u00edl\u00e9 n\u00e1dhe\u0159e. \u010cern\u00e9 mraky u\u017e byly d\u00e1vno pry\u010d, p\u0159esto v\u0161ak po nich z\u016fstalo velk\u00e9 nad\u011blen\u00ed. Kalu\u017ee a chodn\u00edky pot\u0159ebovaly vysu\u0161it a obloha \u0159\u00e1dn\u011b pro\u010distit.<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[219],"tags":[],"class_list":["post-14657","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-muj-pohadkovy-princ"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/14657","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=14657"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/14657\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=14657"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=14657"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=14657"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}